ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c25c9d0-7730-11dc-9bbe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 34, person 70, org 7, work 2
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
V Praze, v úterý 22. září 1908.
Praha
3 masthead
Číslo 262.
4 article
Na ranní a odpol. list předplácí se v Praze v administraei na čtvt lets. . 8 R — s dvojí donálkou na něse na vt l4a . . . . 7 K 50 ve nlislkách: „ K 3o na měckc . Pešton: na měsic. . . . . . nčtvrt leta . . . . 9 K eo s dvojí zisilkoa něs k e n tri ota
Praha
5 article Lež a šalba jejich zbroj!
Lež a šalba jejich zbroj! BIlá Lublaň zbrocena krví halí se ve smutek a nevýslovné rozčilení pro- chvívá veškeru Krajinu... Naši slo- vinšti bratři v Ptuji, Mariboru Celji pociťují německou pěst, ale vídeňský frivolní tisk píše o »slovanské politice ka- menováni«, nechápe, jak budou moci po- slanci »znásilňovaných Němců« sedět po- spolu ve vládní většině se slovanskými ná- silníky, a žehrá na vládu, že prý posílá vojsko a četnictvo ku ochraně Němců proti nám »vždy příliš pozdě«: v Lublani jako — v Kašperských Horách. Však což by konečně sešlo na lžech a infamiích vídeňského tisku: než co říci, když této neděle konaly se ve dvacet zněmčených městech pošumavských — pro- testní sehůze proti výtržnostem — — Čechůkašperskohorských Schůze, navštívené prý hojně německými sedlaky, kteří prý vášnivými výkříky proti Čechům si ulevovali, když ctihodní řečníci jim líčili, jak vražedně Češi v Kašperských Horách přepadli tamní německé klidné oby vatelstvol Zejmena v Prachaticích dosáhla — dle referátů německých listů — záštiplná štva nice proti českým menšinám a českým úřad níkům bodu varu. Schůzi, navštivené prý všemi měšťanosty a četnými delegáty z již- ních Čech, obcovali též říšský poslanec Grössl a zemský poslanec Reitterer- První líčil události v Kašperských Horách jako zločinné provinění Čechů, a docílil veli- kého řečnického efektu tím, že zvěstoval shromážděním smrt kašperského výtržníka
Němec Čecho Čech Grössl Reitterer Ptuj Maribor Lublaň kašperský hora Prachatice Čechy Bilá Lublaň
6 article
Němce Haase. »Bouřné výkřiky hněvu za- duněly při tom sálem., Na to vyzýval ně- mecké ženy, aby se ze všech si účastnily obrany proti českém řájezdu. »Následky událostí ka- šperskohorských« — hrozil poslane Grössl — budou takové, že m Němci obmezíme činnost sněm českého, ba v případě nutnost i daně odepřeme, pakliže vláda ústřední jakož i místodržitel- ství neprovede Němci požado- vaná opatření ihned (sofort) a mě- rou nejširší.« Druhý německý poslanec Reitterer horlil neméně vášnivé proti »neustálému za- tlačování a poškozování Němců v Čecháche se strany naší i volal: Rakousko musí býti německ a zůstati německým, jinak neob- stojí! Němci nepůjdou k vládě o pomoc žebrat; nýbrž — nenahlédne-li vláda, jaké bezpráví se jim děje, a ne- zařídíli vše, aby spáchanou křivdu na pravila a opětování takových případů zame- zila: zjednají si Němci právo jim náležité sami. (Bouřná pochvala a vo- lání »Heile !) Jakýs Pollauf z Vídně vyřizuje Pra chatickým pozdrav německy cítící Vídně. ostře tepal vládu Beckovu pro její chování se k Němcům ve všech zemích Rakouska. »Podobá se přímo« — horlil — »jakoby vláda držela s protivníky Němectva aza jedno s nimi pracovala k utlačení ně meckého lidu. Kéž se tedy Němo v vodlne mbe nollelse
Němec Haas Reitterer Rakousko Vídeň Beckov Heile
8 article
hn a nšto st
9 article
vzchopí opět k téže ráznosti, jako za časů Badenových.« Konečně majitel knihtiskárny z Č. Bu- dějovic Pohl, požálovav nad německou oběti kašperskohorskou, po níž prý asi ná- sledovati budou ještě oběti justice, jakož nad stálým prý počešťováním německých obeí v Pošumaví, navrhl tuto strohou resoluci »Konané dnes proteslní shromáždění v Pra- chaticích, pojednavši o velice politování hod- ných událostech kašpersko-horských, pi ro te- stuje proti počínání si českých státníeh úřadníkův a požaduje zcela rozhodně: aby z německých měst Šumavy odstraněn byli veškeří čeští státní úřad nlci a češtl soudcové i nahražen německými.
