ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9bdfad00-6601-11dc-91f6-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 38, person 70, work 2, org 5
1 masthead
Ročník XXXXI.
2 masthead
V Praze, v úterý dne 19. února 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 50.
4 article
Na ranní a odpol. listy předplácí set v Praze v adninisl n r la . . . . S K — pšs. “ drojí denátk ve aliaác: 2 K so sa nlsís . pošton nn . . an d sai- n:.: kei
Praha adninisl můj r le
5 title
NILIS
Nilis
6 article
v drobném prodelie Ve nlialkách na venkeaváo skpolednt
7 article
raas čulo. . . . . . . . 9 k Inser a ty platí se hoto vě rapb Předplacení lnserty piijemá dniini Tam nacháznjí se tež redskce. tiskárna a ozpedica „ Národnich Listů“. Rakopliy ze novrnoe í
8 article Nejde to!
Nejde to! Nejde to patrně — nejde našim nepřá telům a škůdcům, jak si myslili: jinak by se přece tak mrzutě netvářili na »ostatcícha letošního masopustu, jak se tváří. Učiněný šťovík. Žehrají a hubují na celý svět; nej- více ovšem prožehnávají nás, že prý jsme nejzavilejšími úkladníky a nejpotměšilejšími šibaly pod sluncem, ale také na Poláky psí hlavu strkají, že prý taktéž jsou falešnými hráči, nesvědomitými sobci a moderními »Wallenrody« ve fraku, již chtějí ze zmatk a svárů německo-českých kořistit jen pro sebe, jako jezovitští klerikálové alpští . . . Ano, kamkoliv zraku obrátí ti dobří. šlechetní a věrní vlastenci z německé levice. všude jen špatní lidé na světě, a pouze on jsou hodni, pouze oni to myslí s dynastií, s Rakonskem a národy jeho upřímně: Ti Bärpreitherové a Stürgkhové, ti Chlumečtí Funkové, ba i ti Wolfové. Pradové, Bareu- therové, Irové a Schönererové. 1 tito jsou poměrně lepšími, spolehlivějšími Rakušany. nežli Slované, neboť všickni mají sto chut »pracovat« pro zvelebení hmotných poměrů. pro rozvoj a pokrok tohoto státu, a nežádají za práci svou žádné přemrštěné mzdy; pou- hou maličkost, státní němčinu a zajištěnou hegemonii Němců v tomto státě. Jak snadno by jim k ní mohla rozumná vláda dopomoci.
Polák Wallenrod Stürgkh Wolf Pradová Barea Irová Schönererová Rakušan Slovan Němec Chlumecký Funk
9 article
Či by nedovedla Poláky a německe klerikály komandovat na levo, ku pomoci německým levičáků m Toť celý problém. »Ale vláda Körbrova buď toho neumí — neb nechcel« A proto ani s ní nejsou němečtí hege- moni spokojeni, proto i ji podezřívají přese vše, co byla za posledních měsíců pro Němce v Čechách učinila, z obmyslův Němcům ne- příznivých !l »Nic nemůže trapněji dojímati než tento stav neupřímnosti« — reptá v nejmrzutějsí náladě vídeňský »N. Tagblatt«. »S pravdou ven a přiznat barvu! Chcete nebo ne- chcete míti dělný parlamet? Otázkat neplati pouze Čechům, obviňovaným stále z tajné obstrukce, která však není na- prosto tajna, ježto přece Češi při každé pří- ležitosti označují podmínky, za jichž splnění jsou ochotni pracovati. Leč podobá se, ja- koby zcela jiným činitelům do- konce na tom nezáleželo, ab učinili parlament tentodělným. jakoby jim ani za námahu nestálo, aby přes- ným vytčením skutečného pracovního programu, a rozhodným vystoupením vzbu- dili důvěru stran. Pouhé nabádání ku pra- covitosti nestačí, nýbrž slovům musí odpo- vídat i skutky; bez činů nemůže vzniknouti žádná důvěra, žád ná chuť a radost ku práci«,
Polák Körbrův Němec Čecho Čech Čechy
10 article
