1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, ve středu 23. července 1913.
Praha
4
article
Na ranní a večerní listy
předplácí seo
V Praze v administracls
na měslo
na čivrt leta! . 8 K —
s dvojí donáškou
na čivrijct. . . .
7kek
ve dliálkách
na měsíe
aK n
něsln Poštou.
na dvrtista : . . . Keos
něsig, zásílkon
a čtvt ista: . . k ei
boleni
Praha
6
article
V drobném prodejit
ranni čislo o sohě . zas
večerní
za
Ve mlišlkách na venkově
ranní čislo . . . . je
vočerni . .. . S
lnaeráiv
plati sa hotové napřed.
Předptáceni a inserty přilim
administracs v Marlanské ul.. a
otn
Tam nacházaji so těš
redakce, tiskárna a ezpedlse
„Národnlch Lalstá“
ue
Rakopisy se nevrscen
lzo
poe
Rakopisa
Marlanský ulice
Národnl Lalstat
7
article
5nnrv
V Praze, 23. července.
Praha
8
article
Khuen-Hédetváry tormuloval výsledk
Khuen-Hédetváry tormuloval výsledk
balkánské války pro Rakousko-Uhersko
stručně těmito slovy: „Není pochyby, že Ra-
kousko-Uhersko svou historickou úlohu na
Balkáně dohrálo.“ Jinak Khuen-Héderváry
příli se této změny situace neleká, protože
Rakousko-Uhersko žádná hloupost prý nemů-
že zničiti a na Balkáně vždycky budou aspoř
dva státy — lhostejno, které — jež se budou
ucházeti o přízeň Rakousko-Uherska.
Skromnbshkterou projevuje v daném pří-
padě bývalý2 drvatský bán, jest opravdu pří-
kladná. Náš zahraniční úřad sotva však bude
ho na této cestě následovati, protože nespo-
kojených lidí se zahraniční politikou rakou-
sko-uherské monarchie jest již až příliš mnoho
a pochvaly za zručhost dostává se naší diplo-
macii snad jen v Rusku.
Řeč Genadijeva dokazuje, že ruská di-
plomacie nepotřebuje se schovávat před di-
plomacií rakouskou. Kabinet Radoslavova
byl přivítán ve Vídní jako toužený obrat od
Ruska k Rakousku, jako neobyčejný diploma-
tický úspěch, a zatím prvé slovo, které slyší-
me z úst následníků neblahého dědictví Da-
nevova, jest poklona směrem k Petrohradut
„Na vyzvání ruské vlády vyslali jsme dva
zástupce, kteří zahájí jednání o mír,“ řekl Ge-
nadijev. O Rakousku ani slova. Kdykoli se
jedná o mír na Balkáně, Rakousko-Uhersko
stojí stránou. Naše diplomacie dovede rozsě-
vat na Balkáně jen větry a bouře.
Khuen
Hédetvára
Héderváry
Radoslavův
RakouskoUhersko
Balkán
Rakousko
Uhersko
Rusko
Vídeň
Petrohradut
RakouskýUhersko
9
article
Jistě poklonu Rusku neučinil Genadijev
osobní lásky k velikému slovanskému státu.
vždyť po dlouhá léta patřil k rozhodným pro-
ivníkům Ruska, ale nouze láme železo,
nouzí Bulharska i Genadijev je nucen ohlížeti
se po pomoci vlivnějšího činitele.
Pro naši diplomacii mělo by to být hoř-
kým poučením, že válečné heslo, které vrhl
na Balkán Tisza, nám trvale neposloužilo.
V politice a jmenovitě v zahraniční politice
třeba hleděti daleko do budoucnosti. Naše
Miplomacie patrně se leká dalekých obzorů.
je spokojena chvilkovými úspěchy. Bylo tolik
radosti, ldyž sofijská odpověď na carův tele-
gram, který zněl jako poselství míru na Bal-
káně, byla tak ostře odmitava. Další událo-
sti na Balkáně šly podle tiszovského receptu
ne smír, ale válka. Balkánské státy jsou nyní
krajně oslabeny, balkánský spolek je rozbit,
a je pravda, v této chvíli to znamená úspěch
rakousko-maďarské diplomacie, která se bojí
přátelského poměru s balkánskými národy.
ale zároveň bylo krajně oslabeno Bulharsko,
které naše diplomacie do války popichovala,
bylo sesíleno Turecko, na němž nám nemůže
záležet, ještě více bylo sesíleno Řecko, s nímž
skoro žádných společných zájmů nemáme, co
bylo proti Rakousko-Uhersku poštváno ru-
munské obyvatelstvo. Co proti těmto ztrátám
znamená návrh autonomní Makedonie, který
se potkává se všeobecnou lhostejností povola-
ných činitelů? Má býti věčně pravda tvrzení
Gladstonovo, že není toho místa, kde by Ra-
kousko-Uhersko způsobilo dobro?