Badenův Pohl Č . bu Pošumaví Šumava
10 article
»Ježto nemůže německé oby va telstvo pošumavské za nynějších poměrů považovati se na sv zděděně hroudě již nikterak bez pečným, žádáme znovu důtklivě, aby vláda spravedlivým požadavkům naším, po odstra nění českých soudců a úřadníků konečně vy- hověla. — »Za pochopitelného rozčilení veškerého ně meckého obyvatelstva jest splnění těchto na- šich přání naléhavou nutností, sice by dalš udržování nynějších pro Němce nesnesitelných poměrů vedlo k následkům ned zirným. — Němcům kašpersko horským vyslovujeme za jejich sta- tečné počínání s i nejpilnější uznání ubezpečujeme je, že v budouenosti budeme jim svorně pomáhati při odrážení podobných, každému civilisovanému státu k hanbě slou žicích případů. — Německé poslance pak žá- dáme, aby bez ohledů strannických rázně za kročili za provedení těchto nejspravedlivějšíel požadavků našich a na rychlé splnění jejieh naléhali.« Jak se samo sebou rozumí, byla tat rosoluce za bouřného volání »Heil« jedno- myslně přijata. My však ji přibíjeme in me moriam, jako nejlepší doklad pro celou tu podlou taktiku, obracející drze pravdu na ruby, falšující skutky a události, pracující lží a šalbou nejnestoudnější, jen aby ně- mecký lid. byl rozpalován k fu- roru teutonskému, z něhož by vlády vídeňské dostávaly re spekt na naši škodu a ujmu
Němec
11 article
»Vzchopme se my Němci opět k té divoke obstrakci, jakou jsme porazili vládu Bade- novu!« — bouří jeden štváč; druhý diktuje z Prachatic Rakousku: »Buď budeš něme- ckým anebo — nebudeš le; třetí pak hroz snedozírnými následky«, nebu- dou-li ihned veškeří češti úřadnici a soudci z Pošumaví vyhnáni . .. Avšak, snad že v jiných méně za bořilých krajích a shromážděních ně meckých panuje jiný tón? — Ano, panuje Téže neděle sjelo se do Štyrského Hradce 34 německo-liberálních poslaneů za účelem těsnějšího semknutí se německých nacionálů, pokrokářův a radikálů v parla- mentě. Sjezdu toho zúčastnili se též mini- stři němečtí Marchett, Prade a Derschatta. Tedy pravá německá »smetana«. Než kdo tu zatápěl až smetana překypěla? Pověstný štváč K. H. Wolf! Vyličoval hrůzostrašným způsobem prolhaně a šalebně u da- losti v Kašperských Horách v Sušici i v Lublani, a to slavné shromáždění německých intelligentův? Nejen že se v něm nenalezl jediný pravdy- milovný muž, který by se byl tomu křivení pravdy, tomu překrucování událostí srdnatě opřel, alebrž naopak celé to slavné shro- máždění dalo se prolhaným žamputářem strhnout »do nejhlubší nevole« proti Slovin- cům i nám Čechům, až tě si pání přísahali že »s německé strany musí byt všude provedena odveta, poně- vadž Němci v Rakousku jsou dnes vy- dáni v šane nejhorší zvůli a bruta- litě slovanské! Kde všichni milují — jakž by tu mohli scházeti pánové Bach- mann a šl. Eduard Stranský? Prvější vyhrožuje v »Bohemii«, nepří jme-li sněm jeho famosní návrh na rozdě lení zemského výboru slejným dílem mezi Němce a Čechy, k čemuž by též sněm musil být rozdělen v národní kurie a země česká rozdvojena hranicem národnostními: — nepříjmem li poslušn tento návrh milostpánů, pak že prý oni »uloží« český sněm k ledu.
