2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
22. července 1913. Číslo 199.
4
article
Agrární strana zahájila obstrukci a — po-
něvadž s Rusíny měla přes 50 hlasů pro hla-
sování dle jmen — zabila červencové zase-
dání, malý finanční plán a nové úděly.
Kde byla učiněna hrozná chy-
ba, je snad nyní jasnol
Agrární strana ohlásila před prázdninami
oposici. A nyní jako oposiční strana aranžuje
výpravy k vládě a chce od ní, aby se posta-
víla proti Němcům v Čechách. Nebylo by je
oposiční stanovisko silnější, vliv jejího roz-
hodnutí větší, kdyby zůstala ve vyčkávacím
postavení a nyní příšla k vládě a ohlásila.
že musí přejíti do oposice? Nebyla by vlá-
da mohla s větším důrazem poukazovati na
to, že by si zhoršila parlamentní situaci
kdyby Čechy vehnala do oposice, než když
jí Němci mohou namitnout, že Češi již v opo-
sici jsou, dokonce obstrukci provozují, takže
na parlamentní situaci nic se nezmění, když
provede si vláda svou?
Začíti oposici v červnu, postaviti si hlavu
že nebude v červenci zasedání, zmařiti mož-
nost údělů, umožniti nezasedáním parla-
mentu, aby se v červenci prováděl plán
se správní komisí zemskou, to všecko zajisté
bylo svrchovaně způsobilé k tomu, aby zem-
ský výbor byl s financemi ještě dříve hotov.
To všecko nebylo hroznou chybou páně
Práškovy taktiky v agrární straně? Věř, kdo
můžeš.
Rusín
Němec
Čech
Práškův
Čechy
5
article
Pan posl. Prášek dokonce vyšel se stra-
šáky, že by vláda mohla jmenovati zemským
maršálkem Němce. Ovšem, kdyby nebylo to
smluveno, kdyby resignace nebyla učiněna
s podmínkou, jak se také státi mělo, a kdyby
dokonce již vláda v panské sněmovně nepo-
třebovala konservativní šlechtu a pravici,
kdyby atd.
Ale jedno nás těší: prohlásil nynějšího
nejvyššího maršálka za poctivě českého
muže. Tím je jasně řečeno, že by byly jeho
dva hlasy v projektované správní komisi
dvěma poctivě českými hla sy.
Posl. Prášek prohlásil: „Nebojím se zod-
povědnosti, předpovídám-li, že až na podzim
se sejde říšská rada, provedeme bezohledněa
do krajnosti heslo svého času vyslovené, ale
bohužel neprovedené: „Bez českého sněmu
žádná říšská rada!“ i kdybychom měli parla-
ment rozhodit.
Heslo vyslovené nebylo uskutečněne, po-
něvadž je škodlivým svázáním si rukou. My-
slí-li posl. Prášek, že Němci z Čech nebudou
rádi, když budou oni míti v rukou naší tak-
tiku, aby mohli nerušeně udávati tón, myslí-lí.
že jest tak toužebně očekávána v Čechách éra
Bienerthova a systém „bez Čechů a proti če-
chům“, nechť jen vede politiku pod heslem
„bez českého sněmu žádná říšská rada“, ať dá
upevňuje vliv Němců z Čech v německo-nacio-
nálním svazu a pracuje systematicky dle to-
hoto hesla také k absolutismu v říši, který bude
méně pronikavým, pokud to bude dle § 14..
ale bude při našich zkušenostech vždycky ně-
meckým a němečtějším, než když můžeme dle
poměrů volně zařizovati taktiku svoji.
Prášek
Němec
Posl
Bienerthův
Čecho
Čechy
panská sněmovna
nální svaz
6
article
Chce-li k oposici míti posl. Prášek 108
poslanců českých, pak divíme se, že nechce
pro vládní kombinaci jich míti 108, aby
mohli nahraditi německo-nacionální svaz. My-
slíme, že by daleko větším nebezpečím pro
Němce bylo, kdyby mohla delegace 108 po-
slanců přistoupiti k vládě a říci jí, že jí dlá
108 hlasů, budou-li Němci ohrožovati ji pro
spravedlivé jednání vůči nám. Mít pro oposici
108 mužů, ale pro podporu vlády, která by
chtěla býti spravedlivou, šedesát, v tom je
právě krise české politiky na radě říšské,
tom je zvětšování vlivu 100 poslanců německo-
nacionálních.
To ještě české strany nezkusily, aby vládě
108 poslanců prohlásilo, že ji budou podpo-
rovat, že odhlasují jí to, co potřebuje, jesýliže
učiníš ty a ty spravedlivé věci vůčí nám.
My stále jen voláme, aby se vláda roz-
loučila se 100 Němci, a ani nenabízíme za to
60 hlasů pro ni a 48 proti ní. Nechápeme, že
Prášek
Němec
Němec
7
article
Dramatické umění.
+ Josef Kaj. Tyl: Jiříkovo vídění. Ba-
chorka se zpěvy a tanci v pěti odděleních. Režisér
Fr. Hlavatý. Dirigent A. Bartík. Premiéra v Měst-
ském divadle vinohradském v neděli 20. července
odpoledne.