Vláda Körbrova by se o odpověď nato právem mohla německých hegemonů otázati jako Markétka Fausta: »Což jsem již pro tebe neučinila dosti?« — A neméně dů- vodně mohla by jim vrátiti výčitku, že to rozhodně špatně osvědčují svou ochotu k positivní národohospodářské a finanční práci pro stát, když hned na prah sněmovny vrhli svévolně paličskou smolnici národních svárův, chtějíce slovanské národy oloupit o rovné právo jazyků jejich v poslanecké sněmovně království a zemí této poloviny říše. Svědčí to o nějakém duchu smířlivém, svědčí to o nějaké ochotě ku práci parla- mentní, či nezeje spíše z toh všech ohledův prázdné sobectví německo-nacionální, které das dbá o dělnost parlamentu, ale jemuž jde jen o vítězství svého pychu a schválu? Však což teprv ta uchystaná petarda ná- vrhu na uzákonění státní něm- činy? Tou chce se také přispěti k děl- nosti parlamentu ?1
Faust
11 article
Tak by mohla na ráz ve lži postihnout a zahanbiti ty německé farisejce sebevědomá rakouská vláda, ale ovšem jen ta, ktera by nebyla sama dříve spustila tu shudbu sfér« o nutné »jednotě jazyka správního« ... a které by šlo o více, než o pouhé rychlé promrskání zákona o rekrutýrce, o schválení rozpočtu a — 40millionové půjčky na pěti- leté prý — »investice «.- Pan Körber byl by zajisté rád, ba po- kládal by se za šťastna, kdyby se mu poda- řilo aspoň pro tyto potřeby své sehnati v parlamentě sebe skrovnější většinu. Leč i ta jest dnes ještě »u boha«. Nebot nikdo mu není přítelem slepě od- daným, nikdo ho nemiluje v tom parlamentě až k sebezapření. Ani polské kolo ! A čím popudil si Körber Poláky proti sobě ? Dle »Pester Llovdu« svým centralisticko- byrokratickým dokročováním na autonomii Haliče. Dal prý se stálým poštíváním německých levičákův, vy- čítajících, že »moc vlády vídeňské sahá jen po hranice haličské a tam přestává«, při- měti k tomu, aby ve svém minister- stvu vnitra zřídil zvláštní od- bor pro dohled na administraci Haliče, proti čemuž ovšem Poláci i místo- držitel haličský jsou vzhůru, bráníce auto- nomie své vlasti žárlivě u vědomí, co by se z té kontroly vídeňské časem vyvinulo.
Körber Polák Halič Pester Llovd
12 article
Jsou-li však Poláci podrážděni proti vládě Körbrově, což teprv Jihoslovanel Těm zasadil regime Körbrův skoro tolik ran, jako nám Čechům; Slovince zůstavil na pospas Němcům, Dalmatince hospodářsky na pospas Maďarům. Však ani Vlachů tyrolských neusmířil a nemůže tedy bezpečně počítati ani na pomoc jejich, ani na Poláky, nad tož na Jihoslovany. Čím jest ale potom Němcům? Oni potřebuji ministra, který by jim do služeb přivedl nejen celou německo-katolickou stranu, aby tato otrocky slepě fedrovala hnutí pangermánské, třeba toto se nadouvá za heslem »Pryč od Říma!e a »Blíž ku Berlínu!«, nýbrž ještě i kolorty rabů slovanských ochotné bíti se za věc Němců proti nám Čechům. Poněvadž ale režisér Körber tu t »scénu« nedovede jim vystavit poněvadž nemůže jim tuto nadlidskou úlohu vykonat: proto jsou dnes němečtí hege- moni v takové hanebně špatné náladě, proto žalují na povážlivý obrat situace a trhaj roucha svá. My se ale tážeme všech myslících lidí Bylo by Rakousku zpomoženo, bylo by v něm spokojenosti, pořádku, klidu a blahobytu. kdyby Poláci a Tyrolané, svedeni vládou. nás zradili a přešli k německé levici ? Č by potom teprve nepřiostřila se krise, či by potom teprve neroz trpčily se mysli národů do mír nejvyšší, či by potom teprve ne bylo nesnesitelně z le?
