ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9ba0a7e0-7128-11dc-b600-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 24 celkem · entity: person 76, place 48, org 9, work 4
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
2. května 1904. Císlo 122.
4 article
přihlásil Dvořákovi nakladatel, jenž byl s to, podmíniti nejširší popularitu prací mistrových. Kdo by nevzpomněl sobě, jakého rozechvění překva- pujíeiho způsobily u rás a v celém intelligentním a hu- debně přístupném světě »Slovanské tance!« V několika tisicích exemplářích mžikem se rozletěly. Jediné toto opus bylo by postačilo, aby nakladatel jeho byl pojistil našemu mistru slušnou rentu. Honorář za ně nevypadl však tak skvěle a skvostné »Moravské dvojzpěvy«, krátce před »Slovanskými tanci« vydané, nucen byl Dvořák postoupiti nakladateli docela zdarma. Ale jak dalekosáhlý, morální úspěch osvědčilo vydání těchto prvních slavných děl Dvořákových ! Jedním z prvních kritiků, kteří podali své úsudky o komposi- eích neznámého dosud českého mistra, byl Louis Ehlert, jenž napsal rozsáhlou studii s jménem Dvořákovým v čele a rázem tím k českému skladateli obrátil po- zornost celého hudebního světa. Byla to událost epo- chální! Před tím nikomu ani z daleka nenapadlo, že by česká duševní práce byla schopna vítěziti nad chauvinismem politického a národního protivenství.
Dvořák Dvořákův Ehlert
5 article
Dvořák v zenitu úspěchů. Od té doby šířilo se jméno mistrovo letem po celé Evropě a proniklo jak kruhy odbornými, tak širokými nejvíce působil emoční stránkou svého citu, stává se programními skladbami čím dále, tím podrobnější epik, ovšem trochu jiného rázu, než jakým již dříve ukázal se ve svých velkých výtvorech vokálních »Stabat ma- ter«, »Svatební košili«, »Sv. Ludmile«. Tam byl ještě formalistou. Poměrně nejméně provázelo Dvořáka štěstí v hudb dramatické. Začal dosti směle ve stopách Wagnerových bohatou polyfonií »Krále a uhliře« a lohengrinov- skou »Vandou«, záhy však přilnul k mozartovskému typu buffy, jejž po smetanovsku proteplil českým du- chem prostonárodním (»Šelma sedlák« a »Tvrd palice«) Ke stylu meyerbeerovské opery obrátil se »Dimitrijeme a na formalismu jejím setrval cel- kem i v »Jakobín u«. Než nenacházeje uspokojení v dílech těchto, později obě přepracoval, hodlaje jim dáti více dramatičnosti. Pohádkové zpěvohry »Čert a Káčas a »Rusalka« ubírají se již na těchto cestách, na nichž nejdále pokročila nejnovější »Ar- mida«. Nechť rozcházejí se v principu uměleckého nazírání na úkoly zpěvohry úsudky o této části Dvořá- kovy tvorby, tolik jisto, že i v operách jeho jest mnoho pokladů ryze hudebních, mnoho krás, pro něž díla ta zasluhovati budou vždy naší lásky a pozornosti.
Dvořák svazek . Ludmila Wagnerův Vanda Dimitrijout Evropa Ara Stabat ma
6 article
Kdybychom chtěli ohledávati obsah myšlenkový a citový hudebního díla Dvořákova, nelezli bychom tam celou lyru přístupně naladěné duše básnické. Struna erotická mísi se tam žárem svým s tklivou melaneholií, humor s rozmarem, prostonárodní naivnost s hloubavostí, citová vzrušenost s klidem a rovnováhou duše; silně zaznívá struna česká a vlastenecká (»Hu- sitská«, ouvertura k »Jos. Kaj. Tylu«), ba vše- slovanská (slovanské tance a rap sodi e), k nejvroucnějším projevům dospívá však cit nábožen- ský (oratoria, Žalm 149, Biblické plsně, rovněž nejkrasší čísla z »Armidy«), jenž také vypěti dal skladateli mohutné »Requi m«. Žel, že tak záhy zaznívati bude dílo toto i na mrtvolou svého autoral Neočekávaně odchází Dvořák ze středu našeho, kdy ještě sám hlavu měl plnu uměleckých záměrů. Je to ztráta pro nás bolestná, nenahraditelná. Smrt Dvořákovou uzavírá se první velká perioda české hudby. Odešel tvůrce její Smetana, šli za ním spolubudovatelé Bendl a Fibich. Teď odebral se i Dvořák. Největší hvězdy zašly. Zmocňuje se nás teskno; jak bude dále ? . .. Jedinou útěchu čerpáme z dědictví jejich. Díl mistrů těch žijí v nás životem delším. Nedejme jim v sobě nikdy zemříti. Budou nám palladiem rozvoje příštiho.
