ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9bb604a0-7128-11dc-b24a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 140, org 7, place 32
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3 masthead
e května 1904. Císlo 123.
4 article
poslanci Kramář, Stránský, Herold a Pacák ve známé obstrukční noci ze dne 8. na 9. června 1900 aktivně obstrukce hlučné a lomozně se nezúčastnili a reklamoval následkem toho pro sebe právo jednati stejně. Nedosti toho, ještě obviňoval dra. Strán- ského, že nehlásil se ke slovu před volbou do kvotové deputace, nýbrž až po ní, ačkoliv sám slyšel od hr. Vetíra, že tomu tak není. Proto že při tom dotkl se také, jak jest zvykem po- slanců národně-sociálních a českých agrárníků »Národních Listů«, konstatujeme prostě: v hi- storické oné noci dr. Kramář po několika hodin stál u presidia nepohnut, vykonávaje tam bedlivou a záslužnou práci. Nezúčastnil-li se dr. Herold, dr. Pacák a dr. Stránský lomozu a hluku jiný- mi poslanci prováděného v oné noci, stalo se to z té prosté příčiny, že opětně prostřednictvím poslanců velkostatkářských dílem, dílem přímo zas a opět vešli v jednání s drem. Körbrem, se kterým tenkráte ještě styky přerušeny ne- Posl. Heimrich ve stručné polemice usvěd- čil poslance Práška z nepravdy a dotvrdil, že dr. Stránský hlásil se v čas a že tudíž operuje posl. Prášek s očividnými nepravdami.
Kramář Stránský Herold Pacák doktor Posl Prášek
5 article
Posl. Prášek ještě jiné chyby se dopustil. V druhé své řeči omlouval se, mluvě německy, že musí tak mluviti, proto že dr. Stránský ve své replice mluvil jazykem německým. Ale pan Prášek prvou svou řeč promluvil výhradně ně- mecky. Posl. Choc cítil sám, že posl. Prášek chybil, volaje na dra. Stránského, když vyvstal k odvětě, »nechte toho!« Cíuli to také nej- bližší přátelé posl. Práška, když před jeho po- lemikou volali na něj, »mluvte česky« l Dnes poslanci čeští potírali se jazykem ně- meckým ve vídeňské sněmovně — ke gaudiu svých nepřátel. Dle pravdy a skutečnosti však musíme říci: první výstřel dal posl. Prášek, zajisté úmyslně, zajisté s určitým plánem. Mů- žeme vysloviti nad tím a co následovalo, jen své politování, jsouce přesvědčeni, že sdíleno bude celou českou veřejností bez rozdílu stran a frakci. Má-li býti boj mezi nimi, nechť se vede rozhodně, do krajnosti třeba, ale na půdě domácí, nikoliv však na půdě cizí, na kterou vysláni jsou zástupcové českého lídu, všichni bez rozdilu, by tam vymáhali zadržovaná práva. Má li býti boj, nuže, ať vybojuje a dobojujes do konce, ale otevřeně. Úmysl, vykonati dnes volbu do kvotové de- putace, nebyl náhlý. Byl připraven. Vládní po- slanci byli vyzvání k hotovosti na l4. Dostavili se také. K násili, jaké provozuje se za vlády dra. Körbra mimo parlament na národě českém, přidružilo se nyní zjevné a křiklavé, hrubé příkré násili v parlamentě. Násilí venku, ná- sili uvnitř. Z této setby nemůže vzejít žádné požehnání.
Posl Prášek Stránský Choc Cíout putace vídeňský sněmovna
7 article
Z Vídně, 2. května. Zahájení schůze zdrželo se pro nedostatečný počet poslanců. Po 11.45 hod. předseda hr. Vetter prohlásií schůzi za zahájenu a nařídil, protože nelze konsta- tovati dostatečnost sněmovny, aby se to dle § 47b zjistilo přečtení jmen. (Výkřiky. Pochvala v levo.) Při čtení jmen přihlásil se 101 poslanec a do- datečně ještě několik, načež předseda konstatoval, že sněmovna může se usnášeti. Poslanci Herzog a Alvin Hanich protesto- vali proti tomuto protipořádkovému postupu. Češt radikálové, již vstoupili do síně po předsedově enunciaci, volali stále: »To je švindl! Svindléřství To je hanba.« Zejmena poslanci Choc a Zá- zvorka protestovali takými výkřiky ustavičně proti jednání předsedy, jenž volal proto posl. Zázvorku dvakráte k pořádku. Potom sděleny podané dotazy. Při Klofáčově podotkl předseda, že obsahuje skoro polovici ne- dávno vydané knihy »V c. k. službách«, pročež — z příčin při podobném případu oznámených — ne- může dopustit, aby se dotaz četl. Posl. Cipera a spol. podali na ministerstvo vy- učování následující dotaz: Počátkem školního roku 1903—1904 bylo do 6. třídy c. k. české vyšší reálky v Plzni zapsáno 34 žáků. Byl tedy dle platných předpisů učiteli kreslení a deskriptivní geometrie při- kázán assistent. Počátkem druhého běhu téhož roku vystoupii z této třídy čtyří žáci. Následkem toho byli výnosem c. k. zemské školní rady oba assistenti hodin jim v této třídě přikázaných zbaveni a bude jim dle toho snížena remunerace. Postup tento je po náhledu našem zákonně neodůvodněný, naproti assi- stentům nespravedlivý a v důsledcích velmi povážlivý.
