1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v úterý 22. července 1913.
Praha
4
article
luranni a večerní listy
předplácí nei
v Praze v administrael
2 K —
na měsle.
na čtvrt leta
SK -
s dvoji donáškou
na rněnle
na čtvrt leta-
7Ken
ve Elialkách a K 30
na ma ěsle-
Poštou.
na čtvrt ieta : . . . 9 K e0n
s dvojí zásilkou
na měsle.
na čtvrt lota . . . . 1 K S
Praha
SKs
5
title
Dnešní číslo pro Prahu jest o a
s přílohou pro venkov o 16 stranách.
Praha
6
article
Poslední dějství tragedie
balkánské.
Poslední dějství tragedie
balkánské.
Jako by nebylo pořád ještě dosti ne-
smírného toho hoře, balkánská tragedie
ještě v pátém svém dějství překvapuje no-
vou katastrofou! Zatím co Rumuni bez vý-
střelu vnikají stále hloub a hloub do zbě-
dovaného Bulharska jakoby šli procházkou
na Balkán — Turci, vidouce celou Thracii
prostou bulharských vojsk, kteráž odtam-
tud vesměs odkomandována daleko na zá-
pad a jih balkánský proti Srbům a Ře-
kům — náhle se osmělili, roztrhali smlou-
vu o mír nedávno v Londýně podepsanoua
ženou své odpočaté vojsko úprkem znovu
do boje, aby vychvátili Bulha-
rům ztracenou Thracii, aby znovu
se zmocnili pevnosti Lozengradu ba i sa-
mého Odrinu! A dobývá se jim to hravě.
Neníť tam hrubě nikde bulharského děla,
ni bodáku více. Včera stihly již z Londýna
a z Paříže hrozné zvěsti, že prý Turci již se
zmocnili netoliko Lozengradu, ale že tu-
recká jízda, vedená divosmělým Enverem
pašou, vtrhla „vítězně“ již i do saméh
Ddrinu! Potvrzení ohromné zprávy té
sice ještě nedošlo, je snad předčasnou, ale
pohříchu již nikoliv tak číro fantastickou,
jako by ještě před měsícem zněla. Ano,
neuvěřitelný děj, jakým bylo by z no vu
opanováni Odrinu poraženým
Turkem, a to bez boje: jest za dnešní
zoufalé situace Bulharska a za nepochopi-
telné pasivity Ruska bohužel docela
možným.
Rumun
Turek
Srba
Enver
Bulharsko
Balkán
Londýn
Paříž
Turec
Rusko
r ztracený Thracie
7
article
Marně se tážeme, kterak mohli vlád-
noucí státníci a strategové bulharští, jichž
důmyslu bystrému ještě do nedávna obdi-
voval se všechen svět stejně jako jejich
energii, tak náhle jako z udělání upadnou-
ti v takovou duchaprázdnou nedbalost a
slepou vášeň a pustiti se do veliké války
proti Srbsku a Řecku, aniž by se dříve byli
dostatečně zabezpečili proti každému ne-
bezpečí v týle svém jak se strany Rumun-
ska, tak se strany Turecka. Když už se
chtěli bíti s Řeky a Srby o Makedonii, pře-
ce dával prostý rozum, že prvé musí mí-
ti krytý bok i týl proti překvapení rumun-
skému nebo tureckému.
Na čem zakládá se jich vírav
úplné bezpečí jak se strany neusmířeného
dosud souseda a soka za Dunajem, tak se
strany poraženého sice, ale vždy ještě vo-
jensky docela nezlomeného Osmanstva za
čarou čataldžskou?
Nelze si tuto hroznou chybu vlády bul-
harské vysvětliti jinak, nežli opojným ví-
tězným slavomamem, kterýž zachvátil roz-
hodující vojenské kruhy jako vládnoucí po-
litiky bulharské, nežli nejpřepiatější sebe-
důvěrou a ctižádostí, pokládající sebe za
nepřemožitelného olbříma, jenž hravě zlo-
mí všechen odpor v pravo i v levo a smí
sám osud vyzvati na souboj. Strašně od-
pykává dnes národ bulharský tuto tragi-
ckou vinu svých vládců a vojevůdců.
