1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, ve středu 23. července 19 3.
Praha
4
article
ia ranní a večerní llety
předplání se
v Praze v admninistraci
2 K —
na měsle. . .
na čtvrt leta . . . 8 K —b
s dvojí donáškou
na čtvrt ieta . 7 K 8
na měste. 9 K 30
Poštou
na měsln,
s riat . k o
s dvojí zásílko-
na měsle
na čtvrt leta
rei
Dnešní číslo pro Prahu jest o B.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5
article
Po Cuvajovi Skerlecz.
Po Cuvajovi Skerlecz.
Hr. Theodor Pejačevič se do Tiszova
kabinetu nedral. Kdyby byl stál o minister-
ský portefeuille, mohl jej míti již dne
11. června, když kabinet Tiszův vystřídal
ministerstvo Lukácsovo. Hr. Pejačevič či-
nil podmínky, jež se panovačnému Tiszovi
nelíbily a proto vyjednával s různými unio-
nisty, chorvatskými i srbskými, až se ko-
nečně vrátil zase k hr. Pejačeviči, učiniv
patrně některé ústupky jeho požadavkům
o nichž zatím nejsme zpraveni. Ale minu-
lost hr. Pejačeviče dovoluje nám souditi
že ony ústupky nemohou býti na úkor stát-
ních i národních práv chorvatských.
Předešlý ministr pro Chorvatsko v ka-
binetě Lukácsově, Géza Josipovič, byl od-
půrcem cuvajovského režimu a důsledně na-
léhal na uherskou vládu, aby upustila o
násilného absolutismu a vrátila se v Chor-
vatsku ke správně ústavní. Znaje poměryv
Chorvatsku, doporučoval vládě smír
chorvatsko-srbskou koalicí, která na rozdíl
od nesmířitelných pravašů uznává uher-
sko-chorvatské vyrovnání z r. 1868 a jest
hotova dohodnouti se s Uhrami na základě
tohoto dosud platného vyrovnání, když se
uherská vláda zaváže, že bude také dbáti
zákonů a nebude v Chorvatsku zaváděti
řády, přímo se příčící tomuto základnímu
zákonu státnímu. Dr. Lukács, který pod ná-
tlakem hr. Štěpána Tiszy musel v Uhrách
vládnouti nezákonně, který byl nucen i v
uherském parlamentě postupovati proti ú-
stavě, aby splnil povinnosti, převzaté ve
Vídní, netroufal si býti v Chorvatsku ústav-
nější, než v Uhrách a proto všechny rady
Josipovičovy zůstaly marny.
Cuvaj
Pejačevič
Tiszův
Lukácsův
Josipovič
doktor
Lukács
Štěpán Tisza
Josipovičův
Hradec
Chorvatsko
Chor
Uhry
Vídeň
6
article
Jest známo, že Josipovič jednal stále
dorozumění s hr. Pejačevičem, který byl
předsedou vládního chorvatského klubu na
říšském sněmě uherském a nejednou v jeho
smyslu promluvil ve sněmovně, vyslovuje
přání, aby vláda obnovila v Chorvatsku
ústavní poměry. Jestliže hr. Pejačevič po
dlouhém váhání a vyjednávání vstupuje ny-
ní přece do Tiszova kabinetu, musí míti
aspoň nějakou záruku, že mu bude dáno
dosti volnosti, aby se pokusil v Chorvat-
sku o takovou úpravu poměrů, která by
neurážela čest uherské vlády, ale přece vy-
hověla zákonitým požadavkům Chorvat-
ska, za něž dosud může právem mluviti jen
chorvatsko-srbská koalice.
Hr. Pejačevič mohl by býti vhodným
politikem, který by navázal styky s chor-
vatsko-srbskou koalicí, zpřetrhané neroz-
vážnou Košutovou železniční pragmatikou,
už proto vhodným, že sám byl dosti dlouho
členem této koalice. Z životopisných zpráv,
uveřejněných ve včerejším čísle, je známo.
že se jako chorvatský bán r. 1906, když
chorvatsko-srbská koalice nabyla většiny
ve sněmě, spřátelil s jejím programem a zů-
stal tomuto programu po své demisi vě-
ren i za hrůzovlády Rauchovy a odstoupil
od koalice teprve za vlády Tomašičovy.
když se koalice rozešla s drem. Tomašičem
proto, že nebyl s to odstraniti železniční
pragmatiku tak rychle, jak si koalice přála.
