ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9c04e520-8f13-11dd-90a4-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 102, person 69, org 4, work 7
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, ve středu 23. července 19 3.
Praha
3 masthead
Číslo 2 10.
4 article
ia ranní a večerní llety předplání se v Praze v admninistraci 2 K — na měsle. . . na čtvrt leta . . . 8 K —b s dvojí donáškou na čtvrt ieta . 7 K 8 na měste. 9 K 30 Poštou na měsln, s riat . k o s dvojí zásílko- na měsle na čtvrt leta rei Dnešní číslo pro Prahu jest o B. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Po Cuvajovi Skerlecz.
Po Cuvajovi Skerlecz. Hr. Theodor Pejačevič se do Tiszova kabinetu nedral. Kdyby byl stál o minister- ský portefeuille, mohl jej míti již dne 11. června, když kabinet Tiszův vystřídal ministerstvo Lukácsovo. Hr. Pejačevič či- nil podmínky, jež se panovačnému Tiszovi nelíbily a proto vyjednával s různými unio- nisty, chorvatskými i srbskými, až se ko- nečně vrátil zase k hr. Pejačeviči, učiniv patrně některé ústupky jeho požadavkům o nichž zatím nejsme zpraveni. Ale minu- lost hr. Pejačeviče dovoluje nám souditi že ony ústupky nemohou býti na úkor stát- ních i národních práv chorvatských. Předešlý ministr pro Chorvatsko v ka- binetě Lukácsově, Géza Josipovič, byl od- půrcem cuvajovského režimu a důsledně na- léhal na uherskou vládu, aby upustila o násilného absolutismu a vrátila se v Chor- vatsku ke správně ústavní. Znaje poměryv Chorvatsku, doporučoval vládě smír chorvatsko-srbskou koalicí, která na rozdíl od nesmířitelných pravašů uznává uher- sko-chorvatské vyrovnání z r. 1868 a jest hotova dohodnouti se s Uhrami na základě tohoto dosud platného vyrovnání, když se uherská vláda zaváže, že bude také dbáti zákonů a nebude v Chorvatsku zaváděti řády, přímo se příčící tomuto základnímu zákonu státnímu. Dr. Lukács, který pod ná- tlakem hr. Štěpána Tiszy musel v Uhrách vládnouti nezákonně, který byl nucen i v uherském parlamentě postupovati proti ú- stavě, aby splnil povinnosti, převzaté ve Vídní, netroufal si býti v Chorvatsku ústav- nější, než v Uhrách a proto všechny rady Josipovičovy zůstaly marny.
Cuvaj Pejačevič Tiszův Lukácsův Josipovič doktor Lukács Štěpán Tisza Josipovičův Hradec Chorvatsko Chor Uhry Vídeň
6 article
Jest známo, že Josipovič jednal stále dorozumění s hr. Pejačevičem, který byl předsedou vládního chorvatského klubu na říšském sněmě uherském a nejednou v jeho smyslu promluvil ve sněmovně, vyslovuje přání, aby vláda obnovila v Chorvatsku ústavní poměry. Jestliže hr. Pejačevič po dlouhém váhání a vyjednávání vstupuje ny- ní přece do Tiszova kabinetu, musí míti aspoň nějakou záruku, že mu bude dáno dosti volnosti, aby se pokusil v Chorvat- sku o takovou úpravu poměrů, která by neurážela čest uherské vlády, ale přece vy- hověla zákonitým požadavkům Chorvat- ska, za něž dosud může právem mluviti jen chorvatsko-srbská koalice. Hr. Pejačevič mohl by býti vhodným politikem, který by navázal styky s chor- vatsko-srbskou koalicí, zpřetrhané neroz- vážnou Košutovou železniční pragmatikou, už proto vhodným, že sám byl dosti dlouho členem této koalice. Z životopisných zpráv, uveřejněných ve včerejším čísle, je známo. že se jako chorvatský bán r. 1906, když chorvatsko-srbská koalice nabyla většiny ve sněmě, spřátelil s jejím programem a zů- stal tomuto programu po své demisi vě- ren i za hrůzovlády Rauchovy a odstoupil od koalice teprve za vlády Tomašičovy. když se koalice rozešla s drem. Tomašičem proto, že nebyl s to odstraniti železniční pragmatiku tak rychle, jak si koalice přála.