Dvořákův Struna Hu Armida Dvořák Bendl Fibich Jos
7 article
vrstvami lidovými. Pokladní úspěch Simrockův zjednal také Dvořákovi dobu klidnějšího a bezstarostnějšího života, jež však měla na tvořivost jeho vliv přímo zá- zračný. Zatím co jiní umělci zabezpečení hmotně, skládají ruce v klín a odpočívají na vavřinech, věno- val se Dvořák v kruhu své rodiny úplnému rozmachu svého závratného talentu. V této periodě života Dvo- řákova, v mužném věku, stanul mistr na vrcholu své tvořivosti. Záhy učiněna mu skvělá nabídnutí z Anglie, aby dirigoval zde velká svoje díla vokální. Tak se stalo, že v r. 1879 jásaly Křišťálovým palácem Londýně jeho Slovanské tance a jeho »Stabat mater« bolestnila tamže v Albert Hall. Podobně bylo i na velikých festivalech v Leedsu, Worcestenu a Birminghamu v létech pozdějších. O velikého uznání, jež našemu mistru uchystala Anglie, jež zvala ho svým miláčkem, přineslo Německo a po něm i veliká města ruská velikému maestru zasloužený hold. Rozsáhlá obec ctitelů neomezila se pak už jen na úzký okruh vlasti a Evropy, nýbrž přenesla se v několika málo létech i dál za okeán.
Simrockův Dvořák Stabat Hall Anglie Londýn Leeds Worcesten Birmingham Německo Evropa
8 article
Rozumí se, že zlatý zvuk jména přinesl Dvořákovi neustále tvořícímu četná vyznamenání, řády, hodnosti tituly. Tak v r. 1888 jmenován byl dopisujícím členem srbské akademie bělehradské, rok na to obdržel řád železné koruny a v r. 1890 jmenován byl čestným doktorem university v Cambridgi a české university pražské, načež následovalo jmenování řádným členem České akademie. Avšak ani tyto nejoslnivější pocty, k nimž později v r. 1901 přistoupilo jmenování pairem panské sněmovny, nezměnily Dvořáka jako člověka až do krajnosti skromného, plaše všem okázalostem s vyhýbajícího, dětsky dobrotivého, důvěřivého a upřímného, nepřikládajícího váhy ani zisku ani slávě, hluboce ná- božného, vzorného otce a manžel V prvých létech devadesátých Dvořák byl po dvě léta professorem vyšší nauky o skladbě na pražské konservatoři, odkud roku 1902 povolán za ředitele konservatoře novoyorské. Pobyv tu za tři léta, vrátil se ověnčen nejrůznějšími novými poctami zpět do své. vlasti, kde trávil, neustávaje tvořiti díla monumentální po dalších sedm let, kdy stal se v roce 1902 po Be- nevitzovi ředitelem pražské konservatoře, jímž byl až do včerejška, kdy Smrt přestřihla k nesmírnému úžasu nás všech tak neočekávaně chvíle jeho velikého života.
Dvořák Smrt Cambridge Be srbský akademie Český akademie panská sněmovna
9 article Nesmrtelná díla Dvořákova.
