ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 5a8cce90-8f3c-11dd-986b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 83, place 57, work 3, org 2
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3 masthead
24. července 1913. Číslo 201.
4 article
částí česko-německého vyrovnávacího materiálu. o nichž se vyjednavači byli dohodli. Proto nent bez zajímavosti, že v »Nordböhm. Tagblattu« radí- kální německý zemský poslanec Peters volá Němce do boje proti oktroji. Hlávní důvod k tomu dávají mu zprávy, oznamující, že v případě oktroje byla by oktrojována i volebnt oprava pro sněm král. Českého a v té milý ně- mecký radikál vidí zlo, které by zpečetil pád Němců v Čechách. Posl. Peters soudí. že čtvrtá volební kurie — o všeobecném rovném právu hlasovacím vůbec nemluví — by zničila dosavadní jednotu Němců na českém sněmu a že by tento stav přivedl Němce nadobro už pod české jařmo. Proto je prý povinností všech Němců takový oktroj všemi prostředky pře- kaziti. K dovršení všeho toho neštěstí, jež pře- padne Němce při provedení volební opravy, ně- mečtí národní dělníci žádají zavedení všeobec- ného rovného práva hlasovacího. Soudíme však. že si páni dohromady rozumí.
Peters Němec Posl Čechy
5 article
Spor mezi novými členy moravského zemského výboru a zemským maršálkem. Moravský zemský hejtman (maršálek) po- užívaje svého práva k rozdělení referátů v zem- ském výboru, vyjmul z referátů pokrokových přísedících dra. Budínského, dra. Pluha- ře a Sonntag a některé záležitosti a předal je do referátu přísedícího P. Šrámk a. Orgány pokrokového bloku vyčítají zemskému hejtma- novi proto stranictví, a „Pozor“ sděluje do- konce, že jmenovaní tří přísedící zakročí u c. k. místodržitele v Brně, po případě i u mi- nisterského předsedy ve Vídni, jestliže zemský hejtman svoje disposice nezmění. Český kleri- kální tisk v důsledku toho pochybuje o vy- zrálém autonomistickém cítěn pokrokových přísedících moravské- ho zemského výboru, když na představitele autonomie na Moravě volají c. k. vládu. Případ je skutečně zvláštní. Neváháme říci, že 1 ze debatovati o tom, že a jak morabvský zem- ský hejtman při rozdělování referátů si vedl stranicky; lze debaťovati ve sněmu, v zemském výboru, v novinách i na schůzích, ale rozho- dovati o tom, jak mají být rozděleny refe- ráty v zemském výboru nesmí přece c. k. vláda! K čemu by potom byla autonomie
Budínský Sonntag P Šrámk Brno Vídeň Morava
6 article
Z Moravy. V Brně, 21. července. Po sněmovním zasedání. Rozpočtová debata sněmovní se protáhla neboť němečtí i čeští řečníci překročili meze jim vytčené a dalí se do kritiky. že nedal s dr. Stránský ujiti při našem rozpočtu zem- ském Balkán a království České, je samo- zřejmo, jako i to, že dříve tolik ostouzený fi- nanční referent dr. Koudela musil odrážeti velmi dobře útoky německé — a že se mu nyní tleská z pokrokového tábora za jeho činy, pro které byl po leta ostře kritisován a odsuzován. Po dru. Žáčkovi i dr. Koudela sklízí uznání — Moravy pokrokové! Dívná to znamení. Poslanec dr. Bulín podal ve sněmu in- terpelaci velmi zajímavou o poměrech při sta- vebních odděleních státních. Jest jich na Mo- ravě 9 a z těch 8 je v místech německých pouze jeden v českém městě Uher. Hradišti. Úřadníci tam bývají posláni němečtí — n komise jdou Němci od místodržitelství, kteří sotva se smluví s lidmi. Na tyto věci v dřívěj- ším sněmu ani v „moravském sněmu“ ve Ví- dni nebylo dosud dosti ostře poukázáno a or- gány pokrokové, které jsou plny kritiky a na- dávek Mladočechům, na tyto věci mají asi má- lo místa: To vysílání úřadníků německých na stavební komise, mohlo by se snadno doplniti vysíláním Němců na české železniční komise a poněvadž to klidně snášíme, už i na výstavy dobytka musí choditi Němci z veterinárského oddělení, ačkoliv referát o nich vede tan Čech. Pan místodržitel nemá asi pokdy, aby trochu se zamyslil, že Morava je zemi X českoua že takové kousky jsou provokací českého lidu.
