2
masthead
NÁRODNÍ LISTY,
3
masthead
e května 1904. Císlo 123.
4
article
poslanci Kramář, Stránský, Herold a Pacák ve
známé obstrukční noci ze dne 8. na 9. června
1900 aktivně obstrukce hlučné a lomozně se
nezúčastnili a reklamoval následkem toho pro
sebe právo jednati stejně.
Nedosti toho, ještě obviňoval dra. Strán-
ského, že nehlásil se ke slovu před volbou do
kvotové deputace, nýbrž až po ní, ačkoliv sám
slyšel od hr. Vetíra, že tomu tak není. Proto
že při tom dotkl se také, jak jest zvykem po-
slanců národně-sociálních a českých agrárníků
»Národních Listů«, konstatujeme prostě: v hi-
storické oné noci dr. Kramář po několika hodin
stál u presidia nepohnut, vykonávaje tam bedlivou
a záslužnou práci. Nezúčastnil-li se dr. Herold,
dr. Pacák a dr. Stránský lomozu a hluku jiný-
mi poslanci prováděného v oné noci, stalo se
to z té prosté příčiny, že opětně prostřednictvím
poslanců velkostatkářských dílem, dílem přímo
zas a opět vešli v jednání s drem. Körbrem,
se kterým tenkráte ještě styky přerušeny ne-
Posl. Heimrich ve stručné polemice usvěd-
čil poslance Práška z nepravdy a dotvrdil, že
dr. Stránský hlásil se v čas a že tudíž operuje
posl. Prášek s očividnými nepravdami.
Kramář
Stránský
Herold
Pacák
doktor
Posl
Prášek
5
article
Posl. Prášek ještě jiné chyby se dopustil.
V druhé své řeči omlouval se, mluvě německy,
že musí tak mluviti, proto že dr. Stránský ve
své replice mluvil jazykem německým. Ale pan
Prášek prvou svou řeč promluvil výhradně ně-
mecky. Posl. Choc cítil sám, že posl. Prášek
chybil, volaje na dra. Stránského, když vyvstal
k odvětě, »nechte toho!« Cíuli to také nej-
bližší přátelé posl. Práška, když před jeho po-
lemikou volali na něj, »mluvte česky« l
Dnes poslanci čeští potírali se jazykem ně-
meckým ve vídeňské sněmovně — ke gaudiu
svých nepřátel. Dle pravdy a skutečnosti však
musíme říci: první výstřel dal posl. Prášek,
zajisté úmyslně, zajisté s určitým plánem. Mů-
žeme vysloviti nad tím a co následovalo, jen
své politování, jsouce přesvědčeni, že sdíleno
bude celou českou veřejností bez rozdílu stran
a frakci. Má-li býti boj mezi nimi, nechť se
vede rozhodně, do krajnosti třeba, ale na půdě
domácí, nikoliv však na půdě cizí, na kterou
vysláni jsou zástupcové českého lídu, všichni
bez rozdilu, by tam vymáhali zadržovaná práva.
Má li býti boj, nuže, ať vybojuje a dobojujes
do konce, ale otevřeně.
Úmysl, vykonati dnes volbu do kvotové de-
putace, nebyl náhlý. Byl připraven. Vládní po-
slanci byli vyzvání k hotovosti na l4. Dostavili
se také. K násili, jaké provozuje se za vlády
dra. Körbra mimo parlament na národě českém,
přidružilo se nyní zjevné a křiklavé, hrubé
příkré násili v parlamentě. Násilí venku, ná-
sili uvnitř. Z této setby nemůže vzejít žádné
požehnání.
Posl
Prášek
Stránský
Choc
Cíout
putace
vídeňský sněmovna
7
article
Z Vídně, 2. května.
Zahájení schůze zdrželo se pro nedostatečný
počet poslanců.
Po 11.45 hod. předseda hr. Vetter prohlásií
schůzi za zahájenu a nařídil, protože nelze konsta-
tovati dostatečnost sněmovny, aby se to dle § 47b
zjistilo přečtení jmen. (Výkřiky. Pochvala v levo.)
Při čtení jmen přihlásil se 101 poslanec a do-
datečně ještě několik, načež předseda konstatoval, že
sněmovna může se usnášeti.
Poslanci Herzog a Alvin Hanich protesto-
vali proti tomuto protipořádkovému postupu. Češt
radikálové, již vstoupili do síně po předsedově
enunciaci, volali stále: »To je švindl! Svindléřství
To je hanba.« Zejmena poslanci Choc a Zá-
zvorka protestovali takými výkřiky ustavičně proti
jednání předsedy, jenž volal proto posl. Zázvorku
dvakráte k pořádku.
Potom sděleny podané dotazy. Při Klofáčově
podotkl předseda, že obsahuje skoro polovici ne-
dávno vydané knihy »V c. k. službách«, pročež —
z příčin při podobném případu oznámených — ne-
může dopustit, aby se dotaz četl.
Posl. Cipera a spol. podali na ministerstvo vy-
učování následující dotaz: Počátkem školního roku
1903—1904 bylo do 6. třídy c. k. české vyšší reálky
v Plzni zapsáno 34 žáků. Byl tedy dle platných
předpisů učiteli kreslení a deskriptivní geometrie při-
kázán assistent. Počátkem druhého běhu téhož roku
vystoupii z této třídy čtyří žáci. Následkem toho byli
výnosem c. k. zemské školní rady oba assistenti
hodin jim v této třídě přikázaných zbaveni a bude
jim dle toho snížena remunerace. Postup tento je po
náhledu našem zákonně neodůvodněný, naproti assi-
stentům nespravedlivý a v důsledcích velmi povážlivý.