Před několika týdny vypravilo nově Národní
divadlo nejlepší ze starých dramatických bácho-
rek Tylových „Strakonického dudáka“, nyní ku
podobnému osvěžení a zpestření svého repertoiru
sáhlo i divadlo vinohradské, vybravši si k tomu
cíli jinou Tylovu báchorku, „Jiřikovo vídění
které svou populárností a prostotou naivního kouz-
la i lidové poesie možno klásti hned za „Strako-
nického dudáka“, ačkoli svou dramatickou kon-
strukcí a cenou literární ho přece jen nedosahuje
Národní divadlo si svého „Strakonického du-
dáka“ hodně důkladně předělalo a upravilo k no-
vému nastudování, a vypravilo jej co možná splen-
didně. šlo-li vinohradské divadlo za jeho vzo-
rem, pokud se týče volby téhož autora a obdobné-
ho genru, nutno mu přiznati, že při studování svá-
ho Tyla se dalo na cestu zcela jinou a odchylnou.
snad správnější, a rozhodně — originálnější a těžší.
Na Vinohradech totiž vypravili „Jiříkovo vidění
se zřejmou snahou po slohovosti, nechávajíce pro-
stou a naivní báchorku Tylovu, vzniklou r. 1849.
působiti cele jen tím nehledaným kouzlem impro-
visovanosti a staromodní (dnes už) tendence ná-
rodně-výchovné, jaká v ní byla. Je to snad dost
odvážné, ba riskantní, předkládati obecenstvu
které má chut a vnímavost otupenou, ba pokaže-
nou francouzskými cochonneriemi a maďarskými
frivolnostmi,, ale budiž řečeno předem, že svěží-
mu provedení vinohradskému se tento riskantní
podnik zdařil, jak svědčilo živé přijetí Tylov
prostonárodní báchorky.
Kaj
Hlavatá
A Bartík
Tylův
Jiřikův
Straka
Francie
národní divadlo
Jiříkův vídění
strakonický dudák
8
article
Vlastní děj „Jiříkova vídění“, mladším gene-
racím našim už téměř neznámého, spadá do bouř-
livého ovzduší let osmačtyřicátých, do doby zru-
šení roboty, do prvních ozvuků sociálního cítěn
a rostoucího sebevědomí, uvědomování lidského
národního. Starý Tyl byl nesporně výborným znal-
cem svojí doby a lidové paychologie v nl. Jakov
by na parlamentní šachovnici bylo to tak, jako
by vláda vyměníla královnu za střelce, divíme
se, že se nechce vzdáti 100 hlasů a dostati za
ně v nejlepším případě 60l
Posl, Prášek vzpomínal éry Beckovy
prohlašoval za chybu, že přivodili jsme pád
tohoto ministerstva. Je známo, že agrárníci po
plamenné řeči posl. Žďárského odvolali mi-
nistra Práška a my musíli následovat. A tak
těch případů, kdy agrárníci rozhodli si-
tuaci a my musili prostě při struktuře delegace
české následovat, je víc. Ale prozatím o nich
pomlčíme. Chybu, že nevstoupili jsme do Bie-
nerthova ministerstva, reklamoval pro sebe
nedávno prof. Drtina. A tak se o chyby české
politiky pánové velmi uznale dělí, ale na naši
stranu za svoje chyby velmi uznale útočí.
A velmi se tomu ještě diví, že se bráníme a
před novými chybami varujeme.
Jiříkův
Tyl
Posl
Prášek
Beckův
profesor
Drtina
9
article
Rakousko-Uhersko a Balkán.
Rakousko-Uhersko a Balkán.
Z Bělehradu, 19. července,
(Pův. dopis. „Nár. Listů“.)
V Sofiji učinili nový gest. „Rusofilská“ vláda
Danevova ustoupila místo vládě austrofilského Ra-
doslavova. „Rusofil“ Danev snad doufal, že jedná
v intencích ruské politiky, jež tvořila svatoštěpán-
ské Bulharsko na škodu Srbska, toho ubohého
Srbska, které od r. 1804 bilo se za své osvobození.
které pro ně krvácelo ve dvou velikých všenárod-
ních povstáních, a které kromě jiných obětí pod-
niklo pro ně dvě války rok za rokem. Ale Rusku
berlínský sjezd i stambulovština byly dobrým po-
učením. A Rusko nehnulo prstem, když bulharské
armády odraženy a pronásledovány spojenci. Ne-
hnulo prstem, když Rumunsko přešlo bulharské
hranice. Ba dokonce nehnulo prstem, když zvedlo
se turecké vojsko znovu a nastoupilo pochod k
Drinopoli. Proč tolik lhostejnosti k osudu Bul-
harska, pro něž tolik obětí přineslo, na jehož státní
organisaci tolik se angažovalo, k vůli němuž na
berlínském sjezdě 1878 tolik ponížení sneslo? Ru-
sko zajisté dobře ví, proč... Rusko si nepřeje něčí
rusofilstvo vydražovati. Nemá k tomu pražádné
příčiny. Rusku se vytýká, že na Balkáně sledovalo
sobecké cíle. Kde jsou plody tohoto sobectví?