Stránský doktor Koudela Žáček Bulín Němec Morava Brno Balkán Uhry Čechy
7 article
Posl. Tusar jménem svého sociálně- demokratického klubu dal ve sněmu prohlá- šení, že poslanci sociálnedemokratičtí hla- sují pro provisorium a považuji se za součást české většiny. Ne- považuje prý za možnost, aby tento sněm sa- noval zemi, čeká pomoc od státu, a bráníse podle příbližné možnosti a příliš často jen pomocí ochotníků. Jejich reprodukce vklá- dají se do textu v rozměrech naproslo ne- dostatečných. To je chybou nanejvýš citel- nou a zrovna takovou, objevojí-li se tu re- produkovány kusy bez uměleckého významu a scházejí-lí jiné nepoměrně důležitější. Ještě štěstí, že Wirthovy »Umělecké po- klady Čech« statečně pokračující, poskytují náhradu a doplněk, který, půjde-li do pro- jektovaných set a tisíců listů, nabude ceny neobyčejné. Od zahájení své práce Komise zlehka pozměňovala i doplňovala program obsahu
Posl Tusar Wirthův Čechy
8 article
Soupisu, rozšiřovala jeho časové rozpjetí. zabrala do něho stavební historii měst, pří- rodní památky, dávala pořízovati zmíněné úvody, přikládá mapy, všímá si zevrubněji hradů a pod. Zcela správně a také smíme předpokládati, že v tom neustane, nebot nové otázky a problémy vynořují se stále na povrch. Nepochopitelno je však, že po- stihneme svazky, kde jednoho nebo druhého bodu není zase dbáno, nevysvětlitelno proč na př. v indexech umělců jsou jednou pří- slušné letopočty a jinde ne, proč pořadový systém popisu jednou je dodržován a po- druhé nikoli, proč bibliografie dbá jednou archivalii a podruhé nic; proč sepisují se předměty »bezcenné«, jak se udává, proč se mísí historie do popisu; proč se někdy fak- similují značky zlatnické, konvářské a někdy ne; proč se každou chvíli mění řád sazby nebo terminologie; proč se mění někde zá- znamový popis v šíroké mnohomluvné vy- pravování; proč schází složitým půdorysům orientace; proč . . . než to jsou otázky, jež slušno přednésti jednou v zasedání Komise k rozboru, úvaze a třeba i nápravě. Karel B. Mádl.
Mádl
9 article
výtce, že by ve věcech berních byli socialisté stranou negace. Poslanci učiteli Konečnému dalo zemské shromáždění učitelstva satisfakci za útoky, které naň „Lidové Noviny“ podnikaly. Zajímavé je konstatovati: dr. Bulín, dr. Žáček, Pražák a Konečný — všichni byli pro- hlášeni za klerikály. To je největší trumf li- dovopokrokový. A titíž při volbě zemského výboru, když klerikálové volili proti pokro- káří dru. Budínskému za přísedícího klerikála Kadlčáka, volili všichni pokrokáře dra. Bu- dínského proti klerikálu Kadlčákovi. Nena- lezli za to milosti u časopisů klerikálních — a přece jsou dle „Lidových Novin“ kleriká- lové! Myslíme, že konečně veřejnost pro- hlédne tu ošemetnou hru, kterou balamutí se naše veřejnost, před níž je každý klerikál. kdo má jiné mínění, než „politikové velké linie“.
Konečný Bulín doktor Žáček Pražák Konečná Budínský Kadlčák
10 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Bar. Ivan Skerlecz Vlastnoruční líst panovníkův, jímž se bar. Skerlecz jmenuje královským komisařem pro Chorvatsko a Slavonii, obsahuje význam- né přání, aby nový komisař pokud možno v nejbližší době připravil velice žádoucí obno- vení normálních poměrů v království chor- vatském, zachovávaje při tom beze změny trvající státoprávní poměr k Uhrám a před- ložil pak koruně potřebné návrhy. V témž smyslu sděluje se „Zeitu“ z Išlu že nové chorvatské vládě dán úkol, učiniii přípravy ke zrušení komisariátu. Z tím účelem mají se v dorozumění s uherskou vládou napraviti křivdy, jichž se vláda do- pustila na vyrovnacím zákonu z r. 1868. Poně- vadž železniční pragmatiku je možno zrušiti neb změniti zase jen zákonem v říšském sně- mě uherském, má nová chorvatská vláda po- užívati až do podzima komisařských plne- mocí jen v míře nejmírnější. Nové volby do chorvatského sněmu mají se vykonati koncem podzima.
