1
masthead
18. února 1901.
5
article
mnohdy se zdálo, jakoby tam byly přineseny mravy
a způsoby od Hackrů z Platnéřské ulice. Je to pra-
zvláštní manýra domnělých práv domáhati se uráž-
kami, nadávkami a spíláním. Úrčitá jmena byla
provázena výkřiky jako: sprosťák, darebák, o celé
společnosti divadla tvrzeno, že je bezduchá a bez-
hlavá, »pánové — prý — by učinili nejlépe, kdyby
drželi hubu«, kde nesouhlasí s propuštěnými, by
pokládán za uplaceného; časopisy jsou sežidovštele
atd. A to prosím bylo slyšet skoro po celé tři ho-
diny. Nálada byla rozvášněná a nejhrubší urážky
provázeny bouří pochvaly a potlesku. Provolávání
hanby 1 bylo nejsilnějším argumentem ... Ochotnické
spolky daly pod svojí záštitou sehráti tak odpornou
hru, že už i předsednictvu bylo to přespříliš a před-
seda v jednom případě uznal za potřebné vášeň po-
někud schladit. Na včerejší veřejné schůzi dostal
všichni: společnost Národ. divadla v celku i jedno-
Uivě, pp. Kovařovic, Kvapil, dr. Klumpar. dosta
spolek českých spisovatelů belletristů »Máj« a ze-
jmena pp. Štech a Hermann. Všechno je dle náhledt
včera pronesených tak neskonale nedostatečné
bídné a.
Kovařovic
Kvapil
doktor
Klumpar
Štech
Hermann
platnéřský ulice
spolek český spisovatel
6
article
Ještě jeden moment ze schůze včerejší je vý
značný. Konflikt z Národního divadla dostal jiný
nátěr: nepovstal z důvodů osobních, ný
brž z ohledů socižlních. Stávka nezahájen
proto, že stal se chéf opery neoblíbeným, nýbrž proto
že členové orchestru a sboru, jakož i technický per
sonál chce tímto způsobem docíliti upravení svých
páží. Tak tedy najednou se to vyklubalo. Před tý
dnem v divadle bylo mluveno jen o odstranění Ko
vařovice! Veřejná schůze appellovala na veřejnost.
aby se tedy stávkujícího personálu ujala, aby ho ne
nechala propustit, aby pro ně peněžité příspěvky sklá-
dala. Zástupcové národního dělnictva a sociálních
demokratů prohlašovali, že se stávkujícími sympati-
sují a správě divadla otevřeně prozrazeno, aby se
nové síly ani neucházela, sice že povstanou v divadle
při představení rámusy a randály
národní divadlo
7
article
Akce listu »Nájemník«, ve včerejší schůzí pro-
klamovaná, je hotová barnumština. Člověk, kterýji
řídí, má nejednu příčinu, aby se štítil veřejnosti.
která byla k němu dosud shovívavou a on zatím
s drzým čelem vystupuje jako obhájce nějakého zájmu
veřejného
Ze schůze uvádíme následující podrobnosti:
Místopředseda Ústřední Matice divadelních ochot-
níků p. Trousil zabájiv schůzi, pravil, že byla
svolána ku podání protestu proti zapovídání provo-
zování her Národním divadlem ochotnickým spolkům
v Praze a policejním obvodu. V této schůzi však
podotkl, na projevená přání bude učiněna zmínka
laké o tom, co se dnes přetřásá v celé naší veřej-
nosti, poněvadž prý není pochyby, že správa Národ-
ního divadla počíná si despoticky. Ohražuje se dále
proti tomu, jako by schůze měla se konati na újmu
Národního divadla, naopak schůze má vyznít v zájmu
velikého národního podniku. Konečně žádal, aby řeči
zbytečně nebyly protahovány, poněvadž místnostje
pouze do 1 hod. odpol. zadaná.
Trousil
národní divadlo
ochotnický spolek v Praga
8
article
Referentem o účelu schůze byl p. Třeštík
jenž promluvil o zákazu provozování jistých her
k nimž si právo provozovací opatřila správa Národ-
niho divadla. Dříve taková zápověď nebyla vydána
pravil, teprve za nynější správy. Uvádí obšírně, jaké
zásluhy v dobách národního probuzení zjednaly si
ochotnické spolky a tvrdí, že úkol ochotníků praž“
ských je mnobem důležitější, než ochotníků venkov-
ských. Není správný náhled, že se má mít pro ven-
kovské jednoty více ohledů, poněvadž prý na ven-
kově nemají stálá divadla jako u nás. Tvrdím, že
z ohledů vychovatelských mají naše jednoty ochot-
nické úkol větší. Zde jest to velmi náchylné ke zcestí
a tomu zabraňovati, je nšlechtilou povinností ochot-
nických jednot. Staré družstvo divadla Národního
v tomto směru snahy naše vždy podporovalo.
Třeštík
9
article
(Souhlas). A tu přicházíme k nové správě divadla.
ktará při nastonpení prohlásila, že to jest správa
demokratická. (Hlasy: Hanba jín)
Najednou ten sbor předstupuje a řekne, že tomu
ochotnictva pražskému, které lid vychovává, zaka-
zuje provozovati hry svého repertoiru a že tyto
jednoty nestojí za nic. Litují, že správa divadl
neudala důvody svého rozhodnutí. Ona naopak
soudně nám vylrožuje nás stíhati, kdybychom hry
přece provozovali. Tak se zachází s tím kádrem.
který byl průkopníkem Národnímu divadlu!
