3
masthead
23. července 1913. Číslo 200.
4
title
Politický přehled.
5
article
Země české.
Země české.
Čeští sociální demokraté a zemský rozpočet
moravský.
Čeští poslanci sociálně-demokratičtí na
sněmu moravském hlasovali s ostatními po-
slanci českými pro rozpočtové provi-
sorium. Němečtí sociální demokraté vypá-
lili za to v neděli v „Arbeiterzeitung“ proti
celé českoslovanské sociálně-demokratické
straně obžalobu ze zrady na zása-
dách socialismu v otázkách rozpočtu
že tím zabočíla do nacionálně-mě-
5ťáckého tábora. „Právo Lidu“ včera
odpovědělo vídeňskému arcižurnálu německo-
socialistickému. Označívši jeho článek jako
doklád k typičnosti methody, které nyní
vedení německé sociální demokracie proti
českoslovanské sociální demokracii užívá,
konstatuje nejprve, že za hlasováním českých
poslanců sociálně-demokratických na sněmu
moravském pro provisorium rozpočtové stojí
celá česko-slovanská strana so-
cialistická, poněvadž výkonný výbor
strany v Praze dal souhlas k tomuto hlaso-
vání.
Praha
6
article
V meritu praví „Právo Lidu“: „Jedná se
o otázku velmi důležitou, ale nikoliv o otáz-
ku zásad, nýbrž o otázku taktíky. My už
před moravskými volbami veřejným osvěd-
čením projevili jsme stanovisko, že hlasování
o rozpočtu zemském, ve kterém nejsou výdaje
militaristické, výdaje na státní byrokracii,a
ve kterém velká většina výdajů je na
skolství a věci obecně prospěšné, nepovažu-
jeme za věc zásadní, nýbrž taktickon. Stejně
lako na př. případné hlasování o rozpočtu
obecním. Za dnešních poměrů a za dnešního
stavu vnitřního vývoje německé strany v Ra-
kousku o tom, co jest s hlediska české třídně
dělnické politiky takticky účelným a vhod-
ným, uvažuje a rozhoduje si česká strana s a-
n a, bez ohledu na nálady soudruhů ve Vídní.“
V druhé části své odpovědi reaguje „Prá-
10 Lidu“ na výtku „Arbeiterzeitung“ v tom
měru, že „zemský sněm Moravy, kde přece
bydlí také Němci, má být ovládán českou vět-
linou, že německá menšinová správa země
temá míti žádného vlivu.“ „Právo Lidu“ po-
ičivši „Arbeiterzeitung“ o tom, že na Mo-
ravě žije ze tří čtvrtin české obyvatelstvo, že
akékoli znásilňování německé menšiny je vy-
oučeno paktem moravským, napsalo: „Když
Němec
Ra
Vídeň
Morava
Prat10 Lido
7
article
„Arbeiterzeitung“ myslí a do světa je s to na-
nlouvat, že čeští sociální demokraté na Mo-
avě nyní svou taktikou směřují k tomu, aby
am „jedna, t. j. česká národnost vládla, a
lruhá, t. j. německá, byla ovládána“, pak jest
o jen důkazem, že vídeňské vedení německé
oc. demokratické strany ve svém nazírání
la národnostní věci a na národnostní spra-
ředlnost bloudi už tak daleko, že — dokud
nepřijde na cesty úplně jiné — naše my-
llenky a naše stanoviska přiro-
teně nebudou mu moci býti blíz-
Pokud víme, nemá „Arbeiterztg.“ vůbee
ráva, vytýkati českým socíálním demokra-
úm hlasování pro prozatímní rozpočet zem-
tký: němečtí poslanci soc.-demokratičtí v říš-
kém parlamentě přece hlasovali pro želez-
liční investice předposledního rozpo-
tového provisoria státního. To nebylo opu-
nění zásad?
8
article
Z Moravy.
Morava
9
article
V Brně, 19. července 1913.
V nemilosti. — Zemský výbor nový.)
Kdykoliv orgán z Rudolíské ulice č. 6 vytáhne
proti „Národním Listům“, vždycky sáhnedo
ušlechtilé“ zásoby „šlechetných“ svých nadávek,
imiž chce zastřít nedostatek důvodů. „Národní
Listy nemohou za to, že „Lidovým Novinám“ vel-
ni blízká „Samostatnost“ psala o nich jako o „or-
jánu nominovaného předsedy české kurie“, „Ná-
rodní Listy nemohou za to, že vůdcové pokroko-
vého bloku nabídli klerikálům místo druhého
nístopředsedy české kurie — a po revoltě Šrám-
kově jim musili dáti místo prvého místopředsedy.
Konstatování takových „přepokrokovostí“ je sice
nepříjemno, avšak v zájmu veřejné mravnosti, kte-
rouž se právě lidovo-pokrokové žurnály tak často
phánějí, a kteráž jim nevadí, aby docela tvrdily.
le dr. Bulín byl zvolen pouze do jednoho
odboru sněmovního, ačkoliv je ve 3 (finančním.
Šrám
doktor
Bulín
Brno
Rudolíský ulice
10
article
živnostenském a imunitním) a v jednom dokonce
místopředsedou.