Gladstonův
Rusko
Bulharsko
Balkán Tisza
Bala
Balkán
Turecko
Řecko
Rakousko
Uhersko
Makedonie
RakouskýUhersko
10
article
„Zeit“ správně asi soudí, když shrnuje
svůj dojem z naší bulharské akce ve slova:
„Zdá se, že události posledních týdnů, které
dlouho ještě budou tkvěti v údech Bulharska.
rakouský vliv v Bulharsku neposílily, ale na-
opak i poslední austrofilské Bulhary promě-
nily v rusofily. Samozřejmě, neboť Bulhaři
byli by tisíckrát lépe pochodili, kdyby se byl
drželi carské depeše míru a ne Tiszovy bo-
jovné řeči.
Ale doufejme, že válečné litice na Bal-
káně po nišské schúzi zástupců bojujících stá-
tů brzy se uklidní. Řeč Genadijevova nesli-
buje sice pro budoucnost dobrého poměru
vůči Srbům a Řekům, jako to činí vůči Rumu-
nům, ale konec konců znamená přece, že Bul-
harsko chce co nejrychleji přijati podmínky
míru. Doufá snad, že rozhodnutí velmocí pod-
Bulhar
Tiszův
Srba
Řek
Bulharsko
Bala
Rumo
11
article
Balkáně
Balkáně
mínky zmírní, že jmenovitě Odrin, kterýje
dnes opět v rukou tureckých, bude zakroče-
ním velmocenským znova odňat jeho pětisty-
letým pánům. Těžko prorokovati, zda Evropa
bude dosti energicky podporovati přání bul-
harská. Asquith se vyslovil sice velmi zře-
telně proti Turkům, ale sir Grey je skepti-
čtější vůči aktivnímu zakročení Evropy.
Asquith
Turek
Balkán
Evropa
12
article
Turci v Drinopoli a Lozengradu.
Turci v Drinopoli a Lozengradu.
Turecká msta. — Ukrutnosti ture-
ckého vojska. — Turci se nevzdají
Drinopole. — Rusko zakročí?
Z Cařihradu, 22. července. (K. k.) [Ofici-
álně.] Jízda, vedená Enver beyem, urazila
cestu do Drinopole s překvapující rychlostí
Pěchota, podporující jízdu, vykonala v jednom
dnu pochod 80 km (7). Také jízda, obsadivší
Lozengrad, postupovala rychle. Bulharská
pěchota kladla jen slabý odpor. Na straně tu-
recké byl usmrcen pouze 1 kůň.
Z Paříže, 23. července. Zvláštní zpravoda
„Matinu“ měl rozmluvu s členem tureckého
kabinetu, kterého se tázal, co myslí, že řekne
Evropa obsazení Drinopole. Ministr odpově-
děl: Nečekáme arciť, že nám bude aplaudo-
vati. Ostatní balkánské státy roztrhly londýn-
skou smlouvu a my bychom byli naivni, kdy-
bychom k tomu nečinně přihlíželi. Řeckoa
Srbsko chtělo Bulharsko uklid-
niti poukazem, že mu zůstane Thra-
kie a Drinopol. Tento záměr by
však naším postupem zmařen. Jak
kdysi Francouz Mirabeau řekl, pravíme
nyní i my: „Nyní nás mohou vypudíti leda bo-
dáky.“ Jak korespondent dále oznamuje, jest
v Cařihradě velmi válečná nála da.
Z Bukurešti, 23. července. Po názoru zdej-
ších diplomatických kruhů nezdaří se Ture-
cku Drinopol trvale obsaditi. Spor s Bulhar-
skem vyřízen bude záhy po podepsání preli-
mináře míru.
Ze Soffje, 23. července. (K. k. — Ag. Tel
Bulg.) Vláda uložila svým zástupcům u moc-
ností, aby protestovali proti ukrutnostem, jež
Turci spáchali v Drinopoli a a Lozen-
gradu.
Z Cařihradu, 22. července. (K. k.) H a dž
Adil, bývalý ministr vnitra, jenž jmenován
byl valim drinopolským, odjel večer na svoje
místo. Současně s ním odjelo do Drinopole 300
četníků, pod velením francouzského plukov-
níka Foulona beje. Bylo sem dopraveno 600
bulharských zajatců.