Co si máme myslet o tom, když nám zakazuje
hrát »Pražského žida«, kterého sama nechce vypravit
(Hlas: Zejtra to bude! Hlučná veselost. Hlas: To
jsou krásné argumenty!) Řečník vypravuje, že
nejednom případě došel zákaz provozováni předsta-
vení v posledním okamžiku, ač přípravy vyžadovaly
velikého nákladu. V jednom připadě bylo předsta-
vení zakázáno, ač se mělo konati ve prospěch si-
retků. (Hlasy: Hanba!) To je jednání, které se
odsuzuje samo sebou. Lituji jen, že to neučinile
všechny ochotnické jednoty, co provedly něk teré
hodily zákaz prostě do koše a hrály co chtěly
(Hlasy: To budeme dělat všichni!) Správa Národ-
ního divadla nejedná konsekventně, neboť by jinak
musila soudně stíhat ty, kteří se proti zátazu pro-
hřešili. Já považují zákaz za krok zbrklosti správy
Hlas
národní divadlo
10
article
Nár. divadla. (Souhlas.) Ona si myslih, že do
ochotnických jednot houkne a foukne a že budou
pryč. Zákaz byl vydán nešikovnou rulou, byl to
patrně výkon špatné nálady. Nepopíratelným prá
vem je správy Nár. divadla: zapovídati repertoirní
bry. Ale ona má vzít rozum do ruky a má uznali
naše právo, které vyžaduje takt a slušnast. Je na
př. slušné, když se vrátí z kanceláře divadeln
dopis, který čien naší Jednoty omylem frankoval
pěti haléři místo šesti? (Různé projey.) A na
osobní intervenci dostalo se mu ještě arogance
(Výkřiky: Jmenovat! Řečník: Byl to du. Klumpan
(Hlasy nevole a urážky). Své doby bylo ochotnictvo
vyzýváno, aby vypustilo cizí škváry ze vých jevišt
a provozovalo jen domácí tvorbu. V pažském ob-
vodu je 40 ochotnických jednot. Uváží-li se, že
jich v jednom období hraje pouze 20 a že každá
pořádá 10—15 představení, jest to úhnem 200 až
300 představení, za ktará se zaplatí O0 zl. auto-
rům. V zákazu správy Národního diradla vidím
tudíž zkracování našeho dramatického spisovatelstva
a divím se, že toto nestálo po našem boru, zejmena
jejich spolek »Máj«. Kde je ta důsleinost, když
Kvapil a Štech volali k nám, abychom jěstovali do-
mácí tvorbu a teď odnímají mlčky ochoníkům mož-
nost, aby tak činili? My tedy musíme protestovati
proti tomuto zakazování, poněvadž Jy se ochot-
nictvo mohlo octnouti na scesti. Dcvoláváme s
soudnosti všech poctivých přátel divada, že právo
naše je, že se má ochotnictvu přiclázeti vstříc
(Souhtas.)
Ke slovu přihlásil se p. Řeřábek který litoval
že předseda tak krátkou jhůtu řečníkůn vyměřil. M
toho tolik na srdci, že by mohl mlwiti celý den.
Kvapil
Štech
Řeřábek
národní . divadlo
11
article
Tolik si musíme říci — pravil — že společnost Ná-
rodního divadla vystavěla si vysvědení neskonalé
chudoby. Dali na jevo, že se bojí těh malých spo-
lečků. Oni na jedné straně říkají, že ochotnické jed-
noty nemají žádný význam a na drué straně opět
je pokládají za tak konkurenční, že ím prorozování
her zakazují. Ochotnické spolky nají k disposici
jen neděle, kdežto Národní divadle má celý týden
prázdno. (Veselost.) My jsme spolky čistě zábavnými.
Kdo chce něco hiouběji uměleckéío vidět a slyšet.
ten jde do Národního divadla, kde dhes ovšem mnoho
uměleckého neuvidí. (Hluk.) Nárolní divadlo dnes
nestojí za nic. Je to smutné vysvěčení, které si tím
pánové z divadla dávají na jevo. ituji, že se v té
příčině nikdo z »Máje« neozval, aby proli tomu
deepotismu protestoval. Řečník če výtah z výroční
zprávy »Máje«, p. V. Štechem napané a dodává, že
sti drží teď hubu!« (Souhlas, naroti tomu odpor
Fuj, to jsou pěkně výrazy !) Nedivm se tomu ovšem,
poněvadž p. Herrmann zasedá v správním výberu
a tím se to mlčení vysvětluje. Bn dr. Klumparje
charakter, jaký nevidíme nikde. lýval zuřivým ochot
níkem. Když se mělo dávati pedslavení Majalesu,
převzal úlohu, ale v poslední evili ji vrátil, poně-
vadž prý musí jeti do Vídně yřídit nějakou baga
telku. Když takoví pánové zaseají ve správním vý-
boru divadla, pak se nedivme, že se dělají takov
kotrmelce. (Hluk.)
Na to promluvil p. Edv. eplavý, člen vý
konného výboru národního dinictva a sice o tom
jak tato strana nazírá na událsti v divadle. Praví
že na tom krásném domě je npsáno »Národ sobě«.