Vetter Herzog Alvin Hanich Choc Zá Zázvorka Klofáčův Posl Vídeň Plzeň
8 article
Assistenti a supplenti středních škol ustanovují se dle skutečné potřeby počátkem školního roku a vystaví se jim dekret. To platí na celý školní rok a je také stát vázán po celý školní rok. Zmenšení remunerace assistentů, jejich beztak neutěšená situace, je pak odvislo na náhodě. Postup c. k. zemské školní rady mohl by se státi i osudným praejudicem pro posta- vení supplentů. Nahodilým vystoupením několika, třeba i jednoho žáka z některé třídy, v parallelky rozdělené, může klesnouti počet žáků pod 50, může zemská školní rada parallelku zrušiti a supplent ztratí postavení. Takový postup nemůže býti v intencích vyučovací správy a proto tážeme se: Je V. E. vylí- čený případ znám a stal se s vaším svolením? Je V. E. ochotna naříditi, aby opatření, jež se počátkem školního roku stala, platila pro celý rok? Jiné dotazy, jež čteny doslovně, podali poslanci Spinčič a spol. po zákazu chorvatských praporův o císařově návštěvě v Opatijí okr. hejtmanem vološt- ským; — Černý a spol. po příspěvcích dělnické úrazovny v Praze, předepsaných lomnickým živnost- níkům; — Reichstädter a spol. po chování se vítkovického ředitele Schustra k českým dělníkům; — Aug. Sehnal a spol. po přepadení red. Krej- číka poručíkem Müllerem v Jihlavě; — Karbus spol. po rozšíření telefonu v Praze; — Choc spol. po chování se železničního assistenta Hurky k strojníku Slepičkovi pro užívání české řeči: — Brdlík a spol. po národnostních poměrech na že- lezniční stanici budějovické; — dr. Lang a spol po jízdním řádu na trati voticko-táborské; — dr Klumpar a spol. po státní subvenci Plzni na pro- vedení některých méstských staveb; — Choc a sp po poměrech soudních poslů v Čechách; — Břez- novský a spol. po českých průvodních listechv železniční dopravě.
Spinčič Černá Schustr Aug Sehnal Müller Karbus Slepička Lang Klumpar Choc Praha Jihlava Plzeň Čechy
9 article
Došlé spisy čteny až do 4.30 hod. odpoledne. načež předseda hr. Vetter učinil toto prohlášení Ve schůzi 27. m. m., vyhovuje obražení posl. Choce. nedal jsem provésti volby, jež tvořily 1—3 odst. jedn pořadu. Z dosavadních precedenci, jež jsem zevrubně prozkoumal, shledal jsem, že volby ve smyslu § 28 jednacího řádu dávají se na denní pořad pouze proto, aby se oznámilo, že se mají provésti a sněmovna vykonala volby vždy bez ohledu na to, přešlo-li se k jednacímu pořadu. Tak jednalo se bez námitky odedávna a proto zachovám se dle toho i já proto, že volby nejsou předmětem jednání. Prosím teda, aby se odevzdávaly hlasy. Poslanci dr. Stránský, Prášek a Choca hlásili se o slovo. Předseda: Až po volkě. GBouřlivý odpor na če- ských lavicích.) Dr. Stránský: To jest násil. (Hluk.) Posl. Prážek: Žádám za slovo k jednacímu řádu. Předseda: Po volbě dostanete slovo. Napřed do stane slovo posl. dr. Stránský, který se dříve hlásil. Posl. Choc: Před volbou je musí dostati Předseda: Narídil jsem již vykonání voleb. (Hluční odpor.
Vetter Choc doktor Stránský Prášek Choca Posl Narídil
10 article Posl. Chocs Švindl jste udělal.
Posl. Chocs Švindl jste udělal. Posl. Fresl: Žádám za slovo. To je nestydatost. Styďte se, presidente! Posl. Choc: Spáchal jste opět násilí, porušil jste jednací řád. Posl. Presl (na Vettra): Jste komandantem otroků. (Velký hluk) Ve středu sněmovny házejí se lístky do velikého koše. Někteří poslanci házejí hlasovací lístky 3 až4 najednou. Posl. Walnser (Polák) a Gross drží koš, aby ho nikdo neodnesl. Předsoda: Volby jsou skončeny. Nařídím skruti- nium. K dolazu se přihlásil dr. Stránský. Posl. dr. Stránský: Stalo se v poslední době po- druhé, že předseda porušil hrubě jednací řád. Prote- stujeme proli tomu ještě jednou. Na všechen způso si to zapamatujeme a jsem přesvědčen, že páni na levici budou toho jednou ještě litovati, že nám dali takovým porušením jednacího řádu špatný příklad. Zdá se však, že násilí na jedn. řádě pokládáno jest za zločin jen tehdy, děje-li se na pravici, levice že si může dělati, co chce. Nejsmutnější věcí však jest, že již dnes odpoledne orgán vlády „N. Fr. Presse“ uveřejnil celý válečný plán, který byl nejspíše smluven mezi levicí a předsedou. (Slyšte!) Tvrdí, že předseda zaujímá sla- novisko ve výkladu jednacího řádu, dle kterého jest možno volbu vykonati. Vyslovují o tom své pochyby. avšak zaujal-li skutečně takové stanovisko, pak mu bylo nejspíše vládou a levicí s vládou spojenou suggo- rováno. Toto stanovisko jest však docela falešné, nebo volba do kvotové deputace byla dána na jednací pořad. a i kdyby nebyla předmětem jednacího řádu, rozřešil tedy otázku tuto již předseda sám, který volbu tuto položil fafkticky na jednací pořad. Dnes nám přece nemůže již namlouvati, že tato volba není předmětem jedn. pořadu; to jest přece hotové dělání si bláznů ze sněmovnyl Posl. Fresl: Což ten, ten se propůjčí ke všemu To jest kuběna pro všecko.