Turek
Enver bey
Lozengrad
Matin
Francouz
Mirabeau
Bulhar
Drinopoli
Drinopol
Rusko
Cařihrad
Paříž
Evropa
Bulharsko
Bukurešť
Soffj
Tel Bulgie
Turec
km
13
article
Ze Solije 21. července. (K. k. — Ag. Tel.
Bulg.) Včera objevilo se před Drinopolí takové
množství pravidelného vojska, jež vyzvalo bul-
harskou posádku, aby se vzdala, že Bulhaři
byli nuceni bez odporu ustoupiti. Dnes ráno
obsadilo turecké vojsko město, při čemž na
obyvatelstvu spáchalo nepopsatelné ukrut-
nosti. Obyvatelstvo, zachvácené panikou,
prchá před pronásledujícími je Turky, kteří
nikoho nešetří. Týž osud stihl Lozengrad, kde
rovněž musila slabá bulharská posádka ustou-
piti. Také obyvatelé Lozengradu byli Turky
povražděni.o dono
Z Caříhradu, 21. července. [K. k.) Jízda z
velení plukovníka Ibrahima a létací oddíl pě-
choty za velení Envera beje vtrhly dnes ráno
do Drinopole. Došlo pouze ke krátkému boji
s bulharským vojskem. Bulhaři vyhodili před
tím skladíště nábojů v městě a několik vlád-
ních budov do povětří.
Rusko zakročí.
Z Petrohradu, 23. července. „Večerna
Vremja“ píše v čele listu: Dnes na st al
okamžik, kdy také Rusko musi
uplatniti své nároky. Evropa
není s to, aby tureckou ofensivu
zamezila. Jen Rusko může toho docílfti,
ale muselo by se zmocniti ihned klíče
k Černému moři. s
Z Paříže, 23. července. Korespondent
„Figara“ oznamuje: Rusko rozhodně
nedovoli, aby Turecko obdrželo
některé z území, které muselo vy-
kliditi a dokonce neobdrží Thra-
kii. Turecko se musí spokojiti
s malou strategickou úpravou
hranic.
Bulhar
Turek
Ibrahim
bej
Ruska
Figar
Lozengrad
Caříhrad
Drinopol
Rusko
Petrohrad
Evropa
Paříž
Turecko
Večerna Vremja
14
article
Německé stanovisko.
Z Berlína, 23. července. „Localanzeiger“
sděluje o stanovisku velmocí k postupu Ture-
cka následující, patrně z povolaného něme-
ckého místa pocházející informaci: Že by se
nyní pomýšlelo na společnou akci velmoeí
proti Portě, popírá se zde právě tak, jako ze
Rusko samo zakročilo se zvláštní důraznost
v Cařihradě. že Porta, zachovávajíc obě ko-
nečná místa Enos a Midiji, snaží se, aby do-
cílila na západě pokud možno příznivou strate-
gickou hranici a pojala do svého území pokud
lze největší část s převahou Mohamedány cby-
dlené Thrakie, je pochopitelným poža-
davkem, kterému také mezinárodní komise
ke stanovení pohraniční čáry jmenovaná zajisté
dle možnosti by snad vyhověla. Že by však
Porta chtěla jíti přes tuto možnost a hodlala
území západně od pohraniční čáry Enos-Mídija
nejen přechodně obsaditi, nýbrž si ja i podr-
žeti, nelze si ani mysliti, poněvadž Portě musí
býti jasno, že žádný pokus, chtiti zrušiti usta-
novení předběžného míru, uzavřeného za sou-
činnosti všech velmocí, nebo je obejiti, nebyl
by jí nejen ani dovolen, ale že by pro ní musil
míti nejnepříznivější následky.
Port
Berlín
Rusko
Cařihrad
15
article
Pichon o sítuaci na Balkáně.
Z Curychu, 23. července. Pařížský kore-
spondent „Neue Züricher Ztg. měl rozmluvu
s francouzským ministrem zahraničních zále-
žitostí Pichonem o situaci na Balkáně. Pi-
chon prohlásil, že naprosto nevěří v iso-
lovanou intervenci některé vel-
moci, zejména pak Rakousko-Uher-
ska. Jednotnost velmocí jest naprostáa
žádná z velmocí nedovolí, tím mé-
ně pak Francie, aby Bulharsko
bylo úplně zničeno. Srbská vláda jev
skutečně ochotu k ústupu a také vyjednávání
mezi Řeckem a Bulharskem nebude působiti
žádných zvláštních potíží. Smlouva balkán-
ských států musí arciť obdržeti sankci Evropy.
nebude však nutno za tím účelem
svolati zvláštní koníerenci nebo
dokonce evropský kongres.
