3
masthead
2. května 1904. Císlo 122.
4
article
přihlásil Dvořákovi nakladatel, jenž byl s to, podmíniti
nejširší popularitu prací mistrových.
Kdo by nevzpomněl sobě, jakého rozechvění překva-
pujíeiho způsobily u rás a v celém intelligentním a hu-
debně přístupném světě »Slovanské tance!« V několika
tisicích exemplářích mžikem se rozletěly.
Jediné toto opus bylo by postačilo, aby nakladatel
jeho byl pojistil našemu mistru slušnou rentu. Honorář
za ně nevypadl však tak skvěle a skvostné »Moravské
dvojzpěvy«, krátce před »Slovanskými tanci« vydané,
nucen byl Dvořák postoupiti nakladateli docela zdarma.
Ale jak dalekosáhlý, morální úspěch osvědčilo vydání
těchto prvních slavných děl Dvořákových ! Jedním
z prvních kritiků, kteří podali své úsudky o komposi-
eích neznámého dosud českého mistra, byl Louis Ehlert,
jenž napsal rozsáhlou studii s jménem Dvořákovým
v čele a rázem tím k českému skladateli obrátil po-
zornost celého hudebního světa. Byla to událost epo-
chální! Před tím nikomu ani z daleka nenapadlo, že
by česká duševní práce byla schopna vítěziti nad
chauvinismem politického a národního protivenství.
Dvořák
Dvořákův
Ehlert
5
article
Dvořák v zenitu úspěchů.
Od té doby šířilo se jméno mistrovo letem po celé
Evropě a proniklo jak kruhy odbornými, tak širokými
nejvíce působil emoční stránkou svého citu, stává se
programními skladbami čím dále, tím podrobnější epik,
ovšem trochu jiného rázu, než jakým již dříve ukázal
se ve svých velkých výtvorech vokálních »Stabat ma-
ter«, »Svatební košili«, »Sv. Ludmile«. Tam byl ještě
formalistou.
Poměrně nejméně provázelo Dvořáka štěstí v hudb
dramatické. Začal dosti směle ve stopách Wagnerových
bohatou polyfonií »Krále a uhliře« a lohengrinov-
skou »Vandou«, záhy však přilnul k mozartovskému
typu buffy, jejž po smetanovsku proteplil českým du-
chem prostonárodním (»Šelma sedlák« a »Tvrd
palice«) Ke stylu meyerbeerovské opery obrátil se
»Dimitrijeme a na formalismu jejím setrval cel-
kem i v »Jakobín u«. Než nenacházeje uspokojení
v dílech těchto, později obě přepracoval, hodlaje jim
dáti více dramatičnosti. Pohádkové zpěvohry »Čert
a Káčas a »Rusalka« ubírají se již na těchto
cestách, na nichž nejdále pokročila nejnovější »Ar-
mida«. Nechť rozcházejí se v principu uměleckého
nazírání na úkoly zpěvohry úsudky o této části Dvořá-
kovy tvorby, tolik jisto, že i v operách jeho jest mnoho
pokladů ryze hudebních, mnoho krás, pro něž díla ta
zasluhovati budou vždy naší lásky a pozornosti.
Dvořák
svazek . Ludmila
Wagnerův
Vanda
Dimitrijout
Evropa
Ara
Stabat ma
6
article
Kdybychom chtěli ohledávati obsah myšlenkový
a citový hudebního díla Dvořákova, nelezli bychom
tam celou lyru přístupně naladěné duše básnické.
Struna erotická mísi se tam žárem svým s tklivou
melaneholií, humor s rozmarem, prostonárodní naivnost
s hloubavostí, citová vzrušenost s klidem a rovnováhou
duše; silně zaznívá struna česká a vlastenecká (»Hu-
sitská«, ouvertura k »Jos. Kaj. Tylu«), ba vše-
slovanská (slovanské tance a rap sodi e),
k nejvroucnějším projevům dospívá však cit nábožen-
ský (oratoria, Žalm 149, Biblické plsně,
rovněž nejkrasší čísla z »Armidy«), jenž také vypěti
dal skladateli mohutné »Requi m«.
Žel, že tak záhy zaznívati bude dílo toto i na
mrtvolou svého autoral
Neočekávaně odchází Dvořák ze středu našeho,
kdy ještě sám hlavu měl plnu uměleckých záměrů.
Je to ztráta pro nás bolestná, nenahraditelná. Smrt
Dvořákovou uzavírá se první velká perioda české hudby.
