2
masthead
V Praze, v pondělí dne 18. února 1901.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iist,
předplácí se
v Praze v adninist
něs
n e :
s dvojí donáško
Praha
5
article
NAR
NAR
nk :: k
s nko sanáck.
n rr le
sdrojí zieni
nk
ako
Telefonické zprávy „Nár. Listů“
Z Vídně, 18. února. Na meteorologické
stanici vídeňské předpovídá pro dny nejbližší
pan K. H. Wolf »bouřlivo«, pan hrabě
Stürgkh však »vyjasněno«. (Onen ve
svém »Deutsches Montagsblatt« píše: Středa
jest den presidenta. Hr. Vetter objeví se
jako anděl míru, aby ex praesidio rozřešil
otázky, v příčině kterých se nemohly strany
s nim srozuměti. Konflikt pro cen-
surní právo presidentovo nem
však býti uklizen tak, aby nemohl opět
vzniknouti — dokonce nikoli. To by byla
přílišná oběť rozumu. Proto je takové roz-
řešení vyloučeno. Konflikt smi býti zakřido-
ván jenom po způsobu rakouském. A tak
president vyhovuje podnětu německé strany
lidové odvolá censuru, provedenou na do-
tazu sociálních demokratů, dá přečísti ne-
zkomolený dotaz a vyhne se takovým způ-
sobem debatě a tím také bouři. Také roz-
hodnutí o »vnitřní řeči poslanecké
sněmovny« padne ve středu do sně-
movny nejspíše jako puma. Nemáme sice
valné mínění o panu hr. Vettrovi z Mo-
ravy, ale nepokládáme ho za kouzelníka,
který by dovedl ex praesidio najíti úpravu,
uspokojující Němce a Čechy. Na všechn
způsob popeleční středa jest pro Rakousko
politicko-kritickým dnem prvního
řádu. Ukáže-li se, zdali doba obstrukce je
ta tam a zdali začíti může práce s bolestí
ve hlavě a v žaludku.
Wolf
Stürgkh
Středa
Vetter
Vettr
Němec
Čecho
Nara
Vídeň
Hradec
Rakousko
poslanecký sněmovna
Deutsches Montagsblatt
6
article
Naproti tomu hr. Stürgkh ve své
»Montags Presse« vyslovuje naději, že
všechny mraky jsou rozplašen
a že všechno se urovná hladce, k čemuž
prý jest ochota na obou stranách. Týž po-
slanec přimlouvá se, aby uklizeny byly
z jednacího pořadu věci, kter
zahrazují cestu k práci. Tím jsou
míněny pilné návrhy a první čtení. Jest prý
nutno, by ve středu sešli se předsedové klub
všech stran u presidenta, aby se touto věcí
zabývali a také se dohodli ve příčině obsa-
zování předsednictev ve výborech již zvole-
ných a ještě chystaných.
Ohlašuje-li pondělní jeden list krisi
praesidiu poslanecké sněmovny, tož může
býti míněn toliko první vicepresident Prade,
který svými známými punktacemi pro presi-
denta budoucího zavinil oba konflikty, do
kterých jest praesidium poslanecké sněmovny
strženo
Z Vídně, 18. února. Včera konal s
tady první sjezd neodvislých živ-
nostníků. Účastenství bylo skrovné. Do-
stavilo se jen na dvě stě osob. Došlo však
k takovým konfliktům a rvačkám, že sotva
se odbyla první část denního pořádku, ku
které promluvilo přes 20 řečníků. Největší
bouři způsobil delegát lublaňský Gregnar,
který celý denní pořad podrobil zdrcujíeí
kritice a dodal, že jeho krajané nebyli by
přišli do Vídně, kdyby byli četli napřed pa
ličské články Jedlitschky a Schneidra vl
stech křesťansko-sociálních. Tato slova vzbu-
dila veliký lomoz. Bušeno holemi a pěstmi
a pokřikováno na řečníka: »Dolů se šťoura-
lem!« Předseda odňal mu slovo. To bylo
provázeno potleskem. Nový řev povstal,
když delegáti dolnorakouští a štyrští přečtli
anonymní telegramy, jim sdělující, že sejde
se sjezdu. Voláno bouřlivě »Fuj!« zasílate-
lům telegramů těch.