V Štech
Herrmann
doktor
Klumparje
Edv
Vídeň
Ná
národní divadlo
Nárolní divadlo
bor divadlo
národní dinictva
krásný dům
12
article
Postavení toho domu nestalo s přičiněním několik
lidí, nýbrž přičiněním celého ároda. Na to přispí-
vali lidé nejchudší právě jen roto, že cítili povin-
nost k českému umění. Ke vé cti, ku povznesení
umění, ke vzpružení ducha českého člověka byl dům
ten postaven národem a proto také národ má na
divadlo právo. Právo máme také my, třeba bychom
neuměli hrát. (Hlas: Ferbla.) Jako nejmenší publikum
máme právo krifiky. Musíme říci, že jednání těch
pánů ve správě, kteří tam hrají prim, se nám nelíbí.
že s tou jejich muzikou nesouhlasíme se stanoviska
národního, sociálního a českého. (Souhlas.) Jestli
nás utiskují ve zněmčeném území, nebo ve Vídni
hubujeme a zde intelligentní dělníci, hudebníci, jsou
uliskováni od Čechů a to nás tím více zaráží. Národ
si divadlo postavil ne proto, aby se tam provádělo
otrokářství, ne k tomu, aby se v něm řeklo, čemu
my jako dělníci jsme zvyklí: jdi, tamhle jsou dvéřeh
To není na místě zde, kde je intelligence, kdeje
pan Kovařovic. (Hlučné projevy odporu a nelibosti)
Odsouzení hodné je, mluví-li pan Kovařovic (Hlas
Sprosták ! Bouře potlesku!) se sobě rovným intelli-
gentem z konservatoře tak pobrdlivě. My říkáme, ž
každý člověk je rovnocenný. My to žádáme u kaž-
děho dělníka i u intelligentů a mezi těmito se nesmí
říci nikomu: »marš !« jen proto, že nekonvenuje. Pi
disciplině musejí být nadřízení a podřízení, ale s tě-
mito se má jednati slušně. Pan Kovařovic si měl
vážiti orchestru, poněvadž orchestr se bez něho
obejde, kdežto pan Kovařovic bez orchestru nikol.
Hlas
Čecho
Kovařovic
Vídeň
Hlas Sprosták
13
article
Disciplina musí být, ale je rozdíl mezi disciplinou
kaprálskou a přátelskou. Musíme být solidárnímis
těmi, kteří jseu utiskováni. Nedivím se, že insert,
jímž hledá správa divadla hudebníky, otiskly »Ná-
rodní Listy«, ale divím se, že ho otiskla »Národní
Politika«, která stojí při starém družstvu. To je ver-
bířství na úkor postížených. Odsuzoval bych každého
hudebníka, který by v orchestru místo přijal. (Vo-
lání: My je vypískáme!) Volám zemský výbor, aby
zakročil ve prospěch těchto lidí. Nemajtli tito lidě
klesat, nemají-li pozbýt důvěru k českému národu
pak musí každý státi na jejich stanovisku. My ne-
chceme nikoho napadat. Vytýká-li se pp. Štechovi a
Hermannovi, že v zájmu ochotnictva a orchestru nic
nenčinili, pak je to pochopitelné. Kdo se chce zbavit
opposičníka, tak jej dosadí tam, proti čemu brojil.
Štech
Hermann
14
article
Jmenem sociální spravedlnosti prohlašuji, že my jako
dělníci stojíme solidárně na stanovisku postižených
a žádáme celou českou veřejnost, aby donutilo
správu divadla k ústupu. (Souhlas.) Řečník nabádá
správu divadla, aby vzala rozum do hrsti a vyslo-
vuje potěšení, že stávkujícím dostalo se ujištění so-
lidarity od německých kolegů. Varuje před tím, aby
se hnal boj do krajnosti, poněvadž by to mohlo
pány mrzeti. (Hlasy: My se o to postaráme! Nebu-
dou moci hráti.) Také obecenstvo si přeje poctivé
vyrovnání. (Souhlas.)
Ke slovu přihlásil se pan Faster z »Diva-
delních listů« a prohlašoval, že se nezúčastnil akce
stávkujících.
Potom promluvil p. Simonides. Uvedl, že
dělnictvo stavělo se vždy na stanovisko proti otro
kářství. Nám se upírá právo, do poměrů těch mlu-
viti. My však právo to máme, poněvadž to je ústav
celého národa. V dalším průběhu své řeči ostře úto-
čil přoti chefu opery p. Kovařovicovi. Vzpomenul, že
před lety vyslovil se pan K., že s orkestrem Národ
ního divadla chce šířit slávu českého jmena po celém
světě a teď hudebníky kope na dlažbu a nazývá je
bandou šumařů. My už najdema prostředky, abychom
poměry ty upravii! Na tento boj máme jedinou od
pověď: my musíme těm lidem pomoci za každých
okolností, ale nesmí to být na úkor Národního di
vadla! Zde byla uvedena jmena dvou pánů. Ale ono
je jich tam více. Máme tam hudebního skladalele
Picku, našeho Kvapila (řlluěné projevy), který se
jednou vyslovil na orkestr »Sa . . . . banda!« (Po
těchto slovech povstala v sále ohlušující, několik mi
nut trvající bouře.) Když hluk utichl, pravil řečník
Já se opravuji, on neřekl sa . . . ., nýbrž zpupná
Faster
Simonides
Kovařovic
Picek
Divo
můj Kvapil
15
article
Ale to je jedno. — O p. Pickovi pravil řečník, že
také musí z Národního divadla. Kdo ještě, to ne
uvedl. Celý konílikt v Národním divadle označuje
jako mzdový boj a tvrdí, že ten musí býl vybe
jován. Navrhuje ke konci, aby předsednietvu bylo
uloženo intendanci pravý slav věci vysvětlit,ee
Pan dr. Salaba příhlásil se ku slovu jako ne-
stranný pozorovatel. Praví, že se mu v celé této
půtce nelíbí ta okelnost, že teprve teď otáz ka
sociální staví se do popředí. Je nápadno.