Skerlecz Zeit RakouskoUhersko Chorvatsko Slavonie Uhry Išlu
11 article
Bar. Ivan Skerlecz, kterému bude 30. července t. r. teprve 40 let, jest nejmladším tajným radou v celé říši. Dle „Obzoru“ po- chází ze staré chorvatské šlechtické rodiny. usedlé kdysi v Turopoli, která obdržela baro- nii již v XVIII. stol. Bar. Iv. Skerlecz narodil se r. 1873 na statku Oroszló v baraňské sto- lici v jižních Uhrách. S otcem, který byl finančním ředitelem v Záhřebě, dostal se do Záhřeba a studoval na záhřebském gymnasiu až do sexty, potom byl ve Vídni v Tereziánu, vystudoval práva a dosáhl stupně doktorské- ho. Úřadnickou kariéru započal v chorvat- ském ministerstvě, odkudž povolán do míni- sterského presidia r. 1896; r. 1909 stal se ministerským radou a býval zapisovatelem při ministerských poradách. R. 1911 zastupoval odborného přednostu Daruvára v kabinetní kanceláři, od r. 1912 jest opět správcem pre- sidiální kanceláře. Vládní noviny zpívajío politických schopnostech Skerleczových pra- vé hymny. Jeden uherský ministerský před- seda vyslovil se prý, že je snadno býti v Uhrách ministerským předsedou pod Skerle- czem. Kdyby se byl věnoval diplomatické službě, stal by se jistě ministrem vnějších věcí; nyní bude zatím komisařem v Chorvat- sku, po čase se stane bánem a ze Záhřeba se vrátí jednou zase do Pešti jako ministerský předseda.
Skerlecz Iva Skerleczový Chorvat Uhry Záhřeb Vídeň Terezián Pešť
12 article
Prozatím počkáme, jak se bar. Skerleez osvědčí v Záhřebě. Tam byli by asi spokoje- nější, kdyby jim místo nového komisaře pone- chali bánova náměstka dra. Karla Unkel- häussra, který se osvědčil klidným, spra- vedlivým správcem země a řídíl se platnými zákony, pokud nebyly komisariátem zrušeny. Ve svém rozhodování neřídil se politickým stranictvím, nýbrž jen věcnými důvody- V Chorvatsku jsou jeho správou spokojeni a neradi se budou s ním loučiti. Jeden z rakou- ských generálů napsal o něm: Jeho nástupci nechť si zapamatují, že v Chorvatsku se nedá vládnouti zvůlí a násilím. Dr. Unkelhäusser podá prý demis hned, jakmile se nový komisař ujme v Chor- vatsku vlády. Hr. Khuen o Chorvatech. Demokratický „Világ“ uveřejnil mínění hr. Khuena-Hédervára o politické situací v říší v závěrku také jeho názory o Chorvatech. Ra- kouští Chorvaté a Srbové mají prý dobrý po- litický instinkt. Před třemi měsíci nebyl by se snad našel východ z nynější krise, ale nyn je po ruce mnoho prostředků na rozřešen krise. Dnes Chorvatům a Srbům záleží více na míru, než Maďarům, poněvadž se přesvědčili. že je jim nejlépe v habsburské říší. Loni nej- horlivější unionisté ještě pochybovali, že se dostanou někdy k vládnímu veslu v Chorvat- sku. Dnes pochybnosti už zmizely, ba je jisto, že na sněmu bude opět unionistická většina (? Leda koaliční. Pozn. red.). Jihoslovanský temperament rychle se vzníti, ale stejně rychle uhasne. Chorvaté — končí hr. Khuen — mu- sejí býti unionisty, nebo přestanou býti Chorvaty.
Unkel doktor Unkelhäusser Khuen Chorvat Srba Maďar Záhřeb Chorvatsko Hradec
13 article Za Hränicemi.
Za Hränicemi. Ruská výtka Srbům. Balkánské národy slovanské jsou v po- divném poměru k Rusku: každou chvíli jsou ochotny vypovědít mu přátelství a každou chvíli dovolávají se jeho podpory. Bulhařiv tom ohledu postupovali skoro rytmicky pra- videlně: austrofilská vláda vystřídává se ruso- filskou a naopak. Ani Srbi neunikají docela jee této výtce. Pochopitelno, že „Novoje Vremja“, jehož hrozby s vpádem Rakouska do sandžaku tak rozčilily srbskou vládu, že odňala „Novému Vremeni“ poštovní dopravu do Srbska — pro- středek jistě trochu silný — sbírá teď důkazy. kterými usvědčuje Srby z malé vděčnasti k Rusku. Srbsko prý dnes odmítá ruské pobídky aby uzavřelo rychle mír s Bulharskem. Což kdyby Rusko vždy se chovalo se stejně ma- lou pozorností k Srbsku, jako to činí dnes Srbsko váči Rusku? Jak by to bylo vypadalo namítá „Novoie Vremia“, kdyby bylo nutn povolat 200.000 Bulharů na pomoc proti se- vernímu sousedovi, na pomoc, předvídanou v bulharsko-srbské smlouvě? Zda před po- dobným risikem nezachránily Srbsko ty ruské bodáky, kterých 400.000 stálo na hranicích do té doby, dokud rakousko-uherská diplomacie nezřekla se svých výbojných plánů? Ochrana Srbska před rakouským vpádem stála Rusy přes 200 milionů rublů. Na tuto obět v Rusku nikdo nenaříká a v Srbsku nikdo nemyslí. Tehdy neposlala srbská vláda ruské vládě notu, že děkuje za úsluhy a že si jich neprosí.