Odešel tvůrce její Smetana, šli za ním spolubudovatelé
Bendl a Fibich. Teď odebral se i Dvořák. Největší
hvězdy zašly. Zmocňuje se nás teskno; jak bude
dále ? . ..
Jedinou útěchu čerpáme z dědictví jejich. Díl
mistrů těch žijí v nás životem delším. Nedejme jim
v sobě nikdy zemříti. Budou nám palladiem rozvoje
příštiho.
Dvořákův
Struna
Hu
Armida
Dvořák
Bendl
Fibich
Jos
7
article
vrstvami lidovými. Pokladní úspěch Simrockův zjednal
také Dvořákovi dobu klidnějšího a bezstarostnějšího
života, jež však měla na tvořivost jeho vliv přímo zá-
zračný. Zatím co jiní umělci zabezpečení hmotně,
skládají ruce v klín a odpočívají na vavřinech, věno-
val se Dvořák v kruhu své rodiny úplnému rozmachu
svého závratného talentu. V této periodě života Dvo-
řákova, v mužném věku, stanul mistr na vrcholu své
tvořivosti. Záhy učiněna mu skvělá nabídnutí z Anglie,
aby dirigoval zde velká svoje díla vokální. Tak se
stalo, že v r. 1879 jásaly Křišťálovým palácem
Londýně jeho Slovanské tance a jeho »Stabat mater«
bolestnila tamže v Albert Hall.
Podobně bylo i na velikých festivalech v Leedsu,
Worcestenu a Birminghamu v létech pozdějších. O
velikého uznání, jež našemu mistru uchystala Anglie,
jež zvala ho svým miláčkem, přineslo Německo a po
něm i veliká města ruská velikému maestru zasloužený
hold. Rozsáhlá obec ctitelů neomezila se pak už jen
na úzký okruh vlasti a Evropy, nýbrž přenesla se
v několika málo létech i dál za okeán.
Simrockův
Dvořák
Stabat
Hall
Anglie
Londýn
Leeds
Worcesten
Birmingham
Německo
Evropa
8
article
Rozumí se, že zlatý zvuk jména přinesl Dvořákovi
neustále tvořícímu četná vyznamenání, řády, hodnosti
tituly. Tak v r. 1888 jmenován byl dopisujícím členem
srbské akademie bělehradské, rok na to obdržel řád
železné koruny a v r. 1890 jmenován byl čestným
doktorem university v Cambridgi a české university
pražské, načež následovalo jmenování řádným členem
České akademie. Avšak ani tyto nejoslnivější pocty,
k nimž později v r. 1901 přistoupilo jmenování pairem
panské sněmovny, nezměnily Dvořáka jako člověka až
do krajnosti skromného, plaše všem okázalostem s
vyhýbajícího, dětsky dobrotivého, důvěřivého a upřímného,
nepřikládajícího váhy ani zisku ani slávě, hluboce ná-
božného, vzorného otce a manžel
V prvých létech devadesátých Dvořák byl po dvě
léta professorem vyšší nauky o skladbě na pražské
konservatoři, odkud roku 1902 povolán za ředitele
konservatoře novoyorské. Pobyv tu za tři léta, vrátil se
ověnčen nejrůznějšími novými poctami zpět do své.
vlasti, kde trávil, neustávaje tvořiti díla monumentální
po dalších sedm let, kdy stal se v roce 1902 po Be-
nevitzovi ředitelem pražské konservatoře, jímž byl až
do včerejška, kdy Smrt přestřihla k nesmírnému úžasu
nás všech tak neočekávaně chvíle jeho velikého života.
Dvořák
Smrt
Cambridge
Be
srbský akademie
Český akademie
panská sněmovna
9
article
Nesmrtelná díla Dvořákova.
Nesmrtelná díla Dvořákova.
O významu mistrově v české hudbě a o jeho vy-
nikajíeím místě ve všeobecném vývoji hudebním není
sporu. Dvořák byl největším českým symfonikem a také
v době pobeelhovenské vůbec jedním z největších, jenž
uzavřel rozvoj hudby absolutní ve stoleti minulém
přenesl ji v plné kráse a květu přes prah století dva-
cátého.
Tento primát Dvořákův plně a důrazně vyslovil
v Památníku akademie Karel Knittl slovy: »Antonía
Dvořák přivedl u nás symfonii k největšímu rozkvětu.
