1
masthead
V Prazé, ve stredu dne 30. září.
2
masthead
K čislu 266.
čislo v Praze za 2n
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy-
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K —h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30h
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80h
Praha
4
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Sesílená krise uherská.
Z Vídně, 30. září. Všechen zájem jest
teď soustředěn na události v Uhrách. Možno
právem říci, že tyto události jsou veli-
kým překvapením. Myslilo se, že nyní
vývoj věcí v parlamentě uherském dospěje
k obratu a že bude lze sjednati uklidnění
buďsi hr. Khuenem anebo někým jiným. O
situaci, jež včera způsobena byla, lze říci,
že nikdo se nenadál takového sesílení
krise, jaké nastalo druhým pádem hrab.
Khuena. Že mu jej připravil dr. Körber,
doznávají také nejlepší přátelé rakouského
ministerského předsedy, kteří hned po jeho
řeči, promluvené minulou středu v poslanecké
sněmovně říšské rady, předpovídali, že tato
řeč v Uhrách zlý účinek způsobí a situaci
nepochybně zhorší.
Z Pešti, 30. září. Jest zjevno a netají
se, že hr. Khuen-Héderváry stal se obětí
spiknutí a revolty nikoli v táboře
obstrukčním, nýbrž v táboře vládním.
Odpor proti němu byl organisován a dlouho
připravována mu politicka smrt. Jest to však
v dějinách maďarského parlamentu jediným
příkladem a případem, že ministerský před-
seda padl ve schůzi sněmovny samé. Do
jaké míry včerejší události ve sněmu připra-
veny byly, vychází na jevo z fakta, že jistý
člen strany neodvislosti pravil včera svému
soudruhu: »Dnes jsem si oblékl nejlepší
černý kabát — dnes bude ve sněmovně mi-
nisterský předseda povalen.« Hr. A pponyi
sám chtěl podati návrh, aby zahájena byla
rozprava o řeči Khuenově. Když pak mu
bylo namítáno, že jako president tak učiniti
nemůže, poněvadž by jeho návrh desavouoval
ministerského předsedu, odpověděl hrabě
Apponyi rychle a rozhodně: »Nuže, tedysho
budu desavouovat.« Lukacs, ministrf-
nancí, byv tázán, co soudí o vystoupení
vládního klubu proti hr. Khuenovi, odvětil:
Khuen
doktor
Körber
Héderváry
Apponyi
Vídeň
Uhry
Pešť
Hradec
5
article
»Takhle nelze vládnouti, následky nechťsi
připíší ti, kdož tuto porážku sosnovali. Dů-
sledky najisto se dostaví a to rychle.«
Z Pešti, 30. září. Ve straně neodvi-
slosti oslavuje se pád ministerského před-
sedy hr. Khuen Hédervára. Posl. Polo nyi
pravil, že perfidie v prohlášení Khuenově
spočívá v tom, že proti svému lepšímu vě-
domí a svědomí vzbuditi chtěl víru, jakoby
se prohlášení dra. Körbra srovnávalo s uher-
skou ústavou a že nelze této řeči dáti jiného
smyslu než ten, že dr. Körber nevyšel
z okruhu práv, která mu (Körbrovi) podle
ústavy uherské náležejí. Posl. Bártha
pravil: »Je-li pravda, že císař zmocnil dra.
Körbra k jeho řeči, potom konflikt mezi ná-
rodem a císařem trvá dále. Lhal-li však dr.
Körber, potom musí císař rakou-
ský, který jest zároveň králem
uberským, nám vydati hlavu dra.
Körbra. Také kdyby hr. Khuen odstoupil
a sněmovně ohlásil svou demissi, musí se
debata dále vésti, neboť věc, o kterou
jde, nesmí býti vyřízena mezi říšským sně-
mem a vládou, nýbrž mezi říšským
sněmem a Rakouskem.
Posl. Tóth: »Nejpodstatnější námitka
proti řeči hr. Khuena jest, že chtěl názor
dra. Körbra verifikovati. Byť hr. Khuen ozná-
mil, že odstupuje, musí způsobem nejrozhod-
nějším býti prohlášeno, že jeho řeč pokládá
se za nedostatečnou z té příčiny, že hrabě
Khuen v ní neodmítl vyjádření dra.
Körbra.«
Jiní členové strany však odpírali stano
visku, že by se mělo dnes ve sněmovně ro-
kovati, oznámí-li tam hr. Khuen, že není již
ministrem.