Vetter
Herzog
Alvin Hanich
Choc
Zá
Zázvorka
Klofáčův
Posl
Vídeň
Plzeň
8
article
Assistenti a supplenti středních škol ustanovují se dle
skutečné potřeby počátkem školního roku a vystaví
se jim dekret. To platí na celý školní rok a je také
stát vázán po celý školní rok. Zmenšení remunerace
assistentů, jejich beztak neutěšená situace, je pak
odvislo na náhodě. Postup c. k. zemské školní rady
mohl by se státi i osudným praejudicem pro posta-
vení supplentů. Nahodilým vystoupením několika,
třeba i jednoho žáka z některé třídy, v parallelky
rozdělené, může klesnouti počet žáků pod 50, může
zemská školní rada parallelku zrušiti a supplent ztratí
postavení. Takový postup nemůže býti v intencích
vyučovací správy a proto tážeme se: Je V. E. vylí-
čený případ znám a stal se s vaším svolením? Je
V. E. ochotna naříditi, aby opatření, jež se počátkem
školního roku stala, platila pro celý rok?
Jiné dotazy, jež čteny doslovně, podali poslanci
Spinčič a spol. po zákazu chorvatských praporův
o císařově návštěvě v Opatijí okr. hejtmanem vološt-
ským; — Černý a spol. po příspěvcích dělnické
úrazovny v Praze, předepsaných lomnickým živnost-
níkům; — Reichstädter a spol. po chování se
vítkovického ředitele Schustra k českým dělníkům;
— Aug. Sehnal a spol. po přepadení red. Krej-
číka poručíkem Müllerem v Jihlavě; — Karbus
spol. po rozšíření telefonu v Praze; — Choc
spol. po chování se železničního assistenta Hurky
k strojníku Slepičkovi pro užívání české řeči: —
Brdlík a spol. po národnostních poměrech na že-
lezniční stanici budějovické; — dr. Lang a spol
po jízdním řádu na trati voticko-táborské; — dr
Klumpar a spol. po státní subvenci Plzni na pro-
vedení některých méstských staveb; — Choc a sp
po poměrech soudních poslů v Čechách; — Břez-
novský a spol. po českých průvodních listechv
železniční dopravě.
Spinčič
Černá
Schustr
Aug
Sehnal
Müller
Karbus
Slepička
Lang
Klumpar
Choc
Praha
Jihlava
Plzeň
Čechy
9
article
Došlé spisy čteny až do 4.30 hod. odpoledne.
načež předseda hr. Vetter učinil toto prohlášení
Ve schůzi 27. m. m., vyhovuje obražení posl. Choce.
nedal jsem provésti volby, jež tvořily 1—3 odst. jedn
pořadu. Z dosavadních precedenci, jež jsem zevrubně
prozkoumal, shledal jsem, že volby ve smyslu § 28
jednacího řádu dávají se na denní pořad pouze proto,
aby se oznámilo, že se mají provésti a sněmovna
vykonala volby vždy bez ohledu na to, přešlo-li se
k jednacímu pořadu. Tak jednalo se bez námitky
odedávna a proto zachovám se dle toho i já proto,
že volby nejsou předmětem jednání. Prosím teda,
aby se odevzdávaly hlasy.
Poslanci dr. Stránský, Prášek a Choca
hlásili se o slovo.
Předseda: Až po volkě. GBouřlivý odpor na če-
ských lavicích.)
Dr. Stránský: To jest násil. (Hluk.)
Posl. Prážek: Žádám za slovo k jednacímu řádu.
Předseda: Po volbě dostanete slovo. Napřed do
stane slovo posl. dr. Stránský, který se dříve hlásil.
Posl. Choc: Před volbou je musí dostati
Předseda: Narídil jsem již vykonání voleb. (Hluční
odpor.
Vetter
Choc
doktor
Stránský
Prášek
Choca
Posl
Narídil
10
article
Posl. Chocs Švindl jste udělal.
Posl. Chocs Švindl jste udělal.
Posl. Fresl: Žádám za slovo. To je nestydatost.
Styďte se, presidente!
Posl. Choc: Spáchal jste opět násilí, porušil jste
jednací řád.
Posl. Presl (na Vettra): Jste komandantem otroků.
(Velký hluk)
Ve středu sněmovny házejí se lístky do velikého
koše. Někteří poslanci házejí hlasovací lístky 3 až4
najednou.
Posl. Walnser (Polák) a Gross drží koš, aby ho
nikdo neodnesl.
Předsoda: Volby jsou skončeny. Nařídím skruti-
nium.
K dolazu se přihlásil dr. Stránský.
Posl. dr. Stránský: Stalo se v poslední době po-
druhé, že předseda porušil hrubě jednací řád. Prote-
stujeme proli tomu ještě jednou. Na všechen způso
si to zapamatujeme a jsem přesvědčen, že páni na
levici budou toho jednou ještě litovati, že nám dali
takovým porušením jednacího řádu špatný příklad.