Rumunsko jest samostatným státem, Bulhar-
sko samostatným státem s carem všech Bul-
harů v čele, Řecko samostatným státem, Srb-
sko samostatným státem, Černá Hora samostatným
státem. Ruský vývoz na Balkán jest ničím v po-
měru k hodnotě vývozu ostatních velmocí, Dar-
danely jsou uzavřeny pro jeho válečné Joďstvo
dále. Vydražované rusofilstvo Petrohradem od-
mítnuto, neboť ono jest velice nespolehlivým. I při-
chází austrofilská vláda. Docela po tureckém vzo-
ru, kde rovněži kam vítr tam plášt.
Danevův
Bulhar
Srb
Rakousko
Uhersko
Balkán
Bělehrad
Bulharsko
Srbsko
Rusko
Rumunsko
Řecko
Petrohrad
10
article
Nesmíme předbíhati událostem. Ale to může-
me už dnes říci, že pan Radoslavov svými výroky
a způsobem psaní svého orgánu nevlévá důvěry.
že on jest ten pravý, jenž půjde poctivými cesťami.
A to můžeme říci předem, že se mýlí každý na
Balkáně, kdo myslí, že svým austrofilstvím bude
pomáhati na nohy staré balkánské politice naší
monarchie, oné politice, jež se dožila takových
katastrof na bojištích u Kumanova a Bítolje. Časy
se změnily i v Rakousko-Uhersku. To není více
ono Rakousko-Uhersko z dob berlinského sjezdu.
Od té doby slovanští národové, ačkoli dualismem
většině z nich měla býti hozena oprátka na šíje.
učinili veliký pokrok v každém ohledu a nedajt
si více líbiti samovlády jediného člověka, svého
ministra zahraničních záležitostí. Také sociálně
proměnily se poměry ze základů.
Dost možná, že Bulharsko očekávalo i dosu
účinnější podpory od Rakousko-Uherska, než jaká
mu poskytnuta posláním zbraní a nábojů, ale, kdy-
by Bulharům byly známy poměry v Rakousko-
Uhensku, kdyby věděli, jaká ohromná propast děl
skutečné veřejné mínění od „Neue Freie Presse“
jež jim ještě do předvčerejška podávala doušky
sladké útěchy, byli by si dávno rozmyslili své
šílené podnikání.
Jestli kdo v Rakousko-Uhersku chce opravdu
upřímné sblížení s balkánskými zeměmi, tak jsou
to Slované. Rakousko-uherští Slované vítali prvé
příznaky balkánské jednoty i s Tureckem v čele.
oni pozdravovali každý podnik, v zájmu sblážení
učíněný, oni to byli, kteří varovali před rozepřemi
a před sirenními hlasy cizích, rozvratných zájmů.
Radoslavov
Bulhar
Slovan
Balkán
Kumanovo
RakouskoUhersko
Bulharsko
Rakousko
Turecko
Neue Frei Presse
11
article
Chceme sblížení s balkánskými národy, ale sblí-
žení poctivé, otevřené, z něhož by trýskal pro-
svých novelách, tak i ve svých dramatických pra-
cích dovedl uhoditi na srdečný tón vlastenecké
tendence, nevybíravé zrovna v prostředcích, ale
zámluvné, živé a živné, kořeněné časovými vtipy.
dávkou bezprostředního nadšení a naivního hu-
moru.
Selský čeledin Jiřík, který v Tylově kuse
touží po bezstarostném životě, bez všední lopoty,
po bohatství a lesku velkého světa, dostane ve
svém „vidění takovou zavyučenou, která prosto-
duchým divákům velmi názorně ukáže, jak kla-
mavý je ten lesk světa, jak bohatství nepřináší
vždycky pravého blaha a štěstí, jak mohou býti lí-
dé šťastní a spokojení i ve skrovných poměrech.
konajíce poctivě svou práci a povinnost tam, kam
je osud postavil. V těch pěti chvatně a bez velkých
skrupulí komponovaných a dohromady sroube-
ných obrazech „Jiřikova vidění“ pohybuje se
hemží celá kupa živých a živě viděných lidiček.
a je v tom všem dohromady takový prostoduchý
humor a taková vážná, poučná a nabádavá ten-
dence, že se nemůže minouti účinem na široké li-
dové obecenstvo ani dnes, více než šedesát let po
svém vzniku.
Jiřík
Tylův
Jiřikův
12
article
Vinohradskému provedení „Jiříkova vidění
sluší všecka čest: bylo tak animované a tak peč-
livě přihlížející ku prostému textu i duchu celé té
staromódní hry, že provedlo malý zázrak: jakoby
bylo zachytilo všecku tu vůní doby, z níž dílko
vyrostlo, všecek opar mladého a vznětlivého na-
dšení, z něhož vzniklo, a jaký dovedlo kdysi vy-
volávati. Obecenstvo se zjevnou rozkoší sledovalo
lehoučký a řiďoučky děj, vypukalo v pohnutí tak
starosvětskými lidovými písničkami, a hromadné
scény davové ve vojenském táboře, ve scéně stáv-
kové a pak při obrácení zpupného, lakomého
fabrikanta, nebo při selských obžinkách, vyvolá-
valy bouři nadšení.
