ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c2369a0-8f13-11dd-a0e9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 98, person 63, org 5, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, ve středu 23. července 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 200.
4 article
Na ranní a večerní listy předplácí seo V Praze v administracls na měslo na čivrt leta! . 8 K — s dvojí donáškou na čivrijct. . . . 7kek ve dliálkách na měsíe aK n něsln Poštou. na dvrtista : . . . Keos něsig, zásílkon a čtvt ista: . . k ei boleni
Praha
5 article
ecerni amí
6 article
V drobném prodejit ranni čislo o sohě . zas večerní za Ve mlišlkách na venkově ranní čislo . . . . je vočerni . .. . S lnaeráiv plati sa hotové napřed. Předptáceni a inserty přilim administracs v Marlanské ul.. a otn Tam nacházaji so těš redakce, tiskárna a ezpedlse „Národnlch Lalstá“ ue Rakopisy se nevrscen lzo poe
Rakopisa Marlanský ulice Národnl Lalstat
7 article
5nnrv V Praze, 23. července.
Praha
8 article Khuen-Hédetváry tormuloval výsledk
Khuen-Hédetváry tormuloval výsledk balkánské války pro Rakousko-Uhersko stručně těmito slovy: „Není pochyby, že Ra- kousko-Uhersko svou historickou úlohu na Balkáně dohrálo.“ Jinak Khuen-Héderváry příli se této změny situace neleká, protože Rakousko-Uhersko žádná hloupost prý nemů- že zničiti a na Balkáně vždycky budou aspoř dva státy — lhostejno, které — jež se budou ucházeti o přízeň Rakousko-Uherska. Skromnbshkterou projevuje v daném pří- padě bývalý2 drvatský bán, jest opravdu pří- kladná. Náš zahraniční úřad sotva však bude ho na této cestě následovati, protože nespo- kojených lidí se zahraniční politikou rakou- sko-uherské monarchie jest již až příliš mnoho a pochvaly za zručhost dostává se naší diplo- macii snad jen v Rusku. Řeč Genadijeva dokazuje, že ruská di- plomacie nepotřebuje se schovávat před di- plomacií rakouskou. Kabinet Radoslavova byl přivítán ve Vídní jako toužený obrat od Ruska k Rakousku, jako neobyčejný diploma- tický úspěch, a zatím prvé slovo, které slyší- me z úst následníků neblahého dědictví Da- nevova, jest poklona směrem k Petrohradut „Na vyzvání ruské vlády vyslali jsme dva zástupce, kteří zahájí jednání o mír,“ řekl Ge- nadijev. O Rakousku ani slova. Kdykoli se jedná o mír na Balkáně, Rakousko-Uhersko stojí stránou. Naše diplomacie dovede rozsě- vat na Balkáně jen větry a bouře.
Khuen Hédetvára Héderváry Radoslavův RakouskoUhersko Balkán Rakousko Uhersko Rusko Vídeň Petrohradut RakouskýUhersko
9 article
Jistě poklonu Rusku neučinil Genadijev osobní lásky k velikému slovanskému státu. vždyť po dlouhá léta patřil k rozhodným pro- ivníkům Ruska, ale nouze láme železo, nouzí Bulharska i Genadijev je nucen ohlížeti se po pomoci vlivnějšího činitele. Pro naši diplomacii mělo by to být hoř- kým poučením, že válečné heslo, které vrhl na Balkán Tisza, nám trvale neposloužilo. V politice a jmenovitě v zahraniční politice třeba hleděti daleko do budoucnosti. Naše Miplomacie patrně se leká dalekých obzorů. je spokojena chvilkovými úspěchy. Bylo tolik radosti, ldyž sofijská odpověď na carův tele- gram, který zněl jako poselství míru na Bal- káně, byla tak ostře odmitava. Další událo- sti na Balkáně šly podle tiszovského receptu ne smír, ale válka. Balkánské státy jsou nyní krajně oslabeny, balkánský spolek je rozbit, a je pravda, v této chvíli to znamená úspěch rakousko-maďarské diplomacie, která se bojí přátelského poměru s balkánskými národy. ale zároveň bylo krajně oslabeno Bulharsko, které naše diplomacie do války popichovala, bylo sesíleno Turecko, na němž nám nemůže záležet, ještě více bylo sesíleno Řecko, s nímž skoro žádných společných zájmů nemáme, co bylo proti Rakousko-Uhersku poštváno ru- munské obyvatelstvo. Co proti těmto ztrátám znamená návrh autonomní Makedonie, který se potkává se všeobecnou lhostejností povola- ných činitelů? Má býti věčně pravda tvrzení Gladstonovo, že není toho místa, kde by Ra- kousko-Uhersko způsobilo dobro?