Zdá se však, že násilí na jedn. řádě pokládáno jest za
zločin jen tehdy, děje-li se na pravici, levice že si může
dělati, co chce. Nejsmutnější věcí však jest, že již dnes
odpoledne orgán vlády „N. Fr. Presse“ uveřejnil celý
válečný plán, který byl nejspíše smluven mezi levicí
a předsedou. (Slyšte!) Tvrdí, že předseda zaujímá sla-
novisko ve výkladu jednacího řádu, dle kterého jest
možno volbu vykonati. Vyslovují o tom své pochyby.
avšak zaujal-li skutečně takové stanovisko, pak mu
bylo nejspíše vládou a levicí s vládou spojenou suggo-
rováno. Toto stanovisko jest však docela falešné, nebo
volba do kvotové deputace byla dána na jednací pořad.
a i kdyby nebyla předmětem jednacího řádu, rozřešil
tedy otázku tuto již předseda sám, který volbu tuto
položil fafkticky na jednací pořad. Dnes nám přece
nemůže již namlouvati, že tato volba není předmětem
jedn. pořadu; to jest přece hotové dělání si bláznů
ze sněmovnyl
Posl. Fresl: Což ten, ten se propůjčí ke všemu
To jest kuběna pro všecko.
Posl
Presl
Polák
Gross
Stránský
doktor
Vettra
spojený suggo
11
article
Posl. dr. Stránský: Myslím tedy, že nemůže bít
dopuštěno, aby takové násilí se zde páchalo. Nen
to však věru nápad předsedy samého, nýbrž oněch
pánů na levici, kteří stůj co stůj páchati chtějí zde
násilí.
Protestuji co nejrozhodněji proti tomuto postupu
a táži se předsedy, zdali chce konečně zachovávat
jednací řád.
Předseda považuje svůj postup za zcel
správný a žádá poslance, by si přečetli jednací řád,
potom prý budou téhož náhledu jako on.
Posl. Prášek považuje za směšné, povstane-li
někdo k protestu po volbě provedené proti jednacímu
řádu. Kam se poděla důslednost předsedy, jenž
před 2—3 dny vyhověl protestu a teď si dává před
pisovati úřadníkem nebo někým jiným a činí jiné
prohlášení pro jednací řád. Páchají-li se proti nám
násilnosti, nemáme jiné zbraně než násill proti ná-
silí. Zdá se, že celá věc byla smluvena, nejen na
levici, ale také na pravíci. My agráři stojíme na
pevném stanovišti, že nepropustíme této vládě v této
době, v důsledku, jímž jsme povinni svému národu.
žádnou věc, třeba i byla našemu národu hospodářsky
prospěšna. (Posl. Fresl: Samí švindléři! Loupež-
nická banda, jež patří do kriminálu !) Teď, kdy vláda
a předseda postupují proti nám násilně, je každá
věc velkou politickou otázkou, otázkou moci. Všecky
protesty považujeme pouze za formální, aby se
aspoň řeklo, že se ono násilí neschvaluje.
Byť to nevyhovovalo našemu programu a tem-
peramentu, budete-li takto dále jednati, sáhneme k
zbraním, jakých zde nebylo. (Souhlas agrárníkůa
národních sociálů.) Nejsem přítelem hrozeb, které
se nedají splniti anebo které splniti nemá někdo
odvahy. Je nás 8 nebo 10 proti 400 ..
Posl
doktor
Stránský
Prášek
12
article
Dr. Heilinger: Kteří mají celou sněmovnu za
blá zna.
Posl. Kubr: Nechcete li to slyšet, jděte pryč.
Posi. Prášek: Dožijete se však, že jednou na
těchto lavicích bude 20 poslanců českých, kteří po-
skytnou záruku, že takové násilí nesmí se opakovat.
My, agrárníci, kteří hledíme s respektem na osobnost
presidentovu, musíme litovati, že se propůjčil něme-
cké levici, této kamarille, k takovým skutkům, on,
který slíbil, že bude jeduací řád zachovávat, poru-
šuje ho každým dnem. (Pochvala u národních sociálů
a agrárníků). Hr. Vetter tady zase spáchal násilí na
jednacím řádě, jak páše vždycky, poručí li mu to
vláda. Budeme od nynějška vždycky potírati presi-
denta, poněvadž není žádným presidentem, hodným
důvěry naší, nýbrž presidentem, který zaslubuje dů-
věry vlády, poněvadž jest jen jeji sluhou. (Pochala
mezi českými agrárníky a radikály.)
Posl. Choc (v dotazu k předsedovi) přidružuje
se ostrými slovy k Práškovu „protestu. Předseda
porušil dnes zase jednací řád. Činívá tak, kdy mu
to vláda nařídí (Pochvala mezi českými radikály.
Předseda br. Vetter praví, že zkusí odpověděti
na vášnivé vývody klidnými slovy. Prozkoumají l
pání beze vší vášně jeho dnešní prohlášení a dosa-
vadní praxi, přesvědčí se, že on jednacího řádu ne-
porušil.
Posl. dr. Stránský: Pan poslanec Prášek tvrdil
že před chvilkou tady zachován byl postup v příčině
voleb do kvotové deputace, který byl smluven mezi
presidentem, vládou a veškerými velkými stranami.
doktor
Heilinger
Posl
Prášek
Vetter
Choc
Práškův
Stránský
Hradec
13
article
Proto že náš klub musí býti ještě počítán k velkým
klubům, proto že naše strana náleží k velkým stra-
nám, mohlo by se zdáti a bylo tomu skutečně snad
tak, že poslanec Prášek tímto tvrzením myslil také
nás. Je-li tomu tak, tož musím takové tvrzení kollegy
Práška označiti jako utrhačství. (Souhlas českých po-
slanců. Odpor národních sociálů a českých agrárníků.)