Srba Srb Vremia Bulhar Rus Rusko Rakousko Srbsko Bulharsko Novoj Vremja
14 article
Srbi mlčeli a začali mluvit teprve tehdy, když se Rusům nepodařilo vymoci východ k Ja- derskému moři. A dosud ruská účast v bal- kánských událostech se představuje jako mlčelivý souhlas s ukřivděním Srbsku na Ja- derském moři. Ale což těch 400.000 vojáků nebylo ozbrojeným vystoupením? Dnes by Šrbsko bez toho vystoupení neodmítalo ru- ského prostřednictví, protože by Srbska ne- bylo. Co by byli Srbsku pomohli Bulhaři, když ani Odrina nemohli bez srbské pomoci dobýtil Srbi by neměli zapomínati, že nejsou posud velmocí a neměli by se dívati na Rusko jako na mouřenína, který vykonal svou službu, píše „Novoje Vremja“. Zde trochu přesolilo. Srb si cení ruské pomoci přece více, než „N. Vr. uznává.
Srb Rus Šrbsko Bulhar Srbsko Rusko Novoj Vremja
15 article
Počátek ústavnosti v Egyptě. Nedávno bylo ohlášeno, ža egyptský ehediv hodlá v dohodě s anglickou vládou zavéstí ústavní zřízení a sir Edward Grey prohlásil v anglickém parlamentě, že talo změna rozmnoží svobody egyptského lidu. Nyní bylo skutečně přikročeno ku provedení tohoto záměru, ale tak, že se ne- zavádí ústavnost úplná, nýbrž značně obmezená- Jak sděluje Reuterova kancelář z Kaira, bylo v ponděli oficiálně oznámeno, že je v úmyslu spojiti zákonodárnou radu, která nyní nemá žádné zákonodárně iniciativy, a generální shromáždění, kleré nemá zákonedárné působnosti, v zákono- dárné shromáždění, složené z ministrů a z 83 členů, z nichž 66 bude voleno a 17 jmenováno- Mezi jmenovanými členy bude předseda, místo- předseda, čtyři Koptové, tři arabští Beduini, dva obchodníci, dva lékaři, jeden inženýr, dva zá- stupci školství a jeden zástupce městský. Zákonodárné shromáždění bude míti zákono- dárnou in ciativu, z niž však jsou vyjmuty zákony. týkající se ústavy. Úvod chedivského dekretu praví, že je přá- ním dáti zemi osvícený system vlády, zaručujíc dobrou správu, ochranu osobní svobody i rozvo pokroku a civilisace.
Grey Reuterův Kopta Egypt
16 article Holandští socialisté nevstoupí do vlády.
Holandští socialisté nevstoupí do vlády. Jak známo, nabidl předák liberální strany holandské dr. Boss, kterého královna vzhledem na přesunutí sněmovní většiny povéřila utvořenim ministerstva z levíce, socialistům tři portefeuille novém kabinelu. Vůdcové socialistů však se ne- mohli odhodlati, aby vstoupili do vlády, poněvadž ve straně se jevil proti tomu silný odpor, pročež svolán mimořádný sjezd strany, aby o této zásadn otázce rozhodl. Nyní uveřejnil socialistický orgán „Het Volk zprávu o schůzi předsednictva strany, jíž se zúčast- nili poslanci a členové redakce „Het Volk“, a na níž bylo jednáno o tom, má-li se nabídka dra. Bossa přijmouti. Z dopisů, vyměněných mezi drem. Bossem a vůdcem socialistů drem. Troelstrou vy- svitalo, že odmítnutí účastenství spcialistů v na- vém kabinetu by znamenalo, že se dr. Boss vzdá poslání, které mu královna svěřila. Po dlouhé de- batě rozhodla schůze 13 hlasy proti 8 zamitnout nabídku, socialistům učiněnou. Toto rozhodnutí či- ní zbytečným mimořádný sjezd. strany, svolaný na 25. a 27. července, takže se již nebude konati.
doktor boss Heta Volk
17 article Rozkol v radikálních stranách francouz- ských.