Stürgkh
Prade
Jedlitschka
Schneidr
Vídeň
Montags Presse
poslanecký sněmovna
7
article
Ve příčině změny živnostenského řádu,
pokud se týká zavedení průkazu způsobilosti
ve všech živnostech, dále pokud se týká
omezení respektive naprostého zrušení po-
domního obchodu, pokud se týká zkoušek
učedníků a zkoušek mistrovských podána
veliká řada návrhů. Někteří si přáli, aby se
zřídily nemocenské pokladny také pro učně.
jiní aby se vzal v zavedení průkazu způso-
bilosti zřetel jen na živnosti výrobní, naproti
tomu aby z průkazu toho byli vyňati ob-
chodníci s výrobky řemeslnými. Jiní konečně
přáli sobě zavedení trojleté doby pro učně.
respektive pro pomocníky, kromě toho pak
aby zkouška mistrovská byla skládána nežli
se nastoupí samostatná živnost. Konečně dán
podnět, aby stát pro akci k podpoře živností
místo 350.000 K přispěl ročně 2,000000 K.
Jeden delegát vídeňský chtěl, aby se vydá-
val ve Vídni denní list jako officiální orgán
rakouského živnostnicíva.
Všechna tato přání shrnuta byla v re-
soluci, kteráž přijata. Tím byl první den
sjezdu ukončen.
Z Vídně, 18. února. Ministrpresident
dr. Körber byl přijat včera v poledne cí-
sařem ve zvláštním slyšení.
Včera večer byl u ministra zahraničních
záležitostí hr. Goluchowského večer.
na který se dostavili četní členové poslane-
cké sněmovny. Z českých dr. Kaiz l. Přišel
také císař, který s četnými parlamentáři
měl rozhovor, Pojednou rozšířila se verse.
že vyslovil se o situaci v parla-
mentě velice nepříznivě.
doktor
Körber
Goluchowský
Kaiz
Vídeň
cký sněmovna
8
article
Telegrafické zprávy „N. L.
Telegrafické zprávy „N. L.
Ze Iěky, 17. února. (C.-B.) Nově
zvolený podesta (starosta) Michal Maylaender
složil dnes obvyklým slavnostním způsobem
přísahu.
Ze Sofie, 17. února. (C.-B.) »Nov
Věk« pojednává o známých výrocích ru-
ského velevyslance Zinověva v záležitosti
makedonského komitetu. Prohla-
šuje tyto výroky za velký obrat v ru-
ské politice na Balkáně a praví.
že Bulharsko z tohoto obratu musí vyvoditi
náležité důsledky.
Z Bělehradu, 17. února. (C.-B)
V zasvěcených kruzích soudí se, že nastává
rekonstrukce Jovanovičova ministerstva.
Z Paříže, 17. února. (C.-B.) Při dnešní
užší volbě v prvním arrondissementu zvolen
byl za poslance socialista Alemanne proti
nacionalistovi Maxu Regisovi.
Z Gentu, 17. února. (C.-B.) V Lach-
bergu strhla se včera večer mezi rekruty,
kteří se byli k vylosování do města dostavili,
veliká rvačka. Místní policie povolala si na
pomoc četníky, kteří zakročili a zbraní po-
užili. Jeden četník byl těžce poraněn a jeden
policista revolverem postřelen. Několik oso
bylo zatčeno.
N L
Iěky
Maylaender
Věk
Prohl
Jovanovičův
Alemanne
Maxa Regis
Sofie
Balkán
Bulharsko
Bělehrad
Paříž
Gent
Lach
9
article
Z Kronbergu, 17. února. (C. - B.)
Zdravotní stav císařovny Bedřichovy je velmi
uspokojivý.
Z Výmaru, 17. února. (C -B) Velk
vévoda vydal rozsáhlou a mnestii, která
se vztahuje také na politická provinění.
Z Madridu, 17. února. (C.-B.) Arci-
biskup v Saragosse zemřel.
Z Londýna, 17. února. (C.-B.) »Reu-
terova kancelář« oznamuje z De Aaru: Bri-
gáda Bruce - Hamiltonova vykonavši řadu
ostrých pochodů, dnes sem přibyla. — Táž
kancelář oznamuje z Carnarvonu, že kolonna
plukovníka Delisla ze západního kraje tam
přibyla.
Z Washingtonu, 17. února. (C. - B.)
»Reuterova kancelář« oznamuje: Soudí se,
že propukla těžká krise v ob-
chodních stycích mezi Ruskem
a Spojenými státy. Ruský dekret bude
míti za následek, že budou cla na americké
stroje a kovově výrobky o 50 procent zvý-
šena. Jest obava, že takovéto zvýšení cla
překazí vývoz těchto produktů do Ruska.