Kollega Prášek ukázal také k tomu, že snad hrozbami
a násilím dovede 20 českých poslanců uplatniti své
právo. Doznávám, že násilím tu a tam lze zjednati
průchod právu, ale kollegovi Práškovi dovoluji si při-
pomenouti, že budou-li tito zástupci míti onu odvahu,
jakou měl poslanec Prášek, ondyno, nepořídí nic. Ně-
kteří poslanci skutečně se zachovali tak, jak chce
pan Prášek, ale on zatím pokuřoval v kuloarech
cigarety a díval se, jak jeho přátelé klubovní dělají
to, čeho jsme byli svědky. My jsme všichni poctivými
zástupci lidu, jako Prášek a nepotřebujeme dáti se
tady častovati utrhačstvím. (Souhlas.) Pana předsedu
žádám, aby dle pravdy potvrdil, že jsme nějaký po-
stup s ním nesmluvili. (Pochvala mezi národními po-
slanci českými.)
Předseda: Potvrzuji ochotně poslanci dru.
Stránskému, že nesmluvil jsem se ani s mladočeským
klubem, ani s jinou sněmovní stranou o dnešním
svém postupu. (Hluk a výkřiky.) Vyšel z mého pod-
nětu a vyhovuje, troufám, jednacímu řádu.
Prášek
Kollego Prášek
doktor
Stránský
14
article
Posl. Prášek: Poněvadž nejsem mocen jazyka
německého, jako dr. Stránský, nebude mi možno mlu-
viti tak patheticky. Moji kollegové mne napomínají,
abych mluvil česky, abychom si své věci odbyli mezi
sebou (Souhlas.), protože však dr. Stránský jménem
své strany mluvil německy, musím věc odbýti také
německy. Jeho jediným trumfem, ke kterému také
tleskala mladočeská strana, bylo, že při poslední ob-
strukci sám neukázal jsem osobní odvahu. K tomu
podotýkám: Když Mladočeši ve známé noci roku 1900
dělali obstrukci, nebyli to pání dr. Stránský, dr. Kra-
mář a dr. Herold, kteří dělali obstrukci. Tenkráte
však „Národní Listy“ nepsaly, že kouřili cigarety,
nýbrž řekly: Vůdcové dr. Herold, dr. Stránský a dr.
Pacák, generální štáb, rozdávali disposice — neob-
struovali, protože musili k vedení obstrukce zůstati
při klidné mysli. (Veselost mezi nár. sociály a če-
skými agrárníky.) Pravím však otevřeně, že generál
nemusí vždycky střílet, může také dávat rozkazy,
aranžovati, třeba si při tom kouřil cigarety. Já však
v klubu mluvil pro obstrukci a náš list také sdělil,
že posl. Prášek toto smýšlení v klubu dělal. Není tedy
žádnou výmluvou, praví-li se, že nemám kuráže po-
staviti se proti vládě. Nikoliv, při nás jest veřejnost.
Posl
Prášek
Stránský
doktor
Herold
Pacák
15
article
My můžeme s politikou, kterou děláme ve Vídni, před
své voliče a praví-li dr. Stránský, že podobalo se,
jako bych při své poznámce byl také myslil na Mlado-
čechy, tož mám tolik odvahy říci, ano,
myslil jsem také na Mladočechy. Nebot
když hlásil jsem se ke slovu, řokl mi president, že
dr. Stránský se již přihlásil, ale týž pán nežádal za
slvo před volbou, aby jí zabránil (Dr. Stránský odpo-
ruje.), nýbrž spokojil se promluvili, když volby byly
vykonány. Konstaluji tedy — proto jsem mluvil ně-
mecky, aby to bylo zvěčněno v protokole — že dr.
Stránský již dávno před volbou byl přihlášen ke slovu
a že se spokojil podati protest teprve po volbě. (Souhlas
u pár. sociálů a českých agrárníků. Odpor na straně
svobodomyslné.)
Posl. dr. Stránský zádá za slovo.
doktor
Stránský
Posl
Vídeň
16
article
Předseda: Nemohu dáti posl. dru. Stránskému
dle jednacího řádu slovo, poněvadž již mluvil dva
kráte.
Posl. Heimrich: Protože dru. Stránskému nebylo
presidentem slovo udčleno, pokládám za svou po-
vinnost výrok posl. Práška opraviti. Tento tvrdil, ž
dr. Stránský přihlásil se teprve ke slovu, když ve sně-
movně o zamýšleném vykonání voleb do kvotové de-
putace nebylo ještě ničeho povědomo. Jako očitý
svědek mohu potvrditi, že posl. dr. Stránský hned po
enunciaci předsedově přihlásil se ke slovu a to tady
se svého místa a že když to president nepozoroval
běžel k němu nahoru a hlásil se znovu ke slovu
(Souhlas)
Posl. dr. Kramář: Jest to infamní lež, jako oby-
čejně.
Posl. Heimrich: Pokládám tedy za nutné kon-
statovati, že druhá strana z pouhé honby za popula-
ritou přednášela zde lež. (Souhlas na lavicích če
ských.)
Konec schůze o 5. hodině odpol.; příští bude
zejtra o 11. hod. dopol.
Do kvotově deputace zvolení posl.: David
ryt. Abrahamowicz, Celestin Baumgartner, dr. Fiedler,
dr. Fořt. Apolinář ryt. Jaworski, Kaiser, dr. Menger,
Povše, bar. Schwegel, Karel Max hr. Zedtwitz.
