2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3
masthead
24. července 1913. Číslo 201.
4
article
částí česko-německého vyrovnávacího materiálu.
o nichž se vyjednavači byli dohodli. Proto nent
bez zajímavosti, že v »Nordböhm. Tagblattu« radí-
kální německý zemský poslanec Peters volá
Němce do boje proti oktroji. Hlávní
důvod k tomu dávají mu zprávy, oznamující, že
v případě oktroje byla by oktrojována i volebnt
oprava pro sněm král. Českého a v té milý ně-
mecký radikál vidí zlo, které by zpečetil
pád Němců v Čechách. Posl. Peters soudí.
že čtvrtá volební kurie — o všeobecném rovném
právu hlasovacím vůbec nemluví — by zničila
dosavadní jednotu Němců na českém sněmu a že
by tento stav přivedl Němce nadobro už pod
české jařmo. Proto je prý povinností všech Němců
takový oktroj všemi prostředky pře-
kaziti. K dovršení všeho toho neštěstí, jež pře-
padne Němce při provedení volební opravy, ně-
mečtí národní dělníci žádají zavedení všeobec-
ného rovného práva hlasovacího. Soudíme však.
že si páni dohromady rozumí.
Peters
Němec
Posl
Čechy
5
article
Spor mezi novými členy moravského zemského
výboru a zemským maršálkem.
Moravský zemský hejtman (maršálek) po-
užívaje svého práva k rozdělení referátů v zem-
ském výboru, vyjmul z referátů pokrokových
přísedících dra. Budínského, dra. Pluha-
ře a Sonntag a některé záležitosti a předal
je do referátu přísedícího P. Šrámk a. Orgány
pokrokového bloku vyčítají zemskému hejtma-
novi proto stranictví, a „Pozor“ sděluje do-
konce, že jmenovaní tří přísedící zakročí u
c. k. místodržitele v Brně, po případě i u mi-
nisterského předsedy ve Vídni, jestliže zemský
hejtman svoje disposice nezmění. Český kleri-
kální tisk v důsledku toho pochybuje o vy-
zrálém autonomistickém cítěn
pokrokových přísedících moravské-
ho zemského výboru, když na představitele
autonomie na Moravě volají c. k. vládu. Případ
je skutečně zvláštní. Neváháme říci, že 1 ze
debatovati o tom, že a jak morabvský zem-
ský hejtman při rozdělování referátů si vedl
stranicky; lze debaťovati ve sněmu, v zemském
výboru, v novinách i na schůzích, ale rozho-
dovati o tom, jak mají být rozděleny refe-
ráty v zemském výboru nesmí přece c. k.
vláda! K čemu by potom byla autonomie
Budínský
Sonntag
P Šrámk
Brno
Vídeň
Morava
6
article
Z Moravy.
V Brně, 21. července.
Po sněmovním zasedání.
Rozpočtová debata sněmovní se protáhla
neboť němečtí i čeští řečníci překročili meze
jim vytčené a dalí se do kritiky. že nedal s
dr. Stránský ujiti při našem rozpočtu zem-
ském Balkán a království České, je samo-
zřejmo, jako i to, že dříve tolik ostouzený fi-
nanční referent dr. Koudela musil odrážeti
velmi dobře útoky německé — a že se mu
nyní tleská z pokrokového tábora za jeho
činy, pro které byl po leta ostře kritisován
a odsuzován. Po dru. Žáčkovi i dr. Koudela
sklízí uznání — Moravy pokrokové! Dívná to
znamení.
Poslanec dr. Bulín podal ve sněmu in-
terpelaci velmi zajímavou o poměrech při sta-
vebních odděleních státních. Jest jich na Mo-
ravě 9 a z těch 8 je v místech německých
pouze jeden v českém městě Uher. Hradišti.
Úřadníci tam bývají posláni němečtí — n
komise jdou Němci od místodržitelství, kteří
sotva se smluví s lidmi. Na tyto věci v dřívěj-
ším sněmu ani v „moravském sněmu“ ve Ví-
dni nebylo dosud dosti ostře poukázáno a or-
gány pokrokové, které jsou plny kritiky a na-
dávek Mladočechům, na tyto věci mají asi má-
lo místa: To vysílání úřadníků německých na
stavební komise, mohlo by se snadno doplniti
vysíláním Němců na české železniční komise
a poněvadž to klidně snášíme, už i na výstavy
dobytka musí choditi Němci z veterinárského
oddělení, ačkoliv referát o nich vede tan
Čech. Pan místodržitel nemá asi pokdy, aby
trochu se zamyslil, že Morava je
zemi X českoua že takové kousky
jsou provokací českého lidu.
Stránský
doktor
Koudela
Žáček
Bulín
Němec
Morava
Brno
Balkán
Uhry
Čechy
7
article
Posl. Tusar jménem svého sociálně-
demokratického klubu dal ve sněmu prohlá-
šení, že poslanci sociálnedemokratičtí hla-
sují pro provisorium a považuji
se za součást české většiny. Ne-
považuje prý za možnost, aby tento sněm sa-
noval zemi, čeká pomoc od státu, a bráníse
podle příbližné možnosti a příliš často jen
pomocí ochotníků. Jejich reprodukce vklá-
dají se do textu v rozměrech naproslo ne-
dostatečných. To je chybou nanejvýš citel-
nou a zrovna takovou, objevojí-li se tu re-
produkovány kusy bez uměleckého významu
a scházejí-lí jiné nepoměrně důležitější.