Josipovič Pejačevič Tiszův Chorvat Rauchův Tomašičův Chorvatsko Hradec
7 article
Program chorvatsko-srbské koalice se od té doby nezměnil až na hrozbu, že chorvat- ský sněm nemá voliti delegátů do společné- ho uherského sněmu tak dlouho, dokud uherská vláda bude šlapati po vyrovnání z r. 1868, a na další hrozbu, kterou učinila za Cuvajova despotismu v dohodě spravaši, že se při novém vyjednávání o finanční vy- rovnání s Uhrami bude domáhati úplné fi- nanční samostatnosti Chorvatska. První hrozba odpadne sama sebou, jakmile uher- ská vláda oproti Choryatsku vstoupí opět na půdu zákona; druhá hrozba také by od- padla, jakmile by uherská vláda obnovila v Chorvatsku ústavnost a dala slovo chor- vatskému sněmu, aby mohl zvoliti kralevin- skou deputaci, jež by s deputací sněmuu- herského vyjednala nové finanční vyrovná- ní. V ostatním, co obsahuje program chor- vatsko-srbské koalice, není nic takového, co by se příčilo oprávněným, na platném zákoně spočívajícím právům království uherského. To ví hr. Pejačevič a proto mu nemůže býti nemožným, ujednati nějakou dohodu mezi Uhrami a Chorvatskem.
Cuvajův Pejačevič Uhry Chorvatsko
8 article
Vše to bylo by jasné, kdyby po koneč- ném propuštění Cuvajově zůstal v Chor- vatsku třebas jen provisorně jako zástupce královského komisaře dr. Unkelhäusser, za jehož správy nastalo v zemi poměrné uklidnění, poněvadž přestaly malichernéa většinou hloupé šikány, jimiž bývalý certi- fikatista Cuvaj nahražoval státnickou mou- drost, která se má jeviti i při opatřeních sebe přísnějších. Ale místo Slavka Cuvaje. který odchází definitivně z úřadu, uherská vláda posílá do Záhřeba nového královské- ho komisaře, Ivana Skerlecze a dra. Unkelhäussra prý povolá nazpět do mini- sterstva. V tom spočívá záhada, v níž nutno spatřovati ústupek, učiněný hr. Pejačevi- čem hr. Tiszovi, vysvětlitelný nynějšími poměry na Balkáně. Vítězný pochod spojených balkán- ských států proti Turecku koncem minu- lého roku učinil hluboký dojem i na vládní stranu uherskou a vynutil si i v maďarském vládním tisku projevy, že také v Uhrách bude nutno změniti politiku naproti nema- ďarským národům, hlavně Srbům a Chor- vatům. Plodem této změny ve vádní stra- ně bylo, že Cuvaj před vánocemi poslán na dovolenou a do Záhřeba poslán dr. Unkel- häusser s rozkazy daleko mírnějšími, než jaké dány na jaře Cuvajovi. Ale nešťastná bratrovražedná válka mezi balkánskými spojencí posadíla hr. Tiszu opět na koně.
Cuvajův doktor Unkelhäusser Cuvaj Skerlecz Srba Vánoce Unkel Tisza Chor Záhřeb Balkán spojený balkán Turecko Uhry
9 article
Holedbavými ústy prohlásil nedávno ve sněmovně, že monarchie, t. j. Maďaři, pro- mluví své slovo při konečném uspořádání státních poměrů na Balkáně a aby dodal svým slovům váhy, chce držeti i nadále naše Chorvaty a Srby v ježčích rukavicích. aby nahnal strachu i Šlovanům balkán- ským, než Rakousko-Uhersko promluví ono slíbené Tiszovo rozhodující slovo. Proto nesmějí se v Chorvatsku již nyní obnoviti ústavní řády, proto tam musí — zatím prý do podzima — rozhodovati neobmezená vůle královského komisaře. Nový královský komisař, Ivan Sker- lecz, zná prý dobře chorvatské poměry. Do Záhřeba jde zajisté v dorozumění s hr. Pe- jačevičem. Jeho správa nemůže býti tedy ostřejší, než byla správa dra. Unkelhäussra, sic by hr. Pejačevič nesvolil k jeho jmeno- vání. Rozdíl mezi správou Skerleczovou a Unkelhäussrovou může spočívati pouzev titulu; Unkelhäusser byl bánovým náměst- kem, Skerlecz bude zase královským ko- misařem, aby z jeho títulu šla hrůza na Chorvaty i Srby. Hr. Tisza cítí se dosti sil- ným, aby šířil kolem sebe postrach a hrůzu nejen v Uhrách, nýbrž i v Chorvatsku. Bulhaři cítili se do nedávna také tak silnými, že chtěli býti pány celého Balkánu a nelekali se zápasu se všemi balkánskými státy. Dnes vědí ubozí, jak své síly přece- ňovali, jak se přepočítali, že zapomněli i na Rumuny. Také Tisza chce býti pánem celé monarchie; jakž by si netroufal ukázati svou pěst Chorvatsku! Ale ať se také ne- přepočítá. I Uhry mají své Rumuny.