že zvláštní vydání »Dalibora« vědůlo o všech podrob-
nostech, ale o mzdové otázce se ani nezmínilo! Jestli
se toto hnutí obrálí v sociální otázku, pak ovšem
nabývá jiné tvářnosti. Ale doposud byly stále v po
předí jen osobní zájmy. Ve příčině domnělé arrogance
chefa opery uvádí, že výkony dirigenla jsou nesmírne
napínavé a vyžadují kromobyčejného nervového na-
pjetí. Uvádí příklady mužů světových jmen a jejich
počínání u pultů dirigenta. Leccos lze omluviti, vždy
pánové v orkestru nemluví spolu také v rukavičkách
Myslím také, že se řečníci poněkud vzdálili programu
této schůze. Mlaví se zde všecbecně o sociálnici
otázkách, ale konkretního jsme nic neslyšeli. (Hlas
Jste placený !) Dr. Salaba: Nechť vystoupí ťen, kde
pronesl tuto urážku! (Velký hluk. Hlas: Reklt
tenhle. Jiný hlas: To je Řežábekl
Předseda uděluje důlku tomu, kdo výkřil
ten pronesl. (Souhlas..
Dr. Salaba: Vzhledem k tomu, že jsem by
napaden způsobemtak urážlivým, vzdávám se dalšíhe
slova. (Hlasy: Jen mluvit! Opětovný hluk.)
Ke stolu předsednickému přistoupil potom čle
stávkujícího sboru p. Hašek, pinomocník prý ce-
lého sboru, týž pan Hašek, který i proti dřívějš
divadelní správě agitoval a na schůzích mluvil.
Picek
doktor
Salaba
Dalibor
Hlas
Hašek
národní divadlo
16
article
Četl prohlášení, že »důvod naší krajní sebe
obrany našich rodin a existence všech tři těles, o
chestru, sberu a technického personálu, není živen
vlivy vnějšími a nemá ráz osobní. Vyvracíme
tvrzení »Nár. Listů« jako tendenční nepravdu, jako-
bychom stávku zahájili z důvodů osobních. Nás vedly
k tomu pohnutkyrázu úplně sociáiního. Řečník tvrdi
dále, že některým členům sboru bylo po 5 zl. mě-
síčně na platech přidáno, ale naproti tomu bylio
15 zl. na vedlejších příjmech připraveni. Dřívější
správadivadla byla daleko správnější. Osoby pánů
Kovařovice a Wiesnera jsou v našem sporu na po-
sledním místě, nám jde v první řadě o upravení
poměrů páže. Mluvím jmenem všech ostatních svýci
kollegů. Vím, co to znamená: že budu zničen, poně-
vadž jsem proti správě divadla veřejně vystoupil, ale
já lo činím rád, poněvadž se to týká nás všech. Já
se už nějak uživím. Ujímám se pana F. A. Šubrt
(Hlasy: Sláva mu!) proti domnění, jakoby on stál za
naším hnutím. Odmítám tuto výtku jmenem všech
tří těles divadelních. Veřejnost je nepravdivými zprá-
vami klamána a tím se nám mají vyrvat sympathie
veřejnosti. (Souhlas.)—My neustoupíme! Víme, že
jsme existenčně zničeni, ale na vás jest, abyste roz-
hodli, zda má větší právo jednotlivec anebo cele
korporace.
Pan Faster opět počal mluvit o sobě a vta-
žení jmena svéhe do akce stávkové, byl však za vel-
kého hluku umlčen, aby si osobní zájmy vyřídil ji-
ným způsobem.
Pan Šeplavý uvádí, že v otázce zákazu pro-
vozování her staví se národní dělnictvo na stanovisko
ochotníků.
Proti námitce, že konflikt z Národního divadla
nepatří do této schůze, prohlašoval p. Rubringer,
že záležitost ta právem je zde probírána, poněvadž
»my můžeme mluvit, co chceme«. Mladočeši to byli
kteří přišli a chtěli starou správu divadla svrh
nout ...
Kovařovic
Wiesner
F A Šubrt
Sláva
Faster
národní divadlo
17
article
Předseda prohlašuje, že nedovolí, aby olázk
politická vtahovala se do debaty.
Pan Rubringer podotýká, že ohavno
cestou byl p. Šubrt vyštván. (Hluk a povyk.)
Obč. Brabec jmenem sociálních demokralů
prohlašuje, že ve sporu mzdovém mají přestati ve-
škeré osobní narážky a nadávky a sděluje, že vešker
organisace dělnické jdou souhlasně se stávkujícími
Přeje stávkujícím, aby v boji svém zvítězili a praví.
že v tomto boji jdou svorně jak národní dělníci
tak i sociální demokraté. (Souhlas.)