Ještě štěstí, že Wirthovy »Umělecké po-
klady Čech« statečně pokračující, poskytují
náhradu a doplněk, který, půjde-li do pro-
jektovaných set a tisíců listů, nabude ceny
neobyčejné.
Od zahájení své práce Komise zlehka
pozměňovala i doplňovala program obsahu
Posl
Tusar
Wirthův
Čechy
8
article
Soupisu, rozšiřovala jeho časové rozpjetí.
zabrala do něho stavební historii měst, pří-
rodní památky, dávala pořízovati zmíněné
úvody, přikládá mapy, všímá si zevrubněji
hradů a pod. Zcela správně a také smíme
předpokládati, že v tom neustane, nebot
nové otázky a problémy vynořují se stále
na povrch. Nepochopitelno je však, že po-
stihneme svazky, kde jednoho nebo druhého
bodu není zase dbáno, nevysvětlitelno proč
na př. v indexech umělců jsou jednou pří-
slušné letopočty a jinde ne, proč pořadový
systém popisu jednou je dodržován a po-
druhé nikoli, proč bibliografie dbá jednou
archivalii a podruhé nic; proč sepisují se
předměty »bezcenné«, jak se udává, proč se
mísí historie do popisu; proč se někdy fak-
similují značky zlatnické, konvářské a někdy
ne; proč se každou chvíli mění řád sazby
nebo terminologie; proč se mění někde zá-
znamový popis v šíroké mnohomluvné vy-
pravování; proč schází složitým půdorysům
orientace; proč . . . než to jsou otázky, jež
slušno přednésti jednou v zasedání Komise
k rozboru, úvaze a třeba i nápravě.
Karel B. Mádl.
Mádl
9
article
výtce, že by ve věcech berních byli socialisté
stranou negace.
Poslanci učiteli Konečnému dalo
zemské shromáždění učitelstva satisfakci za
útoky, které naň „Lidové Noviny“ podnikaly.
Zajímavé je konstatovati: dr. Bulín, dr.
Žáček, Pražák a Konečný — všichni byli pro-
hlášeni za klerikály. To je největší trumf li-
dovopokrokový. A titíž při volbě zemského
výboru, když klerikálové volili proti pokro-
káří dru. Budínskému za přísedícího klerikála
Kadlčáka, volili všichni pokrokáře dra. Bu-
dínského proti klerikálu Kadlčákovi. Nena-
lezli za to milosti u časopisů klerikálních —
a přece jsou dle „Lidových Novin“ kleriká-
lové! Myslíme, že konečně veřejnost pro-
hlédne tu ošemetnou hru, kterou balamutí se
naše veřejnost, před níž je každý klerikál.
kdo má jiné mínění, než „politikové velké
linie“.
Konečný
Bulín
doktor
Žáček
Pražák
Konečná
Budínský
Kadlčák
10
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Bar. Ivan Skerlecz
Vlastnoruční líst panovníkův, jímž se
bar. Skerlecz jmenuje královským komisařem
pro Chorvatsko a Slavonii, obsahuje význam-
né přání, aby nový komisař pokud možno v
nejbližší době připravil velice žádoucí obno-
vení normálních poměrů v království chor-
vatském, zachovávaje při tom beze změny
trvající státoprávní poměr k Uhrám a před-
ložil pak koruně potřebné návrhy.
V témž smyslu sděluje se „Zeitu“ z Išlu
že nové chorvatské vládě dán úkol, učiniii
přípravy ke zrušení komisariátu. Z
tím účelem mají se v dorozumění s uherskou
vládou napraviti křivdy, jichž se vláda do-
pustila na vyrovnacím zákonu z r. 1868. Poně-
vadž železniční pragmatiku je možno zrušiti
neb změniti zase jen zákonem v říšském sně-
mě uherském, má nová chorvatská vláda po-
užívati až do podzima komisařských plne-
mocí jen v míře nejmírnější. Nové volby do
chorvatského sněmu mají se vykonati koncem
podzima.
Skerlecz
Zeit
RakouskoUhersko
Chorvatsko
Slavonie
Uhry
Išlu
11
article
Bar. Ivan Skerlecz, kterému bude 30.