Formou těsně k Beethovenovi přiléhající symfonie na-
šeho skladatele naplněny jsou hudebním obsahem ta-
kové hloubky, síly a svěžesti a z větší části svéráznosti,
že opravňují k výroku dojista svrchovaně případném:
Dvořák jest prvním českým symfonikem a náleží
také významem svým k nejpřednějším symfonikům
doby přítomné.« Počet děl Dvořákových jest tak roz-
sáhlý, že označena jsouce jako opus dosahují označení
téměř přes půldruhého sta. Tak ohromná a plodná
byla činnost Dvořákova na poli komposice hudební.
Není snad oboru, jenž by nebyl v něm nalezl mistra,
ať jest jím už ve skladbě orchestrální, či v dílech
komorních, nebo v pracích vokálních ; zůstává také
stejně znamenitým ve skladbách klavírních, jako ve
tvorbě přečetných krásných písní. Těžištěm tvorby
jeho jsou arci velké skladby instrumentál ni
a vokální, jež hlavně dobyly mu světového uznání.
Stačí uvésti patero symfeni! (Es z r. 1874, F zr.
1875, D z r. 1881, z d r. 1885 a z g r. 1889),
k nimž řadí se symfonie »z nového světa«; z těch
každá již sama pro sebe stačila, aby učinila Dvořáka
Dvořákův
Dvořák
Knittl
památník akademie
10
article
slavným. V symfonii stal se Dvořák mistrem formy,
ale kromě toho geniálním vynálezcem nových, úchvatně
působících prostředkův výrazných. Co vyjadřuje, to.
vše bylo výronem jeho nejvlastnější individuality, ve
které živel slovanský vystupoval co nejzřejměji.
O Dvořákovi platil plnou měrou případný výrok,
že povznese hudební mateřštinu na jazyk všesvětový.
Hudba jeho kypí slovanskou živosti a vznětlivosti;
hned je měkká a dumavě snivá, skoro melancholicky
zlomená, hned zase výskajíci, česky bodrá, místy až
rozpustile bujná. Symfoniím nejblíže stojí jeho s uita
a serenáda. I těm dal náš mistr díla vynikající:
čistě národně zbarvenou suitu pro malý orchestr op.
39. E-dur a F.moll serenáda op. 22. a 44., prvnější
pro smyčcové nástroje, druhou pro dechové nástroje
s cellem a basou, obě plné humoru, náladovosti a
mistrné polyfonie. K těmto druží se 24 symfonických
variací, dva koncerty, Scherzo capricioso notturno, obě
řady idealisovaných »Slovanských tanců«, ouvertury
»Kde domov můj« k Šamberkově tklivohře »Jos Kaj.
Dvořák
Šamberkův
Kaj
Edur
11
article
Tyl«, »Husitská« s velkolepě vytěženými chorály »Kdož
jste boží bojovníci« a »Sv. Václave«, dále jakýmsi du-
ševním spojením souvisící ouvertury op. 91—93, »V pří-
rodě«, »Karneval« a »Othello«. Tři Slovanské rhap-
sodie op. 45, D, g. As — tvoří volnou svojí formou
takořka most k symfonickým básním Dvořákovým data
novějšího. Oběma kategoriím, rhapsodiím a balladám
erbenovským »Vodník«, »Polednice«, »Zlatý kolovrat«,
»Holoubek« (op. 107—110) i konečně stejně minuciosní
co do šetření zvoleného obsahu »Písni bohatýrské« —
společny jsou ovšem krásy ryze hudební, bez nichž
díla Dvořákova nemožno si mysliti. V obor přísně
formálních skladeb místrových náležejí dále
jeho koncerty: pro klavír (op. 33 z g), houslový (op.
53 z a) a violoncelový (op. 104), jakož i v přední řadě
dila jeho komorní.
V tomto genru skladby, takořka nejintimnějším,
kde skladatel s hudební svojí Musou je téměř mezi
čtyřma očima, v genru, jenž pro hudebníka méně
nadaného jest téměř vůbec nepřistupným a pro mistra
není příliš svůdným, právě v tomto oboru vyvinul
Dvořák činnost nejčilejší a nejkrásnějšími výsledky
korunovanou. Je málo moderních autorů hudebních,
kteří s úspěchem v genru komorní produkce vyníkli.