Z Pešti, 30. září. Agrární »Hazanke
nazývá dr. Körbra v lastním původcem
včerejší porážky hr. Khuena. Or
gán bar. Banffa »Magyar Szó« praví
»Byla to scéna, která každému skutečnému
Maďaru zůstane nezapomenutelnou.« »Ma-
Předplacení
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
Khuen Hédervár
Posl
Körbr
doktor
Körber
Bártha
Khuen
Tóth
Magyar Szó
Maďar
Pešť
Rakousko
Or
Ma
6
article
gyar Ország« jásá: »Máme — praví —
důvodnou naději, že země bude konečně na
dobro sproštěna tohoto člověka, který se zdál
nebezpečným a násilnickým, ve skutečnosti
však jest neobratným a nevědomcem. Nemá
již co hledat v uherské sněmovně.
Demonstrace proti ruskému carovi.
Z Vídně, 30. září. Včera demonstro-
vali proti carovi také němečtí internacionální
sociální demokraté. Potupné řeči o carovi
a státní správě v Rusku pronesli sociální
demokraté Skaret a posl. Ellenbogen.
»Arbeiterzeitung« řeči ty otiskla.
Vůbec policie a censura osvědčily při této
příležitosti liberalism, o kterém bychom si
přáli, aby byl osvědčován také tam, kde po-
tlačovaní národové proti našemu státu pro-
nášejí stesky a žaloby. Resoluci navrženou
nepřipustil vládní komisař k hlasování. Tu
zvolal posl. Ellenbogen: »Soudruzi,
vládní zástupce nechce dovoliti hlasovato
resoluci! Miním, že můžeme projeviti své
city v několika slovech: Pryč s carem !«
Shromáždění tato slova opakovalo. Po schůzi,
které se zúčastnilo několik set osob, prove-
deny také pouliční demonstrace, při kterých
bylo několik osob zatčeno.
Ország
Ellenbogen
Arbeiterzeitung
Vídeň
Rusko
7
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Uherská krise.
Z Pešti, 29. září. (C.-B.) Strana neod-
vislosti usnesla se pro případ, že budev
zejtřejší schůzi poslanecké sněmovny odstoupení
hr. Khuena-Hédervára vyhlášeno, aby v debatě
o prohlášení ministerského předsedy se pokra-
čovalo, a nebude-li demisse ministerstva vyhlá-
šena, že navrhne strana přímý projev ne-
důvěry. Ale dříve, než k jednacímu pořadu
se přikročí, bude pojednáno o záležitosti vojen-
ského mužstva, které již tři léta si odsloužilo.
Z Pešti, 29. září. (C.-B.) »Uherská telegr.
a korrespondeční kancelář oznamuje: Liberáln
Pešť
poslanecký sněmovna
KhuenHédervár
8
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Sib-
Giacomo Cimarosa.
Giacomo Cimarosa
9
article
Každá, i ta nejmenší vesnička italská, má
svůj vlastní masopust. Tak tomu bylo i v oné
malé dědině pohorské, která bělá se blízko Říma
tam na stráni.
Když Smoltani Beppo pásával pod vesnie
na úpatí hory své kozy, tu nejednou přemýšle
o tom, jak by bylo krásné, kdyby měl milenku
s kterou by mohl si zatančiti a někdy i podívat
se do Říma na karneval.
Byl však náramně chudý, a jen potajmu mi-
loval Julinku Brasiovu. O novém roce vyznal své
vyvolené lásku, a ta mu v odpověď dala, že ho
sice také vášnivě miluje, že však otec její, la-
komý kramář, nikdy nedá jim ke sňatku svolení.
Beppo přes to přese vše odebral se ke staré-
mu a odkryl mu tajemství, svého srdce. Ale
špatně pochodil. Lakomec osopil se hrubě na
drzého nápadníka a zapřísáhl se u přítomnosti
několika svědků, že teprve tehdá dá svou dceru
i s celým značným věnem takovému umazanému
pastýři koz, až se tak na rozumu pomate, že
vyběhne na náměstí bos a v košili.
Beppo po tomto hrubém odmítnutí odešel
smutné domů. Zde proběhlo mu mozkem na tisíce
různých plánů. Konečně napadla mu skvostná
myšlénka, s kterou bez odkladu pospíšil si ke sve
Julince. Děvče nejprvé se jí zhrozilo, ale potom
se usmívalo, až konečně propuklo v hlasitý
upřímný smích.
Zatím přiblížil se masopust i se všemi svým
rozpustilými zábavami a žerty. Jedné noci pro-
budíl se náš starý lakomec z klidného svého
spánku celý uděšen.