Maďar Chorvat Srba Sker Pejačevič Unkelhäusser Bulhar Rumun Balkán Rakousko Uhersko Chorvatsko Záhřeb Hradec Uhry Tisza
10 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Turecký pochod na Drinopol. Z Cařihradu, 22. července. (K. k.) Tu- recká armáda pokračuje v pochodu na Dri- nopol. Včera ohlášený boj vypukl v Kumaid mezi Muradly a Lüle Burgasem. Dle novi- nové zprávy bylo zajato u Kabakiöje 9 bul- harských důstojníků se 600 vojáky. Dvě set- niny, které hájily Čerkeskiöj, byly zajaty. Bulhaři mají prý v drinopolském krají přes 25.000 m., kteří jsou podporování množstvím čet. Z obavy před řeckým útokem opevnili Drinopol na jihu. M. Z Kolína n. R., 22. července. (Zvl tel. »Nár. Listů«.) Dle sofijských de- peši »Köln. Zlg.« uteklo se tam dosud z krajů obsazených Řeky 15.000 rodin v nej- vější bídě. Jsou ubytovány částečně po ško- lách a vypravují, že s Řeky drancovalia dopouštěli se ukrutností také turečtí za- jatci. V inspirované berlínské depeš téhož listu praví se, že velmoci neustávaji zrážeti Portu z dalších zbytečných podniků. Nepotvrzují se pověsti, že Rusko podceňuje společné zakročení mocností v Cařihradě, avšak Turecko by se mýlilo, sou- díc z toho na nedostatek jed- noty mezi velmocemi. Všeobecně uznává se, že třeba opříti se svorně výbojné vojně v Trakiji. Z Bělehradu, 22. července. Z autenti- ckého pramene se proslýchá: Kabinety bul- harský, athénský, bukurešťský a cetyňský zaujímají proti Turecku, které chce nabýt opět Drinopole a Trakle, toto stanovisko:
Bulhar peš Köln Řek Port Trakl Drinopol Cařihrad Kolín Rusko Turecko Bělehrad Lüle Burgas
11 article
Spojenci dobytá turecká území jsou výbojem balkánského svazu a tento bude do poslední kapky krve hájiti zmíněná území. Spory mezi spojenci budou také mezi nimi vyřízeny. Útoky Turecka na kterékoli území spojenců budou považovány za útok na balkánský svaz a dle toho bude také jednáno. Ze Sofije, 22. července. (K. k.) Do půlno i bylo telegrafní spojení s Drinopolem neporu- šeno. Poslední zprávy sdělovaly, že velitel tu- reckého vojska před Drinopolí vyzval Bulhary aby vydali město. Dnes dopoledne bylo zdejši vládě sděleno, že posádka opustila Drinopo bez odporu. Turečtí zajatci byli už dříve po- slání z Drinopole do Bulharska. Turecko vypoví prý Bulharsku válku. Z Cařihradu, 22. července. Po dlouhé ministerské radě bylo usneseno vypověděti oficiálně Bulharsku válku. K vyjednávání o mír. Z Bělehradu, 22. července. (K. k.) Dle „Pravdy“ jsou pro vyjednávání o mír vyhléd- nuti plukovníci Mišič a Pavlovič jak delegáti Srbska. Z Bukurešti, 22. července. Mír je zabez- pečen. Rumunsko trvá na tom, aby po dohodě o příměří zahájeno bylo vyjednávání a pode- psány prelimináře míru mezi státy, které dnes vedou válku, načež státy ty budou demobili- sovat. Po uzavření předběžného míru vyřídi Bulharsko svůj spor s Tureckem. Po názoru zdejších diplomatických kruhů nezdaří se Tu- recku útok, resp. nedocílí jím, čeho mínilo do- cílit.
