ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9be0bb50-8f13-11dd-864d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 75, org 6, person 47, work 4
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v úterý 22. července 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 199.
4 article
luranni a večerní listy předplácí nei v Praze v administrael 2 K — na měsle. na čtvrt leta SK - s dvoji donáškou na rněnle na čtvrt leta- 7Ken ve Elialkách a K 30 na ma ěsle- Poštou. na čtvrt ieta : . . . 9 K e0n s dvojí zásilkou na měsle. na čtvrt lota . . . . 1 K S
Praha SKs
5 title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6 article Poslední dějství tragedie balkánské.
Poslední dějství tragedie balkánské. Jako by nebylo pořád ještě dosti ne- smírného toho hoře, balkánská tragedie ještě v pátém svém dějství překvapuje no- vou katastrofou! Zatím co Rumuni bez vý- střelu vnikají stále hloub a hloub do zbě- dovaného Bulharska jakoby šli procházkou na Balkán — Turci, vidouce celou Thracii prostou bulharských vojsk, kteráž odtam- tud vesměs odkomandována daleko na zá- pad a jih balkánský proti Srbům a Ře- kům — náhle se osmělili, roztrhali smlou- vu o mír nedávno v Londýně podepsanoua ženou své odpočaté vojsko úprkem znovu do boje, aby vychvátili Bulha- rům ztracenou Thracii, aby znovu se zmocnili pevnosti Lozengradu ba i sa- mého Odrinu! A dobývá se jim to hravě. Neníť tam hrubě nikde bulharského děla, ni bodáku více. Včera stihly již z Londýna a z Paříže hrozné zvěsti, že prý Turci již se zmocnili netoliko Lozengradu, ale že tu- recká jízda, vedená divosmělým Enverem pašou, vtrhla „vítězně“ již i do saméh Ddrinu! Potvrzení ohromné zprávy té sice ještě nedošlo, je snad předčasnou, ale pohříchu již nikoliv tak číro fantastickou, jako by ještě před měsícem zněla. Ano, neuvěřitelný děj, jakým bylo by z no vu opanováni Odrinu poraženým Turkem, a to bez boje: jest za dnešní zoufalé situace Bulharska a za nepochopi- telné pasivity Ruska bohužel docela možným.
Rumun Turek Srba Enver Bulharsko Balkán Londýn Paříž Turec Rusko r ztracený Thracie
7 article
Marně se tážeme, kterak mohli vlád- noucí státníci a strategové bulharští, jichž důmyslu bystrému ještě do nedávna obdi- voval se všechen svět stejně jako jejich energii, tak náhle jako z udělání upadnou- ti v takovou duchaprázdnou nedbalost a slepou vášeň a pustiti se do veliké války proti Srbsku a Řecku, aniž by se dříve byli dostatečně zabezpečili proti každému ne- bezpečí v týle svém jak se strany Rumun- ska, tak se strany Turecka. Když už se chtěli bíti s Řeky a Srby o Makedonii, pře- ce dával prostý rozum, že prvé musí mí- ti krytý bok i týl proti překvapení rumun- skému nebo tureckému. Na čem zakládá se jich vírav úplné bezpečí jak se strany neusmířeného dosud souseda a soka za Dunajem, tak se strany poraženého sice, ale vždy ještě vo- jensky docela nezlomeného Osmanstva za čarou čataldžskou? Nelze si tuto hroznou chybu vlády bul- harské vysvětliti jinak, nežli opojným ví- tězným slavomamem, kterýž zachvátil roz- hodující vojenské kruhy jako vládnoucí po- litiky bulharské, nežli nejpřepiatější sebe- důvěrou a ctižádostí, pokládající sebe za nepřemožitelného olbříma, jenž hravě zlo- mí všechen odpor v pravo i v levo a smí sám osud vyzvati na souboj. Strašně od- pykává dnes národ bulharský tuto tragi- ckou vinu svých vládců a vojevůdců. Štěstí válečné je opustilo na dobro a přeje Srbům i Řekům tak rozhodně, že srbské voje již vnikají do vlastního Bulhar- ska, že Řekové vítězně odhánějí pluky bul- harské od pobřeží egejského, od Solunai od Kavaly, zatím co Rumuni od Plevna táhnou na Soliji, a Turcí letí opuštěnou Thrakií na Drinopol! Sotva nalezneme dějinách novověkých příkladu podobně