Gladstonův Rusko Bulharsko Balkán Tisza Bala Balkán Turecko Řecko Rakousko Uhersko Makedonie RakouskýUhersko
10 article
„Zeit“ správně asi soudí, když shrnuje svůj dojem z naší bulharské akce ve slova: „Zdá se, že události posledních týdnů, které dlouho ještě budou tkvěti v údech Bulharska. rakouský vliv v Bulharsku neposílily, ale na- opak i poslední austrofilské Bulhary promě- nily v rusofily. Samozřejmě, neboť Bulhaři byli by tisíckrát lépe pochodili, kdyby se byl drželi carské depeše míru a ne Tiszovy bo- jovné řeči. Ale doufejme, že válečné litice na Bal- káně po nišské schúzi zástupců bojujících stá- tů brzy se uklidní. Řeč Genadijevova nesli- buje sice pro budoucnost dobrého poměru vůči Srbům a Řekům, jako to činí vůči Rumu- nům, ale konec konců znamená přece, že Bul- harsko chce co nejrychleji přijati podmínky míru. Doufá snad, že rozhodnutí velmocí pod-
Bulhar Tiszův Srba Řek Bulharsko Bala Rumo
11 article Balkáně
Balkáně mínky zmírní, že jmenovitě Odrin, kterýje dnes opět v rukou tureckých, bude zakroče- ním velmocenským znova odňat jeho pětisty- letým pánům. Těžko prorokovati, zda Evropa bude dosti energicky podporovati přání bul- harská. Asquith se vyslovil sice velmi zře- telně proti Turkům, ale sir Grey je skepti- čtější vůči aktivnímu zakročení Evropy.
Asquith Turek Balkán Evropa
12 article Turci v Drinopoli a Lozengradu.
Turci v Drinopoli a Lozengradu. Turecká msta. — Ukrutnosti ture- ckého vojska. — Turci se nevzdají Drinopole. — Rusko zakročí? Z Cařihradu, 22. července. (K. k.) [Ofici- álně.] Jízda, vedená Enver beyem, urazila cestu do Drinopole s překvapující rychlostí Pěchota, podporující jízdu, vykonala v jednom dnu pochod 80 km (7). Také jízda, obsadivší Lozengrad, postupovala rychle. Bulharská pěchota kladla jen slabý odpor. Na straně tu- recké byl usmrcen pouze 1 kůň. Z Paříže, 23. července. Zvláštní zpravoda „Matinu“ měl rozmluvu s členem tureckého kabinetu, kterého se tázal, co myslí, že řekne Evropa obsazení Drinopole. Ministr odpově- děl: Nečekáme arciť, že nám bude aplaudo- vati. Ostatní balkánské státy roztrhly londýn- skou smlouvu a my bychom byli naivni, kdy- bychom k tomu nečinně přihlíželi. Řeckoa Srbsko chtělo Bulharsko uklid- niti poukazem, že mu zůstane Thra- kie a Drinopol. Tento záměr by však naším postupem zmařen. Jak kdysi Francouz Mirabeau řekl, pravíme nyní i my: „Nyní nás mohou vypudíti leda bo- dáky.“ Jak korespondent dále oznamuje, jest v Cařihradě velmi válečná nála da. Z Bukurešti, 23. července. Po názoru zdej- ších diplomatických kruhů nezdaří se Ture- cku Drinopol trvale obsaditi. Spor s Bulhar- skem vyřízen bude záhy po podepsání preli- mináře míru. Ze Soffje, 23. července. (K. k. — Ag. Tel Bulg.) Vláda uložila svým zástupcům u moc- ností, aby protestovali proti ukrutnostem, jež Turci spáchali v Drinopoli a a Lozen- gradu. Z Cařihradu, 22. července. (K. k.) H a dž Adil, bývalý ministr vnitra, jenž jmenován byl valim drinopolským, odjel večer na svoje místo. Současně s ním odjelo do Drinopole 300 četníků, pod velením francouzského plukov- níka Foulona beje. Bylo sem dopraveno 600 bulharských zajatců.