Červená zář vnikala mu okny do ložnice;
Brasiův
Řím
Smoltaň Beppo
10
article
jedno křídlo červotočivého jeho okna bylo s ra-
chotem vyraženo a do ucha řval mu jakýsi mo-
hutný hlas jako trouba při posledním soudu:
„Strýčku Brasi, co pak to děláte? vy klidně
spíte a dům vám hoří nad hlavou!“
Brasi zoufale zařval, sedl si na postelia
spatřil mihnouti se kolem okna jakýsi stín, ja-
kousi hlavu. Jedním skokem seskočil s postele
hledal své trepky, ale nikde nemohl jich nalézti.
Nemařil dlouho času hledáním jich, nýbrž po-
spíchal ke skříni, která stála v rohu ložnice.
„Hej, Julinko!“
Leč po Julince nebylo ani památky. Snad už
z domu vyběhla? Proč pak mne nevzbudila?
Rychle otevřel u skříně dvéře a vyňal z ní malou
železnou krabičku, v níž měl uschovány své
penize.
Ohnivá zář stávala se pojednou silnější a sil-
nější, že málem oslepnutím hrozila.
Panno Maria, jen aby ještě dvéře nehořelya
aby v krámě sud s petrolejem nechytil! Za-
chrániti musil za každou cenu svůj drahý život,
o své zboží v krámě se nestaral ani za mák, to
mohlo směle shořeti — byloť na třikráte tolik
pojištěno, než obnášela cena jeho.
Rychle vzal pod paží své obchodní knihy
pospíchal z hořícího domu. Okna protější krčmy
byla osvětlena, jinak byla plná tma. Zvony nezvo-
nili na poplach — což pak všichni lidé spějí nebo
jsou opilí? Nikoli. Tu a tam nějaká omaskovaná
postava mihla se kolem něho a dala se do smíchu,
jakmile zář osvětleného okna padla na směšnou
figuru našeho košilatého hrdiny. Tak dospěl Brasi
hulákaje a z plna hrdla křiče „hoří“ na náměstí
kde hrála kapela a kde vypouštěly ohňostroj.
„Hej, lidičky, hoří! neslyšíte — co pak jste
všichni opilí? Dům mně hoří a vy jste všichni
tady!“
Ale zakuklenci s křikem a jásotem přistoupil
k němu, obstoupili ho a volali bez ustání:
Brasi
Julinka
Marius
11
article
„Hahahaha, strýčku Brasi, vy také slavíte
masopust? Aj, aj, a jaký jste si to vzal kostýml
Dům mu hoří — hahaha — on se zbláznil!“
Potom se zástup rozestoupil a vystoupil
z něho jeden šašek a ženská maska.
„Hej, lidičky!“ zvolal šašek, „vidíte toho
člověka, znáte ho?“
„Ach, kdo by ho neznal — vždyť je to
strýček Brasi, ten starý lakomec.“
„Nu, co pak to má na sobě?“
„Nic jiného, než košili.“
„Nu, tedy, lidičky, nešlyšeli jste mnozí z vás,
když tenhle starý lakota učinil o novém roce slib,
že dá svoji dceru jen tehdy umazanému pastýři
koz, až se tak pomate na rozumu, že vyběhne na
náměstí bos a v košili?“
„Ano, ano, já to také slyšel!“
„Já taky!“
„Já jsem při tom též byl!“
„Nuže tedy — není-li pak povinen slibu
svému dostáti?“
„Ano — ano — jest povinen!“
„Zbláznili jste se? Mně hoří dům a oni tady
vyvádějí masopustní legrace!“
„E co, vždyť vám dům nehoři! Já vám jen
zapálil pod oknem červenou pochodeň a Julinka
vám schovala šaty! — A váš slib?
„No, tak si tu holku vezmi ve jménu satan
— ale ta čarodějnice nedostane ode mne ani
haléře věna.“
„Ohó, starochu!“ — zvolalo několik hlasů
najednou. „To nejde! Vždyť jste slíbil, že dáte
Julinku Beppovi i s celým velikým věnem a slibu
tomu musíte dostáti. Neučiníte-li to, nedojdete
odpuštění hříchu.“
Tak dostali se Beppo a Julinka za sebe. Starý
Brasi pak si umínil, že už nebude nikdy žádného
slibu činiti.
Z italského přel. Zd. Adámek.
Aj
Julinka
Bepp
Zdeněk
Adámek