července t. r. teprve 40 let, jest nejmladším
tajným radou v celé říši. Dle „Obzoru“ po-
chází ze staré chorvatské šlechtické rodiny.
usedlé kdysi v Turopoli, která obdržela baro-
nii již v XVIII. stol. Bar. Iv. Skerlecz narodil
se r. 1873 na statku Oroszló v baraňské sto-
lici v jižních Uhrách. S otcem, který byl
finančním ředitelem v Záhřebě, dostal se do
Záhřeba a studoval na záhřebském gymnasiu
až do sexty, potom byl ve Vídni v Tereziánu,
vystudoval práva a dosáhl stupně doktorské-
ho. Úřadnickou kariéru započal v chorvat-
ském ministerstvě, odkudž povolán do míni-
sterského presidia r. 1896; r. 1909 stal se
ministerským radou a býval zapisovatelem při
ministerských poradách. R. 1911 zastupoval
odborného přednostu Daruvára v kabinetní
kanceláři, od r. 1912 jest opět správcem pre-
sidiální kanceláře. Vládní noviny zpívajío
politických schopnostech Skerleczových pra-
vé hymny. Jeden uherský ministerský před-
seda vyslovil se prý, že je snadno býti v
Uhrách ministerským předsedou pod Skerle-
czem. Kdyby se byl věnoval diplomatické
službě, stal by se jistě ministrem vnějších
věcí; nyní bude zatím komisařem v Chorvat-
sku, po čase se stane bánem a ze Záhřeba se
vrátí jednou zase do Pešti jako ministerský
předseda.
Skerlecz
Iva
Skerleczový
Chorvat
Uhry
Záhřeb
Vídeň
Terezián
Pešť
12
article
Prozatím počkáme, jak se bar. Skerleez
osvědčí v Záhřebě. Tam byli by asi spokoje-
nější, kdyby jim místo nového komisaře pone-
chali bánova náměstka dra. Karla Unkel-
häussra, který se osvědčil klidným, spra-
vedlivým správcem země a řídíl se platnými
zákony, pokud nebyly komisariátem zrušeny.
Ve svém rozhodování neřídil se politickým
stranictvím, nýbrž jen věcnými důvody-
V Chorvatsku jsou jeho správou spokojeni a
neradi se budou s ním loučiti. Jeden z rakou-
ských generálů napsal o něm: Jeho nástupci
nechť si zapamatují, že v Chorvatsku se
nedá vládnouti zvůlí a násilím.
Dr. Unkelhäusser podá prý demis
hned, jakmile se nový komisař ujme v Chor-
vatsku vlády.
Hr. Khuen o Chorvatech.
Demokratický „Világ“ uveřejnil mínění hr.
Khuena-Hédervára o politické situací v říší
v závěrku také jeho názory o Chorvatech. Ra-
kouští Chorvaté a Srbové mají prý dobrý po-
litický instinkt. Před třemi měsíci nebyl by
se snad našel východ z nynější krise, ale nyn
je po ruce mnoho prostředků na rozřešen
krise. Dnes Chorvatům a Srbům záleží více na
míru, než Maďarům, poněvadž se přesvědčili.
že je jim nejlépe v habsburské říší. Loni nej-
horlivější unionisté ještě pochybovali, že se
dostanou někdy k vládnímu veslu v Chorvat-
sku. Dnes pochybnosti už zmizely, ba je jisto,
že na sněmu bude opět unionistická většina
(? Leda koaliční. Pozn. red.). Jihoslovanský
temperament rychle se vzníti, ale stejně rychle
uhasne. Chorvaté — končí hr. Khuen — mu-
sejí býti unionisty, nebo přestanou býti
Chorvaty.
Unkel
doktor
Unkelhäusser
Khuen
Chorvat
Srba
Maďar
Záhřeb
Chorvatsko
Hradec
13
article
Za Hränicemi.
Za Hränicemi.
Ruská výtka Srbům.
Balkánské národy slovanské jsou v po-
divném poměru k Rusku: každou chvíli jsou
ochotny vypovědít mu přátelství a každou
chvíli dovolávají se jeho podpory. Bulhařiv
tom ohledu postupovali skoro rytmicky pra-
videlně: austrofilská vláda vystřídává se ruso-
filskou a naopak. Ani Srbi neunikají docela
jee
této výtce.
Pochopitelno, že „Novoje Vremja“, jehož
hrozby s vpádem Rakouska do sandžaku tak
rozčilily srbskou vládu, že odňala „Novému
Vremeni“ poštovní dopravu do Srbska — pro-
středek jistě trochu silný — sbírá teď důkazy.
kterými usvědčuje Srby z malé vděčnasti
k Rusku.
Srbsko prý dnes odmítá ruské pobídky
aby uzavřelo rychle mír s Bulharskem. Což
kdyby Rusko vždy se chovalo se stejně ma-
lou pozorností k Srbsku, jako to činí dnes
Srbsko váči Rusku? Jak by to bylo vypadalo
namítá „Novoie Vremia“, kdyby bylo nutn
povolat 200.000 Bulharů na pomoc proti se-
vernímu sousedovi, na pomoc, předvídanou
v bulharsko-srbské smlouvě? Zda před po-
dobným risikem nezachránily Srbsko ty ruské
bodáky, kterých 400.000 stálo na hranicích do
té doby, dokud rakousko-uherská diplomacie
nezřekla se svých výbojných plánů? Ochrana
Srbska před rakouským vpádem stála Rusy
přes 200 milionů rublů. Na tuto obět v Rusku
nikdo nenaříká a v Srbsku nikdo nemyslí.