Pan Jiránek ml., místopředseda výkonného
výboru národního dělnictva praví, že národní dělni-
ctvo bude stávkující podporovali hmotně i morálně
aby dosáhli úpinébo vítězntví. Jest povinností nejen
Prahy, ale i venkova, aby bylo postaráno o ty, kteř
umění tak prospěli. Nám nesmí se jednati o osoby
nýbrž o principy. Ke konci přímlouvá se za hro-
madné navštívení populárního koncertu v Rudolfině
Pan Bubeníček, majitel »Nájemníka«, navrho-
val, aby k resoluci, která bude shromáždění doporu-
čena, přidělena byla petice, která se bude podpiso-
vati a má býti zemskému výboru doručena, Má ná-
sledující znění
Rubringer
Šubrt
Brabec
Jiránek
Bubeníček
Praha
národní dělnictvo
18
article
»Událösti posledních dnů, zasáhnuvší náš jediný
ústav umělecký, Národní divadlo, jsou toho příčinou,
že celá veřejnost divadelní vidí pouze jediný pro-
středek, aby ústav ten nebyl vydán příště v šane
osobním ambicím, neuměleckému vedení a neblahým
svárům. Prostředek ten je úplné sezemštění Národ-
ního divadla, k němuž dříve nebo později dojíti
musí ale k němuž je právě doba nejvhodnější. Argu-
menty k tomuto činu podává historie posledních
dnů, podepsaní opírajíce se o takta všeobecně známá.
žádají uctivě: Veleslavný výbore král. českého račiž
Společnost Národního divadla vedení toho ústavu
zbaviti a divadlo neprodleně do své vlastní správy
vzíti.« (Souhlas.)
Předseda dal o této pelici hlasovati, zda ji shro-
máždění přijímá. Stalo se tak jednoblasně. Mezi hla-
sujícími byl také p. dr. Podvinec, advokát z Kolína.
Arga
doktor
Podvinec
Kolín
národní divadlo
veleslavný výbor král . český ráčit společnost
19
article
Předseda: Kdo je proti petici
Nikdo! (Hlas : Kovařovic! Hlučná veselost.)
Pan Bubeníček (pokračuje): Je povinnost
starati se o stávkující. Já jako redaktor »Nájemníka-
(Hlučná, dlouho trvající veselost) prohlašuji, že jsem
ochoten věnovati list k tomu, aby se v něm kvito-
valy sbírky pro stávkující. Sděluji, že už jsem vy-
bral 30 korun u mého stolu. Nechť totéž vynutí
také v »Národních Listech«, »Politice« a »Právu
lidue
Pan Vyskočil pravil, že slušný, mravů
způsobů dbalý muž nemůže se odvážit přihlásiti se
ke slovu. Neračte říkati, že tato schůze jest ne-
stranná, když tak hrubými urážkami byl napaden
ten, kdo chtěl pronésti jiný názor. Konflikt v Ná-
rodním divadle nyní pojednou nastrkává se na
mzdové kopyto. Je podivno, že ti pánové po 20 let
mičeli a teď pojednou povstali a zahájili mzdový
spor. To, ce se pravilo o p. Kovařovicovi, jsou vtipy.
mouchy, z kterých se udělali velbloudi. (Souhlas.)
Hlas
Kovařovic
Bubeníček
Vyskočil
Ná
20
article
Pan Třeštík znova prohlašuje, že dnešní schůze
nebyla svolána jen k rozhovoru o konfliktu v di-
vadle, ale když k tomu došlo, že nemohl rozhovou
obmezovat. Dnes jest tato otázka velikou lavinou
Nejednali jsme o osobách, nýbrž v zájmu veřejnosti
Byl zde sice učiněn výpad, který z hloubi srdce
musí odsoudit každý, ale za výrok jednotlivce ne-
může být činěna zodpovědnou celá schůze. Navrhuje
po tě ku přijetí následující reso luccii:
»Shromáždění zástupcové ochotnických jednot
pražských i okolních protestují proti stále se opakují-
cím zákazům provozování původních ber, jichž pro-
vozovací právo v policejním obvodu pražském pří-
sluší správě Národního divadla. Ochotnictvo neuznává
důvody správy Národního divadla, protože jsou liché
a bezpodstatné, jelikož již v dobách dřívějších vy-
chovávalo se obecenstvo ve prospěch divadla nyněj-
šího a ze středu jeho většina povolaných sil vyšla.
Třeštík
národní divadlo
21
article
Se strany literátů poukazováno bylo po leta, aby
repertoár ochotniekých divadel byl pokud možno pů-
vodní a i bývalá správa Národního divadla v tom
ohledu snažení ochotnictva podporovala a také její
výkazy bilanční nkdy nejevily deficit v pokladně
Národního divadla, který by se mohl dáti přičísti na
účel působení ochotnických divadel.
Hesoluce byla schválena.
Pan Branald obrací se proti náhledu, že pan
Kovařovic něktéré výcoky proti orchestru pronesl
v ráži a tvrdí, že podle skulečnosti musí být v ráží
neustále. Boj zahájený nepojímá se stanoviska ani
politického ani osobního, nýbrž existenčního. Po
vzbuzuje přítemné kuz fedrování sbírek ve prospěch
stávkujících.
Občan Brabec začsl mlovit o »Politice«, »která
otravuje český život.« ale předseda mu odňal slova.
