1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 24. července 19.3.
Praha
3
masthead
vsvovd ol poli-
5
article
la ranni a večerní listy
předplácí se
v Praze v admainistracie
a měsle.
na čtvrtleta . . 6 K -h
* dvojí donáškou
na mniěsle.
ne čtvrt lota
ve Mliálkácho
na měslo. . 9 K 30
nu mésie Poštou
En tertieta . . . 9 K 60
s dvají zásilko
na měsle
na divrt iota . . . . k
Ena
Praha
6
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
7
article
Vážná rozhodnutí.
Vážná rozhodnutí.
Včera ve schůzi zemského výboru by-
lo konstatováno, že finanční krise zemská
v nejbližších dnech vyvrcholí v zastavení
platů. Vláda setrvala houževnatě na práv-
ním názoru svém a svých předchůdkyň, že
zemský výbor nemůže usnášeti jiné veřejné
dávky a přirážky než ty, jež zavedl sněm.
Finanční referent dr. Pinkas, ačkoli vše-
možně snažil se nalézti jiné prameny
příjmů, musil ohlásiti, že jich nenalezl.
Německá obstrukce přiblížila na do-
hled úplný rozvrat financí zemských. Je
smutné při tom, že sociálně-demokratický
list připisuje tento rozvrat všem stranám
na sněmu a v širokých vrstvách, jimž slou-
ží, šíří klam, že po padesát let vrstvy na
sněmu zastoupené svou dravostí, chtivostí,
sobeckou rvavostí a protilidovostí bořilya
ničily. A tyto vrstvy ve skutečnosti vybu-
dovaly z malých prostředků zemských c e-
lé národní naše školství, zřídi-
ly řadu humanitních ústavů,
celého rozpočtu zemského 80
věnovaly ku kulturnímu a sociálnímu
povznesení všeho obyvatelstva v Čechách
a také samy až do roku 1901 všecky ty-
toobrovskénákladynesly vpři-
rážkách zemských.
Je svrchovaně smutné, že právě zá-
stupci širokých vrstev zavírají oči před
tím, mnoho-li zastupitelstvo země vykona-
lo pro blaho obecné, pro blaho nejširších
lidových vrstev úplně nesobecky a že
takové nenávistné klamy šíří a na nich bu-
dovati chtějí, nevidíce, že tímto způsobem
staví svoji budovu na písku.
Tím ovšem neodvrátí spravedlivé, aby
měli úctu před vykonanou prací zemské
samosprávy a rděli se studem za svoje ně-
mecké krajany, že ve své vášni po léta
podvazují hospodářský a kulturní rozvoj
obou národů.
doktor
Pinkas
Čechy
hospodářský a kulturní rozvoj
8
article
Na veřejnou schůzí zemského výboru
navázána byla schůze důvěrná, v níž nej-
vyšší maršálek učinil důležitá sdělení. Re-
produkujeme pověsti o nich na jiném místě.
Samí jsme nepátrali po správnosti jich.
respektujíce fakt, že mlčelivost byla zaru-
čena čestným slovem, poněvadž plně chá-
peme velikou zodpovědnost, která jest na
bedrech členů zemského výboru a z nich
v prvé řadě na bedrech nejvyššího zemské-
ho maršálka, který dle zemského zřízen
má nejvíce práv, ale také nejtěžší povin-
nost pečovati o blaho země.
A o tom rozhodovati může jenom sám,
zdali a jak se má zachovati, aby králov-
ství, jehož samosprávě v čele stojí, neutrpě-
lo újmy.
Není slušno a spravedlivo pokřikovati
na něho, že jedná se o jeho čest a čest jeho
rodu. Každý pečuje o svoji čest sám a ná-
rodně-sociální orgán nemá ani práva, ani
legitimace, aby ze sebe dělal soudce o něč
čestnosti a cti. Nejvyšší zemský maršálek
stojí před otázkou, co by bylo nejpro-
spěšnější pro království České, ne pro
něho. O jeho kroku bude souditi histo-
rie, ne národně-sociální orgán, o jeho roz-
hodnutí bude vynášen soud, až schladnou
vášně, vybíjí se nenávisti a agitace, až tok
veřejných dějů půjde normálním řečištěm.