Josipovič
Pejačevič
Tiszův
Chorvat
Rauchův
Tomašičův
Chorvatsko
Hradec
7
article
Program chorvatsko-srbské koalice se od
té doby nezměnil až na hrozbu, že chorvat-
ský sněm nemá voliti delegátů do společné-
ho uherského sněmu tak dlouho, dokud
uherská vláda bude šlapati po vyrovnání z
r. 1868, a na další hrozbu, kterou učinila
za Cuvajova despotismu v dohodě spravaši,
že se při novém vyjednávání o finanční vy-
rovnání s Uhrami bude domáhati úplné fi-
nanční samostatnosti Chorvatska. První
hrozba odpadne sama sebou, jakmile uher-
ská vláda oproti Choryatsku vstoupí opět
na půdu zákona; druhá hrozba také by od-
padla, jakmile by uherská vláda obnovila
v Chorvatsku ústavnost a dala slovo chor-
vatskému sněmu, aby mohl zvoliti kralevin-
skou deputaci, jež by s deputací sněmuu-
herského vyjednala nové finanční vyrovná-
ní. V ostatním, co obsahuje program chor-
vatsko-srbské koalice, není nic takového,
co by se příčilo oprávněným, na platném
zákoně spočívajícím právům království
uherského. To ví hr. Pejačevič a proto mu
nemůže býti nemožným, ujednati nějakou
dohodu mezi Uhrami a Chorvatskem.
Cuvajův
Pejačevič
Uhry
Chorvatsko
8
article
Vše to bylo by jasné, kdyby po koneč-
ném propuštění Cuvajově zůstal v Chor-
vatsku třebas jen provisorně jako zástupce
královského komisaře dr. Unkelhäusser,
za jehož správy nastalo v zemi poměrné
uklidnění, poněvadž přestaly malichernéa
většinou hloupé šikány, jimiž bývalý certi-
fikatista Cuvaj nahražoval státnickou mou-
drost, která se má jeviti i při opatřeních
sebe přísnějších. Ale místo Slavka Cuvaje.
který odchází definitivně z úřadu, uherská
vláda posílá do Záhřeba nového královské-
ho komisaře, Ivana Skerlecze a dra.
Unkelhäussra prý povolá nazpět do mini-
sterstva. V tom spočívá záhada, v níž nutno
spatřovati ústupek, učiněný hr. Pejačevi-
čem hr. Tiszovi, vysvětlitelný nynějšími
poměry na Balkáně.
Vítězný pochod spojených balkán-
ských států proti Turecku koncem minu-
lého roku učinil hluboký dojem i na vládní
stranu uherskou a vynutil si i v maďarském
vládním tisku projevy, že také v Uhrách
bude nutno změniti politiku naproti nema-
ďarským národům, hlavně Srbům a Chor-
vatům. Plodem této změny ve vádní stra-
ně bylo, že Cuvaj před vánocemi poslán na
dovolenou a do Záhřeba poslán dr. Unkel-
häusser s rozkazy daleko mírnějšími, než
jaké dány na jaře Cuvajovi. Ale nešťastná
bratrovražedná válka mezi balkánskými
spojencí posadíla hr. Tiszu opět na koně.
Cuvajův
doktor
Unkelhäusser
Cuvaj
Skerlecz
Srba
Vánoce
Unkel
Tisza
Chor
Záhřeb
Balkán
spojený balkán
Turecko
Uhry
9
article
Holedbavými ústy prohlásil nedávno ve
sněmovně, že monarchie, t. j. Maďaři, pro-
mluví své slovo při konečném uspořádání
státních poměrů na Balkáně a aby dodal
svým slovům váhy, chce držeti i nadále
naše Chorvaty a Srby v ježčích rukavicích.
aby nahnal strachu i Šlovanům balkán-
ským, než Rakousko-Uhersko promluví
ono slíbené Tiszovo rozhodující slovo.
Proto nesmějí se v Chorvatsku již nyní
obnoviti ústavní řády, proto tam musí —
zatím prý do podzima — rozhodovati
neobmezená vůle královského komisaře.
Nový královský komisař, Ivan Sker-
lecz, zná prý dobře chorvatské poměry. Do
Záhřeba jde zajisté v dorozumění s hr. Pe-
jačevičem. Jeho správa nemůže býti tedy
ostřejší, než byla správa dra. Unkelhäussra,
sic by hr. Pejačevič nesvolil k jeho jmeno-
vání. Rozdíl mezi správou Skerleczovou a
Unkelhäussrovou může spočívati pouzev
titulu; Unkelhäusser byl bánovým náměst-
kem, Skerlecz bude zase královským ko-
misařem, aby z jeho títulu šla hrůza na
Chorvaty i Srby. Hr. Tisza cítí se dosti sil-
ným, aby šířil kolem sebe postrach a hrůzu
nejen v Uhrách, nýbrž i v Chorvatsku.