Do vyrovnacího výboru zvoleni poslanci:
Baumgartner, dr. Šílený; do zdravotního po-
slanci: hr. Lamberg. Bendel, hr. Mensdorfí a Skála
do sociálně-politického poslanci: Baum-
gariner a Špindler; do výboru pro zvířecí
nákazy poslanci: hr. Trautímansdorfí a Loula; do
školského posl. Čipera; do národohospo-
dářského posl. Čipera; do železničního posl.
dr Skedl; do tiskového posl. hr. dr. Belcreji.
Zapisovateli zvoleni poslanci: Sajfert a bar. Skr-
benský.
Do terna na uprázdněně místo náhradníka v říš-
ském soudě je navržen: 1. dr. Eduard Wolíhardt, 2
dr. Ludvík Vogler, 3. dr. Julius Magg.
Stránský
Posl
Prášek
doktor
Kramář
David
Baumgartner
Fiedler
Fořt
Apolinář
Jaworský
Kaiser
Menger
Povš
bar
Schwegel
Karel Max
Zedtwitz
Lamberg
Bendel
Mensdorfí
Skála
Špindler
Trautímansdorfí
Loula
Čipera
Skedl
Belcrea
Wolíhardt
Vogler
Julius Magg
Baum
17
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 30 dubna.
Jak Angličané agitují mezi Bulhary.
(P. V.) Loni v letě přijel do Sofle Angli
čan p. Baestone, předseda »balkánského komi-
tétu« londýnského, jako dopisovatel anglických
listů. Vlastním účelem jeho výpravy do Bul-
harska bylo, obeznámiti se osobně s vůdei
makedonského povstání a s politickým položením
v Bulharsku, kterýžto úkol byl mu patrně svě-
řen od anglické vlády. Pan Baestone hlavně
se staral o rusofilské city bulharského národa
a chtěl zvěděti, jak hluboká jest oddanost jeho
k Rusku. Přesvědčil se, že sympatie ty jsou
dosti hluboké a vyplývaji z celé minulosti bul-
harského národa. Toto poznání Angiičana ne-
zbavilo mysli. Věrný stoupenec anglické poli-
tiky na Balkánském poloostrově měl vyjasniti,
mohl-li by se nyní opakovati pokus, o kterém
tak horlivě anglická diplomacie pracovala za
Alexandra Battenberga, t. j. učiniti z Bulharska
násep proti ruskému vlivu na Balkáně. Z roz-
mluv s ním Makedonci nabyli přesvědčení, že
Anglie byla by snad ochotna energicky se jich
ujmouti, kdyby mohla doufati, že takovou poli-
tikou vykoná převrat v citech bulharského
národa.
Angličan
Bulhar
Baestone
Battenberg
Makedonec
Praha
Bulharsko
Rusko
Balkán
Anglie
18
article
Ale p. Baestona neméně zajímaly rozmíšky
mezi vůdci makedonského hnuti. Sliboval, že
dá ve prospěch mekedonských běženeů i všech
Makedonců, kteři povstáním utrpěli, všecky při
spěvky, sebrané londýnským »balkánským komi
tétem«, ale s tou nezměnitelnou podmínkou, aby
vůdcové »vnitřní organisace« a »vrchního make-
donského komitétu« se smiřili. Účel na pohle
dobrý a vlastenecký, ale za ním se skrývá snaha
podčiniti »vnitřní organisaci«, jež se přidržuje
slovanských ideálů, »vrchnímu komitélu«, jenž
jde slepě za všemi prolivníky Ruska a Slovan-
stva, kteři mu dají peníze na nové po-
vstání. A o týž účel jde Angličanům, kteřiž
počítají, že novým makedonským povstáním při-
dali by Rusku nové starosti k těm, které má
na Dálném Východě.
Oběma organisacemi byla zvolena paní
Kateřina Karavelová, vdova po Petku Karave-
lovu, aby společně s prof. Georgevem odebrala
se do Londýna pro slíbené peníze. Kníže Fer-
dinand zajímal se tímto posláním tak, že paní
Karavelové k němu zvláště blahopřál. Bulhar
skému zástupci v Londýně bylo uloženo za
povinnost, pěstovati přátelský poměr mezi Bul
harskem a Anglií.
Makedonec
Angličan
Karavelová
Petka
profesor
Georgev
Bulhar
Rusko
dálný východ
Londýn
Fery
Anglie
Slovan
19
article
Úklad proti životu Viléma II
Úklad proti životu Viléma II
Terstský »Picolo« vykládá, proč Vilém m.
v italském městě přístavním Bari proti původnímu
úmyslu svému na břeh nevystoupil. Stalo se
tak proto, že policie německá zvěděla prý o úkladu,
namířeném proti životu jeho, jenž měl býti pro-
veden, až by Vilém II. ubíral se úzkými ulič-
kami, jež vedou k památné basilice. Anarchiste
němečtí chystali prý se tu provésti královraždu.
Policie barská zatkla prý dva z nich, za kněze
přestrojené, ale zdráhá se podati o věci dalš
zprávy.
Římská »Tribuna« tvrdí, že Vilém II. chce
koupiti jeden z nejkrásnějších paláců na Canale
Grande v Benátkách a každý rok tu asi čtrnácté
dní sídliti.
Německý císař pozval známého florentin-
ského malíře Corcora, aby v červnu do Berlina
přijel a podobiznu jeho maloval.