Štěstí válečné je opustilo na dobro a
přeje Srbům i Řekům tak rozhodně, že
srbské voje již vnikají do vlastního Bulhar-
ska, že Řekové vítězně odhánějí pluky bul-
harské od pobřeží egejského, od Solunai
od Kavaly, zatím co Rumuni od Plevna
táhnou na Soliji, a Turcí letí opuštěnou
Thrakií na Drinopol! Sotva nalezneme
dějinách novověkých příkladu podobně
Rumun
Řek
Srba
Bulhar
Srbsko
Řecko
Turecko
Makedonie
Dunaj
Drinopol
8
article
náhlé katastrofální proměny losů národ-
ních. Ani nejsmělejšího světoborce Napo-
leona I. nestihla katastrofa před stoletím
tak neočekávaně záhy a náhle.
Dnes již úpěnlivě volá král bulharský
k mocnářům evropským, aby v hodině ne-
štěstí ho neopouštěli, dnes konečně podává
již Srbům i Řekům ruku ke smíru, vysílaje
svoje plnomocníky do Niše, a rovně jeví o-
chotu přistoupiti na veškeré podmínky Ru-
munska, aby nebylo Bulharsku vypíti ka-
lich utrpení a pokoření do dna. Zdaž bude
hlas nešťastného Bulharska vyslyšán? —
Zdaž zakročí velmoci ještě v čas veškerým
důrazem, aby zastavily prudký pochod zfa-
natisovaných Osmanů před hradbam
drinopolskými?
Či nechají opět vztýčiti půlměsíc nad
tureckým Odrinem, aby všechna ta
krev hrdin slovanských pod hradbami jeho
byla prolita nadarmo?! Kde by zůstala
autorita Evropy, kdyby dopustila takového
pošlapání smlouvy v Londýně nedávno za
asistence evropské diplomacie mezi Ture-
ekem a svazem balkánským uzavřené?
Doufejme, že k této hrozné možnosti
snad přece jen nedojde; doufejme, že ru-
munské voje již zastaví se na padesát kilo-
metrů před hlavním městem království bul-
harského a tolikéž Srbové a Řekové že u-
stanou dnes nebo zítra v operacích vá-
lečných, aby s krutě ztrestaným nedávným
spojencem rychle uzavřeli čestný, ne-
krutý mír, načež asi pod nátlakem
Evropy i Turci brzy upustí od svého troufa-
lého nájezdu.
Srba
Řek
Napa
Niš
Bulharsko
Evropa
Londýn
Turec
9
article
Však každá minuta je tu drahá a zúmyslně
prodlévání velmocí na sebe žárlících taji-
lo by v sobě jen nová dalekosáhlá napětía
nebezpečí evropské .. . Praví se, že prý
došlo mezi Rakouskem a Rusk em
ku jistému sblížení za účelem spůsobe-
ni brzkého míru mezi zápolícími soky bal-
kánskými a vůbec ku pospolitému spolu-
působení při nové úpravě mapy Balkánska.
Tato z dá se býti na pohled porážkou
Bulharska usnadněna; ale ve skutečnosti
kdož ví, jakých obtíží ještě zplodí luštění
těžkého problému makedonského
Odkazujeme na pověst, že v diplomati-
ckých kruzích rakouských uvažuje se zno-
vu myšlenka o „autonomní Make-
donii“, po boku „autonomního Albanska“
V ruském tisku opět čteme zatrpklé ú-
vahy o tom, jak nemálo posloužíl praosud-
ný bratroboj balkánských států tužbám po-
litiků rakousko-německých a maďarských.
Tak na příklad vypočítává „Nov. Vremja“
kterak prý Rakousko z dohrané tragedie
balkánské bez námahy těží tyto výhody;
1. Úplného rozbití svazu balkánských spo-
jenců a seslabení jich všech pro dlouhou
dobu. 2. Uspokojení nároků souseda ru-
munského bez zvláštních obětí. 3. Zlep-
šeného postavení Turecka, jež zůstane ra-
kouské politice vítaným toušem ve hre
balkánské. — Naproti tomu usuzuje „Nov
Vremja“, pozbývá Rusko značné sily bal-
kánských spojenců, kteří k němu s nema-
lou důvěrou a nadějí vzhlížívali.