V lidové straně pokrokové prý není vůdce d
Stránský k tomu, aby na sebe shrnoval všechay
úřady a funkce. Tomu věří dnes každý, kdo vi
že vůdce strany nedal se zvoliti ani do jed-
noho sněmovního výboru, ani ne do f-
nančního, kam dali se voliti vůdcové stran ostat-
ních dr. Hruban, Staněk a kde by vůdce po-
krokového bloku měl býti, už proto, že finanční re-
ferent zemského výboru je jeho stranník. A sa-
nace, kterou dr. Pluhař navrhne, ta sanace přece
nebude moci býti odbývána stereotypním: „My
sanovat nebudeme...“ A mimo to ve finančnín
výboru měl jistě býti jako zkušený finančník, jenž
stojí v čele jediného finančního ústavu zemského
mor. hypoteční banky, jako její vrchní ředítell
„Národní Listy“ svoje rady nepíšou proto, aby
je orgán z Rudolíské ulice musil bráti za své, ony
si prostě přes jeho nelibost a ušlechtilé nadávání
nedají vzíti právo, aby posoudily kroky, které s
na Moravě podnikají. —
Apelují-li v poslední době pokrokové kruhy n
součinnost klerikálních poslanců ve sněmě i zem-
ském výboru, pak je podivným k tomu krokem
ono ustavičné ostouzení zemského hejtmanaa
hraběte Bolcrediho. Nemáme příčin se obou
šlechticů těchto zastávati, ale za nerozumné v
zájmu české věcí považujeme to ustavičné
štvaní a odpuzování konservativní šlechty. Věci se
mohou vyvínouti tak, že budeme mítí na Moravě
sice „pokrok“ — ale zemský výbor něme-
ckýl Ostatně „Lidové Noviny“ to tvrdí, když hr.
Stránský
doktor
Hruban
Staněk
Pluhař
Bolcredi
Rudolíský ulice
Morava
11
article
Belerediho, ač je při sčítání lidu zapsán jako Čech
házejí do tábora německého. Jestli je hrabě Bel-
credí v německém katastru, pak to bylo věcí Jed-
noty českých voličů, v jejímž čele je dr. Pluhai
— tedy ne přívrženec mladočeský — aby ho na
to byla upozornila, aby se mohl vyreklamovati.
Miti „pokrok, pokrok a pokrok“ — ale míti men-
šinu ve správě země, to nemůže býti
přece ideálem poctivých českých
lidíl Ostatně mohlo by i těm nejpokrokovějším
od dra. Pluhaře býti známo, že české úspě-
chy mohly v minulém zemském výboru docíleny
býti pouze, když pro ně hlasoval hrabě Bel-
eredi. A moci nemáme, abychom sami, bea
souhlasu velkostatku, Němců a vlády změníli s
zřízení zemské a počet českých členů zemského
výboru.
Referáty v zemském výboru jsou přiděleny
finance má dr. Pluhař, věcl školské red.
Sonntag, živnostenské dr. Budinský
hospodářské prof. P. Šrámek. školy chlě
dr. Budínský, ale nedoslal je.
Bela
Pluhai
Pluhař
Němec
Sonntag
Budinská
profesor
P Šrámek
doktor
Budínský
Čechy
12
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Z polského tábora.
Haličský místodržitel ryt. Korytow-
ski, stavě se na cestě do Marianských Lázn
ve Vídni, přiznal, že nenastala ještě vhodná
chvíle, aby bylo možno jednati o novou vo-
lební reformu. Vadí jednak spousty, jež v Ha-
liči způsobily povodně a které poutají veškeru
pozornost obyvatelstva, takže není dosti času
na porady politické; hlavně však úplný roz-
lad, jenž po volební agitaci nastal v polském
táboře a nedopouští klidného rokování mezi
jednotlivými polskými stranami, nadtož mezi
Poláky a Malorusy. V politickém životě ha-
ličském nastane tedy pausa, která potrvá ale-
spoň do počátku září, než se polští politikové
vrátí z lázní.
Z hlasů polského tisku stojí za zmínku
nepříznivý dojem, způsobený resolucí spojené
národně-lidové strany, vzniklé sloučením klu-
bu všepolského s novou stranou křesťansko-
lidovou. Národně-lidová strana vyslovila se
ve své resoluci, jak jsme již oznámili, pro vo-
lební reformu na podkladě národního ka-
tastru. Proti této zásadě protestuje hned
za tepla nejsilnější nyní polský sněmovní klub,
šlechtické centrum, spojené s podolskými
autonomisty. Ve svém orgáně „Gaz. Narod.“
píší: Národně-lidový svaz měl by se jednou
pro vždy přesvědčiti, že žádná jiná ze stran,
potírajících starou osnovu volební opravy.
nepřijme národního katastru, poněvadž by byl
počátkem onoho rozštěpení země a rozděleni
společnosti, proti kterému centrum a autono-
misté se ohražují rozhodně, poněvadž volba-
mi poměrnými, budou-li se prováděti
přesně a důsledně, zabezpečí se Polákům ve
východní Haliči tytéž výhody, ale předejdou
se škody, jež by způsobil národní katastr.
Polák
Malorus
RakouskoUhersko
Vídeň
Halič
lidový strana
lidový svaz
13
article
Strach před panslavismem.
„Slov. Den.“ obdržel ze Slovenska zprá-
vu, že uherská pohraniční stráž vypověděla
správce dojčanského potravního spolku, pří-
slušného do Čech fjméno vypovězeného se ne-
udávál), z Uherska, poněvadž v něm shledala
pansláva. Důkazem jest pohraničné stráží to,
že u něho našla jakousi ruskou beletristickou
knihu a mimo to čítal prý také brněnské „Lid.