Posl Presl Polák Gross Stránský doktor Vettra spojený suggo
11 article
Posl. dr. Stránský: Myslím tedy, že nemůže bít dopuštěno, aby takové násilí se zde páchalo. Nen to však věru nápad předsedy samého, nýbrž oněch pánů na levici, kteří stůj co stůj páchati chtějí zde násilí. Protestuji co nejrozhodněji proti tomuto postupu a táži se předsedy, zdali chce konečně zachovávat jednací řád. Předseda považuje svůj postup za zcel správný a žádá poslance, by si přečetli jednací řád, potom prý budou téhož náhledu jako on. Posl. Prášek považuje za směšné, povstane-li někdo k protestu po volbě provedené proti jednacímu řádu. Kam se poděla důslednost předsedy, jenž před 2—3 dny vyhověl protestu a teď si dává před pisovati úřadníkem nebo někým jiným a činí jiné prohlášení pro jednací řád. Páchají-li se proti nám násilnosti, nemáme jiné zbraně než násill proti ná- silí. Zdá se, že celá věc byla smluvena, nejen na levici, ale také na pravíci. My agráři stojíme na pevném stanovišti, že nepropustíme této vládě v této době, v důsledku, jímž jsme povinni svému národu. žádnou věc, třeba i byla našemu národu hospodářsky prospěšna. (Posl. Fresl: Samí švindléři! Loupež- nická banda, jež patří do kriminálu !) Teď, kdy vláda a předseda postupují proti nám násilně, je každá věc velkou politickou otázkou, otázkou moci. Všecky protesty považujeme pouze za formální, aby se aspoň řeklo, že se ono násilí neschvaluje. Byť to nevyhovovalo našemu programu a tem- peramentu, budete-li takto dále jednati, sáhneme k zbraním, jakých zde nebylo. (Souhlas agrárníkůa národních sociálů.) Nejsem přítelem hrozeb, které se nedají splniti anebo které splniti nemá někdo odvahy. Je nás 8 nebo 10 proti 400 ..
Posl doktor Stránský Prášek
12 article
Dr. Heilinger: Kteří mají celou sněmovnu za blá zna. Posl. Kubr: Nechcete li to slyšet, jděte pryč. Posi. Prášek: Dožijete se však, že jednou na těchto lavicích bude 20 poslanců českých, kteří po- skytnou záruku, že takové násilí nesmí se opakovat. My, agrárníci, kteří hledíme s respektem na osobnost presidentovu, musíme litovati, že se propůjčil něme- cké levici, této kamarille, k takovým skutkům, on, který slíbil, že bude jeduací řád zachovávat, poru- šuje ho každým dnem. (Pochvala u národních sociálů a agrárníků). Hr. Vetter tady zase spáchal násilí na jednacím řádě, jak páše vždycky, poručí li mu to vláda. Budeme od nynějška vždycky potírati presi- denta, poněvadž není žádným presidentem, hodným důvěry naší, nýbrž presidentem, který zaslubuje dů- věry vlády, poněvadž jest jen jeji sluhou. (Pochala mezi českými agrárníky a radikály.) Posl. Choc (v dotazu k předsedovi) přidružuje se ostrými slovy k Práškovu „protestu. Předseda porušil dnes zase jednací řád. Činívá tak, kdy mu to vláda nařídí (Pochvala mezi českými radikály. Předseda br. Vetter praví, že zkusí odpověděti na vášnivé vývody klidnými slovy. Prozkoumají l pání beze vší vášně jeho dnešní prohlášení a dosa- vadní praxi, přesvědčí se, že on jednacího řádu ne- porušil. Posl. dr. Stránský: Pan poslanec Prášek tvrdil že před chvilkou tady zachován byl postup v příčině voleb do kvotové deputace, který byl smluven mezi presidentem, vládou a veškerými velkými stranami.