Nesmrtelná díla Dvořákova. O významu mistrově v české hudbě a o jeho vy- nikajíeím místě ve všeobecném vývoji hudebním není sporu. Dvořák byl největším českým symfonikem a také v době pobeelhovenské vůbec jedním z největších, jenž uzavřel rozvoj hudby absolutní ve stoleti minulém přenesl ji v plné kráse a květu přes prah století dva- cátého. Tento primát Dvořákův plně a důrazně vyslovil v Památníku akademie Karel Knittl slovy: »Antonía Dvořák přivedl u nás symfonii k největšímu rozkvětu. Formou těsně k Beethovenovi přiléhající symfonie na- šeho skladatele naplněny jsou hudebním obsahem ta- kové hloubky, síly a svěžesti a z větší části svéráznosti, že opravňují k výroku dojista svrchovaně případném: Dvořák jest prvním českým symfonikem a náleží také významem svým k nejpřednějším symfonikům doby přítomné.« Počet děl Dvořákových jest tak roz- sáhlý, že označena jsouce jako opus dosahují označení téměř přes půldruhého sta. Tak ohromná a plodná byla činnost Dvořákova na poli komposice hudební. Není snad oboru, jenž by nebyl v něm nalezl mistra, ať jest jím už ve skladbě orchestrální, či v dílech komorních, nebo v pracích vokálních ; zůstává také stejně znamenitým ve skladbách klavírních, jako ve tvorbě přečetných krásných písní. Těžištěm tvorby jeho jsou arci velké skladby instrumentál ni a vokální, jež hlavně dobyly mu světového uznání. Stačí uvésti patero symfeni! (Es z r. 1874, F zr. 1875, D z r. 1881, z d r. 1885 a z g r. 1889), k nimž řadí se symfonie »z nového světa«; z těch každá již sama pro sebe stačila, aby učinila Dvořáka
Dvořákův Dvořák Knittl památník akademie
10 article
slavným. V symfonii stal se Dvořák mistrem formy, ale kromě toho geniálním vynálezcem nových, úchvatně působících prostředkův výrazných. Co vyjadřuje, to. vše bylo výronem jeho nejvlastnější individuality, ve které živel slovanský vystupoval co nejzřejměji. O Dvořákovi platil plnou měrou případný výrok, že povznese hudební mateřštinu na jazyk všesvětový. Hudba jeho kypí slovanskou živosti a vznětlivosti; hned je měkká a dumavě snivá, skoro melancholicky zlomená, hned zase výskajíci, česky bodrá, místy až rozpustile bujná. Symfoniím nejblíže stojí jeho s uita a serenáda. I těm dal náš mistr díla vynikající: čistě národně zbarvenou suitu pro malý orchestr op. 39. E-dur a F.moll serenáda op. 22. a 44., prvnější pro smyčcové nástroje, druhou pro dechové nástroje s cellem a basou, obě plné humoru, náladovosti a mistrné polyfonie. K těmto druží se 24 symfonických variací, dva koncerty, Scherzo capricioso notturno, obě řady idealisovaných »Slovanských tanců«, ouvertury »Kde domov můj« k Šamberkově tklivohře »Jos Kaj.
Dvořák Šamberkův Kaj Edur
11 article
Tyl«, »Husitská« s velkolepě vytěženými chorály »Kdož jste boží bojovníci« a »Sv. Václave«, dále jakýmsi du- ševním spojením souvisící ouvertury op. 91—93, »V pří- rodě«, »Karneval« a »Othello«. Tři Slovanské rhap- sodie op. 45, D, g. As — tvoří volnou svojí formou takořka most k symfonickým básním Dvořákovým data novějšího. Oběma kategoriím, rhapsodiím a balladám erbenovským »Vodník«, »Polednice«, »Zlatý kolovrat«, »Holoubek« (op. 107—110) i konečně stejně minuciosní co do šetření zvoleného obsahu »Písni bohatýrské« — společny jsou ovšem krásy ryze hudební, bez nichž díla Dvořákova nemožno si mysliti. V obor přísně formálních skladeb místrových náležejí dále jeho koncerty: pro klavír (op. 33 z g), houslový (op. 53 z a) a violoncelový (op. 104), jakož i v přední řadě dila jeho komorní. V tomto genru skladby, takořka nejintimnějším, kde skladatel s hudební svojí Musou je téměř mezi čtyřma očima, v genru, jenž pro hudebníka méně nadaného jest téměř vůbec nepřistupným a pro mistra není příliš svůdným, právě v tomto oboru vyvinul Dvořák činnost nejčilejší a nejkrásnějšími výsledky korunovanou. Je málo moderních autorů hudebních, kteří s úspěchem v genru komorní produkce vyníkli.