Ze šťavnatých figur vinohradského proveden
největší úspěch samozřejmě klidili „blanický duch“
Severin páně Charvátův ve všech svých metamor-
fosách, zrovna tak jako vrtkavý a napravený Ji-
řík (p. VI. Marek) se svojí říznou, ale věrnou K -
čenkou (pí. Hossová-Guthová).
Jiříkův
Charvátův
Guthová
Severin pán
13
article
Ka
spěch pro pokrok na Balkáně i u nás. K tomu
netřeba pražádného austrofilstva, nýbrž jen po-
ctivé vůle žíti v míru a pečovati o rozvoj kultur-
ních i hospodářských sil. Dejte nám — Slovanům
v Rakousko-Uhersku — pokoj s vašimi austrofil-
skými stranami na Balkáně. Toť fráse, jež ničeho
neznamená a jen k hříchu svádí. Konečně ani roz-
umný státník v Rakousko-Uhersku nedá dnes za
to zlámané grešle.
Zahraniční politika moderního státu nepotře-
buje více takových prostředků, jichž pochybnost
jest už dávno dokázána. A Rakousku-Uhersku
zejména. Vizte jenom Rumunsko. Když byla r. 1877
uzavřena mezi Ruskem a Rumunskem konvence
průchodu ruských vojsk, vykřikla tehdy „Neu
Freie Presse“: „Toť sloup banby v rumunských
dějinách!“ Když nařídilo nyní Rumunsko mobilisaci
lkala „Nene Freie Presse“: „Rumunsko bylo hlavní
oporou politiky trojspolku a nyní všechny plány
tím souvisící padají.“ Kam přivedl rakousko-uher-
ské zájmy austrofilský král Milan? A kolik jiných
příkladů bylo by lze uvěsti na důkaz, že nic nen
rískantnějším než opírati zahraniční politiku stát
o jakési „filské“ strany.
Pan Radoslavov převzal vládu. Přejeme mu
aby z Danevova osudu vzal si ponaučení. Bulharsko
učinilo veliké pokroky od vzniku svého státu, ale
4o jeho slátníky neopravňuje, aby směli vzdorovat
i logice rozumu. Přejeme si, aby pan Radoslavov
nechodil a neposílal nikoho do Vídně vydražovati
bulharské austrofilstvo, neboť pak bychom právě
jemu, jenž se vyslovil, že Slovanstva mu není tře-
ba, musili dokázati, že přece něco znamenáme .
Milan
Radoslavov
Balkán
RakouskoUhersko
Rakousko
Uhersko
Rumunsko
Rusko
Bulharsko
Vídeň
Slovan
Neo Frei Presse
Nene Frei Presse
14
article
Ale myslíme, že našich odkazů nebude ani tře-
ba, i že dnes ani ve Vídni nenalezne se vážnsho
člověka, jenž by zakousko-uherského stražáka na
Balkáně znovu chtěl vynésti na světlo boží. Ty
mrtvý, lež a nevstávej ...
Rádi věříme, že zvětšené Srbsko vzbuzuje oba-
vy ve Vídní a v Pešti. Obavy nečistého svědomí.
Avšak co dělati? Věčně to tak jíti nemohlo, jen
proto, že si toho přála „Neue Freie Presse“. Život
národů nedá se vésti a omezovati péry poblicistů
tohoto smutně proslaveného orgánu „rakouského
veřejného mínění“. Vojenské horké hlavy budou
sice strašně zklamány novýmí vítězstvími srbských
vojsk, ale budiž i jim útěchou, že není vždy radno
chytatí myši na slaninu . ..
„Vidí jen slaninu a ne pasť.“ řekl hrabě An-
drássy o podobných horkých hlavách, jež už o
r. 1866 snily o annexi Bosny a Hercegloviny. Dnes
není v Srbsku krále Milana, onoho muže, jemuž
lichotilo prostě, že ho ve Vídni a v Berlině přijí-
malí jako evropského člověka, jenž dovedl býti
rusofilem profo, že to bylo ve Vídní a v Berlíně
tehdy modou, jak dí o něm srbský politický spiso-
vatel Slobodan Jovanovič: dnešní Srbsko jest ven-
koncem demokratíckým a parlamentním, s ním
nelze už za zády 1 protí vůli národa uzavírati taj-
ných konvencí. Třeba hledati mnohem širších cest.
i solidnějších, ale třeba především přízpůsobiti no-
vým požadavkům doby vlastní stát. Neboť takhl
přes hlavy nás všech to také k ničemu dobrému
a užitečnému nepovede.
Rakousko-Uhersko jesť nyní opravdu na po-
sledním rozcestí. A bylo by šlenstvím, kdyby ná-
sledovalo bulharského příkladu, svedeno pratem
č. Slepánek.
pana Radoslavova. pne
Ana
Milan
Jovanovič
Slepánek
Radoslavův
Vídeň
Balkán
Srbsko
Pešť
Bosna
Berlín
Rakousko
Uhersko
Neue Frei Presse
15
title
Politický přehled.
16
article
Země české.
Země české.