Tehdy neposlala srbská vláda ruské vládě
notu, že děkuje za úsluhy a že si jich neprosí.
Srba
Srb
Vremia
Bulhar
Rus
Rusko
Rakousko
Srbsko
Bulharsko
Novoj Vremja
14
article
Srbi mlčeli a začali mluvit teprve tehdy, když
se Rusům nepodařilo vymoci východ k Ja-
derskému moři. A dosud ruská účast v bal-
kánských událostech se představuje jako
mlčelivý souhlas s ukřivděním Srbsku na Ja-
derském moři. Ale což těch 400.000 vojáků
nebylo ozbrojeným vystoupením? Dnes
by Šrbsko bez toho vystoupení neodmítalo ru-
ského prostřednictví, protože by Srbska ne-
bylo. Co by byli Srbsku pomohli Bulhaři, když
ani Odrina nemohli bez srbské pomoci dobýtil
Srbi by neměli zapomínati, že nejsou posud
velmocí a neměli by se dívati na Rusko jako
na mouřenína, který vykonal svou službu, píše
„Novoje Vremja“. Zde trochu přesolilo. Srb
si cení ruské pomoci přece více, než „N. Vr.
uznává.
Srb
Rus
Šrbsko
Bulhar
Srbsko
Rusko
Novoj Vremja
15
article
Počátek ústavnosti v Egyptě.
Nedávno bylo ohlášeno, ža egyptský ehediv
hodlá v dohodě s anglickou vládou zavéstí ústavní
zřízení a sir Edward Grey prohlásil v anglickém
parlamentě, že talo změna rozmnoží svobody
egyptského lidu. Nyní bylo skutečně přikročeno
ku provedení tohoto záměru, ale tak, že se ne-
zavádí ústavnost úplná, nýbrž značně obmezená-
Jak sděluje Reuterova kancelář z Kaira, bylo
v ponděli oficiálně oznámeno, že je v úmyslu
spojiti zákonodárnou radu, která nyní nemá žádné
zákonodárně iniciativy, a generální shromáždění,
kleré nemá zákonedárné působnosti, v zákono-
dárné shromáždění, složené z ministrů a z 83
členů, z nichž 66 bude voleno a 17 jmenováno-
Mezi jmenovanými členy bude předseda, místo-
předseda, čtyři Koptové, tři arabští Beduini, dva
obchodníci, dva lékaři, jeden inženýr, dva zá-
stupci školství a jeden zástupce městský.
Zákonodárné shromáždění bude míti zákono-
dárnou in ciativu, z niž však jsou vyjmuty zákony.
týkající se ústavy.
Úvod chedivského dekretu praví, že je přá-
ním dáti zemi osvícený system vlády, zaručujíc
dobrou správu, ochranu osobní svobody i rozvo
pokroku a civilisace.
Grey
Reuterův
Kopta
Egypt
16
article
Holandští socialisté nevstoupí do vlády.
Holandští socialisté nevstoupí do vlády.
Jak známo, nabidl předák liberální strany
holandské dr. Boss, kterého královna vzhledem
na přesunutí sněmovní většiny povéřila utvořenim
ministerstva z levíce, socialistům tři portefeuille
novém kabinelu. Vůdcové socialistů však se ne-
mohli odhodlati, aby vstoupili do vlády, poněvadž
ve straně se jevil proti tomu silný odpor, pročež
svolán mimořádný sjezd strany, aby o této zásadn
otázce rozhodl.
Nyní uveřejnil socialistický orgán „Het Volk
zprávu o schůzi předsednictva strany, jíž se zúčast-
nili poslanci a členové redakce „Het Volk“, a na
níž bylo jednáno o tom, má-li se nabídka dra.
Bossa přijmouti. Z dopisů, vyměněných mezi drem.
Bossem a vůdcem socialistů drem. Troelstrou vy-
svitalo, že odmítnutí účastenství spcialistů v na-
vém kabinetu by znamenalo, že se dr. Boss vzdá
poslání, které mu královna svěřila. Po dlouhé de-
batě rozhodla schůze 13 hlasy proti 8 zamitnout
nabídku, socialistům učiněnou. Toto rozhodnutí či-
ní zbytečným mimořádný sjezd. strany, svolaný na
25. a 27. července, takže se již nebude konati.
doktor
boss
Heta Volk
17
article
Rozkol v radikálních stranách francouz-
ských.
Rozkol v radikálních stranách francouz-
ských.
Zákon o tříleté vojenské službě byl. ve sně-
movně odhlasován velkou většinou, ale jeho radi-
kální a radikálně-socialističtí odpůrci apelují na
senát, aby jej zamitl proto, že nebyl přijat většinou
čistě republikánskou. Námitku tuto odmitl již rázně
ve sněmovně ministerský předseda Barthou, pro-
hlásiv, že nezkoumá přesvědčení jednotlivcůa
vidí jen Francouze, jde-li o budoucnost, velikosta
bezpečnost Francie.
olLečvůdcové radikálních skupin nemají práv
nazývati většinu, která se vyslovila pro vládní
předlohu, reakcionářskou, neboť při rozhodném
hlasování byly samy jejich strany rozděleny na
dva tábory, a sice tak, že ze 145 radikálních socia-
listů hlasovalo jen 86 proti předloze, kdežto 47 hla-
sovalo pro ni a 12 zdrželo se hlasování, z radikálů
pak dokonce jen 19 hlasovalo se svým vůdcem
Caillauxem proti předloze a 85 odevzdalo hlasy
pro ni.