Rumun Řek Srba Bulhar Srbsko Řecko Turecko Makedonie Dunaj Drinopol
8 article
náhlé katastrofální proměny losů národ- ních. Ani nejsmělejšího světoborce Napo- leona I. nestihla katastrofa před stoletím tak neočekávaně záhy a náhle. Dnes již úpěnlivě volá král bulharský k mocnářům evropským, aby v hodině ne- štěstí ho neopouštěli, dnes konečně podává již Srbům i Řekům ruku ke smíru, vysílaje svoje plnomocníky do Niše, a rovně jeví o- chotu přistoupiti na veškeré podmínky Ru- munska, aby nebylo Bulharsku vypíti ka- lich utrpení a pokoření do dna. Zdaž bude hlas nešťastného Bulharska vyslyšán? — Zdaž zakročí velmoci ještě v čas veškerým důrazem, aby zastavily prudký pochod zfa- natisovaných Osmanů před hradbam drinopolskými? Či nechají opět vztýčiti půlměsíc nad tureckým Odrinem, aby všechna ta krev hrdin slovanských pod hradbami jeho byla prolita nadarmo?! Kde by zůstala autorita Evropy, kdyby dopustila takového pošlapání smlouvy v Londýně nedávno za asistence evropské diplomacie mezi Ture- ekem a svazem balkánským uzavřené? Doufejme, že k této hrozné možnosti snad přece jen nedojde; doufejme, že ru- munské voje již zastaví se na padesát kilo- metrů před hlavním městem království bul- harského a tolikéž Srbové a Řekové že u- stanou dnes nebo zítra v operacích vá- lečných, aby s krutě ztrestaným nedávným spojencem rychle uzavřeli čestný, ne- krutý mír, načež asi pod nátlakem Evropy i Turci brzy upustí od svého troufa- lého nájezdu.
Srba Řek Napa Niš Bulharsko Evropa Londýn Turec
9 article
Však každá minuta je tu drahá a zúmyslně prodlévání velmocí na sebe žárlících taji- lo by v sobě jen nová dalekosáhlá napětía nebezpečí evropské .. . Praví se, že prý došlo mezi Rakouskem a Rusk em ku jistému sblížení za účelem spůsobe- ni brzkého míru mezi zápolícími soky bal- kánskými a vůbec ku pospolitému spolu- působení při nové úpravě mapy Balkánska. Tato z dá se býti na pohled porážkou Bulharska usnadněna; ale ve skutečnosti kdož ví, jakých obtíží ještě zplodí luštění těžkého problému makedonského Odkazujeme na pověst, že v diplomati- ckých kruzích rakouských uvažuje se zno- vu myšlenka o „autonomní Make- donii“, po boku „autonomního Albanska“ V ruském tisku opět čteme zatrpklé ú- vahy o tom, jak nemálo posloužíl praosud- ný bratroboj balkánských států tužbám po- litiků rakousko-německých a maďarských. Tak na příklad vypočítává „Nov. Vremja“ kterak prý Rakousko z dohrané tragedie balkánské bez námahy těží tyto výhody; 1. Úplného rozbití svazu balkánských spo- jenců a seslabení jich všech pro dlouhou dobu. 2. Uspokojení nároků souseda ru- munského bez zvláštních obětí. 3. Zlep- šeného postavení Turecka, jež zůstane ra- kouské politice vítaným toušem ve hre balkánské. — Naproti tomu usuzuje „Nov Vremja“, pozbývá Rusko značné sily bal- kánských spojenců, kteří k němu s nema- lou důvěrou a nadějí vzhlížívali.