Polák Körbrův Čecho Slovinec Němec Dalmatinka Maďar Vlach Jihoslovan Körber Tyrolan Řím Berlín Rakousko
13 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. února. (Prohnilos rakouské ústavy.) Poslední trůnní řeč zavdala německo-liberálním listům podnět k ce- lým chvalozpěvům na rakouskou ústavu ak opětovanému tvrzení, že na této, pro rakouské národy blahodárně ústavě nesmí se změníti ani čárky. Vídeňská »Sonn- und Monlags- Zeitung- přináší dnes věrný obraz této nedotknutelné ústavy a ovšem také nezbylný závěr, k němuž musí dojíti každý nepředpojatý pozorovatel blah jež tato ústava přinesla rakouským národům. Pisatel ukazuje v stručných dějinách, jak se tato »nedotknutelná« ústava mnohokrát měnila, jak z říjnového diplomu r. 1860 vznikla r. 1861 únorovka, jak byla platnost její r. 1865 za hr. Belereda zastavena, jak r. 1867 po oddělení Uher od Rakouska vznikla nová ústava prosin- cová a tato protiústavně změněna r. 1873 ně- meckou většinou, jež prostou většinou hlasů odňala sněmům právo obesílati říšskou radu zavedla přímé volby, ač k takové změně ústavy bylo třeba dvoutřetinové většiny; ukazuje dále, jak tuto ústavu od samého začátku neuznávali rakouští národové, nejprv Maďaři, pak Čechové, z části i Poláci a jak rakouský parlament do- vedla šťastně tam, kde se nachází dnes, kdy jediným spásným heslem parlamentarismu se stalo: Jen žádnou většinu! jen žádnou parla- mentní vládu! »Za všeobecného, vášnivého národnostního a jazykového boje — pokračuje pisatel — nepomohou žádné palliativy ; každý optimismus v tomto směru povede jen k urvch- lené záhubě. Proti tomuto marasmu jest jen jediná pomoc: nov ústava, která národnostní a jazy- kový boj vyloučí z ústřed níh parlamentu a přeloži jej tam. kam patří — do zemských sněma.
Maďar Čecho Polák Praha Uhry Rakousko Sonnund MonlagsZeitung
14 article
Aby pak národní menšiny nemohly býti od vět- šiny na sněmech znásilňovány, nutno opatřiti vydatné ochranné prostředky. Takovými mohou býti kurištní vota, jak dokázal způsobem pře- svědčivým již dr. Adolř Fischhoř. Takový ústřední parlament, v němž by národnostní boje byly nemožny, a takové sněmy, z nichž by znásilnění menšin bylo vyloučeno, opatřené nad to jednacím řádem, mařícím už předem každou násilnou obstrukci: zkrátka nová stavba, zalo- žená na spravedlivém volebním řádě, taková parlamentní instituce mohla by jedině nejen udržeti ústavní řády v Rakousku, nýbrž také je upevniti. Je však taková ústava? táže se na konec pisatel. — Ano! Jeji ela- borát nachází se už delší dob na rozhodujteím místě.« V Praze, 16. února. (Neněmeck dotazy a polské kolo.) Polské kolo koná schůzi za schůzí, vydává o svých poradách dlouhé zprávy, ale ani slůvkem se nezmiňuje o tom, jaké stanovisko hodlá zaujati k otázce noněmeckých dotazů. Nad touto podezřelou za- mlklosti polského kola pozastavují se i polské listy. Orgán lidové strany podezřívá dokonce kolo, že je s to, vyhověti i tentokrát požadavku německé levice. »A přece — píše »Kur. Lvov.« — otázka rovnoprávnosti při jednání řišské rade jest otázka veliké důležitosti. Obyvatelstvo n- může se zajímati o to, je-li jeho jazyk srozumí- telný předsedovi sněmovnímu, neb libí-li se panu