Němec Bade Derschatt Wolf Čecho Bach Eduard Prachatice Rakousko Pošumaví Štyrský Hradec kašperský hora Sušice Lublaň Slovinsko Bohemia
12 article
Pan šl. Stránský je však ještě ráznější Nedostanou li Němci do středy německého aktuara pro sněm, hned prý přikročí k ob strukci. Ale na tom nedosti. Dokud jim d úřadoven zemského výboru nenasadíme přes třetinu Němců neznalých slova českého, ne dopustí vůbec žádné sněmovní činnosti, dě se co děj. — — Takový žhoucí dech zpupnosti a záští sálá nám dnes z německého tábora v tvář. A proti němu, nastojte, jaké pověst neuvěřitelné trousí se v táboře na šem?! Čeští agrární poslane prý vedením ministra Práška vyjedná vají potají o dohodu s německý- mi agrárníky předně stran povinného pojišťování, ale pak prý také o jiných otázkách rázu politického, i dou fají prý, že k námluvám těm přiváb též spojence své, svobodomyslné poslance české Kdo dal J. E. ministru Práškovi zmee nění ku podobným námluvám s německými agrárníky, spřeženýmí co nejtužeji s něme- ckými pokrokáři, nacionály a radikály v je- den svaz, tihnoucí úsilovně k roztržení země české. To bychom si vyprosili, aby se věr- nosti k všenárodnímu program českému takhle rozumělo; aby jednotlivá strana k vůli svému stavovskému zájmu směla vyskočiti z bojovného našeho šikua prostřed bitvy smlouvati se s nepřítelem národním o speciální svoje prospěchy. Jsme tu opravdu dychtiví brzkého světla. Prozatím však dovídáme se k upokojení svému i celé veřejnosti naši, že vůdčí kruhové n árodn strany svobodomyslné o nějakém podobném vyjednávání českých poslaneů s Němci zhola praničeho nevědí, nad tož aby kdo z nich nějakých porad takových byl se účastnil
Stránský Němec Prášek den svaz
13 article Demonstrace a krveprolití v Lublani.
Demonstrace a krveprolití v Lublani. Německé listy, přinášejíce první zprávy o lublaňských výtržnostech, tvrdily ihned jedno
Lublaň
14 article
myslně, že Slovinci byli k výtržnostem poštván na páteční schůzi v Městském domě, v níž pro testováno proti nedělním udalostem ve Ptuji. Máme dnes před sebou podrobný referát o lublaňské protestní schůzi a shledáváme v něm, že oba řečníci, kteří na schůzi promlu- vili, totiž dr. Triller a dr. Oražen ne toliko ani slovem nevyzývali k výtržnostem, ný brž naopak výslovně varovali slovins ky lid před násilnostmi, doporučujíce pou- ze heslo „Svůj k svému“ a radice, aby Slovine a zvláště slovinské ženy nezanášeli své trpce vydělané peníze německým obchodníkům. Dr Triller pravil na sehůzi doslovně (dle refe rátu „Slov. Naroda“): „Chceme-li dosíci úspě chu, schůze nesmí skončiti poulič nou demonstrací, která je pro nás dvou sečný meč, pod nímž potom krvácí celý slovinsk národ. Všichni ptujští Němci nejsou hodni, aby se za ně stala obětí jediná slovinská hlava ..
Slovinec Triller doktor Slovine Němec městský dům
15 article
Dr. Oražen mluvil zase: „Ve Ptuji tekla slo vinská krev; Slovinci, kteří se přišli poradi jak zachrániti svou mládež od poněmčení, byl všichní od prvého do posledního napadeni. Vím. že krev má magiekou silu, jež působí, i když se o ní stane jen zmínka. Přes to vám doporou- čím chladnokrevnost, aby se bar. Schwa«zovi (zemskému presidentu) ne- dala příležitost, použiti četníků vojska, jež svolal na ochranu zdej- šich Něme. My jim odpovime na poli ná- rodohospodářském...“ Pak radil posluchačům aby nezanášeli své úspory na německé spoři telny a kupovali své potřeby jen u slovinských a slovanských obchodníků. Přes to, že účastníci protestní schůze byl výslovně varováni, aby se vystřehli uličných demonstrací a tento varovný hlas byl posluchač stvem přijat s pochvalou a souhlasem, na de- monstrace došlo. Tyto demonstr ace však nebyly aranžovány ne pro- testní sehůzi, také ne účastníky schůze, nýbrž osobami zcela jiný- mi, patrně takovými, jimž na tom záleželo, aby výtržnosti v Lublani nastaly a zahlušily ve veřejnosti hnusný dojem brutálností ptujských.