doktor Heilinger Posl Prášek Vetter Choc Práškův Stránský Hradec
13 article
Proto že náš klub musí býti ještě počítán k velkým klubům, proto že naše strana náleží k velkým stra- nám, mohlo by se zdáti a bylo tomu skutečně snad tak, že poslanec Prášek tímto tvrzením myslil také nás. Je-li tomu tak, tož musím takové tvrzení kollegy Práška označiti jako utrhačství. (Souhlas českých po- slanců. Odpor národních sociálů a českých agrárníků.) Kollega Prášek ukázal také k tomu, že snad hrozbami a násilím dovede 20 českých poslanců uplatniti své právo. Doznávám, že násilím tu a tam lze zjednati průchod právu, ale kollegovi Práškovi dovoluji si při- pomenouti, že budou-li tito zástupci míti onu odvahu, jakou měl poslanec Prášek, ondyno, nepořídí nic. Ně- kteří poslanci skutečně se zachovali tak, jak chce pan Prášek, ale on zatím pokuřoval v kuloarech cigarety a díval se, jak jeho přátelé klubovní dělají to, čeho jsme byli svědky. My jsme všichni poctivými zástupci lidu, jako Prášek a nepotřebujeme dáti se tady častovati utrhačstvím. (Souhlas.) Pana předsedu žádám, aby dle pravdy potvrdil, že jsme nějaký po- stup s ním nesmluvili. (Pochvala mezi národními po- slanci českými.) Předseda: Potvrzuji ochotně poslanci dru. Stránskému, že nesmluvil jsem se ani s mladočeským klubem, ani s jinou sněmovní stranou o dnešním svém postupu. (Hluk a výkřiky.) Vyšel z mého pod- nětu a vyhovuje, troufám, jednacímu řádu.
Prášek Kollego Prášek doktor Stránský
14 article
Posl. Prášek: Poněvadž nejsem mocen jazyka německého, jako dr. Stránský, nebude mi možno mlu- viti tak patheticky. Moji kollegové mne napomínají, abych mluvil česky, abychom si své věci odbyli mezi sebou (Souhlas.), protože však dr. Stránský jménem své strany mluvil německy, musím věc odbýti také německy. Jeho jediným trumfem, ke kterému také tleskala mladočeská strana, bylo, že při poslední ob- strukci sám neukázal jsem osobní odvahu. K tomu podotýkám: Když Mladočeši ve známé noci roku 1900 dělali obstrukci, nebyli to pání dr. Stránský, dr. Kra- mář a dr. Herold, kteří dělali obstrukci. Tenkráte však „Národní Listy“ nepsaly, že kouřili cigarety, nýbrž řekly: Vůdcové dr. Herold, dr. Stránský a dr. Pacák, generální štáb, rozdávali disposice — neob- struovali, protože musili k vedení obstrukce zůstati při klidné mysli. (Veselost mezi nár. sociály a če- skými agrárníky.) Pravím však otevřeně, že generál nemusí vždycky střílet, může také dávat rozkazy, aranžovati, třeba si při tom kouřil cigarety. Já však v klubu mluvil pro obstrukci a náš list také sdělil, že posl. Prášek toto smýšlení v klubu dělal. Není tedy žádnou výmluvou, praví-li se, že nemám kuráže po- staviti se proti vládě. Nikoliv, při nás jest veřejnost.
Posl Prášek Stránský doktor Herold Pacák
15 article
My můžeme s politikou, kterou děláme ve Vídni, před své voliče a praví-li dr. Stránský, že podobalo se, jako bych při své poznámce byl také myslil na Mlado- čechy, tož mám tolik odvahy říci, ano, myslil jsem také na Mladočechy. Nebot když hlásil jsem se ke slovu, řokl mi president, že dr. Stránský se již přihlásil, ale týž pán nežádal za slvo před volbou, aby jí zabránil (Dr. Stránský odpo- ruje.), nýbrž spokojil se promluvili, když volby byly vykonány. Konstaluji tedy — proto jsem mluvil ně- mecky, aby to bylo zvěčněno v protokole — že dr. Stránský již dávno před volbou byl přihlášen ke slovu a že se spokojil podati protest teprve po volbě. (Souhlas u pár. sociálů a českých agrárníků. Odpor na straně svobodomyslné.) Posl. dr. Stránský zádá za slovo.
doktor Stránský Posl Vídeň
16 article
Předseda: Nemohu dáti posl. dru. Stránskému dle jednacího řádu slovo, poněvadž již mluvil dva kráte. Posl. Heimrich: Protože dru. Stránskému nebylo presidentem slovo udčleno, pokládám za svou po- vinnost výrok posl. Práška opraviti. Tento tvrdil, ž dr. Stránský přihlásil se teprve ke slovu, když ve sně- movně o zamýšleném vykonání voleb do kvotové de- putace nebylo ještě ničeho povědomo. Jako očitý svědek mohu potvrditi, že posl. dr. Stránský hned po enunciaci předsedově přihlásil se ke slovu a to tady se svého místa a že když to president nepozoroval běžel k němu nahoru a hlásil se znovu ke slovu (Souhlas) Posl. dr. Kramář: Jest to infamní lež, jako oby- čejně. Posl. Heimrich: Pokládám tedy za nutné kon- statovati, že druhá strana z pouhé honby za popula- ritou přednášela zde lež. (Souhlas na lavicích če ských.) Konec schůze o 5. hodině odpol.; příští bude zejtra o 11. hod. dopol. Do kvotově deputace zvolení posl.: David ryt. Abrahamowicz, Celestin Baumgartner, dr. Fiedler, dr. Fořt. Apolinář ryt. Jaworski, Kaiser, dr. Menger, Povše, bar. Schwegel, Karel Max hr. Zedtwitz. Do vyrovnacího výboru zvoleni poslanci: Baumgartner, dr. Šílený; do zdravotního po- slanci: hr. Lamberg. Bendel, hr. Mensdorfí a Skála do sociálně-politického poslanci: Baum- gariner a Špindler; do výboru pro zvířecí nákazy poslanci: hr. Trautímansdorfí a Loula; do školského posl. Čipera; do národohospo- dářského posl. Čipera; do železničního posl. dr Skedl; do tiskového posl. hr. dr. Belcreji. Zapisovateli zvoleni poslanci: Sajfert a bar. Skr- benský. Do terna na uprázdněně místo náhradníka v říš- ském soudě je navržen: 1. dr. Eduard Wolíhardt, 2 dr. Ludvík Vogler, 3. dr. Julius Magg.