Pan Seplavý učinil návrh na dedatek resoluc
vtom směru, že veřejná schůze jest solidárníse
všemi třemi divadelními tělesy a žádá za rychlé vy
řízení všech sporů a žádá se zemský výhor, aby za-
sahl co nejkozbedněji do tehoto speru. Zároveň sli-
buje se veškerá pomoc mravní i finační. Česká ve-
řejnost se žáda, sby se stávkojieích ujela a ve pro-
spěch jejich pracovala. I tente dodalek byl přijat.
Pan Mařánek upozerňuje, že odstavec o po
zemětění Náredního dívadla v petici »Nájemnika « je
přece poněkud silný a žadá, aby byl vynechán. Při
mlonvá se, aby z petici byss ohsažena pouze žádost.
abydivatlo bylo odnato léto jakoo ukázalo ne
schopné správě.«
Pan Bubeníček pudotýká, že sepsal pelici
jen tak, jaký byl ohlas lidu. (Hlas : »Nájemníkal-
Veselost)
mnoebj an
Branald
Kovařovic
Brabec
Seplavý
Mařánek
Bubeníček
Hlas
národní divadlo
22
article
Pan Faster přimlouvá se, aby do resolu
byla pojata zmínka, že se nynější správa divadl
připravila o veškerou autoritu. Přijímá r ne.
Petice po opětném přečtení byla přijata bez od
stavce o spozemštění«. Dále byl přijat dedatek, po
daný anonymně, ale sepsaný p. drem. JJ. Podvin
cem, advokátem z Kolína, tohoto znění:
»Co navštivitelé Národního divadla přesvědčili
jsme se, že nynější správa Národního divadla osvěd
čila jak vybráním repertoiru, tak zaměstnáním člen-
stva a zejmena chováním se k veškerému stejnocen
nému členstvu úplnou neschopnost, pročež vyslovu
jeme své vřelé sympatie orkestru, sboru pěveckému
a technickému, chtějíce je na dráze jimi nastoupen
hmotně a mravně podporovati.“
Za všeobecného neklidu schůze byla skončenn
Na chodhách byly sbírány příspěvky pro stávkujíc
a prodávány listky do večerního koncertu stávkují
cího orchestru.
a j
+ Účast na poradách býv. ř členů sboru a
orkestru Národního divadla. Pánové A. Wenig a O.
Faster oznamují nám, že při těchlo poradách účast
neměli.
ob alatcal .
+ V některých včerejších lislechí vyskytla se
zpráva, že prý v přadvčeréjším představení dramalu
»Nad naši sílu« musil z nouze účinkovat sbor ko-
stela dominikánského. Zpráva ta je irepravdi va
což jest zřejmo i z dnešního bulleřinu divadelní
kanceláře.
Faster
A Wenig
O Faster
Kolín
národní divadlo
23
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes
hraje se veselohra »Třetí zvoněnte od Václava
Štecha (4. čtvrtka předpl.) s pí. Krgpilovou. pp. Moš-
nou, Seifertem a Vojanem v hlavních úlohách.
Zejtra se hráti bude Štolbův žert »Mořská panna
o jehož včerejším představení bylo divadlo vyprodáno.
— Pan Seifert hrál ve včerejším představení ochotně
episodku cyklisty za člena mužského sboru, jenž
úložku tu dříve hrával. Obecenstvo kvitsvalo ochotu
páně Seifertovu hlučným potleskem. Nejblíže příšt
novinkou bude vlaská komedie »Idežlní že nae
od Marca Pragy, která se studuje za režie páně Kva-
pilovy; potom se vypraví Brieuzůr »Červený ta-
lár« za režie páně Seifertovy. V předvčerejším před-
stavení Björnsonova dramatu »Kad naši sílu-
ochotně zastali sborový zpěv za scénou selisté operní
pp. Burian, Mařák, Polák a Pollert, jslež i sbotmistn
pan Pieka; pan Mušek rovněž ochotně v tomte před-
stavení statoval. Také pro dalši činoherní představení
nabídli se laskavě mnozí solisté, že na se vezmou
jakoukoli drobnou úložku z těch, jež dříve hrávali
členové sboru
Štech
Krgpilová
Moš
Seifert
Vojan
Štolbův
Seifertův
Marc Praga
kva
Červená
Björnsonův
Kada
Burian
Mařák
Polák
Pollert
Piek
národní divadlo
24
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
25
article
Dne 18. února: »Jeronyme, spolek evang
akademiků, pořádá o 1/28. hod. večer v sále Umnl.
besedy v Nekázance veřejnou přednášku pref. Ant.
Vávry »O zemětřeseních«. Po přednášce večíre
s hudebním programem. — Klub fotografu
amatérů v Praze koná o 1/28. hod. več. řádnou
schůzi výboru v hořejší místnosti Vackovy restaurace
»u Choděry«. Pání členové zvou se, aby veškeré své
nové práce (négativní nebo posltivní) do schůzí na
ukázku přinášeli.
Zábavy
Měšťanská Beseda v Praže. Dne
v ponděli masopustní poslední věneček. Dámy do-
stavtež se v toiletách salonních, pání v úboru ple-
sovém. Pro měsíc březen připravuje ze koncertní
večer, Josefská zábava humoristického rázu a pro
dítky pánů členů dětská zábáva. V sobotu dne
23. t. m. nekoná se žádná zábava. Zábavní výbor
koná schůzi svou tentokrále ve čtětiek a jest žá-
Zonepo, by se všichnj členové dostav
Z Hlaholu pražského. Dnes o 6. hod. več
jest zkouška damského odboru a určitě o 7. hod
předposlední společná zkouška s mužským shorem
v dolejším sále sloupovém ke koncertní zábavě na
sobotu dne 23. t. m. ve velké dvoraně ostrova žofín-
ského ustanovené.