Tyl Václav Othello Dvořákův Holoubek Dvořák
12 article
Snad vedle Brahmsa z německé, Saint Saensa z fran- couzské a Čajkovského z ruské literatury, jest Dvořák jediným z české . . , Z komorních skladeb Dvořá- kových, z nichž jeví se celá jeho individualita umě- lecká, nejpřípadněji dlužno uvésti aspoň osmero kvartett, dvě kvintetta a sextetta, tři tria, charakteristické »Ma- ličkosti«, romance, sonatu pro klavír a housle, »Dumky« a různé menší skladby. Ve skladbě choralů a Pisní, zejmena v oratoriu velikého slohu, povznesl se Dvořák, třeba že cítil se méně volným ve styku s slovem na nepopíratelného mistra. Tak vytvořil řadu překrásných písní, zvláště »Cikánské melodie«, »Čtyři písně v národním tonu«, »Písně milostné« a »Pisně biblické«. duetta »Moravské dvojzpěvy« a sbory »V při- rodě« a »Hymnus českého rolnictva«. Ba ojedinělé přímo výtvory podal v kantátěa oratoriu, kde rozpjetím svých křídel Händla a Mendel- sohna, v »Requiem« pak Mozarta se dotýká. Jsou to »Hymnus« z Hálkových »Dědiců Bílé Hory«, velko- lepé »Stabat«, »Svatební košile«, prvé, látkou ryze české oratorium »Svatá Ludmila«, jež měli jsme příle- žitost slyšeti ve dnech festivalových, Mše z Dedura »Requiem«. Bohatou řadu děl Dvořákových konči mistrova tvorba operní. Po této stránce, v níž Dvořák vyvíjel a opravoval sám sebe, jsou to: »Král a uhlíř«, »Vanda«, »Tvrdé palice«, »Šelma sedlák«, »Dimitrij«, »Jakobín«, »Čert a Káča«, »Ru- salka« a poslední dílo mistrovo »Armida«. Uvedením čelných děl není arci než nastíněna kostra jeho velko- lepé a nesmrtelné tvorby .. Z posledních dnů života Dvořákova. V kruzích přátel mistra Dvořáka nebylo tajno, že. velký skladatel vážně churaví. V poslední době trpěl
Saensa Čajkovský Dvořák Dumek Händl Mendel Mozart Stabat Svatá Dvořákův Vanda Dimitrij Armida Ma Bílá Hora Dedur
13 article
častými záchvaty uraemickými a také jevily se následky zkornatění cév. Prof. dr. Hnátek pečlivě mistra ošetřo- val a pečoval úsilovně, aby mu zmírnil velké bolesti. Pro vážnost choroby nemohl se mistr Dvořák zúčastni zahájení velkolepého hudebního festivalu a teprve dru- hého dne programu festivalového zavítal na výstaviště, kde byl nadšeně uvítán. Ještě jednou obecenstvo mistra Dvořáka spatřilo a sice při premiéře »Armidy«. Prove- dení její však nevyčkal až do konce, neboť značnými bolestmi stížen, musil odjeti domů. Ještě před týdnem byl viděn na ulici, když šel do oblíbené své kavárny »u Myslíků«. Toho ovšem se nikdo nenadál, že mist tak náhle rozloučí se navždy ! Po několikadenní chorobě, která mistra Dvořáka upoutala na lože, nastalo včera dopoledne neočekávaně náhlé zlepšení. Mistr Dvořák cítil se tak svěžím, že. povstal a se zvláštním potěšením procházel se po saloně. I znamenitou chuť k jídlu pocítil. V poledne zasedl ke stolu, s chutí požil polévky, ale tu pojednou zbledl. »Není mně dobře,« pravil své choti, která jej pomohla zvednouti a k loži dopraviti. Obličej mistra Dvořáka bledl více, ruce i nohy staly se bezvládnými, na otázky nedával odpovědi — mistr Dvořák byl mrtev. Z protějšího domu v Žitné ulici neprodleně dostavil se p. dr. Hnátek, jehož přispění velkému mistru bylo již marně. Klidně a tiše skonal mistr Dvořák po 12. hod. polední. Sotva tři minuty trvala agonie. Zpráva o smrti mistra Dvořáka s úžasnou rychlostí rozšířila se po Praze a již v odpoledních hodinách dostavili se četní vynikající přátelé do bytu zesnulého, aby rodině projevili upřímnou soustrast. Také došly četné projevy telegrafické a písemné.
