u vojska anglického, poněhadž nelze připu- stiti, aby vojsko anglické táhlo samo územím, stojícím pod protektorátem italským. Vláda hleděla loyálně, jak nejlépee mohla, anglickou výpravu usnadniti a dokázala opětně, že sděděné upřímné přátelsttví spojující Italii s Anglií také ochotně zachovává. (Hlučny souhlas.) Z Brusselu, 10. února. (A. C.) Ve zdejších dvorních kruzích se proslýchá, že ve stavu císa- řovny Charlotty nastalo podstatné zhor- šení. Byly už obavy, že nastane co nejdříve kata- strofa. Včera se stav císmařovny sice poněkud zlepšil, ale přes to je stále- ještě povážhvý. Z Barcelony, 10. úrsora. (C.-B.) Guvernér nařídil rozpuštění svazu dělnických sdružení barcelomských, jakož spolku typografů a nařídil zatčení čle- nů výboru a ředitelů, kteří ostatně z Barcelony zmizeli.

Z Teheranu, 10. února. (C.-B.) V sobotu uspořádána byla na rakousko-uherském vysla- nectví hostina na počesst anglického zvláštního vyslance Viscounta Downa. V sobotu ráno zúčastnil se Downe přehlídky kozácké brigády, uspořádané ministrem války a generá- lem Kozakovským. Včera bylo poselstvo přijato šachem ve slyšení na rozloučenou. Šach odevzdal při této příležitosti Viscountovi svou podobiznu, ozdobenouj brillanty a list na krále Edvarda. Ostatní členové deputace obdrželi tabatěrky, vykládané drahokamy. V průvodu jízdní policie a tří švadron kozáků opustilo dnes poselstvo Teheran a nastoupilo zpáteční cestu do Anglie. Z Kalkuty, 10. /února. (C.-B.) Anglická ko- mise, vedená majorem Me Mahonem, která má rozhodnouti o sporných místech na hranicích mezi Persií a Afganistanem a Seistanem, přibyla dne 4. t. m. do Khyaje-Ali na Hilmendě, kdež byla afganistanskými úřadníky v průvodu eskorty jízdy co nejsrdečněji přivítána. Z Washingtomu, 10. února. (C.-B.) Be- línské optimistické posuzování otázky vene- zuelské nedochláz í zde ohlasu. Zástupci spo- jených mocností jsou v neustálém spojení s Bo- wenem. Osobní styky vyjednavačů jsou nyní příznivější.

Pěkné konstituční poměry. Jaro se blíží a Makedonie klepe na dveře, proto rychle, rychle s předlohami, jež týkají se vojska. Zejmena s předlohou brannou. Poslanci strany svobodomyslné odhodlali, že ji nebudou obstruovati, z důvodů, o michž nechceme se zde pronášet, aniž o tom uvažovat, zdali byly dosti závažné, aby ospravedlnily tuto taktiku. Však tím puštěna předloha do tparlamentu, jiná ale k ní se nyní pojí otázka, dostane-li se jí ve sněmovně většiny či ne. Nechtěli bychom na šťastný osud před- lohy té se vsázet. Je pravda, že dosud vždy se podařilo skrotiti odboj nespokojenců, kdy- koli šlo o věc, jíž se nahoře přáloa možná, že /s touto předlohou stane se to také Však zatím nevypadá kalkulace páně ministrova příliš pěkně, ba spíše se kloní většina hlasů k náhledu, že by se doporučovalo tentokráte hlasovati proti předloze. V opposici nalezají se dosud i poslanci strany svobodomyslné (50), čeští agrárníci a nár. socialisté (11), alldeutschští (22), Italové (19), němečtí nacionálové (44), sociální demokraté (10), demokratičtí Poláci (4); kdyby přihlásili se k ním ještě klerikálové, jichž je 23, bylo by opposičních poslanců 183. Ně- kolik abisencí ze strany nespokojených sedláků a mezi antisemity stačilo by, aby předloha padla.