Bulhaři cítili se do nedávna také tak
silnými, že chtěli býti pány celého Balkánu
a nelekali se zápasu se všemi balkánskými
státy. Dnes vědí ubozí, jak své síly přece-
ňovali, jak se přepočítali, že zapomněli i na
Rumuny. Také Tisza chce býti pánem celé
monarchie; jakž by si netroufal ukázati
svou pěst Chorvatsku! Ale ať se také ne-
přepočítá. I Uhry mají své Rumuny.
Maďar
Chorvat
Srba
Sker
Pejačevič
Unkelhäusser
Bulhar
Rumun
Balkán
Rakousko
Uhersko
Chorvatsko
Záhřeb
Hradec
Uhry
Tisza
10
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Turecký pochod na Drinopol.
Z Cařihradu, 22. července. (K. k.) Tu-
recká armáda pokračuje v pochodu na Dri-
nopol.
Včera ohlášený boj vypukl v Kumaid
mezi Muradly a Lüle Burgasem. Dle novi-
nové zprávy bylo zajato u Kabakiöje 9 bul-
harských důstojníků se 600 vojáky. Dvě set-
niny, které hájily Čerkeskiöj, byly zajaty.
Bulhaři mají prý v drinopolském krají přes
25.000 m., kteří jsou podporování množstvím
čet. Z obavy před řeckým útokem opevnili
Drinopol na jihu.
M. Z Kolína n. R., 22. července. (Zvl
tel. »Nár. Listů«.) Dle sofijských de-
peši »Köln. Zlg.« uteklo se tam dosud z
krajů obsazených Řeky 15.000 rodin v nej-
vější bídě. Jsou ubytovány částečně po ško-
lách a vypravují, že s Řeky drancovalia
dopouštěli se ukrutností také turečtí za-
jatci.
V inspirované berlínské depeš
téhož listu praví se, že velmoci neustávaji
zrážeti Portu z dalších zbytečných podniků.
Nepotvrzují se pověsti, že Rusko podceňuje
společné zakročení mocností v Cařihradě,
avšak Turecko by se mýlilo, sou-
díc z toho na nedostatek jed-
noty mezi velmocemi. Všeobecně
uznává se, že třeba opříti se
svorně výbojné vojně v Trakiji.
Z Bělehradu, 22. července. Z autenti-
ckého pramene se proslýchá: Kabinety bul-
harský, athénský, bukurešťský a cetyňský
zaujímají proti Turecku, které chce nabýt
opět Drinopole a Trakle, toto stanovisko:
Bulhar
peš
Köln
Řek
Port
Trakl
Drinopol
Cařihrad
Kolín
Rusko
Turecko
Bělehrad
Lüle Burgas
11
article
Spojenci dobytá turecká území jsou výbojem
balkánského svazu a tento bude do poslední
kapky krve hájiti zmíněná území. Spory mezi
spojenci budou také mezi nimi vyřízeny.
Útoky Turecka na kterékoli území spojenců
budou považovány za útok na balkánský
svaz a dle toho bude také jednáno.
Ze Sofije, 22. července. (K. k.) Do půlno i
bylo telegrafní spojení s Drinopolem neporu-
šeno. Poslední zprávy sdělovaly, že velitel tu-
reckého vojska před Drinopolí vyzval Bulhary
aby vydali město. Dnes dopoledne bylo zdejši
vládě sděleno, že posádka opustila Drinopo
bez odporu. Turečtí zajatci byli už dříve po-
slání z Drinopole do Bulharska.
Turecko vypoví prý Bulharsku válku.
Z Cařihradu, 22. července. Po dlouhé
ministerské radě bylo usneseno vypověděti
oficiálně Bulharsku válku.
K vyjednávání o mír.
Z Bělehradu, 22. července. (K. k.) Dle
„Pravdy“ jsou pro vyjednávání o mír vyhléd-
nuti plukovníci Mišič a Pavlovič jak
delegáti Srbska.