Balkánska
Rakousko
Rusk
Bulharsko
Turecko
Rusko
Vremja
10
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Mírové podmínky Rumunska.
Z Bukurešti, 21. července. (Ag. Tel. Roum.
Dle poloúřadní „Presy“ stanovila rumunská
vláda v odpovědí na poslední bulharskou notu
následující mírové podmínky:
1. Hraníce Turtukaj—Dobrič-
Balčik.
Roa
Rumunsko
Bukurešť
Dobrič
Balčik
11
article
2. Rumunská armáda neodtáh-
ne z Bulharska do uzavření míru.
Liberální „Viitorul“ dovídá se, že ru-
munská armáda zastaví se v bal-
kánských horách, aby poskytla vládě
ještě jednou příležitost zabrániti
vtrhnutí do Sofije tím, že přistou-
pí na podmínky válčících str a n.
Z Bukureští, 21. července. (Ag. Tel. Roum.)
Dnes ráno dostal min. předseda Majorescu
přímo od bulharského ministra
zahraničních věcí Genadijeva del-
ší telegram, ve kterém prosí se Ru
munsko o mír a nabízí jme no v án
zmocněnců, kteří mají vyjednávati na u-
čitém místě, které stanoví rumunská vláda
Také král Ferdinand zaslal králi
Karloví telegram, kterým podporuje
žádost ministra zahraničních věcí. Předběžné
vyjednávání začne brzo a válčícím stranám po-
skytne se příležitost, aby jednaly o příměř
podle libosti buď v Niši nebo v Pirotu. Pre-
limináře a mírová smlouva budou podepsany
nejspíše v Bukurešti.
Z Bukureští, 21. července. (Ag. Tel. Roum.)
Rumunské vojsko přibylo včera do Orcha-
ně, 30 km od Sofije.
Z Bukurešti, 21. července. (K. k.) Vláda
doručí večer odpověď na bulharskou notu.
Roa
Ferdinand
Bulharsko
Bukurešť
Niš
Pirot
Pre
Orch
Genadijevo delší
km
12
article
Poloúřadní „Politique“ ubezpečuje, že vláda
si přeje, aby vyjednávání bylo zahájeno se
všemi válčícími najednou. Časopis vyvrací
zprávu, že bylo podepsáno příměří mezi Ru-
munskem a Bulharskem a podotýká, že vláda
je pevně odhodlána odděliti otázku za-
stavení nepřátolství od otázky
mírových preliminářů. O zastavení
nepřátelství budou moci vyjednávati delegáti
příslušných hlavních štábů na některém místě
bojiště.
Z Bukurešti, 21. července. (K. k.) Sou-
časně s telegramem, který zaslala bulharská
vláda prostřednictvím italského vyslanectví za
zahájením mírového jednání rumunské vládě.
došel telegram stejného obsahu od krále Fer-
dinanda králi Karlovi a telegram Genadijeva
Majorescovi.
Z Bukureští, 21. července. (K. k.) V úřad-
ním telegramu bulharské vlády, došlém dnes
v noci a sděleném rumunské vládě prostředni-
ctvím italského vyslanectví, bulharská vláda
přijímá všechny podmínky Rumunska a pro-
hlašuje zejména, že nebude pokračovati ve
válce protí Srbsku a Řecku, i když se ny í
dohodne s Rumunskem. Do Niše u bírají se
již dva bulharští delegáti.
Žalostný stav v Bulharsku.
Z Paříže, 21. července. Dle depeší ze
Sofije zmocňuje se již obyvatelstva v Sofiji
zoufalství. Se všech stran docházejí denně
tragické zvěstí. Turecké vojsko jest již jen
120 km. od Plovdíva. Na severu postupují
Rumuni a jeden rumunský sbor obsadil již
Orchan, severně od Sofije. 3000 Rumunů
stojí u Plevna a Gabrova, severně od Šipky.
Blíží se hlavnímu městu beze všeho odporu.
Rumuni ničí všechny mosty, telegrafní ve-
deni a znemožňují dopravu potravin. V So-
fiji není již chleba. Všeobecně pozorovati
zoufalství, ze kterého může vzniknouti ka-
ždého okamžiku revoluce.