Nov.“, tedy orgán zcela jiště panslávský.“
Dopisovatel „Slov. Den.“ připomíná, že
správce potravního spolku byl vzorným ob-
chodvedoucím. Spolek jeho zásluhou vykazo-
val v posledních letech po 5000 K čistého vý-
těžku. Dojčané ho milovali jako nejlepšiho
svého spoluobčana a jeho ztrátu pociťují na
každém kroku. Jeho obchodní schopnosti a
dobrý poměr k občanstvu byl asi pro pohra-
ničnou maďarskou stráž nejdůležitějším důka-
zem jeho panslávství.
Slovensko
Čechy
Uhersko
Lido
14
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Turecká přání
Turecká vláda sice se přímo nepostavila
proti výstrahám velmocí, aby turecká vojska
nepřekročila čáru Enos-Midia, ale nemohla
prý zameziti, aby vojska nešla dále až do
Odrinu. Kde se zastaví v bezbranném území
turecké vojsko?
Turecká přání pro nejbližší budoucnost
jsou dosti smělá. Nabídky bulharského Načo-
viče turecká vláda odmítla; neměla ostatně
těžkou volbu, protože Načovič nemohl nic
říci o přímých hranicích na čáře Midia-Enos
(navrhoval bulharský variant na Ergene), ani
o zřeknutí se válečné náhrady.
Podle zprávy cařihradského dopisovatele
„Ruské Molvy“ proti Bulharům Turky popu-
dily i zprávy o násilí na mohamedánech v Ku-
kuši, kterých Řekové obratně využili. Proti
Bulharsku chystá se koalice řecko-srbsko-tu-
recká. Srbského zástupce Pavloviče přivítala
Vysoká Porta dostí ochotně; Porta není ani
proti plánu, který vypracoval ještě Milovano-
vič, podle něhož by se Turecko a Srbsko po-
liticky a hospodářsky (celní jednota) sblížilo.
Se Řeky Porta si vede opatrněji, protože se
bojí setkání s nimi v Trakii.
Turecko váhalo využitkovat stísněné si-
tuace Bulharska, protože nemělo peněz. Ale
nyní přijalo francouzský finanční program a
evropskou finanční kontrolu, takže opět se
mu dostává peněz. „Deutsche Bank“ tyto dni
dala Turecku místo 450.000 celý milion tur. lib.
Bulhar
Turek
Řek
Pavlovič
Ku
Bulharsko
Turecko
Srbsko
Deutsche Bank
EnoMidium
MidiumEno
15
article
Nespokojení důstojníci vrátili se k armádě,
když slyšeli o pochodu v před, proti Bulha-
rům. Oficiálně dostali příkaz „obsadit turecká
území, která mají být vyklizena bulharským
vojskem.
Neoficiálně chystá se něco jiného. Minulý
týden komitét Jednoty a pokroku navrhl vlá-
dě, aby nedbajíc na preliminárné smlouvy, ani
na Evropu, neohližejíc se na pravo ani na le-
vo, jak napsal „Tanin“, dobyla zase Odrinu
Rusku za to nabízí náhradu v Darda-
nelách a číní prý komitét velmi vážné sli-
by. Dopisovatel „Ruské Molvy“ arci se obá-
vá, že Turecko na konec zase oklame Rusko
Mladoturcí jsou prý tak jisti slabostí Bulhar-
ska a neutralitou Ruska, že počíta-
jísutkáním s Řeky na polích odrin-
penle
ských.
„Tanin“ píše? „Bude-li Bulharsko zapuze-
no do svých hranic, Odrin patří nám a ne Ře-
kům. Díplomacie ať zůstane teď na straně a
nechá slovo vojákům. Dokud Bulharsko ne-
podepíše smlouvy, jejíž prvý paragraí praví:
„Odrin vrací se ottomanské vládě.“ dotud at
naše diplomacie s ním nemluví.“ A „Tasfir-i-
Eíkiar“ jest ještě více v ohni: „Naše armáda
musí dobýti Odrinu do 23. července. Dobyti
Dedeagače a Gümüldžiny, postup ke Dramě
a utkání s Řeky — jsou také možné a pravdě-
podobné věci.“
Jaké přízraky vzbudila neústupnost bul-
harské diplomacie!
Bulhar
Řek
A Tasfir
Evropa
Rusko
Turecko
Bulharsko
Drama
16
article
Zlá situace.
Zlá situace.
Rakousko-uherský diplomat nedávno na-
pomínal veřejnost, aby se nedala strhnouti
ku předčasným úsudkům na základě jednotli-
vých diplomatických tahů, ale vyčkala až n
konec, kdy se ukáže, kdo vlastně diplomatické
tažení vyhrál.