—.—, uher, kreditky 680.—, anglob. 272.—
unionky 537.—, bank. jednota 470.—, länder-
banka 411.50 po —.—, stát. dráha 670.50 po
—.—, již. dráha 107.—, dráha Karla Ludv.
—.—, polab. dřáha 480.—, rak. zbrojovka —.—
tur. tabákové režie 300.—, alpinky 434.—, rým.-
muráň. 474.—, pražské želez. společ. —
turecké losy 112.50 na březen, paroplavební
—.—, silniční A. —.—, silniční B. —.—.
Smýšlení: zdrženlivé.
Z Washingtonu, 17. února. (C. -B.)
Belgický vyslanec zahájil vyjednávání se stát-
ním departementem ve příčině ohlášeného zvý-
šení cla na belgický cukr.
Vávra
Vackův
Choděra
Ludv
Nekázanka
Praha
Washington
Jeronym
spolek evang akademik
länderbanka
26
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Potvrzený rozsndek. Před pražskou poro-
tou konalo se v měsíci listopadu líčení proti Josefu
Fišerovi a soudruhům pro zločin krádeže, Fišera byl
hlavou dobře zosnované společnosti zlodějské, která
podnikala nebezpečné výpravy. Fišera byl odsouze
do těžkého žatáře na 10 roků, soudruh jeho Dobro-
volný na 6 let. Oba podali proti rozsudku zmateční
stížnost, která však byla nejvyšším soudem zamít-
nuta a rozsudek potvrzen. Oba zlosynové budou
zejtra z novoměstské trestnice odvezení na Pankrác
Fišera je spoután těžkými okovy na nohou, poněvadž
už jednou pokusil se o útěk.
Listárna redakce.
Conatancie. Nehodí se nám
Fišer
Pankrác
27
article
Král.české zem. divadlo v Praze.
Král.české zem. divadlo v Praze.
Národní divadlo,
136. hra v předplacení
V ponděli 18. února.
4. čtvrtka.
Třetí zvonění.
Veselohra o třech dějstvích. Napsal Václav Štech. Fe-
žisér Josef Šmaha.
Po prvním dějství přestávka.
Začátek o 7. hod.
Konec po 9. hod.
Král
Štech
Šmaha
Praha
národní divadlo
28
article
Poslední zprávy.
Poslední zprávy.
Z Berlína, 17. února. (C.-B.)) Dle
úřadního sdělení německého generálního
konsula v Kapském městě jest zpráva listu
»Deutsche Wochenztg. in den Niederlanden«
o domnělém konfliktu p. Lindequista
s guvernérem sirem Alfrédem Millnerem
úplně vymyšlena
Z Madridu, 18. února. (Ce-B.) Pro-
slýchá se, že ministerstvo podá
pátek demissi. Všechny osoby při po-
sledních výtržnostech zatčené byly propu
štěny na svohodu.
Z Londýna, 17. února. (C.B.) »Reut
kancel,« oznamuje z De Aaru: Dew ectt
Steijn překročili včera dopoledne s 2000
až 3000 muži a 2 děly trať severně od Hout-
kraalu. Granáty Angličanů rozptýlily ne-
přítele. Angličanům podařilo se ukořistiti
všechny zásoby Dewettovy i s 100.000 pa-
tron a s rychlopalným dělem. Na straně
Angličanů byli raněni 3 muži.
Z Kapského města, 17. února.
(C.-B.) Událo se zde jedno úmrtí morem.
Kromě toho onemocněly dvě osoby morem.
Z Colesbergu, 17. února. (C.-B.) Ge
nerál Knox překročil řeku oranžskou. Pro
slýchá se, že v boji dne 15. t. m. padlo nebo
bylo raněno 65 B ur ů.
137. hra v předpl.
1. čtvrtka.
Millner
jít Aara
Granát
Angličan
Colesberg
Knox
Berlín
Madrid
Londýn
Hout
Deutsche Wochenztg
Reut kancel
29
article
V úterý 19. února.
31
article
Pistekovo tiradlo na Král. inohradech.
Pistekovo tiradlo na Král. inohradech.
Začátek o 1/27. hod
pondělí 18. února
Děinioké představeni za poloviční ceny.
Miss Vanda a monsieur Blondin.
Fraška o pěti jednáních od Hynka Grunerta.
Příští lidové představení ve středu dne 20. února
4115
Era Kubánková.
Pistekův
Král
Vanda
Blondin
Hynk Grunert
Kubánková
Děinioký
32
article
Novomanželá
Novomanželá
předplaťte si letošní (XXXI.) roč. Libuše, ma-
tice zábavy a vědění, jenž bude obsahov.
tyto vynikající práce předních domácích autorů:
C. 1./2. Nedokončený obraz. Román od
Antala Staška. — Č. 3. Staří mládenci a
jiné povídky od Boženy Vikové-Kunětické. —
Č. 4. Talmové zlato. Povídka z Korutan
od Gabrlely Preissové. — Č. 5. Péri. Román
z literární pozůstalosti + Bohumila Havlasy. —
Č. 6. Pozdní květ. Román od Bohumila
Brodského. — Předplatné na těchto
knih obnáší pouze 2 K 20 h (i s po-
štovní zásilkou). — Mezi odběratele letošního
ročníku Libuše bude vylosováno opětněúplně
zdarma 500 knihových, skvostně
vázaných premli. — Předplatné na Li-
buši přijímá a první sešit zdarma na
ukázku zašle každé řádné knihkupectví neb
přímo Administrace Libuše (nakladatel-
ství F. Šimáčka) v Praze, leruzalemská ul. č. 1l.