Bavorská práva v německé říši.
Bavorsko je odhodláno neustupovati v říši
německé zúplna a uhájiti si z práv svých co
mu jich zbylo, třeba že vinou jeho slabých vlád
nebylo jich mnoho. Zvláště pak chce si uhájiti
samostatnost pošťovnictví svého. Bavorský ministr
obchodu Frauendorfer prohlásil v pátek ve sněmu
bavorském na dotaz jistého poslance z Faleka
proti zavedení jednotné říšské poštovní známky
německé. »Zavedením známky takové — pravil
— bylo by poškozeno jedno z reservátních práv
bavorských a k vůli nepatrným nepříjemnostem,
jež vznikají z užívání různých známek v říši,
nelze obětovati práva tato, v nichž výraz nalezly
poslední zbytky samostatnosti bavorské.«
Vilém
Vilém m
Vilém II
Corcora
Frauendorfer
Bari
Benátky
Berlín
Bavorsko
Canale Grand
20
article
Dělnický vůdce ministerským předsedou.
Australie stojí před zajímavým experimen
tem. Dělnická strana, jež za posledních volel
domohla se asi třetiny míst v poslanecké sně-
movně a polovice míst v senátu, porazila za
pomoci stoupenců svobodného obchodu vládu
spolkovou v důležitém jednom hlasování. Dle
britského principu parlamentního strana, jež vládu
porazila, musí přirozeně převzíti zodpovědnost za
utvoření vlády nové. Vůdce dělnické strany Mr.
Watson přejal již zodpovědnost tu na sebe.
Poražená právě strana od té doby, co australské
osady britské spojily se v jeden spolkový stát
Mister
Watson
Austrálie
senát
21
article
(ovšem pod svrchovaností anglického) vládla Au-
stralii, nejprve vedením sira Edmunda Bostona
a pak vedením Deakinovým. Byla imperalisti-
ckého zbarvení, pokud takou vůbec může býti
strana australská, a přála, platonicky aspoň,
snahám Chamberlainovým. Dělnická strana, jež
na místě její otěží vlády se právě ujala, jest
proti Chamberlainovi, proti imperialismu a parti-
kularistická. Jedním z hlavních hesel její jest
»Australie Australčanům«. Přičinou k zakončené
právě krisi ministerské jest toto: Vláda Deaki-
nova podala, doufajíe tak dosíci příměří od děl-
nické strany, zákon o dosazení soudu smírčího,
jemuž měla býti přiřčena široká právomoc při
úpravách mzdy, doby pracovní a jiných pra-
covních podmínek. Dělnická strana ale navrhla
dodatek k zákonu tomu v tom smyslu, aby zákon
ten platil také pro zřízence různých spolkových
státův australských, zvláště pro železmiční úřad-
níky. Vláda tomu odporovala, ale zůstala v men-
šiné tím, že se druhá část opposice, stoupenei
svobodného obchodu, připojila k dělnické straně
Watsonově. Tato sama však svobodnému ob-
chodu nijak nepřeje. Watson, jenž kromě jedné
výminky, povolal jen členy své strany do mini-
sterstva svého, prohlásil, že bude si hleděti
zvláště i toho, aby stát nepodnikal zbytečné vý-
daje. Watsonova strana není však stranou socia-
listickou po způsobě evropských socialních demo-
kracií, nýbrž spíše stranou volného vývoje, stranou
čistě reformní. Pro dělnictvo vymohla ale dříve
již příznivějších podmínek pracovních, nežli,
tušíme, v kterémkoliv státě evropském bylo již
pro ně dosaženo.
Boston
Deakinův
Chamberlainův
Chamberlain
Watsonův
Watson
Austrálie
22
article
Obecní volby ve Francii.
Ve Franeii konaly se včera v neděli, jak
již v pondělníku jsme vzpomenuli, volby do
obeeních rad. Výsledky jich nalezne čtenář
v telegramech. Dle francouzského zákona děje
se volba obecních radů ve všech obeích fran-
couzských současně, takže volilo včera 36.170
obcí. V Paříži má volba jako obyčejně ráz po-
litický, na venkově převážně místní. Od 14 dní
byly ploty a zdi v Paříži opět jednou polepeny
bezpočtem pestrých plakátů volebních, i četná
shromáždění voličská se konala. Zájem obyva-
telstva byl ale zřejmě menší nežli před čtyřmi
léty. Socialisté a radikálové oddávali se v Pa-
říži naději, ač nepříliš silně, že urvou naciona
listům většinu, kteréž tito před 4 léty v paříž-
ském obyvatelstvu nabyli, kdežto nacionalisté
očekávali naopak rozmnožení míst svých. Na
venkově, kde vládní strany až dosud ovládaly
velikou většinu obcí poměry se valně nepře
sunou.
Delcassé o shodě s Italií.
Hned po svém příjezdu do Paříže vyjádři
se Delcussé k redaktoru »Tempsu« o svých
dojmech v Římě a o politickém dosahu presi-
dentovy návštěvy ve věčném městě. Mimo jiné
pravil: »Dílo to jest jen utvrzením skutečné
solidárnosti zájmů našich a jest na dále spo-
lečným statkem Italie i Francie. Zájmy naše ve
Středozemním moři došly nyní úpravy; co nás
dříve dělilo, stalo se základem shody.«
Temps
Francie
Paříž
Řím
23
article
Delegační volby a politické poměry
v národě českém.