Bulhar Mišič Pavlovič Turecko Drinopol Bulharsko Cařihrad Bělehrad Srbsko Bukurešť Rumunsko
12 article
(Viz poslední zprávy.) Nový minimální balkánský program? Bělehrad, 21. července. (Pův. dopis „Nár. Listů“.) Telegrafické zprávy z Vídně sem sdělují, ž tam našli nový minimální program rakouskosuher ské politiky na Balkáně: autonomní Make- donii. Je-li to pravda, měla by hra na schová- vanou počíli znovu. Za adlonomní Albanií aulo- nomní Makedonie. Jenže byla by to hra mnohem nebezpečnější prvé. Válka srbsko-bulharská byla ve- Vídni nepo- chybně pozdrávena se skrytou radostí, neboť pevně se věřilo, že Srbové budou poražení i seslabeni n dlouhou dobu. V té víře dosti dlouho snažila se Vídeňáky udržeti bulharská telegrafní agencie, jež k veliké radosti „Neue Fr. Presse“. „Reichspostu“ ai j. rozprašovala celé srbské divise jako kdy sloukne ..
Srba Vídeňák Neue Bělehrad Vídeň Balkán Albánie Makedonie Francie . Presse
13 article
Ale pravda musila ven. Srbské divise žily bojovaly, nic nedbajíce žalostného svého pohřbu ve vídeňském tisku. I když dokonce octly se kdesi kde rozhodně nemohly býti, platil-li pro ně úmrtn vídeňský lístek, byly vídeňské listy jako u vyje- vení. Je to vídění či skutečnost? Brzy se pře- svědčily o pravdě, když bulharská telegrafní agen- cie najednou zmlkla jako dělo, z něhož vystřelen poslední náboj. Ale pak vídeňský tisk strašně se rozhořčíl na Bulhary. Dokonce i „Neue Fr. Presse“ rozkřikla se na ně. Není divu. Zklamání bylo přília veliké a neočekávané. Pro vídeňský tisk Kuma- novo nebylo ničím, Bitolj ničím, obsazení Albanie ničím. Všechno to nestálo za řeč. Bulhaři byl vším. A najednou tenhle úder do hlavy, úder prav- dy, kterou jsme my tu všichni viděli, ale již mermo- mocí nechtěli viděti oni, jichž obzory omezuje sva- toštěpánská věž. K Srbům a Bulharům stojí Vídeň v tomté poměru jako k Čechům a Polákům. A to ne z ny- nější doby, nýbrž z dřívější, kdy ještě vídeňský tísk rád si zavtipkoval o „böhmischer Zirkel“, kdy vídeňské publikum mívalo švandu z „der Wenze kommt . . .“ Jen si vzpomeňme, jak nám býval tehdy, abychom rozuměli, jak bývá tu Srbům, když
Bulhar Neue Srba Čecho Polák Francie . Presse Kuma Albánie Vídeň
14 article
denně podávají se jim porce úšklebků videňským tiskem. Litujeme, že se oba slovanští národově ne- shodli důvěrně. Ale ať uvažujeme jakkoliv, vždy vracíme se k tomu přesvědčení, že vinu nese bul- harská politika. Hle, či průběhem války neměla dosti příležitosti vzpamatovati se z chyb i vyjii vstříc svým někdejším spojencům? Či hrdost jív tom brání? Což je Bulharsko tak starým státem že bylo by pod jeho důstojností příznati své po- chybení? Je to nejmladší stát na Balkáně, Ben- jamin mezi balkánskými státy, jemuž nejvíce štěst přálo. I Srbsko vedlo čtrnáctidenní válku s Bul- harskem, ale srbské dějiny docela otevřeně rži. zaly na krále Milána jako na jediného vinník A i tento ješitný král Milán nezdráhal se přijati intervenci Rakousko-Uherska. Dnes jest Bulharsko obklopeno se všech stran protivníky, ale místo aby poslechlo přátelských rad, ono nevychází z gesťu. Vždyť je to až z duše protivno. Čí se celý svět má točiti výhradně okolo Sofije? Politika, kterou provozuje Bulharsko, nen evropskou politikou. To je polifika orientálské školy, jejíž záshdou jesti nemohu-li já vyhráti, a prohrají se mnou všichni. Pochybnoje vůbec, zaslouží-li toto počínání názvu: politik Vinou Bulharska vznikly komplikace na Bal- káně, jeho vinou vznikají komplikace v Evropě Jeden díl ruského tisku křičí na Srbsko a Řecko Stůjte, dosti jste už pokořily Bulharsko! Ale což Bulharsko už řeklo jediným slovem, že si přeje přá- telské dohody? Ani jediným. Naopak ono povo- lává Radoslavova v čelo vlády a za ministra za- hraničních záležitostí Genadijeva, ono stále ještě trvá v zatvrzelosti svého srdce a v nenávisti k svým někdejším spojencům, a místo smířlivosti pře- mýšlí, jak by je přece jen zaskočilo, když nemůže na bojišti, tak jiným způsobem.