Pichon
Balkán
Curych
Rakousko
Uhry
Francie
Bulharsko
Řecko
Evropa
Neue Zürichry Ztg
16
article
Odpověď Rumunska Bulharsku.
Z Bukurešti, 22. července. (K. k.) („Ag
tel. roum.“) Rumunská vláda zaslala bul-
harskému zahraničnímu ministru Genadie-
vovi odpověď k bulharské notě. Odpověd
obsahuje čtyři body. První z nich stanoví
přesně strategické hranice Turtukaja-Dobrič-
Balčik, topografickou oblast na západě tét
čáry, aby dostalo se jí tak strategické ceny.
jakož i podmínky zrušení jistých bulhar-
ských opevnění na západě a jihozápadě
této oblasti. Druhý bod uvádí podmínky.
jež již v Londýně zásadně byly schváleny
na ochranu řeči, náboženství a národního
vyučování kucovlašského obyvatelstva ma-
kedonských provincií, které připojeny bu-
dou k Bulharsku. V třetím bodě prohlašuje
Rumunsko souhlas s vyjednáváním o pří-
měří, dle přání válčících. Č'tvrtý bod sta-
noví, že vyjednávání o mír konatí se musí
na rumunském území současně s uzavřením
příměří. —
Odpověď Bulharska dosud nedošla.
Ze Solije, 22. července. (K. k.) „Agence
Telegraphique Bulgare“ oznamuje o odpovědi
rumunského ministra zahraničních záležitosti
k telegramu ministra zahraničních záležitostí
Genadieva: Majorescu prohlašuje, že jest
šťasten, protože může konstatovati, žem jest
společným přáním obou vlád, aby uzavření
míru byla urychleno. Dle vyměněných sdělení
Genadie
Odpověd
Telegraphique
Rumunsko
Bulharsko
Bukurešť
Balčik
Londýn
TurtukijDobrič
17
article
pokládá rumunská vláda za naprosto jisté, že
Bulharsko odstoupi Rumunsku území Turtu-
kaja-Dobrič-Balčik. Mimo to navrhuje Ru-
munsko několik jiných podmínek, jež Bulhar-
sko přijímá. Rumunská vláda jest ochotna
jmenovati zástupce pro rumunské vyjedná-
vání, jež konati se budou v místě, jež spo-
lečně zvoli Bulharsko, Srbsko a Řecko. Po-
kud se týče vyjednávání o prelimináři mírua
míru samém, jest Rumunsko toho názoru, že
Bukurešť byla by nejvhodnějším místem.
Ze Sofije, 22. července. (K. k.) Rumunská
odpověď, jež dnes sem došla, oznamuje, že ru-
munské vojsko bude zastaveno
oněch bodech, kam dospělo přede-
včírem. Odpověď vyvolala příznivý dojem.
Vláda doufá, že dohody s Rumunskem docíleno
bude v nejkratší době.
žádost Bulharska za okamžité zastavení
vojenských operací.
Ze Sofije, 23. června. (K. k.) Vláda požá-
dala velmoci, aby pohnuly Srby a Řeky k oka-
mžitému zastavení operací vzhledem k nastá-
vajícímu vyjednávání o předběžný mír. nbi
Dohoda Ruska s Rakouskem. ol
Z Paříže, 23. července. Petrohradský ko-
respondent „Figara potvrzuje v dlouhém te-
legramu skutečně již docílenou dohodu mezi
Rakousko-Uherskem a Ruskem. V Petrohra-
dě i ve Vídní jest prý společným cilem zame-
ziti úplné rozdrobení Bulharska. Za tím úče-
lem edhodlalo se Rusko a Rakousko-Uhersko
uděliti v Bělehradě a Athénách energickou
radu, a v případě nutnosti změniti společně
slovo v čin.
Bulhar
Srba
Řek
Figar
Athéna
Bulharsko
Rumunsko
Turtkij
Dobrič
Balčik
Srbsko
Řecko
Bukurešť
Sofijá
Rusko
Rakousko
Paříž
Uhersko
Vídeň
RakouskoUhersko
Bělehrad
18
article
lOpětná vítězství Srbů a Řeků.
Z Bělebradu, 22. července, (K. k.) Ne-
přítel pokusil se z několika bodů svých posic
o útok, byl však s četnými ztrátami odražen.