Tyl
Václav
Othello
Dvořákův
Holoubek
Dvořák
12
article
Snad vedle Brahmsa z německé, Saint Saensa z fran-
couzské a Čajkovského z ruské literatury, jest Dvořák
jediným z české . . , Z komorních skladeb Dvořá-
kových, z nichž jeví se celá jeho individualita umě-
lecká, nejpřípadněji dlužno uvésti aspoň osmero kvartett,
dvě kvintetta a sextetta, tři tria, charakteristické »Ma-
ličkosti«, romance, sonatu pro klavír a housle, »Dumky«
a různé menší skladby. Ve skladbě choralů a
Pisní, zejmena v oratoriu velikého slohu, povznesl
se Dvořák, třeba že cítil se méně volným ve styku s
slovem na nepopíratelného mistra. Tak vytvořil řadu
překrásných písní, zvláště »Cikánské melodie«, »Čtyři
písně v národním tonu«, »Písně milostné« a »Pisně
biblické«. duetta »Moravské dvojzpěvy« a sbory »V při-
rodě« a »Hymnus českého rolnictva«.
Ba ojedinělé přímo výtvory podal v kantátěa
oratoriu, kde rozpjetím svých křídel Händla a Mendel-
sohna, v »Requiem« pak Mozarta se dotýká. Jsou to
»Hymnus« z Hálkových »Dědiců Bílé Hory«, velko-
lepé »Stabat«, »Svatební košile«, prvé, látkou ryze
české oratorium »Svatá Ludmila«, jež měli jsme příle-
žitost slyšeti ve dnech festivalových, Mše z Dedura
»Requiem«. Bohatou řadu děl Dvořákových konči
mistrova tvorba operní. Po této stránce,
v níž Dvořák vyvíjel a opravoval sám sebe, jsou to:
»Král a uhlíř«, »Vanda«, »Tvrdé palice«, »Šelma
sedlák«, »Dimitrij«, »Jakobín«, »Čert a Káča«, »Ru-
salka« a poslední dílo mistrovo »Armida«. Uvedením
čelných děl není arci než nastíněna kostra jeho velko-
lepé a nesmrtelné tvorby ..
Z posledních dnů života
Dvořákova.
V kruzích přátel mistra Dvořáka nebylo tajno, že.
velký skladatel vážně churaví. V poslední době trpěl
Saensa
Čajkovský
Dvořák
Dumek
Händl
Mendel
Mozart
Stabat
Svatá
Dvořákův
Vanda
Dimitrij
Armida
Ma
Bílá Hora
Dedur
13
article
častými záchvaty uraemickými a také jevily se následky
zkornatění cév. Prof. dr. Hnátek pečlivě mistra ošetřo-
val a pečoval úsilovně, aby mu zmírnil velké bolesti.
Pro vážnost choroby nemohl se mistr Dvořák zúčastni
zahájení velkolepého hudebního festivalu a teprve dru-
hého dne programu festivalového zavítal na výstaviště,
kde byl nadšeně uvítán. Ještě jednou obecenstvo mistra
Dvořáka spatřilo a sice při premiéře »Armidy«. Prove-
dení její však nevyčkal až do konce, neboť značnými
bolestmi stížen, musil odjeti domů. Ještě před týdnem
byl viděn na ulici, když šel do oblíbené své kavárny
»u Myslíků«. Toho ovšem se nikdo nenadál, že mist
tak náhle rozloučí se navždy !
Po několikadenní chorobě, která mistra Dvořáka
upoutala na lože, nastalo včera dopoledne neočekávaně
náhlé zlepšení. Mistr Dvořák cítil se tak svěžím, že.
povstal a se zvláštním potěšením procházel se po
saloně. I znamenitou chuť k jídlu pocítil. V poledne
zasedl ke stolu, s chutí požil polévky, ale tu pojednou
zbledl. »Není mně dobře,« pravil své choti, která jej
pomohla zvednouti a k loži dopraviti. Obličej mistra
Dvořáka bledl více, ruce i nohy staly se bezvládnými,
na otázky nedával odpovědi — mistr Dvořák byl mrtev.
Z protějšího domu v Žitné ulici neprodleně dostavil se
p. dr. Hnátek, jehož přispění velkému mistru bylo již
marně. Klidně a tiše skonal mistr Dvořák po 12. hod.
polední. Sotva tři minuty trvala agonie.