Rozkol v radikálních stranách francouz- ských. Zákon o tříleté vojenské službě byl. ve sně- movně odhlasován velkou většinou, ale jeho radi- kální a radikálně-socialističtí odpůrci apelují na senát, aby jej zamitl proto, že nebyl přijat většinou čistě republikánskou. Námitku tuto odmitl již rázně ve sněmovně ministerský předseda Barthou, pro- hlásiv, že nezkoumá přesvědčení jednotlivcůa vidí jen Francouze, jde-li o budoucnost, velikosta bezpečnost Francie. olLečvůdcové radikálních skupin nemají práv nazývati většinu, která se vyslovila pro vládní předlohu, reakcionářskou, neboť při rozhodném hlasování byly samy jejich strany rozděleny na dva tábory, a sice tak, že ze 145 radikálních socia- listů hlasovalo jen 86 proti předloze, kdežto 47 hla- sovalo pro ni a 12 zdrželo se hlasování, z radikálů pak dokonce jen 19 hlasovalo se svým vůdcem Caillauxem proti předloze a 85 odevzdalo hlasy pro ni. Následkem tohoto rozkolu v radikální levici vzdá prý se bývalý ministerský předseda Caillaux svého postavení jako vůdce této parlamentní sku- piny. Čaillaux snažil se všemožně dosáhnouti jed- notného postupu proti tříleté službě, ale úsilí jeho bylo marno, i spatřuje v tom projev nedůvěry.
Francouz Caillaux Francie
18 article Pravdu do očí. Bělehrad, 22. července. (Původní dopis „Národních Listů“
Pravdu do očí. Bělehrad, 22. července. (Původní dopis „Národních Listů“ Čtu v českých listech apel bulharské kolonie Praze k českému národu, v němž s politovánímse mluví — v zájmu potlačené pravdy, ale i v zájmu dobrých přištích styků bulharsko-českých — ol tom, že česká veřejnost v naprostém nedostatku zpráv z bulharských zřídel, podléhá vlivu zpravodajstvi z řeckých a srbských pramenů, i radí se tudíž, aby tyto zprávy byly s opatrností přijímány a aby vyčkáno bylo, až pravda vyjde na jevo. l Bulharská kolonie v Praze učinila svým aps- lem vlasteneckou povinnost, ale události na Balkáně jsou tak strašné tvořivosti i obsahu, že nelze přes ně přecházeti obyčejnými spolkovým resolucemi, jako přes nějaký nevinný denní spor. Tři bojišté jsou zalita krví a člověku s droblem slo- vanské citlivosti přímo vlasy se ježí nad sveřepost bojujících stran. Český národ byl by zbabělcem před celým světem i před dějinami slovanského hnutí, kdyby konečně nehledal pravdy a viny, nevyjádřil svého smýšlení a cítění náležitým způ- sobem. Český národ nosil by věčně temnou výčit- ku ve svém svědomi, kdyby dnes nemluvil otevře- ně a bezohledně. Tato bezohlednost není ostatně ani stínem spáchané bezohlednosti k nám, k na- šim snahám, k našim obětem a k našim věčně ohroženým národním zájmům. Jestliže český náro naklonil své srdce v těto chvíli snad více Srbům než Bulharům, učinil to po přísném zkoumání všech okolností a všech důvodů pro i proti. My nejsme národem sudičů. Obětujeme také ze šírokosti své ho českoslovanského srdce mnoho bez písemnýcl záruk a víme dobře, jak to bolí, když se špatně odplácí. Apel upozorňuje český národ, aby přijímal opatrností zprávy z řeckých a srbských pramenů Moje zpravodajství mohlo by býti patrně rovně do těchto pramenů zahrnuto. A proto se hlásín ke slovu.
Bulhar Apel Bělehrad Praha Balkán
19 article
Především zdůrazňuji, že mé zpravodajství má jediné zřídlo: a tím jest mé české svědomi. Jsem přesvědčen, že bych byl k stejnému nazírán přišel i jinde, i v Soliji, Snažil jsem se svědomitě přijíti pravdě na stopu a žil jsem do té doby, poku jsem věřil, že slovanský zájem bude ve sporu roz- hodovati, v nejpřátelštějším styku s bývalým zdej- ším bulharským vyslancem p. Toševem. Byl bych s radostí odešel do Sofije, kdybych byl věděl, že z toho bude věcný užitek. To jsem opako va s důrazem p. vyslanci i při posledním setkání, když se mě tázal: „Kdy chcete do Sofijex“ Kdyby byly bulharská vláda a bulharská veřejnost jediný ton dobré vůle projevily, byl bych mezi prvními, kdož by byli odsoudilí Srby za odmítavé stanovisko, Ale marně jsme čekali takové tóny. Sofijský tisk po- čínal si jako podrážděný domácí pán, s nímž není řeči o slevě nájemného, jenž velí jen: platit nebo vyhazov! Mám vylniti několik sloupců doklady tom? Česká veřejnost by užasla, co se vše napsalo v sofijských listech. Nebráním bělehradskému tisku. Ale srbský tisk byl přístupným každému zakřiknute a v srbské kompetentní společnosti resonováno do poslední chvíle mírumilovně. To j á vím. A prote jsem věřil, že vše skončí dobře. Ale když přišel p Danev, jasno bylo, že už nebude dobra, nebot všechno jeho předešlé jednání o tom svědčilo.