Z Bukurešti, 22. července. Mír je zabez-
pečen. Rumunsko trvá na tom, aby po dohodě
o příměří zahájeno bylo vyjednávání a pode-
psány prelimináře míru mezi státy, které dnes
vedou válku, načež státy ty budou demobili-
sovat. Po uzavření předběžného míru vyřídi
Bulharsko svůj spor s Tureckem. Po názoru
zdejších diplomatických kruhů nezdaří se Tu-
recku útok, resp. nedocílí jím, čeho mínilo do-
cílit.
Bulhar
Mišič
Pavlovič
Turecko
Drinopol
Bulharsko
Cařihrad
Bělehrad
Srbsko
Bukurešť
Rumunsko
12
article
(Viz poslední zprávy.)
Nový minimální balkánský
program?
Bělehrad, 21. července.
(Pův. dopis „Nár. Listů“.)
Telegrafické zprávy z Vídně sem sdělují, ž
tam našli nový minimální program rakouskosuher
ské politiky na Balkáně: autonomní Make-
donii. Je-li to pravda, měla by hra na schová-
vanou počíli znovu. Za adlonomní Albanií aulo-
nomní Makedonie. Jenže byla by to hra mnohem
nebezpečnější prvé.
Válka srbsko-bulharská byla ve- Vídni nepo-
chybně pozdrávena se skrytou radostí, neboť pevně
se věřilo, že Srbové budou poražení i seslabeni n
dlouhou dobu. V té víře dosti dlouho snažila se
Vídeňáky udržeti bulharská telegrafní agencie, jež
k veliké radosti „Neue Fr. Presse“. „Reichspostu“
ai j. rozprašovala celé srbské divise jako kdy
sloukne ..
Srba
Vídeňák
Neue
Bělehrad
Vídeň
Balkán
Albánie
Makedonie
Francie . Presse
13
article
Ale pravda musila ven. Srbské divise žily
bojovaly, nic nedbajíce žalostného svého pohřbu
ve vídeňském tisku. I když dokonce octly se kdesi
kde rozhodně nemohly býti, platil-li pro ně úmrtn
vídeňský lístek, byly vídeňské listy jako u vyje-
vení. Je to vídění či skutečnost? Brzy se pře-
svědčily o pravdě, když bulharská telegrafní agen-
cie najednou zmlkla jako dělo, z něhož vystřelen
poslední náboj. Ale pak vídeňský tisk strašně se
rozhořčíl na Bulhary. Dokonce i „Neue Fr. Presse“
rozkřikla se na ně. Není divu. Zklamání bylo přília
veliké a neočekávané. Pro vídeňský tisk Kuma-
novo nebylo ničím, Bitolj ničím, obsazení Albanie
ničím. Všechno to nestálo za řeč. Bulhaři byl
vším. A najednou tenhle úder do hlavy, úder prav-
dy, kterou jsme my tu všichni viděli, ale již mermo-
mocí nechtěli viděti oni, jichž obzory omezuje sva-
toštěpánská věž.
K Srbům a Bulharům stojí Vídeň v tomté
poměru jako k Čechům a Polákům. A to ne z ny-
nější doby, nýbrž z dřívější, kdy ještě vídeňský
tísk rád si zavtipkoval o „böhmischer Zirkel“, kdy
vídeňské publikum mívalo švandu z „der Wenze
kommt . . .“ Jen si vzpomeňme, jak nám býval
tehdy, abychom rozuměli, jak bývá tu Srbům, když
Bulhar
Neue
Srba
Čecho
Polák
Francie . Presse
Kuma
Albánie
Vídeň
14
article
denně podávají se jim porce úšklebků videňským
tiskem.
Litujeme, že se oba slovanští národově ne-
shodli důvěrně. Ale ať uvažujeme jakkoliv, vždy
vracíme se k tomu přesvědčení, že vinu nese bul-
harská politika. Hle, či průběhem války neměla
dosti příležitosti vzpamatovati se z chyb i vyjii
vstříc svým někdejším spojencům? Či hrdost jív
tom brání? Což je Bulharsko tak starým státem
že bylo by pod jeho důstojností příznati své po-
chybení? Je to nejmladší stát na Balkáně, Ben-
jamin mezi balkánskými státy, jemuž nejvíce štěst
přálo. I Srbsko vedlo čtrnáctidenní válku s Bul-
harskem, ale srbské dějiny docela otevřeně rži.
zaly na krále Milána jako na jediného vinník
A i tento ješitný král Milán nezdráhal se přijati
intervenci Rakousko-Uherska. Dnes jest Bulharsko
obklopeno se všech stran protivníky, ale místo aby
poslechlo přátelských rad, ono nevychází z gesťu.