Zpráva o smrti mistra Dvořáka s úžasnou rychlostí
rozšířila se po Praze a již v odpoledních hodinách
dostavili se četní vynikající přátelé do bytu zesnulého,
aby rodině projevili upřímnou soustrast. Také došly
četné projevy telegrafické a písemné.
profesor
doktor
Hnátek
Armida
Myslík
Žitná ulice
Praha
14
article
Zesnulý mistr v rakvi-
Uprostřed hojné, svěží květinové dekorace v sa-
loně bytu v Žitné ulici č. 10 na katafalku spočívá
francouzská rakev se skleněným vnitřkem a do ní po-
ložen velký mistr Antonín Dvořák. Obličej jeho nejeví
žádné následky smrtelného zápasu. Rysy jeho jsou ne-
změněny, takže se zdá, jakoby mistr klidně spal. Ruce
má skříženě a v nich italský křížek. Ve víku rakve je
skleněný otvor, jímž možno pohleděti na tváře zesnu-
lého. Katafalk, zřízený pohřebním ústavem Bayerovým,
ozářen jest dvěma řadami planoucích voskovic a v prů-
čelí postaven mohutný krucifix.
Dvořák
Bayerův
Žitná ulice
15
article
Z Vídně, 2. května. Zpráva o náhlém úmrtí mistra
Antonína Dvořáka působila zde hlubokým a bolest-
ným dojmem. Bylť Antonín Dvořák tady znám věcné
i osobně. Měl četné styky nejen s hudebníky výkon-
nými a hudebními skladateli, nýbrž i s literáty. Ve
dvorní opeře provozovalo se dílo jeho jen jedno:
»Šelma sedlák«. Němečtí nacionálové tenkráte způsobili
na galerii veliký lomoz. Nemohli spřáteliti se s my-
šlénkou, že dílo největšího soudobého skladatele náleži
na jeviště, které má býti — ovšem není — divadlem,
na kterém provozují se v první řadě díla skladatel
rakouských. Na jevišti mezinárodní hudební a divadelní
výstavy z r. 1892 proveden Národním divadlem praž-
ským jeho »Dimitrij« s p. Florijanským a paní Förste-
rovou-Lautererovou v hlavní roli.
»Rusalku« přijal sice ředitel dvorní opery Mahler.
Několikráte však odložil její premiéru. Konečně stanovil
pro ni, smluviv se s Dvořákem, který přijel zúmyslně
do Vídně, určitý termin. Ale když se tak stalo, byla
vůbec vzata s repertoaru. Nebožtika velice to hnětlo.
Netajil se svou rozhorlenostl.
Do panské sněmovny, do které byl jmenován
současně s Vrchlickým, dostavil se pouze jednou: aby
složil slib; ovšem učinil tak jazykem český m,
rodným.
Doba pohřbu není ještě určitě stanovena. v
záležitosti této konala městská rada pražská o 11. hod.
dopolední schůzi. Má se za to, že pohřeb konán bude
ve středu a Pantheonu.
Dvořák
Dimitrij
Förste
Lautererová
Mahler
Vrchlický
Vídeň
národní divadlo pražit
panská sněmovna
16
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.“
K situncl.
Z Vídně, 2. května. Jak jsme již oznámili
byl ministerský předseda dr. Körbe
přijat věera cisařem ve zvláštn
a udienci. Myslime, že nejsme daleci pravdy.
pravíme-li, že se jednalo o disposicíe
pro dobu dalšl.
Pozejtří odeberou se ministerský předsed
dr. Körber a dr. Böhm- Bawerk do
Pešti ke společným konferencím o rozpočtu
delegačním. Myslí se, že bude také stanoven
konečný termín pro svoláni delegací
že pak uveřejnén bude po té stránce vlastno-
ruční list efsařův, svědčící hr. Goluchowrskému.
dru. Körbrovi a hr. Tiszovi.
Z Vidně, 2. května. Krakovskému »Czasu
píše se na základě inspirací z kola polského
z Vídně, že v posledních dnech znepokojen
bylo veřejné minění v parlamentu dvěma po-
věstmi. Jedna se týká rozpuštění posla
necké sněmovny, druhá nesho d
mezi drem. Körbrem a kolem pol
ským. Pověsti o rozpuštění poslanecké sně-
movny jsou vyvráceny. Pověsť druhá zavdala
podnět ke konfereneím, které k podnětu vlády
konaly se v pátek mezi chefem kabinetu a dů-
věrníky polskými.