Tošev Srba
20 article
Každému česky smýšlejícímu a cítícímu muselo býti hořko, že byl donucen rozlišovati Srby a Bulhary, děliti své sympatie. I mně, jako běle- hradskému dopsiovateli, majícímu za sebou řadu let novinářské práce v zájmu slovanskéh sblížení a v Sofiji dosti značný počet do- brých přátel, bylo tak učiniti. Zachoval jsem si samostatnost úsudku a měl jsem odvahu řiei Sr- bům ve společnosti i v tisku (a to v srbském tisku). s čím jsem nesouhlasíl, co jsem shledával nespráv- ným. Musím přiznati, že přes to vše nebyl jsem za celého svého pobytu v Bělehradu nikdy v no- vinách napadnuť, že můj hlas přijímán přátelsky tehdy, vytýkal-lí. Pochybují, že by mi byl bulharský fisk poskytl tolik pohostinství pro výtky samému sobě. V Bělehradě bývalo plno lidí, kteří sami při- šli a ruku souhlasně mi stiskli. „Pravdu máte. “ řkouce. Dokud spor se vedl diplomaticky a v tisku mlčel jsem a jen stále ujišťoval, že dobře bude Ale když začala hrozivě se zvedati ozbrojená ra- mena, nebylo lze déle mlčeti. Ani český národ ne- mohl zůstatí lhostejným k tomuto obratu, jenž jeho životním zájmům nebyl tak Falek, aby bylo lze mlčky ponechati události jich toku a čekati, až se pravda objeví . ..
Srba Bulhar Bělehrad
21 article
Zachovali jsme i v této duševní stísněnosti to- lik mravního sebevědomí, tolik ideové povzneše- nosti, že jsme se nedali ani tou ani onou stranou strhnouti k unáhleným soudům. Zprávy o bestiál- nostech vojsk nikde nebyly přecházeny s takovým taktem jako v českém tisku. Tu ponechávám opravdu čas pravdě, aby sama promluvila i sou- dilal V těchto dnech zvláštní komise vyšetřuje ná- silnosti bulharských vojsk u Kňaževce. Do komise povoláni kromě cizích lékařů i cizí novináří. Také mě pozvali. Ale odmítl jsem pozvání, protože jsem nechtěl býti mezi oněmi, kteří snad budou konstatovati, čemu bych tak rád nevěřií a čemu by tak rád nevěřil celý český národ. Bu- deme šťastní aspoň v té pochybnostti, že snao to přece tak jen nebylo, a že, kduž ví, jestli to tal opravdu bylo ..
22 article
Ale toho, čeho na nás žádá bulharská kolonie v Praze, nemůžeme splniti. Jihoslované rádi si ně- kdy zavtipkují o nás, že jsme „slovanskými židy to jen oním živlem v židovstvu, jenž nerad se ex ponuje mravně, aby neuškodil svým hmotným zá jmům. Dokazujeme Jihoslovanům, že se v nás velice mýlí. Ke stykům s nimi chceme přijíti cestam pravdy a opravdové, poctivé vzájem- nosti. Chceme k nim přijíti, vedení stále staro- českou zásadou: „Přáteli buďme, pravdu s huďme!“
Jihoslovan Praha
23 article
Bulharská kolonie v Praze konečně ať sama soudí, nerozhněvá-li do krajnosti, když ještě dne 1./14. t. m. bulharská telegrafní agentura, v souhlase s obdrženým z vrchního štábního velitel- ství sdělením, rozhlašuje do světa, že proti cele srbské armádě účinkovala pouze jediná bulharská divise, jež musila průběhem desíti dnů v bojíchs nepřitelem počítati téměř výlučně na vlastní sily a že tato divise čestně a skvěle vydržela tento nerovný boj, i dosud pokračuje, udržujíc ve strachu svého vytrvale napadajícího protivníka. „Ostatní bulharské armády, možno směle říci, nepodnikaly kromě sesíleného pochodu žádných vážných ope- rací.“ A jaký že byl účel tohoto „soustřeďování bulharských vojsk? Jen tento (dle téže zprávy) zaujati osvobozené od tureckého jha území, jež p vyřízení (l) sporných otázek mělo připadnoutí Bul harsku, a zároveň chrániti království bulharské před možným vpádem srbských vojsk. Vojsko pod generálem Kutinčevem obsadilo Kňaževac a už ohrožovalo Pirot, ale z čistě politických podnětu musilo vykliditi srbské území.“ () Tohle je tedy zpráva z bulhazského pramene. Dle ní vlastně žádné války nebylo . .. Nežádejte na nás nemožných věcí. Lépe sna bude pro naše příští vzájemné styky, kdy vám, bratři Bulhaři, dokud jste v našem českém středu, otevřeně povíme vše. Snad se nedožijeme pak vícekráte takových zklamání, aby právě Bul haři, jež jsme česky naučili, nás zapřeli č. Slepánek.