Vždyť je to až z duše protivno. Čí se celý svět
má točiti výhradně okolo Sofije?
Politika, kterou provozuje Bulharsko, nen
evropskou politikou. To je polifika orientálské
školy, jejíž záshdou jesti nemohu-li já vyhráti, a
prohrají se mnou všichni. Pochybnoje
vůbec, zaslouží-li toto počínání názvu: politik
Vinou Bulharska vznikly komplikace na Bal-
káně, jeho vinou vznikají komplikace v Evropě
Jeden díl ruského tisku křičí na Srbsko a Řecko
Stůjte, dosti jste už pokořily Bulharsko! Ale což
Bulharsko už řeklo jediným slovem, že si přeje přá-
telské dohody? Ani jediným. Naopak ono povo-
lává Radoslavova v čelo vlády a za ministra za-
hraničních záležitostí Genadijeva, ono stále ještě
trvá v zatvrzelosti svého srdce a v nenávisti k
svým někdejším spojencům, a místo smířlivosti pře-
mýšlí, jak by je přece jen zaskočilo, když nemůže
na bojišti, tak jiným způsobem.
Radoslavův
Bulharsko
Balkán
Srbsko
Milán
RakouskoUhersko
Bala
Evropa
Řecko
15
article
To má býti patrně tendence nynější proměny
kabinetu.
I odpověď příšla nějak obdivuhodně brzy: ve
Vídní zredigovali nový minimální program rakousko-
uherské politiky na Balkáně.
Autonomní Makedonie.
Toto heslo vynáší i ruská veřejnost. Hovoří
něm „ruská demokracie“, bez jejíhož hlasu nemůže
prý býti makedonská otázka řešena. Tak alespoř
hovořilo se v Petrohradě na zasedáních právnické
společnosti. Ať nám dovolí „ruská demokracie“
přihlásiti se také o nějaký hlas . ..
Otázka makedonské autonomie měla své věc-
né oprávnění, pokud se nalézala Makedonie v rám-
ci Turecka, ačkoli o jejím řešení panovaly nejroz-
manitější pojmy. Tehdy měla býti autonomie pro
Makedonii politickou záštitou i sebeobranou prol
převratům v Turecku, jež tak často tam se při-
házely a přes noc měnily politickou fysiognomi
v říši. Ale proč dnes vyzvedati otázku autonomie
pro Makedonii. Bylo-li pochybno, existuje-li vů-
bec nějaký albanský národ jako národ, o nějakém
makedonském národě vůbec nemůže býti ani po-
chybných domněnek. Konečně v tom jest ne-
mravnost: že se dopustí, aby se národové mezi
sebou vraždili, a když výsledek není, jaký byl oče-
káván. výjde se s takovými hesly. Když volalo
Bulharsko, že nezbytně musí přijíti do styku s
autonomní Albanií, aby mohlo volně dýchati k Ja-
derskému moři, nemluvilo se o autonomii Make-
donie, ale když dnes Srbsko jest vítězem na ma-
kedonských polích, hle, jak mravními jsou najed-
nou ti, kteří včera ještě tleskali vítězné strate-
zli bulharské telegr. agencie . . . A petrohradšt
právníci-demokraté míní, že „hrubou silou“ nelze
řešiti makedonské otázky.
Vídeň
Balkán
Makedonie
Petrohrad
Turecko
Bulharsko
Albánie
Srbsko
16
article
Kam míří se z Vídně s nejnovějším „minimál-
nim“ balkánským programem, jasno je. Když se
neuskutečnily sny o srbských porážkách v
válce srbsko-bulharské, jež by byly Srbsku odňa-
ly možnost dalšího pronikání do nitra Balkánu, za-
tím co východ k Jaderskému moři mu zastaven
sutonomní Albanií, má býti makedonská autono-
mie spásonosnou myšlenkou.
I opět budeme slyšeti snad lítanie o živolních
zájmech monarchie.
Budou tomu věřiti slovanští národové? Uvěr
U drobném prodeji
ranní dlslo a sobě . sa 8h
večerni
na lb
Ve Eliálkách na venkově
ranní čislo
večerní
lnseráty
platí se hotově napřen
Přodplapent a inserty příjima
ndministrace v Marianské ul., a.
