ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 59f1a000-8f3c-11dd-8957-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 74, place 85, org 9, work 3
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
22. července 1913. Číslo 199.
4 article
Agrární strana zahájila obstrukci a — po- něvadž s Rusíny měla přes 50 hlasů pro hla- sování dle jmen — zabila červencové zase- dání, malý finanční plán a nové úděly. Kde byla učiněna hrozná chy- ba, je snad nyní jasnol Agrární strana ohlásila před prázdninami oposici. A nyní jako oposiční strana aranžuje výpravy k vládě a chce od ní, aby se posta- víla proti Němcům v Čechách. Nebylo by je oposiční stanovisko silnější, vliv jejího roz- hodnutí větší, kdyby zůstala ve vyčkávacím postavení a nyní příšla k vládě a ohlásila. že musí přejíti do oposice? Nebyla by vlá- da mohla s větším důrazem poukazovati na to, že by si zhoršila parlamentní situaci kdyby Čechy vehnala do oposice, než když jí Němci mohou namitnout, že Češi již v opo- sici jsou, dokonce obstrukci provozují, takže na parlamentní situaci nic se nezmění, když provede si vláda svou? Začíti oposici v červnu, postaviti si hlavu že nebude v červenci zasedání, zmařiti mož- nost údělů, umožniti nezasedáním parla- mentu, aby se v červenci prováděl plán se správní komisí zemskou, to všecko zajisté bylo svrchovaně způsobilé k tomu, aby zem- ský výbor byl s financemi ještě dříve hotov. To všecko nebylo hroznou chybou páně Práškovy taktiky v agrární straně? Věř, kdo můžeš.
Rusín Němec Čech Práškův Čechy
5 article
Pan posl. Prášek dokonce vyšel se stra- šáky, že by vláda mohla jmenovati zemským maršálkem Němce. Ovšem, kdyby nebylo to smluveno, kdyby resignace nebyla učiněna s podmínkou, jak se také státi mělo, a kdyby dokonce již vláda v panské sněmovně nepo- třebovala konservativní šlechtu a pravici, kdyby atd. Ale jedno nás těší: prohlásil nynějšího nejvyššího maršálka za poctivě českého muže. Tím je jasně řečeno, že by byly jeho dva hlasy v projektované správní komisi dvěma poctivě českými hla sy. Posl. Prášek prohlásil: „Nebojím se zod- povědnosti, předpovídám-li, že až na podzim se sejde říšská rada, provedeme bezohledněa do krajnosti heslo svého času vyslovené, ale bohužel neprovedené: „Bez českého sněmu žádná říšská rada!“ i kdybychom měli parla- ment rozhodit. Heslo vyslovené nebylo uskutečněne, po- něvadž je škodlivým svázáním si rukou. My- slí-li posl. Prášek, že Němci z Čech nebudou rádi, když budou oni míti v rukou naší tak- tiku, aby mohli nerušeně udávati tón, myslí-lí. že jest tak toužebně očekávána v Čechách éra Bienerthova a systém „bez Čechů a proti če- chům“, nechť jen vede politiku pod heslem „bez českého sněmu žádná říšská rada“, ať dá upevňuje vliv Němců z Čech v německo-nacio- nálním svazu a pracuje systematicky dle to- hoto hesla také k absolutismu v říši, který bude méně pronikavým, pokud to bude dle § 14.. ale bude při našich zkušenostech vždycky ně- meckým a němečtějším, než když můžeme dle poměrů volně zařizovati taktiku svoji.