Ve stati jmenovaného listu uvažují se dále
těžkosti, se kterými zápasiti musí s prostřed-
kovatelé polští. Tito se napominají, aby
se nedali zastrašiti, nýbrž konali úkol svůj
s největší energií, podjavše se ho z podněta
nikoli strannických, nýbrž výhradně z interessů
státních. I kdyby akce se rozbila, nemůže ne-
zdar ten býti na újmu vážnosti kola polského.
doktor
Körbe
Körber
Böhm
Bawerk
Körbr
Vídeň
Pešť
necký sněmovna
17
article
Očividně však zdar její závisí velkou mě-
rou na podpoře a součinnosti vlády. Za svízel
ného a dlouhého jednání vyskytují se a mohou
se vyskytovati mezi Poláky a vládou
spory, které se týkají právě této
podpory. Takovéto eventuality jsou tím
pravděpodobnější, jelikož vláda zůsta v i la
klubu polskému veškeru inicia-
tivu, sama si zůstavujíc okamžik a způsob
svého zasáhnutí. Takové rozkoly měly by být
uklizeny čím dříve, tím lépe, prolože oba činitele
maji na zřeteli uzdravení parlamentu. Ovšem
slyšeti také hlasy, které popírají dobrou vůli
vlády a ji podezřivají, že hledá důvod
existence své v jalovosti parla-
mentu. Ale speciálně polská veřejnost má
povinnost býti krajně opatrnou, protože také
činnost polského klubu provázena je ústavičným
podezřív áním a intrikami.
Ze Lveva, 2. května. »Nový Kraj« píše
sobotní schůzi klubu polského: »Rozprava byl
nad očekávání klidnou. Předseda Jaworski vy-
ličil zevrubně celé dosavadní jednání a pravil,
že nemůže se nazvati beznadějným. Několik
řečníků vyslovilo se v ten rozum, že je
vláda největší překážkou pro zdar
česko-německého smíru, což popíráno
několika členy klubu polského, ťaké ministrem.
krajanem Pistakem. Členové klubu pol-
ského nabyli dojmu, že jednání nebud
záhy skoneováno, nýbrž že protáhne s
nejspíše do podzimu, podaří-li se vůbec, je vé-
sti dále.-
Dle téhož listu po skončení kampaně dele-
gační bude svolán sněm králov stv
českého, aby pokračoval ve vyrovnávaeí
akci a ji pokud možno skoncoval
Kromě resoluce, jež byla uveřejněna, při-
jal klub polský ještě dvě resoluce dů-
v ěrné.
Polák
Jaworský
Pistak
18
article
Telegramy „Národních Listů.“
Telegramy „Národních Listů.“
Návral Loubetův do Pařiže.
Z Paříže, 1. května. (C.-B.) President L ou-
bet vrátil se sem dnes ráno a byl na cestě do
paláce Elysejského obecenstvem zdvořile po-
zdravován.
V Marseillu vyměnili si president L ou-
bet a král italský srdečné telegramy.
Otevření světové výstavy v St. Louis.
Ze St. Louis, 30. dubna. (C.-B.) Světová
výstava byla dnes otevřena. Na dané znamení
presidentem Rooseveltem ve Washing-
toně (stisknutím konflíku elektrického vedení)
byly uvedeny všechny stroje v pohyb, prapor
rozvinuty a ohromné davy lidu zanotovaly písen
The starspangled banner.
Z Washingtonu, 30. dubna. (C.-B.) Presi-
dent Roosevelt, dav stisknutím elektrického
knoflíku znamení k otevření světové výstavy
St. Louis, vyslovil přítomným zástupcům cizích
mocností díky za účastenství na výstavě.
Z Nového Yorku, 30. dubna. (C.-B.) Na
cestě do světové výstavy. v St
Louis vyjel zvláštní vlak u Kims-
wicku v Misso uri s kole j í. Asi 50 osob
jest zabilo nebo zraněno.
Tábor socialistů španělských.
Z Madridu, 1. května. (C.-B.) U příležitosti
výročí mezinárodního socialistického sjezdu pa-
řížského (1. května 1889) uspořádali zde so-
eialisté tábor lidu, jehož se zúčastnílo asi 10.000
osob. Byly promluveny ostré řeči. Vůdce socia-
listů 1 glesia a napadl velice prudce ve svých
vývodech zaměstnavatelé a vládu. Účastníci t-
boru zpívali různé šocialistické písně. Po skon-
čeném táboru táhlo asi 20.000 manifestantů
s prapory před budovu ministerského předsed-
nictva, aby tam podali memorandum, ve kterém
se žádá zavedení osmihodinné doby pracovnía
ochrana dělníků.