Radoslavův Bulharsko Balkán Srbsko Milán RakouskoUhersko Bala Evropa Řecko
15 article
To má býti patrně tendence nynější proměny kabinetu. I odpověď příšla nějak obdivuhodně brzy: ve Vídní zredigovali nový minimální program rakousko- uherské politiky na Balkáně. Autonomní Makedonie. Toto heslo vynáší i ruská veřejnost. Hovoří něm „ruská demokracie“, bez jejíhož hlasu nemůže prý býti makedonská otázka řešena. Tak alespoř hovořilo se v Petrohradě na zasedáních právnické společnosti. Ať nám dovolí „ruská demokracie“ přihlásiti se také o nějaký hlas . .. Otázka makedonské autonomie měla své věc- né oprávnění, pokud se nalézala Makedonie v rám- ci Turecka, ačkoli o jejím řešení panovaly nejroz- manitější pojmy. Tehdy měla býti autonomie pro Makedonii politickou záštitou i sebeobranou prol převratům v Turecku, jež tak často tam se při- házely a přes noc měnily politickou fysiognomi v říši. Ale proč dnes vyzvedati otázku autonomie pro Makedonii. Bylo-li pochybno, existuje-li vů- bec nějaký albanský národ jako národ, o nějakém makedonském národě vůbec nemůže býti ani po- chybných domněnek. Konečně v tom jest ne- mravnost: že se dopustí, aby se národové mezi sebou vraždili, a když výsledek není, jaký byl oče- káván. výjde se s takovými hesly. Když volalo Bulharsko, že nezbytně musí přijíti do styku s autonomní Albanií, aby mohlo volně dýchati k Ja- derskému moři, nemluvilo se o autonomii Make- donie, ale když dnes Srbsko jest vítězem na ma- kedonských polích, hle, jak mravními jsou najed- nou ti, kteří včera ještě tleskali vítězné strate- zli bulharské telegr. agencie . . . A petrohradšt právníci-demokraté míní, že „hrubou silou“ nelze řešiti makedonské otázky.