9
article
A jako chceme, aby nejvyšší zemský mar-
šálek nebyl hřičkou v rukou vlády, aby
nepodroboval se slepě jejím rozkazům, tal
nesmíme také chtít, aby řev ulice, po-
hrůžky národně-sociálního čestného soudu
určovaly jeho kroky.
Je muž vážený, o němž všichni víme
že miluje svoji vlast a svůj národ, a mu-
síme mu přáti, aby volně a svobodně
jen dle svého nejlepšího svědo-
mí se rozhodl, a národu našemu přejeme
jen jedno, aby rozhodnutí to bylo správnéa
ve prospěch naší vlasti. Snad nebudemes
ním souhlasit, nevíme. Ale jedno bychom
neradi chtěli vyčítati maršálkovi, že ne-
jednal svobodně, že byl proti svém
lepšímu přesvědčení nástrojem ci-
zí vůle, ať ji proslovila vláda, nebo řev
těch, kteří samozvaně si osobují právo roz-
hodovati o tom, kdo je gentlemanem a kdo
nikoli, nepodepsavše svůj verdikt, aby by-
lo možno posouditi, vynášejí-li ho gentle-
mani.
Kríse zemská blíží se k rozhodnutív
nejbližších dnech. České politické veřejno-
sti nastávají důležitá rozhodování o dal-
ším postupu. Bylo by svrchovaně pochy-
beno, aby se učinila v prvním dojmu, ve
vášni. Bude potřebí klidné úvahy, abychom
předčasným rozhodnutím nezatarasili si
cesty a nepřivedli ještě těžší újmy.
Právě proto, že chvíle jsou velmi vážné
nutno jest, aby celá veřejnost naše postu-
povala s rozvahou, aby nehrála nepředlo-
ženými počiny do rukou Němců a nepomá-
hala jim bezděky k doplnění vítězství.
Němec
10
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Znamenají-li pokusy o zastavení války
přímé vyjednávání o mír mezi válčícími stra-
nami i počátek konečného upravení poměrů
na Balkáně, jest dosti pochybno.
Připouští se sice, že zástupci Rumunska
Srbska, Řecka a Bulharska snad již dnes ve
čtvrtek počnou v Niši vyjednávati, ale nen
dosti jasno, na jakém základě. Bulhaři přejí sí.
aby okamžitě se zastavily všecky válečné ope-
race, s čímž nejeví souhlas ani v Srbsku ani
v Řecku, kdež by přistoupili na příměří, jen
kdyby Bulhaři současně přijali hlavní jejich po-
žadavky. Rumunsko snaží se dosíci souhlasu
všech interesentů tak, aby o podmínkách míru
se vyjednávalo v Rumunsku, buď v Sinají nel
v Bukurešti, kdežto v Niši by se stala pouze
dohoda o příměří. Jakmile by stanoveno bylo
příměří, počalo by ihned vlastní jednání o míru.
Pokud se týče poměru Rumunů k Bulha-
rům, jsou prý obě strany již dohodnuty o tom
jak své sousedské styky a příští hranice mezi
sebou upraví, takže vlastní potíž vyjednáván
bude se týkati upravení poměrů mezi Bulhar-
skem a Srby a Řeky. Ježto jak Srbové, tak
Řekové činí, jak již bylo vzpomenuto, výhrady,
opětovalo prý Rusko jak v Bělehradě, tak v
Athénách svou radu, aby jednání o mír se ce
nejvíce urychlilo.
Rychlé vyřízení otázky míru mezi Rumuny
Srby a Řeky již stojí proti Bulharům a těmito
jest žádoucí i jakožto nátlak na Turecko, kte-
réž se rovněž vrhlo na Bulhary a dle všeho již
obsadilo i Drinopol, z něhož prý vláda bul-
harská odvolala slabou posádku. Není však
vyloučeno, že jde jen o některou exponovanou
posici bulharskou v této rozsáhlé pevnosti.
Bulhar
Rumun
Srba
Řek
Balkán
Rumunsko
Srbsko
Řecko
Bulharsko
Niš
Bukurešť
Rusko
Bělehrad
Atény
Turecko
Drinopol
11
article
Akcí tureckou se totiž beztak zmatená si-
tuace na Balkáně stala ještě spletitější, a ne-
bylo by divu, kdyby obě nejvíce interesované
mocnosti: Rakousko-Uhersko a Rusko v sou-
hlase s Evropou odhodlaly se — účinněji za-
sáhnouti.