doktor Adolř Fischhoř Rakousko Praha Lvov
15 article
Wolfovi. Obyvatelstvo musí státi na tom stano- visku, že ve státě, jejž udržuje, má míti právo užívati svého jazyka všude, zejmena tedy nejvyšší korporaci zákonodárné . . . Na tom stanovisku stojí polšti poslanci lidoví spolu s Čechy, Slovinci, Vlachy atd. A co dělá kolo polské? Ono podporuje něme ck choutky. Va schůzích kola nestala se o věci této ani zmínka. Bude tedy třeba optatis p. Jaworského a společníků z polského kola. k jaké národnosti oni náležejí ? Naše společnost pak si zapamatuje 1 tuto »zásluhu« polskéh kola.« V Praze, 16. února. (Censura h . Vettra.) Vzhledem k povyku na německé le- vici, způsobenému pro vypuštění některých slo z dotazu Hannichova, otiskuje »Reichswebr« z »instrukce«, kterou spojená levice vypracoval pro posl. Prada pro případ, bude-li zvolen před- sedou sněmovním, onu část, jež se dotýká in- terpellací. Tam se praví, že právo, činiti do- tazy, nesmí se zkracovati; jsou-li však v do taze místa nebo slova, jež předseda pokládá za nepřípustná, má provésti své právo censurní aneb požádati sněmovnu v tajné schůzi za rozhodnutí, má-li býti závadné misto přečteno také ve schůzi veřejné. Tím tedy, že hr. Vetter užil »práva censorského« a škri část dotazu Hannichova, jednal úplně dle intencí německých liberálů na levici !
Wolf Vlach Jaworský Hannichův Vetter Čechy Praha Prado
16 article
Z Nového Sadu, 14. února. (Památ- ník Mileti čovi.) Na podnět některých srbských vlastenců z Vršce utvořil se výbor, jenž si obral za úkol sbírati přispěvky na dů- stojný památník Svetozara Miletiče. Není po- chyby, že by zámožní Srbové uherští v brzku sebrali dostatečný peníz na památník prvého svého vůdce. Ale jiná jest otázka, připustí-li uherská vláda postavení památníku a nezacho- vá-li se v tomto případé tak, jako se zachovala k památníku vůdce rumunského Janka. Sebralat prostě peníze na jeho památník shromážděné. Maďaři pokládají Miletiče, jako Janka za zrádce maďarské věci. To ukázali tyto dni, když chtěli novosadského starostu Popoviče přinutiti, aby dal strhnouti smuteční prapor, vyvěšený na radnici v den pohřbu Miletičova. Protože pak starosta nepovolil, vzbudi-li proti němu discipli- nární vyšetřování, viníce jej, že ve své úřadní funkci jako starosta vyvěšením praporu oslavo- val památku muže, který byl pro zločin, smě- řující proti integritě Uherska, ve smyslu zákonů uherských odsouzen. Může se tedy státi, že se v Novém Sadě dočkáme nového vydání po- věstného processu báňsko-bystřického proti vl- stencům sv.-martinským.