Boj, jenž začal o 4. hod. 25 min. ráno a skon-
čil o 8. hod. večer, byl veden velmi houžev-
natě a vyžádal si na obou stranách velmi čet-
né oběti, Řecká pěchota dobyla bodákem po-
zvolna pět opevnění na čáře opukovické.
Též boj u Pečeva skončil vítězstvím Řeků.
Nepřítel ustoupil, když se vzdal svých silných
posic, k severu. Naše vojsko pokračovalo dnes
v postupu na celé frontě za prudkých boj
s bulharským zadním vojem. Krajní pravé
křídlo řeckého vojska dobylo po nových
prudkých bojích osady Kremene. Nepřítel
byl ze svých posic vypuzen a dal se na útěk.
Srba
Řek
Pečev
19
article
Jiný řecký oddil obsadil jižní přístup k prů-
smykům Kressmy. Levé křídlo řecké armády
překročilo pronásledujíc Bulhary, výšiny pu-
kovické a pokračovalo v pronásledování smě-
rem k severu. Bulhaři prchající podél celého
údolí Strymonu, zamořili všechny studny.
hodivše mrtvoly vojínů cholerou zemřelých do
studní. Řecký hlavní tábor zakázal používati
vody ze studní.
Z Athén, 22. července. (K. k.) Ministr vo-
jenství uveřejňuje tento telegram hlavního
stanu ze dne 21. t. m. Boje, zahájené před ně-
kolika dny k dobytí průsmyků v údolí Nestu
a Strymonu, jakož i průsmyků v pohoří Male-
sijském, trvají. Přes porážky po sobě následu-
jicí podařilo se nepříteli následkem hornatého
území vojsko své opět uvésti do pořádku
ztroskotané území hájiti. Přes to řecké vojsko
pokračovalo v postupu. Včera postoupilo voj-
sko naše na krajním pravém křídle od Nevro-
kopu k severu a narazilo dnes na zadní voj
nepřítelův. Vojsko, stojící ve středu, vytlačilo
Bulhary ze všech jejich posic a přitrhlo přes
obtížný terén a přes odpor nepřítelův ke sta-
novenému cíli pochodu. Zadní voj nepřítelův
mající silné dělostřelectvo, bojoval rozhořče-
nč. Naše ostatní vojsko, postupující na západě
narazilo na silné vojsko přítelovo.
Bulhar
Nesta
Strymon
Atény
Mala
20
article
Nepřítel obsadil návrší u Rosaliny. Naš
vojsko postavilo se na úpatí hor. Nepřítel po-
kusil se předevčírem o útok, byl však s veli-
kými ztrátami odražen. Včera podniklo řecké
vojsko prudký útok na vysoko ležící a opev-
něně posice Bulharů. Po Shodinném boji by!
nepřitel na hlavu poražen a ustoupil, proná-
sledován naším vojskem, rychlým útěkem k
severu. Za pronásledování způsobilo řecké
dělostřelectvo nepříteli, jenž nepřetržitě
prchal na sever, veliké ztráty. Bulharské voj-
sko, zatlačené pozvolna ze svých posic, hájilo
včera energicky svoji hlavní posici, jež se roz-
prostírala po všech výšinách severně od Pe-
čeva a Urliaku. Tyto opevněné posice byly
považovány za nedobytné. r o
Z Bělehradu, 22. července. (K. k. — Z
úřadního srbského pramene.). Po
roztrpčeném boji u Sv. Mikuláše s Bulhary,
vtáhlo naše vítězné vojsko dnes ráno do Belo-
gradčiku, do srbského města v území bulhar-
ském, a bylo obyvatelstvem s nadšením uvi-
táno.
Hrůzy války.
Ze Sofije, 22. července. (K. k. Ag. Tel. Bulg.)
Jak nyní bylo zjištěno, obklíčili a zastřelili Řekové
v dívčím lyceu ve Sěru 93 Bulharů, mezi nimi 10
vojínů a 4 četníky. Mrtvoly nalezeny byly bulhar-
skými úřady. Řecká jízda plení bulharské město
Harsovo v okresu kikičském a povraždila tam
starce, ženy a děti, kteří tam zůstali. Více než 800
rodin z okresů kešanského, malgraského, uzunke-
priského, prchajících před Turky. dorazilo do Bul-
harska. Další uprchlíci přicházejí houfně. Velitel
vojska v Kystendilu oznamuje, že srbské vojsko.