profesor doktor Hnátek Armida Myslík Žitná ulice Praha
14 article
Zesnulý mistr v rakvi- Uprostřed hojné, svěží květinové dekorace v sa- loně bytu v Žitné ulici č. 10 na katafalku spočívá francouzská rakev se skleněným vnitřkem a do ní po- ložen velký mistr Antonín Dvořák. Obličej jeho nejeví žádné následky smrtelného zápasu. Rysy jeho jsou ne- změněny, takže se zdá, jakoby mistr klidně spal. Ruce má skříženě a v nich italský křížek. Ve víku rakve je skleněný otvor, jímž možno pohleděti na tváře zesnu- lého. Katafalk, zřízený pohřebním ústavem Bayerovým, ozářen jest dvěma řadami planoucích voskovic a v prů- čelí postaven mohutný krucifix.
Dvořák Bayerův Žitná ulice
15 article
Z Vídně, 2. května. Zpráva o náhlém úmrtí mistra Antonína Dvořáka působila zde hlubokým a bolest- ným dojmem. Bylť Antonín Dvořák tady znám věcné i osobně. Měl četné styky nejen s hudebníky výkon- nými a hudebními skladateli, nýbrž i s literáty. Ve dvorní opeře provozovalo se dílo jeho jen jedno: »Šelma sedlák«. Němečtí nacionálové tenkráte způsobili na galerii veliký lomoz. Nemohli spřáteliti se s my- šlénkou, že dílo největšího soudobého skladatele náleži na jeviště, které má býti — ovšem není — divadlem, na kterém provozují se v první řadě díla skladatel rakouských. Na jevišti mezinárodní hudební a divadelní výstavy z r. 1892 proveden Národním divadlem praž- ským jeho »Dimitrij« s p. Florijanským a paní Förste- rovou-Lautererovou v hlavní roli. »Rusalku« přijal sice ředitel dvorní opery Mahler. Několikráte však odložil její premiéru. Konečně stanovil pro ni, smluviv se s Dvořákem, který přijel zúmyslně do Vídně, určitý termin. Ale když se tak stalo, byla vůbec vzata s repertoaru. Nebožtika velice to hnětlo. Netajil se svou rozhorlenostl. Do panské sněmovny, do které byl jmenován současně s Vrchlickým, dostavil se pouze jednou: aby složil slib; ovšem učinil tak jazykem český m, rodným. Doba pohřbu není ještě určitě stanovena. v záležitosti této konala městská rada pražská o 11. hod. dopolední schůzi. Má se za to, že pohřeb konán bude ve středu a Pantheonu.
Dvořák Dimitrij Förste Lautererová Mahler Vrchlický Vídeň národní divadlo pražit panská sněmovna
16 article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ K situncl. Z Vídně, 2. května. Jak jsme již oznámili byl ministerský předseda dr. Körbe přijat věera cisařem ve zvláštn a udienci. Myslime, že nejsme daleci pravdy. pravíme-li, že se jednalo o disposicíe pro dobu dalšl. Pozejtří odeberou se ministerský předsed dr. Körber a dr. Böhm- Bawerk do Pešti ke společným konferencím o rozpočtu delegačním. Myslí se, že bude také stanoven konečný termín pro svoláni delegací že pak uveřejnén bude po té stránce vlastno- ruční list efsařův, svědčící hr. Goluchowrskému. dru. Körbrovi a hr. Tiszovi. Z Vidně, 2. května. Krakovskému »Czasu píše se na základě inspirací z kola polského z Vídně, že v posledních dnech znepokojen bylo veřejné minění v parlamentu dvěma po- věstmi. Jedna se týká rozpuštění posla necké sněmovny, druhá nesho d mezi drem. Körbrem a kolem pol ským. Pověsti o rozpuštění poslanecké sně- movny jsou vyvráceny. Pověsť druhá zavdala podnět ke konfereneím, které k podnětu vlády konaly se v pátek mezi chefem kabinetu a dů- věrníky polskými. Ve stati jmenovaného listu uvažují se dále těžkosti, se kterými zápasiti musí s prostřed- kovatelé polští. Tito se napominají, aby se nedali zastrašiti, nýbrž konali úkol svůj s největší energií, podjavše se ho z podněta nikoli strannických, nýbrž výhradně z interessů státních. I kdyby akce se rozbila, nemůže ne- zdar ten býti na újmu vážnosti kola polského.