Lublaň
16 article
Liberální „Slov. Narod“ píše o demonstra- cích v sobotním čísle: Nemůžeme takových de- monstraci schvalovati, nýbrž odsuzuje me je a odsuzujeme také ony činitele, kteří tyto demonstrace mohli znemožniti, ale snad to ne- chtěli učinili. Takovým činitelem je naše c. k. vláda... Vláda měla po ruce četnictvoa vojsko a mohla dáti v čas obsaditi všechna kl tická nísta, takže by na demonstrace vůbee ne došlo. Stejně odsuzuje výtržnosti klerikálný „Slo venec“, jenž praví, že vytloukáním oken nic se nedokáže, naopak německá posice výtržnostm se ještě více posíli. Surovosti plujských a cel- ských, hospodářsky upadajících Němců nesměj býti Slovincům vzorem. Slovinská Lublaň po třebuje kulturního, pokojného rozvoje. Na pokřil německých časopisů pak odpovídá, že Něme sami se mají udeřiti v prsa. Stačilo by, aby lublaňští Němci upozornili své soukmenovce v jižním Štyrsku, aby tam strun nepřepínali. Staresta Iv. Hribar vydal hned v sobolu ráno provolání k obyvatelstvu, aby se vystříhalo všech výtržností. Současně byla ve slovinských večerních listech sobotních tučným písmem vy- tištěna výstraha, že vojsko při sebe menším odporu má rozkaz ihned na ostro stříloti do lidu. Přes to všák, že obě politické strany slo- vinské odsoudily výtržnosti a varovaly před jieh V drobném prodejíi ranní číslo o sobě . . . za odpolední . . . za 2k Ve slialkách na venkovše ranní číile. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4b Inseráty plati se hotově rapřei Předplacení a inserty přijímá admínl- strace v Marianské slici č. a Tam nacházejí ne táž redakee Uiskárna s ezpedice „ Národnich Listěs Dukopisy se nevracsji.
Němec Slovinec Nout Iva Hribar Lublaň Štyrsko Národnich Listěs
17 article
následky, v noci se soboty na neděli slovinská krev tekla přec. Jsou již mrtví, jsou těžce zra- nění. Kdo zodpovídá za tuto marně prolitou krev? Projev městské rady. Z Lublaně, 21. září. Městské zastupitelstva mělo dnes mimořádnou schůzi, ve které usnesen smuteční projev. Dále usneseno, uložiti maji- telům domů, by vyvěsili smuteční prapory. Stalo se tak neprodleně na veřejných budovách a záhy potom na četných domech soukromých. Starosta Ivan Hribar rozhovořil se ve schůzi o událostech lublaňských, zejména o pří- krém vystoupení vojska, načež usneseno jednak poznovu veřejnými návěštími žádati co nejdůtkli- věji obyvatelstvo, aby se na ulicích nesrocovalo u nepořádalo demonstrace, jednak žádati odvo- lání vojska a ponechání bezpečnostní služby městské stráži. Členové rady městské sami se rozhodli působiti na lid, aby zbytečně nevysta- voval svá prsa bodákům a kulkám. Volání Němců vídeňských po vými- nečném stavu pro Lublaň. Z Vídně, 21. září. Jesi zajisté zajímavoa pozoruhodno a pro nás Čechy a Slovany vůbee velice poučno, že německý tisk, který se zove liberální, volá jednomyslně po vý- minečném stavu pro Lublaň. Můžeme doložiti však hned, že volání to zůstane marným. Bar. Beck a bar. Bienerth výminečný stav pro hlavní město krajinské nevyhlásí prostě proto, že nemohou. Bar. Beck ví, že by mu mi- nisterské nařízení, výminečný stav zavádějící, nepodepsali ani Fidler a Prášek, ani Pradea Derschmtta. Kromě toho bar. Beck ví, že takové opatření, které by se musilo schváliti poslane- ckou sněmovnou, narazilo by tam na nejprudší odpor 88 sociálních demokratů, 108 Čechů, všech Slovinců a Chorvatů, všech Rusů a celé polské lidové strany. Německý tisk o událostech lublaňských.