Turek Enver bey Lozengrad Matin Francouz Mirabeau Bulhar Drinopoli Drinopol Rusko Cařihrad Paříž Evropa Bulharsko Bukurešť Soffj Tel Bulgie Turec km
13 article
Ze Solije 21. července. (K. k. — Ag. Tel. Bulg.) Včera objevilo se před Drinopolí takové množství pravidelného vojska, jež vyzvalo bul- harskou posádku, aby se vzdala, že Bulhaři byli nuceni bez odporu ustoupiti. Dnes ráno obsadilo turecké vojsko město, při čemž na obyvatelstvu spáchalo nepopsatelné ukrut- nosti. Obyvatelstvo, zachvácené panikou, prchá před pronásledujícími je Turky, kteří nikoho nešetří. Týž osud stihl Lozengrad, kde rovněž musila slabá bulharská posádka ustou- piti. Také obyvatelé Lozengradu byli Turky povražděni.o dono Z Caříhradu, 21. července. [K. k.) Jízda z velení plukovníka Ibrahima a létací oddíl pě- choty za velení Envera beje vtrhly dnes ráno do Drinopole. Došlo pouze ke krátkému boji s bulharským vojskem. Bulhaři vyhodili před tím skladíště nábojů v městě a několik vlád- ních budov do povětří. Rusko zakročí. Z Petrohradu, 23. července. „Večerna Vremja“ píše v čele listu: Dnes na st al okamžik, kdy také Rusko musi uplatniti své nároky. Evropa není s to, aby tureckou ofensivu zamezila. Jen Rusko může toho docílfti, ale muselo by se zmocniti ihned klíče k Černému moři. s Z Paříže, 23. července. Korespondent „Figara“ oznamuje: Rusko rozhodně nedovoli, aby Turecko obdrželo některé z území, které muselo vy- kliditi a dokonce neobdrží Thra- kii. Turecko se musí spokojiti s malou strategickou úpravou hranic.
Bulhar Turek Ibrahim bej Ruska Figar Lozengrad Caříhrad Drinopol Rusko Petrohrad Evropa Paříž Turecko Večerna Vremja
14 article
Německé stanovisko. Z Berlína, 23. července. „Localanzeiger“ sděluje o stanovisku velmocí k postupu Ture- cka následující, patrně z povolaného něme- ckého místa pocházející informaci: Že by se nyní pomýšlelo na společnou akci velmoeí proti Portě, popírá se zde právě tak, jako ze Rusko samo zakročilo se zvláštní důraznost v Cařihradě. že Porta, zachovávajíc obě ko- nečná místa Enos a Midiji, snaží se, aby do- cílila na západě pokud možno příznivou strate- gickou hranici a pojala do svého území pokud lze největší část s převahou Mohamedány cby- dlené Thrakie, je pochopitelným poža- davkem, kterému také mezinárodní komise ke stanovení pohraniční čáry jmenovaná zajisté dle možnosti by snad vyhověla. Že by však Porta chtěla jíti přes tuto možnost a hodlala území západně od pohraniční čáry Enos-Mídija nejen přechodně obsaditi, nýbrž si ja i podr- žeti, nelze si ani mysliti, poněvadž Portě musí býti jasno, že žádný pokus, chtiti zrušiti usta- novení předběžného míru, uzavřeného za sou- činnosti všech velmocí, nebo je obejiti, nebyl by jí nejen ani dovolen, ale že by pro ní musil míti nejnepříznivější následky.
Port Berlín Rusko Cařihrad
15 article
Pichon o sítuaci na Balkáně. Z Curychu, 23. července. Pařížský kore- spondent „Neue Züricher Ztg. měl rozmluvu s francouzským ministrem zahraničních zále- žitostí Pichonem o situaci na Balkáně. Pi- chon prohlásil, že naprosto nevěří v iso- lovanou intervenci některé vel- moci, zejména pak Rakousko-Uher- ska. Jednotnost velmocí jest naprostáa žádná z velmocí nedovolí, tím mé- ně pak Francie, aby Bulharsko bylo úplně zničeno. Srbská vláda jev skutečně ochotu k ústupu a také vyjednávání mezi Řeckem a Bulharskem nebude působiti žádných zvláštních potíží. Smlouva balkán- ských států musí arciť obdržeti sankci Evropy. nebude však nutno za tím účelem svolati zvláštní koníerenci nebo dokonce evropský kongres.