Miletič Srba Maďar Janko Popovič Miletičův Nový Sado Vršac Uhersko
17 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 18. února. Král Alexaudr a kníže Nikola po smrti Milanově. Král Alexandr oznámil úmrtí svého otc knížeti Nikolovi následujícím telegramem : Se smutkem v srdci oznamuji Vaší král. Výsosti. že můj milý otec dnes zemřel ve Vídni. Kníže odpověděl telegraficky: Upřímně s Tebou cítím Tvůj hluboký zármutek. Nezapomenutelna jest ona vroucí, bratrská jednota, která mne s Tvým nebožtikem otcem spojovala r. 1876—1877 — v oné době zkoušek, muk a bojů srbských za svobodu. Jmenem oněch citů, jmenem dobra a společných našich zájmů osvědčuji Ti dnes svou bratrskou lásku a věrné přátelství. Král Alexandr odtelegrafoval následujícího dne: Hlu- boce dojat Tvou přátelskou depeší, kterou jsi můj veliký zármutek poněkud zmírnil, prosím Tě, abys přijal výraz mých nejupřímnějších díků na bezpečení mého věrného přátelství. »laač IIporopna« v nekrologu Milanovi rozpřádá myslenku, obsaženou v soustrastném telegramu knižete Nikoly a praví: Vzpomínajíce si oněch historických dní, vzpomínajíce si onoho elementárného národního nadšení, které nás spojovalo a uchvacovalo na bojištích od Lov- čena do Avaly, vzpomínajíce si společných útrap a obětí, musíme přiznati, že kniže Milan byl tehdy naším věrným spojencem, a proto přejeme mír popelu jeho a věčný pokoj duši jeho. A mladému králi přejeme, aby v této jeho veliké synovské žalosti všichni Srbové z jeho země i mimo ni osvědčili mu lásku oddanost, aby mohl rázněji a úspěšněji splniti svůj veliký úkol. Zvlášť očekáváme od Černo- horců, kteří meškají v Srbsku, aby se zachovali podle tohoto našeho přání; a nechť vědí, že budeme považovati a ceniti jejich lásku a od- dannost ku králi Alexandrovi právě tak, jakoby projevena byla našemu vznešenému hospodáři knížeti Nikolovi.
Nikola Milanův Kníže Hla Milan Srba Alexandrov Nikolov Praha Vídeň Srbsko
18 article Spojenství franko-rusko-španělské.
Spojenství franko-rusko-španělské. Člen anglické sněmovny poslanecké, pan Bowles, jenž se vrátil nedávno z Gibraltaru, vydal u londýnského knihkupce Sampsona bro- žuru sensačně psanou, ve které svým krajanům vykládá o nebezpečenství, jež prý ohrožuje Gibraltar. Ve skutečnosti jsou opravdu nově zřízené ochranné posice středomořské pevnosti anglické přiliš vydány ohni baterií postavených na území španělském. (Algesíras.) Než pro p. Bowlesa není jediné nebezpečenství pro Gibraltar v této exponované posici strategické, nýbrž o snesl četné a zdánlivě neochvějné důvody pro to, že prý byla uzavřena tajná smlouva mezi Španělskem, Francií a Ru- skem, jež prý má učiniti konec an- glické nadvládě v moři Střed - zemním.
Bowles Sampson Gibraltar Španělsko Francie anglický sněmovna
19 article Potomci pruského „vítěze“.
Potomci pruského „vítěze“. Krátká telegrafická zpráva oznámila sebe, vraždu poručíka gardového pluku dragounů- bar. Mantenfſla. Tento mladý, sotva 20 let číta- jící muž, byl vnukem známého polního mar- šálka Manteuffla, pozdějšího místodržícíhov Elsasku, kde se tento stal neblaze proslulým svou brutální germanisací. Tento Manteuffel ze- mřel r. 1885 v Karlových Varech, zanechav po sobě dceru a dva syny. Jeden z těchto ze- mřel svobodný ve Východní Africe a druhý, Job, bývalý, rytmistr a pobočník svého otce,
Manteuffel Karlová Vary Afrika Elsasko
20 article
promrhav veškeré svě jmění v životě plném výstředností, hledal svého štěstí v cizině. Job měl pět dětí, které opustil v největšl bídě. Těchto se ujal elsaský velko-průmyslník p. Schlumberger a dal jim vychování přiměřené dědovu jmenu. Nejslarší z nich byl Edwin bar. Manteuffel, jenž se připravoval ke karriéře vo- jenské. A ten učinil konec dnům svého života kulí z revolveru. K této haluzi rodu Mantenffa upírala rodina a její přátelé své zraky jako k jediné naději. A i ta rozplynula se v niveč. Smýšlení v německé říši. Před nedávnem, kdy zemřel jeden z nej- větších německých malířů, slavný Böeklin, obrátil se jeden z našich výtvarníků na svého bývalého professora, mnichovského malíře, s dotazem po příležitostných publikacích a tiskových zprávách o velkém zesnulém mistru. Tázaný vyhověv ochotně, v odpovědi doložil následovně: »V ča- sopisech nebylo mnoho obzvláštního, ovšem jinak by bylo, kdyby byl Böcklin býval gene- rálem! Pak zajisté by všude na vše strany se bylo hlučněji troubilo do světa o významu jeho, ale u umělce se to nevyplácí. Z Berlína vychá- zející, či vlastně tam pevně zakořeněný milita- rismus jako polyp vystrkuje mohutné své spáry na všechny strany a zadrápl se bohužel již i v Bavořích tak, že všecka přirozená bodrost mnizl. Jsme zmítáni od Německa k Velko-Prusku. Jsem rád, že jsem již stár.