Následkem tohoto rozkolu v radikální levici
vzdá prý se bývalý ministerský předseda Caillaux
svého postavení jako vůdce této parlamentní sku-
piny. Čaillaux snažil se všemožně dosáhnouti jed-
notného postupu proti tříleté službě, ale úsilí jeho
bylo marno, i spatřuje v tom projev nedůvěry.
Francouz
Caillaux
Francie
18
article
Pravdu do očí.
Bělehrad, 22. července.
(Původní dopis „Národních Listů“
Pravdu do očí.
Bělehrad, 22. července.
(Původní dopis „Národních Listů“
Čtu v českých listech apel bulharské kolonie
Praze k českému národu, v němž s politovánímse
mluví — v zájmu potlačené pravdy, ale i v zájmu
dobrých přištích styků bulharsko-českých — ol tom,
že česká veřejnost v naprostém nedostatku zpráv
z bulharských zřídel, podléhá vlivu zpravodajstvi
z řeckých a srbských pramenů, i radí se tudíž,
aby tyto zprávy byly s opatrností přijímány a aby
vyčkáno bylo, až pravda vyjde na jevo. l
Bulharská kolonie v Praze učinila svým aps-
lem vlasteneckou povinnost, ale události na
Balkáně jsou tak strašné tvořivosti i obsahu, že
nelze přes ně přecházeti obyčejnými spolkovým
resolucemi, jako přes nějaký nevinný denní spor.
Tři bojišté jsou zalita krví a člověku s droblem slo-
vanské citlivosti přímo vlasy se ježí nad sveřepost
bojujících stran. Český národ byl by zbabělcem
před celým světem i před dějinami slovanského
hnutí, kdyby konečně nehledal pravdy a viny,
nevyjádřil svého smýšlení a cítění náležitým způ-
sobem. Český národ nosil by věčně temnou výčit-
ku ve svém svědomi, kdyby dnes nemluvil otevře-
ně a bezohledně. Tato bezohlednost není ostatně
ani stínem spáchané bezohlednosti k nám, k na-
šim snahám, k našim obětem a k našim věčně
ohroženým národním zájmům. Jestliže český náro
naklonil své srdce v těto chvíli snad více Srbům
než Bulharům, učinil to po přísném zkoumání všech
okolností a všech důvodů pro i proti. My nejsme
národem sudičů. Obětujeme také ze šírokosti své
ho českoslovanského srdce mnoho bez písemnýcl
záruk a víme dobře, jak to bolí, když se špatně
odplácí.
Apel upozorňuje český národ, aby přijímal
opatrností zprávy z řeckých a srbských pramenů
Moje zpravodajství mohlo by býti patrně rovně
do těchto pramenů zahrnuto. A proto se hlásín
ke slovu.
Bulhar
Apel
Bělehrad
Praha
Balkán
19
article
Především zdůrazňuji, že mé zpravodajství má
jediné zřídlo: a tím jest mé české svědomi.
Jsem přesvědčen, že bych byl k stejnému nazírán
přišel i jinde, i v Soliji, Snažil jsem se svědomitě
přijíti pravdě na stopu a žil jsem do té doby, poku
jsem věřil, že slovanský zájem bude ve sporu roz-
hodovati, v nejpřátelštějším styku s bývalým zdej-
ším bulharským vyslancem p. Toševem. Byl bych
s radostí odešel do Sofije, kdybych byl věděl, že
z toho bude věcný užitek. To jsem opako va
s důrazem p. vyslanci i při posledním setkání, když
se mě tázal: „Kdy chcete do Sofijex“ Kdyby byly
bulharská vláda a bulharská veřejnost jediný ton
dobré vůle projevily, byl bych mezi prvními, kdož
by byli odsoudilí Srby za odmítavé stanovisko, Ale
marně jsme čekali takové tóny. Sofijský tisk po-
čínal si jako podrážděný domácí pán, s nímž není
řeči o slevě nájemného, jenž velí jen: platit nebo
vyhazov! Mám vylniti několik sloupců doklady
tom? Česká veřejnost by užasla, co se vše napsalo
v sofijských listech. Nebráním bělehradskému tisku.
Ale srbský tisk byl přístupným každému zakřiknute
a v srbské kompetentní společnosti resonováno do
poslední chvíle mírumilovně. To j á vím. A prote
jsem věřil, že vše skončí dobře. Ale když přišel p
Danev, jasno bylo, že už nebude dobra, nebot
všechno jeho předešlé jednání o tom svědčilo.