Pichon Balkán Curych Rakousko Uhry Francie Bulharsko Řecko Evropa Neue Zürichry Ztg
16 article
Odpověď Rumunska Bulharsku. Z Bukurešti, 22. července. (K. k.) („Ag tel. roum.“) Rumunská vláda zaslala bul- harskému zahraničnímu ministru Genadie- vovi odpověď k bulharské notě. Odpověd obsahuje čtyři body. První z nich stanoví přesně strategické hranice Turtukaja-Dobrič- Balčik, topografickou oblast na západě tét čáry, aby dostalo se jí tak strategické ceny. jakož i podmínky zrušení jistých bulhar- ských opevnění na západě a jihozápadě této oblasti. Druhý bod uvádí podmínky. jež již v Londýně zásadně byly schváleny na ochranu řeči, náboženství a národního vyučování kucovlašského obyvatelstva ma- kedonských provincií, které připojeny bu- dou k Bulharsku. V třetím bodě prohlašuje Rumunsko souhlas s vyjednáváním o pří- měří, dle přání válčících. Č'tvrtý bod sta- noví, že vyjednávání o mír konatí se musí na rumunském území současně s uzavřením příměří. — Odpověď Bulharska dosud nedošla. Ze Solije, 22. července. (K. k.) „Agence Telegraphique Bulgare“ oznamuje o odpovědi rumunského ministra zahraničních záležitosti k telegramu ministra zahraničních záležitostí Genadieva: Majorescu prohlašuje, že jest šťasten, protože může konstatovati, žem jest společným přáním obou vlád, aby uzavření míru byla urychleno. Dle vyměněných sdělení
Genadie Odpověd Telegraphique Rumunsko Bulharsko Bukurešť Balčik Londýn TurtukijDobrič
17 article
pokládá rumunská vláda za naprosto jisté, že Bulharsko odstoupi Rumunsku území Turtu- kaja-Dobrič-Balčik. Mimo to navrhuje Ru- munsko několik jiných podmínek, jež Bulhar- sko přijímá. Rumunská vláda jest ochotna jmenovati zástupce pro rumunské vyjedná- vání, jež konati se budou v místě, jež spo- lečně zvoli Bulharsko, Srbsko a Řecko. Po- kud se týče vyjednávání o prelimináři mírua míru samém, jest Rumunsko toho názoru, že Bukurešť byla by nejvhodnějším místem. Ze Sofije, 22. července. (K. k.) Rumunská odpověď, jež dnes sem došla, oznamuje, že ru- munské vojsko bude zastaveno oněch bodech, kam dospělo přede- včírem. Odpověď vyvolala příznivý dojem. Vláda doufá, že dohody s Rumunskem docíleno bude v nejkratší době. žádost Bulharska za okamžité zastavení vojenských operací. Ze Sofije, 23. června. (K. k.) Vláda požá- dala velmoci, aby pohnuly Srby a Řeky k oka- mžitému zastavení operací vzhledem k nastá- vajícímu vyjednávání o předběžný mír. nbi Dohoda Ruska s Rakouskem. ol Z Paříže, 23. července. Petrohradský ko- respondent „Figara potvrzuje v dlouhém te- legramu skutečně již docílenou dohodu mezi Rakousko-Uherskem a Ruskem. V Petrohra- dě i ve Vídní jest prý společným cilem zame- ziti úplné rozdrobení Bulharska. Za tím úče- lem edhodlalo se Rusko a Rakousko-Uhersko uděliti v Bělehradě a Athénách energickou radu, a v případě nutnosti změniti společně slovo v čin.