Prášek Němec Posl Bienerthův Čecho Čechy panská sněmovna nální svaz
6 article
Chce-li k oposici míti posl. Prášek 108 poslanců českých, pak divíme se, že nechce pro vládní kombinaci jich míti 108, aby mohli nahraditi německo-nacionální svaz. My- slíme, že by daleko větším nebezpečím pro Němce bylo, kdyby mohla delegace 108 po- slanců přistoupiti k vládě a říci jí, že jí dlá 108 hlasů, budou-li Němci ohrožovati ji pro spravedlivé jednání vůči nám. Mít pro oposici 108 mužů, ale pro podporu vlády, která by chtěla býti spravedlivou, šedesát, v tom je právě krise české politiky na radě říšské, tom je zvětšování vlivu 100 poslanců německo- nacionálních. To ještě české strany nezkusily, aby vládě 108 poslanců prohlásilo, že ji budou podpo- rovat, že odhlasují jí to, co potřebuje, jesýliže učiníš ty a ty spravedlivé věci vůčí nám. My stále jen voláme, aby se vláda roz- loučila se 100 Němci, a ani nenabízíme za to 60 hlasů pro ni a 48 proti ní. Nechápeme, že
Prášek Němec Němec
7 article
Dramatické umění. + Josef Kaj. Tyl: Jiříkovo vídění. Ba- chorka se zpěvy a tanci v pěti odděleních. Režisér Fr. Hlavatý. Dirigent A. Bartík. Premiéra v Měst- ském divadle vinohradském v neděli 20. července odpoledne. Před několika týdny vypravilo nově Národní divadlo nejlepší ze starých dramatických bácho- rek Tylových „Strakonického dudáka“, nyní ku podobnému osvěžení a zpestření svého repertoiru sáhlo i divadlo vinohradské, vybravši si k tomu cíli jinou Tylovu báchorku, „Jiřikovo vídění které svou populárností a prostotou naivního kouz- la i lidové poesie možno klásti hned za „Strako- nického dudáka“, ačkoli svou dramatickou kon- strukcí a cenou literární ho přece jen nedosahuje Národní divadlo si svého „Strakonického du- dáka“ hodně důkladně předělalo a upravilo k no- vému nastudování, a vypravilo jej co možná splen- didně. šlo-li vinohradské divadlo za jeho vzo- rem, pokud se týče volby téhož autora a obdobné- ho genru, nutno mu přiznati, že při studování svá- ho Tyla se dalo na cestu zcela jinou a odchylnou. snad správnější, a rozhodně — originálnější a těžší. Na Vinohradech totiž vypravili „Jiříkovo vidění se zřejmou snahou po slohovosti, nechávajíce pro- stou a naivní báchorku Tylovu, vzniklou r. 1849. působiti cele jen tím nehledaným kouzlem impro- visovanosti a staromodní (dnes už) tendence ná- rodně-výchovné, jaká v ní byla. Je to snad dost odvážné, ba riskantní, předkládati obecenstvu které má chut a vnímavost otupenou, ba pokaže- nou francouzskými cochonneriemi a maďarskými frivolnostmi,, ale budiž řečeno předem, že svěží- mu provedení vinohradskému se tento riskantní podnik zdařil, jak svědčilo živé přijetí Tylov prostonárodní báchorky.
Kaj Hlavatá A Bartík Tylův Jiřikův Straka Francie národní divadlo Jiříkův vídění strakonický dudák
8 article
Vlastní děj „Jiříkova vídění“, mladším gene- racím našim už téměř neznámého, spadá do bouř- livého ovzduší let osmačtyřicátých, do doby zru- šení roboty, do prvních ozvuků sociálního cítěn a rostoucího sebevědomí, uvědomování lidského národního. Starý Tyl byl nesporně výborným znal- cem svojí doby a lidové paychologie v nl. Jakov by na parlamentní šachovnici bylo to tak, jako by vláda vyměníla královnu za střelce, divíme se, že se nechce vzdáti 100 hlasů a dostati za ně v nejlepším případě 60l Posl, Prášek vzpomínal éry Beckovy prohlašoval za chybu, že přivodili jsme pád tohoto ministerstva. Je známo, že agrárníci po plamenné řeči posl. Žďárského odvolali mi- nistra Práška a my musíli následovat. A tak těch případů, kdy agrárníci rozhodli si- tuaci a my musili prostě při struktuře delegace české následovat, je víc. Ale prozatím o nich pomlčíme. Chybu, že nevstoupili jsme do Bie- nerthova ministerstva, reklamoval pro sebe nedávno prof. Drtina. A tak se o chyby české politiky pánové velmi uznale dělí, ale na naši stranu za svoje chyby velmi uznale útočí. A velmi se tomu ještě diví, že se bráníme a před novými chybami varujeme.
Jiříkův Tyl Posl Prášek Beckův profesor Drtina
9 article Rakousko-Uhersko a Balkán.
Rakousko-Uhersko a Balkán. Z Bělehradu, 19. července, (Pův. dopis. „Nár. Listů“.) V Sofiji učinili nový gest. „Rusofilská“ vláda Danevova ustoupila místo vládě austrofilského Ra- doslavova. „Rusofil“ Danev snad doufal, že jedná v intencích ruské politiky, jež tvořila svatoštěpán- ské Bulharsko na škodu Srbska, toho ubohého Srbska, které od r. 1804 bilo se za své osvobození. které pro ně krvácelo ve dvou velikých všenárod- ních povstáních, a které kromě jiných obětí pod- niklo pro ně dvě války rok za rokem. Ale Rusku berlínský sjezd i stambulovština byly dobrým po- učením. A Rusko nehnulo prstem, když bulharské armády odraženy a pronásledovány spojenci. Ne- hnulo prstem, když Rumunsko přešlo bulharské hranice. Ba dokonce nehnulo prstem, když zvedlo se turecké vojsko znovu a nastoupilo pochod k Drinopoli. Proč tolik lhostejnosti k osudu Bul- harska, pro něž tolik obětí přineslo, na jehož státní organisaci tolik se angažovalo, k vůli němuž na berlínském sjezdě 1878 tolik ponížení sneslo? Ru- sko zajisté dobře ví, proč... Rusko si nepřeje něčí rusofilstvo vydražovati. Nemá k tomu pražádné příčiny. Rusku se vytýká, že na Balkáně sledovalo sobecké cíle. Kde jsou plody tohoto sobectví? Rumunsko jest samostatným státem, Bulhar- sko samostatným státem s carem všech Bul- harů v čele, Řecko samostatným státem, Srb- sko samostatným státem, Černá Hora samostatným státem. Ruský vývoz na Balkán jest ničím v po- měru k hodnotě vývozu ostatních velmocí, Dar- danely jsou uzavřeny pro jeho válečné Joďstvo dále. Vydražované rusofilstvo Petrohradem od- mítnuto, neboť ono jest velice nespolehlivým. I při- chází austrofilská vláda. Docela po tureckém vzo- ru, kde rovněži kam vítr tam plášt.