Balkánska Rakousko Rusk Bulharsko Turecko Rusko Vremja
10 article Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci. Mírové podmínky Rumunska. Z Bukurešti, 21. července. (Ag. Tel. Roum. Dle poloúřadní „Presy“ stanovila rumunská vláda v odpovědí na poslední bulharskou notu následující mírové podmínky: 1. Hraníce Turtukaj—Dobrič- Balčik.
Roa Rumunsko Bukurešť Dobrič Balčik
11 article
2. Rumunská armáda neodtáh- ne z Bulharska do uzavření míru. Liberální „Viitorul“ dovídá se, že ru- munská armáda zastaví se v bal- kánských horách, aby poskytla vládě ještě jednou příležitost zabrániti vtrhnutí do Sofije tím, že přistou- pí na podmínky válčících str a n. Z Bukureští, 21. července. (Ag. Tel. Roum.) Dnes ráno dostal min. předseda Majorescu přímo od bulharského ministra zahraničních věcí Genadijeva del- ší telegram, ve kterém prosí se Ru munsko o mír a nabízí jme no v án zmocněnců, kteří mají vyjednávati na u- čitém místě, které stanoví rumunská vláda Také král Ferdinand zaslal králi Karloví telegram, kterým podporuje žádost ministra zahraničních věcí. Předběžné vyjednávání začne brzo a válčícím stranám po- skytne se příležitost, aby jednaly o příměř podle libosti buď v Niši nebo v Pirotu. Pre- limináře a mírová smlouva budou podepsany nejspíše v Bukurešti. Z Bukureští, 21. července. (Ag. Tel. Roum.) Rumunské vojsko přibylo včera do Orcha- ně, 30 km od Sofije. Z Bukurešti, 21. července. (K. k.) Vláda doručí večer odpověď na bulharskou notu.
Roa Ferdinand Bulharsko Bukurešť Niš Pirot Pre Orch Genadijevo delší km
12 article
Poloúřadní „Politique“ ubezpečuje, že vláda si přeje, aby vyjednávání bylo zahájeno se všemi válčícími najednou. Časopis vyvrací zprávu, že bylo podepsáno příměří mezi Ru- munskem a Bulharskem a podotýká, že vláda je pevně odhodlána odděliti otázku za- stavení nepřátolství od otázky mírových preliminářů. O zastavení nepřátelství budou moci vyjednávati delegáti příslušných hlavních štábů na některém místě bojiště. Z Bukurešti, 21. července. (K. k.) Sou- časně s telegramem, který zaslala bulharská vláda prostřednictvím italského vyslanectví za zahájením mírového jednání rumunské vládě. došel telegram stejného obsahu od krále Fer- dinanda králi Karlovi a telegram Genadijeva Majorescovi. Z Bukureští, 21. července. (K. k.) V úřad- ním telegramu bulharské vlády, došlém dnes v noci a sděleném rumunské vládě prostředni- ctvím italského vyslanectví, bulharská vláda přijímá všechny podmínky Rumunska a pro- hlašuje zejména, že nebude pokračovati ve válce protí Srbsku a Řecku, i když se ny í dohodne s Rumunskem. Do Niše u bírají se již dva bulharští delegáti. Žalostný stav v Bulharsku. Z Paříže, 21. července. Dle depeší ze Sofije zmocňuje se již obyvatelstva v Sofiji zoufalství. Se všech stran docházejí denně tragické zvěstí. Turecké vojsko jest již jen 120 km. od Plovdíva. Na severu postupují Rumuni a jeden rumunský sbor obsadil již Orchan, severně od Sofije. 3000 Rumunů stojí u Plevna a Gabrova, severně od Šipky. Blíží se hlavnímu městu beze všeho odporu. Rumuni ničí všechny mosty, telegrafní ve- deni a znemožňují dopravu potravin. V So- fiji není již chleba. Všeobecně pozorovati zoufalství, ze kterého může vzniknouti ka- ždého okamžiku revoluce.