Osudu toho ve vládních kruzích také se bojía proto pracuje se té doby plnou parou, aby při- jetí předlohy bylo zajištěno. Proto také přinesl v neděli impertinentní článek officiósní »Frem- denblatt«, v kterémto článku, jenž stigma svého původu má vraženo do čela, se praví, že vo- jenskou správu brzo přejde chut, obrtaceti se na parlament o nepa- trné pežadavky, následky aby si pak parlament přičetl sám. Co zna- mená tato zpupná řeč? Má lecjakýs generál vůbec právo, aby parlamentu hrabal se v sáčku poplatnickém? Co učiní správa vojenská, ne- bude-li parlament na příště ochoten povoliti ve- liké kredity? Patrně si je povolí sama. To asi má býti smysl nejasných slov »Fremdenblattu«, Netpovolíte-li to — pak si to vezmeme sami. Otevřená hrozba absolutismem, Bylo by snad dobře, kdyby poloúřadní list a jeho patroni byli vyburcováni a donuceni vysloviti se určitějí, co tím myslil a co má ona hrozba znamenati. O ústavnosti v této říši vůbec nelze mlluviti, nescházelo by nic jiného, než aby vláda mohla si povoliti sama, co by jí povoliti nechtěl par- lament. Vždyť § 14. není ničím jiným, než po- hodlným prostředkem v tom případě, že by parlament nemohl neb nechtěl povoliti, čeho by si páni ministři vojenství a zeměbrany přáli. Kdo ví, zdali by pan Welsersheim nebyl dal přednost obstrukci před vyřízením parlamentním Je to aspoň mnohem pohodlnější.

Denní zprávy. — Nesolidnost. Z českého venkova dochá- zejí zprávy o nepěkné a neslušné agitaci, kterou tam provozují agrárníci a národní socialisté a jež zasluhuje zajisté nejrozhodnějšího odsou- zení. Aby si totiž založili obrázek u lidu a aby šířila se o nich pověst, že všechno výmohou a že bůh ví jaký mají vliv, vybízejí občany iv obcích a krajích, kde nebylo nijaké pohromy, jež nebyly stíženy nějakým neštěstím, aby po- dávali žádosti za slevení daní, za nezúročitelné půjčky a za hotové podpory. A zdá se, že mají skutečně »na hoře« značný vliv, neboť v ohledu tom dosti dobře se jim daří. Je to ovšem po- chopitelno, proč právě tyto strany požívají takové přízně nahoře. Je to stará již myšlenka. využitkovati jich jako beranů proti straně svo- bodomyslné, neboť se třemi stranami po 20 čle- nech bude každá vláda dříve a snadněji hotova. než s jednou stranou o 60 členech. Již o mi- nulých volbách proskakovaly pověsti, ba zprávy nad tyto určitější, o tom, s jakou »přízní« (přízeň je mnohdy pouhý synonym pojmu mno- hem určitějšího) provází vláda volební »prácie obou spřízněných frakci a je také známo, jaké v ohledu tom doznání učinil sám poslanec agrární. Nehledě ani k tomu, že česká strana, jež dá se podporovati vládou Körbrovou, je více než problematické jakosti, poškozují se tímto způsobem obce neštěstím skutečně postížené, neboť zde jde o sumu na podporu rolníků urči- tými nehodami stížených a ti o čásť této pod- pory v pravém slova smyslu se připravují, když obrací se podpora tam, kde jí není třeba. Bylo by dobře, kdyby komise, tak zvaná nuzná, po- dané žádosti poněkud přísněji zkoušela než se to děje dosud.

— Drobnosti. Píše se nám: »Jsme tedy už zase šťastně u své otázky nápisove Obchodníci začínají zase po starém dobrém způsobu prodávati nám zboží v obalech, karto- nech a nádobách s německými etiketami! »Co pak záleží na obálce a nápisu, jen-li zbožíje dobré!« slýchal našinec často, jako odpověď na námitku od kupeckého mládence v krámě a byl spokojen. Ono sice zboží často také nebylo do- bré, ale věc byla vyřízena. A jak nářky svědčí, jsme dnes v záležitosti té tam, kde jsme byli před třiceti lety. Doufám, že pomalu přijdou zase na řadu také — poštovní razítka. Asi před deseti či patnácti lety zdvihl se veliký rá- mus pro erární tabákovou němčinu, kterou f- nanční erár prostřednictvím svého draze place- ného zboží neustává šířiti mezi námi ze svých trafik. Teď už zase deset roků obracíme pilně v dým výrobek erárních továren a pranic nám nevadí německé nápisy na krabicích doutníkůa balíčkách knastru. A nevadí-li nám německá etiketa na obalu zboží kuřáckého, není věru jasno, proč by nám měla vadit na jiném zboží, ať cukrářském, střižním nebo kancelářském.