vniknuvší do Bosilegradu, vyplenilo úplně a pak
vypálilo město Dukat. V okresu malgfaraském zni-
čili Turcí několik vesnie a dopustili se ukrutností
Bulhar
Mikuláš
Řek
Harsův
Turek
Bělehrad
Belo
Bosilegrad
Dukat
21
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Úkoly nového král. komisaře v Chorvatsku
Z Vídně, 23. července. Dopisovatel „N. Fr. Pr.
v Išlu sděluje svému listu, že dovídá še o úkolech
nového králövského komisaře v Chárvatsku se za-
svěcené strany tyto informace. „Nový královský
komisař bar. Iván Skerlecz je pro chorvatskou
politiku bílým, nepopsaným listem. Bar. Skerlec
nalezne pro velký úkol, který jej očekává, velmi
příznivou půdu, Balkánská válka působila v jiho-
slovanských zemích hlubokým, trvalým dojmem
společní ministři jednali v plné dohodě s uher.
skou vládou, když naléhali, aby úřadní činnost
p. šl. Cuvaje, která zdála se chorvatské zemi jako
trestné opatření, se ukončila a zavedly se ústavní
poměry. Dlouhé trvání komisariátu Cuvajova mohlo
srbsko-chorvatskou koalici přesvědčiti, že základ-
ní myšlenkou článku 30. zákona z r. 1868, t.j.
státní spojitosti mezi Uhrami a Chorvatskem, ne-
smí býti hnuto. Co se týče známých stížností chor-
vatských politiků, v jejichž popředi je žele-
zniční služební pramatika, mohou
Chorvati s určitostí počítati s tím, že nale znou
nejdalekosáhlejší ochotu uherské
vlády. Hr. Tisza je rozhodnut, že provede u-
hersko-chorvatské vyrovnání. Bar. Skerle cz
přichází jako vyrovnací komisař do Záhřeba, a,
musí se to z důrazem říci, nikoli v trest zemi a ku
zrušení ústavy. Titul královského komisaře jeu
něho jen předběžný stupínek k hodnosti bána.
Změny ve správě Chorvatska.
Z Pešti, 23. července. (K. k. uh.) Úřadní list
uveřejňuje tyto Nejvyšší vlastnoruční listy
Milý hr. Tiszo!
K Vaší žádosti zbavuji Vás v milosti proza-
tímného řízení záležitostí chorvatsko-slavonsko-
dalmatského ministra.
Dáno v Lázních Islu, 21. července 1913.
Skerlecz
Cuvaj
Cuvajův
Chorvat
Chorvatsko
Vídeň
Francie
Uhry
Hradec
Záhřeb
Pešť
Tisza
22
article
František Josef v. r.
ievj
Milý hr. Pejačevíčil
K návrhu Mého uherského ministerského před-
sedy jmenuji Vás tímto Svým chorvatsko-slavon-
sko-dalmatským ministrem bez portefeuillu
Dáno v Lázních Išlu, 21. července 1913.
František Josef v. r.
rni
Milý Cuvajií
K Vaší žádosti, podané prostřednictvím Mého
uherského ministerského předsedy, zbavuji Vás
tímto v milosti Vašeho úřadu jako bána a králov-
ského komisaře v Chorvatsko-Slavonsku a pro-
půjčují Vám, jakož i Vašim zákonným potomkům
uherský baronát s prominutím poplatků.
Dáno v Lázních Išlu, 21. července 1913.
loblo uFrantišek Josef vi r.
oleMily dr sy p. Skerleczitš avo
K návrhu Mého uherského ministerského před-
sedy jmenuji Vás tímto Svým královským komisa-
řem v Chorvalsko-Slavonsku a vyzývám Vás. aby-
František Josef
Josef
lázeň Išlu
Chorvatsko
Slavonsko
Chorvalsko
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Mukhtar paša o příčinách tureckých po
rážek.
Nynější turecký vyslanec v Berlíně Mahmud
Mukhtar paša, býv. velitel II. východní armády
turecké, vydal právě v Berlíně knihu s nadpisem
„Moje vůdcovství v balkánské válce“. Mukhtar
paša byl velitelem turecké armády u Lozengradu
poražené a zahnané až k Čataldži, kde byl Mukhtan
paša sám zraněn. V kníze podává bývalý vojevůd-
ce zcela otevřený a upřímný přehled všech váleč-
ných událostí, všech příprav k válce, všech svých
rozkazů a disposic vojenských a líčí události tak,
jak se staly, chtěje otevřenou kritikou objasniti
příčiny turecké porážky a hledati cestu k nápravě.