Kutinčev Kňaževac Bulhar Slepánek Praha
24 article Denní zprávy
Denní zprávy — K zemské finanční krisi přinesl „Čas článek, ve kterém pisatel radi ke dvěma vě- cem: 1. aby zemský výbor za německou ob- strukci sáhl k odvetě proti německým obcím a okresům, neschvaloval jim vyšší přirážky. dávky a půjčky: 2. aby se vypsala národní sbírka vkladů, které by se ukládaly u někte- rého ústavu a ten půjčoval je zemi. Prvý ná- vrh je po našem skromném soudu něčím. čeho se dosud česká většina dopustiti nikdy nechtěla a pokládala to za svoji čest, že všecky výtky strannickosti národní mohla skvěle vyvrátit ſjak se teprve před ne- dávnem stalo). Volné uvažování, které zemský výbor má, neznamená zvůli. Jako správní instance má zemský výbor povinnost uva- žovati věcně o takovýchto žádostech obcí a okresů a vyříditi je jen dle správnosti věc- né, nikoli politické. Zemský výbor jed- nal by proti převzatým povinnostem a svoj- takovouto činností dával by německé obstrukci mravní oprávnění, ie- HIa hož nyní naprosto nemá. Tento pro- jekt byl by způsobilým vzítí naší samosprávě veškerý mravní základ a poškoditi ji tak těž- ce, že by se z toho nevzpamatovala. Bylo by jistě lépe, kdyby nebyl otištěn, poněvadž pro- veden býti nemůže, máme-li úctu ke své nejvyšší samosprávné instanci, a docela zby- tečně dává do ruky zbraň Němcům proti nám. — Druhý návrh jsme dlouho čekali. Myslili jsme si, že někdo bude navrhovat — s bír ku.
25 article
Stalo se. Je jedno, že ve formě vkladů. Podí- vejte se na výsledky společné sbir ky národní a uvažujte pak o fiasku, které by nás potkalo. Ale nejenom to: těch 20 milionů má býti vybráno našimi lidmi z naši ch ústavů a půjčeno zemi. Je přece úplně lho- stejno, jestliže peněžní ústavy by se na těch 20 mil. K složily, nebo složí-li se na ně 60.000 lidí. Ujdou stejně obchodu a průmyslu. Ano, kdyby naši lidé měli uloženy peníze v cizíně, nebo u německých ústavů a půjčili je, kdyby všichni ti, kdož vybrali vklády ze strachu před válkou a uschovali je do truhel a pun- čoch, přinesli je, nenastaly by tyto škodlivé národohospodářské následky. Ale ti je nepři- nesou. A proto návrh ten je zase jen jakoby vypadl z oka nezdařeným svým předchůdcům — Polské premiéry a návštěva polských host v Praze. Dne 30. a 31. července t. r. konati se bu- dou v Praze premiéry dvou divadelních her čel- ného moderniho spisovatele polského Stefa na Krzywoszewského, který jest šefredaktorem rozšiřeného polského týdenníku „Swial“, jenž hor- livě a soustavně všimá si českého života a vřele podporuje literární, umělecké a hospodářské pod- níky české ve Varšavě a v království Polském pod- nikané. Pan Krzywoszewski byl jednatelem varšav- ského uvítacího komitětu pro památnou českou výpravu do Polska roku 1909 a náleží mu Iví podíl na velkolepém zdaru a netušeně skvělém průběhu slavností na počest Čechů ve Varšavě pořádaných.
Krzywoszewski Čecho Praha Varšava Polsko
26 article
Již toto jest dostatečnou pohnutkou, aby česká ve- řejnost věnovala provedení některých děl Krzy- woszewského na českých jevištích zvýšenou pozor- nost. Zasluhují toho však samy o sobě oba kusy: „Dábel a krčmářka“, fantastická komedie, jak ji Krzywoszewski nazývá. Dílo to bude pro- vedeno 30. července v Městském divadle na Král Vinohradech. Jest to velmí vtipná a zajímavě spo- jením dvou světů, skutečného a fantastického, sta- věná hra, která jest důvtipnou satirou na morálku v době obsazení větší části Polska Pruskem na konci 18tého století, avšak zároveň na strojenou morálku moderní, pod níž skrývají se lidské vášně. Není to stěžejné dílo Krzywoszewského, avšak hra svou poutavou konstrukcí a duchaplnými satiri- ckými vtipy velmi zajímavá; byla za jednu sezonu ve Varšavě hrána 34krát a přešla ihned téměř na všechna polská jeviště. V zimě uvedena bude v ruském jazyku do Petrohradu v překladu divadel- ního autora a kritika „Nového Vremene“ Jiřího Béljajeva. Druhá premiéra sociálního dramatu „Vůdce lidu“ bude 31. července v divadle „Uranie“. Tato hra jest úplným kontrastem „Dábla a krčmářky“ a illustruje znamenitým způsobem velké děje a přeměny společenské v době moderní, stavějic do jejich rámce vnítřní drama několika jednotlivců. K oběma premiérám zavítá do Prahy hútor osobně a ohlášena jest návštěva několika polských hostí z českých lázní. Klub česko-polský uspořádá na počest těchto významných návštěv přátelský večírek, ke kterému zve naše kruhy li- terární, přátele polského umění a shody česko- polské.