Vždyť, upřímně řečeno, nikdo nedovede
říci, co se vlastně mírem londýnským, třeba že
jen preliminovaným, zamýšlelo. Válčící tehdejš
spojenci balkánští přistoupili na podmínky vel-
mocí jen velmí neochotně a velmoci samy do-
spívaly k těm kterým ujednáním až po tuhých
sporech. To platí jak o otázce albanské, tak
ostrovech v moři Egejském, a o Srbech a Čer-
nohorcích jako o Řecích, kteří nemohli se svým
roky proniknouti.
Válkou nynější opustili někdejší spojene
i Turci akt londýnský; nedbali ho však ani Ru-
muni a jest otázkou, kdo vlastně ujednání lon-
dýnská má uskutečniti a vzíti na se břímě pro-
vésti tento dosti nesnadný úkol?
Namnoze se pokládá Rumunsko za no-
sitele vůle Evropy, protože nyní jeví se býti
ve výhodě jak proti Bulharům, tak proti Srbům.
kteréž stíhá vina rozbití svazu balkánskéhoa
znehodnocení úspěchů jeho. Ale již na otáz-
ku, zda Rumunsko postupuje v souhlase
Evropou či s její jednou neb druhou skupinou.
totiž s trojspolkem neb s trojdohodou — ne-
dostává se odpovědi. Spíše se podobá, že Ru-
munsko bez ohledu na velmoci vykořisťuje
krátkozrakost jedněch a nerozhodnost dru-
hých. —
Postavilo se proti Bulharům, protože se
leklo náhlého vzrůstu jejich moci a málo taje-
ného úsilí, dosíci nadvlády na Balkáně. Stejně
by se bylo postavilo i proti Srbům, kdyby byli
projevili podobné úmysly.
Srba
Řek
Bulhar
Balkán
RakouskoUhersko
Rusko
Evropa
Turec
Rumunsko
12
article
Dnes jest Rumunsko ve výhodném posta-
vení, že Bulharům může diktovati mír a za
ústupky od nich dosažené — krotiti přílišnou
žádostivost vítězných Srbů a Řeků. Rumun-
sko samo si počíná jako povolaný strůjce
míru: Rumunsko slovem chová se jako před-
ní moc na Balkáně.
Má to za své poslání: utvořiti nový bal-
kánský spolek, jemuž by vévodilo. Známý an-
glický publicista Scotus Viator mu jde při tom
na ruku, dokazuje, že „akce rumunská byla
přímým a nezbytným důsledkem snah bulhar-
ských po hegemonii“ a hlásaje, že „jest nej-
vyšší čas, aby si veřejné mínění uvědomilo, že
Rumunsko jest vedouci mocí na Balkývě, a že
svými sousedy bylo donuceno vzdáti se zdrže-
livé politiky, jíž se po třicet let řídilo. Jen
ono prý dovede udržeti tam rovnováhu. An
svaz balkánský pod protekcí ruskou, ani
čele s Bulhary po vzoru Pruska v Německu
nebyl možný. Ale svaz, v němž mohou býti
všickni a jenž nebude závislým na žádné vel-
moci — jest jenom možný za účasti Rumunů.
Rumunům se snad podaří skupiti kol sebe
Bulhary a Albance, ale pochybným zůstává
podaří-li se to i vůči Srbům a Řekům, ne-
mluvě o Turecku, na jehož postup v Drinopol
pohlíží se v Německu jako na výsledek diplo-
matické činnosti řecké a srbské v Cařihradě.
A tak by snadno mohly na Balkáně povstati
vlastně ligy dvě.
Situace tedy není nijak vyjasněna, nová
překvapení nejsou vyloučena — a nebylo by
divu, kdyby některým velmocem na tom zále-
želo, aby se dalším překvapením předešlo —
rychlým uzavřením mírul
Bulhar
Srba
Řek
Rumun
Scotus Viator
Rumunsko
Balkán
Německo
Turecko
Drinopol
Cařihrad
13
article
Rakouská účast v balkánských zále-
žitostech.
Rakouská účast v balkánských zále-
žitostech.