Karel Genadijev Majoresc Plovdív Rumun Šipka Bulharsko Bukurešť Fery Rumunsko Srbsko Řecko Niš Paříž Plevno Gabrovo km
13 article Pod nátlakem Ruska.
Pod nátlakem Ruska. Z Bělehradu, 21. července. V politických kruzích se proslýchá, že skupština sejde se 3. srpna. Je domněnka, že do té doby bude mír uzavřen, takže skupština pouze jej schváli. Možná, že mírová smlouva zavdá narodňákům podnět ku prudkým útokům na vládu. Z jinak mlčelivých vládních kruhů proslýchá se dále, že vliv Ruska přiměl srb- skou vládu k urychlení míru tím způsobem že značně zredukovala své požadavky a že také přiměla Řecko k zmírnění nároků Přímé vyjednávání s Bulharskem je tedy vý- sledkem ruského vlivu v Bělehradě a v Sofiji. Pozoruhodno je, že styky Pašičovy s p. Hart- vigem jsou velmi čilé. Hartvig dostává denně četně telegramy z Petrohradu a stále kon- feruje s Pašičem.
Pašičův Hart Pašič Rusko Bělehrad Řecko Bulharsko Petrohrad
14 article Turci opětně v Drinopoli.
Turci opětně v Drinopoli. Z Londýna, 21. července. (K. k.) „Times“ oznamují ze Sofije 20. t. mi: Turci vtrhl do Drinopole po krátkém boji malou bulharskou posádkou. Ne- pravidelné vojsko páli, plení a do- pouští se různých ukrutností. Tu- recké vojsko postupuje ku před směrem východním. Ze Sofije, 20. července. (Došlo opožděně.) (Bulh. Tel. Ag.) Turecké vojsko, postoupivšt k Drinopoli, zahájilo palbu z ručnic a děl na bulharské oddíly, které střeží dráhu u Kulele- Burgasu. Vláda podala v té věci protest u cizích vyslanectví. (Víz poslední zprávy.)
Turek Londýn Drinopol Sofijá Burgas
15 article Chvíle velí.
Chvíle velí. Šťastně v této kampani, kterou pod rou- škou zápalu pro ústavnost vedou státoprávní pokrokáři, dotáhli jsme to k tomu, k čemu českém životě se zpravídla dochází. Do zpě- něného inkoustu namočila „Samostatnost hysterickém záchvatu péro a napsala známé české slovo — zrada. Chorobnost dostu- puje velkého stupně. Aby se nešířila, je po- vínností naší dále přikládati léky. Němci neodváží se prý ničeho, poně- vadž prohlašují se za živel stát udržující, musí přiskočiti na pomoc a nedělati státu obtíže. Je zajímavo, co mluvil posl. Pacher v Jablon- ci: „Poměry v zemi jsou jiné než v říší. Kdyby Němci přešli do oposice, porazili by systém. který by byl vystřídán novým. Němci musej usilovati o to, aby byli u vesla a udávali tón... Kdyby měly se opakovati doby jak za Badena, musili by němečtí poslanci sá- hnouti opět k boji Je jasno, že Němci na zemském sněmu provozují obstrukci, která otřásá úvěrem stá- tu ale ve Vídni jsou ve vládní většině, poně- vadž a pokud je to pro ně s výhodou. Je přirozeno, že Němci půjdou s vládou, půjdou zachraňovat stát, pokud vláda nebude proti nim, pokud nepůjde lámat jejich ob- strukci. že by se však Němci neodvážili k ni- čemu, když by měly býti řešeny naše „staleté bolesti“, když by celá situace byla dána do našich rukou, to je fantasování, které také pan Pacher osvětlil větou: „Kdyby se měly opakovati doby jako za Badena (a to se ne- řešily staleté bolesti naše), sáhnou němečt poslanci opět k boji!“
Němec Pacher Baden Jablon Vídeň
16 article
Na jinou kolej hledí přesunout polemiku státoprávní orgán. Mluví o škodách, které neobratnost a chyby naší diplomacie způso- bily obyvatelstvu říše a celému hospodářství státnímu, my mluvili o tom, že není ještě roz- hodnuto, o tom, že naše zahraniční politika na Balkáně prohrála. Bude-li výhra oficielní politiky zahraniční — t. j. rozbití balkánské- ho spolku a udržení vlivu v oslabených stá- tech dle hesla „rozděl a panuj“ — drahá nebo laciná, o tom jsme nepolemisovali. Jen tolik víme, že naděje námi kladené do toho, že události balkánské přivodí lepší politiku za- hraniční, a tím v důsledcích také vnitřní, vel- mi pobledly, právě tak jako naděje, že roz- vrat všech veřejných poměrů v Uhrách seslab
Balkán Uhry
17 article
U drobném prodejle ranní člalu o sobě . za 8h večerní za lk Ve fliálkach na venkově ranní čislo večerni lnseráty plati se hotově napřed. Předplacení a inserty přijíma administraco v Marianské ul., a Tam nacházejí se tál redakce, tiskárna a expadice „Národnich Listů“ Rukoplay se navraceii.