Karel
Genadijev Majoresc
Plovdív
Rumun
Šipka
Bulharsko
Bukurešť
Fery
Rumunsko
Srbsko
Řecko
Niš
Paříž
Plevno
Gabrovo
km
13
article
Pod nátlakem Ruska.
Pod nátlakem Ruska.
Z Bělehradu, 21. července. V politických
kruzích se proslýchá, že skupština sejde se
3. srpna. Je domněnka, že do té doby bude
mír uzavřen, takže skupština pouze jej
schváli. Možná, že mírová smlouva zavdá
narodňákům podnět ku prudkým útokům na
vládu. Z jinak mlčelivých vládních kruhů
proslýchá se dále, že vliv Ruska přiměl srb-
skou vládu k urychlení míru tím způsobem
že značně zredukovala své požadavky a že
také přiměla Řecko k zmírnění nároků
Přímé vyjednávání s Bulharskem je tedy vý-
sledkem ruského vlivu v Bělehradě a v Sofiji.
Pozoruhodno je, že styky Pašičovy s p. Hart-
vigem jsou velmi čilé. Hartvig dostává denně
četně telegramy z Petrohradu a stále kon-
feruje s Pašičem.
Pašičův
Hart
Pašič
Rusko
Bělehrad
Řecko
Bulharsko
Petrohrad
14
article
Turci opětně v Drinopoli.
Turci opětně v Drinopoli.
Z Londýna, 21. července. (K. k.) „Times“
oznamují ze Sofije 20. t. mi: Turci vtrhl
do Drinopole po krátkém boji
malou bulharskou posádkou. Ne-
pravidelné vojsko páli, plení a do-
pouští se různých ukrutností. Tu-
recké vojsko postupuje ku před
směrem východním.
Ze Sofije, 20. července. (Došlo opožděně.)
(Bulh. Tel. Ag.) Turecké vojsko, postoupivšt
k Drinopoli, zahájilo palbu z ručnic a děl na
bulharské oddíly, které střeží dráhu u Kulele-
Burgasu. Vláda podala v té věci protest u
cizích vyslanectví.
(Víz poslední zprávy.)
Turek
Londýn
Drinopol
Sofijá
Burgas
15
article
Chvíle velí.
Chvíle velí.
Šťastně v této kampani, kterou pod rou-
škou zápalu pro ústavnost vedou státoprávní
pokrokáři, dotáhli jsme to k tomu, k čemu
českém životě se zpravídla dochází. Do zpě-
něného inkoustu namočila „Samostatnost
hysterickém záchvatu péro a napsala známé
české slovo — zrada. Chorobnost dostu-
puje velkého stupně. Aby se nešířila, je po-
vínností naší dále přikládati léky.
Němci neodváží se prý ničeho, poně-
vadž prohlašují se za živel stát udržující, musí
přiskočiti na pomoc a nedělati státu obtíže.
Je zajímavo, co mluvil posl. Pacher v Jablon-
ci: „Poměry v zemi jsou jiné než v říší. Kdyby
Němci přešli do oposice, porazili by systém.
který by byl vystřídán novým. Němci musej
usilovati o to, aby byli u vesla a udávali
tón... Kdyby měly se opakovati doby jak
za Badena, musili by němečtí poslanci sá-
hnouti opět k boji
Je jasno, že Němci na zemském sněmu
provozují obstrukci, která otřásá úvěrem stá-
tu ale ve Vídni jsou ve vládní většině, poně-
vadž a pokud je to pro ně s výhodou.