Hribar Němec Čecho Beck Bienerth Fidler Prášek Prade Derschmtt Chorvat Rus Lublaň Vídeň Slovan
18 article
Jak se dalo očekávati, svolává německý tisk na Lublaň za pouhou její odpověď na německé násilností ve Ptuji síru a oheň. Poukazuje, ja- koby dobodnut, na „lublaňské hnízdo panslavi- stických rejdů“, vyzývá vládu k nejostřejším represáliím a k vyvinutí největší energie. Roz- umí se samo sebou, že při těchto vzteklých vý- levech nemůže nevzpomenouti Prahy, jakožto druhého ohniska a vlastně střediska šíření zášt proti Němcům. Tak večerní list „N. F. P.“ v obsáhlém úvodníku píše: „Případ lublaňský, pokud týče se jeho rozsahu a trvání, možno srovnati jen se dny hrůzy, které zažili Němci v Praze po pádu ministerstva Badenova a po povolání mini- sterstva Gautschova. Také tenkráte byly něme- cké ústavy vyučovací zpustošeny (!) a v trosky obráceny (1!); také tenkráte, jako později při zločinném útoku „gegen die deutsche Sparensse“ (jak dojemné to doznání o t. zv. „České spořitelně“), se ukázalo, čeho obávati se musí německé menšiny v Čechách.“ Týž list zaznamenává, že „všeobecně“ roz- šířen jest názor, že během zejtřejšího dne, totiž dneška, prohlášen bude nad městem výminečný Také ostatní listy nezůstávají za tímto zbož- ným přáním pozadu a vřele se přimlouvají z vyhlášení výminečného stavu. stav.
Roza Němec Badenův Gautschův Lublaň Praha Čechy Český spořitelna
19 title
FEUILLETON
20 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Odjinud. Tři aktovky. Napsal Felin Salten. Preložil Bedřich Hlaváč. Režisér Ja- roslav Kvapil. Osud, rozmarný autor! V komedii života. od kolébky do hrobu, dovoli si s hrdinou člo- věkem mnohý vtip, dobrý i špatný. A komiku s tragikou vždy jen na krok od sebe drži. Tr sktovky snaží se všední pravdou nevšedními při klady ilustro at co možná drasticky! Číslo první: Hraběl Několik měsíců po svatbě šťastná komtes Helena jednoho dne dovidá se hroznou věe Její milovaný choť, hrahě Max Festenberg, ideá muže, dokonalý kavalir není — hrabě! Je člo věk zcela nízkého rodu, bývalý sklepnik, jmé nem Josef Veselý! A všecko je vyloženo, doká záno, nelze o ničem pochybovat. Je podvedena. Co nevidět zakroči policie. Nezbývá než rozvod Několika minut poslední lhůty užije obvi- něný, aby se bránil.