Stránský Posl Prášek doktor Kramář David Baumgartner Fiedler Fořt Apolinář Jaworský Kaiser Menger Povš bar Schwegel Karel Max Zedtwitz Lamberg Bendel Mensdorfí Skála Špindler Trautímansdorfí Loula Čipera Skedl Belcrea Wolíhardt Vogler Julius Magg Baum
17 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 30 dubna. Jak Angličané agitují mezi Bulhary. (P. V.) Loni v letě přijel do Sofle Angli čan p. Baestone, předseda »balkánského komi- tétu« londýnského, jako dopisovatel anglických listů. Vlastním účelem jeho výpravy do Bul- harska bylo, obeznámiti se osobně s vůdei makedonského povstání a s politickým položením v Bulharsku, kterýžto úkol byl mu patrně svě- řen od anglické vlády. Pan Baestone hlavně se staral o rusofilské city bulharského národa a chtěl zvěděti, jak hluboká jest oddanost jeho k Rusku. Přesvědčil se, že sympatie ty jsou dosti hluboké a vyplývaji z celé minulosti bul- harského národa. Toto poznání Angiičana ne- zbavilo mysli. Věrný stoupenec anglické poli- tiky na Balkánském poloostrově měl vyjasniti, mohl-li by se nyní opakovati pokus, o kterém tak horlivě anglická diplomacie pracovala za Alexandra Battenberga, t. j. učiniti z Bulharska násep proti ruskému vlivu na Balkáně. Z roz- mluv s ním Makedonci nabyli přesvědčení, že Anglie byla by snad ochotna energicky se jich ujmouti, kdyby mohla doufati, že takovou poli- tikou vykoná převrat v citech bulharského národa.
Angličan Bulhar Baestone Battenberg Makedonec Praha Bulharsko Rusko Balkán Anglie
18 article
Ale p. Baestona neméně zajímaly rozmíšky mezi vůdci makedonského hnuti. Sliboval, že dá ve prospěch mekedonských běženeů i všech Makedonců, kteři povstáním utrpěli, všecky při spěvky, sebrané londýnským »balkánským komi tétem«, ale s tou nezměnitelnou podmínkou, aby vůdcové »vnitřní organisace« a »vrchního make- donského komitétu« se smiřili. Účel na pohle dobrý a vlastenecký, ale za ním se skrývá snaha podčiniti »vnitřní organisaci«, jež se přidržuje slovanských ideálů, »vrchnímu komitélu«, jenž jde slepě za všemi prolivníky Ruska a Slovan- stva, kteři mu dají peníze na nové po- vstání. A o týž účel jde Angličanům, kteřiž počítají, že novým makedonským povstáním při- dali by Rusku nové starosti k těm, které má na Dálném Východě. Oběma organisacemi byla zvolena paní Kateřina Karavelová, vdova po Petku Karave- lovu, aby společně s prof. Georgevem odebrala se do Londýna pro slíbené peníze. Kníže Fer- dinand zajímal se tímto posláním tak, že paní Karavelové k němu zvláště blahopřál. Bulhar skému zástupci v Londýně bylo uloženo za povinnost, pěstovati přátelský poměr mezi Bul harskem a Anglií.