Vývoz ten obnášel minulého roku 50 mill.
dollarů
jít Aara
Bruce
Hamiltonův
Kronberg
Výmar
Madrid
Londýn
Washington
Rusko
spojený stát
císařovna Bedřichov
Reuterův
10
article
Nepokoje ve Španělsku.
Nepokoje ve Španělsku.
Z Madridu, 17. února. (C.-B.) Časo
pisy uveřejňují pravdě podobnou listinu no
vého ministerstva. Silvela převezme prý
předsednictví a zatímně portefeuille námoř
nictví.
Z Valencie, 17. února. (C.-B.) Časo
pisy oznamují, že byly ve čtvrtek v městech
La Seca a Latina provedeny protiklerikální
demonstrace.
Z Madridu, 17. února. (C.-B.) Sou
se, že ve středu podá ministerstv
žádost za propuštění. Dle informac
z dobrého pramene bude Silvelovi svěřeno
sestavení nového ministerstva.
Z Madridu, 17. února. (C.-B.) Všichn
kočové nájemných povozů (fiakrů
drožek atd.) zahájili stávku. Předseda spolku
kočovského byl zatčen, protože jednal prot
proklamaci generála Weylera.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 17. února. (Otázka neně-
meckých dotazů) dosud nevyřízena a take
jednání zástupců české delegace s předsedou
sněmovny hr. Vettrem nevedlo v té věci k cili
Přes to tvrdí se ve Vídni, že jest naděje na
klidně vyřízení tohoto sporu. Dle »N. W. Teg-
blattu« kolují tři sprostředkovací návrhy, z nichž
nejvíce prý se zamlouvá hr. Vettrovi následujícíi
Česká podání nechť se čtou ve sněmovně česky
i v německém překladě, do stenografického zá-
pisníku budiž však pojat pouze německý př -
klad, aby se opět obnovila jednojazyčnost zá-
pisníku. Druhý návrh, vycházející prý z klubu
katolického centra, směřuje k tomu, aby se
podání ve sněmovně četla jen v původním ja-
zyku, do zápisniku pak aby se vložila v jazyku
původním i s německým přek ladem. Konečné
třetí návrh žádá, aby se podání četla v origi
nále i německém překladu a oba texty aby s
vložily do zápisníku.
Latinus
Silvel
Weyler
N W
Španělsko
Madrid
Valencie
Le Seca
Praha
Vídeň
klub katolický centr
11
article
Dr. Engel, jenž se dotýká otázky této v
svém benešovském listě, upozorňuje zejmena na
odpor, jaký se jeví mezi Körbrovou trůnní řeči
a novým požadavkem německé levice. »Samo
ministerstvo — píše dr. Engel — zahodivši
oprávněnost vládní exekutivy do starého železa,
vyhlásí stanovisko, že jazyková otázka smí s
řešiti jedině zákonem, a teď o jazykovém
právu chce rozhodovati šest německých klubov-
ních předsedů. Možno tudíž očekávati nové
bouře, tentokrát zcela zjevně způsobené ně
meckou násilností. Ale ze všeho je též
jasně vidno, že leží v plánu zákulis-
niho veden! našich odpůrců, a by
k české obstrukci znovu došl o,
neukáže-li vláda vůči těmio zákeřným snahám
nejpevnější ruku, stane se podezřelou, ze s nimi
souhlasí.«
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, dne 17. února.
Nepokoje ve Španělsku.
Teprve nyní, kdy za censurou potlačované
depeše pronikly dopisy soukromé za Pyreneje,
jest větší jasno o tom, co se v posledníel
dnech v městech španělských a zvláště v Ma-
dridě dělo. Zřejmo z toho, že chvílemi bouřila
po ulicích madridských přímá ne-li revoluce,
tedy aspoň revolta. Zároveň ale potvrzeno no-
vými zprávami stanovisko naše, že bouřet
burácela Španělskem z hněvu sice spravedli-
vého, ale bez přesně vytknutého cíle, bez
určitého plánu a tak, že nedospivajíce k sou-
středění sil odbojných, na konec bez vy-
sledku roztřištily se o hráz výminečného stavu.