doktor Körbe Körber Böhm Bawerk Körbr Vídeň Pešť necký sněmovna
17 article
Očividně však zdar její závisí velkou mě- rou na podpoře a součinnosti vlády. Za svízel ného a dlouhého jednání vyskytují se a mohou se vyskytovati mezi Poláky a vládou spory, které se týkají právě této podpory. Takovéto eventuality jsou tím pravděpodobnější, jelikož vláda zůsta v i la klubu polskému veškeru inicia- tivu, sama si zůstavujíc okamžik a způsob svého zasáhnutí. Takové rozkoly měly by být uklizeny čím dříve, tím lépe, prolože oba činitele maji na zřeteli uzdravení parlamentu. Ovšem slyšeti také hlasy, které popírají dobrou vůli vlády a ji podezřivají, že hledá důvod existence své v jalovosti parla- mentu. Ale speciálně polská veřejnost má povinnost býti krajně opatrnou, protože také činnost polského klubu provázena je ústavičným podezřív áním a intrikami. Ze Lveva, 2. května. »Nový Kraj« píše sobotní schůzi klubu polského: »Rozprava byl nad očekávání klidnou. Předseda Jaworski vy- ličil zevrubně celé dosavadní jednání a pravil, že nemůže se nazvati beznadějným. Několik řečníků vyslovilo se v ten rozum, že je vláda největší překážkou pro zdar česko-německého smíru, což popíráno několika členy klubu polského, ťaké ministrem. krajanem Pistakem. Členové klubu pol- ského nabyli dojmu, že jednání nebud záhy skoneováno, nýbrž že protáhne s nejspíše do podzimu, podaří-li se vůbec, je vé- sti dále.- Dle téhož listu po skončení kampaně dele- gační bude svolán sněm králov stv českého, aby pokračoval ve vyrovnávaeí akci a ji pokud možno skoncoval Kromě resoluce, jež byla uveřejněna, při- jal klub polský ještě dvě resoluce dů- v ěrné.
Polák Jaworský Pistak
18 article Telegramy „Národních Listů.“
Telegramy „Národních Listů.“ Návral Loubetův do Pařiže. Z Paříže, 1. května. (C.-B.) President L ou- bet vrátil se sem dnes ráno a byl na cestě do paláce Elysejského obecenstvem zdvořile po- zdravován. V Marseillu vyměnili si president L ou- bet a král italský srdečné telegramy. Otevření světové výstavy v St. Louis. Ze St. Louis, 30. dubna. (C.-B.) Světová výstava byla dnes otevřena. Na dané znamení presidentem Rooseveltem ve Washing- toně (stisknutím konflíku elektrického vedení) byly uvedeny všechny stroje v pohyb, prapor rozvinuty a ohromné davy lidu zanotovaly písen The starspangled banner. Z Washingtonu, 30. dubna. (C.-B.) Presi- dent Roosevelt, dav stisknutím elektrického knoflíku znamení k otevření světové výstavy St. Louis, vyslovil přítomným zástupcům cizích mocností díky za účastenství na výstavě. Z Nového Yorku, 30. dubna. (C.-B.) Na cestě do světové výstavy. v St Louis vyjel zvláštní vlak u Kims- wicku v Misso uri s kole j í. Asi 50 osob jest zabilo nebo zraněno. Tábor socialistů španělských. Z Madridu, 1. května. (C.-B.) U příležitosti výročí mezinárodního socialistického sjezdu pa- řížského (1. května 1889) uspořádali zde so- eialisté tábor lidu, jehož se zúčastnílo asi 10.000 osob. Byly promluveny ostré řeči. Vůdce socia- listů 1 glesia a napadl velice prudce ve svých vývodech zaměstnavatelé a vládu. Účastníci t- boru zpívali různé šocialistické písně. Po skon- čeném táboru táhlo asi 20.000 manifestantů s prapory před budovu ministerského předsed- nictva, aby tam podali memorandum, ve kterém se žádá zavedení osmihodinné doby pracovnía ochrana dělníků.