Je přirozeno, že Němci půjdou s vládou,
půjdou zachraňovat stát, pokud vláda nebude
proti nim, pokud nepůjde lámat jejich ob-
strukci. že by se však Němci neodvážili k ni-
čemu, když by měly býti řešeny naše „staleté
bolesti“, když by celá situace byla dána do
našich rukou, to je fantasování, které také
pan Pacher osvětlil větou: „Kdyby se měly
opakovati doby jako za Badena (a to se ne-
řešily staleté bolesti naše), sáhnou němečt
poslanci opět k boji!“
Němec
Pacher
Baden
Jablon
Vídeň
16
article
Na jinou kolej hledí přesunout polemiku
státoprávní orgán. Mluví o škodách, které
neobratnost a chyby naší diplomacie způso-
bily obyvatelstvu říše a celému hospodářství
státnímu, my mluvili o tom, že není ještě roz-
hodnuto, o tom, že naše zahraniční politika
na Balkáně prohrála. Bude-li výhra oficielní
politiky zahraniční — t. j. rozbití balkánské-
ho spolku a udržení vlivu v oslabených stá-
tech dle hesla „rozděl a panuj“ — drahá nebo
laciná, o tom jsme nepolemisovali. Jen tolik
víme, že naděje námi kladené do toho, že
události balkánské přivodí lepší politiku za-
hraniční, a tím v důsledcích také vnitřní, vel-
mi pobledly, právě tak jako naděje, že roz-
vrat všech veřejných poměrů v Uhrách seslab
Balkán
Uhry
17
article
U drobném prodejle
ranní člalu o sobě . za 8h
večerní
za lk
Ve fliálkach na venkově
ranní čislo
večerni
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplacení a inserty přijíma
administraco v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tál
redakce, tiskárna a expadice
„Národnich Listů“
Rukoplay se navraceii.
18
article
vliv Maďarů na zahraniční i vnitřní politiku
říše. Dílo konsolidace v Uhrách, které prove-
deno bylo třeba brutálními prostředky hr.
Tiszou, znači pro nás politicky zhoršení, po-
něvadž politická moc bude zase dělena mezi
Maďary a Němce, a větší část budou míti
Maďaři.
Říci, že nyní nastala chvíle, kdy my má-
me v rukou celou budoucnost, kdy můžeme
staleté bolesti vyléčit, kdy nastal čas, kde roz-
hodný úder náš to přivodí, je prostě velmi
mnoho slov.
To může hlásati skutečně jen ten, kdo
hlásá politiku zoufalosti, kterou my
jistě nehlásáme a nikdy nehlásali. Bráníme
se a budeme se bránit proti tomu, aby základ-
na boje byla falešně líčena, aby nepřítel
byl podceňován, pomoc přátel nadceňována.
Maďar
Němec
Uhry
Tisza
19
article
My jsme nezoufali, nýbrž pracovali. My
jsme byli kaceřováni za to, že jsme chtěli pro-
vésti malý finanční plán, my jsme byli ozna-
čováni za slabochy, když jednali jsmeo
slušné a spravedlivé narovnání
mezi oběma národy a to v době, kdy
vskutku všecky kruhy v říši pokládaly smin
mezi Čechy a Němci za státní nezbyt-
nost, v době, kdy v Uhrách teprve se po-
čínala prováděti konsolidace a nevědělo
se, jak vše dopadne. Ale pánové ze státo-
právní strany vyskočili ze svazu zemských
poslanců, pánové z národně-sociální strany
odešli z osmičky, seslabovali posici českou v
jednání a vzbuzovali svojí agitací v odpůrcích
i u vlády dojem, že by donutily jednající stra-
ný, aby nemohly dodržeti smluvené
narovnání, šíříce tak lhostejnos
k dějům vyrovnacím u vlády,u
Němcůpak obavy, aby, činíce ústupky, ne-
byli pak mezi svými blamováni, až by vy-
rovnání rozbil český radikalis-
mus.
A dnes vzbuzují tuto náladu znova, dnes
opětně celým způsobem své agitace dávají
nepřátelům našim do rukou zbraň, že na če-
ské straně není nikoho, kdo by mohl převzít
záruky, že to, co bude smluveno, bude splně-
no. Po provedení tohoto důkazu k názoru, že
nám Čechům musí býti narovnání naok-
trojováno, je jenom krok! Pro veškeru
budoucnost musíme prohlásit již dnes, že tuto
půdu přípravují radíkální strany.
Němec
Čecho
Čechy
Uhry
20
article
To píšeme také na adresu býv. ministra
posl. Karla Práška, který stanoví jako nové
podmínky narovnání to, že Čechům se ve sprá-
vě státní musí dostati obdobného postavení
jako Němcům ve správě zemské, který chce
záruky čtvrtstoletého nerušeného vývoje
českého národa, který zkrátka komplikuje
narovnání v Čechách se změnou říšské ústavy.
při níž ke sporným bodům mezi námi a Něm-
ci by přístoupila celá řada sporů mezi jedno-
tlivými národy a tím na dohlednou dobu by
byla možnost narovnání v Čechách zmařena.