18 article
vliv Maďarů na zahraniční i vnitřní politiku říše. Dílo konsolidace v Uhrách, které prove- deno bylo třeba brutálními prostředky hr. Tiszou, znači pro nás politicky zhoršení, po- něvadž politická moc bude zase dělena mezi Maďary a Němce, a větší část budou míti Maďaři. Říci, že nyní nastala chvíle, kdy my má- me v rukou celou budoucnost, kdy můžeme staleté bolesti vyléčit, kdy nastal čas, kde roz- hodný úder náš to přivodí, je prostě velmi mnoho slov. To může hlásati skutečně jen ten, kdo hlásá politiku zoufalosti, kterou my jistě nehlásáme a nikdy nehlásali. Bráníme se a budeme se bránit proti tomu, aby základ- na boje byla falešně líčena, aby nepřítel byl podceňován, pomoc přátel nadceňována.
Maďar Němec Uhry Tisza
19 article
My jsme nezoufali, nýbrž pracovali. My jsme byli kaceřováni za to, že jsme chtěli pro- vésti malý finanční plán, my jsme byli ozna- čováni za slabochy, když jednali jsmeo slušné a spravedlivé narovnání mezi oběma národy a to v době, kdy vskutku všecky kruhy v říši pokládaly smin mezi Čechy a Němci za státní nezbyt- nost, v době, kdy v Uhrách teprve se po- čínala prováděti konsolidace a nevědělo se, jak vše dopadne. Ale pánové ze státo- právní strany vyskočili ze svazu zemských poslanců, pánové z národně-sociální strany odešli z osmičky, seslabovali posici českou v jednání a vzbuzovali svojí agitací v odpůrcích i u vlády dojem, že by donutily jednající stra- ný, aby nemohly dodržeti smluvené narovnání, šíříce tak lhostejnos k dějům vyrovnacím u vlády,u Němcůpak obavy, aby, činíce ústupky, ne- byli pak mezi svými blamováni, až by vy- rovnání rozbil český radikalis- mus. A dnes vzbuzují tuto náladu znova, dnes opětně celým způsobem své agitace dávají nepřátelům našim do rukou zbraň, že na če- ské straně není nikoho, kdo by mohl převzít záruky, že to, co bude smluveno, bude splně- no. Po provedení tohoto důkazu k názoru, že nám Čechům musí býti narovnání naok- trojováno, je jenom krok! Pro veškeru budoucnost musíme prohlásit již dnes, že tuto půdu přípravují radíkální strany.