Něco pravdy je v tomto mínění diplomata
z Míčového náměstí. Dnes nelze opravdu říci.
kdo více vyhrává z obou hlavních diplomati-
ckých soupeřů na Balkáně, zda Rakouskočí
Rusko. Ruské časopisy kloní se většinou
k pessimismu vzhledem na ruskou diplomacii
Zaznamenali jsme tyto dni úsudek „Nového
Vremene“, které ke kresbě nynějších balkán-
ských poměrů užívá jen černých barev. Od-
suzuje ostře oba slovanské státy, vytýká obě-
ma nedostatek kultury a ještě jiné chyby
hrozí autonomií Makedonie a zabráním novo-
pazarského sandžaku tak silně, že se zdá, ja-
koby mu na tom snad velmi záleželo v zájmu
bulharské věci.
míčový náměstí
Balkán
Rusko
Nový Vremen
Makedonie
17
article
„Russkaja Molva“ hlásí se stejně k černo-
hlídům. „Čeho třeba Rusku?“ ptá se a odpo-
vídá: „Jestliže ne balkánský spolek, na jehož
utvoření nedostává se balkánským národno-
stem kulturní prozíravosti, tedy aspoň zacho-
vání míru mezi nimi. Čeho třeba státům troj-
spolku, jmenovitě Rakousku? Seslabení bal-
kánských států, svár mezi nimi, což umožňuje
Rakousku za větších komplikací na východě
postavit méně vojska na jihu. Jedná Rusk
tak, jak toho žádají jeho zájmy? Nikoli, nebot
Rusko v nejdůležitějších případech sleduje ne-
dobropřejné pokyny z Německa. Petrohrad na
zlo sobě poslouchá Berlín. Není u nás urči-
tého hlediska a ještě nedávno vládlo v části
tisku nepochopítelné a nyní dosti obratně za-
nechané bulharofilstvo, které však bylo sti-
mulem té velikášské manie, za kterou tak
draho zaplatilo Bulharsko. Rusko mělo ener-
gickým slovem, po případě i mocným pohybem
zastavit rozbití Bulharska Rumunskem a ne-
dopustit, aby Bulharsko obrátilo své zraky
k Vídni. Čeká ruská diplomacie ještě horší
věci, až Rakousko začne se pořádat s vítěz-
ným Srbskem? Dovedou ruští diplomaté jed-
nati tak, jak káže zájem Ruska?
Podle „Ruské Molvy“ zlá situace ruské
diplomacie je v tom, že sice chápe své úkoly
ale není s to příměřeně jednat.
Molva
Rusk
Rusko
Rakousko
Německo
Petrohrad
Berlín
Bulharsko
Rumunsko
Vídeň
18
article
Kruppova aiéra
Kruppův
19
article
Vyšetřování, zahájené pro vyzrazování vojen-
ských tajemství essenskému závodu Kruppovu.
obrátilo se nejen proti důstojníkům a vojenským
úřadníkům, kteří se v nejbližších dnech zodpoví-
dají před vojenským soudem v Berlíně, nýbrž
i proti čelným osobám závodů. Bylo zahájeno ří-
zení proti ředitelům Hugenbergovi, Eccinsovi a
Hauxovi, kteří byli v Berlíně vyslechnuti.
Ředitel Hugenberg tvrdil v interviewech se
žurnalisty, že ředitelství v Essenu nic nevědělo
o tom, jednal-li jeho berlinský zástupce nesprávně.
Vyšetřující soudce však prý dospěl ku přesvěd-
čení, že při povaze důvěrných sdělení, jež ber-
linský jednatel Brandt zasilal, není možno, aby
ředitelství nevědělo ojeho trestných manipulacích.
jimiž si tyto zprávy opatřoval. Vyšetřování není
posud skončeno a není posud jisto, budou-li oni
tři ředitelé pohnáni před soud.
Zjistilo se, že jednatel Brandt si dal v jistém
kuželkářském klubu představiti několik dělostře-
leckých důstojníků, kteří mu mohli podati důvěrné
zprávy, a získav si znenáhla jejich důvěru, půj-
čoval jim značné sumy peněz, zval je do své lože
v divadle a po odevzdání tajných dokumentů jim
vyplatil sumy, jejichž výše je posud neznáma.
Protektorát Spojených států nad Nicaraguou
Nové demokratické vládě ve Washingtonu ne-
stačí státní smlouva, ujednaná dřívějším státním
sekrotářem Knoxem s republikou Nicaraguou, nýbrž
směřuje k jejimu rozšíření, které skutečně zavádí
protektorát nad touto středoamerickou republikou.
Nynější státní sekretář Bryan a president Wilson
chtějí patrně Monrocovu zásadu vykládati v nej-
širším smyslu, a sděluje se již, že podobné smlouvy
chystají se také s jinými státy.
Kruppův
Haux
Hugenberg
Brandt
Knox
Nicaragua
Bryan
Wilson
Monrocův
Berlín
Essen
spojený stát
Washington
20
article
Bryan dostavil se v sobotu do senátní komise
pro zahraniční záležitosti a žádal, aby návrh
smlouvy Knoxovy s Nicaraguou, zaručující Spoje-
ným státům vlastnictví každého mezioceánského
průplavu, který by Nicaragua po případě mohla
zříditi, a dávající jim lodní basi v Tichém oceánu,
byl změněn tak, aby Spojené státy měly vůči re-
publice nicaragujské stejné postavení jako vůči
Kubě.
Dle předlohy, kterou Bryan senátu podal, mají
spojené státy republice Nicaragui výplatiti tři mi-
liony dolarů, začež dostanou výhradné právo sta-
věti průplav a zříditi námořní stanici v zálivu Fon-
secově: Nicaragua nesmí bez svolení americké vlá-
dy žádné cizí mocnosti udíleti koncese k vojenským
nebo jiným účelům, ani přijímati půjčky. Také do-
voluje se jedině Spojeným státům zakročiti v pří-
padě nepokojů a zjednati pořádek.