(Z debaty ve valné hromadě Klubu nár. strany
svobodomyslné.)
Poslanee dr. Josei Herold: Dovolte, abych
promluvil několik slov, nikoli o volbách de-
legace, nýbrž o důsledcích událostí, které při
volbách těch se sběhly.
Jednatel našeho klubu, p. dr. Nesý, zmíni
se, že loni proveden byl záslužný skutek sdru-
žení stran českých. Na zdaru tohoto skutku mně
velmi záleželo. Tato koncentrace měla spojiti
národní strany české ke společné práci na spo-
lečném programu, který nikoho nevylučoval.
Sestávala původně ze tří stran, poskytovala však
ostatním možnost, aby k ní přistoupily a i přes
různost některých politických názorů utvořily
pevný šik, vzbuzující respekt u nepřitele i
vlády.
Ode dávna mám názor, že našemu národu
neprospěje ani tak množství velmi krásně psa-
ných programů na jedné straně, ani krásně vo-
lená taktika, ať radikální, ať opportunní na druhé
straně — nýbrž že my jako národ, odevšad uti-
skovaný silnějším odpůrcem, musíme využitko-
vávati každého okamžiku, abychom získávali po-
litické moci.
Získání politické moci je ne-
zbytno pro budoucnost našeho ná-
roda.
Až nastane uklidnění v našem národě, uvid-
se, že se v nynější době nestal s naší strany
žádný politický hřích tím, že objevovalo se do-
mnělé kolisání, nýbrž že chyba stala se tím, že
v okamžiku, kdy zastupitelstvo národa bylo
blízko získání politické moci pro národ, vyvstá-
vali jednotlivci, kteří všecko mařili. Tak vyko-
náváme stále Sysifovu práci: valíme břemeno
národního osudu na vrch, a když dospíváme
k okamžiku, ve kterém bychom mohli s ním od-
počinouti, přijde nějaký náš bratr, svali je zase
dolů, a práce musí začíti znova.
doktor
Josei
Herold
jítlegace
Nesý
24
article
Politika, kterou můžeme zvítěziti, není an
radikální ani neradikální, nýbrž politika — vy-
spělosti všeho našeho vystupování. My Čechové
nemůžeme si dopřáti nebo dovolovati zejmena
ve vídeňském parlamentě a vůči ostatním ná-
rodům — to pravim jako člověk, života zku-
šený, zvláště mladším mezi námi — takového
způsobu vystupování jako Němci. My víme, že
Němci chovají se hůře, nežli mohl kdokoli z nás
se naditi, a nežli se stává v nejzvrhlejší společ-
nosti: útoky na české umělce jsou toho dokla-
dem, a jiných ukázek dala by se uvésti celá
řada. Ale takové výstřelky konečně německému
národu jako celku, národu, který má v rukou
politiekou moc a který má spoluvládu Evropy,
nevadí tak, jako vadí národu malému, jakým je
národ náš. Ale malý národ český, chce-li si zjed-
nati uznání, jednal by špatně a byl by sám proti
sobě, kdyby si chtěl zjednávati respekt — ná-
silím. (Výborně!)
Čecho
Němec
Evropa
25
article
Ovšem ale musí poměry své míti uspořá-
dány, aby vždy, kdykoli je toho třeba, mohla
dovedl rozvinouti všecky složky svých sil. Pro-
středkom k tomu byla koncentrace českých stran,
která loni byla uskutečněna na základě pro-
gramu, který nikomu nebyl na újmu. Poněvadž
tato koncentrace nyní je pohřbena, mohu kon-
statovati, že hned v první schůzi jsme prohlá-
sili, že nevyhledáváme koncentraci jako záchranu
naší strany k vůli zabezpečení mandátů, nýbrž
k vůli tomu, abychom seznali politické poměry
v našem národě, a abychom mezi vzdělanýmia
objektivními Čechy vzbudili chuť ku politické
práci, tak, aby se nadále více prace-
valo nežli mluvilo, a více stavělo
nežli bouralo. (Souhlas.)
My jsme to loyálně prohlásili, a do kon-
centrace jsme vstoupili nikoli bez námitek s naší
strany. Koncentrace neukládala žádné straně od-
řikání se vlastního stanoviska programového,
nýbrž pouze odhodlání, které nemusí býti ani
psáno, ani stále vyslovováno, jež však znamená
svatou povinnost každého: v dobách politicky
kritických zapomínati na sebe a hleděti k vel-
kému prospěchu národa celého.
Čechy
26
article
My jsme pak nyní chtěli stavěti dále, my-
slíce, že se podařilo něco, čeho jsme neočeká-
vali: že úsilovnou i promyšlenou prací dosáhli
jsme toho, že neněmečtí národové na říšské radě
se seskupili ve formaci k obrannému dílu, a že
začinalo uvšech poslanců neněme-
ckých národů pronikati přesvěd-
čení, že přesevšecky různostizem-
ské a přese všecky rozdíly národ-
nostní máme všichni jeden veliký
zájem společný, který nás sbližuje, totiž
obranu a ochranu před furorem
velkoněmeckým.