Němec Čecho Čechy Uhry
20 article
To píšeme také na adresu býv. ministra posl. Karla Práška, který stanoví jako nové podmínky narovnání to, že Čechům se ve sprá- vě státní musí dostati obdobného postavení jako Němcům ve správě zemské, který chce záruky čtvrtstoletého nerušeného vývoje českého národa, který zkrátka komplikuje narovnání v Čechách se změnou říšské ústavy. při níž ke sporným bodům mezi námi a Něm- ci by přístoupila celá řada sporů mezi jedno- tlivými národy a tím na dohlednou dobu by byla možnost narovnání v Čechách zmařena. Není pochyby, že všecka naše snaha musí smě- řovati k tomu, abychom ve správě státní měli takový vliv, jaký nám dle naší hospodářské kulturní síly náleží. Že však ta cesta, aby ústa- vou to bylo zaručeno a provedeno, je daleká, o tom, myslím, pochybovati nelze. Posl. Prášek má pravdu, že jsme nešli s agrárníky do obstrukce. Nepotírali jsme malý finanční plán, nebyli jsme proti červenco- vému zasedání, nezahájili jsme proti ně- mu obstrukci, nýbrž byli jsme pro červen- cové zasedání a pro projednání finančního plánu, poněvadž — chtěli jsme míti pro země úděly a zálohy na ně pro tuto dobu.
Prášek Čecho Němec Posl Čechy Německo
21 title
FEUILLETON.
22 article Z pařížské kroniky.
Z pařížské kroniky. 19. července. Do nedávna bylo pravidlem, že jarní sai- sona pařížská končila dnem Velké ceny. Oné neděle, kdy připadala poslední sportovnt schůzka na rozkošném závodišti v Long- champsu, zarámovaném kol dokola bujnou ze- lení boulogneského lesa, uzavíraly se účty velkého jarního života. Pořádati ještě po tom- to datu, jež připadalo zpravidla v polovici června, nějaké schůzky, otevírati salon spo- lečnostem, zváti na domácí a zahradní slav- nosti, pokládalo se za poklesek proti společen- skému zákonníku. Rozumělo se, že po oné velké neděli všechna vznešená společnost její cizí hosté nemá v Paříži co dělati a co hledati a že pro její další působení a další požitky jsou připraveny jiné scény v zátiší venkovských zámků, v lázeňských místech, na břehu moře a v horských zákoutích. Dnes, kdy Velká cena jest posunuta až na poslední neděli července — vždyť tak je líto loučiti se s oním rozkošným zázrakem světa, jakým jest pařížské jaro — jest nadobro pomíjen onen společenský příkaz a stejně jako dříve vyka- zují mondénní listy i počátkem července v svých zprávách ze společnosti neméně oká- zalé čajové a večerní schůzky a slavnosti. Ale to trvá nicméně jen krátký čas. I když léto nepřichází nemilosrdně útoky žhavých pa- prsků, jako je tomu letos, rozprchne se po- čátkem července saisonní Paříž a s ní mizí i kouzlo jarního života. Místo pestrého a pře- kotného ruchu nastupuje jen náhradné živoření.
Longa Paříž
23 article
Chcete-li, všechno si shledáte, co tvoří vlastní obsah pravidelného života Paříže, ale všechno to jest jenom v náhradné formě. Najdete di- vadla, toužíte-li po nich, ovšem s letním re- pertoirem a s chabým obsazením kusů. Na- jdete výstavy, ovšem jen s výbory děl často sice dobře informujících o současném umění francouzském, zejména u Bernheima, Durand- Ruela a Drueta, ale nemajících aktuálnosti pro roznícení zájmu a zvědavosti. Boulevardy mají svůj pestrý život pro vaše uspokojení, a ne- podržují-li zcela své tvářnosti velké saisony. mají vždycky schopnost aspoň naznačiti obraz svého pravidelného života. Tak přichází léto se svým uskrovněním a se svou tichou za- mlklostí. Letošní neděle Velké ceny byla jedna z nejhezčích sportovních schůzek, jež při vrto- šivé náladě června neměly vždy štěstí, aby poskytovaly chvíle nejpříhodnější nejen pro vlastní sportovní účel, ale zvláště pro veškeru okázalost letní módy. Kolikrát bylo letos třeba odříkati se úspěchu skvělých toalet i těm, kdož je tvořili, i těm, které v nich měly se objeviti na tribunách závodiště i v prome- nádách pezáže, kde ve velkých závodních dnech se schází vše, co možno zváti elegantní