Roosevelt
Paříž
Marseille
St . Louis
Washington
Nový York
Misso
Madrid
L ou
u Kim
19
article
Ze Sofie, 1. května. (C.-B.) Na počesť od-
cházejícího italského dipl. agenta mark. I mipe-
riala, který se odebere na své nové místo do
Bělehradu, uspořádána byla včera v knížecím
paláci hostina, jíž se zůčastnili také italští vo-
jenští attaché v Sořii a v Cařihradě.
Z Malagy, 1. května. (C.-B.) Král vrátil
se sem dnes z Granady a byl obyvatelstvem
hlučně pozdravován. O půl noci odjede král do
Melilly.
Ze Štokholmu, 1. Evětna. (C.-B.) Řiš ský
sněm povolil šest míllionů korun na účely ná-
mořní.
Sofie
Bělehrad
Cařihrad
Granada
Melilla
Štokholm
20
article
Z Balkánu.
Z Cařihradu, 30. dubna. (C.-B.) Jak se pro
slýchá, dojde k dohodě o podrobných opatřeních
stran vypovězení makedonský ch
uprchlíků.
Z Cařihradu, 30. dubna. (C.-B.) Arménsko
gregorianský patriarcha stěžoval si u Porty, že
výminečná opatření proti Arme-
nům v Malé Asii se už opět dějí, což jest
asi následkem hnutí čet v obvodě sasumském.
V posledních dnech bylo zde několik osob z-
tčeno.
Z Cařihradu, 30. dubna. (C.-B.) Generál d
Georgis a jeho příručí vykonali před nastou-
pením inspekční cesty do tři vilajetů, která má
počíti v těchto dnech se Skopjí, prohlídky admi
nistraci, kasáren a strážnic a shledali je ve ve-
lice nedostatečném stav.
Z Cařihradu, 1. května. (C.-B.) Velevyslanci
urgovali včera u Porty úpravu nevyřízené dosu
finanční stránky otázky četnické
a dostali odpověď, že se stane tak co nejdříve.
Z Cařihradu, 1. května. (C.-B.) Proslýchá
se, že sultán se namáhá pohnouti knížete
Ferdinanda k návštěvě v Caři-
hradě, což prý je hlavním účelem poslání
Munira paše.
Z Cařihradu, 1. května. (C.-B.) Včera od-
poledne jednala Porta s řeckým vyslancem
o události, jež se stala ve Smyrně.
Všichni velevyslancové doporučili Portě, aby zá-
ležitost tu vyrovnala, ježto zatknutí ře-
ckého mistokonsula, jemuž naruce
vložena byla pouta, jakož i faktum, že
zakročujícímu generálnímu kon-
sulovizamezenbylodjezd z vládn
Port
Ferdinand
Balkán
Cařihrad
Arm
Skopje
21
article
budovy vypřažením koní zjeho ko-
čáru, obsahuje těžké porušení práv
a hrubé ponížení konsulátního zří-
zení, i když se před tím na řecké straně udály
nesprávnosti. S několika stran bylo poukázáno,
že dobré služby, jež Řecko za makedonských
bouří Portě prokázalo, jakož i dosavadní přátel-
ské styky Řecka s Tureckem přehlížeti se ne-
smějí a že po vyrovnání události definitivně vy-
řízena býti musí s porná otázka, jež k udá-
losti ve Smyrně podnět zavdala.
Z Cařihradu, 1. května. (C.-B.) Dnešní jed-
nání s řeckým vyslancem nedospělo
ještě k urovnání události, jež se stala ve Smyrně.
Z Cařihradu, 1. května. (C.-B.) Velevyslanei
spolčených mocí nalehali dnes opětně na upra-
vení nevyřízené dosud finanění stránky
četnické otázky a dostalo se jim ujištění.
že se tak brzo již stane. Ohledně smluv uji-
stila Porta, že má generální inspektor Hilmi
paša od včerejška instrukci, jež stanovisku vele-
vyslancův zadost činí a že tedy smlouvy cizím
četnickým důstojníkům mohou býti podepsány.
Z Cařihradu, 1. května. (C--B.) Porta vy-
vrací rozhodným způsobem pověsti, že jsou
mohamedáni ve Skoplji štváni proti očekávaným
tam cizím četnickým důstojníkům.
Hilmi paša
Řecko
Turecko
Cařihrad
22
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 1. května. (Společný roz-
počet.) V ponděli odjiždí panovník na delši
pobyt do Pešti; ve čtvrtek dne 5. t. m. bude se
v Pešti konati porada společných ministrů se zá-
stupci kabinetů rakouského a uherského, v níž
se mají odstraniti poslední difference, týkající
se společného rozpočtu. Současně bude také
stanoven den, kdy se mají svolati delegace.