Hnuti mělo snad mnohé agitátory, ale nemělo
vůdcův. Padne-li vláda Azearagova přece, padne
ze strachu, kterýž někdy schvátí kruhy dyna-
stické tím rychleji, čím tužší byl před tím je-
jich vzdor. Nepadne ale, díky svobodomyslným
doktor
Engel
Azearagův
Praha
Španělsko
Ma
12
article
politikům španělským, kteří ať liberály anarchi-
stickými, ať republikány, děsili se pouliční re-
volty a kteří nad to proti sobě pracovali. Žel
jest obava, že odpůrci klerikalismu nedohodnou
se ani do té míry, aby dědictví po konserva-
tivcích na delší dobu pro sebe podržeti do-
Hněv lidový obracel se, jak známo, pře-
devším proti klášterům. Na dvacet klášterů
bylo kameny bombardováno a prostory
jich petrolejem polity. Opět a opět ozý-
valy se v ulicích Madridu, Barcelony, Valencie,
Granady a Saragossy výkřiky: »Sláva repu-
blice!« Depoše dodávají, že volalo se tak iv
Bilbau, čemuž při známém karlistickém smý-
šlení města toho ale prozatím nevěříme.
Divý rej zachvátil v posledních dne
Madrid. Ulice a náměstí jsou vojensky obsa-
zeny. Vojska, četníkův a policistův pěších a n
koních všude množství. Přes to ze všech stran
opět a opět hlaholilo volání »Pryč s jezo-
vity«, zvláště pak před sňatkem princezny
Asturské, sestry královy, i neustále z tisíeo
hrdel provolávána tužba: »Que no se case!-
(Ať se nevdává!) V čele bouři těch stáli
studenti, z nichž také při jedné srážce s čet-
níky v Madridě sedm smrtelně zraněno bylo.
Zřeknutím se princezny Asturské nárokův na
trůn hnutí bylo by silně polevilo, ale princezna
rozhodně odmítla všeliké pomýšlení na resig-
naci. Vážnost poměrův, jakáž vyvolána jest
všeobecným jitřením, třeba že projevy jeho
byly pro tu chvili potlačeny, pociťuje, jak se
zdá, ministrpresident Azearraga, nebot
dle novějších zpráv ohlásil prý již
královně, že z ohledův zdravotních
hodlá žádati za propušténou.
Sláva
Depoš
Madrid
Barcelona
Valencie
Granada
Saragossy
Bilbao
a náměstí
Que no
13
article
Vyčkejmež, zdaliž při tomto prvním svém
úmyslu setrvá.
K posledním pouličním výjevům madrid-
ským sděluje »Frankí. Ztg.« ještě: Také před
královským palácem udály se protidy nastické
projevy. Ministři vnitra a vyučo vá n
a papežský nuntius byli na ulici ka-
mením bombardováni, i musili rychle utéci,
nechtěli-liž býti utlučeni.
V Sonlanderu dobyli/ zástu p
karmelitského kláštera a zapálily
jej, když se bylo obyvatelům jeho podařilo
uprchnouti v oděvu světském.
královský palác
14
article
V posledních dnech hnutí prvolně, jen proti-
klerikální nabývalo stále více rázu i proti-
dynastického. Nejen v Madridě před královským
palácem, také v ostatních měslech španělskýeh
ozývaly se stále častěji výkřiky: »Pryč s krá-
lovnou-vladařkou!« Rozčilení v Madridě takořka
ani na okamžik neutuchalo. Každým okamžikem
zaburácel někde pokřik, ozýval se dupot útočíet
jízdy, rachotily výstřely a zněly trubky. Opět
shromážďoval se lid na novo. Na vnějších zdech
klášterů madridských nezůstalo jednoho okna
celého, většina obchodů neodvažovala se ani
okna zavřiti. Rozhořčení zvyšováno bylo ješte
obavami, že řády, jež z Francie mají býti vy-
povězeny, do Španěl se obrátí. Na druhé straně
jezovité sami oleje do ohně přilévali a zúmyslně
provokovali. Tak na př. v noci na neděli vy-
buchly před bytem Galdora, básníka protikleri-
kálního dramatu »Elektry«, dvě pumy, aniž ale
vážnější škody způsobily. »Liberal«, jenž napsal
článek s nadpisem »Lid povstal«, sdělil, že 600
studentů podalo ministru vyučování memorandum.
v němž prohlašovali za národní neštěstí sňatek
princezny Asturské se synem hraběte z Caserty.
jež tolik zla byl již vlasti způsobil. V divadle
»Romea« zapovězeno bylo provedení dramatu
»Korunní prine«, jehož tendenci snadno lze
uhodnouti. Předměstské obyvátelstvo Madridu
bylo zjitřeno také zákazem nosení škrabošek
maškarních průvodů, jakož i zákazem házet
confelti a serpentiny, čímž jemu hojně výdělku
ušlo. Vzhledem k tomu, že obě monarchistické
strany konservativní a liberál ní
jsou pro samé sváry v plném roz-
kladu, pokládá se trvalé rozre-
Španěl
Romeo
Madrid
Francie
Liberal
Caserta
královský palác
Lido
16
article
šení krise za nanejvýš obtížné.