Bernheim Durand Ruel Druet Paříž
24 article
Paříží. Ale ona poslední sportovní schůzka se těšila veškeré přízni nebes, jejichž zářivé slunce vylákalo v boulogneský les celou Pa- říž a dodalo nádhernou atmosféru bezvadného letního odpoledne onomu obrazu, překypují- címu životem a ruchem, jaký se rozvíne na celém ohromném závodišti, i na trávníku, kde se utáboří drobní lidé, všichni ti odborní hráčí, kteří jdou celý rok ze závodiště na závodiště, i nervosní a s jakousi překotností v hru se pouštějící diletanti, i u tribun, kde v tento den jest hostem také president republiky s ce- lou svou oficiální družinou. Závod za závo- dem se střídá, vlny vzrušení se vzbouří a opae dají, dostupujíce ve chvíli zápasu o oněch tři sta tisíc velké ceny své nejvyšší síly a roz- hovořujíce se po ukončení závodů stejnoměr- ným hlukem, mezitím co se rozcházejí alejem lesa vzrušení a debatující účastníci z trávníku a co se rozjíždí tisící a tisíci povozy velká společnost s druhé strany závodiště. To je den Velké ceny, a jestliže se pro- nášejí stesky v odborných kruzích, že dneska ztrácí tato velká sportovní manifestace na svém významu a na své přítažlivosti, jestliže v posledních letech se jí neúčastní cizí koně, zejména angličtí, neztrácí nikterak na své po- věsti okázalé společenské schůzky a zůstává pro všechny vrstvy Pařížanů výroční slav- ností, jíž nelze propásti. Jest příkazem, do- staviti se v poslední neděli červnovou na Longchamps, jako jsou příkazem jiné povin- nosti výročních dní. A tito dobří a věrní Pa- říži vykonávají podobné příkazy a povinnost s důstojností a přesností, jak jim káže jejicl vrozený konservatismus.
Pařížan Paříž Velká cena
25 article
Henri Rochefort byl z těchto Pařížanů Letos na jaře scházel už v závodní společnosti tento věrný návštěvník turfu, jenž ve své oso- bě spojoval neúnavného polemistu s rozváž- ným požitkářem a jenž rád odkládal své bo- jovné péro, aby se oddal svému klidnému opatrnému diletantismu uměleckému a spor- tovnímu. Jakoby chtěl zůstati věren staré spo- lečenské tradici, odešel ve dnech, kdy končila velká saisona. Jím zmizela z pařížského života jedna z nejznámějších a nejtypičtějších jeho figur. Nebyl znám jen přímo osobním svým vystupováním, nýbrž jeho umělečtí přátelé, současní malíři a sochaři zvěčnili tolikráte onu krásnou hlavu velkého čela, nad nímž plamenem se zvedal chomáč bílých vlasů, s hlubokýma, s nepříjemnou pevností utkvíva- jícíma očima a s mefistofelskou bradou, jež byla v rozporu s ústy značné vlídnosti a jem- ného úsměvu. Kus historie Francie odešel s tímto životem, jenž znamená půl století zá- pasů, často chimérických a z pravidla velmi spravedlivých, a jenž jest pestrou směsí nej- rozmanitějších a tolikrát prarůzných osudů z nichž vždycky vychází Rochefort s důstoj- ností hrdiny dne a s vážností vítěze. Je sotva
Rochefort Francie
26 article
možno analysovati a sjednotiti Rochefortovo dílo, najíti v nesmírném množství jeho článků pevnou kostru jeho politického přesvědčenía jeho životního názoru. Neunavný pamíletář dá se unášeti svým bojovným temperamentem a ocitá se často v rozporech, a tak se téměř stává, že historii jest odevzdáván jakýs Ro- chefort anekdotický, místo Rocheforta ne- únavného bojovníka politického, jenž tolikrát mocně zasáhl v osudy Francie posledního půl- století. Pakli už vlastně dávno odešel z armá- dy aktivních politiků, zůstal do posledního dechu pod praporem francouzského žurna- lismu jako jeden z jeho největších a nejslav- nějších příslušníků. Den co den přinášela Patrie jeho úvodní články, v nichž v době bal- kánské války byl z prvních, kteří promluvilí zde ve Francii pro balkánské Slovany. A osm- desátiletý stařec, u něhož věk nedovedl však ani schýliti jeho hrdou, vztýčenou hlavu, ani ochaběti jeho bojovného ducha, propůjčoval i tentokráte svým slovům veškeru útočnost svých mladých Jet.