Vídeň Balkán Makedonie Petrohrad Turecko Bulharsko Albánie Srbsko
16 article
Kam míří se z Vídně s nejnovějším „minimál- nim“ balkánským programem, jasno je. Když se neuskutečnily sny o srbských porážkách v válce srbsko-bulharské, jež by byly Srbsku odňa- ly možnost dalšího pronikání do nitra Balkánu, za- tím co východ k Jaderskému moři mu zastaven sutonomní Albanií, má býti makedonská autono- mie spásonosnou myšlenkou. I opět budeme slyšeti snad lítanie o živolních zájmech monarchie. Budou tomu věřiti slovanští národové? Uvěr U drobném prodeji ranní dlslo a sobě . sa 8h večerni na lb Ve Eliálkách na venkově ranní čislo večerní lnseráty platí se hotově napřen Přodplapent a inserty příjima ndministrace v Marianské ul., a. Tam nacházeji se tál redakce, tiskárna a sxpedice „Národních Listů“ Rukopisy se nevracst
Vídeň Balkán Albánie
17 article
tomu lidově smýšlející elementy? A budou míti tolik odvahy, aby této nekonečné tasemnici přeťa- ly už jednou vývoj? Zdravé a zvětšené Srbsko ne- ní pražádným ohrožením životních zájmů zdravého Rakousko-Uherska. Nehledejte život- ních svých zájmů v Albanii a v Makedonii, nýbrž ve vlastních hranicích. Stvořte souručenství ná- rodů místo dnešního systému! Ale to je ono, čeho se bojíte, čemu se vyhýbáte, a co všemožně od- kládáte. Po okupaci Bosny a Hercegoviny Andrássy narazil na tuhý odpor ve vídeňském i pešťském parlamentě; vytýkáno mu, že svírá Němce a Ma- dary slovanským polokruhem. V tom polokruhu však hlavním článkem jest Srbsko. Posílením to- hoto článku nabývá vlastně teprve tento polo- kruh náležité živosti a pružnosti. To se ví ve Víd- ni i v Pešti. A v tom jest vysvětlení jich sympa- tií pro Bulhary. A my? Není naši vinou, to stále opakujeme, že jsme byli vehnáni do této strašné situace, kdy musíme také voliti dle svých životních zájmů. Miškovského českobrodské „Naše Hlasy“ v č. 28., jež se mi dostalo do ru- kou, napsaly: „My. Čechové, oetli jsme se v tak smutném postavení, že si musíme přáti porážku Bulharů, aby byla otázka balkánská rozřešena spravedlivě a po slovansku.“ Ale i to je přiliš vše- obecně řečeno. Naše životní české zájmy nás nute přáli si v tomto boji srbské vítězství, po- něvadž ono má vyloučiti všechny kombínace ke škodě slovanské otázky v Rakousko- Uhersku. Nikoli my jsme nutkali Bulhary do to- hoto podniku, my jsme zapřisáhali při všem, co může býti Slovanům milo, ale marno byla vše, Ny- ní stojíme už před svévolně stvořeným faktem, nezbývá než o něm se vyjádřiti se svého české- ho hlediska.
Andrássy Němec Bulhar Miškovský Čecho Slovan Srbsko RakouskoUhersko Albánie Makedonie Bosna a Hercegovina Ma Pešť
18 article
Bohužel, u nás není v tom ohledu, jak viděti, dosud dosti jasno, a fo právě snad povzbuzuje ví- deňské pavouky k nové prácí. Pamalujme, že jsme nejen Slovany, ale také — a to především — Čechy. Dejme pozor, abychom svojí slovanskou širokost neplatili draze. Vůčí dějinným událostem, jež mohou někdy přikvačiti i na nás, třeba se zavčas vyzbrojovati a opevňo- vati. Nespolehejme na to, že jsme byli před Rakou- skem a budeme i po něm. Vždyť není jen o to, bu- deme-li, ale ii jak budeme? Bulharský příklad nám ukazuje, jak málo mohou znamenati v osud- ných okamžících všechny slovanské tradice. Tvrdá byla řeč jejich od počátku . . . A také berlinský sjezd 1878 dobře mějme na zřeteli. Päni diplo- maté nelámou si mnoho hlav takovými drobnost- mi, jakými jsou tří, čtyř, pěti či šestimilionovt národové. Kdybychom vyneslí celou tu spleť na- šich otázek, spráskla by Evropa rukama a vy- smála by se nám. A nás by lo tak bolelo . . . Na berlinském sjezdě musilo se Srbsko brániti proti ruské diplomacii, jež nechtěla dáti Srbsku ani Nis ani Pirot, poněvadž prý tu žijí Bulhaři . . . Nebýti prý Andrassyho, jak ujišťoval tehdejší srbský mi- nistr záhraničních záležitostí J. Ristič, bylo by dnes Srbsko dosud bez Niše a Pírotu. I Srbsko n berlínském sjezdě draze platilo svoje slovanské illuse šedesátých let. I dnes jemu, jež nejméně se provinilo a jež nejvíce obětovalo pro společ- nou věc, neptajíc se, je-li to psáno či nikoli, je-li k tomu zavázáno či není, nařizuje ruský tisk, aby zbytečné dále nepokořovalo Bulharska, ačkoliv odtamtud jediného slova ochoty jsme dosud ne- zaslechli.