17
article
Nová organisace stavitelů
v král. českém.
Jak již z dřívějších zpráv našich známo.
nabýval již od delší doby v kruzích represen-
tantů stavitelského oboru v království našem
převahy názor, že dosavadní organisace zájmům
a potrehám jeho nehoví v míře dostatečné a ze
v tomto ohledu je nutnou proníkavá náprava.
A názor ten za krátko povlovně vtěloval se ve
formy konkretního změňovacího návrhu. Uznáno,
že zapotřebí organisace stavitelů jednak jako
živnostníků stavebních zřízením společenstov,
jednak jako příslušníkův umění stavitelského
zavedením stavitelských komor. Pokud týčese
společenstev, projevéno přesvědčení, že rozsah
jejich musí býti větší a že zájmům stavitelo
jest na újmu společné sdružení s ostatními sta-
vebními živnostmi a naleháno na to, by obvo
společenstev nových splynul s obvodem ob-
chodních a živnostenských komor. Působnost
společenstev těch aby neomezovala se pouze n
vyřizování věcí učednických a pomocnických,
nýbrž aby jim vyhražena byla kompetence ve
všech věcech interessů odboru stavitelského se
týkajících: poradní i výkonné.
Snahy tuto stručně vytčené doznaly plného
souhlasu interessentů nejen pražských, nýbrž
i venkovských a vedly posléze ke svolání sjezdu,
konanému včera dopoledne v sále Měšťanské be-
sedy pražské.
18
article
Valná schůze tato, svolaná Jednotou sta-
vitelů v království českém, byla sice projekto-
vána pouze pro příslušníky stavitelství z obvodu
obchodní a živnostenské komory pražské, hostila
však i účastníky z obvodů vzdálených. Účast
byla hojná a rozhovor, který o thematu svrchu
zminěném se rozpředl, důstojný a věený-
Sjezdu, jejž zahájil místopředseda Jednoty
pan Bohumil Štěrba, zúčastnili se mimo jiné;
z kruhů poslaneckých pp. Bělský, Krato-
chvil a Materna, jako zástupce obce
pražské náměstek starostův pan Neubert
jako delegáti obce vinohradské pp. Bureš
Horák, za obchodní a živnostenskou komoru
pražskou cís. rada Nekvasil, za spolek
architektův a inženýrů stav. rada Fialaa
inženýr Ludvík Číže k, za komoru inženýrskou
stav. rada Bedřich Větrove c, za společenstvo
stavitelů a mistrů zednických a kamenických
předseda jeho pan Novotný a ze členstva
pp. Hodek a Žižka, architekt Hilber
a konservátor Herain. Jako zástupcové úřadů
zeměpanských byli přítomni instruktoři živno-
stenských společenstev pp. dr. Polák a dr.
Tomášek.
Aklamací pověřen funkcí předsednickou pan
stavitel Tereba, jeho náměstky za Prahu pan
Novotný, za venkov pan Křička z Kolfna.
Štěrba
Bělský
Krato
Matern
Neubert
Bureš Horák
Ludvík Číž
Bedřich větrov
Novotná
Hodek
Žižek
Hilber
Herain
Polák
doktor
Tomášek
Tereba
Křiček
Praha
živnostenský komora
rada Nekvasil
19
article
Jmenem městské rady král. hlavního města
Prahy uvítal shromážděné vřelými slovy náměstek
starostův inženýr pan Neubert.
V úkol referenta uvázal se jednatel Jednoly
pan Vihcenc Müller. Zhostil se ho názorným
a věcným výkladem snah, jichž interpretkoú stala
se korporace jím zastupovaná. Vysvětlil přede-
vším, proč dosavadní společenstva smíšená a roz-
ptýlená na malé pouze obvody nevyhovují.