Makedonec Angličan Karavelová Petka profesor Georgev Bulhar Rusko dálný východ Londýn Fery Anglie Slovan
19 article Úklad proti životu Viléma II
Úklad proti životu Viléma II Terstský »Picolo« vykládá, proč Vilém m. v italském městě přístavním Bari proti původnímu úmyslu svému na břeh nevystoupil. Stalo se tak proto, že policie německá zvěděla prý o úkladu, namířeném proti životu jeho, jenž měl býti pro- veden, až by Vilém II. ubíral se úzkými ulič- kami, jež vedou k památné basilice. Anarchiste němečtí chystali prý se tu provésti královraždu. Policie barská zatkla prý dva z nich, za kněze přestrojené, ale zdráhá se podati o věci dalš zprávy. Římská »Tribuna« tvrdí, že Vilém II. chce koupiti jeden z nejkrásnějších paláců na Canale Grande v Benátkách a každý rok tu asi čtrnácté dní sídliti. Německý císař pozval známého florentin- ského malíře Corcora, aby v červnu do Berlina přijel a podobiznu jeho maloval. Bavorská práva v německé říši. Bavorsko je odhodláno neustupovati v říši německé zúplna a uhájiti si z práv svých co mu jich zbylo, třeba že vinou jeho slabých vlád nebylo jich mnoho. Zvláště pak chce si uhájiti samostatnost pošťovnictví svého. Bavorský ministr obchodu Frauendorfer prohlásil v pátek ve sněmu bavorském na dotaz jistého poslance z Faleka proti zavedení jednotné říšské poštovní známky německé. »Zavedením známky takové — pravil — bylo by poškozeno jedno z reservátních práv bavorských a k vůli nepatrným nepříjemnostem, jež vznikají z užívání různých známek v říši, nelze obětovati práva tato, v nichž výraz nalezly poslední zbytky samostatnosti bavorské.«
Vilém Vilém m Vilém II Corcora Frauendorfer Bari Benátky Berlín Bavorsko Canale Grand
20 article
Dělnický vůdce ministerským předsedou. Australie stojí před zajímavým experimen tem. Dělnická strana, jež za posledních volel domohla se asi třetiny míst v poslanecké sně- movně a polovice míst v senátu, porazila za pomoci stoupenců svobodného obchodu vládu spolkovou v důležitém jednom hlasování. Dle britského principu parlamentního strana, jež vládu porazila, musí přirozeně převzíti zodpovědnost za utvoření vlády nové. Vůdce dělnické strany Mr. Watson přejal již zodpovědnost tu na sebe. Poražená právě strana od té doby, co australské osady britské spojily se v jeden spolkový stát
Mister Watson Austrálie senát
21 article
(ovšem pod svrchovaností anglického) vládla Au- stralii, nejprve vedením sira Edmunda Bostona a pak vedením Deakinovým. Byla imperalisti- ckého zbarvení, pokud takou vůbec může býti strana australská, a přála, platonicky aspoň, snahám Chamberlainovým. Dělnická strana, jež na místě její otěží vlády se právě ujala, jest proti Chamberlainovi, proti imperialismu a parti- kularistická. Jedním z hlavních hesel její jest »Australie Australčanům«. Přičinou k zakončené právě krisi ministerské jest toto: Vláda Deaki- nova podala, doufajíe tak dosíci příměří od děl- nické strany, zákon o dosazení soudu smírčího, jemuž měla býti přiřčena široká právomoc při úpravách mzdy, doby pracovní a jiných pra- covních podmínek. Dělnická strana ale navrhla dodatek k zákonu tomu v tom smyslu, aby zákon ten platil také pro zřízence různých spolkových státův australských, zvláště pro železmiční úřad- níky. Vláda tomu odporovala, ale zůstala v men- šiné tím, že se druhá část opposice, stoupenei svobodného obchodu, připojila k dělnické straně Watsonově. Tato sama však svobodnému ob- chodu nijak nepřeje. Watson, jenž kromě jedné výminky, povolal jen členy své strany do mini- sterstva svého, prohlásil, že bude si hleděti zvláště i toho, aby stát nepodnikal zbytečné vý- daje. Watsonova strana není však stranou socia- listickou po způsobě evropských socialních demo- kracií, nýbrž spíše stranou volného vývoje, stranou čistě reformní. Pro dělnictvo vymohla ale dříve již příznivějších podmínek pracovních, nežli, tušíme, v kterémkoliv státě evropském bylo již pro ně dosaženo.
Boston Deakinův Chamberlainův Chamberlain Watsonův Watson Austrálie
22 article
Obecní volby ve Francii. Ve Franeii konaly se včera v neděli, jak již v pondělníku jsme vzpomenuli, volby do obeeních rad. Výsledky jich nalezne čtenář v telegramech. Dle francouzského zákona děje se volba obecních radů ve všech obeích fran- couzských současně, takže volilo včera 36.170 obcí. V Paříži má volba jako obyčejně ráz po- litický, na venkově převážně místní. Od 14 dní byly ploty a zdi v Paříži opět jednou polepeny bezpočtem pestrých plakátů volebních, i četná shromáždění voličská se konala. Zájem obyva- telstva byl ale zřejmě menší nežli před čtyřmi léty. Socialisté a radikálové oddávali se v Pa- říži naději, ač nepříliš silně, že urvou naciona listům většinu, kteréž tito před 4 léty v paříž- ském obyvatelstvu nabyli, kdežto nacionalisté očekávali naopak rozmnožení míst svých. Na venkově, kde vládní strany až dosud ovládaly velikou většinu obcí poměry se valně nepře sunou. Delcassé o shodě s Italií. Hned po svém příjezdu do Paříže vyjádři se Delcussé k redaktoru »Tempsu« o svých dojmech v Římě a o politickém dosahu presi- dentovy návštěvy ve věčném městě. Mimo jiné pravil: »Dílo to jest jen utvrzením skutečné solidárnosti zájmů našich a jest na dále spo- lečným statkem Italie i Francie. Zájmy naše ve Středozemním moři došly nyní úpravy; co nás dříve dělilo, stalo se základem shody.«