Není pochyby, že všecka naše snaha musí smě-
řovati k tomu, abychom ve správě státní měli
takový vliv, jaký nám dle naší hospodářské
kulturní síly náleží. Že však ta cesta, aby ústa-
vou to bylo zaručeno a provedeno, je daleká,
o tom, myslím, pochybovati nelze.
Posl. Prášek má pravdu, že jsme nešli
s agrárníky do obstrukce. Nepotírali jsme malý
finanční plán, nebyli jsme proti červenco-
vému zasedání, nezahájili jsme proti ně-
mu obstrukci, nýbrž byli jsme pro červen-
cové zasedání a pro projednání finančního
plánu, poněvadž — chtěli jsme míti
pro země úděly a zálohy na ně pro
tuto dobu.
Prášek
Čecho
Němec
Posl
Čechy
Německo
22
article
Z pařížské kroniky.
Z pařížské kroniky.
19. července.
Do nedávna bylo pravidlem, že jarní sai-
sona pařížská končila dnem Velké ceny. Oné
neděle, kdy připadala poslední sportovnt
schůzka na rozkošném závodišti v Long-
champsu, zarámovaném kol dokola bujnou ze-
lení boulogneského lesa, uzavíraly se účty
velkého jarního života. Pořádati ještě po tom-
to datu, jež připadalo zpravidla v polovici
června, nějaké schůzky, otevírati salon spo-
lečnostem, zváti na domácí a zahradní slav-
nosti, pokládalo se za poklesek proti společen-
skému zákonníku. Rozumělo se, že po oné
velké neděli všechna vznešená společnost
její cizí hosté nemá v Paříži co dělati a co
hledati a že pro její další působení a další
požitky jsou připraveny jiné scény v zátiší
venkovských zámků, v lázeňských místech,
na břehu moře a v horských zákoutích. Dnes,
kdy Velká cena jest posunuta až na poslední
neděli července — vždyť tak je líto loučiti se
s oním rozkošným zázrakem světa, jakým jest
pařížské jaro — jest nadobro pomíjen onen
společenský příkaz a stejně jako dříve vyka-
zují mondénní listy i počátkem července v
svých zprávách ze společnosti neméně oká-
zalé čajové a večerní schůzky a slavnosti. Ale
to trvá nicméně jen krátký čas. I když léto
nepřichází nemilosrdně útoky žhavých pa-
prsků, jako je tomu letos, rozprchne se po-
čátkem července saisonní Paříž a s ní mizí
i kouzlo jarního života. Místo pestrého a pře-
kotného ruchu nastupuje jen náhradné živoření.
Longa
Paříž
23
article
Chcete-li, všechno si shledáte, co tvoří vlastní
obsah pravidelného života Paříže, ale všechno
to jest jenom v náhradné formě. Najdete di-
vadla, toužíte-li po nich, ovšem s letním re-
pertoirem a s chabým obsazením kusů. Na-
jdete výstavy, ovšem jen s výbory děl často
sice dobře informujících o současném umění
francouzském, zejména u Bernheima, Durand-
Ruela a Drueta, ale nemajících aktuálnosti pro
roznícení zájmu a zvědavosti. Boulevardy mají
svůj pestrý život pro vaše uspokojení, a ne-
podržují-li zcela své tvářnosti velké saisony.
mají vždycky schopnost aspoň naznačiti obraz
svého pravidelného života. Tak přichází léto
se svým uskrovněním a se svou tichou za-
mlklostí.