Danevův Bulhar Srb Rakousko Uhersko Balkán Bělehrad Bulharsko Srbsko Rusko Rumunsko Řecko Petrohrad
10 article
Nesmíme předbíhati událostem. Ale to může- me už dnes říci, že pan Radoslavov svými výroky a způsobem psaní svého orgánu nevlévá důvěry. že on jest ten pravý, jenž půjde poctivými cesťami. A to můžeme říci předem, že se mýlí každý na Balkáně, kdo myslí, že svým austrofilstvím bude pomáhati na nohy staré balkánské politice naší monarchie, oné politice, jež se dožila takových katastrof na bojištích u Kumanova a Bítolje. Časy se změnily i v Rakousko-Uhersku. To není více ono Rakousko-Uhersko z dob berlinského sjezdu. Od té doby slovanští národové, ačkoli dualismem většině z nich měla býti hozena oprátka na šíje. učinili veliký pokrok v každém ohledu a nedajt si více líbiti samovlády jediného člověka, svého ministra zahraničních záležitostí. Také sociálně proměnily se poměry ze základů. Dost možná, že Bulharsko očekávalo i dosu účinnější podpory od Rakousko-Uherska, než jaká mu poskytnuta posláním zbraní a nábojů, ale, kdy- by Bulharům byly známy poměry v Rakousko- Uhensku, kdyby věděli, jaká ohromná propast děl skutečné veřejné mínění od „Neue Freie Presse“ jež jim ještě do předvčerejška podávala doušky sladké útěchy, byli by si dávno rozmyslili své šílené podnikání. Jestli kdo v Rakousko-Uhersku chce opravdu upřímné sblížení s balkánskými zeměmi, tak jsou to Slované. Rakousko-uherští Slované vítali prvé příznaky balkánské jednoty i s Tureckem v čele. oni pozdravovali každý podnik, v zájmu sblážení učíněný, oni to byli, kteří varovali před rozepřemi a před sirenními hlasy cizích, rozvratných zájmů.
Radoslavov Bulhar Slovan Balkán Kumanovo RakouskoUhersko Bulharsko Rakousko Turecko Neue Frei Presse
11 article
Chceme sblížení s balkánskými národy, ale sblí- žení poctivé, otevřené, z něhož by trýskal pro- svých novelách, tak i ve svých dramatických pra- cích dovedl uhoditi na srdečný tón vlastenecké tendence, nevybíravé zrovna v prostředcích, ale zámluvné, živé a živné, kořeněné časovými vtipy. dávkou bezprostředního nadšení a naivního hu- moru. Selský čeledin Jiřík, který v Tylově kuse touží po bezstarostném životě, bez všední lopoty, po bohatství a lesku velkého světa, dostane ve svém „vidění takovou zavyučenou, která prosto- duchým divákům velmi názorně ukáže, jak kla- mavý je ten lesk světa, jak bohatství nepřináší vždycky pravého blaha a štěstí, jak mohou býti lí- dé šťastní a spokojení i ve skrovných poměrech. konajíce poctivě svou práci a povinnost tam, kam je osud postavil. V těch pěti chvatně a bez velkých skrupulí komponovaných a dohromady sroube- ných obrazech „Jiřikova vidění“ pohybuje se hemží celá kupa živých a živě viděných lidiček. a je v tom všem dohromady takový prostoduchý humor a taková vážná, poučná a nabádavá ten- dence, že se nemůže minouti účinem na široké li- dové obecenstvo ani dnes, více než šedesát let po svém vzniku.
Jiřík Tylův Jiřikův
12 article
Vinohradskému provedení „Jiříkova vidění sluší všecka čest: bylo tak animované a tak peč- livě přihlížející ku prostému textu i duchu celé té staromódní hry, že provedlo malý zázrak: jakoby bylo zachytilo všecku tu vůní doby, z níž dílko vyrostlo, všecek opar mladého a vznětlivého na- dšení, z něhož vzniklo, a jaký dovedlo kdysi vy- volávati. Obecenstvo se zjevnou rozkoší sledovalo lehoučký a řiďoučky děj, vypukalo v pohnutí tak starosvětskými lidovými písničkami, a hromadné scény davové ve vojenském táboře, ve scéně stáv- kové a pak při obrácení zpupného, lakomého fabrikanta, nebo při selských obžinkách, vyvolá- valy bouři nadšení. Ze šťavnatých figur vinohradského proveden největší úspěch samozřejmě klidili „blanický duch“ Severin páně Charvátův ve všech svých metamor- fosách, zrovna tak jako vrtkavý a napravený Ji- řík (p. VI. Marek) se svojí říznou, ale věrnou K - čenkou (pí. Hossová-Guthová).