Bulhar Srba Řek Figar Athéna Bulharsko Rumunsko Turtkij Dobrič Balčik Srbsko Řecko Bukurešť Sofijá Rusko Rakousko Paříž Uhersko Vídeň RakouskoUhersko Bělehrad
18 article
lOpětná vítězství Srbů a Řeků. Z Bělebradu, 22. července, (K. k.) Ne- přítel pokusil se z několika bodů svých posic o útok, byl však s četnými ztrátami odražen. Boj, jenž začal o 4. hod. 25 min. ráno a skon- čil o 8. hod. večer, byl veden velmi houžev- natě a vyžádal si na obou stranách velmi čet- né oběti, Řecká pěchota dobyla bodákem po- zvolna pět opevnění na čáře opukovické. Též boj u Pečeva skončil vítězstvím Řeků. Nepřítel ustoupil, když se vzdal svých silných posic, k severu. Naše vojsko pokračovalo dnes v postupu na celé frontě za prudkých boj s bulharským zadním vojem. Krajní pravé křídlo řeckého vojska dobylo po nových prudkých bojích osady Kremene. Nepřítel byl ze svých posic vypuzen a dal se na útěk.
Srba Řek Pečev
19 article
Jiný řecký oddil obsadil jižní přístup k prů- smykům Kressmy. Levé křídlo řecké armády překročilo pronásledujíc Bulhary, výšiny pu- kovické a pokračovalo v pronásledování smě- rem k severu. Bulhaři prchající podél celého údolí Strymonu, zamořili všechny studny. hodivše mrtvoly vojínů cholerou zemřelých do studní. Řecký hlavní tábor zakázal používati vody ze studní. Z Athén, 22. července. (K. k.) Ministr vo- jenství uveřejňuje tento telegram hlavního stanu ze dne 21. t. m. Boje, zahájené před ně- kolika dny k dobytí průsmyků v údolí Nestu a Strymonu, jakož i průsmyků v pohoří Male- sijském, trvají. Přes porážky po sobě následu- jicí podařilo se nepříteli následkem hornatého území vojsko své opět uvésti do pořádku ztroskotané území hájiti. Přes to řecké vojsko pokračovalo v postupu. Včera postoupilo voj- sko naše na krajním pravém křídle od Nevro- kopu k severu a narazilo dnes na zadní voj nepřítelův. Vojsko, stojící ve středu, vytlačilo Bulhary ze všech jejich posic a přitrhlo přes obtížný terén a přes odpor nepřítelův ke sta- novenému cíli pochodu. Zadní voj nepřítelův mající silné dělostřelectvo, bojoval rozhořče- nč. Naše ostatní vojsko, postupující na západě narazilo na silné vojsko přítelovo.
Bulhar Nesta Strymon Atény Mala
20 article
Nepřítel obsadil návrší u Rosaliny. Naš vojsko postavilo se na úpatí hor. Nepřítel po- kusil se předevčírem o útok, byl však s veli- kými ztrátami odražen. Včera podniklo řecké vojsko prudký útok na vysoko ležící a opev- něně posice Bulharů. Po Shodinném boji by! nepřitel na hlavu poražen a ustoupil, proná- sledován naším vojskem, rychlým útěkem k severu. Za pronásledování způsobilo řecké dělostřelectvo nepříteli, jenž nepřetržitě prchal na sever, veliké ztráty. Bulharské voj- sko, zatlačené pozvolna ze svých posic, hájilo včera energicky svoji hlavní posici, jež se roz- prostírala po všech výšinách severně od Pe- čeva a Urliaku. Tyto opevněné posice byly považovány za nedobytné. r o Z Bělehradu, 22. července. (K. k. — Z úřadního srbského pramene.). Po roztrpčeném boji u Sv. Mikuláše s Bulhary, vtáhlo naše vítězné vojsko dnes ráno do Belo- gradčiku, do srbského města v území bulhar- ském, a bylo obyvatelstvem s nadšením uvi- táno. Hrůzy války. Ze Sofije, 22. července. (K. k. Ag. Tel. Bulg.) Jak nyní bylo zjištěno, obklíčili a zastřelili Řekové v dívčím lyceu ve Sěru 93 Bulharů, mezi nimi 10 vojínů a 4 četníky. Mrtvoly nalezeny byly bulhar- skými úřady. Řecká jízda plení bulharské město Harsovo v okresu kikičském a povraždila tam starce, ženy a děti, kteří tam zůstali. Více než 800 rodin z okresů kešanského, malgraského, uzunke- priského, prchajících před Turky. dorazilo do Bul- harska. Další uprchlíci přicházejí houfně. Velitel vojska v Kystendilu oznamuje, že srbské vojsko. vniknuvší do Bosilegradu, vyplenilo úplně a pak vypálilo město Dukat. V okresu malgfaraském zni- čili Turcí několik vesnie a dopustili se ukrutností