Felin Salten Hlaváč Kvapil Helena Veselá
21 article
— Nezapírá nic! Je bývalý sklepník, al nepodvedl nikoho. Citi se aristokralem! Sám z vlastní schopnosti povýšil se do kruhu uroze- ných, uvedl svoji osobu, přesvědčil nové okol o své hodnotě, získal lásku mladé šlechtičny důvěru jejího otce. Je důvěry hoden. Jméno nie nemění. Před chvilí hrabě Max Festenberg, ted Josef Veselý, či to není táž osobnost? Měl-l muž svoji cenu před chvili, proč by ji měl ztratit s výměnou jména? Osud lak upřádá své nesmyslné hříčky, aristokrata povahou i duchem učiní sklepníkem, jindy zas štolbu citem a smý šlením nechá přijít na svět v okolnostech knl- žecích! Je to nespravedlnost! Třeba opravo vati přehmaty osudu. Josef Veselý prostě vy- konal svou povinnost, skorigoval svůj osud. A proto že by byl méně lásky hoden? — Co myslíš, má Heleno? Vývody pana Veselého sice páchnou silně školou a literou, ale paní Helena vskutku vroucně milovala oleganlního pana Maxe. Hrabě sklepník měl by zpola vyhráno. Také hraběl otec cití dost lidsky. Už k vůli lidským řečem! A věc, na štěstí, dala by se spravit. Je tu někde nějaký etarý, sešlý hrabě, jménem Festenberg ! Tenby
Festenberg Veselá Helena Veselý Max
22 article
pana Josefa Veselého za malou náhradu rád přijal za svého. Muž bude mit zase své jméno a všem požadavkům světa bude vyhověnol — Tedy vyhledat slarce ! Jen rychle l V tom se otevrou dvéřel Policie! Pozdě! Odvádějí — delikventa. — Druhý obrázekl »O život !« Vládní rada doktor Hopfner býval vycho- vatelem mladého statkáře, svobodného pána z Neustiftu, nežli pojal sestru jeho za manželku. Povýšen společensky, pokládá se za muže veliké zásluhy, jenž za všecko vděčí své silné povaze. Je nesnesitelný egoista, mluví neustále o sobě a sebe za vzor vynáší. Svého švakra na potkán mentoruje. Oba muži nikdy se neměli rádi Něco je dělilo jako hluboká propast. ° Za okol. nosti zvláštních propast se provall. Mladý muž pozval svého švakra na lékař skou poradu. Neeltí se nějak. Ať jej švakr lé- kařsky prohlédne! Ať mu poví plnou pravdu. Je na vše připraven. A doktor si nedá dvakrá říkat. Vysloví pravdu bez obalu. Je strašná. Nejdéle za půl roku bude s mladým mužem konec. — Vždycky jsem tě varoval ! Teď je pozdě ! . Chvíle ustrnutí. Potom, malomocný výbuch zoufalství u nešťastníka. — Vzpruž se! napomíná mentor. Muž nesluší si zoufat! Třeba sebrat svou mravn sílu, třeba hledět smrti statečně do tváře 1 .. První náraz minul. Chvíle resignace a pak je vidět, neštastný muž se uslanovil na jistém záměru. Na stole ležel revolver. Chopí se ho.
Veselý Hopfner
23 article
— Dobrá! Chci hledět smrti statečně do tváre. Ale nedovedu to sám. Mám k tobě po- slední prosbu . . Uzavřel všecky východy a namiří zbraň na muže silného karakteru: — Je rozhodnuto. Nevyjdeš odtud živý Hneš-li se, budeš-li volat, vejde-li někdo, za- střelím tě. Na všechen způsob odejdeš se světa dříve než já. A teď žádám, ukaž mi, jak má muž hledět smrti stalečně do tváří . .. Překvapení, pokusy pósy, vzdoru, hrozby Ale situace náhle zvážněla. Napřažený revolver nežertuje. Ještě malý otřes a bídná omitk mravního hrdinství se sype. Zbyla nahá podoba. Bestie, zmltaná pudem, zachovat sebe. Maž »velké mravní slly« začal blabolit, pak prosl. škemrá banebně, sopli a na konec přemožen děsem a třasem, bez vlády klesne. — Tak jsem si vždycky představova mravní sílu! praví si mladý muž, kandidáí smrti, odkládaje revolver. A s jistou divadeln afektací zapaluje si papírosu. — Třeti obrázek »Z mrtvých vstání !« je méně- pochmurný. Pan Konstantin, mladý blahobytník, pře časně uvržen na smrtelně lože, v posledním tažení pojme kajíený úmysl. Někdy před devíti lety měl poměr s mla- dou dívkou, který nezůstal bez následků. Nez umře, chce napravit svůj poklesek. Dá zavol svou někdejší milenku, dá se s ní oddat a di těti jejímu vrátí ztraceného otce. Až sem bylo by vše v pořádku.