Tam nacházeji se tál
redakce, tiskárna a sxpedice
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracst
Vídeň
Balkán
Albánie
17
article
tomu lidově smýšlející elementy? A budou míti
tolik odvahy, aby této nekonečné tasemnici přeťa-
ly už jednou vývoj? Zdravé a zvětšené Srbsko ne-
ní pražádným ohrožením životních zájmů
zdravého Rakousko-Uherska. Nehledejte život-
ních svých zájmů v Albanii a v Makedonii, nýbrž
ve vlastních hranicích. Stvořte souručenství ná-
rodů místo dnešního systému! Ale to je ono, čeho
se bojíte, čemu se vyhýbáte, a co všemožně od-
kládáte.
Po okupaci Bosny a Hercegoviny Andrássy
narazil na tuhý odpor ve vídeňském i pešťském
parlamentě; vytýkáno mu, že svírá Němce a Ma-
dary slovanským polokruhem. V tom polokruhu
však hlavním článkem jest Srbsko. Posílením to-
hoto článku nabývá vlastně teprve tento polo-
kruh náležité živosti a pružnosti. To se ví ve Víd-
ni i v Pešti. A v tom jest vysvětlení jich sympa-
tií pro Bulhary. A my? Není naši vinou, to
stále opakujeme, že jsme byli vehnáni do této
strašné situace, kdy musíme také voliti dle svých
životních zájmů. Miškovského českobrodské
„Naše Hlasy“ v č. 28., jež se mi dostalo do ru-
kou, napsaly: „My. Čechové, oetli jsme se v tak
smutném postavení, že si musíme přáti porážku
Bulharů, aby byla otázka balkánská rozřešena
spravedlivě a po slovansku.“ Ale i to je přiliš vše-
obecně řečeno. Naše životní české zájmy nás nute
přáli si v tomto boji srbské vítězství, po-
něvadž ono má vyloučiti všechny kombínace ke
škodě slovanské otázky v Rakousko-
Uhersku. Nikoli my jsme nutkali Bulhary do to-
hoto podniku, my jsme zapřisáhali při všem, co
může býti Slovanům milo, ale marno byla vše, Ny-
ní stojíme už před svévolně stvořeným faktem,
nezbývá než o něm se vyjádřiti se svého české-
ho hlediska.
Andrássy
Němec
Bulhar
Miškovský
Čecho
Slovan
Srbsko
RakouskoUhersko
Albánie
Makedonie
Bosna a Hercegovina
Ma
Pešť
18
article
Bohužel, u nás není v tom ohledu, jak viděti,
dosud dosti jasno, a fo právě snad povzbuzuje ví-
deňské pavouky k nové prácí.
Pamalujme, že jsme nejen Slovany, ale také —
a to především — Čechy. Dejme pozor, abychom
svojí slovanskou širokost neplatili draze. Vůčí
dějinným událostem, jež mohou někdy přikvačiti
i na nás, třeba se zavčas vyzbrojovati a opevňo-
vati. Nespolehejme na to, že jsme byli před Rakou-
skem a budeme i po něm. Vždyť není jen o to, bu-
deme-li, ale ii jak budeme? Bulharský příklad
nám ukazuje, jak málo mohou znamenati v osud-
ných okamžících všechny slovanské tradice. Tvrdá
byla řeč jejich od počátku . . . A také berlinský
sjezd 1878 dobře mějme na zřeteli. Päni diplo-
maté nelámou si mnoho hlav takovými drobnost-
mi, jakými jsou tří, čtyř, pěti či šestimilionovt
národové. Kdybychom vyneslí celou tu spleť na-
šich otázek, spráskla by Evropa rukama a vy-
smála by se nám. A nás by lo tak bolelo . . . Na
berlinském sjezdě musilo se Srbsko brániti proti
ruské diplomacii, jež nechtěla dáti Srbsku ani Nis
ani Pirot, poněvadž prý tu žijí Bulhaři . . . Nebýti
prý Andrassyho, jak ujišťoval tehdejší srbský mi-
nistr záhraničních záležitostí J. Ristič, bylo by
dnes Srbsko dosud bez Niše a Pírotu. I Srbsko n
berlínském sjezdě draze platilo svoje slovanské
illuse šedesátých let. I dnes jemu, jež nejméně se
provinilo a jež nejvíce obětovalo pro společ-
nou věc, neptajíc se, je-li to psáno či nikoli, je-li
k tomu zavázáno či není, nařizuje ruský tisk, aby
zbytečné dále nepokořovalo Bulharska, ačkoliv
odtamtud jediného slova ochoty jsme dosud ne-
zaslechli.
Čecho
Bulhar
J Ristič
Evropa
Srbsko
Nisa
Pirot
Niš
Bulharsko
19
article
Mysleme tedy svými vlastními hlavami a my-
sleme hlavně o tom, abychom co nejméně byli
svojí budoucností závislí na náhodách.