Bulhar Mikuláš Řek Harsův Turek Bělehrad Belo Bosilegrad Dukat
21 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Úkoly nového král. komisaře v Chorvatsku Z Vídně, 23. července. Dopisovatel „N. Fr. Pr. v Išlu sděluje svému listu, že dovídá še o úkolech nového králövského komisaře v Chárvatsku se za- svěcené strany tyto informace. „Nový královský komisař bar. Iván Skerlecz je pro chorvatskou politiku bílým, nepopsaným listem. Bar. Skerlec nalezne pro velký úkol, který jej očekává, velmi příznivou půdu, Balkánská válka působila v jiho- slovanských zemích hlubokým, trvalým dojmem společní ministři jednali v plné dohodě s uher. skou vládou, když naléhali, aby úřadní činnost p. šl. Cuvaje, která zdála se chorvatské zemi jako trestné opatření, se ukončila a zavedly se ústavní poměry. Dlouhé trvání komisariátu Cuvajova mohlo srbsko-chorvatskou koalici přesvědčiti, že základ- ní myšlenkou článku 30. zákona z r. 1868, t.j. státní spojitosti mezi Uhrami a Chorvatskem, ne- smí býti hnuto. Co se týče známých stížností chor- vatských politiků, v jejichž popředi je žele- zniční služební pramatika, mohou Chorvati s určitostí počítati s tím, že nale znou nejdalekosáhlejší ochotu uherské vlády. Hr. Tisza je rozhodnut, že provede u- hersko-chorvatské vyrovnání. Bar. Skerle cz přichází jako vyrovnací komisař do Záhřeba, a, musí se to z důrazem říci, nikoli v trest zemi a ku zrušení ústavy. Titul královského komisaře jeu něho jen předběžný stupínek k hodnosti bána. Změny ve správě Chorvatska. Z Pešti, 23. července. (K. k. uh.) Úřadní list uveřejňuje tyto Nejvyšší vlastnoruční listy Milý hr. Tiszo! K Vaší žádosti zbavuji Vás v milosti proza- tímného řízení záležitostí chorvatsko-slavonsko- dalmatského ministra. Dáno v Lázních Islu, 21. července 1913.
Skerlecz Cuvaj Cuvajův Chorvat Chorvatsko Vídeň Francie Uhry Hradec Záhřeb Pešť Tisza
22 article
František Josef v. r. ievj Milý hr. Pejačevíčil K návrhu Mého uherského ministerského před- sedy jmenuji Vás tímto Svým chorvatsko-slavon- sko-dalmatským ministrem bez portefeuillu Dáno v Lázních Išlu, 21. července 1913. František Josef v. r. rni Milý Cuvajií K Vaší žádosti, podané prostřednictvím Mého uherského ministerského předsedy, zbavuji Vás tímto v milosti Vašeho úřadu jako bána a králov- ského komisaře v Chorvatsko-Slavonsku a pro- půjčují Vám, jakož i Vašim zákonným potomkům uherský baronát s prominutím poplatků. Dáno v Lázních Išlu, 21. července 1913. loblo uFrantišek Josef vi r. oleMily dr sy p. Skerleczitš avo K návrhu Mého uherského ministerského před- sedy jmenuji Vás tímto Svým královským komisa- řem v Chorvalsko-Slavonsku a vyzývám Vás. aby-
František Josef Josef lázeň Išlu Chorvatsko Slavonsko Chorvalsko
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Mukhtar paša o příčinách tureckých po rážek. Nynější turecký vyslanec v Berlíně Mahmud Mukhtar paša, býv. velitel II. východní armády turecké, vydal právě v Berlíně knihu s nadpisem „Moje vůdcovství v balkánské válce“. Mukhtar paša byl velitelem turecké armády u Lozengradu poražené a zahnané až k Čataldži, kde byl Mukhtan paša sám zraněn. V kníze podává bývalý vojevůd- ce zcela otevřený a upřímný přehled všech váleč- ných událostí, všech příprav k válce, všech svých rozkazů a disposic vojenských a líčí události tak, jak se staly, chtěje otevřenou kritikou objasniti příčiny turecké porážky a hledati cestu k nápravě. Nejvyšší velitelství turecké armády kladl hlavní váhu na početnou sílu vojska a když mezi Kirdžali a Drinopolí stálo pohotově 150.000 mužů, soudil Kazim paša, že možno začíti s postupem. Toto vojsko však bylo naprosto nespolehlivé, jak ukázala první setkání s nepřítelem. 