Tošev
Srba
20
article
Každému česky smýšlejícímu a cítícímu muselo
býti hořko, že byl donucen rozlišovati Srby
a Bulhary, děliti své sympatie. I mně, jako běle-
hradskému dopsiovateli, majícímu za sebou řadu
let novinářské práce v zájmu slovanskéh
sblížení a v Sofiji dosti značný počet do-
brých přátel, bylo tak učiniti. Zachoval jsem
si samostatnost úsudku a měl jsem odvahu řiei Sr-
bům ve společnosti i v tisku (a to v srbském tisku).
s čím jsem nesouhlasíl, co jsem shledával nespráv-
ným. Musím přiznati, že přes to vše nebyl jsem
za celého svého pobytu v Bělehradu nikdy v no-
vinách napadnuť, že můj hlas přijímán přátelsky
tehdy, vytýkal-lí. Pochybují, že by mi byl bulharský
fisk poskytl tolik pohostinství pro výtky samému
sobě. V Bělehradě bývalo plno lidí, kteří sami při-
šli a ruku souhlasně mi stiskli. „Pravdu máte. “
řkouce.
Dokud spor se vedl diplomaticky a v tisku
mlčel jsem a jen stále ujišťoval, že dobře bude
Ale když začala hrozivě se zvedati ozbrojená ra-
mena, nebylo lze déle mlčeti. Ani český národ ne-
mohl zůstatí lhostejným k tomuto obratu, jenž jeho
životním zájmům nebyl tak Falek, aby bylo lze
mlčky ponechati události jich toku a čekati, až
se pravda objeví . ..
Srba
Bulhar
Bělehrad
21
article
Zachovali jsme i v této duševní stísněnosti to-
lik mravního sebevědomí, tolik ideové povzneše-
nosti, že jsme se nedali ani tou ani onou stranou
strhnouti k unáhleným soudům. Zprávy o bestiál-
nostech vojsk nikde nebyly přecházeny s takovým
taktem jako v českém tisku. Tu ponechávám
opravdu čas pravdě, aby sama promluvila i sou-
dilal
V těchto dnech zvláštní komise vyšetřuje ná-
silnosti bulharských vojsk u Kňaževce. Do komise
povoláni kromě cizích lékařů i cizí novináří. Také
mě pozvali. Ale odmítl jsem pozvání, protože
jsem nechtěl býti mezi oněmi, kteří snad budou
konstatovati, čemu bych tak rád nevěřií
a čemu by tak rád nevěřil celý český národ. Bu-
deme šťastní aspoň v té pochybnostti, že snao
to přece tak jen nebylo, a že, kduž ví, jestli to tal
opravdu bylo ..
22
article
Ale toho, čeho na nás žádá bulharská kolonie
v Praze, nemůžeme splniti. Jihoslované rádi si ně-
kdy zavtipkují o nás, že jsme „slovanskými židy
to jen oním živlem v židovstvu, jenž nerad se ex
ponuje mravně, aby neuškodil svým hmotným zá
jmům. Dokazujeme Jihoslovanům, že se v nás velice
mýlí. Ke stykům s nimi chceme přijíti cestam
pravdy a opravdové, poctivé vzájem-
nosti. Chceme k nim přijíti, vedení stále staro-
českou zásadou: „Přáteli buďme, pravdu s
huďme!“
Jihoslovan
Praha
23
article
Bulharská kolonie v Praze konečně ať sama
soudí, nerozhněvá-li do krajnosti, když ještě
dne 1./14. t. m. bulharská telegrafní agentura, v
souhlase s obdrženým z vrchního štábního velitel-
ství sdělením, rozhlašuje do světa, že proti cele
srbské armádě účinkovala pouze jediná bulharská
divise, jež musila průběhem desíti dnů v bojíchs
nepřitelem počítati téměř výlučně na vlastní sily
a že tato divise čestně a skvěle vydržela tento
nerovný boj, i dosud pokračuje, udržujíc ve strachu
svého vytrvale napadajícího protivníka. „Ostatní
bulharské armády, možno směle říci, nepodnikaly
kromě sesíleného pochodu žádných vážných ope-
rací.“ A jaký že byl účel tohoto „soustřeďování
bulharských vojsk? Jen tento (dle téže zprávy)
zaujati osvobozené od tureckého jha území, jež p
vyřízení (l) sporných otázek mělo připadnoutí Bul
harsku, a zároveň chrániti království bulharské
před možným vpádem srbských vojsk. Vojsko pod
generálem Kutinčevem obsadilo Kňaževac a už
ohrožovalo Pirot, ale z čistě politických podnětu
musilo vykliditi srbské území.“ () Tohle je tedy
zpráva z bulhazského pramene. Dle ní vlastně
žádné války nebylo . ..
Nežádejte na nás nemožných věcí. Lépe sna
bude pro naše příští vzájemné styky, kdy
vám, bratři Bulhaři, dokud jste v našem českém
středu, otevřeně povíme vše. Snad se nedožijeme
pak vícekráte takových zklamání, aby právě Bul
haři, jež jsme česky naučili, nás zapřeli
č. Slepánek.