Temps Francie Paříž Řím
23 article
Delegační volby a politické poměry v národě českém. (Z debaty ve valné hromadě Klubu nár. strany svobodomyslné.) Poslanee dr. Josei Herold: Dovolte, abych promluvil několik slov, nikoli o volbách de- legace, nýbrž o důsledcích událostí, které při volbách těch se sběhly. Jednatel našeho klubu, p. dr. Nesý, zmíni se, že loni proveden byl záslužný skutek sdru- žení stran českých. Na zdaru tohoto skutku mně velmi záleželo. Tato koncentrace měla spojiti národní strany české ke společné práci na spo- lečném programu, který nikoho nevylučoval. Sestávala původně ze tří stran, poskytovala však ostatním možnost, aby k ní přistoupily a i přes různost některých politických názorů utvořily pevný šik, vzbuzující respekt u nepřitele i vlády. Ode dávna mám názor, že našemu národu neprospěje ani tak množství velmi krásně psa- ných programů na jedné straně, ani krásně vo- lená taktika, ať radikální, ať opportunní na druhé straně — nýbrž že my jako národ, odevšad uti- skovaný silnějším odpůrcem, musíme využitko- vávati každého okamžiku, abychom získávali po- litické moci. Získání politické moci je ne- zbytno pro budoucnost našeho ná- roda. Až nastane uklidnění v našem národě, uvid- se, že se v nynější době nestal s naší strany žádný politický hřích tím, že objevovalo se do- mnělé kolisání, nýbrž že chyba stala se tím, že v okamžiku, kdy zastupitelstvo národa bylo blízko získání politické moci pro národ, vyvstá- vali jednotlivci, kteří všecko mařili. Tak vyko- náváme stále Sysifovu práci: valíme břemeno národního osudu na vrch, a když dospíváme k okamžiku, ve kterém bychom mohli s ním od- počinouti, přijde nějaký náš bratr, svali je zase dolů, a práce musí začíti znova.
doktor Josei Herold jítlegace Nesý
24 article
Politika, kterou můžeme zvítěziti, není an radikální ani neradikální, nýbrž politika — vy- spělosti všeho našeho vystupování. My Čechové nemůžeme si dopřáti nebo dovolovati zejmena ve vídeňském parlamentě a vůči ostatním ná- rodům — to pravim jako člověk, života zku- šený, zvláště mladším mezi námi — takového způsobu vystupování jako Němci. My víme, že Němci chovají se hůře, nežli mohl kdokoli z nás se naditi, a nežli se stává v nejzvrhlejší společ- nosti: útoky na české umělce jsou toho dokla- dem, a jiných ukázek dala by se uvésti celá řada. Ale takové výstřelky konečně německému národu jako celku, národu, který má v rukou politiekou moc a který má spoluvládu Evropy, nevadí tak, jako vadí národu malému, jakým je národ náš. Ale malý národ český, chce-li si zjed- nati uznání, jednal by špatně a byl by sám proti sobě, kdyby si chtěl zjednávati respekt — ná- silím. (Výborně!)
Čecho Němec Evropa
25 article
Ovšem ale musí poměry své míti uspořá- dány, aby vždy, kdykoli je toho třeba, mohla dovedl rozvinouti všecky složky svých sil. Pro- středkom k tomu byla koncentrace českých stran, která loni byla uskutečněna na základě pro- gramu, který nikomu nebyl na újmu. Poněvadž tato koncentrace nyní je pohřbena, mohu kon- statovati, že hned v první schůzi jsme prohlá- sili, že nevyhledáváme koncentraci jako záchranu naší strany k vůli zabezpečení mandátů, nýbrž k vůli tomu, abychom seznali politické poměry v našem národě, a abychom mezi vzdělanýmia objektivními Čechy vzbudili chuť ku politické práci, tak, aby se nadále více prace- valo nežli mluvilo, a více stavělo nežli bouralo. (Souhlas.) My jsme to loyálně prohlásili, a do kon- centrace jsme vstoupili nikoli bez námitek s naší strany. Koncentrace neukládala žádné straně od- řikání se vlastního stanoviska programového, nýbrž pouze odhodlání, které nemusí býti ani psáno, ani stále vyslovováno, jež však znamená svatou povinnost každého: v dobách politicky kritických zapomínati na sebe a hleděti k vel- kému prospěchu národa celého.
Čechy
26 article
My jsme pak nyní chtěli stavěti dále, my- slíce, že se podařilo něco, čeho jsme neočeká- vali: že úsilovnou i promyšlenou prací dosáhli jsme toho, že neněmečtí národové na říšské radě se seskupili ve formaci k obrannému dílu, a že začinalo uvšech poslanců neněme- ckých národů pronikati přesvěd- čení, že přesevšecky různostizem- ské a přese všecky rozdíly národ- nostní máme všichni jeden veliký zájem společný, který nás sbližuje, totiž obranu a ochranu před furorem velkoněmeckým. Když to se povedlo, a když novou tu for- maci bylo již dobře viděti a když i ti nejobezře- lejší mezi opatrnými, totiž Poláci, začinají se k ní blížiti a pociťovali zřejmě nebezpečí spo- lečné, když konstelace takto povstávající začí- nala buditi respekt a docházela rostoucí pozor- nosti, tu věc tak nepatrná, jako jsou volby de- legace, stačila, aby do této nové formace vražen byl klín — ale nikoli některými zástupci Slo- vanů nebo Vlachů, nýbrž našimi lidmi. Bohužel, byli to Čechové, zástupcové strany agrární a ná- rodně sociální, jimž oběma společný postup s po- slanci národní strany svobodomyslné zvláště pro- spíval, kteři první začali bourati to, co pracně bylo vystavěno.