Makedonská autonomie, kterou jako nov
vnadidlo mohli by z Vídně vhoditi mezi nás, těží-
ce z našich všeslovanských sympatií, není v na-
šem českém zájmu, ani politickém ani ho-
spodářském. Ona není ani reálným zájmem monar-
chie, nýbrž jest novou útěchou vídeňských astro-
logů, jimž hvězdy hasnou na obzorech jakoby na-
schvál.
Makedonie ať se spravedlivě rozdělíl
Vídeň
Makedonie
20
article
č. Slepánek.
Slepánek
22
article
Přehrada na řece Berounce.
Přehrada na řece Berounce.
Již v únoru r. 1911 usneslo se kuratorium
ústavu ku podpoře průmyslu pražské obchodn
komory, aby za spoluúčasti Jednoty povltav-
ské v Českých Budějovicích byly vyšetřeny
vodohospodářské poměry na přítocích vltav-
ských.
Hlavním předmětem šetření měly býti vodní
síly, zjíštění, pokud je vodních sil využito, ko-
lik a které z nich lze využiti, neboť ústavu
jednalo se především o to, aby měl a v evi-
denci vedl místa vhodná pro o sa zení prů-
myslu.
Vyšetřování s ohledem na uvedené dů-
vody mělo jíti tak daleko, aby jasny byly též
prostředky k získání vodních sil — zejména
pomocí nádrží co nejúčelněji vybudovaných.
Šetření byla skončena po dvou letech a při-
nesla cenný a bohatý materiál.
Jedním výtěžkem šetření jest studie ná-
drže na řece Berounce nad Křivoklátem. Tato
nádrž byla by nádrží nejen ochrannou, ale
i užitkovou při využití vodní síly (15.000 H
P.) chránila by dolní toky před velkými vo-
dami a za sucha by umožnila plavbu i na
nekanalisované části dolniho Labe.
Projektovanou nádrží zamýšleno jest vy-
užíti skrovně obydleného údolí řeky Berounky
od Křivoklátu až po Plzeň!
Vzdutá hladina vodní nad Roztockým
mlýnem měla by kotu 296 m t. j. hladina ná-
drže byla by nade dnem řeky ve výši 59 m
Touto vzdutou hladinou zatopí se skoro
) Z Technického odboru Národní strany svo
bodomyslné.
Berounka
Český Budějovice
Křivoklát
Plzeň
obchodn komora
technický odbor národní strana
23
article
plocha 3000 ha, a v nádrži získá se obsal
640 milionů m vody. V místě hráze měří po-
vodí řeky Berounky 7050 km2 — čili sedmi-
nucelých Čech — a se středním odtokem
asi 30 m odvede asi desetinu odtoku
vody z Čech.
Známé kolísavé vodní stavy Berounky lz
při volném obsahu nádrže asi 500 milionů m
skoro úplně urovnati; tím sníží se velké vody
v místě nádrže asi 1200 m3 sek. na odtok prů-
měrný, a nízké vodní stavy Labe u Ústí zvýší
se o 25 m.
V uvedeném případě lze počítati, že z
normálních let bude možno plaviti na ne-
kanalísovaném dolním Labi lodi aspoň s polo-
vičním nákladem, kterýžlo výsledek se za plné
suchých let jen málo zmenší.
Při výstavbě vnitřního stupně u Nadryb
lze pravidelně provozovati veškerou m í sln
plavbu ed Reztok až po Plzeň, tudíž
uspoří se výstavba dráhy, a získá
se plavební trať na délku 73 km. Vý-
konnost vodní síly lze ceniti asi na 15.000
H. P. s maximální výkonností 80 milionů kv.
hodin ročně.
Při nákladu 35 mil. korun připadlo by na
1 H. P. 800 K, na 1 km. plavby 500.000 Ka
1 m volného obsahu vody stál by 4 haléře.
Údolí řeky Berounky s okolím nyní velm
spoře obydleným bylo by značně oživeno.
zvláště kdyby se splavná trať spojila s Vlta-
vou — kanalisací dolní polovice Berounky.