« Tolik upřímně doznává dobrosrdečný Bavor, Němec-intelligent, zajisté to- časově charakteristické. Naším Němcům mohlo by sloužiti k poznání, kde že jest příčina od- poru a proč dlužno činiti rozdílu mezí Němci a Němci zvlášť u nás
bar Manteuffel Böcklin Bavor Němec Berlín Bavory Německo Velko Prusko
21 article
Sok Anglie v perském zálivu. Značné rozčilení se zmocnilo imperialisti- ckých kruhů londýnských na zprávu, že byla zavedena jízda parníkův ruských mezi Černým mořem a zálivem perským. První loď tohoto druhu »Admirál Kornilov« projela již Darda. nellami. Dodatky k úřadnímu sčítání v území smíšeném. Do rubriky křivd a násilností, jež se strany německé na našich spolubratřích ve smíšeném území při sčítání úřadním byly páchány, připo- jujeme několik ještě závěrečných ukázek, jež doplniti a částečně i objasniti mají některé dří- vější naše zprávy.
Kornilov Anglie perský záliv
22 article
Zvláštním způsobem vyřízen byl protest, podaný z české strany v Krumlově na. místodržitelství proti tomu, že o českých pří- slušnících činěny do archů popisných toli ko německé zápisy. Mistodržitelství totiž vrátilo. tuto stížnost krumlovskému hejtmanství s pří- kazem, aby o ní »konalo úřad«. A hejtmanství vydalo následující rozhodnutí: »V Krumlové se- sčítání lidu děje pomocí archů popisníchi na ten- způsob, že sčilaci komisaři se mají stran na - potřebná data vyptati a že pak tato data se do archů popisních zapisují. Zanášení do archů popisních jest vnitřní úřadní záležitostí a stranám nepřísluší tedy nijaká ingerence na způsob tohoto zanášení. Následkem toho se stížnost tato zamítá.« Tak posilují se snahy nesvědomitých ger- manisátorů, kteří nemajíce dosti na dosavadních svých »hrdinských činech« ještě naše krajany smýkají bahnem svých plátků a zasypávají nej- surovějšími útoky a denunciacemi, aby ohrozivše tak jich existenci, vyrazili jim z ruky zbran, jíž za přirozené právo své a pravdu bojují. Sdílí i c. k. místodržitelství názor pana hejtmana krumlovského? Výsledek úřadního sčítání v Čes. Krumlově doposud jest přísným tajemstvím, ale jsme již připraveni »za trvajících poměrů« na smutná pro nás data. Na Kaplicku Čechů ve skutečnosti přibylo, ale »úřadně« jich ubylo. V Kaplici z 500 lidí naších napočtěno jich jenom asi 183. Ovšem tento úbytek jde z valné části též
Krumlov Kaplicko Kaplice
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. —. Čím chcoš býti? Ne bez příčiny naříkají věci zkušení lidé na nedoslatek idea lismu u naší mládeže. Je pravda: tací hoši jací jsme byli my v době mládí, už se nerodí. Co nám bylo postavení, co budoucnost, co pe- níze? Těch vzpomínali jsme naposled, z pra- vidla když už bylo pozdě. Měli jsme jiné věc na starosti a mohu tvrditi bez nadsazování, tín že nemálo přispěli jsme k rozvoji naší národ- nosli a k tomu, že nyní mladí potomci nas sklizejí ovoce se stromů, jež jsme nasázoli. Veliké problémy sociální jsme ovšem ne- řešili. My mladí pošetilci jsme za to měli, nato že odvážiti se může jen člověk nejdůkladnějšího vzdělání a při tom neobyčejně zkušený. Tak jsme starším a starým nenadávali, jakkoli jsme co mladá krev ve mnohém jiného byli mínění než oni, naopak, ctili jsme je a bez odmluv vykonali ihned, co nám nařídili. A tak jsm jako pravi bojovníci Páně vytloukali okna ně- meckého kasina, aranžovali tábor na Pankráci, trhali s domů, ba i z bytů vyvěšené německé prapory a pořádali k vůli střídání taneční zá- bavy, výlety, divadelní představení a podobné věci, jimiž se národ náš ne pouze bavil, nýbrž jimiž zároveň též se sílil a připravoval pro váž- nější práci. Tu i tam napadla nás myšlenk ovšem zbrklá.