Roosevelt Paříž Marseille St . Louis Washington Nový York Misso Madrid L ou u Kim
19 article
Ze Sofie, 1. května. (C.-B.) Na počesť od- cházejícího italského dipl. agenta mark. I mipe- riala, který se odebere na své nové místo do Bělehradu, uspořádána byla včera v knížecím paláci hostina, jíž se zůčastnili také italští vo- jenští attaché v Sořii a v Cařihradě. Z Malagy, 1. května. (C.-B.) Král vrátil se sem dnes z Granady a byl obyvatelstvem hlučně pozdravován. O půl noci odjede král do Melilly. Ze Štokholmu, 1. Evětna. (C.-B.) Řiš ský sněm povolil šest míllionů korun na účely ná- mořní.
Sofie Bělehrad Cařihrad Granada Melilla Štokholm
20 article
Z Balkánu. Z Cařihradu, 30. dubna. (C.-B.) Jak se pro slýchá, dojde k dohodě o podrobných opatřeních stran vypovězení makedonský ch uprchlíků. Z Cařihradu, 30. dubna. (C.-B.) Arménsko gregorianský patriarcha stěžoval si u Porty, že výminečná opatření proti Arme- nům v Malé Asii se už opět dějí, což jest asi následkem hnutí čet v obvodě sasumském. V posledních dnech bylo zde několik osob z- tčeno. Z Cařihradu, 30. dubna. (C.-B.) Generál d Georgis a jeho příručí vykonali před nastou- pením inspekční cesty do tři vilajetů, která má počíti v těchto dnech se Skopjí, prohlídky admi nistraci, kasáren a strážnic a shledali je ve ve- lice nedostatečném stav. Z Cařihradu, 1. května. (C.-B.) Velevyslanci urgovali včera u Porty úpravu nevyřízené dosu finanční stránky otázky četnické a dostali odpověď, že se stane tak co nejdříve. Z Cařihradu, 1. května. (C.-B.) Proslýchá se, že sultán se namáhá pohnouti knížete Ferdinanda k návštěvě v Caři- hradě, což prý je hlavním účelem poslání Munira paše. Z Cařihradu, 1. května. (C.-B.) Včera od- poledne jednala Porta s řeckým vyslancem o události, jež se stala ve Smyrně. Všichni velevyslancové doporučili Portě, aby zá- ležitost tu vyrovnala, ježto zatknutí ře- ckého mistokonsula, jemuž naruce vložena byla pouta, jakož i faktum, že zakročujícímu generálnímu kon- sulovizamezenbylodjezd z vládn
Port Ferdinand Balkán Cařihrad Arm Skopje
21 article
budovy vypřažením koní zjeho ko- čáru, obsahuje těžké porušení práv a hrubé ponížení konsulátního zří- zení, i když se před tím na řecké straně udály nesprávnosti. S několika stran bylo poukázáno, že dobré služby, jež Řecko za makedonských bouří Portě prokázalo, jakož i dosavadní přátel- ské styky Řecka s Tureckem přehlížeti se ne- smějí a že po vyrovnání události definitivně vy- řízena býti musí s porná otázka, jež k udá- losti ve Smyrně podnět zavdala. Z Cařihradu, 1. května. (C.-B.) Dnešní jed- nání s řeckým vyslancem nedospělo ještě k urovnání události, jež se stala ve Smyrně. Z Cařihradu, 1. května. (C.-B.) Velevyslanei spolčených mocí nalehali dnes opětně na upra- vení nevyřízené dosud finanění stránky četnické otázky a dostalo se jim ujištění. že se tak brzo již stane. Ohledně smluv uji- stila Porta, že má generální inspektor Hilmi paša od včerejška instrukci, jež stanovisku vele- vyslancův zadost činí a že tedy smlouvy cizím četnickým důstojníkům mohou býti podepsány. Z Cařihradu, 1. května. (C--B.) Porta vy- vrací rozhodným způsobem pověsti, že jsou mohamedáni ve Skoplji štváni proti očekávaným tam cizím četnickým důstojníkům.