Konstantin Dobrá
24 article
Leč, odbyv posvátný obřad a poležev si ještě čtrnácte dnů, nemoený, poloodešlý ze světa, znenadání — se uzdraví. A to je chyba! Aspoň veliká neprozřetel- nost! Neboť mrtvý, který se vraci do života může na všechen způsob přivodit veliký zmatek Živí maji své zájmy a konečně jisté právo. čekat, kdo jednou umřel, aby víckrát — ne- vstával z mrtvých. A slečna Marta, když při- stupovala k loži někdejšího svého milence, aby se s ním dala oddat, byla úplně přesvědčena, že hodný muž je už tolik jako mrtev. A ne- směla být ani jinak přesvědčena, protože od ně- kolika roků, když ji první byl opustil, odevzdala se milenci jinému. Je dobromyslná osoba. nechce být nikomu nevěrna a teď jsou tu na jednou muži dva, je tu živý a zdravý manžel. který spadl s nebe a je tu milenec, který ma také svoje práva a zasluhuje, aby mu nebyl ubliženo. A dceruška jeji má najednou dva otce, jednoho, kterému zvykla a druhého, kte- rému má teprv zvyknout .. Celkem, pěkně nesnáze. Chtěli byste se jim chutě zasmát, kdyby jen něco nepřekáželo Komika situac přepíčelá! A to mají společného všecky tři kousky pana Saltena! Máte pocit, že se tu všude hlásí ke slovu něco křečovitě chtě- ného, nějaký lichý tón, klerý brání, aby stese mohli plné odevzdat dojmu. Jen virtuosní sou- hra mohla by vás snad ještě na chvilku okla- mati. Pan Seiferl, paní Hübnerová, p. Sedláček snažili komiku sitoace zschrániti. V prvnln
Mars Salten Seiferl Hübnerová Sedláček
25 article
kousku úloha sklepníka hraběle velmi vhod při léhá urozenostním náklonůstkám páně Schlag hamrovy manýry. Ve druhé aklovce p. Žslenský zřetelně označil moralistného mluvku, nechut- ného vnucovatele svého »jáství«. Choulostivá role mladého odsouzence, který by se chtěl na učit pohledu do tváře smrti, připadla p. Hašle- rovi. Předpokládá virtuosa, klerý dokonale ovládá celou klaviaturu prostředků odatiňovacích. Mla- dému interpretu zbývá ještě nějaká lhůta k tomu stupni.
Schlag Hašl
26 article Hudba.
Hudba. + X. výstavní koncert. Poslední filharmonický koncert jubilejní výstavy (v sobotu 19. září) byl hu dební událostí. Gustav Mahler osobním ří zením provedl tu poprvé svou novou symfonii a jest při světovém jeho jmeně jako dirigenta i skladatele po- chopitelno, že zraky širého hudebního světa, v prvé řadě ovšem německého a židovského, kterýž poslední dnes obzvláště vyniká hudebním smyslem obracely se loho dne ku pražskému výstaviští, Šul-li Mahler. jemuž otevřeny jsou hlasnější tribuny, s prvotním provedením své novinky do Prahy, lze v tom spa- třovati nejen milou reminiscenci na působiště, kde rodák kalištský (od Humpolce) dosáhil prvých většíeh úspěchů a svým prováděním děl Wagnerových založi si dirigentskou slávu, nýbrž i uznání slarých hudeb ních tradic pražských, dobré pověsti pražského obe censtva, vycházejícího s pochopením vstříc novým hudebním zjevům. V tom se také nezklamal a jeh symfonie, ač přináší mnoho nezvykléno a výstřed- ního, překonávajíc v tom ohledu ještě symíonie jeh předehozí, přijata byla uznale, ba po druhé a čtvrté větě vřele.