3245
Libuše
Stašek
Božena
Preiss
Havlasa
Brodskij
F Šimáček
Korutany
Libuš
Praha
33
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Cukr.
(Poslední zpráva.)
—n— V Praze, 18. února. (10 hod. 40
m. dop.) Obchod se surovinou klidný.
Pohotové franko Ústí K 24.20 až
K —.—, březen K 24.25 peníze.
Rafünáda nezměněna K 84.—/ až
K 85.— ze stanice.
Číslice značí kupce (peníze)..
Z Iamburku, 18. února, v 11 h. dop
(Pův. telegr.) Smýšlení klidné. Na únor
9.25, na březen 9.30, na duben 9.37,
na květen 9.45, na červén 9.50, na
červencc 9.60, na srpen 9.65, na září
9.52, na říjen 9.20, na listopad 9 15
na prosinec 9.16, na leden 9.22. Po-
časí: sníh.
rave
vla
Praha
Ústí
Iamburk
34
article
Uplná bibliogralie česká
Uplná bibliogralie česká
dle odborů.
35
article
M. Z Vídně, 18. února. (Plo čátečn
bursa.) Znamenaly: marky 117 45, 20franky
1910, květnová renta 98.45, rakouská
renta korunová —.—, stříbrná renta —
rakouská zlatá renta —.—, uher. zlatá renla
Číslol
Cena 50 h.
(Obnos 50 h buď zaslán předem buď poukázkeu
aneb v poštovních známkách)
3960
Dr. Frant. Bačkovský,
knihkupectví, obched s hudebninami a uměleskými
výrobky, antikvariát a nakladatelství v Praze, Žitná
ulice čís. 55 nové.
—.—, uher. kor. 93.30, kreditky 670.50 po
Pla
doktor
František
Bačkovský
Vídeň
Praha
Žitná ulice
36
article
oberee
Zaelony
Polrývk
Úplná zařízení lůžková
Zupaany
Havelok
Meseník
poručjje velkokávod fr
vPraze,
bvr j
37
article
JANSTOUPA v
JANSTOUPA v
lubokým žalem sklíčeni oznamujeme všem příbuzným,
přátelům
a známým truchlivou zprávu, že se Bohu. Všemohoucímu zalíbilo k Sobě na
věčnost povolati našeho vroucně milovaného manžela, bratra, švakra a strýce, pana
bůh
38
title
Illustrované cenníky zdnrma ee franiso.
39
article
Augustina Strauba,
Augustina Strauba,
pražského měšťana, majitelé domu, bývalého továrníka rukavic, býv. starostu spojeného spole-
Čenstva rukavičkářů a censora pražské řemeslnické záložny, majitele zlatého záslužného kříže,
stříbrné válečné medaile z r. 1866 a jubilejní medaile, setníka, vrchního hospodáře a velitele
IV. setniny c. k. priv. pražských měšť. ostrostřelců, otce chudých farního okresu sv. Tomáše, pří-
sežného znalce c. k. obchodního soudu, člena správního výboru a býv. pokladníka pražského do-
brovolného ochranného sboru, člena výboru spolku ku ochraně zvířat v král. českém, dlouho-
letého člena výboru bratrstva bělohorského, zakladatele, čestného člena a člena mnoha jiných
vlasteneckých a dobročinných spolků atd., atd.
Skonal tiše, odevzdán do vůle Boží a zaopatřen sv. svátostmi umírajících,
v neděli dne 17. února t. r. o 1 hodině ranní v 68. roce věku svého zánětem plic.
Tělesné pozůstatky drahého zesnulého budou ve středu dne 20. února t. r.
o 3. hodině odpolední ve farním chrámu Páně u sv. Tomáše vykropeny a pak na
hřbitově olšanském do vlastní hrobky k věčnému spánku uloženy.
Zádušní mše svaté slouženy budou ve čtvrtek dne 21. února t. r. o 10.
hodině dopol. v témže farním chrámu Páně.
lte
Augustin Straub
Tomáš
Tomáš vykropit
spojený spol
Olšanský
spolek k ochrana zvíře
40
article
V PRAZE, dne 17. února 1901.
V PRAZE, dne 17. února 1901.
Marie Jöckelová
roz. Straubova,
sestra.
Jöckelová
Straubův
Praha
41
article
Karolina Straubová,
manželka.
Betty Straubová
roz. Janouškova,
Terezie Straubová
roz. Grünerova.
Straubová
Janouškův
Grünerův
42
article
Františka Straubová
roz. Mikova,
švakrová
Karolina Hoblíková
roz. Stravbova,
netei
Antonín Straub,
inžen
Avgustin Straub,
obchodník,
synovci.
Straubová
Mikův
Hoblíková
Straub
Avgustin Straub
43
article
Karel Straub,
pražský měšťan,
Jan Straub,
hostinský
JUC. Josef Straub,
bratři.
Straub
44
article
Václav Hobllk,
velkoobchodník
Hobllk