18. října počalo nepřátelství, 20. října narazila naše poddůstojnická škola při nočním pochodu na nepatrný počet ne- přítele, zanechala všechna svá zavazadla i s povo- zy na místě a v nepořádku prchla do Lozengradu. Podobně se dálo v bitkách nejbližších. Mukhtar paša o bm vypravuje takto: „Když jsem se ráno 246. chystal se štábem vsednouti na kůň, přijel z předních řad ordonanční důstojník se zprávou. že divise šukri beje jest na útěku. Tryskem jsem
Mukhtar Kirdžat Drinopolit Berlín
24 article
vyrazil z vesníce a v mžiku jsem byl mezi redily bateriemi, které dávajíce se na útěk, přicházely hrozné směsici k nám. Tasil jsem šavli a se mnou celý štáb a pokoušeli jsme se násilím přiměti vo- sko k obratu. Asi hodinu jsme se o to všemožně přičiňovali. Pak jsme docilili toho, že jsme mohl obsaditi výšiny, asi 12 km severozápadně od Petry ležící a les na severu, zastaviti útěk a zaujati no- vou posici proti nepříteli. Po celou tuto dobu jsem byl se svým štábem jako mezi dvěma ohní. K úspě- chu našemu přispělo značně dělostřelectvo. Nie nepůsobí tak velkým dojmem na nevědoucí a ne- zacvičené vojsko, jako hřmění vlastních děl. Dal jsem proto bateriím, které jsem zastihl, rozkaz, aby ihned zastavily a počaly střílet, třeba bez cíle. To se opravdu osvědčilo. Později se zjistilo, že přední oddily vojska bez jakéhokoliv zajištění se uložily k odpočinku a spaly. Proto se ráno mohli Bulhařik nám zcela blízko přiblížiti, aniž byli pozorováni. Když byli konečně spatřeni, křičeli: „Padišahim čok jaša“ (ať žije sultán). Tím voláním popletli Bulhaři nejen naše vojáky, ale i důstojníky, kteří nevěděli. na čem jsou. Na vzdálenost asi 200 m zahájili Bul- haři palbu a naše oddíly daly se na útěk. Jeden prapor za druhým dal se strhnouti prchajícímia zálohy, místo co by útěk zadržely, utíkaly s sehou a tak celá divise Šukri beje, se všemi zálohamí děly dala se na útěk. O Lozengradu praví Mukhtar paša, že byl do- byt bez boje vlastně. Část důstojníků oné noci ode- brala se k rodinám, vojsko, z té krajiny pocházející se rozuteklo... „Při odchodu z Lozengradu nalez jsem cestu k Víse úplně pokrytu děly, zbraněml
Petro Bulhar paša km
25 article
vojáky a uprchlíky, kteří v tlupách utíkali ... Po- lovice děl, vozů muničních a zásobovácích celého armádního sboru zůstala proto vězeti a byla ztra- cena pro neschůdnost cest v onom kraji. Pohled na proudící davy v útěku byl tak tragický a zarmu- cující, že by bylo třeba Zolova péra, aby čtenář nabyl o něm předštavy. Pomyslím-li, že tento zhoubný ústup nebyl následkem nějaké porážkya že nepřítel nebyl ani v patách, ani nepronásledoval, tu jest nemožno, aby člověk nebyl úplně mravně shroucen a bez naděje.“ Mukhtar paša uvádí také jedno úřadní hlášení svého podvelitele o příčinách této spouště: „Dá- vodem, proč nelze již vojska shromážditi v celek, jest uvésti, že nedostatek výcviku a vzdělání jest daleko rozhodnější toho příčihou, než nedostatek mravní sily, dále tu okolnost, že při setnině byl pouze jeden důstojník, který nad to povětšině vů- bec nevěděl, co jest jeho povinnosti. Dostavila-li se nejmenší potíž, založili důstojníci ruce, odešli, ne- chali vojáky osudu pod zámínkou, že jich vojsk neposlouchá.“ K porážce a desorganisaci turecké armády přispělo také počasí, špatné zásobování později nemoci, takže některá menší vitězství na ústupu a úspěšné zaražení vyčerpaného balharské- ho vojska u Čataldže nic Turkům neprospěla. O důstojnictvu praví Mukhtar paša tolik; Jest velkým neštěstím pro armádu, když mladí důstoj- níci vedle své vojenské povinnosti chtějí se za- městnávati reformováním vojska a říše, kdyžsi zvyknou měniti zákony a nařízení, kontroiovati sami vládu a působiti na politický život říše,a když zakládají mezi sebou kluby a spolky. Takové