Z Vídně, 23. července. „W. Allg. Ztg.
pojednává dnes o otázkách, týkajících se bal-
kánských událostí a praví, že zprávy ve fran-
couzských listech, jakoby Rakousko nezamý-
šlelo účastniti se kolektivní demarche vele-
vyslanců v Cařihradě v příčině drinopolské
otázky, spočívají na nesprávných informacích.
W Allg
Vídeň
Rakousko
Cařihrad
14
article
Rakousko-uherský velevyslanec v Cařihradě
minulého týdne zrovna jako velevyslane
ostatníci velmocí podníkl kroky u Porty, aby
přednesl námitky proti postupu turecké armá-
dy na Drinopol. Rakousko-Uhersko je ochotno
stejně účastnit se event. kolektivní demarche
u Porty, jestliže k ní bude dán podnět. Ne-
může však býti řeči o tom, že Rakousko-Uher-
sko nebo jeho velevyslanec v Cařihradě pro-
hlásil, že se takové akce velmoci nezúčastní
Naproti francouzským a ruským listům.
které prohlásily, že ve vídeňských vládních
kruzích činí se pokus uvést do pröudu otázku
makedonské autonomie, prohlašuje „W. Allg.
Ztg.“, že je to klamná kombinace. Zde prý se
touto myšlenkou nezabývají, ale dlužno prý
upozornit, že dosti zřejmě ze známého exposé
srbského m.-p. Pašiče vycházelo na jevo, že
v srbsko-bulharské smlouvě z března minu-
lého roku autonomie Makedonie byla vzata
v úvahu pro případ, že by se nezdařilo docílit
dohody mezi Srbskem a Bulharskem o jejím
rozdělení.
Port
W Allg
Pašič
Cařihrad
Drinopol
Rakousko
Uhersko
Uhry
Makedonie
Srbsko
Bulharsko
15
article
Jednání mezi spojenci.
Z Bukurešti, 23. července. [Ag. Tel. Roum.
Řecko a Srbsko souhlasí s rumunským ná-
vrhem, aby preliminář a mír byly podepsány
v Bukurešti. Řecko žádá, by také příměří bylo
podepsáno v Bukurešti. Bulharská vlá-
da odpověděla na poslední ru-
munskou notu prohlášením, že
přijímá formulované dva hl al vní
body v naději, že podružnější vě-
ci nebudou činiti žádných obtíží.
Král Ferdinand zaslal králi Karlovi třetí te-
legram, ve kterém podporuje prosbu o mír-
Král Karel uložil m.-p. Majorescovi, aby králi
Ferdinandovi odpověděl v témž smyslu jako
na druhý telegram. Vyjednávání o mírové pre-
limináře a příměři musí býti zahájeno součas-
ně, poněvadž vyjednávání vyžaduje klid zbra-
ní. Rumunská vláda uložila podnáčelníkov
hlav. štábu plukovníku Fristescovi, který se
nyní nalézá v Bělehradě, aby se odebral do
Niše.
Z Athén, 23. července. (Ag. d'Athěnes.
Roa
Ferdinand
Karel
Fristesc
Bukurešť
Řecko
Srbsko
Bělehrad
Niš
Atény
Aga . d ' Athěne
16
article
Časopis „Nea Himera“ píše: Možno považo-
vati za jisto, že vyjednávání o mír v Niši ne-
potrvá déle než 3—4 dny, poněvadž spojene
a rumunští delegáti nehodlají trpěti vytáčky
Po rumunském návrhu, který spojencí schvá-
lili, bude sídlo vyjednávání přeloženo do Bu-
kurešti. Bulharský návrh na uzavření příměř
se zamítne a bude dána třídenní lhůta pro po-
depsání preliminární smlouvy
Bulharšti delegáti, kteří přibylí do
Niše, podají následující návrhy:
1. Solun s územím za ním až včetně k Se-
resu ponechává se Řecku. 2. Linie strumská
až k Cagesi ponechává se Řecku. 3. Kavala
zůstane Bulharsku. 4. Bulharsko odpírá váleč-
nou náhradu. 5. Bulharsko neuznává povin-
nost, poskytnouti náhradu za hmotné škody
způsobené v městech východomakedonských
poněvadž nepovažuje se zodpovědným za ple-
nění a paličství.
K tomu dodává „Nea Himera“: Jsou-l
bulharské návrhy takové, je pravděnepodob-
no, že dojde k dohodě mezi válčícími strana-
mi. Pouze další postup spojeneckých vojsk
mohlo by Bulharsko donutit, aby upustilo od
takových návrhů.