V Praze, 1. května. (Svolání uherske
sněmovny.) „Mag. Orszag“ sděluje, že uher-
ská sněmovna bude svolána ke třetímu zasedání
buď ve čtvrtek nebo až v sobotu 7. t. m. Sně-
movna na počátku nového zasedání musí se opět
ustaviti, t. j. zvoliti nové předsednictvo, vyjma
předsedu, který je volen na celé volební období,
a nové sněmovní výbory. Hned na to bude sně-
movně předložen nejvyšší reskript, jímž se svolá-
vají delegace a budou vykonány volby uherských
delegátů. Na dobu delegací sněmovna bude asi
odročena.
Z Vídně, 29. dubna. (Schválený ha-
ličský zákon.) Úřadní noviny sdělují, že
nejvyšším rozhodnutím ze dne 16. března schvá-
len haličský zemský zákon, jímž se zřizují zem-
ské úřady pro sprostředkování práce. Účelem
těchto úřadů má býti jednak regulovati každo-
roční jízdy haličských dělníků za prací do Ně-
mecka, jednak zabezpečiti dělnictvo velkostat
kům, hlavně ve východní Haliči.
Mag
Orszag
Praha
Pešť
Vídeň
Halič
23
article
Ze Lvova, 28. dubna. (Poměry u uher-
ských Rusů.) O karpatských Rusech, obý-
vajících severovýchodní uherské stolice, zřídka
kdy objeví se v novinách zpráva, a objeví-li se,
vždy je smutná. Všeobecný hospodářský úpadek,
národní neuvědomělost a ubývání ruského oby-
vatelstva, toť obvyklý obsah zpráv o uherských
Rusech. Loni následkem pomaďařování ruské
sjednocené církve v severovýchodních Uhrách
vznikl tu ruch, směřující ku přechodu do církve
pravoslavné. V Uhrách jest sice svoboda svědom
a každému občanu jest volno voliti si víru, jaká
se mu líbí, ale pro Slovany neplatí ani tato svo-
boda. V Hustě v marmarošské stolici pohnáno
22 Rusů před soud proto, že svým přechodem
v pravoslaví prý se dopustili pobuřování proti
národnosti a státu. A tohoto zločinu se dopustil
jen tím, že nebyli spokojeni, když se jim do
chrámu místo starobylého slovanského jazyka
počala vnucovati maďarština. Bohužel, není na-
děje, že by karpatští Rusové mohli klásti vy-
datný odpor proti pomaďařování církve, jako se
nemohou ubrániti pomaďaření národních škol.
R. 1894 bylo ve stolicích užgoradské, berežské,
marmarošské a ugočské ještě 195 ruských ná-
rodních škol, v nichž se ovšem vyučovalo též ma-
darštině, a 242 maďarsko-ruských (státních)
škol, v nichž se ovšem ruštině nenaučil nikdo.
R. 1901 bylo už maďarských škol 325 a ruských
jen 70. Hlavními podporovateli pomaďařovacích
snah jsou v karpatské Rusi, bohužel, uniatští du-
chovní, kteří s biskupem Fircakem v čele, stoji
skoro už vesměs ve službách vládních. A kromě
duchovenstva jiné intelligence v ruských obelch
v Uhrách není. Jsou to smutné poměry a neni
ani naděje, že by se mohly zlepšiti.
Rus
Lvov
Rus
Uhry
všeobecný hospodářský úpadek
24
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
Katolická církev v službě germanisace Poláků.
Biskupové paderbornský a rýno-kolinský
vydali katolickému duchovenstvu sobě podřize-
nému rozkaz, jak se chovati k Polákům. Dovo
lují je polsky zpovídati, šeptati, ale ani šeptmo
nesmějí pronésti ničeho, čím by podněcovali ná-
rodní myšlenku polskou; děti polské smějí vy
učovati náboženství jen po německu, a také jen
po německu připravovati je k zpovědi a při-
jímání; tak zv. „mše polská“, při niž věřící zp
vají polské církevní písně, je naprosto zapo
vězena.
Volby ve Francii.
Včera v neděli konaly se v celé Franc
volby obecní. Na venkově doufají vládní stray
dosíci vítězství a očekávají, že dojde ke pred
Polák
Francie