Rochefortův Rochefort Francie
27 article
Nebyl by býval truchlivě sklamán dneš- ním neblahým obratem balkánských událostí. jako jest jím sklamána celá Francie, která s veškerou upřímností svých sympatií se tě- šila z úspěchu balkánských spojenců, netajíc se níkterak ironickou radostí z nezdaru, jaký provázel mátožná počínání rakouské diploma- cie? Není pochybnosti, že v dnešní situaci bal- kánské by byl velký polemista z Patrie adre- soval zlé epištoly Bulharům, kteří — jak ve- škeren tisk francouzský den co den jim vy- čítá — nejen zradili solidaritu spojence, ne- jen poškodili Slovanstvo v očich Evropy, ale zvláště a zejména kompromitovali onu vzne- šenou ideu humanity, za níž — jak neustali uváděti — se prý pustili v boj s Tureckem. Nová válka balkánská zaměstnává značnou měrou francouzský tisk, v němž ovšem stále jsou hlavním předmětem domácí starosti. z nichž nemůže býti větší, nežli jest nová vo- jenská organisace země, jež jest pozvolna, ale důsledně projednávána sněmovnou, zatím co se stále protestuje veřejně i potají proti tří- leté vojenské službě. Ale zdá se, že strana protestující, jakkoliv nikterak neztrácí na energii a přesvědčivé výmluvnosti svých apo- štolů, ztrácí na počtu svých stoupenců, kteří vidí patrně marnost boje, jenž konečně ne- bude než výmluvným protestem a jistě velmi účinným propagačním činem na prospěch stra- ny socialistické a na prospěch revolucionář- ských syndikalistů, kteří s ní jdou společně, majíce velmi odhodlané pomocníky v přísluš- nících anarchistických sdružení. Poslední ne- děle opět došlo k veliké manifestaci proti tříleté službě, ovšem za značně menšího počtu účastníků, nežli prvně a za menšího úspěchu.
Bulhar Francie Evropa Turecko
28 article
Pařížané, i ti socialističtí, jsou jistě velmí vrtkavý element a není pochybnosti, že ona „garden party“, pořádaná Jaursem a sou- druhy v Pré-Saint-Gervais za branou Paříže, měla pro ně méně přítažlivosti, než radovánky národní slavnosti, jež už byla v plném proudu. A onen ohromný jásot, jakým byla vítána ar- máda den na to při výroční přehlídce na zá- vodišti v Longchampsu, a onen úspěch této vojenské slavnosti, jež svým tempem, svou okázalostí a svou bohatou a pružnou obřad- ností sotva může najíti sobě rovné v tomto oboru, byl příliš mohutný, než aby neutlumil ihned hlasy odpůrců. Letos prvně se účastnilo přehlídky černé vojsko z Afriky a nutno říci, že Francouzi jsou prostě obdivuhodní, jakými obratnými finessami dovedou si získávati sym- pathie u těch, kteří se stávají dnes nejen ne- zbytní pro jejich koloniální výboje, ale také pro hájení Francie samé. Není pochyby, že všechna pozornost, kterou i vláda i zejména obyvatelstvo Paříže zahrnulo Annamity. Alží- rany a zvláště černé Senegalce při této jejich první návštěvě v metropoli, nemůže než na- dchnouti je pro Francii. Rudolí Kepl.
Pařížan Francouz Annamita Kepl SaintGervaisa Paříž Afrika Francie