Hilmi paša Řecko Turecko Cařihrad
22 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 1. května. (Společný roz- počet.) V ponděli odjiždí panovník na delši pobyt do Pešti; ve čtvrtek dne 5. t. m. bude se v Pešti konati porada společných ministrů se zá- stupci kabinetů rakouského a uherského, v níž se mají odstraniti poslední difference, týkající se společného rozpočtu. Současně bude také stanoven den, kdy se mají svolati delegace. V Praze, 1. května. (Svolání uherske sněmovny.) „Mag. Orszag“ sděluje, že uher- ská sněmovna bude svolána ke třetímu zasedání buď ve čtvrtek nebo až v sobotu 7. t. m. Sně- movna na počátku nového zasedání musí se opět ustaviti, t. j. zvoliti nové předsednictvo, vyjma předsedu, který je volen na celé volební období, a nové sněmovní výbory. Hned na to bude sně- movně předložen nejvyšší reskript, jímž se svolá- vají delegace a budou vykonány volby uherských delegátů. Na dobu delegací sněmovna bude asi odročena. Z Vídně, 29. dubna. (Schválený ha- ličský zákon.) Úřadní noviny sdělují, že nejvyšším rozhodnutím ze dne 16. března schvá- len haličský zemský zákon, jímž se zřizují zem- ské úřady pro sprostředkování práce. Účelem těchto úřadů má býti jednak regulovati každo- roční jízdy haličských dělníků za prací do Ně- mecka, jednak zabezpečiti dělnictvo velkostat kům, hlavně ve východní Haliči.
Mag Orszag Praha Pešť Vídeň Halič
23 article
Ze Lvova, 28. dubna. (Poměry u uher- ských Rusů.) O karpatských Rusech, obý- vajících severovýchodní uherské stolice, zřídka kdy objeví se v novinách zpráva, a objeví-li se, vždy je smutná. Všeobecný hospodářský úpadek, národní neuvědomělost a ubývání ruského oby- vatelstva, toť obvyklý obsah zpráv o uherských Rusech. Loni následkem pomaďařování ruské sjednocené církve v severovýchodních Uhrách vznikl tu ruch, směřující ku přechodu do církve pravoslavné. V Uhrách jest sice svoboda svědom a každému občanu jest volno voliti si víru, jaká se mu líbí, ale pro Slovany neplatí ani tato svo- boda. V Hustě v marmarošské stolici pohnáno 22 Rusů před soud proto, že svým přechodem v pravoslaví prý se dopustili pobuřování proti národnosti a státu. A tohoto zločinu se dopustil jen tím, že nebyli spokojeni, když se jim do chrámu místo starobylého slovanského jazyka počala vnucovati maďarština. Bohužel, není na- děje, že by karpatští Rusové mohli klásti vy- datný odpor proti pomaďařování církve, jako se nemohou ubrániti pomaďaření národních škol. R. 1894 bylo ve stolicích užgoradské, berežské, marmarošské a ugočské ještě 195 ruských ná- rodních škol, v nichž se ovšem vyučovalo též ma- darštině, a 242 maďarsko-ruských (státních) škol, v nichž se ovšem ruštině nenaučil nikdo. R. 1901 bylo už maďarských škol 325 a ruských jen 70. Hlavními podporovateli pomaďařovacích snah jsou v karpatské Rusi, bohužel, uniatští du- chovní, kteří s biskupem Fircakem v čele, stoji skoro už vesměs ve službách vládních. A kromě duchovenstva jiné intelligence v ruských obelch v Uhrách není. Jsou to smutné poměry a neni ani naděje, že by se mohly zlepšiti.
Rus Lvov Rus Uhry všeobecný hospodářský úpadek
24 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. Katolická církev v službě germanisace Poláků. Biskupové paderbornský a rýno-kolinský vydali katolickému duchovenstvu sobě podřize- nému rozkaz, jak se chovati k Polákům. Dovo lují je polsky zpovídati, šeptati, ale ani šeptmo nesmějí pronésti ničeho, čím by podněcovali ná- rodní myšlenku polskou; děti polské smějí vy učovati náboženství jen po německu, a také jen po německu připravovati je k zpovědi a při- jímání; tak zv. „mše polská“, při niž věřící zp vají polské církevní písně, je naprosto zapo vězena. Volby ve Francii. Včera v neděli konaly se v celé Franc volby obecní. Na venkově doufají vládní stray dosíci vítězství a očekávají, že dojde ke pred
Polák Francie