Nová porada ústavověrného velkostatkuo
zemské krísi.
„Prager Tagblatt“ včera večer oznámil
že v pátek konala se v Praze v paláci kn
Rohana porada výkonného výboru zemské-
ho klubu poslanců ústavověrného velkostat-
ku, ve které bylo pojednáno o politické si-
tuaci, nastavší finanční krisí zemskou.
Strana německých národních dělníků o pří-
štích věcech v Čechách.
V Ústí n. L. měl dne 19. t. m. schůzi vý-
konný výbor strany německých národních
dělníků, který vydal zajímavý projev politi-
cký. Projev vychází z předpokladu, že již za
několik týdnů bude finanění bankrot v Če-
chách nezbytný a že bude dosazena nová
správní komise, která obdrží od vlády
povolení ke zvýšení zemských přirážek ak
vybírání 4 K dávky pivní. „Tím však by byly“
— praví projev doslovně — „nejbližší účely
pětileté německé obstrukce, která usilovala
zajistiti našemu národu nezávislost a samo-
správu, naprosto zmařeny.“ Současně
projev prohlašuje, že německé národní dělní-
cívo odmítá zřízení IV. kurie pro sněm český.
trvajíc na zavedení všeobecného, rovného prá-
va hlasovacího. Ostatním stranám německým
projev vytýká vlažnost v nynějším zápase a
volá je do buzení odporu v lidu proti událo-
stem, jež přijdou.
Prager
Praha
Čechy
17
article
Jak němečtí učitelé na sjezdu v Jablonci od-
suzovali německou obstrukcí.
O valné hromadě zemského spolku něme-
ckého učitelstva v Jablonci byla obstrukce
německých poslanců odsouzena skoro všemi
řečníky z řad učitelských. Učitel Hoinkes
obracel se velmi ostře proti dosavadnímu po-
stupu stran německých na sněmu českém, jež
obstrukcí práci sněmovní ničí a zákonnou
úpravu platů učitelských znemožňuje. Učitel
Neumann z Ústí n. L. dokazoval na pod-
kladě číselném škody, jež napáchala německá
obstrukce ve školství, v životě hospodářském.
v zdravotnictví a i ve směru nacionálním.
Řečník vyzýval své kolegy, aby ve svých ob-
cích, městech a okresech na podkladě čísel-
ném občanstvo poučovali o stinných
stránkách obstrukční politiky,
poněvadž apel na peněženku má přítažlivou
sílu. Učitelská organisace, jakmile dosáhne
učitelstvo toho, co nyní žádá, musí pracovatí
celou silou na sestátnění veškerého
obecného školství. Učitel Hoch-
berger z Kraslice líčil bídu v učitelských
redinách a činil německé poslance,
kteří v Praze provozují obstruk ci,
ve Vídni však jsou vládní stranou.
zodpovědnými za to, že z příslušníků
ideálně a s radostí pracujicího
stavu učinili zahořklé, otrávené
muže, kteří nemohou se věnovati své práci
ve škole, ani mimo školu. Německá obstrukce
ochudila učitelstvo v posledních létech o ví
než 100 milionů korun. Po tomto doplnění ob-
sahu jednání sobotního sjezdu jabloneckého
nezbývá již mnoho říci k charakteristice sje-
zdu. Němečtí poslanci, na jejichž hlavy vylé-
vali němečtí učitelé přímo žhavou lávu, ze
sjezdu odešli. Sjezd nejen že jejich obstrukční
politiku nepardonoval, nýbrž dokonce ji od-
soudíl. Volání po sestátnění obecného školství
musí české učitelstvo i kruhy politické po-
vzbuditi k ostražitosti.
Hoinkes
Neumann
Jablonec
Praha
Vídeň
18
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Hr. Pejačevíč ministrem, komisariát zůstane.
Neosvědčily se záhřebské a pešťské zprá-
vy, že hr. Theodor Pejačevič se uvolil pře-
vzíti v Tiszově kabinetě mínisterstvo pro
Chorvatsko jen s podmínkou, když v Chorvat-
sku budou obnoveny ústavní řády. Hr. Pejače-
vič vypracoval si sice přesný program: „Ná-
vrat k normálním poměrům v Chorvatsku
pěstování přátelských poměrů mezi Uhrami
a Chorvatskem“, ale příjímaje úřad minister-
ský, činí to bez podmínek, neboť ani ve svém
programu neřekl, do které doby má na-
stati v Chorvatsku návrat k normálním po-
měrům.
V sobotu byla v Peští ministerská pora-
da, v níž provedeny formálnosti, spojené se
jmenováním hr. Pejačeviče a zároveň
ustanoveno, že Cuvaj bude dán do pense
již nyní, ale ústavní řády v Chorvatsku obno-
veny nebudou, nýbrž bude tam poslán nový
komisař, tentokrát z Pešti, a sice minister-
ský rada bar. Ivan Skerlecz. „Pester
Lloyd“ omlouvá vládu v úvodní stati, v níž
hájí jednak Cuvaje, že vykonal v Chorvatsku
důležité poslání proti „nebezpečnému směru ,
jemuž se nesmělo dátí vzníku, hned však do-
dává, že Cuvaj dnes už není vhodnou osobou,
poněvadž onen „nebezpečný směr“ značně
ochabl a proto musí býti vystřídán jinou oso-
kou, která by nebyla na závadu „očišťujícímu
procesu“. Cuvaj odchází, ale královský komi-
sariát zatím zůstane — vykládá „P. L.“
neboť tak daleko věci v Chorvatsku ještě ne-
pokročily, aby bylo možno postaviti v čelo
zemské správy „bána s normálným, zákonitým
zmocněním“. Změna nálady v Chorvatsku je
prý zatím více jen slibem než skutkem; do
úplné změny smýšlení jest ještě daleká cesta.