Čecho Bulhar J Ristič Evropa Srbsko Nisa Pirot Niš Bulharsko
19 article
Mysleme tedy svými vlastními hlavami a my- sleme hlavně o tom, abychom co nejméně byli svojí budoucností závislí na náhodách. Makedonská autonomie, kterou jako nov vnadidlo mohli by z Vídně vhoditi mezi nás, těží- ce z našich všeslovanských sympatií, není v na- šem českém zájmu, ani politickém ani ho- spodářském. Ona není ani reálným zájmem monar- chie, nýbrž jest novou útěchou vídeňských astro- logů, jimž hvězdy hasnou na obzorech jakoby na- schvál. Makedonie ať se spravedlivě rozdělíl
Vídeň Makedonie
20 article
č. Slepánek.
Slepánek
21 title
FEUILLETON.
22 article Přehrada na řece Berounce.
Přehrada na řece Berounce. Již v únoru r. 1911 usneslo se kuratorium ústavu ku podpoře průmyslu pražské obchodn komory, aby za spoluúčasti Jednoty povltav- ské v Českých Budějovicích byly vyšetřeny vodohospodářské poměry na přítocích vltav- ských. Hlavním předmětem šetření měly býti vodní síly, zjíštění, pokud je vodních sil využito, ko- lik a které z nich lze využiti, neboť ústavu jednalo se především o to, aby měl a v evi- denci vedl místa vhodná pro o sa zení prů- myslu. Vyšetřování s ohledem na uvedené dů- vody mělo jíti tak daleko, aby jasny byly též prostředky k získání vodních sil — zejména pomocí nádrží co nejúčelněji vybudovaných. Šetření byla skončena po dvou letech a při- nesla cenný a bohatý materiál. Jedním výtěžkem šetření jest studie ná- drže na řece Berounce nad Křivoklátem. Tato nádrž byla by nádrží nejen ochrannou, ale i užitkovou při využití vodní síly (15.000 H P.) chránila by dolní toky před velkými vo- dami a za sucha by umožnila plavbu i na nekanalisované části dolniho Labe. Projektovanou nádrží zamýšleno jest vy- užíti skrovně obydleného údolí řeky Berounky od Křivoklátu až po Plzeň! Vzdutá hladina vodní nad Roztockým mlýnem měla by kotu 296 m t. j. hladina ná- drže byla by nade dnem řeky ve výši 59 m Touto vzdutou hladinou zatopí se skoro ) Z Technického odboru Národní strany svo bodomyslné.
Berounka Český Budějovice Křivoklát Plzeň obchodn komora technický odbor národní strana
23 article
plocha 3000 ha, a v nádrži získá se obsal 640 milionů m vody. V místě hráze měří po- vodí řeky Berounky 7050 km2 — čili sedmi- nucelých Čech — a se středním odtokem asi 30 m odvede asi desetinu odtoku vody z Čech. Známé kolísavé vodní stavy Berounky lz při volném obsahu nádrže asi 500 milionů m skoro úplně urovnati; tím sníží se velké vody v místě nádrže asi 1200 m3 sek. na odtok prů- měrný, a nízké vodní stavy Labe u Ústí zvýší se o 25 m. V uvedeném případě lze počítati, že z normálních let bude možno plaviti na ne- kanalísovaném dolním Labi lodi aspoň s polo- vičním nákladem, kterýžlo výsledek se za plné suchých let jen málo zmenší. Při výstavbě vnitřního stupně u Nadryb lze pravidelně provozovati veškerou m í sln plavbu ed Reztok až po Plzeň, tudíž uspoří se výstavba dráhy, a získá se plavební trať na délku 73 km. Vý- konnost vodní síly lze ceniti asi na 15.000 H. P. s maximální výkonností 80 milionů kv. hodin ročně. Při nákladu 35 mil. korun připadlo by na 1 H. P. 800 K, na 1 km. plavby 500.000 Ka 1 m volného obsahu vody stál by 4 haléře. Údolí řeky Berounky s okolím nyní velm spoře obydleným bylo by značně oživeno. zvláště kdyby se splavná trať spojila s Vlta- vou — kanalisací dolní polovice Berounky. K návrhu zvláštního komitétu, který se realisováním projektu zabývá, konala sev těchto dnech informační projíždka po řece Be- rounce, totiž po trati, která spadá v oblast navržené vodní nádrže. Této pochozí komise zúčastnila se: Obchodní komora v Praze, Ob- chodní komora v Plzni, Zemská regulační ko- mise pro úpravu řek v král. Českém, Zemský