Béljajev Polsko Varšava Petrohrad Nový Vremen Praha městský divadlo na Královský Vinohrady
27 article
— Nejvyšší zemský maršálek princ Ferdinan Lobkovic odejel dnes ráno do Vídně. Odtud ode- bere se k panovnikovi do Išlu. K audienci byl nejvyšší maršálek oblášen již v úterý — Primátor měst pražských dr. K. Groš odjel do Belgie k účastenství na mezinárodním sjezdu měst, spojeném s výstavou v Gentu. — O úmyslech nejvyššího zemského maršálka. Do včerejšího telegramu korrespondenční kance- láře o úmyslech nejv. zemského maršálka (ve ve- černím vydání „Nár. Listů“) vloudila se chyba. rušící smysl. Telegram ten má zniti: C. k. telegral- ní korrespondenční kancelář zmocněna s kompe- tentního místa prohlásiti, že J. J. nejvyšší zemský maršálek nikdy neprohlásil, že jenom tenkrát od- stoupí, když také ostatní přísedící zemského vý- boru vzdají se svých míst. — Tělesué ostatky zesnulého amerického spl- sovatele Alberta Osborne z Erie ve státu Pen- sylvanie v Ameríce byly včera po 3. hod. odpol. převezeny z Prahy do Drážďan a tam dle přánt zesnulého zpopelněny. Rakev byla vystavenav evangelickém chrámu sv. Klimenta v Klimentské ulici na katafalku, obklopeném exotickými květi- nami. Jedinou výzdobu rakve tvořila americká vlaj- ka, která rakev přikrývala. Obřady vykonali dvoj- ctih. dp. Kalda a Parter a sbor pěvců zapěl dojemné skladby. Tělesnou schránku zesnulého doprovodili na státní nádraži americký konsul p. Brittain s ro- dinou, zástupce městské rady pražské konservátor p. J. Emler, v zastoupení cizineckého svazu dvorní a komorní restauratér p. Fr. Zavřel, bývalý ame- rický konsul Korbel a četní členové zdejší americké kolonie.
Ferdinan Lobkovic doktor K Groš Osborn Pen Klimenta Kalda Brittain J Emler Zavřel Korbel Vídeň Išlu Belgie Gent Erie Amerit Praha Drážďany
28 article
— Starosta Pošťorné Baránek zakázal o české slavnosti zpivati národní písně, nositi slovanskou trikoloru a sokolský kroj. O tomto nejnovějším kousku Baránkově přináší podrobnou zprávu šesté číslo „Dolnorakouského Obzoru“, které právě vyšlo „Dolnorakouský Obzor“ je orgánem spolku „Ko- menský ve Vídni III./1, Münzgasse 8. — Císař zúčastní se velikých manévrů v již- ních čechách? Z Vídně se telefonuje: Panovník projevil přání, že chce býti přítomen podzimním velikým manévrům 8. armádního sboru v jižních Čechách, jestliže tomu dovoli příznivě počasí e jeho zdravotní stav. Setrval by v tom případu na manévrech tři dny. — Jak známo a jak včerav ranním vydání „N. L,“ bylo uvedeno, učiněny byly již podrobné disposice ohledně předběžných ma- névrů, počínajících od 11. srpna t. r. Kdyby zpráva o úmyslu panovníka se potvrdila, byla by nutna ovšem změna v disposicích i přípravách, nebot vedle 8. armádního sboru zúčastnil by se i 9. ar- mádní sbor a ev. brněnská divise, jak tomu bylo při císařských manévrech v r. 1905. — Zřízení gymnasía typu A. v Č. Budějovicích (zatím ve lormě paralellek při c. k. čes. gymnasíu) bude pravděpodobně uskutečněno již letos. Jed- nání mezi příslušnými instancemi jest již v proudu a provádí se urychleně, a není překážek, které by se akci v cestu stavěly. Také o dostatečný počet žáků netřeba míti starostí, neboť zájem je značný. — Zemský výbor království českého učinil ve své schůzi, konané dne 23. července 1913 za předsednictví nejv. maršálka zemského J. J. Fer- dinanda prince Lobkovice, mezi jinými, ve vče- rejším večerním vydání „Národních Listů“ uve- denými, tato usnesení: Referát náhr. přís. z. v. dra. Pinkase: V záležitostech obecních za- mitnuty byly stížnosti: České elektrofechnické
Baránek Baránkův Císař Lobkovic Pinkas Vídeň Čechy Č . Budějovice Fery Münzgasse 8