Pankrác
24 article
Kdysi se nám uzdálo, že zásada, dle niž rozhoduje majorita, je nesprávná, ba více než to, že je šosácká a v jakémsi temném tušení příšt obstrukce usnesli jeme se na tom, ž v našem spolku — toť se ví, že tehdy byl každý slušný mladík, jenž nechtěl propadnouti výsměchu a opovržení, aspoň ve třech tajných spolcích — rozhodovati bude ne brutální převah číselná, nýbrž moc fysická, jará síla, jinými slovy, že odpůrci pustí se po athleticku do sebe a že ten, který druhým o zemi mrští, stane s vítězem a jeho návrh že se přijme. Náš spolek konal takovéto zápasy za vyšehradskou branou, tam asi, kde nyní k nebi trčí třípatrovž dům, jenž má býti proto sbourán, poněvadž byl vy- staven bez svolení c. k. vojenského eráru, jenž prý by v případné válce s Bavory nebo Fran- couzy překážel. Byl jsem na neštěstí tehdy malý a slabý, tak že mé návrhy houfně propadaly. Časy se změnily. Teď mladá krev se ne- křížkuje, nýbrž navštěvuje Ferdinandku za tou příčinou, aby si tam v čas vyhlédla bohatou nevěstu a pomocí její peněz nemusila po cel život nie dělat. Jeden pražský učitel, dobrý můj přítel, b tak ochotným zapůjčiti mi na chvíli sbírku do- mácích prací malých žáčků, jimž bylo uloženo napsali, čím by nejraději býti chtěli a toto přán své stručně odůvodniti Doznávám, že dlouho již neměl jsem v ru- kou četbu tak zajímavou a zábavnou jako tento kráte. V téchto úlohách poznal jsem mládež Zjevem nápadným bylo, že téměř třetin nadějných vlastenců neměla jiné touhy, než státi se konduktory u tramwaye. Vl bůh, proč toto zaměstnání vzbuzuje u našich hochů tako- vou přítažlivost. Snad proto, že takový kon- duktor po celý den se vozí. naši.
Bavor Fran
25 article
Všimněmež si argumentace mladých pánův. Jeden z nich touží po konduktorské slávě k vůli tatínkovi. Napsal dobrosrdečně: Konduktor o rána do večera sbírá peníze, tak že jich má houf, když večer domů přijde. Můj tatínek je ale pokaždé od maminky hubován proto, že jich přinese vždycky málo. Druhému zase je nade všecko skákat s vozu a na vůz a pískat. Necbyčejně zdravý a praktický názor životní prozradil klouček, jenž otázku mu danou zod- pověděl slovy: »Chtěl bych být uzenářem. Morddie! to by bylo vuřtůch. Ze samého na- dšení pro »vuřty« utrousil do úlohy charakteri- stický pražský genitiv pluralis na ch, začež mu uloženo bylo napsat dvacetkrát sklonění pod statného jmena mužského rodu dle vzoru dub Chudáček — synek advokátního písaře. Jednou za týden dostane k suchému chlebu půl párku, divte se mu, že věnec uzenek má pro něho větší cenu než šňůra perel. Jiný, dle všeho velmi drbaný klouček chtě být nemenším pánem než ministrem. Proč? Proto že ho pan kmotr do toho nutí. Říká prý: kluku, ministrem se musíš stát, mi nistr má zlatem vyšívaný frak a velkou pensi. Hošík neobyčejně skromný neznal jiné touhy než stát se — panem učitelem. A to proto, že by potom měl »opravdovský« katal a že by mohl nechávat nedbalé kluky po škole.