V poslední době navrhovány zákony veledůležité.
dotýkající se velice zájmů stavitelských, nebylo
však žádných povolaných korporací, ježby
dobrá zdání podávala.
Vláda obrátila se na mnoho společenstev,
ale dobrozdání došla jen ve velmi skrovném
počtu. Inteneím stavitelstva zákon z r. 1893
namnoze nevyhovuje a proto zájmy jejichse
zájmy ostatních stavebních řemesel stojí v od-
poru. Ve společenstvech smíšených speciální
zájmy stavitelstva účinně hájiti nelze a proto
na místě bylo by utvořiti pouze ryzí, společen-
stva stavitelská.
V té přičíně zahájeny dvě akce souběžné:
jednak ke zřízení stavitelských komor, jednak
k etablování společenstev. Po stránce prve
podněty, vyslé ze středu Jednoty, byly dány
jako příklad stálé delegaci stavitelského sjezdu
vídeňského a příslušná petice již podána říšské
radě. Na splnění požadavku tohoto v době
dohledné za poměrů nynějších ovšem spoléhati
nelze. Možno však využitkovati ze zákonů
trvajících vše, co v nich dobrého, což dosud
smíšenými společenstvy bohužel se nestalo.
Neubert
Vihcenc Müller
Praha
Jmen městský rada král
20
article
Nutno naléhati, by stavitelé dosáhli výhod dří-
vějších a aby zákony i živnostenský řád byly
upraveny přiměřeně potřebám tohoto stavu.
Usance, platně v oboru stavitelském, vykládají
se úřady pouze dle litery zákona, proti zájmům
stavitelstva. Také zákony o nemocenském úra-
zovém pojišťování měly by býti v tomto smyslu
náležitě opraveny.
V ohledu zřízení společenstev stavitelskýe
doporučuje řečník modus roztřídění jich dl
komor obchodních a živnostenských, jichž úče-
lem jako korporace samosprávné jest již také
hájiti zájmy stavitelské. Řečník podotýká, že
myšlenka tato akceptována byla na schůzích
Česk. Budějovicích, Plzni, Děčíně a Král.
Hradci. Dle projektu řečníkem navrhovaného
bylo by v Čechách pouze 6 společenstev (v Praze,
Plzni, Chebu, Česk. Budějovicích, Liberci av
Král. Hradci a pojítkem jich svaz ústřední.
Hlavní důraz bylo ovšem položiti na to.
by společenstvům těm dostalo se práva veta
práva disciplinárního. Referent končí vřelou pří-
mluvou za návrh »Jednoty«. (Hlučná pochvala.
Král
Budějovice
Plzeň
Děčín
Hradec
Čechy
Praha
Cheb
Česk
Liberec
21
article
Živnostenský instruktor pan dr. P'olák
praví, že přítomen jest nejen ve funkci své
nýbrž i z rozkazu místodržitelství, by přání
shromážděných vyslechl, poněvadž je důležitým
zájmem státní správy, by věděla, čeho jednotlivé
strany potřebují a aby nabyla pevného názoru.
oč vlastně tu jde. Řečník poukazuje na faktum,
že živnostenská organisace oproti stavům ostat-
ním, bohužel, dosud je pozadu, třídí povolání
stavitelské na stránky dvě: jednak činnost umě-
leckou, jednak výdělkovou. Má-li se činnosti
prve jmenované věsti lépe, nutno jí opatřiti také
hmotný základ. Je trpkou, ale pravdivou sku-
tečností, že stav stavitelský, bohužel, není stejno
rodým a že není povznesena stavovská čest
jeho namnoze do té míry, aby bránila stavitel
jednomu, nepoškozovati druhého. (Souhlas.) To
kořenem zla a toho nezmění zákon žádný, ne-
bude-li interesenty samými o jeho provedení
pečováno. Řečník, probrav podstatu návrhu
»Jednoty«, vítá jej sympaticky a radí shromáž-
děným k jeho přijetí. (Hlučný souhlas.)
Pan stav. Procházka se táže, byla-l
povolena společenstva, která by nemusila býti
vázána § 114. a která by nemusíla dle odst.4.
§ 120. říditi se dle vzorných stanov.
doktor
22
article
Živn. instr. p. dr. Polák odpovídá, ž
dokud určitý zákon trvá, třeba jej plniti, ač
i v rámci jeho zbývá dosti volného pole
k zdárně činnosti společenstev. Stanovy vzorné
jsou exiraktem předpisů zákona. To neznamená,
že by tam nemohlo býti něco jiného, pokud to
zákonu neodporuje. Bylyť vypracovány za tím
účelem, by se živnostnietvu vypracování stano
společenstevních usnadnilo.