Polák jítlegace Vlach Čecho
27 article
Ale to není ještě nejsmutnější. Nejsmut- nější je to, že mysli a zraky značné části lidu našeho jsou zkaleny tak, že to nepochopuje ani nepozoruje, nebo že to ani nechce uznati nebo nedovede oceniti. Kde jsou ty doby, kdy citlivky v našem českém srdci byly tak jemné, že po- zorovaly každý vánek? Dnes tato citlivost mizí, dnes promiji se každému vše, jen když dovede nadávat mladočeským poslancům a bouřit proti Ano, řežte je, mrskejte je, zabte je, ty Mladočechy, poněvadž je to poslední stranav národě, která při všem pamatuje ne na sebe, ne na svou politiku, nýbrž na velké cíle ná- roda. Řežte je, zabte je, poněvadž jsou zaslepeni tak, že nevidí, že dnesužvesvětěneodplácísedobré dobrým, protože stále ještě myslí, že stav národa našeho je dosud ta- kový, jakobýval, že Čech vycítí ne- bezpečí, kteréhrozí národu, a protože se domnívají, že v práci národní rozhoduje dobrá vůle, práce a intelligence. (Výborně!) Intelligence? Vizte, čím začali křisitelé na- šeho národa. Jako první hlavní podmínku rozvoje národa žádali školu a vzdělání, tedy vytvo- ření české intelligence. A také my nyní bijeme se za naše školy, bi- jemeseza novouuniversitu, celým státem až do základů lomeujeme k vůli české universitě na Moravě.
Čechy český univerzita na Morava
28 article
Universita jako ústav pouze nám však ne- pomůže: my chceme míti intelligenci českou, svou, poněvadž jsme tak bláhoví, že věříme, že intelligence především může prospěti našemu národu. Ale když vyvstal spasitel z králové- hradecké volební skupiny, aby nad intelligeneí zlomil hůl, aby ze sebe vychrlil pošklebek, že intelligence jsou parasiti lidstva, a když za ta- kové výroky se mu z kruhů prý voličských do- stává blahopřejných telegramů — pak je to zjev nad míru smutný. Ano, jsou to přesmutné po- měry, když pozorujeme, že všechna práce našich předků, našich buditelů i našich učenců na po- vznesení úrovně našeho národa je ničíml To se samo sebou rozumí, a to také platl u takového internacionálního aristokraticky demo- kratického kavalíra. Nač je mu třeba nějakého smýšlení? Nač je mu třeba intelligence? U něho drzé čelo a nadávky spasí národ; těm se tleská, nad těmi se jásá, to jsou hrdinské činy, tu musí stranou i národnost i vážnost a intelligence. Národ náš nezahyne politickým chybami an nestatečností, ale je třeba, by ve všem lidu pro- niklo a pevně se zakořenilo přesvědčení, že poli- tika česká musí býti vedena vždycky zbraněmi šlechetnými, že politika česká nemůže vítěziti počtem těch, kteří ji pro- vádějí, ani přesilou národa na- šeho, nýbrž duševními zbraněmi: jedině silou svého práva, ale ne há- jeného pouze slovy, nýbrž dokazovaného skutky intellektuálné zdatnosti politické poctivosti celého ní- roda.
29 article
Leccos odpustím v životě politickém, leccos počítám na agitaci nebo na neurovnanost indi- viduality. Ale musíme si sami o sobě přiznati jodnu věc. My sami totiž, jsouce svědky nynější trvalé agitace proti intel- ligenci, namnozemyslíme, že tento nový kurs je již vítězný. Kdyby velká většina národa, která dnes je apatická k politice, se vzpamatovala a uvědo- mila si, že pořád ještě je v našem národě více těch, kteří především staví v popředí politickou práci, politické vzdělání, politickou zdatnosta opravdovost, pak by nemohly zjednávati si u ši- roké veřejnosti váhy a uznání takoví jednotlivei, jací se hrnou v popředí nyní. Dnes žijeme v době, ve které na dlouho nelze očekávati žád- ného obratu politického, poněvadž politické síly Čechů a politické síly Němců vázány jsou navzájem takovým způsobem, že nyni obrat v levo nebo v pravo není možný. Čas ten může býti uvolněn událostmi, kterých netušíme, ale té chvíle je každá činnost každého národa této říše v otázkách národních neplodná. V takové době každý intelligent musí býti naplněn trpkými po- city, pozoruje-li, kterak čtenářstvo časopisů sku- tečně se bavi výstřednostmi jednotlivců v par- lamentě, snad dokonce se zálibou je sledujíe. Tento zjev dá se snad vysvětliti tím, že neni politického zájmu. Kdyby zase nastal skutečný zájem o vážnou politiku, ne- nim.
Čecho Němec