Arciže mají »drobnosti« svoji důležitost pro život, protože z věcí drobných skládají se věci velké, ale všecko sejde na tom, jak se věc popadne. Myslím, že v té jako ve mnohých jiných příčinách, ve kterých naříkáme na křivdu na nás páchanou, není nikdo jiný vinen, než — my sami. Záleží-li nám vskutku, aby se v dotyčných věcech stala náprava, pak je především na nás, abychom se své strany nezůstávali sami na poloviční cestě, nýbrž pro- vedli vše, co by svědčilo, že vůle naše je opravdová. Co však činíme my? Historie užje tak otřelá, že je mrzuto ji opakovat.v Kdykoliv se nám stane nějaká »křivda«, obrátíme se k ve- řejnosti, vyvoláme nějaké heslo, to nějaký čas působí, pak přirozeně ochabne a po ně- jakém čase vrátí se věci — do starého pořádku, až zase jednou někomu napadne, znovu haran- govati veřejnost. Nevycházíme z těch věčných polovičatostí! A nevyjdeme z nich, dokud ne- nastoupíme jedinou správnou a opravdovou cestu k nápravě a sice k opatření potřebného moc- ného výkonného orgánu, jehož povin- ností bude jménem celku národního bdíti a vše potřebné zařizovati, aby tím a po- dobným způsobem zájem národní nebyl poško- zován. Veřejnost je širý, nezodpovědný dava nemůže jinak jednat, než podle své přirozenosi davové, která jednou vzplane a pak zase ochabne. Není takovou jen veřejnost naše, nýbrž každá veřejnost, vůbec každý dl a v.

Proto je nutno tuto nezodpovědnou, těžkopád- nou osobnost nechat zastoupiti čilým, obratným orgánem. Kázaníčka k obecenstvu ne- vyvolají nikdy víc, než okamžité vzplanutí, které zase vyhasne. Špatně by to stálo s veřej- nou mravností, s bezpečností majetku a pod., kdyby ty vzácné principy byly odkázány toliko na povzbuzující slovo s veřejných kazatelen, s katheder školních a snad na podporu mravo- učné literatury, kdyby nebylo — zřízení stát- ního, které svými železnými bradly a pakami neustále a vytrvale mravní chabost a nestateč- nost lidskou podepírá a na pravou cestu uvádí, mravní úkol společnosti usnadňujíc. A stejně musíme opatřiti svoji ideu národní! Nebude s ní lépe a nebude trvaleji opatřena, dokud ne- bude podepírána — zřízením národním«. ..

— Dary. Honební družstvo v Přední Kopanině věnovalo výtěžek III. loveckého plesu dne 24. ledna pořádaného a velmi zdařilého 30 K 20 h ve prospěch žákovské knihovny místní nové školy. — Lékař zemřel v povolání. Pan MUDr. Jan Held, obvodní a báňský lékař v Krásné Hořeu Sedlčan, odjížděl dne 9. t. m. večer od nemocného z Týnčan. Pojednou byl napaden mdlobou a žádal kočího, aby jízdu urychlil. Nežli však kočí tak uči- niti mohl, klesl dr. Held v kočáře a skonal. Zesnulý byl rodákem domažlickým a v celém dalekém okolí pro svou bodrou povahu a lidumilnost nevšedně oblíben a vážen. — Převezení mrtvoly. Na brněnském hřbitově vykopána byla včera ráno mrtvola roku 1892 zesnu- lého svob. pána Viktora Korba z Weidenheimu, syna bývalého moravského místodržitele svob. p. Karla Korb-Weidenheima a převezena bude do rodinné hrobky v Bezděkově u Klatov. — Není nad úřadní rychlost. Dne 27. ledna přijel z Falknova do Prahy 42letý účetní Jan Gerstner ubytoval se v jistém hotelu na Starém městě. Dru- hého dne byl na loži nalezen mrtev a policejní lékař nařídil, aby mrtvola byla převezena do pathologi- ckého ústavu k vykonání pítvy. Soudní lékaři zjistili, že smrt nastala otravou uhelnými plyny. Tato okol- nost oznámena trestnímu soudu, který zahájil pá- trání. Mezi jiným byla požádána policie, aby komi- sionelně ohledala onen pokoj v hotelu, v němž se účetní ubytoval a kde zemřel. Komise ta odebrala se tam včera a shledala, že od doby záhadné smrti kamna byla úplně přestavěna a zřízena tak, že dým ani v nejmenším množství neuchází. Po tomto opa- tření ovšem těžko rozhodnouti, v jakém stavu byla kamna v době, kdy se v pokojí Gerstner ubytoval.