Bryan
Knoxův
Fon
Nicaragua
Tichý oceán
spojený stát
Kuba
spojený stát republika
21
article
Bryanova předloha poukazuje na zodpovědnost
Spojených států, pokud jde o státní pořádekv
Americe, a dovozuje nutnost provésti zásadu Mon-
roeovu k ochraně panamského průplavu takovým
způsobem, jakého diplomacie Knoxova nikdy ne-
použila. A je významno, že president Wilson sdíli
dle všeho stanovisko Taftovo v otázce oportunity
držetí ochrannou ruku nad republikamí na pobřeží
moře Karnibského.
Hlasování na zkoušku v komisi senátu ukázalo.
že smlouva s Nicaraguou bude přijata velkou vět-
šinou. Bunde podporována vlivnými členy obou
stran. Smlouva neobsahuje žádných povinností s
strany Spojených států vzhledem k trvajícím fi-
nančním závazkům, ve Washingtonu se však oče-
kává zlepšení linančních poměrů republiky jako
výsledek stability, kterou americká kontrola příštím
operacím zjedná.
Z rozhovoru presidenta Wilsona s žurnalisty
v Bílém domě vysvítá, že president nehodlá stano-
viti všeobecnou politiku pro všechny středoame-
rické záležitosti. S každou republikou bude prý
se zvláště jednati dle okolností
Bryanův
Knoxův
Wilson
Taftův
spojený stát
pořádekv Amerika
Washington
bílý dům
22
article
Protiklerikální tábor lidu
v Kutné Hoře.
V Kutné Hoře, 21. července.
(Páv. zpráva „Nár. Lista“y
České klerikální hnutí koná letos v měsíc
září přehlídku svých věrných z Čech, Moravy a
Slezska v Kolíně n. L. Pro účelný zdar tohoto
konají nyní po celých Čechách pod pláštíky růz-
ných diecesních sjezdů, cyrillo-mefodějských slav-
ností rekrutýrku. Učinili tak v neděli 20. t. m.i
v Kutné Hoře, kamž pod pláštikem oslavy
jubilea sv. Vojtěcha učinili zájezd. Orgunisace ná-
rodní strany svobodomyslné v Kutné Hoře svolal
ke společné poradě všechny pokrokové maístní
strany za účelem společného protiklerikálního pro-
jevu. Strany sociálně-demokratická a agrární této
výzvy uposlechly a všech příprav se spoluúčasts
nily. Jedině strana národně- s o ci álne
odepřela se zúčastniti, našedší si pro tuto zá-
sadní otázku laciný důvod osobní animosity proti
jednomu z pořadatelů této společné akce. Třeba
přípomenouti, že v Kutné Hoře stojíme před vol-
bami do okresní nemocenské pokladny, okresního
zastupitelstva a volbami obecními a že místní hnutí
národně-sociální je na kordy se všemi ostatními
stranami, poněvadž jest chaosem živlů, kteří žijí
jen z kalení pojmů a rozštvávání veřejného života.
Sdružené tři pokrokové strany rozhodly se tedy
uspořádati projev samostatně bez národních socia-
listů, učinili všechny přípravy k tomuto projevu, pro
který v celém kraji i městě jevil se nadšený zá-
jem. V sobotu před protiklerikálním táborem lidu
přinesl místní nár. sociální list s průhlednou ten-
dencí zprávu, že národní socialisté, kteří před tím
odmitlí jakoukoliv spoluúčast, zůčastní se svým
řečníkem na tomto projevu.
List
svatý . Vojtěch
Kutná hoře
Čechy
Morava
Slezsko
Kolín
Český klerikální
23
article
Národní sociálové obrátili se na c. k. okresní
hojtmanství a zde hrozbou ohrožení pořádku chtěli
vynutili, aby jim c. k. okresní hejtman-
ství výmohlo misto pro jejleh mluv-
čího! Když ani tam nepořídili, vydali letáky,
v nichž lživě tvrdili, že spojené strany znemožnily
prý straně národněsociální svebodu slova na
protiklerikálním táboru a vybizeli v nich své stou-
pence ku protestu proti tomu na táboru samém.
V neděli o 10. hodině shromáždilo se na ná-
městí Palackého přes půl druhého tisíce lidu měst-
ského a venkovského. Národní sociálové, počtem
asi 30 výrostků, postuvíli se pod řečnickou tribunu
a vymáhali na pořadatelstvu, aby tábor nebyl za-
hájen nepohodlným jim místním řečníkem a aby
jejich řečník obdržel slovo. Pořadatelé jim v zájmu
táboru v první věci vyhověli, ve věci druhé
však vyhověti nemohli, poněvadž vládní komisař
z okres. hejtmanství připustil jen řečníky předem
ohlášené. To zavdalo národním sociálům podnět
k nanicovatým, odporným výstupům, jež všeobecně
byly odsouzeny.