Pan stav. Procházka obšírným vý-
kladem odůvodňuje svůj návrh, by zatim byl
dosavadní společenstevní organisace ponechána
a aby bylo naleháno na úpravu zákona
z r. 1893.
Jednatel p. Müller namítá, že účelem
schůze je úrada o návrhu Jednoty. Podněty
páně Procházkovy mohou také v rámci budoueí
organisace býti vyřízeny.
Téhož náhledu jest předsedající stav. pan
Tereba
Pan Saller uvedl na přetřes četná přání
a stesky z oboru stavebního a žádal, by
v arobnom prodeji
ranní číilo o sobě . . . a s h
odpolední
Ve nlislkéch na voskors
rnst čdo.
cdpolední . . . . . . . . s p
Inseraty
plati so hotově napře
dplaconí n inserty přijínaí a dinniini-
strace v Marisnské ulici č. s.
tusrrna parnešía eneds keool la s
Rukopisy se novraecjí
doktor
Polák
Müller
Procházkův
Tereba
Saller
Marisnský ulice
23
article
o návrhu Jednoty ještě vážně se př-
mýšlelo.
Pan stav. Křička z Kolina sdílí náhledy
páně Müllerovy a Terebovy, uváděje za vše-
obecné veselosti případ, kde v čelo společenstva
stavebních živností následkem štvanic politických
postaven byl — košíká.
Všemi proti třem hlasům (pp. Procházky,
Sallera a Teiga) přijat byl pak tento resoluční
návrh:
»Shromáždění stavitelé z obvodu pražské
obchodní a živnostenské komory uznávají dů-
vody »Jednoty stavitelů v království českém«,
jakož i společenstevních instruktorů pp. dra.
Poláka a dra. Tomáška a souhlasí se zřízením
společenstva stavitelů pro obvod pražské ob-
chodní a živnostenské komory se sídlem v Praze,
jakož i se zřízením centrálního svazu těchto
společenstev stavitelů se sídlem v Praze a uklá-
dají představenstvu »Jednoty«, by další kroky
k vypracování stanov, k uskutečnění spole-
čenstev a centrálního svazu v Praze učinílo.«
Návrh p. Procházky, by do posavad-
ního výboru v nové organisaci byli přibráni
také zástupcové stavitelů, kteří členy » Jednoty«
nejsou, předseda p. Tereba akceptoval a slíbil,
že naň vzat bude ohled.
Tím rokování po 12. hod. polední skon-
čeno. Po společném obědě odebrali se účastníci
sjezdu hromadně k prohlídce ústřední elektrárny
holešovické.
Křiček
Müllerův
Terebův
Procházka
Saller
Teig
Polák
Tomášek
Tereba
Praha
centrální svaz v Praga
24
article
Sedmdesáté narozeniny vrchního
stav. rady Josefa Hlávky.
Hostina, kterou vrch. stav. rada s chotí svou.
Zdeňkou uspořádal u přiležitosti svých 70. naroze-
nin, konala se dne 15. v 5 hod. večer ve dvoraně
»Domácnosti«. Přítomno bylo přes 80 hostí,
mezi nimi: probošt Ant. Hora, velmistr křižov-
níků dr. Horák, kanovníci dr. Krásl a dr. Dou-
brava, rektor české university prof. Stupecký a
rektor české tochniky prof. Hráský, dr. Frant.
Lad. sv. pán Rieger, vl. rada Tomek, dvorní
radové: rytír Randa, rytíř Kořistka, Ott, Talítř,
Gebauer, Jirus, Strouhal, Wetr, ředitel Živno-
stenské banky V. Mastný, ředitelé Zemské banky
Fr. Procházka a dr. Lošťák, dr. Tomáš Černý,
náměstek starosty dr. V. Frič, ředitel c. k. umě-
lecko- průmyslové školy J. Stibral a valný počet
členů České akademie. Jubilant a jeho chot
vitali hosty a přijímali blahopřání.
Při hostině rozproudila se velmi srdečná
zábava, kteráž stupňovala se od přípitku k při-
pitku. První přípitek pronesl jubilant císaři.