Berounka Čechy Labe Ústí dolní Labe Plzeň Praha ha km 2 km 500.000 Ka Ob
24 article
výbor v král. Českém, Expositura ředitelstv vodních cest v Praze, fa. Kapsa a Mülle z Plzně, inž. F. Radouš. Kromě uvedených zástupců zúčastnilo s pojíždky šest členů Českého veslař- kého klubu“), kteří na 3 těžkých ce- stovních lodích projeli celou as 60 km. dlouhou trať (o 15 jezech) poměrně v krátké době. Tento ojedinělý způsob pochozí komise jest v úplně opuštěném a všech komunikač- ních prostředků zbaveném chudém kraji nej- účelnější, a zručnost jako i znalost toku vody p. veslařů umožnila hladký průběh namnoze i nebezpečné jízdy přes četné peřeje a pře 15 jezů (bez vrátek), přes něž jen málo vody přetéká, takže samotná přeprava tří lodí pr 21 účastníků trvala při rychlé obsluze pro každý jez as 20 minut. Účastníci pojízdné komise sešli se dn 17. t. m. v Plzni v místnostech Obchodní ko- mory a po srdečném uvítání p. presidentem Houdkem a p. poslancem Pokorným odešl ještě k večeru k řece Berounce, aby vykonal prvou část pochůzky od Plzně ke Chrá- stu, kde zatím členové č. V. K. připravil svoje 3 cestovní lodi na další projížďku až do Roztok u Křivoklátu. Následujícího dnev pátek 18. t. m. sešli se členové komise v Nad- rybech, aby pokračovali v rekognoskován trati, připadající do oblasti obrovské nádrže Řeka Berounka od Chrástu až k Liblí- nu (vzdálenost as 22 km.) protéká mírně za- říznutým údolím, jehož stráně jsou skalnaté neb pastviska jen spoře porostlá křovím; kra- jina zmlklá, bez života, ničím, ba ani zpěvem ptactva neožívená, působí tísnivým, smutným * O veslařské části projiždky nalezne čtenář podrobnější zprávu v dnešním sportovním věstníku našem.
Mülle Ing F Radouš Houdek Praha Plzeň Berounka Křivoklát km
25 article
dojmem. Po nutném jednohodinovém poledním odpočinku pokračováno v prohlídce od Liblí- na do Zvíkovce (18 km.), kamž celá vý- prava (21 osob) dospěla o 8. hodině večer. Odpolední projížďka skýtala účastníkům již více zajímavosti, krajina byla rozmanitější. V této trati protéká Berounka hlouběji za- říznutým údolím, jehož zalesněné stráněa velebný klid lesů kontrastují s bystrým tokem řeky. V sobotu 19. t. m. časně z rána nastou- peno ku projížďce poslední částí trati. Z ví- kovec-Roztoky, v dělce as 18 km. Ně- které lesní partie této trati zejména kol Tej- řova a pobliž Hracholusk jsou kabinetním kouskem přírody; škoda, že déšť znemožňoval účastníkům pokochati se krásami přírody. kterými právě kraj kolem Roztok a Křivoklá- tu se honosí. Po celé délce trati střídají se úzká, ale hluboká údolí a rozšířené obrovské kotliny. Představíme-li si, že celá ta prostora do značné výše bude naplněna vodou — vzbu- zuje to v nás zvláštní dojem. Podrobný a odborný výklad účastníkům komise ochotně po celou cestu podával p. inž. F. Radouš. Celkový úsudek vyzněl v ten smysl, že projetá trať vskutku svojí polohou jest předurčena pro vodní nádrž velikého ob- jemu. Do Roztok dostala se výprava o jedné hodině odpolední, kde po krátkém oddechu a po upřímném rozloučení nastal rozchod. Jest si přáti, aby energii přípravného ko- mitétu se podařilo sloučiti interes širokého kruhu zájemníků a tak opatřen byl potřebný kapitál, jehož výše vyvážena jest účelno- stí navrženého projektu, o jehož všeobec- né důležitosti není sporu. Inž. A. K
Ing F Radouš A K Lible Zvíkovec Hracholusky Roztoky Křivoklý km