Tábor zahájil důvěrník místní organisace so-
ciálně-demokratické p. Naužil, načež ujal se
slova p. Josef St. Hevera, redaktor „Nár. Listů“
z Prahy, který v řeči pět čtvrti hodiny trvající
poutavě vyložil podstatu a obsah náboženské my-
šlenky Kristovy, zdůraznil životní obsah a smysl
křesťanství, na dějinném vývoji ukázal, jak se kře-
sfanství přeměňovalo v politickou moc cír-
kve katolické, objasnil příčiny hnutí refor-
mačního v našem husitství a českobratr-
ství, jež opět položilo důraz na životní
praxi křesťanství. Dále vylíčil příčiny po-
tomního úpadku českého národa, vyvrcholivšího
vítězstvím protireformace, jejíž účinky sti-
hají náš národní život kulturně, polilicky i hospo-
dářsky do dnešního dne. Na to řečník podal hi-
storii vzniku a vývoje dnešního klerikalismua
Josef Stanislav
Hevera
Kristův
Praha
český národ
24
article
jeho povahopis ve věcech národních, politických,
kulturních, hospodářských a sociálních, dovodiv
protilidový a protikulturní ráz jeho,
načež v závěru své řeči zabýval se prostřed-
ky boje protiklerikálního; doporučoval
a odůvodňoval, abychom i po této stránce drželi
se slov Palackého, že, kdykoliv jsme zvítězíli, pře-
vahou ducha jsme zvítězili, abychom se tudíž vzdě-
lávali, školu a národního učitele mílovali, abychom
ve všem a všudy dávali více na zdravý lidský roz-
um, než na jalový křik, abychom byli navzájem
k sobě znášeliví, ctili svobodu přesvědčení a svě-
domí, abychom s lidem, skrze lid a pro lid praco-
vali a takto budovali pevné základy lepší budouc-
nosti a velikosti národa českého.
Řečník byl bedlivě poslouchán a v průběhu
řeči několikrát přerušen bouřlivým souhlasem. Jen
někteří národní sociálové protestovali, když řeč-
ník odsuzoval jalový křik a politiku pěstí — proti
tomu, „aby se mluvilo proti jejich straně“! Po za-
končení řeči byl řečník odměněn bouřlivou po-
chvalou.
V zájmu důstojného průběhu tábora ostatní
přihlášení řečníci vzdali se slova, načež byl tábor
zakončen. Obecenstvo setrvalo dlouho na místě,
odsuzujíc násilnictví národních sociálů, jež způso-
bilo ve všech kruzích kutnohorského občanstva
značné pohouření a odpor: po táboru i četní sluš-
nější národní sociálové prohlašovali, že se za to,
co se slalo k radosti klerikálů, stydí. Můžeme říci.
že nedělní protikulfurní čin těchto lidí jest po-
sledním hřebem do rakve hlučícímu a řvoucímu
bezmyšlenkovitému hnutí národních sociálů na
Kutnohorsku; tento ošklivý čin nesmí jim býti od-
puštěn a zapomenut již proto ne, že jest to čin
klerikalismu přísluhující. Svoje spojenectví a taj-
nou lásku, kterou tato strana ke klerikalismu cho-
vá, v Kutné Hoře v neděli prokázala co nejjasněji.
Palacký
Kutnohorsko
Kutná hoře
25
article
Hudba.
Hudba.
Jihočeské pěvecké sdružení.
Český jih může se nyní pochlubiti nejen své-
rázným uměním básnickým a malířským, nýbrž
zcela svým a samostatným reprodukčním uměním
rudebním. Má svůj vlastní pěvecký sbor, vybraný
t hudebně i pěvecky vyškolených učitelů. Svedení
nadšením a shromážděni kolem svého obětavého
lirigenta, sjížději se ke zkouškám každých 14 dní
lo Tábora i pořádají pak o nedělích a svátcích
produkce po jihočeských městech.
V dubnu zpívali v Pacově a Pelhřímově,
květnu ve MI. Vožici, Vlašimi a Benešově. Všude
provází obecenstvo jejich výkony zaslouženou po-
shvalou a nerado je propouští s podia, vynucujíc
ji stále nové a nové přídavky. Tak bylo ve Ml.
Vožici, tak i v Benešově, kde nadšení nebralo
konce.
Zajímavý jest již vznik „Sdružení“. Vlastní
piritus agens a tvůrce jeho jest Josef Maso-
pust (synovec nedávno zesnulého oblíbeného
Hlena pěveckého kvarteta „Kytary“ v Praze), jehož
d mládí vřelá muzikantská krev nedala mu klidu,
dokud úplně se hudbě nevěnoval a nesložil státní
skoušky, vycvičiv se u známého hudebního paeda-
joga a chlouby českého jihu B. Jeremiáše,
nyní ředitele hudební školy v Čes. Budějovicích.
kde také Masopust působí. Zásluhou Masopusto-
rou došlo ke zřízení pěveckého sboru, vybraného
ze 150 učitelů, jehož úkolem mělo být původně
pěti žalmy při pohřbech zemřelých kolegů. Avšak
Masopust, maje převzíti výcvik tohoto sboru, pro-
hlásil, že se v to uvoluje, avšak změní-li se smu-
leční sbory v radostné chorály — a tak došlo ke
zřízení tohoto „Sdružení“, které dnes sklízí úspě-
chy za své ryze umělecké výkony.
Josef
Jeremiáš
Masopust
Pacov
Vožice
Vlašim
Benešov
Praha
Čes . Budějovice
Masopusto
t Tábor
26
article
Počátky byly — jako každé — trudné a těžké.
Dirigent ujal se svého úkolu s pravou jihočeskou
houževnatostí a vytrvalostí. Po celý rok (1911)
scházeli se týdně učitelé z nejrůznějších končin
jihu a o přísných zkouškách, jež trvaly vždy celé
4 hodiny, cvičena nejprve 9 měsíců pouze vokali-
sace a recitace básní. Dirigent dobře poznal, na
čem nejvíce záleží při moderních sborech.