Týž časopis oznamuje: 60 členů bulhar-
ských čet bylo 16. t. m. zatčeno ve vsi Pa-
tele, severně od Ostrovského jezera, když
chtěli vyhoditi do povětří železniční vlak.
kterým Venízelos jel do Bitolje. Vojenské úřa-
dy v Sovorici vypátraly dynamitové pumy.
Z Paříže, 23. července. Zde se autenticky
proslýchá, že Rusko nově zakročilo v přá-
telském tonu sice, ale přece jen nutkavě u ře-
Venízelos
Bitolj
Niš
Řecko
Bulharsko
Paříž
Rusko
Nea Himera
17
article
V drobném prodejie
ranhní člslo o sobě
večernl
zal
Ve fliálkách na venkovs
ranní čislo
večerni.
. . . . . . 5b
Inseráty
platí se hotově napřed.
ředplacení a inserty přijímá
kdministrace v Marianské ul., 3
Tam nacházeji se táž
redakca, tiskárna a expedise
„Národnich Listů“
Rukopiny se nevraneil
18
article
cké vlády, by ji pohnulo k souhlasu, aby vy-
jednávání v Níši omezeno bylo pouze na uza-
vření příměří.
odlvvve
Z Bukurešti, 23. července. (Ag. tel. Roum.)
Po souhlasu řecké vlády s návrhem Rumun-
ska, aby se vyjednávání konalo v Bukurešti,
rumunská vláda vyzvala athénský kabinet,
aby jmenoval plnomocníky.
Z Bělehradu, 23. července. Srbsko bude
zastupovati na nišské konferenci bývalý sofij-
ský velevyslanec Spalajkovič a generál
Mišič. Tento považován je za nejlepšího
důstojníka hlav. štábu srbského, kdežto Spa-
lajkovič, známý z vídeňského Friedjungova
procesu, jest jedním z nejobratnějších a nej-
duchaplnějších diplomatů srbských. Minister-
ští předsedové zúčastní se teprve závěrečné
schůze v Rumunsku. Proslýchá se, že Srbsko
bude žádati také od Bulharska, aby důstojníci
a poddůstojníci, kteří zúčastnili se ukrutností
na srbských vojínech a obyvatelstvu, posta-
veni byli před soud a poskytnuta byla náhra-
da postíženým.
(Viz poslední zprávy.)
Roa
Rumun
Mišič
Friedjungův
Bukurešť
Bělehrad
Srbsko
Spa
Rumunsko
Bulharsko
19
article
Politický přehled.
Země české.
Politický přehled.
Země české.
Rozhodnutí o zemské krisi v Čechách stane se
v Išlu?
Jak jsme včera večer oznámili, nepotvrdily
se pověsti, že nejvyšší maršálek princ Lob-
kovic ve včerejší schůzi zemského výboru
resignuje na svůj úřad. Princ Lobko-
vic vyžádal si audienci u panovníka, ve
které zajisté mu podá jasný a správný obraz
finanční a politické situace král. Českého a
— — co ještě více, je tajemstvím jeho a
přísedících zemského výboru, jež nemáme
zatím práva odhalovati. Referentská povinnost
nám však ukládá zaznamenati, co včerejší ve-
černí tisk německý sděluje k důvěrné poradě
zemského výboru.
Není toho mnoho. „Prager Tagblati“ sdě-
luje, že zemský výbor v důvěrné schůzi usnesl
se vyslati zemského maršálka k panovníkovi
za tím účelem, aby panovníka informoval
o situaci v zemi a požádal, aby krise zem ská
byla řešena bez porušení ústavy a samosprávy
tak, aby země obdržela od vlády mimořádné
prostředky finanční. Večerníky obou pražských
německých listů sdělují z Vídně, že resignace
prince Lobkovice je prý otázkou několika dní;
vláda potom ihned provede svá opatření. Do-
sadí správní komisi, která však
bude míti trochu jiné složení než
zmařená komise první.