Kutinčev
Kňaževac
Bulhar
Slepánek
Praha
24
article
Denní zprávy
Denní zprávy
— K zemské finanční krisi přinesl „Čas
článek, ve kterém pisatel radi ke dvěma vě-
cem: 1. aby zemský výbor za německou ob-
strukci sáhl k odvetě proti německým obcím
a okresům, neschvaloval jim vyšší přirážky.
dávky a půjčky: 2. aby se vypsala národní
sbírka vkladů, které by se ukládaly u někte-
rého ústavu a ten půjčoval je zemi. Prvý ná-
vrh je po našem skromném soudu něčím.
čeho se dosud česká většina dopustiti nikdy
nechtěla a pokládala to za svoji čest, že
všecky výtky strannickosti národní mohla
skvěle vyvrátit ſjak se teprve před ne-
dávnem stalo). Volné uvažování, které zemský
výbor má, neznamená zvůli. Jako správní
instance má zemský výbor povinnost uva-
žovati věcně o takovýchto žádostech obcí
a okresů a vyříditi je jen dle správnosti věc-
né, nikoli politické. Zemský výbor jed-
nal by proti převzatým povinnostem a svoj-
takovouto činností dával by německé
obstrukci mravní oprávnění, ie-
HIa
hož nyní naprosto nemá. Tento pro-
jekt byl by způsobilým vzítí naší samosprávě
veškerý mravní základ a poškoditi ji tak těž-
ce, že by se z toho nevzpamatovala. Bylo by
jistě lépe, kdyby nebyl otištěn, poněvadž pro-
veden býti nemůže, máme-li úctu ke své
nejvyšší samosprávné instanci, a docela zby-
tečně dává do ruky zbraň Němcům proti nám.
— Druhý návrh jsme dlouho čekali. Myslili
jsme si, že někdo bude navrhovat — s bír ku.
25
article
Stalo se. Je jedno, že ve formě vkladů. Podí-
vejte se na výsledky společné sbir ky
národní a uvažujte pak o fiasku, které by
nás potkalo. Ale nejenom to: těch 20 milionů
má býti vybráno našimi lidmi z naši ch
ústavů a půjčeno zemi. Je přece úplně lho-
stejno, jestliže peněžní ústavy by se na těch
20 mil. K složily, nebo složí-li se na ně 60.000
lidí. Ujdou stejně obchodu a průmyslu. Ano,
kdyby naši lidé měli uloženy peníze v cizíně,
nebo u německých ústavů a půjčili je, kdyby
všichni ti, kdož vybrali vklády ze strachu
před válkou a uschovali je do truhel a pun-
čoch, přinesli je, nenastaly by tyto škodlivé
národohospodářské následky. Ale ti je nepři-
nesou. A proto návrh ten je zase jen jakoby
vypadl z oka nezdařeným svým předchůdcům
— Polské premiéry a návštěva polských host
v Praze. Dne 30. a 31. července t. r. konati se bu-
dou v Praze premiéry dvou divadelních her čel-
ného moderniho spisovatele polského Stefa na
Krzywoszewského, který jest šefredaktorem
rozšiřeného polského týdenníku „Swial“, jenž hor-
livě a soustavně všimá si českého života a vřele
podporuje literární, umělecké a hospodářské pod-
níky české ve Varšavě a v království Polském pod-
nikané. Pan Krzywoszewski byl jednatelem varšav-
ského uvítacího komitětu pro památnou českou
výpravu do Polska roku 1909 a náleží mu Iví podíl
na velkolepém zdaru a netušeně skvělém průběhu
slavností na počest Čechů ve Varšavě pořádaných.
Krzywoszewski
Čecho
Praha
Varšava
Polsko
26
article
Již toto jest dostatečnou pohnutkou, aby česká ve-
řejnost věnovala provedení některých děl Krzy-
woszewského na českých jevištích zvýšenou pozor-
nost. Zasluhují toho však samy o sobě oba kusy:
„Dábel a krčmářka“, fantastická komedie,
jak ji Krzywoszewski nazývá. Dílo to bude pro-
vedeno 30. července v Městském divadle na Král
Vinohradech. Jest to velmí vtipná a zajímavě spo-
jením dvou světů, skutečného a fantastického, sta-
věná hra, která jest důvtipnou satirou na morálku
v době obsazení větší části Polska Pruskem na
konci 18tého století, avšak zároveň na strojenou
morálku moderní, pod níž skrývají se lidské vášně.
Není to stěžejné dílo Krzywoszewského, avšak hra
svou poutavou konstrukcí a duchaplnými satiri-
ckými vtipy velmi zajímavá; byla za jednu sezonu
ve Varšavě hrána 34krát a přešla ihned téměř
na všechna polská jeviště. V zimě uvedena bude
v ruském jazyku do Petrohradu v překladu divadel-
ního autora a kritika „Nového Vremene“ Jiřího
Béljajeva. Druhá premiéra sociálního dramatu
„Vůdce lidu“ bude 31. července v divadle
„Uranie“. Tato hra jest úplným kontrastem „Dábla
a krčmářky“ a illustruje znamenitým způsobem
velké děje a přeměny společenské v době moderní,
stavějic do jejich rámce vnítřní drama několika
jednotlivců. K oběma premiérám zavítá do Prahy
hútor osobně a ohlášena jest návštěva několika
polských hostí z českých lázní. Klub česko-polský
uspořádá na počest těchto významných návštěv
přátelský večírek, ke kterému zve naše kruhy li-
terární, přátele polského umění a shody česko-
polské.