Jiříkův Charvátův Guthová Severin pán
13 article
Ka spěch pro pokrok na Balkáně i u nás. K tomu netřeba pražádného austrofilstva, nýbrž jen po- ctivé vůle žíti v míru a pečovati o rozvoj kultur- ních i hospodářských sil. Dejte nám — Slovanům v Rakousko-Uhersku — pokoj s vašimi austrofil- skými stranami na Balkáně. Toť fráse, jež ničeho neznamená a jen k hříchu svádí. Konečně ani roz- umný státník v Rakousko-Uhersku nedá dnes za to zlámané grešle. Zahraniční politika moderního státu nepotře- buje více takových prostředků, jichž pochybnost jest už dávno dokázána. A Rakousku-Uhersku zejména. Vizte jenom Rumunsko. Když byla r. 1877 uzavřena mezi Ruskem a Rumunskem konvence průchodu ruských vojsk, vykřikla tehdy „Neu Freie Presse“: „Toť sloup banby v rumunských dějinách!“ Když nařídilo nyní Rumunsko mobilisaci lkala „Nene Freie Presse“: „Rumunsko bylo hlavní oporou politiky trojspolku a nyní všechny plány tím souvisící padají.“ Kam přivedl rakousko-uher- ské zájmy austrofilský král Milan? A kolik jiných příkladů bylo by lze uvěsti na důkaz, že nic nen rískantnějším než opírati zahraniční politiku stát o jakési „filské“ strany. Pan Radoslavov převzal vládu. Přejeme mu aby z Danevova osudu vzal si ponaučení. Bulharsko učinilo veliké pokroky od vzniku svého státu, ale 4o jeho slátníky neopravňuje, aby směli vzdorovat i logice rozumu. Přejeme si, aby pan Radoslavov nechodil a neposílal nikoho do Vídně vydražovati bulharské austrofilstvo, neboť pak bychom právě jemu, jenž se vyslovil, že Slovanstva mu není tře- ba, musili dokázati, že přece něco znamenáme .
Milan Radoslavov Balkán RakouskoUhersko Rakousko Uhersko Rumunsko Rusko Bulharsko Vídeň Slovan Neo Frei Presse Nene Frei Presse
14 article
Ale myslíme, že našich odkazů nebude ani tře- ba, i že dnes ani ve Vídni nenalezne se vážnsho člověka, jenž by zakousko-uherského stražáka na Balkáně znovu chtěl vynésti na světlo boží. Ty mrtvý, lež a nevstávej ... Rádi věříme, že zvětšené Srbsko vzbuzuje oba- vy ve Vídní a v Pešti. Obavy nečistého svědomí. Avšak co dělati? Věčně to tak jíti nemohlo, jen proto, že si toho přála „Neue Freie Presse“. Život národů nedá se vésti a omezovati péry poblicistů tohoto smutně proslaveného orgánu „rakouského veřejného mínění“. Vojenské horké hlavy budou sice strašně zklamány novýmí vítězstvími srbských vojsk, ale budiž i jim útěchou, že není vždy radno chytatí myši na slaninu . .. „Vidí jen slaninu a ne pasť.“ řekl hrabě An- drássy o podobných horkých hlavách, jež už o r. 1866 snily o annexi Bosny a Hercegloviny. Dnes není v Srbsku krále Milana, onoho muže, jemuž lichotilo prostě, že ho ve Vídni a v Berlině přijí- malí jako evropského člověka, jenž dovedl býti rusofilem profo, že to bylo ve Vídní a v Berlíně tehdy modou, jak dí o něm srbský politický spiso- vatel Slobodan Jovanovič: dnešní Srbsko jest ven- koncem demokratíckým a parlamentním, s ním nelze už za zády 1 protí vůli národa uzavírati taj- ných konvencí. Třeba hledati mnohem širších cest. i solidnějších, ale třeba především přízpůsobiti no- vým požadavkům doby vlastní stát. Neboť takhl přes hlavy nás všech to také k ničemu dobrému a užitečnému nepovede. Rakousko-Uhersko jesť nyní opravdu na po- sledním rozcestí. A bylo by šlenstvím, kdyby ná- sledovalo bulharského příkladu, svedeno pratem č. Slepánek. pana Radoslavova. pne
Ana Milan Jovanovič Slepánek Radoslavův Vídeň Balkán Srbsko Pešť Bosna Berlín Rakousko Uhersko Neue Frei Presse
15 title
Politický přehled.