Prager
Lobkovic
Čechy
Išlu
Lobko
Vídeň
20
article
Možnost resignace nejvyššího maršálka
připouští i oficielní komuniké, jež včera bylo
vydáno c. k. korrespondenční a tiskovou kan-
celáří, prohlašující, že „Jeho Jasnost nej-
vyšší maršálek nikdy neprohlásil, že
jenom tenkrát odstoupí, když také ostatní pří-
sedící zemského výboru vzdají se svých míst.“
„Bohemia“ spatřuje v tomto prohlášení, že nej-
vyšší maršálek vyhražuje si pro sebe mravní
právo odstoupiti, z čehož mohlo by se dále
odvozovat, že nejvyšší maršálek pře-
cejense zabývátakovýmúmyslem,
o jehož uskutečnění bude rozhodnuto v Išlu.
— Toto vše, hlavně ovšem audience nejvyš-
šího maršálka u panovníka potvrzuje, že krise
zemská dostoupila nejvyššího vrcholu a že se
připravují věci, jež český národ musí zastati
pohotový při zdravých smyslech.
Oktroj — pádem Němců v Čechách.
V poslední době množí se na německé straně
přímé i nepřímé volání po oktroji aspoň ončch
Němec
Išlu
Čechy
Bohemia
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Nové knihy Soupisu.
Vydavatelská činnost Archeologické ko-
mise při České akademii má dlouhý stejno-
měrný dech a tak silný, že se — asi za
patnáct let — blíží polovině vytýčené práce.
Za nedlouho bude mít půl vykonaného díla
za sebou, neboť do dneška její spolupracov-
níci seznamenali a popsali i zobrazili spoustu
památek uměleckých a starožitných skoro
ve čtyřicetí politických okresích království.
Jejich výkon, třeba místy nestejný a nesou-
měrný, znamená množství odkryvů a nepře-
hlednou řadu pokynů a ukazatelů, spoustu
materialu a suroviny archeologické, jejichž
suma umožňuje poznání uměleckého a staro-
žitnického majetku země. Zprvu sahalo jenom
do počátku, nyní už až do konce minulého
věku. Dosud arcí přihlíží širší veřejnost k to-
muto počínání jen jako na nějaký podnik
úřadní, nepoznávajíc dobře, že biblioteka
čtyřicetí a několika svazků Soupisu je snů-
škou poučení pro každého a jakýmsi ideal-
ným ochráncem všeho našeho uměleckého
dědictví.
Zase vyšly tři nové svazky,“) rychle za
sebou v krátké době. Ve stejnoměrném toku
jejich obsahu tvoří Rakovník, Jáchymov,
Prachatice, Kratochvíle, Netolice, Vimperk
a několik panských zámků významné a vý-
razné body, kol nichž městyse, vsi a nyní
Kratochvíl
Rakovník
Jáchymov
Prachatice
Netolice
Vimperk
22
article
) Soupis památek historických a uměleckých
v království Českém: Sv. XXXVIII. — Politický
okres prachatický. Za spolupracovnictví J. J. kni-
žete Adolfa Josefa ze Šchwarzenberga na-
psali F. Mareš a J. Sedláček.
Sv. XXXIX. — Politický okres rakovnický
II. díl. Napsal Antonin Cech ner
Sv. XI.. — Politický okres jáchymovský. Na-
psal Richard Schmidt. Praha. — Nákl. Archeo-
logické komise při České akademii 1913.
také zbytky středověkých hradů. Odkrývají
se v nich dějinné vrstvy, často velmi hlu-
boké a časově vzdálené, hromadí se v nich
kaleidoskop prostupů a zbytků různých kultur
uměleckých a inventura jejich neopomíjí ni-
čeho, jediného kusu ne, na němž kdy byl
spočinul i jen odlesk a záblesk umění výtvar-
ného. Poslední dobou si navykají naši inven-
tariratorové do úvodu svých svazků vepsati
přehled jejich umělecko-archeologického ob-
sahu, srovnaný podle dob a roztříděný podle
druhů památek. Přáli bychom si je souměr-
nější a stejnoměrnější; vybrané a přilehavé
kusy historie místní, umělecké a majetkové
byly by velmi na místě a neméně vyznačen
a vyzvednutí umělecko-historických vztahů
a spojek s okolím bližším nebo vzdálenějším.