Když to se povedlo, a když novou tu for-
maci bylo již dobře viděti a když i ti nejobezře-
lejší mezi opatrnými, totiž Poláci, začinají se
k ní blížiti a pociťovali zřejmě nebezpečí spo-
lečné, když konstelace takto povstávající začí-
nala buditi respekt a docházela rostoucí pozor-
nosti, tu věc tak nepatrná, jako jsou volby de-
legace, stačila, aby do této nové formace vražen
byl klín — ale nikoli některými zástupci Slo-
vanů nebo Vlachů, nýbrž našimi lidmi. Bohužel,
byli to Čechové, zástupcové strany agrární a ná-
rodně sociální, jimž oběma společný postup s po-
slanci národní strany svobodomyslné zvláště pro-
spíval, kteři první začali bourati to, co pracně
bylo vystavěno.
Polák
jítlegace
Vlach
Čecho
27
article
Ale to není ještě nejsmutnější. Nejsmut-
nější je to, že mysli a zraky značné části lidu
našeho jsou zkaleny tak, že to nepochopuje ani
nepozoruje, nebo že to ani nechce uznati nebo
nedovede oceniti. Kde jsou ty doby, kdy citlivky
v našem českém srdci byly tak jemné, že po-
zorovaly každý vánek? Dnes tato citlivost mizí,
dnes promiji se každému vše, jen když dovede
nadávat mladočeským poslancům a bouřit proti
Ano, řežte je, mrskejte je, zabte je, ty
Mladočechy, poněvadž je to poslední stranav
národě, která při všem pamatuje ne na sebe, ne na
svou politiku, nýbrž na velké cíle ná-
roda. Řežte je, zabte je, poněvadž
jsou zaslepeni tak, že nevidí, že
dnesužvesvětěneodplácísedobré
dobrým, protože stále ještě myslí,
že stav národa našeho je dosud ta-
kový, jakobýval, že Čech vycítí ne-
bezpečí, kteréhrozí národu, a protože
se domnívají, že v práci národní rozhoduje dobrá
vůle, práce a intelligence. (Výborně!)
Intelligence? Vizte, čím začali křisitelé na-
šeho národa. Jako první hlavní podmínku rozvoje
národa žádali školu a vzdělání, tedy vytvo-
ření české intelligence. A také my
nyní bijeme se za naše školy, bi-
jemeseza novouuniversitu, celým
státem až do základů lomeujeme
k vůli české universitě na Moravě.
Čechy
český univerzita na Morava
28
article
Universita jako ústav pouze nám však ne-
pomůže: my chceme míti intelligenci
českou, svou, poněvadž jsme tak
bláhoví, že věříme, že intelligence
především může prospěti našemu
národu. Ale když vyvstal spasitel z králové-
hradecké volební skupiny, aby nad intelligeneí
zlomil hůl, aby ze sebe vychrlil pošklebek, že
intelligence jsou parasiti lidstva, a když za ta-
kové výroky se mu z kruhů prý voličských do-
stává blahopřejných telegramů — pak je to zjev
nad míru smutný. Ano, jsou to přesmutné po-
měry, když pozorujeme, že všechna práce našich
předků, našich buditelů i našich učenců na po-
vznesení úrovně našeho národa je ničíml
To se samo sebou rozumí, a to také platl
u takového internacionálního aristokraticky demo-
kratického kavalíra. Nač je mu třeba nějakého
smýšlení? Nač je mu třeba intelligence? U něho
drzé čelo a nadávky spasí národ; těm se tleská,
nad těmi se jásá, to jsou hrdinské činy, tu musí
stranou i národnost i vážnost a intelligence.
Národ náš nezahyne politickým chybami an
nestatečností, ale je třeba, by ve všem lidu pro-
niklo a pevně se zakořenilo přesvědčení, že poli-
tika česká musí býti vedena vždycky zbraněmi
šlechetnými, že politika česká nemůže
vítěziti počtem těch, kteří ji pro-
vádějí, ani přesilou národa na-
šeho, nýbrž duševními zbraněmi:
jedině silou svého práva, ale ne há-
jeného pouze slovy, nýbrž dokazovaného
skutky intellektuálné zdatnosti
politické poctivosti celého ní-
roda.
29
article
Leccos odpustím v životě politickém, leccos
počítám na agitaci nebo na neurovnanost indi-
viduality. Ale musíme si sami o sobě přiznati
jodnu věc. My sami totiž, jsouce svědky
nynější trvalé agitace proti intel-
ligenci, namnozemyslíme, že tento
nový kurs je již vítězný.
Kdyby velká většina národa, která dnes je
apatická k politice, se vzpamatovala a uvědo-
mila si, že pořád ještě je v našem národě více
těch, kteří především staví v popředí politickou
práci, politické vzdělání, politickou zdatnosta
opravdovost, pak by nemohly zjednávati si u ši-
roké veřejnosti váhy a uznání takoví jednotlivei,
jací se hrnou v popředí nyní.
Dnes žijeme v době, ve které
na dlouho nelze očekávati žád-
ného obratu politického, poněvadž
politické síly Čechů a politické
síly Němců vázány jsou navzájem
takovým způsobem, že nyni obrat v levo
nebo v pravo není možný. Čas ten může býti
uvolněn událostmi, kterých netušíme, ale té
chvíle je každá činnost každého národa této říše
v otázkách národních neplodná. V takové době
každý intelligent musí býti naplněn trpkými po-
city, pozoruje-li, kterak čtenářstvo časopisů sku-
tečně se bavi výstřednostmi jednotlivců v par-
lamentě, snad dokonce se zálibou je sledujíe.
Tento zjev dá se snad vysvětliti tím, že
neni politického zájmu. Kdyby zase
nastal skutečný zájem o vážnou politiku, ne-
nim.
Čecho
Němec