16 article Země české.
Země české. Nová porada ústavověrného velkostatkuo zemské krísi. „Prager Tagblatt“ včera večer oznámil že v pátek konala se v Praze v paláci kn Rohana porada výkonného výboru zemské- ho klubu poslanců ústavověrného velkostat- ku, ve které bylo pojednáno o politické si- tuaci, nastavší finanční krisí zemskou. Strana německých národních dělníků o pří- štích věcech v Čechách. V Ústí n. L. měl dne 19. t. m. schůzi vý- konný výbor strany německých národních dělníků, který vydal zajímavý projev politi- cký. Projev vychází z předpokladu, že již za několik týdnů bude finanění bankrot v Če- chách nezbytný a že bude dosazena nová správní komise, která obdrží od vlády povolení ke zvýšení zemských přirážek ak vybírání 4 K dávky pivní. „Tím však by byly“ — praví projev doslovně — „nejbližší účely pětileté německé obstrukce, která usilovala zajistiti našemu národu nezávislost a samo- správu, naprosto zmařeny.“ Současně projev prohlašuje, že německé národní dělní- cívo odmítá zřízení IV. kurie pro sněm český. trvajíc na zavedení všeobecného, rovného prá- va hlasovacího. Ostatním stranám německým projev vytýká vlažnost v nynějším zápase a volá je do buzení odporu v lidu proti událo- stem, jež přijdou.
Prager Praha Čechy
17 article
Jak němečtí učitelé na sjezdu v Jablonci od- suzovali německou obstrukcí. O valné hromadě zemského spolku něme- ckého učitelstva v Jablonci byla obstrukce německých poslanců odsouzena skoro všemi řečníky z řad učitelských. Učitel Hoinkes obracel se velmi ostře proti dosavadnímu po- stupu stran německých na sněmu českém, jež obstrukcí práci sněmovní ničí a zákonnou úpravu platů učitelských znemožňuje. Učitel Neumann z Ústí n. L. dokazoval na pod- kladě číselném škody, jež napáchala německá obstrukce ve školství, v životě hospodářském. v zdravotnictví a i ve směru nacionálním. Řečník vyzýval své kolegy, aby ve svých ob- cích, městech a okresech na podkladě čísel- ném občanstvo poučovali o stinných stránkách obstrukční politiky, poněvadž apel na peněženku má přítažlivou sílu. Učitelská organisace, jakmile dosáhne učitelstvo toho, co nyní žádá, musí pracovatí celou silou na sestátnění veškerého obecného školství. Učitel Hoch- berger z Kraslice líčil bídu v učitelských redinách a činil německé poslance, kteří v Praze provozují obstruk ci, ve Vídni však jsou vládní stranou. zodpovědnými za to, že z příslušníků ideálně a s radostí pracujicího stavu učinili zahořklé, otrávené muže, kteří nemohou se věnovati své práci ve škole, ani mimo školu. Německá obstrukce ochudila učitelstvo v posledních létech o ví než 100 milionů korun. Po tomto doplnění ob- sahu jednání sobotního sjezdu jabloneckého nezbývá již mnoho říci k charakteristice sje- zdu. Němečtí poslanci, na jejichž hlavy vylé- vali němečtí učitelé přímo žhavou lávu, ze sjezdu odešli. Sjezd nejen že jejich obstrukční politiku nepardonoval, nýbrž dokonce ji od- soudíl. Volání po sestátnění obecného školství musí české učitelstvo i kruhy politické po- vzbuditi k ostražitosti.
Hoinkes Neumann Jablonec Praha Vídeň
18 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Hr. Pejačevíč ministrem, komisariát zůstane. Neosvědčily se záhřebské a pešťské zprá- vy, že hr. Theodor Pejačevič se uvolil pře- vzíti v Tiszově kabinetě mínisterstvo pro Chorvatsko jen s podmínkou, když v Chorvat- sku budou obnoveny ústavní řády. Hr. Pejače- vič vypracoval si sice přesný program: „Ná- vrat k normálním poměrům v Chorvatsku pěstování přátelských poměrů mezi Uhrami a Chorvatskem“, ale příjímaje úřad minister- ský, činí to bez podmínek, neboť ani ve svém programu neřekl, do které doby má na- stati v Chorvatsku návrat k normálním po- měrům. V sobotu byla v Peští ministerská pora- da, v níž provedeny formálnosti, spojené se jmenováním hr. Pejačeviče a zároveň ustanoveno, že Cuvaj bude dán do pense již nyní, ale ústavní řády v Chorvatsku obno- veny nebudou, nýbrž bude tam poslán nový komisař, tentokrát z Pešti, a sice minister- ský rada bar. Ivan Skerlecz. „Pester Lloyd“ omlouvá vládu v úvodní stati, v níž hájí jednak Cuvaje, že vykonal v Chorvatsku důležité poslání proti „nebezpečnému směru , jemuž se nesmělo dátí vzníku, hned však do- dává, že Cuvaj dnes už není vhodnou osobou, poněvadž onen „nebezpečný směr“ značně ochabl a proto musí býti vystřídán jinou oso- kou, která by nebyla na závadu „očišťujícímu procesu“. Cuvaj odchází, ale královský komi- sariát zatím zůstane — vykládá „P. L.“ neboť tak daleko věci v Chorvatsku ještě ne- pokročily, aby bylo možno postaviti v čelo zemské správy „bána s normálným, zákonitým zmocněním“. Změna nálady v Chorvatsku je prý zatím více jen slibem než skutkem; do úplné změny smýšlení jest ještě daleká cesta.