Letošní neděle Velké ceny byla jedna
z nejhezčích sportovních schůzek, jež při vrto-
šivé náladě června neměly vždy štěstí, aby
poskytovaly chvíle nejpříhodnější nejen pro
vlastní sportovní účel, ale zvláště pro veškeru
okázalost letní módy. Kolikrát bylo letos
třeba odříkati se úspěchu skvělých toalet i
těm, kdož je tvořili, i těm, které v nich měly
se objeviti na tribunách závodiště i v prome-
nádách pezáže, kde ve velkých závodních
dnech se schází vše, co možno zváti elegantní
Bernheim
Durand
Ruel
Druet
Paříž
24
article
Paříží. Ale ona poslední sportovní schůzka se
těšila veškeré přízni nebes, jejichž zářivé
slunce vylákalo v boulogneský les celou Pa-
říž a dodalo nádhernou atmosféru bezvadného
letního odpoledne onomu obrazu, překypují-
címu životem a ruchem, jaký se rozvíne na
celém ohromném závodišti, i na trávníku, kde
se utáboří drobní lidé, všichni ti odborní hráčí,
kteří jdou celý rok ze závodiště na závodiště,
i nervosní a s jakousi překotností v hru se
pouštějící diletanti, i u tribun, kde v tento
den jest hostem také president republiky s ce-
lou svou oficiální družinou. Závod za závo-
dem se střídá, vlny vzrušení se vzbouří a opae
dají, dostupujíce ve chvíli zápasu o oněch tři
sta tisíc velké ceny své nejvyšší síly a roz-
hovořujíce se po ukončení závodů stejnoměr-
ným hlukem, mezitím co se rozcházejí alejem
lesa vzrušení a debatující účastníci z trávníku
a co se rozjíždí tisící a tisíci povozy velká
společnost s druhé strany závodiště.
To je den Velké ceny, a jestliže se pro-
nášejí stesky v odborných kruzích, že dneska
ztrácí tato velká sportovní manifestace na
svém významu a na své přítažlivosti, jestliže
v posledních letech se jí neúčastní cizí koně,
zejména angličtí, neztrácí nikterak na své po-
věsti okázalé společenské schůzky a zůstává
pro všechny vrstvy Pařížanů výroční slav-
ností, jíž nelze propásti. Jest příkazem, do-
staviti se v poslední neděli červnovou na
Longchamps, jako jsou příkazem jiné povin-
nosti výročních dní. A tito dobří a věrní Pa-
říži vykonávají podobné příkazy a povinnost
s důstojností a přesností, jak jim káže jejicl
vrozený konservatismus.
Pařížan
Paříž
Velká cena
25
article
Henri Rochefort byl z těchto Pařížanů
Letos na jaře scházel už v závodní společnosti
tento věrný návštěvník turfu, jenž ve své oso-
bě spojoval neúnavného polemistu s rozváž-
ným požitkářem a jenž rád odkládal své bo-
jovné péro, aby se oddal svému klidnému
opatrnému diletantismu uměleckému a spor-
tovnímu. Jakoby chtěl zůstati věren staré spo-
lečenské tradici, odešel ve dnech, kdy končila
velká saisona. Jím zmizela z pařížského života
jedna z nejznámějších a nejtypičtějších jeho
figur. Nebyl znám jen přímo osobním svým
vystupováním, nýbrž jeho umělečtí přátelé,
současní malíři a sochaři zvěčnili tolikráte
onu krásnou hlavu velkého čela, nad nímž
plamenem se zvedal chomáč bílých vlasů,
s hlubokýma, s nepříjemnou pevností utkvíva-
jícíma očima a s mefistofelskou bradou, jež
byla v rozporu s ústy značné vlídnosti a jem-
ného úsměvu. Kus historie Francie odešel
s tímto životem, jenž znamená půl století zá-
pasů, často chimérických a z pravidla velmi
spravedlivých, a jenž jest pestrou směsí nej-
rozmanitějších a tolikrát prarůzných osudů
z nichž vždycky vychází Rochefort s důstoj-
ností hrdiny dne a s vážností vítěze. Je sotva
Rochefort
Francie
26
article
možno analysovati a sjednotiti Rochefortovo
dílo, najíti v nesmírném množství jeho článků
pevnou kostru jeho politického přesvědčenía
jeho životního názoru. Neunavný pamíletář
dá se unášeti svým bojovným temperamentem
a ocitá se často v rozporech, a tak se téměř
stává, že historii jest odevzdáván jakýs Ro-
chefort anekdotický, místo Rocheforta ne-
únavného bojovníka politického, jenž tolikrát
mocně zasáhl v osudy Francie posledního půl-
století. Pakli už vlastně dávno odešel z armá-
dy aktivních politiků, zůstal do posledního
dechu pod praporem francouzského žurna-
lismu jako jeden z jeho největších a nejslav-
nějších příslušníků. Den co den přinášela
Patrie jeho úvodní články, v nichž v době bal-
kánské války byl z prvních, kteří promluvilí
zde ve Francii pro balkánské Slovany. A osm-
desátiletý stařec, u něhož věk nedovedl však
ani schýliti jeho hrdou, vztýčenou hlavu, ani
ochaběti jeho bojovného ducha, propůjčoval
i tentokráte svým slovům veškeru útočnost
svých mladých Jet.