— Odcizená sbírka mincí. Ze školní budovy v čís. 800 v Žižkově neznámý pachatel odcízil sbírku rozmanitých mincí, která ve zvláštní skřínce byla pověšena na chodbě. — Pamět psa. Po honu v Sudoměři u Bělé pod Bezdězem odvezl si pan Frant. Němec, hotelierv Praze na počátku ledna od svého otce z obce této malého jezevčíka, kterého dal pak svému známému na Král. Vinohradech. Psík vydržel v Praze asi3 neděle, načež se ztratil. Jak se nyní ze Sudoměře sděluje, asi za týden po útěku tom přiběhl a dáva! na jevo velkou radost ze svého zdařeného návratu. — Vzrušující scéna na hladině Vltavy udála se v pondělí k večeru blíže »Předního mlýna« v Čes. Budějovicích. Několik hochů dovádělo na ledě, za vlahého počasí značně již rozměklém, kteraž ne- bezpečná zábava byla by se 9letému školáku Fran- tišku Radostovi stala málem osudnou. Téměř upro- střed řeky, poblíže jezu se pod ním led probořil a hoch spadl do hlubiny. Srdcervoucím hlasem volal o pomoc, ale soudruzi jeho se rozutekli. Na štěstí zaslechnut byl nářek hochův ve mlýně, z ně- hož předseda mlynářského družstva p. J. Kadlec se stárkem panem Milnerem a skladačem Františkem Holceplem, kteří tonoucího zachránili. Na led položili prkna, po nichž doplazil se skladač Holcepl v leže k tonoucímu a s nasazením vlastního života z vody jej vytáhl a dopravil na břeb.

— Led se hnul. Při nízkém stavu vody nakupil se led po celé šíří Vitavy nad železničním mostem mezi Vyšehradem a Smíchovem. Od včerejšího po- ledne Vltava v Podolí neustále stoupala a dnes ráno vodoměr ukazoval + 176 cm. O 9. hod. voda vy- stoupila na + 208 cm. v Podolí a při tomto stavu vody hradba ledová u mostu prolomena. Led plul pak celou šíří řečiště bez překážky. — Životu navrácen. Hokynář Jan Matyk, 32 roky starý, v Husově třídě č. 60 v Žižkově bydlící, chtěl se rozloučiti se světem a pouť na onen nadhvězdný svět málem by se mu byla zdařila. Včera před 10. hod. večerní, když ve svém příbytku osamotněl, v ku- chyni na věšáku se pověsil. Za nedlouho potom vrá- tila se jeho žena. Poněvadž klíč v zámku dveří trčel ze vnitřku, nemohla otevřít a když na opětovné kle- pání muž se neozýval, přivolala sousedy. Ti násilně otevřeli dvéře a nalezli hokynáře v posledním tažení. Po delším namáhání podařilo se zoufalce vzkřísit a když pak ještě byli povoláni lékaři dr. Pilař a dr. Hermann, dostalo se zachráněnému přislušné pomoci, Potom byl Matyk odvezen do okresní nemocnice. Pří- čina sebevražedného pokusu není známa. — Drobné místní zprávy. Na stavbě domu pana Berana v Eichmannově zabradě na Král. Vinohra- dech zaměstnaný 43letý dělník Antonín Trmal včera odpoledne táhl káru s materiálem, Když přijel na klenutí přízemní místnosti, probořilo se klenutí Trmal při pádu utrpěl četné odřeniny. Dělník byl odvezen do všeobecné nemocnice, odkudž po obvá- zání poranění opět propuštěn. — Na záběhlické sil- nici pod vrchem Bohdalcem včera večer splašil se kůň mlékaře Václ. Černého z Hostivaře č. 3. Kůň při zběsilém útěku narazil na topol vedle silnice tak mocně, že upadl.