Pejačevič Chorvat Cuvaj Skerlecz Lloyd P L RakouskoUhersko Hradec Chorvatsko Uhry Pešť
19 article
Potvrzují se tedy zprávy, jež jsme dle „N. W. Tagbl.“ podali minulý týden po slyšení hr. Tíszy u panovníka v Išlu. Úherský kabinet se doplní, Cuvaj bude po půlletní dovolené pro- puštěn, ale komisariát zůstane prozatím do podzima, a jak dlouho zůstane i potom, kdož Životopisné zprávy o hr. Pejačevíčí. Hr. Theodor Pejačevíč narodil se 24. září 1855 v Našicích v Chorvatsku, vystudo- val práva v Pešti a v Bonnu a vstoupil do zemské služby v Chorvatsku. Již v letech osm- desátých byl zvolen do sněmu, kdež se přípo- jil k unionistům (maďaronům). Na návrh hr. Khuena-Hédervára, tehdejšího bána, stal se r. 1886 vrchním županem ve stolici vírovitické a městě Zumuně a držel tu hodnost 15 let. R. 1901, převzav po otcově smrti správu svých velkostatků, vzdal se úřadu vrchního župana. dal se voliti zase do sněmu a r. 1903, když hr. Khuen-Héderváry byl jmenován uherským ministerským předsedou, stal se hr. Pejačevič chorvatským bánem. V krátce na to shroutilo se v Uhrách panství liberální strany maďarské a v Chorvatsku na základě „rěcké resoluce“ z r. 1905 došlo ke smíru Chorvatů se Srby, z čehož vznikla koulice chorvatsko-srbská.
N W Tagbl Pejačevíč Khuen Héderváry Chorvat Srba Išlu Hradec Našice Chorvatsko Pešť Bonn Zumun Uhry
20 article
R. 1906 v Uhrách dosazeno ministerstvo koa- liční (Wekerlovo) a v Chorvatsku ze sněmov- ních voleb vyšla chorvatsko-srbská koaliční většina. Hr. Pejačevič jako bán přizpůsobil se změněným poměrům a byl ochoten vládnouti v Chorvatsku s koaliční většinou. Ale Košu- tova železniční pragmatika zhatila dobrý po- měr mezi koalicí maďarskou a chorvatskou, Chorvaté vstoupili do oposice proti uherské vládě a hr. Pejačevič podal jako bán demisi. Nějaký čas jako poslanec lavíroval pak mezi chorvatsko-srbskou koalicí a maďarony, až za bána dra. Tomašiče přešel zase úplně do tá- bora unionistického a postavil se v čelo t. zv. národní strany pokrokové, t. j. vládně maďa- ronské, která je až dosud jedinou jeho oporou v Chorvatsku. „Bískup halíčský.“ Některé vídeňské listy mají z Krakova zmatenou zprávu, že cařihradský řecký pa- triarcha udělil volynskému arcibiskupu titul „biskupa haličského“, Polské listy prý prote- stují protí zasahování patriarchy do halič- ských věcí. Protestují marně, neboť kijevský metropolita má ode dávna titul „metropolity haličského“ a titul ten neobdržel od patriar- chy cařihradského, nýbrž od patriarchy mo- skevského ještě v době, kdy celá východní Halič byla pravoslavná a byla podřízena ki- jevské metropolii.
Pejačevič Koša Chorvat Uhry Chorvatsko Hradec Krakov Halič
21 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Rusko-rakouská akce. I tato málo pravděpodobná kombinace z nynější doby nejnemožnějších skutečností ob- jevuje se na obzoru a „Russkoje Slovo“ do- konce myslí, že možnost společného vystou- pení rakousko-ruského na Balkáně není vylou- čena. Rakouská diplomacie by ráda vylákala ruskou diplomacii z její reservy na pole aktiv- ní účasti v dělbě balkánské kořisti a vytýká Rusku, že jde za příliš úzkými cíli — jen za omezením zápletek. Avšak tohoto kíle nej lze vždy dosáhnouti, protože události jdou svým pořádkem a porušují životní zájmy Ru- ska i Rakouska. Proto Rakousko navrhuje Rusku, aby společně bránily i své zájmy. V Petrohradě však namítají, že hlavním cílem na Balkáně jest uskutečnění míru, rov- nováhy a pořádku, a k dostižení tohoto cíle by mohli Rusi a Rakousko jíti spo- lečně. Ale co se týká obrany vlastních zájmů na Balkáně, bylo prý by třeba podati některé bližší vysvětlení. Rusko prý nevystupovalos otázkou o porušení zájmů, dokud této otázky nepoložilo Rakousko. Ale pronesou-li ve Vídni slovo „sandžak“, v Petrohradě odpoví slovem „průlivy“.