Nejvyšší velitelství turecké armády kladl
hlavní váhu na početnou sílu vojska a když mezi
Kirdžali a Drinopolí stálo pohotově 150.000 mužů,
soudil Kazim paša, že možno začíti s postupem.
Toto vojsko však bylo naprosto nespolehlivé, jak
ukázala první setkání s nepřítelem. 18. října počalo
nepřátelství, 20. října narazila naše poddůstojnická
škola při nočním pochodu na nepatrný počet ne-
přítele, zanechala všechna svá zavazadla i s povo-
zy na místě a v nepořádku prchla do Lozengradu.
Podobně se dálo v bitkách nejbližších. Mukhtar
paša o bm vypravuje takto: „Když jsem se ráno
246. chystal se štábem vsednouti na kůň, přijel
z předních řad ordonanční důstojník se zprávou.
že divise šukri beje jest na útěku. Tryskem jsem
Mukhtar
Kirdžat
Drinopolit
Berlín
24
article
vyrazil z vesníce a v mžiku jsem byl mezi redily
bateriemi, které dávajíce se na útěk, přicházely
hrozné směsici k nám. Tasil jsem šavli a se mnou
celý štáb a pokoušeli jsme se násilím přiměti vo-
sko k obratu. Asi hodinu jsme se o to všemožně
přičiňovali. Pak jsme docilili toho, že jsme mohl
obsaditi výšiny, asi 12 km severozápadně od Petry
ležící a les na severu, zastaviti útěk a zaujati no-
vou posici proti nepříteli. Po celou tuto dobu jsem
byl se svým štábem jako mezi dvěma ohní. K úspě-
chu našemu přispělo značně dělostřelectvo. Nie
nepůsobí tak velkým dojmem na nevědoucí a ne-
zacvičené vojsko, jako hřmění vlastních děl. Dal
jsem proto bateriím, které jsem zastihl, rozkaz, aby
ihned zastavily a počaly střílet, třeba bez cíle. To
se opravdu osvědčilo. Později se zjistilo, že přední
oddily vojska bez jakéhokoliv zajištění se uložily
k odpočinku a spaly. Proto se ráno mohli Bulhařik
nám zcela blízko přiblížiti, aniž byli pozorováni.
Když byli konečně spatřeni, křičeli: „Padišahim čok
jaša“ (ať žije sultán). Tím voláním popletli Bulhaři
nejen naše vojáky, ale i důstojníky, kteří nevěděli.
na čem jsou. Na vzdálenost asi 200 m zahájili Bul-
haři palbu a naše oddíly daly se na útěk. Jeden
prapor za druhým dal se strhnouti prchajícímia
zálohy, místo co by útěk zadržely, utíkaly s sehou
a tak celá divise Šukri beje, se všemi zálohamí
děly dala se na útěk.
O Lozengradu praví Mukhtar paša, že byl do-
byt bez boje vlastně. Část důstojníků oné noci ode-
brala se k rodinám, vojsko, z té krajiny pocházející
se rozuteklo... „Při odchodu z Lozengradu nalez
jsem cestu k Víse úplně pokrytu děly, zbraněml
Petro
Bulhar
paša
km
25
article
vojáky a uprchlíky, kteří v tlupách utíkali ... Po-
lovice děl, vozů muničních a zásobovácích celého
armádního sboru zůstala proto vězeti a byla ztra-
cena pro neschůdnost cest v onom kraji. Pohled na
proudící davy v útěku byl tak tragický a zarmu-
cující, že by bylo třeba Zolova péra, aby čtenář
nabyl o něm předštavy. Pomyslím-li, že tento
zhoubný ústup nebyl následkem nějaké porážkya
že nepřítel nebyl ani v patách, ani nepronásledoval,
tu jest nemožno, aby člověk nebyl úplně mravně
shroucen a bez naděje.“
Mukhtar paša uvádí také jedno úřadní hlášení
svého podvelitele o příčinách této spouště: „Dá-
vodem, proč nelze již vojska shromážditi v celek,
jest uvésti, že nedostatek výcviku a vzdělání jest
daleko rozhodnější toho příčihou, než nedostatek
mravní sily, dále tu okolnost, že při setnině byl
pouze jeden důstojník, který nad to povětšině vů-
bec nevěděl, co jest jeho povinnosti. Dostavila-li se
nejmenší potíž, založili důstojníci ruce, odešli, ne-
chali vojáky osudu pod zámínkou, že jich vojsk
neposlouchá.“ K porážce a desorganisaci turecké
armády přispělo také počasí, špatné zásobování
později nemoci, takže některá menší vitězství na
ústupu a úspěšné zaražení vyčerpaného balharské-
ho vojska u Čataldže nic Turkům neprospěla.