Zolův Mukhtar
26 article
případy se staly napřed v IIL., pak v L a II. armádě. Jakkoli jest lidskými, že nikdo nemůže býtí úplně nestranným, musí býti přece každému jasno, že jest nebezpečno, i když jen malá část důstojníků ná- leží politické straně, a když důstojníci, kteří se přidali k revoluční straně, tvoří kliky. Mukhtar paša obyiňuje Mladoturky, že svými překotnými relormami mnoho zkazili, zejména ve vojsku. Sou- dí, že Turecko nebylo poraženo Bulhary, ale vlast- ními svými chybami. Knihu svoji končí apostrofou obhájců Janiny, Skadru a Drinopole, kteří zachrá- nili čest durecké armády. sl lažstí svrele noniz ánišj ple vaslol Památky z cest. Každý má mezí svými bibeloty nějakou drob- nost, kterou mu jeho přátelé přivezli jako důkaz, že si na něj na svých cestách vzpómněli a často jako revanche za to, že i on jim kdysi něco při- vezl. Bývají to často věci, které člověk dobrého vkusu zástrčí tak, aby neurážely jeho i jiných lidi oko. Však jsou dostatečně známy ty alpské zvo- nice z kůry a mechu, krabičky a rámečky ze škeblí, dřevěné vypalované a nevkusně malované drobnosti s pohledy na X. a pozdravy z N. Jsou určeny k tomu, aby udělaly radost, ale nevkusem spíš obdarovaného rozladí. A nemyslete, že lidé. kupující na svých cestách pro své známé takové „Pozdravy z X.“ nemají vkusu, ne, ale nevybíraji. Vezmou to, co jim padne do ruky, zaplatí hodně „cizinecky“ a přivezou domů. Bohudík i tady už se pomýšlí na nápravu. Spolky umělců pochopily nebezpečí a přičiňují se.
Bulhar Janin Skadr Turecko Drinopol
27 article
aby vkus nebyl tolik mrzačen a aby i ti pohodlnt turisté, kteří chtějí sobě, nebo jiným přívézti pa- mátku z cesty, přivezli aspoň pěknou umělecky. když už nepřivezou vkusnou věc, jež by charakte- řisovala ducha lidu a kraje, v němž byli. Takové památky z cest by vlastně měly největší význam, ale jednak není dosud mnoho lidí, kteří by měli pro ně pochopení a jednak jsou takové věci takě namnoze drahé, takže by nebylo možno přivézti jich několik a jak známo, přivážejí se památky z cest hodně stejné, aby se nikdo neurazil. Ale tak jako u nás se stará „Artěl“ o umělecké drob- nosti, i jinde chopili se umělci drobného umělecké- ho průmyslu a skoro všady už možno dostati pa- mátkové předměty umělecky provedené. Ne-li, třeba aspoň voliti zlo menší a vybrati z věcí ne- urměleckých věcí nejvkusnější. Oč lépe je na pří- klad přivězti od moře pěknou velkou škeblí, nell za tentýž obnos nějaký nevkusný kalamár ze škeblí drobných. Není to ani hezké, ani účelné. protože jakživ nikdo takového kalamáře nepouží- vá, kdežto velké škeble bývají většlnou hezké jsou nejen pěknou dekorací, ale možno jich někdy k lecčemu použíti. V době, kdy množí se zájezdy a výlety na Slovensko, není snad nemístné připo- menouti, že pěknou pumátkou odtud jsou výšivky a krajky, které možno dostati vždy v cenách, jež si může dovoliti peněženka i obsahu hubenějšího a valašky, které jsou rovněž laciné. Získáme tím pěkné předměty a dáme slovenskému lidu výdělek. 0 aojslujt utsbo banomalčoz honhnkázně tuogbo (olrodnž lol olá nbiV sa káamto ., ulloga nonon dsnožanoriab nshMdas5 ova voži šdano
Slovensko