Adolf Josef
Mareš
J Sedláček
Antonina
Schmidt
Praha
svazek . XXXVIII
23
article
Takový úvod lze si snadno představiti jako
stručnou a všestrannou informaci o územi
okresu, které je v ohledu umělecko-histori-
ckém samo o sobě jenom náhodným výkro-
jem království a jehož umělecký obsah zhusta
náleží zcela jinému kriteriu nežli jaké je
okresu vykázáno z ohledů soudních a politi-
ckých. Úvod nebo resumé, jednostejno, do-
vede býti rukojetí nebo vodítkem ve svazku,
nutně dle abecední topografie srovnaném.
Jím informovaní víme už předem, že v okresu
jáchymovském nelze očekávati památky stře-
dověké, poněvadž teprve počátek 16. věku
zde zahájil kulturní práci a víme, čeho se
nadíti. Sem přelila se vlna saská přes hra-
niční hřbety. Typ farního kostela v Jachy-
mově se svojí dvoranovou rozlohou a vypu-
štěním presbytáře odkazuje k Annaberku
nebo Cvikavě v Sasku podobně jako velký
kostel lounský k nim přilehá. V malbách
oltářních rysy saské školy a hlavní oltář far-
ního kostela s rozčleněným thematem ně-
mecko-reformačním, alegorie Vykoupení, po-
cházel přímo z dílny L. Cranacha. Rene-
sanční portály na stavbách ještě gotických, na
kostele, špitále a domech znamenají závažné
L Cranach
Ren
Jacha
Annaberk
Sasko
24
article
příspěvky k řešení otázky, kdy, kterak
jakými cestami renesance vniká do Čech.
Rakovník tvoří jaksi městský střed sou-
jmenného okresu vedle druhého královského
hradu Křivoklátu, kterému věnoval Soupis
celý svazek zvlášť: Pozdější panští majitelé
Křivoklátu jako páni okolních panství a
zámků, jako patroni kostelů zanechávají tu
znamenité stopy na stavbách a jejich vý-
pravě. Meravigliové na př. v celé bohaté
úpravě zámku Olešnice, v jehož krásných
štucích na stropě hraje ještě aristokratické
rokoko. Potom J. J. Valdštýn na počátku
18. věku, který staví kostely v Kněževsi,
Novém Domě, Zbečnu, Petrovicích, jejichž
barokní rys ukazuje nejenom k jednomu
pánu, nýbrž také asi k jednomu staviteli,
jehož jména bude lze se dopátrati v účtech
a smlouvách, uložených v hraběcím archivu.
Takové poznatky připomínají důtklivě, že
by v Soupisu mělo býti soustavně a velmi
pozorně dbáno majetkových a patronátních
poměrů, jichž mnohé svazky, místo aby je
pečlivě vyšetřovaly, přecházejí nejednou ne-
příjemným mlčením, tak že, zvláště pro po-
slední tři staletí, nutno si je shledávati
v Sommerově Topografii, rozvržené dle
velkostatkového majetku, nebo v Podlaho-
vých Posvátných místech, seskupených podle
farností, co obojí dává přirozeného a spo-
lehlivého průvodce klikatinami umělecko-
historických souvislostí.
Město Rakovník, jehož mikrokosmus
16. a 17. věku Z. Winter nám ku potěšea
poučení odhalil a vykreslil, se svým býva-
lým a nynějším majetkem tvoří enklavu,
která kulturně a umělecky žije ve stálém
styku s Prahou. Má také svoje usedlé umělce,
ale i ti se živí pražskou dovedností, a kde
nestači na velikost a zamýšlenou mistrnost
dila, tam přicházejí Pražané na pomoc, sta-
vitelé a kameníci, malíři, zvonaři, zlatnícia
pasíři. Jan Chochola z Prahy, Vít a, je-l
Sommerův
Z Winter
Chochol
Vít
Čechy
Rakovník
královský hrad Křivoklát
Křivoklát
Valdštýn
Kněževes
Zbečno
Petrovice
Podlaha
Praha
Nový dům
25
article
správná domněnka o původci bohaté a krásné
kazatelny ve farním kostele, Matěj Rejsek.
znamenají mnoho pro Rakovník na počátku
16. věku. Jejich dílo a jejich soudruhů ostat-
ních oborů výtvarných dává úhrnem obraz
měšťanského umění té doby, sobě i správě
města a jeho zámožných občanů ke cti.