O důstojnictvu praví Mukhtar paša tolik; Jest
velkým neštěstím pro armádu, když mladí důstoj-
níci vedle své vojenské povinnosti chtějí se za-
městnávati reformováním vojska a říše, kdyžsi
zvyknou měniti zákony a nařízení, kontroiovati
sami vládu a působiti na politický život říše,a
když zakládají mezi sebou kluby a spolky. Takové
Zolův
Mukhtar
26
article
případy se staly napřed v IIL., pak v L a II. armádě.
Jakkoli jest lidskými, že nikdo nemůže býtí úplně
nestranným, musí býti přece každému jasno, že jest
nebezpečno, i když jen malá část důstojníků ná-
leží politické straně, a když důstojníci, kteří se
přidali k revoluční straně, tvoří kliky. Mukhtar
paša obyiňuje Mladoturky, že svými překotnými
relormami mnoho zkazili, zejména ve vojsku. Sou-
dí, že Turecko nebylo poraženo Bulhary, ale vlast-
ními svými chybami. Knihu svoji končí apostrofou
obhájců Janiny, Skadru a Drinopole, kteří zachrá-
nili čest durecké armády.
sl
lažstí svrele
noniz ánišj
ple
vaslol
Památky z cest.
Každý má mezí svými bibeloty nějakou drob-
nost, kterou mu jeho přátelé přivezli jako důkaz,
že si na něj na svých cestách vzpómněli a často
jako revanche za to, že i on jim kdysi něco při-
vezl. Bývají to často věci, které člověk dobrého
vkusu zástrčí tak, aby neurážely jeho i jiných lidi
oko. Však jsou dostatečně známy ty alpské zvo-
nice z kůry a mechu, krabičky a rámečky ze
škeblí, dřevěné vypalované a nevkusně malované
drobnosti s pohledy na X. a pozdravy z N. Jsou
určeny k tomu, aby udělaly radost, ale nevkusem
spíš obdarovaného rozladí. A nemyslete, že lidé.
kupující na svých cestách pro své známé takové
„Pozdravy z X.“ nemají vkusu, ne, ale nevybíraji.
Vezmou to, co jim padne do ruky, zaplatí hodně
„cizinecky“ a přivezou domů.
Bohudík i tady už se pomýšlí na nápravu.
Spolky umělců pochopily nebezpečí a přičiňují se.
Bulhar
Janin
Skadr
Turecko
Drinopol
27
article
aby vkus nebyl tolik mrzačen a aby i ti pohodlnt
turisté, kteří chtějí sobě, nebo jiným přívézti pa-
mátku z cesty, přivezli aspoň pěknou umělecky.
když už nepřivezou vkusnou věc, jež by charakte-
řisovala ducha lidu a kraje, v němž byli. Takové
památky z cest by vlastně měly největší význam,
ale jednak není dosud mnoho lidí, kteří by měli
pro ně pochopení a jednak jsou takové věci takě
namnoze drahé, takže by nebylo možno přivézti
jich několik a jak známo, přivážejí se památky
z cest hodně stejné, aby se nikdo neurazil. Ale
tak jako u nás se stará „Artěl“ o umělecké drob-
nosti, i jinde chopili se umělci drobného umělecké-
ho průmyslu a skoro všady už možno dostati pa-
mátkové předměty umělecky provedené. Ne-li,
třeba aspoň voliti zlo menší a vybrati z věcí ne-
urměleckých věcí nejvkusnější. Oč lépe je na pří-
klad přivězti od moře pěknou velkou škeblí, nell
za tentýž obnos nějaký nevkusný kalamár ze
škeblí drobných. Není to ani hezké, ani účelné.
protože jakživ nikdo takového kalamáře nepouží-
vá, kdežto velké škeble bývají většlnou hezké
jsou nejen pěknou dekorací, ale možno jich někdy
k lecčemu použíti. V době, kdy množí se zájezdy
a výlety na Slovensko, není snad nemístné připo-
menouti, že pěknou pumátkou odtud jsou výšivky
a krajky, které možno dostati vždy v cenách, jež
si může dovoliti peněženka i obsahu hubenějšího
a valašky, které jsou rovněž laciné. Získáme tím
pěkné předměty a dáme slovenskému lidu výdělek.
0 aojslujt
utsbo
banomalčoz honhnkázně tuogbo (olrodnž lol
olá nbiV sa káamto ., ulloga nonon
dsnožanoriab nshMdas5 ova voži šdano
Slovensko