Pejačevič
Chorvat
Cuvaj
Skerlecz
Lloyd
P L
RakouskoUhersko
Hradec
Chorvatsko
Uhry
Pešť
19
article
Potvrzují se tedy zprávy, jež jsme dle „N.
W. Tagbl.“ podali minulý týden po slyšení hr.
Tíszy u panovníka v Išlu. Úherský kabinet se
doplní, Cuvaj bude po půlletní dovolené pro-
puštěn, ale komisariát zůstane prozatím do
podzima, a jak dlouho zůstane i potom, kdož
Životopisné zprávy o hr. Pejačevíčí.
Hr. Theodor Pejačevíč narodil se 24.
září 1855 v Našicích v Chorvatsku, vystudo-
val práva v Pešti a v Bonnu a vstoupil do
zemské služby v Chorvatsku. Již v letech osm-
desátých byl zvolen do sněmu, kdež se přípo-
jil k unionistům (maďaronům). Na návrh hr.
Khuena-Hédervára, tehdejšího bána, stal se
r. 1886 vrchním županem ve stolici vírovitické
a městě Zumuně a držel tu hodnost 15 let.
R. 1901, převzav po otcově smrti správu svých
velkostatků, vzdal se úřadu vrchního župana.
dal se voliti zase do sněmu a r. 1903, když
hr. Khuen-Héderváry byl jmenován uherským
ministerským předsedou, stal se hr. Pejačevič
chorvatským bánem. V krátce na to shroutilo
se v Uhrách panství liberální strany maďarské
a v Chorvatsku na základě „rěcké resoluce“
z r. 1905 došlo ke smíru Chorvatů se Srby,
z čehož vznikla koulice chorvatsko-srbská.
N W Tagbl
Pejačevíč
Khuen
Héderváry
Chorvat
Srba
Išlu
Hradec
Našice
Chorvatsko
Pešť
Bonn
Zumun
Uhry
20
article
R. 1906 v Uhrách dosazeno ministerstvo koa-
liční (Wekerlovo) a v Chorvatsku ze sněmov-
ních voleb vyšla chorvatsko-srbská koaliční
většina. Hr. Pejačevič jako bán přizpůsobil se
změněným poměrům a byl ochoten vládnouti
v Chorvatsku s koaliční většinou. Ale Košu-
tova železniční pragmatika zhatila dobrý po-
měr mezi koalicí maďarskou a chorvatskou,
Chorvaté vstoupili do oposice proti uherské
vládě a hr. Pejačevič podal jako bán demisi.
Nějaký čas jako poslanec lavíroval pak mezi
chorvatsko-srbskou koalicí a maďarony, až za
bána dra. Tomašiče přešel zase úplně do tá-
bora unionistického a postavil se v čelo t. zv.
národní strany pokrokové, t. j. vládně maďa-
ronské, která je až dosud jedinou jeho oporou
v Chorvatsku.
„Bískup halíčský.“
Některé vídeňské listy mají z Krakova
zmatenou zprávu, že cařihradský řecký pa-
triarcha udělil volynskému arcibiskupu titul
„biskupa haličského“, Polské listy prý prote-
stují protí zasahování patriarchy do halič-
ských věcí. Protestují marně, neboť kijevský
metropolita má ode dávna titul „metropolity
haličského“ a titul ten neobdržel od patriar-
chy cařihradského, nýbrž od patriarchy mo-
skevského ještě v době, kdy celá východní
Halič byla pravoslavná a byla podřízena ki-
jevské metropolii.
Pejačevič
Koša
Chorvat
Uhry
Chorvatsko
Hradec
Krakov
Halič
21
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Rusko-rakouská akce.
I tato málo pravděpodobná kombinace z
nynější doby nejnemožnějších skutečností ob-
jevuje se na obzoru a „Russkoje Slovo“ do-
konce myslí, že možnost společného vystou-
pení rakousko-ruského na Balkáně není vylou-
čena. Rakouská diplomacie by ráda vylákala
ruskou diplomacii z její reservy na pole aktiv-
ní účasti v dělbě balkánské kořisti a vytýká
Rusku, že jde za příliš úzkými cíli — jen za
omezením zápletek. Avšak tohoto kíle nej
lze vždy dosáhnouti, protože události jdou
svým pořádkem a porušují životní zájmy Ru-
ska i Rakouska. Proto Rakousko navrhuje
Rusku, aby společně bránily i své zájmy. V
Petrohradě však namítají, že hlavním cílem
na Balkáně jest uskutečnění míru, rov-
nováhy a pořádku, a k dostižení tohoto
cíle by mohli Rusi a Rakousko jíti spo-
lečně. Ale co se týká obrany vlastních zájmů
na Balkáně, bylo prý by třeba podati některé
bližší vysvětlení. Rusko prý nevystupovalos
otázkou o porušení zájmů, dokud této otázky
nepoložilo Rakousko. Ale pronesou-li ve Vídni
slovo „sandžak“, v Petrohradě odpoví slovem
„průlivy“.