Rochefortův
Rochefort
Francie
27
article
Nebyl by býval truchlivě sklamán dneš-
ním neblahým obratem balkánských událostí.
jako jest jím sklamána celá Francie, která
s veškerou upřímností svých sympatií se tě-
šila z úspěchu balkánských spojenců, netajíc
se níkterak ironickou radostí z nezdaru, jaký
provázel mátožná počínání rakouské diploma-
cie? Není pochybnosti, že v dnešní situaci bal-
kánské by byl velký polemista z Patrie adre-
soval zlé epištoly Bulharům, kteří — jak ve-
škeren tisk francouzský den co den jim vy-
čítá — nejen zradili solidaritu spojence, ne-
jen poškodili Slovanstvo v očich Evropy, ale
zvláště a zejména kompromitovali onu vzne-
šenou ideu humanity, za níž — jak neustali
uváděti — se prý pustili v boj s Tureckem.
Nová válka balkánská zaměstnává značnou
měrou francouzský tisk, v němž ovšem stále
jsou hlavním předmětem domácí starosti.
z nichž nemůže býti větší, nežli jest nová vo-
jenská organisace země, jež jest pozvolna, ale
důsledně projednávána sněmovnou, zatím co
se stále protestuje veřejně i potají proti tří-
leté vojenské službě. Ale zdá se, že strana
protestující, jakkoliv nikterak neztrácí na
energii a přesvědčivé výmluvnosti svých apo-
štolů, ztrácí na počtu svých stoupenců, kteří
vidí patrně marnost boje, jenž konečně ne-
bude než výmluvným protestem a jistě velmi
účinným propagačním činem na prospěch stra-
ny socialistické a na prospěch revolucionář-
ských syndikalistů, kteří s ní jdou společně,
majíce velmi odhodlané pomocníky v přísluš-
nících anarchistických sdružení. Poslední ne-
děle opět došlo k veliké manifestaci proti
tříleté službě, ovšem za značně menšího počtu
účastníků, nežli prvně a za menšího úspěchu.
Bulhar
Francie
Evropa
Turecko
28
article
Pařížané, i ti socialističtí, jsou jistě velmí
vrtkavý element a není pochybnosti, že ona
„garden party“, pořádaná Jaursem a sou-
druhy v Pré-Saint-Gervais za branou Paříže,
měla pro ně méně přítažlivosti, než radovánky
národní slavnosti, jež už byla v plném proudu.
A onen ohromný jásot, jakým byla vítána ar-
máda den na to při výroční přehlídce na zá-
vodišti v Longchampsu, a onen úspěch této
vojenské slavnosti, jež svým tempem, svou
okázalostí a svou bohatou a pružnou obřad-
ností sotva může najíti sobě rovné v tomto
oboru, byl příliš mohutný, než aby neutlumil
ihned hlasy odpůrců. Letos prvně se účastnilo
přehlídky černé vojsko z Afriky a nutno říci,
že Francouzi jsou prostě obdivuhodní, jakými
obratnými finessami dovedou si získávati sym-
pathie u těch, kteří se stávají dnes nejen ne-
zbytní pro jejich koloniální výboje, ale také
pro hájení Francie samé. Není pochyby, že
všechna pozornost, kterou i vláda i zejména
obyvatelstvo Paříže zahrnulo Annamity. Alží-
rany a zvláště černé Senegalce při této jejich
první návštěvě v metropoli, nemůže než na-
dchnouti je pro Francii.
Rudolí Kepl.
Pařížan
Francouz
Annamita
Kepl
SaintGervaisa
Paříž
Afrika
Francie