Rus Balkán Rusko Rakousko Petrohrad Vídeň
22 article
Tak vykládá situaci ruský diplomatícký pramen. Uvádí-li Rusko otázku průlivů do sou- vislosti s novopazarským sandžakem, nedo- čkáme se asi brzkého nastolení této otázky. protože prozatím Rakousko do sandžaku ne- půjde. A co by řekla Anglie na průlivy, ne- víme. Bulharská tíseň a srbská nevýhoda. Pomoc Rakousko-Uherska Bulharsku, o kterou nynější vláda bulharská tak úpěnlivě se uchází, podle mínění „Nového Vremene“ může přijiti samě- mu Bulharsku dosti draho. Ale ani Šrbsko ne- bude moci se těšiti z vítězství. Na severní straně zůstane Rakousko-Uhersko, na jižní straně samo Srbsko si postavilo novou stráž u vchodu do moře — Řecko a Makedonie, které je Turecko zavázáno počátkem svých posledních nešťěstí, i pro Srb- sko bude dlouho pramenem nepokoje a slabostí, a ne síly. S těmito možnostmi musí prý nyní počí- tati jižní Slovanstvo, jehož osud ještě před dva- ceti dny byl v rukou bulharské vlády, ale dnes stává se hříčkou mezinárodních sil.
Ruska Srb Rakousko Anglie Uhersko Bulharsko Nový Vremen RakouskoUhersko Srbsko Řecko Makedonie Turecko
23 article
Turecko s klidem perušilo nedávno uzavřené smlouvy a vrací se bez překážek do svých území, která před několika měsíci bylo nuceno po tako- vých ztrálách opustiti. Je možno, že ayní Tu- recko se upevní na Balkáně více, než tomu bylo dříve. Otázka rovnováhy na Balkáně tím se zkom- plikuje na úkor Srbů, protože Bulharsko bude o- všem proti Srbsku a Řecko již nyní vešlo v dohodu s Tureckem, aby mohlo klidně hospodařit v Egci- ském moři a proto stává se silnějším než srbský spojenee. „Russkoja Molva“ kárá ruskou diplomacii, že nedovedla vystupovati na Balkáně dosti energicky, aby zabránila srážce bulharsko-srbské. Přičinou to- ho byla by zjevně ukazovaná snaha ruské vlády. za každou cenu vyhnouti se risiku. Vnitřní chabost této politiky osudně vedla a vede k porážkám. Ruské diplomacii, která byla nucena polknou- tí ve chvilích domnělé síly bulharské takové pi- lulky, jako byla odpověď Ferdinandova na car- ský telegram, opravdu nelze vyčítati přílišnou energii ve snahách o rychlé uskutečnění míru na Balkáně.
Srba Molva Turecko Balkán Bulharsko Srbsko Řecko Egk Ferdinandov
24 article
Vilém II. a Poláci. Polské listy kladou si otázku, proč právě nyní uveřejnil orgán hakatistů „Die Ostmark“ článek „Vilém II. a Poláci“, v němž jsou sebrány výroky Viléma II. o Polácích, i proslulá marlborská slova o „sarmatské drzosti a polské zpupnosti“. I jiné listy německé obírají se poměrem Víléma II. k Po- lákům. Poznaňský „Tageblatt“ cituje starší článek „Slowa Polského, který mluví o tom, že Vilém II jest horlivým podporovatelem každého protipolské- ho návrhu. „P. T.“ dokládá, že nikdo nemůže Vi- lémovi II. toho zazlívati, protože polská nevděčnost a loyální přetvářka ho odpudila. „P. T.“ nemůže o- všem uvésti důvodu, pro který měli by býti Po- láci vděčni, leda ten důvod, kterého se drží také Vilém II., že pro každého Poláka může být štěstím, stane-li se Němcem a dokonce Prušákem. Poláci právem v tomto nevidí zvláštního důvodu k vděčnosti. Ale mimořádná pozornost hakatistických listů vzbuzuje v Polácích obavy, že snad se chysta- jí nová opatření proti Polákům a že slova císař- ská mají připravovati náladu
Vilém Polák Vilém II Němec Prušák
25 article
Vítězství vojenské předlohy ve Francií. V sobotní schůzi francouzské sněmovny pro- jevilo se rozhodně veřejné mínění země vzhledem k vládní předloze, kterou se opětně zavádí třiletá vojenská služba k sesílení aktivního stavu armády Ve francouzské veřejnosti převládlo přesvědčení, že je nutno přinésti nové těžké oběti nejen na obranu země, ohrožené ohromným sesílením armá- dy německé, ale i proto, aby zachován byl prestiž Francie při řešení mezinárodních otázek, kde di- plomatickým návrhům dodává váhy jen pohotová ozbrojená moc. Odpůrci předlohy, zejména sjedno- cení socialistě, diskreditovali