V těchto dnech podniká svérázné toto Sdru-
žení zájezd na český severovýchod. Posfleno úspě-
chy na jihu, těší se na přízeň obecenstva na se-
veru, které zajisté uvítá je se stejným nadšením
a porozuměním, jako obecenstvo jihočeské. Ne-
stačí tu výmluva: „Slyšeli jsme učitele moravské
slyšeli i pražské!“ Jest stejnou kulturní povin-
ností vyslechnouti i naše jihočeské pěvce, vyrostle
z tvrdé půdy a odkojené dechem zasmušilých lesů
jižních Čech.
Svéráznost jihočeského Sdružení uznali i sam
skladatelé, kteří věnovali některé své skladby
pouze a jedině jim. Připomínám pouze Jeremiáše
Hofímeistra. Picku atd.
Hofímeistra
Picek
Čechy
27
article
Jako na jedné straně jest duše jihočeská ne
přístupná cizímu pohledu, tak tomu, kdo jí rozumí
otvírá se celá a působí naň bezprostředně a spon-
tanně. Každého, kdo slyšel tylo rázovité pěvee.
musí uchvátiti stejné nadžení, a ocitnouti se v lep-
ším světě, prostém malicherných vášní, kde srdce
prožívá pravou očistu.
V programu, s nímž jihočeští pěvci vydávají
se na pout na sever od svých domovů, jsou z če-
ských skladatelů: B. Smetana. Zd. Fibich, Křížkov-
ský. Vendler, Hoffmeister, Foerster, Picka. Jin-
dřich a z cizích R. Schumann a C. Samnt-Saěns.
Zpestření programu, který skládá se celkem ze
26 sborů, zpívaných vesměs z paměti, tvoří půvab-
né, svěží slovácké písničky (.Jakú jsem si fraje-
renku“, Jede jeden furman“. „Tancuj, vykrúcaj“).
Program tento spolu s rozbory skladeb obsažen
je v úhledné knížce, ozdobené podobiznami skla-
datelů i sboru. Jihočeští pěvci dojdou na své pouti
jistě stejné pozornosti a uznání, jaké bylo uděleno
oběma starším našim učitelským sborům. Za svoje
ideální nadšení a za svoje výkony toho plně zaslu-
Dr. Ferd. Pelikán.
Smetan
Zdeněk
Fibich
Křížkov
Vendler
Hoffmeister
Foerster
Picek
R Schumann
C Samnt
Saěns
doktor
Ferd
Pelikán
29
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Lékařská exkurse. Z Karlových Varů
22. července. (K. k.) Američtí účastníci londýn-
ského lékařského sjezdu přibyli dnes ráno do Ma-
rianských Lázní a pokračovali odpoledne v cestě
do Karlových Varů, kam přibyli o 6. hod. Večer
je na jejich poctu hostina, uspořádaná městem.
= Samovražda na horách. Z Admonlu, 22
července. (K. k.) Jak zděluje alpská záchranná
stanice „Admont“, vídeňský turista František Kum-
poscht, jenž byl dnes nalezen na Velikém Buch-
stelnu mrtev, dle svých zápisků už ve čtvrtek 17
t. m. ráno spáchal samovraždu, přeříznuv si tepny
Všecky cenné předměly byly u mrtvoly nalezeny
František Kuma
Karlová Vary
Ma
30
article
Krádež skvostů. Z Visbadenu, 22. čer-
vence. Ve zdejším hotelu byly odcizeny bohaté lon-
dýnské dámě nezznámým mužem, který vydával se
za člena pařížského „Pigara“, skvosty v ceně 14 a
20.000 mk.
= Rakouský balon přístál v Italii. Z Videma.
22. července. Včera večer o 6. hod. přistál na hoře
Cretsa rakouský balon „Trident“. Italstí vojíni ba-
lon skonliskovali a letící v něm důstojníky prohlá-
sili za zatčeny.
Švýcarská garda papežská bez ručnie.
Z Říma, 22. července. Švýcarská garda zahájila
dnes svoji činnost pod velením Glangmannovým.
Není ozbrojena ručnicemi, nýbrž jen halapartnami.
= Záhadnou alérou zabývají se krakovské
policejní a vojenské úřady. Před několika dny
dostavil se do jednoho obchodu voják a žádal
majitele, by mu uschoval velký balik. Když s
pro něj nevracel, obchodník jej otevřel a nalenl
v něm ostře adjustované šrapnely. Zpravil o ná-
lezu policii, majitel balíku však dosud nebyl vy-
pátrán. Bylo zahájeno velmi přísné vyšetřováni.
= Podezřelý kreslič. Z Galace, 22. čer-
vence. Rakouský státní příslušník Valter Heinz
byl dopaden, když skicoval zdejší pevnost. Byl
zatčen.
Valter
Heinz
Řím
Trident
mk
Glangmannův
31
article
= Dožil. Z Pešti, 22. července. Dosavadní
vládní orgán »Magyar Nemzet«, který vy-
chází již 32 let, bude v těchto dnech zaztaven.
= Cholera. Z Pešti, 22. července. (K. k. uh.
V temešském Sigetu (kom. temešský) vyskytla se
4 onemocnění, podezřelá cholerou, jež měla průběl
smrtelný. Bakteriologické vyšetřování těchto pří-
padů naní dosud skončeno. Nová onemocnění ne-
byla již hlášena.