Rus
Balkán
Rusko
Rakousko
Petrohrad
Vídeň
22
article
Tak vykládá situaci ruský diplomatícký
pramen. Uvádí-li Rusko otázku průlivů do sou-
vislosti s novopazarským sandžakem, nedo-
čkáme se asi brzkého nastolení této otázky.
protože prozatím Rakousko do sandžaku ne-
půjde. A co by řekla Anglie na průlivy, ne-
víme.
Bulharská tíseň a srbská nevýhoda.
Pomoc Rakousko-Uherska Bulharsku, o kterou
nynější vláda bulharská tak úpěnlivě se uchází,
podle mínění „Nového Vremene“ může přijiti samě-
mu Bulharsku dosti draho. Ale ani Šrbsko ne-
bude moci se těšiti z vítězství. Na severní straně
zůstane Rakousko-Uhersko, na jižní straně samo
Srbsko si postavilo novou stráž u vchodu do moře
— Řecko a Makedonie, které je Turecko zavázáno
počátkem svých posledních nešťěstí, i pro Srb-
sko bude dlouho pramenem nepokoje a slabostí, a
ne síly. S těmito možnostmi musí prý nyní počí-
tati jižní Slovanstvo, jehož osud ještě před dva-
ceti dny byl v rukou bulharské vlády, ale dnes
stává se hříčkou mezinárodních sil.
Ruska
Srb
Rakousko
Anglie
Uhersko
Bulharsko
Nový Vremen
RakouskoUhersko
Srbsko
Řecko
Makedonie
Turecko
23
article
Turecko s klidem perušilo nedávno uzavřené
smlouvy a vrací se bez překážek do svých území,
která před několika měsíci bylo nuceno po tako-
vých ztrálách opustiti. Je možno, že ayní Tu-
recko se upevní na Balkáně více, než tomu bylo
dříve. Otázka rovnováhy na Balkáně tím se zkom-
plikuje na úkor Srbů, protože Bulharsko bude o-
všem proti Srbsku a Řecko již nyní vešlo v dohodu
s Tureckem, aby mohlo klidně hospodařit v Egci-
ském moři a proto stává se silnějším než srbský
spojenee.
„Russkoja Molva“ kárá ruskou diplomacii, že
nedovedla vystupovati na Balkáně dosti energicky,
aby zabránila srážce bulharsko-srbské. Přičinou to-
ho byla by zjevně ukazovaná snaha ruské vlády.
za každou cenu vyhnouti se risiku. Vnitřní chabost
této politiky osudně vedla a vede k porážkám.
Ruské diplomacii, která byla nucena polknou-
tí ve chvilích domnělé síly bulharské takové pi-
lulky, jako byla odpověď Ferdinandova na car-
ský telegram, opravdu nelze vyčítati přílišnou
energii ve snahách o rychlé uskutečnění míru na
Balkáně.
Srba
Molva
Turecko
Balkán
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Egk
Ferdinandov
24
article
Vilém II. a Poláci.
Polské listy kladou si otázku, proč právě nyní
uveřejnil orgán hakatistů „Die Ostmark“ článek
„Vilém II. a Poláci“, v němž jsou sebrány výroky
Viléma II. o Polácích, i proslulá marlborská slova
o „sarmatské drzosti a polské zpupnosti“. I jiné
listy německé obírají se poměrem Víléma II. k Po-
lákům. Poznaňský „Tageblatt“ cituje starší článek
„Slowa Polského, který mluví o tom, že Vilém II
jest horlivým podporovatelem každého protipolské-
ho návrhu. „P. T.“ dokládá, že nikdo nemůže Vi-
lémovi II. toho zazlívati, protože polská nevděčnost
a loyální přetvářka ho odpudila. „P. T.“ nemůže o-
všem uvésti důvodu, pro který měli by býti Po-
láci vděčni, leda ten důvod, kterého se drží také
Vilém II., že pro každého Poláka může být štěstím,
stane-li se Němcem a dokonce Prušákem. Poláci
právem v tomto nevidí zvláštního důvodu k
vděčnosti. Ale mimořádná pozornost hakatistických
listů vzbuzuje v Polácích obavy, že snad se chysta-
jí nová opatření proti Polákům a že slova císař-
ská mají připravovati náladu
Vilém
Polák
Vilém II
Němec
Prušák
25
article
Vítězství vojenské předlohy ve Francií.