Hlávek
Zdeňka
Antonín
doktor
Horák
Krásl
Stupecký
profesor
Hráská
František
svatý . pán
Rieger
Randa
Kořistka
Ott
Talítř
Gebauer
Jirus
Strouhal
Wetr
Živno
V Mastná
Procházka
Lošťák
Černá
V Frič
J Stibral
Francie
stenský banka
leckoprůmyslový škola
Český akademie
25
article
Slova ujal se pak dvorní rada dr. Antonín rytír
Randa a pravil: Slavíme dnes památný den
70. narozenín muže, jakých i ve velkých náro-
dech zřidka kdy se rodí, muže, jenž vyniká
vzácnou původností svého uměleckého a techni-
ckého nadání, svěrázností, nepřetržitou pracía
nad to železnou energif, která se osvědčuje,
kdykoliv jedná se o dosažení velkého cile. (Po-
tlesk.) Nebudu zde vykládati zásluhy oslaven-
covy. Všichni víme, že jako proslulý umělec a
architekt vykonal věhlasná díla; víme, že
štědrou rukou založil přečetné nadace ve pro-
spěch českého studentstva, českých uměleů
a vědců, že velkolepými dary a bezpříkla dnou
snaživou prací dal podnět k založení České
Akademie a Akademie výtvarných umění. Ky
div, že se všichni těšíme, že takového muže
v českém národě máme, že se radujeme z vy-
sokého jeho stáří při plné duševní a tělesné
svěžesti a že si vroucně přejeme, aby nám
ještě po mnohá — mnohá leta zachován byl
nám k radosti a českému národu ke cti a pro-
spěchu. Jsem přesvědčen, že tlumočím city ne-
toliko nás všech, nýbrž veškerého českého ná-
roda, dávám-li vřelému tomuto přání výrazu pro-
volávaje našemu oslavenci třikrát sláva! (Potlesk.)
doktor
Antonín
Randa
Český akademie a akademie výtvarný uměný
26
article
Další přípitek pronesl dvorní rada pan Ko-
řistka. Pravil: Ukázáno bylo k zásluhám
oslavencovým o vědy a umění, k jeho skromné
a neúmorné činnosti, k jeho neoblomné vytrva-
losti, kterou přemáhal všecky překážky. Ta-
kovou činnost však nemohl by provádět, kdyby
v domácnosti své nedocházel potřebného klidu,
vřelé účasti a horlivého povzbuzení k činnosti
další. Takovouto spokojenost a takovéto po-
vzbuzování opatřuje mu vysoce ctěná chot
jeho. Ona sama, dcera vlastence neohro-
ženého, dvorního rady ryt. M. Havelky,
vlastence starého zrna, jsouc sama vysoce.
vzdělána, přinášela vstříe vřelé poznání každé
snaze milovaného chotě svého. Ona mu skýtá
domácí blaho, má nemalé zásluhy o výsledky
činnosti jeho. Nechť žije věrná pomocnice na-
šeho oslavence! (Hlučné Sláva !) — Rektor če-
ské techniky pan prof. Hráský vzdává poctu
odborné činnosti oslavence a končí přáním, aby
chlouba české práce technické žil ještě dlouhá
léta, mnogaja ljeta ! — Shromáždéní provolává:
ko
M Havelka
Hráská
Shromáždéní
Rektor če
27
article
Sláva ! Potom promluvil oslavenec: Včera
mi bylo odevzdáno poprsí, pořízené od vás
přílomných a od mých přátel, kteří dl
mimo tolo shromáždění. Buďte vám všem nej-
vřelejší diky za poctu která netýká se jen
mé osoby, nýbrž myšlenek cílů, snad i výsledků
činnosti, které jsem se upřímně věnoval. Zdá se
mi, jako bychom kráčeli všichní společnou ce-
stou a jest nám přemáhati všeliké překážky. Po
ukončení cesty však zapomínáme na útrapy a
raději si připomináme přijemné události, kterých
jsme společně zažili. Jsem si vědom výsledků
své práce, ale schází nám ještě velmi mnoho
k dobudování naší budovy kulturní, ani o po-
kroku nemluvě. A tu jest na Vás, abyste dále
prováděli, co jiní započali. Dovolte, abych k této
práci pronesl své nejvrouenější přání: buďme
svorni v době, kdy vše se na nás chystá, aby
těžili z naší nesvornosti. V takové si-
tuaci jest naši povinností přičiniti
se, by u provádění myšlenky této mohutněla
naše vzdělanost, naše vědění a umění. Zůsta-
neme-li věrni této myšlence, zvítězíme. MI yšlence.