Ze Sarajeva, 22. července. (K. k.) Se zře-
telem na nebezpečí cholery byla zde u v celé zemí
učiněna nejpečlivější opatření bezpečnostní. V po-
hraničních místech vykonává se přísná zdravotně
policejní prohlídka. Protože zejména na vodní cestě
hrozí nebezpečí zavlečení cholery, vydala zemská
vláda více účelných nařízení, pokud jde o lodní
dopravu na Sávě a jejích přítocích.
= Požár na Brenneru. Z Inšpruku, 22. čer-
vence. Včera vyhořel v turistických kruzích zní-
mý hostinec „Schelleberg“ na Brenneru.
=Fílmová statístíka. Mezinárodní týdenní
produkce filmů obnáší 2,373.000 m, což činí roč-
ní obrat 150 míl. mk.
Magyar
Požár
Brenner
Pešť
temešský Siget
Sarajevo
32
article
Ženská prozíravost. Zesnulá královna bel-
gická Louisa, choť krále Kristiana IX., platila za
jednu z nejvlivnějších evropských osobností poli-
tických a ne bez příčiny. Nyní, u příležitosti no-
vých bojů balkánských, vzpomíná se v Dánsku na
doby, kdy hledal se pro bulharský trůn panovník.
Mezi kandidáty byl tehdy také 21letý dánský prine
Waldemar. R. 1879 byl sice zvolen knížetem bul-
harským Alexandr Batienberský, ale když se po
7 létech musil vzdáti trůnu, byl opět mezi kandi-
dáty dánský princ Waldemar a byl také zvolen
ale na žádost své matky volbu nepřijal. Královn
Louisa radila se o osudu svého syna se státním
radou Hjort-Lorenzem, který nyní o tehdejší roz-
mluvě píše v jednom z kodaňských listů toto: „Krá-
lovna řekla mezi jiným: „Nikdy a nikdy nedáme
své svolení k tomu, aby náš syn přijal bulharský
trůn. Národnost a zájmy Řeků a Bulharů jsou pří-
liš rozdílné, nežli aby mohla býti myslitelna trvalá
shoda. Bratři v Athénách a v Sofií ſřecký král Jiř
byl rovněž jejím synem) by mohli býti okolnostm
přinucení válčiti proti sobě. Abychom předešli té-
lo strašné možnosti, o to se přičiníme, seč budou
naše síly. Náš syn v Athénách je rovněž našeho
náhledul — Nyní se ukázalo, že obava prozíravé
královny nebyla zbytečna.
Louisa
Kristian
Waldemar
Batienberský
Lorenz
Řek
Bulhar
Jiř
Dánsko
Atény
Sofie
rada Hjort
33
article
= Automobílové neštěstí. Z Clermondu-
Ferrandu, 21. července (K. k.) Hraběcí manže-
lé Fernandes-Wales-Daldalaovy z Barcelony přišk
při jizdě automobilem o život. Automobil sřítil se
do řeky s výše 8 m.
=Nehoda rěckého rychlovlaku. Ze Rěky.
21. července, (K. k. uh.) Rěcký rychlík musil za-
staviti na volné trati mezi stanicemi Skradem
Susicí, protože prasklo brzdové potrubí a byle
nutno je spraviti. Mezitím přijel nákl ada
vlak, jenž vrazil do rychlíku. Posled-
ní rychlíkový vůz byl značně poškn-
zen. Nikdo nebyl zraněn. Rychlik pokračoval pak
v jízdě a dojel s malým zpožděním do Rěky.
= Obět cholery z kruhů novínářských. Z Bě-
lehradu, 22. července. Válečný korrespondenl
novosadského listu „Srbstvo dr. Petrovič ze-
mřel ve Štipu na choleru.
Fernandes Wales
Nehoda
Skrad
Rychlik
doktor
Petrovič
Clermond
Ferrand
Barcelona
34
article
Umělecké výstavy na Moravě.
Umělecké výstavy na Moravě.
Výstava čtyř ve Štramberku.
Umělecké výstavy ve Štramberku mají už svoje
jméno a zvuk v uměleckém životě Moravy. Již
páté léto otvírá se v tomto rozkošném městě umě-
lecká výstava. Letošní výstava je umístěna v upra-
vené kreslírně nové školní budovy a je otevřena
od 29. června do 8. září. Je to exposice čtyř uměl-
cá: D. Blažfěka, St. Lolka, Jak. Obrov-
*kého a J. štursy, kteří vystavují tu celkem
116 čísel, z čehož je 105 obrazů a 11 skulptur. Vý-
stava je bohatá početně, a působí silným dojmem
co do hodnot vystavených prací.
Oldřich Blažíček je zastoupen 49 čísly. Je
podivuhodná píle a bohatost eujetů tohoto mladého,
nadějného žáka Schwaigrova. Štramberská výstava
ukazuje celý okruh uměleckých zálib i činnosti Bla-
žičkovy. Jeví se v ní jako poctivý a svědomitý ma-
liř kostelních architektur a interieurů z chrámů
pražských sv. Víta, sv. Mikuláše a židovské syna-
gody, i z dílen svatovítských, jsou to dobře známé
obrazy už z jiných výstav. Kamenická dílna vy-
stavena je také v Hodoníně. Tento obraz souvisí
jak sujetem, tak podáním s novými obrazy Bla-
žíčkovýmí, s jeho studiemi ruchu dělníckého v le
D Blažfěk
Stanislav
Lolek
Blažíček
Schwaigrův
svatý . Vít
svatý . Mikuláš
Morava
Štramberk
Hodonín