K návrhu zvláštního komitétu, který se
realisováním projektu zabývá, konala sev
těchto dnech informační projíždka po řece Be-
rounce, totiž po trati, která spadá v oblast
navržené vodní nádrže. Této pochozí komise
zúčastnila se: Obchodní komora v Praze, Ob-
chodní komora v Plzni, Zemská regulační ko-
mise pro úpravu řek v král. Českém, Zemský
Berounka
Čechy
Labe
Ústí
dolní Labe
Plzeň
Praha
ha
km 2
km
500.000 Ka
Ob
24
article
výbor v král. Českém, Expositura ředitelstv
vodních cest v Praze, fa. Kapsa a Mülle
z Plzně, inž. F. Radouš.
Kromě uvedených zástupců zúčastnilo s
pojíždky šest členů Českého veslař-
kého klubu“), kteří na 3 těžkých ce-
stovních lodích projeli celou as 60 km. dlouhou
trať (o 15 jezech) poměrně v krátké době.
Tento ojedinělý způsob pochozí komise
jest v úplně opuštěném a všech komunikač-
ních prostředků zbaveném chudém kraji nej-
účelnější, a zručnost jako i znalost toku vody
p. veslařů umožnila hladký průběh namnoze
i nebezpečné jízdy přes četné peřeje a pře
15 jezů (bez vrátek), přes něž jen málo vody
přetéká, takže samotná přeprava tří lodí pr
21 účastníků trvala při rychlé obsluze pro
každý jez as 20 minut.
Účastníci pojízdné komise sešli se dn
17. t. m. v Plzni v místnostech Obchodní ko-
mory a po srdečném uvítání p. presidentem
Houdkem a p. poslancem Pokorným odešl
ještě k večeru k řece Berounce, aby vykonal
prvou část pochůzky od Plzně ke Chrá-
stu, kde zatím členové č. V. K. připravil
svoje 3 cestovní lodi na další projížďku až do
Roztok u Křivoklátu. Následujícího dnev
pátek 18. t. m. sešli se členové komise v Nad-
rybech, aby pokračovali v rekognoskován
trati, připadající do oblasti obrovské nádrže
Řeka Berounka od Chrástu až k Liblí-
nu (vzdálenost as 22 km.) protéká mírně za-
říznutým údolím, jehož stráně jsou skalnaté
neb pastviska jen spoře porostlá křovím; kra-
jina zmlklá, bez života, ničím, ba ani zpěvem
ptactva neožívená, působí tísnivým, smutným
* O veslařské části projiždky nalezne čtenář
podrobnější zprávu v dnešním sportovním věstníku
našem.
Mülle
Ing
F Radouš
Houdek
Praha
Plzeň
Berounka
Křivoklát
km
25
article
dojmem. Po nutném jednohodinovém poledním
odpočinku pokračováno v prohlídce od Liblí-
na do Zvíkovce (18 km.), kamž celá vý-
prava (21 osob) dospěla o 8. hodině večer.
Odpolední projížďka skýtala účastníkům již
více zajímavosti, krajina byla rozmanitější.
V této trati protéká Berounka hlouběji za-
říznutým údolím, jehož zalesněné stráněa
velebný klid lesů kontrastují s bystrým tokem
řeky.
V sobotu 19. t. m. časně z rána nastou-
peno ku projížďce poslední částí trati. Z ví-
kovec-Roztoky, v dělce as 18 km. Ně-
které lesní partie této trati zejména kol Tej-
řova a pobliž Hracholusk jsou kabinetním
kouskem přírody; škoda, že déšť znemožňoval
účastníkům pokochati se krásami přírody.
kterými právě kraj kolem Roztok a Křivoklá-
tu se honosí. Po celé délce trati střídají se
úzká, ale hluboká údolí a rozšířené obrovské
kotliny. Představíme-li si, že celá ta prostora
do značné výše bude naplněna vodou — vzbu-
zuje to v nás zvláštní dojem.
Podrobný a odborný výklad účastníkům
komise ochotně po celou cestu podával p. inž.
F. Radouš. Celkový úsudek vyzněl v ten
smysl, že projetá trať vskutku svojí polohou
jest předurčena pro vodní nádrž velikého ob-
jemu.
Do Roztok dostala se výprava o jedné
hodině odpolední, kde po krátkém oddechu a
po upřímném rozloučení nastal rozchod.
Jest si přáti, aby energii přípravného ko-
mitétu se podařilo sloučiti interes širokého
kruhu zájemníků a tak opatřen byl potřebný
kapitál, jehož výše vyvážena jest účelno-
stí navrženého projektu, o jehož všeobec-
né důležitosti není sporu.
Inž. A. K
Ing
F Radouš
A K
Lible
Zvíkovec
Hracholusky
Roztoky
Křivoklý
km