Béljajev
Polsko
Varšava
Petrohrad
Nový Vremen
Praha
městský divadlo na Královský Vinohrady
27
article
— Nejvyšší zemský maršálek princ Ferdinan
Lobkovic odejel dnes ráno do Vídně. Odtud ode-
bere se k panovnikovi do Išlu. K audienci byl
nejvyšší maršálek oblášen již v úterý
— Primátor měst pražských dr. K. Groš odjel
do Belgie k účastenství na mezinárodním sjezdu
měst, spojeném s výstavou v Gentu.
— O úmyslech nejvyššího zemského maršálka.
Do včerejšího telegramu korrespondenční kance-
láře o úmyslech nejv. zemského maršálka (ve ve-
černím vydání „Nár. Listů“) vloudila se chyba.
rušící smysl. Telegram ten má zniti: C. k. telegral-
ní korrespondenční kancelář zmocněna s kompe-
tentního místa prohlásiti, že J. J. nejvyšší zemský
maršálek nikdy neprohlásil, že jenom tenkrát od-
stoupí, když také ostatní přísedící zemského vý-
boru vzdají se svých míst.
— Tělesué ostatky zesnulého amerického spl-
sovatele Alberta Osborne z Erie ve státu Pen-
sylvanie v Ameríce byly včera po 3. hod. odpol.
převezeny z Prahy do Drážďan a tam dle přánt
zesnulého zpopelněny. Rakev byla vystavenav
evangelickém chrámu sv. Klimenta v Klimentské
ulici na katafalku, obklopeném exotickými květi-
nami. Jedinou výzdobu rakve tvořila americká vlaj-
ka, která rakev přikrývala. Obřady vykonali dvoj-
ctih. dp. Kalda a Parter a sbor pěvců zapěl dojemné
skladby. Tělesnou schránku zesnulého doprovodili
na státní nádraži americký konsul p. Brittain s ro-
dinou, zástupce městské rady pražské konservátor
p. J. Emler, v zastoupení cizineckého svazu dvorní
a komorní restauratér p. Fr. Zavřel, bývalý ame-
rický konsul Korbel a četní členové zdejší americké
kolonie.
Ferdinan Lobkovic
doktor
K Groš
Osborn
Pen
Klimenta
Kalda
Brittain
J Emler
Zavřel
Korbel
Vídeň
Išlu
Belgie
Gent
Erie
Amerit
Praha
Drážďany
28
article
— Starosta Pošťorné Baránek zakázal o české
slavnosti zpivati národní písně, nositi slovanskou
trikoloru a sokolský kroj. O tomto nejnovějším
kousku Baránkově přináší podrobnou zprávu šesté
číslo „Dolnorakouského Obzoru“, které právě vyšlo
„Dolnorakouský Obzor“ je orgánem spolku „Ko-
menský ve Vídni III./1, Münzgasse 8.
— Císař zúčastní se velikých manévrů v již-
ních čechách? Z Vídně se telefonuje: Panovník
projevil přání, že chce býti přítomen podzimním
velikým manévrům 8. armádního sboru v jižních
Čechách, jestliže tomu dovoli příznivě počasí e
jeho zdravotní stav. Setrval by v tom případu na
manévrech tři dny. — Jak známo a jak včerav
ranním vydání „N. L,“ bylo uvedeno, učiněny byly
již podrobné disposice ohledně předběžných ma-
névrů, počínajících od 11. srpna t. r. Kdyby zpráva
o úmyslu panovníka se potvrdila, byla by nutna
ovšem změna v disposicích i přípravách, nebot
vedle 8. armádního sboru zúčastnil by se i 9. ar-
mádní sbor a ev. brněnská divise, jak tomu bylo
při císařských manévrech v r. 1905.
— Zřízení gymnasía typu A. v Č. Budějovicích
(zatím ve lormě paralellek při c. k. čes. gymnasíu)
bude pravděpodobně uskutečněno již letos. Jed-
nání mezi příslušnými instancemi jest již v proudu
a provádí se urychleně, a není překážek, které by
se akci v cestu stavěly. Také o dostatečný počet
žáků netřeba míti starostí, neboť zájem je značný.
— Zemský výbor království českého učinil
ve své schůzi, konané dne 23. července 1913 za
předsednictví nejv. maršálka zemského J. J. Fer-
dinanda prince Lobkovice, mezi jinými, ve vče-
rejším večerním vydání „Národních Listů“ uve-
denými, tato usnesení: Referát náhr. přís. z. v.
dra. Pinkase: V záležitostech obecních za-
mitnuty byly stížnosti: České elektrofechnické
Baránek
Baránkův
Císař
Lobkovic
Pinkas
Vídeň
Čechy
Č . Budějovice
Fery
Münzgasse 8