V sobotní schůzi francouzské sněmovny pro-
jevilo se rozhodně veřejné mínění země vzhledem
k vládní předloze, kterou se opětně zavádí třiletá
vojenská služba k sesílení aktivního stavu armády
Ve francouzské veřejnosti převládlo přesvědčení,
že je nutno přinésti nové těžké oběti nejen na
obranu země, ohrožené ohromným sesílením armá-
dy německé, ale i proto, aby zachován byl prestiž
Francie při řešení mezinárodních otázek, kde di-
plomatickým návrhům dodává váhy jen pohotová
ozbrojená moc. Odpůrci předlohy, zejména sjedno-
cení socialistě, diskreditovali se před národem
zločinným způsobem své agitace, sváděním vojska
ke hromadné deserci a ke vzpouře, takže od nich
odpadli i někteří původní jejich spojenci z krajní
levice a vláda mohla bez obavy přikročiti ke stí-
hání čelných socialistických agitátorů.
Při konečném hlasování o celé předlozev
sobotu v noci vládní většina proti dřívějšku ještě
značně vzrostla, neboť přátelé Messimyho, jejichž
protinávrh na 30měsiční vojenskou službu propadl,
prohlásili na počátku schůze, že budou hlasovati
pro tříletou službu, a na některé váhavé poslanca
působilo povzbudivě také prohlášení demokratl-
ckého adružení, v němž se dovozuje, že nový
branný zákon je nezbytnou odpovědí na nová
zbrojení Německa i má přispěti k zachování mí-
ru, takže byla předloha přijata 358 hlasy proti 204.
Nejdůležitější ustanovení nového zákona jsou
1. Aktivní služba trvá napříště tři léta.
2. Toto ustanovení nemá zpětného účinku: bu-
de platiti teprve pro třídu 1913 (branci, kteří le-
tos dosáhli 20 let). Tato třída bude zařaděna nej-
později v druhé polovicí listopadu. Pro povolané
této třídy bude se doba služby počítati od 1. říj-
na 1913.
Messimy
Francie
Německo
26
article
3. Třídy 1910, 1911 a 1912 budou sloužiti jen
2 léta, ale třída 1910 bude moci býti propuštěna
teprve 15. listopadu.
4. Ze tří let služby mají vojíní právo na do-
volenou celkem 120 dnů. Zemědělcům bude dána
přednost při udilení dovolené v době polních
prací.
5. Vojíní třídy 1912, kteří se dobrovolně za-
vázali k tříleté službě, mohou býti na svou žádost
propuštěni současně s touto třídou, jestliže se při-
hlásili po 1. lednu 1913. Při tom ovšem pozbudou
nároku na premie.
6. Podpora pro potřebné rodiny vojínů je sta-
novena 1 fr. 25 centimů denně s přídavkem 5
centimů pro každém dítě do 16 let. Podpora tato
povolena je také rodinám záložníků a mužstva
teritoriální armády. Dále přijala sněmovna vládou
a komisí schválený dodatečný návrh, jímž se bran-
cům ročníku 1913, kteří se na povolání svého
ročníku nedostaví, prodlužuje lhůta, zdržují-li se
v cizině. Konečně byl přijat dodatečný návrh, že
má vláda nejdéle 6 měsíců po vyhlášení tohoto
zákona podati předlohu, upravující rekrutování do-
morodců v Alžírsku, osadách a protektorátech.
Při večerním projednávání posledních článků
předlohy došlo ještě ke vzrušujícím debatám,a
ministerský předseda Barthou položil ještě otázku
důvěry, aby zabránil přijetí návrhu socialisty
Rouanneta, jenž žádal amnestil pro vojíny, od-
souzené při posledních vojenských výtržnostech.
Návrh byl zamitnut.
O úhradě výloh na provedení nového bran-
ného zákona bude sněmovna jednati teprve po
prázdninách. Senát dle všeho vyřídí předlohu bez
obtíží v nejbližších dnech.
Rouannet
Alžírsko
28
article
Další zbrojení v Německu.
„Militärisch-politische Korrespondenz“ při-
nesla zprávu, že ministerstvo námořnictva vypra-
covalo novou předlohu, směřující k utvoření nové
létací eskadry křižáků pro službu v cizích mořích,
a kromě toho ministerstvo vojenství pracuje na
programu úplné reorganisace dělostřelectva. Do-
ba, kdy obě ministerstva podají své předlohy říš-
skému sněmu, není ještě stanovena.
„Post“ na to přínesla vysvětlení, že nová
eskadra má dovoliti, aby se loďstva v Severníma
Balickém moři zachovala intaktními, kdyby by-
lo nutno vyslati některé jednotky do ciziny k o-
chranně německých příslušníků.
„Berl. Tagebl.“ věři, že tato informace jest
správná, i nemyslí, že by ministerstvo vojenství
váhalo již nyní předložiti říšskému sněmu nové
požadavky. Naopak je přesvědčen, že v minisler-
stvu si dnes trpce vyčitají, že nežádali z jara dva-
krát nebo třikrát více na zbrojení než skutečně
žádali.
Elsasští a lotrinští vojácí jsou podezřelí.
Velitel 16. armádního sboru němockého
Lotrinsku vydal zákaz, že se vojínů elsassko-lotria-
ského původu nesmí používati v kancelářích ge-
nerálního štábu, ani při telegrafech a telefonech.
Berl
Německo
Lotrinsko