se před národem zločinným způsobem své agitace, sváděním vojska ke hromadné deserci a ke vzpouře, takže od nich odpadli i někteří původní jejich spojenci z krajní levice a vláda mohla bez obavy přikročiti ke stí- hání čelných socialistických agitátorů. Při konečném hlasování o celé předlozev sobotu v noci vládní většina proti dřívějšku ještě značně vzrostla, neboť přátelé Messimyho, jejichž protinávrh na 30měsiční vojenskou službu propadl, prohlásili na počátku schůze, že budou hlasovati pro tříletou službu, a na některé váhavé poslanca působilo povzbudivě také prohlášení demokratl- ckého adružení, v němž se dovozuje, že nový branný zákon je nezbytnou odpovědí na nová zbrojení Německa i má přispěti k zachování mí- ru, takže byla předloha přijata 358 hlasy proti 204. Nejdůležitější ustanovení nového zákona jsou 1. Aktivní služba trvá napříště tři léta. 2. Toto ustanovení nemá zpětného účinku: bu- de platiti teprve pro třídu 1913 (branci, kteří le- tos dosáhli 20 let). Tato třída bude zařaděna nej- později v druhé polovicí listopadu. Pro povolané této třídy bude se doba služby počítati od 1. říj- na 1913.
Messimy Francie Německo
26 article
3. Třídy 1910, 1911 a 1912 budou sloužiti jen 2 léta, ale třída 1910 bude moci býti propuštěna teprve 15. listopadu. 4. Ze tří let služby mají vojíní právo na do- volenou celkem 120 dnů. Zemědělcům bude dána přednost při udilení dovolené v době polních prací. 5. Vojíní třídy 1912, kteří se dobrovolně za- vázali k tříleté službě, mohou býti na svou žádost propuštěni současně s touto třídou, jestliže se při- hlásili po 1. lednu 1913. Při tom ovšem pozbudou nároku na premie. 6. Podpora pro potřebné rodiny vojínů je sta- novena 1 fr. 25 centimů denně s přídavkem 5 centimů pro každém dítě do 16 let. Podpora tato povolena je také rodinám záložníků a mužstva teritoriální armády. Dále přijala sněmovna vládou a komisí schválený dodatečný návrh, jímž se bran- cům ročníku 1913, kteří se na povolání svého ročníku nedostaví, prodlužuje lhůta, zdržují-li se v cizině. Konečně byl přijat dodatečný návrh, že má vláda nejdéle 6 měsíců po vyhlášení tohoto zákona podati předlohu, upravující rekrutování do- morodců v Alžírsku, osadách a protektorátech. Při večerním projednávání posledních článků předlohy došlo ještě ke vzrušujícím debatám,a ministerský předseda Barthou položil ještě otázku důvěry, aby zabránil přijetí návrhu socialisty Rouanneta, jenž žádal amnestil pro vojíny, od- souzené při posledních vojenských výtržnostech. Návrh byl zamitnut. O úhradě výloh na provedení nového bran- ného zákona bude sněmovna jednati teprve po prázdninách. Senát dle všeho vyřídí předlohu bez obtíží v nejbližších dnech.
Rouannet Alžírsko
28 article
Další zbrojení v Německu. „Militärisch-politische Korrespondenz“ při- nesla zprávu, že ministerstvo námořnictva vypra- covalo novou předlohu, směřující k utvoření nové létací eskadry křižáků pro službu v cizích mořích, a kromě toho ministerstvo vojenství pracuje na programu úplné reorganisace dělostřelectva. Do- ba, kdy obě ministerstva podají své předlohy říš- skému sněmu, není ještě stanovena. „Post“ na to přínesla vysvětlení, že nová eskadra má dovoliti, aby se loďstva v Severníma Balickém moři zachovala intaktními, kdyby by- lo nutno vyslati některé jednotky do ciziny k o- chranně německých příslušníků. „Berl. Tagebl.“ věři, že tato informace jest správná, i nemyslí, že by ministerstvo vojenství váhalo již nyní předložiti říšskému sněmu nové požadavky. Naopak je přesvědčen, že v minisler- stvu si dnes trpce vyčitají, že nežádali z jara dva- krát nebo třikrát více na zbrojení než skutečně žádali. Elsasští a lotrinští vojácí jsou podezřelí. Velitel 16. armádního sboru němockého Lotrinsku vydal zákaz, že se vojínů elsassko-lotria- ského původu nesmí používati v kancelářích ge- nerálního štábu, ani při telegrafech a telefonech.
Berl Německo Lotrinsko