Také Prachatice jsou město pro sebe,
co do počtu zbytků uměleckých památek
Rakovníka bohatších, jenom že jejich doba
je pozdějsí a pečeť jim vtísknutá vykazuje
rožmberskou růži. Prachatice jsou městem
renesančním. Jejich okolí jako rakovnické
bylo dějištěm velmi staré kultury. Shoduji
se však také v tom, že ranní středověk na
obou územích je jako vymeten; byl nucen
učiniti místo mladším, silnějším a rozpína-
vějším projevům. Sotva že tu onde stopy
ranné gotiky. Rožmberkové nevládli přiliš
dlouho Prachaticemi a přece všechno téměř,
čím si zasloužily velmi talešného příjmí če-
ského Norimberka — a jsou to všechny jeho
hradby, brány, znamenité domy, radníce,
jejich výstavnost, chiaroscura, sgraffiti, malby
vděčí těmto přepychovým a uměleckým ma-
gnátům přimo i nepřímo. Ovšem jména je-
jich umělců už mají cizí, vlašský zvuk; je-
jich umění nevzhlíží ku Praze, nýbrž k če-
skému a italskému jihu. Na Krumlově, v Jin-
dřichově Hradci, v Bechyni, má své velké
kapitoly, které v jedno spojeny a sloučeny,
dají jednou bohatou a skvělou knihu historie
umění pod ochranou a vládou pětílisté růže.
Rejsek
Rožmberk
Rakovník
Prachatice
Norimberk
Praha
Krumlov
Jin
Hradec
Bechyně
historie uměný pod ochrana
26
article
Oddíl v ní věnovaný letohradu Kratochvíli
zvábil už mnohého pracovníka. Truchlá
spoušť bývalé knížecí nádhery, v níž se
přímo zreadlí duch renesanční novosti, která
je zrovna tak do Čech přenesenou Italií jako
královský letohrad v Praze, lákala stejně
zadumané romantiky jako zanícené milov-
níky umění.
V 18. století A. E. Martinelli, J. B
Fischer z Erlachu, Allomonte a jiní zasa-
hují sem také z jihu, z nedaleké Vidně.
A E Martinelli
Fischer
Allomonte
Čechy
Praha
Erlach
27
article
Nové panstvo, Schwarzenbergové, tam tihne,
sídlí a vyhledává umělecké síly, architekty.
nalíře, sochaře.
Každý ze tří svazků a vkusů má svého
zvláštního autora; každý z nich přistupuje
ku práci s jinou hotovostí a připravou a
také každý s jiným zájmem a měřítkem.
Děje se tak od počátku celého podniku,
tak že jeho třlačtyřicet svazků pořídilo
třiadvacet autorů. Že tím jednoty a souměr-
nosti jejich velká práce nenabývá, leží na
bíledni. Že ale dílo soupisné právě přísnou
jednotností v methodě, výrazu, slohu a hodno-
cení objektů roste ve své ceně jako klasi-
fikující seznam a přehled uměleckých pamá-
tek a spoleblivá a bezpečně informující pří-
ručka, rovněž. V historii, prvních pohnut-
kách a pružinách celého podniku leží vy-
světlení, proč toto dělení práce muselo být
provedeno, Zprvu, před tolika a tolika lety.
Zdali však muselo býti tak i potom při
práci, jejíž rozsah se dal ihned odhadnout
aspoň na čas trvání jednoho lidského života?
Mnoho z oněch nesrovnaností arci mohla a
může vymítiti a urovnati redakce Komise.
A k té se obrací mnoho a častých stesků a
žádostí, ne vždy, ano zřídka jen vyslyšených.
Týkají se mnohého, co by přesným do-
držováním programu a přísnou a neúchyl-
nou methodičností dalo se napravit. Některé
bolesti spadají arci na vrub jednotlivých
autorů. Tak na př. jen zřídka, nanejvýš
zřídka odpovídá inventář maleb i jen nej-
skrovnějším požadavkům. Styl, individualný
karakter, dobový původ, odhad jakosti, ano
i předmětný obsah opisují se jen vágnímia
bezvýznamnými slovy, nehledě k očividným
chybám a nesprávnostem. Dalo by se tomu
aspoň poněkud a z nějaké míry čeliti dobrou
reprodukcí, než právě ta bývá slabou strán-
kou Soupisu, Malby a sochy se fotografují.
jenomže ne tak podle své důležitosti jako
Schwarzenberg