Mahler Wagnerův Praha Humpolec
27 article
Sedmá symfonie Mahlerova, E-moll, jest do t míry pravorodou sestrou předešlých, že činí rovněž enormní požadavky na orchestr a že výrazové pro- středky a formální volnosti hudby programní přenáší v hudbu absolutní. Pouze prvá jeho symfonie byl čistě formální, ale též pouze jeho třetí, »Co vypra vuje mi příroda«, čistě programní. Ve všech ostat. ních jest to právě křížení obou principů, v něm Mahler hledá svou původnost. Tak i nová jeho sym- fonie nemá sice určitého programu, ale není lo také skladba, jež by z formální architektoníky vyrůstala. Spíše suita než symfonie, nedává svým pěti větám ani povstávati z příčinné spojitosti, z jednoty moti- vické, ani zase ve vyšší organickou jednotu splývati, přitaďujíc je k sobě volně. Co je přece k sobě pojí nejsou prvky hudební a formální, nýbrž jakási urči těji nevyslovená idea, cosi programního, co se ve všech těch větách tají a slále jich náladovostla způsobem zpracování, nezapírajícím manýry a ten dence moderní hudby programní, ba často ani její šablony, se vám připomíná. S tohoto hlediska lze pětivělou symfonii E-molu rozděliti na tři hlavní díly: I. Soumraky, II. Hudba
Mahlerův Mahler
28 article
noci, III. Hudba dne. Prvou část tvoří úvod a první věta. Soumraky duše, plné chmur a dissonancí, roz- porů a hrůz; běsové se tu honí, rozpory duše s je- jimi pochybami, nadějemi a touhami, vždy znovu zklamanými. Díl drubý obsahoval by dle tohoto po- jmutí větu druhou až čtvrton, dvě andante se scher- zem jako kontrastem uprostřed. Noc se svými polo- hlasy a polosvity, s lahodou svého chladu a ticha, s fčeriemi svých rozkoší a milostnými tužbami no- vým vznětem naplňuje hruď umělcovu, tiší jeho boly. slibuje mu nové požitky a vnady, ukazuje nové pů- vaby a v soulad uvádí ho s přírodou. Na konee ukáže srdci jeho visi nové lásky (andante amoroso) a s tou i možnost nového života. A teď může na- stali den. Jásavé finální rondo — část třelí — ho hlásí. Je to hudba přicházejícího dne, zářícího slunce, vítězství duše nad sebou samou, rozptýlení všeho, co tižilo a sráželo, triumf umělcův. Nechci nikterak tento výklad vyďávat za aulen- tický. Je můj subjeklivní a někdo jiný bude pojímat věc jinak. Snad především sám skladatel, uzdá-li se mu jednou vyvésti vykladače z pochyb. Neboť, jak jsem již pravil, vysloveného programu tu není. Čhre- me-li symfonii sledoval jen čistě hudebně, mohli by- chom ji nazvati spochodovou symfonil«. Není věty, aby se z ní neozvaly rythmy pochodu, ať je to po- chod válečný, pochod zápasu a boje, který ozývá s z prvé věty, orgiastický pochod nějakých nočních blouznivců, ve scherzupittoreskní tápání skřetů, ve finale pochod vítězství. Úvod zaujme smělou malbou dissonantních zvuků, jichž protínání se jest jen při- ostřeno charakterislikou instrumentační, svěřenou žestům.
ČhreIli
29 article
Hlavní slovo vede tenorový roh, jenž chmurnému thematu dodává zvláštní soumračné zádumčivosti. I ve dřevech volba hlubokých a temných barsv pro - půjčuje prvé větě až démonický kolorit, jejž lahodné kantilény houslí marně snaží se rozptylovati. Andante sempre sostenuto věty druhě, prvá to hudba noci, převádí nás zvuky svých rohů a šalmají, echy vzdálenými zvonci stád v lesní horskou idyllu. Je tu plno zdařilé přírodní zvukomalby, a již zde, jako v obou větách přiléhajících, hlásí se Mahlerův sklon, v němž je cosi schubertovského, k thematům prosto- národního rázu, ke křepkým rylhmům tanečním skladatel neleká se ani iriviálních náběnů, jimž ovšem vždy v čas zlomi choulostivý důsledek, totiž pád s umělecké výše. Instrumentace vyniká ducha- plností; svědkem za vše stůjž vlipná závěrečná pointa. Scherzo má bizarrní pittoresknost, směšující svět skřetů a vidin s tancechlivou skutečností. An- dante amoroso, druhá hudba noci je rozkošná se- renada, jež milostné vzdechy své rozděluje mezi sč- lové housle, střibřilé tóny mandoliny a kytaru, pro- zpěvujíc si nocí na kolébavých rythmech, s notnou dávkou rafinovanosti při veškeré zdánlivé prestatě, Věta, lahodná, graciosní a přístupná, zalíbila se po- sluchačstvu premiéry nejvíce. Na finalním rondua jeho jásavých fanfarech leží cosi meistersingrovského odlesku. Neuspokojí vás ve všem symfonie Mahlerova je v ní mnoho úmyslného, hledaného a také různo-
Mahlerův