Morddie Chudáček
26 article
Zlomyslník, jemuž radost působí jiné týrat. Má velkou budouenost před sebou, neboť lidé tohoto druhu v životě se noztratl. Oko se mi slzou zalilo, když dočetl jsem drobounkým, čistým písmem napsanou odpo- věď na učitelův všetečný dotaz: »Chtěl bych býti panem doktorem. Mám doma nemocnou sestřičku a té bych rád po- mohl, ale bojím se, že než se doktorem stanu, sestřička umře. Dobré srdéčko. Kéž bys byl zachován pro dobu, kdy budeš pánem vůle své. Je tak málo soucitu dnes a tak poskrovnu těch, již dovedou v zájmu trpíeích obětovati prospěch svůj. Jak docela jinak vypadalo to v klukovské duši, jenž bez dlouhého asi rozmyšlení od- pověděl: »Chtěl bych mít koně a fiaker, ale n šimly. Chtěl bych to proto mít, že tatínek má koně a drožku a proto, že se musí šiml po- řád mýt.« Skromnost vychovaná v konfrně a při tom tklivá korrektnost, temperovaná pouze touhou po nepatrném pokroku z drožky na fiakra. Dal než na nějaký domek ve čtvrti, kde mají stáje, to, hochu, nepřivedeš. Jedna z úloh byla nápadně dlouhá, a tím vzbudila mou pozornost. Vypracování její znělo následovně: »Rád bych měl ke snídani kávu s dvěma rohlíky nebo čaj se suchary. V deset hodin přál bych si posnídat u pana Patsche gulaš nebo papriku s dvěma čtvrtkami vína, potom se proji trochu po Ferdinandce. Potom oběd, po obědě trochu se prospat, pak si vyjit do kavárny na ku- lečník, odtamtud zase na Ferdinandku, potom k večeři a po večeři na plzeňské. Po dvanácté pak domů«. Talentovaný mladík zůstal za to dvakrát po škole a k tomu dostal horší známku z mravů, poněvadz vyšlo na jevo, že si tento epikurejský
Patsch
27 article
program života napsati dal svým starším bra- trem, jemuž tento »tric« způsobil náramnou legraci. Dole a téměř poslední v balíku nalezala se pocuchaná a drobet pomaštěná čtvrtka pa- píru, na níž bylo napsáno: »Chtěl bych být princem z pohádky. Chtě bych zabít draka a vysvobodit tím krásnou prin- ceznu a potom jako mocný král po jejím boku dlouho a dlouho panovat.« Jediný romantik mezi těmi »střizlivci v dět- ských punčoškách«. »Uvidite ho,« pravil učitel. »Přinese mi sem za chvilenku sešity.« A skutečně se nedlouho na to otevřely dvéře a v nich objevil se »princ« — špinavý a při tom jako tráva zelený hrbáček. Podivná mládež! zahučel jsem a zavrtě hlavou Zdravá, praktická mysl nastoupila dědictv po chorobném prý idealismu. A tuto zdravou, praktickou mysl osvědčují u nás již déti v pe- řince. Těšme se na příští generaci. Není po- chybnosti, že než mine padesát let, budou všecky domy na Příkopech a ve všech repre- sentačních ulicích v našich rukou a že ve správ- ních radách všech velkých bank zasedati budou výhradné čeští kapitalisté a všechny selské cukro- vary dostanou se opět do našich rukou. Česká spořitelna, kterou zatím dostaneme do svých rukou, bude přispívati ročně dvěma milliony k účelům národním. Jaci jsou to pošetilci, kteří domnívají se, že je to neštěstí, mizí-li v nás idealismus.
Jak Český spořitelna