1
article
Poznámky k debattě o změně
jednacího řádu.
Ve Vídni, 5. února.
Zajímavé je to defilování řečníkův jednotli
vých stran, kteří v rozsáhlé debattě o návrzíeh
na změnu jednacího řádu široce a stručně.
učeně a způsobem nejvšednějším, zdvořilea
hrubě vykládají stanovisko své oproti akci, o které
domnívají se tak mnozí z nich, že postačí na
uzdravení chorého parlamentu a že vrátí se
doby, kdy ještě nebyl proveden důkaz, že v
královstvích a zemích na říšské radě zastoupe-
ných je centralistický parlament s kompetencí
zákonodárného sboru vídeňského naprosto ne-
možným. Zajímavé jsou ty věci a pro nás ne-
méně poučné.
Zvlášť nás interessovala řeč posl. Pattaye,
předáka strany antisemitské. Protestoval co nej-
rozhodněji proti tomu, že by jeho strana měla
v úmyslu pomáhati při rekonstrukci rozlomeného
železného kruhu. Ani prý jí to nenapadá.
Osvědčila prý se v otázkách národních vždy
věrnou a jestli nestála vždy v čele hnutí národ-
ního, je prý toho příčinou, že jako zástupkyně
Vídně par excellence má jako středisko říše zá-
vazky a povinnosti též k ostatním národnostem.
Jednak ale byli prý antisemité vždy nej-
spolehllvějšími stoupenci německého souručenstv
a již proto nemohou nikdy státi se znovuzřizo-
vateli železného kruhu, který prý je dnes fan-
tomem. Němci mají prý ostatně v parlamentě
bez mála většinu, zejmena s Italy, kteří prý
vždy spíše k nim se přidají než ke Slovanům.
Katolická strana lidová — pravil Pattay —
prý si to také rozmyslí, má-li i na dále poma-
hat stranám německo-národním zájmům ne-
přátelským.
Němec
Italos
Vídeň
Pattaya
2
article
Pan Pattai má pravdu. Myšlenka německo-
národní vniká čím dál tím hlouběji do alpských
údolí a tam, kde zdálo se, že myšlenku fede-
ralismu — v Tyrolsku — je nejmocnější a ne-
vyhladitelná, dnes ode dne ke dni větší a širší
půdy nabývají němečtí nacionálové a Všeněmci.
Bez Němců klerikálních by ale dřívější pravice
nikdy nedomohla se většiny, pravici v menšině
však si nedovedeme mysliti, ba máme za to,
že je nemožná. Je pravda, že i Němci, kdy-
by všichni v jedno srazili se, nemají většiny na
své straně, leč mějme na mysli, jak v okamži-
cích kritických vždy věrně při nich stáli soci-
ální demokraté a za jak nepatrné koncese bylo
by jim možno připoutati k sobě trvale Italy.
S těmi pak by většinu na své straně měli,
neboť slovanských a jim přátelských poslanců
je ve vídeňské sněmovně nanejvýš 197 ze 425)
Dnes ostatně nelze ručiti ani za všecky slovan-
ské poslance, tak vypadá to dnes se slovanskou
solidaritou ve Vídni, kde i čeští poslanei
z Moravy staví se po bok Němcům
aspoň v otázkách hospodářských,
pomáhajíce jim stavěti za ohromné sumy umělé
vodní dráhy, které rolníka moravského spíše
poškodí než mu prospějí. A proč tak činí
Proč spíše pomáhají Vídni, aby měla lacinější
uhlí — neb o nic jiného vládě a faiserům ka-
nálu dunajsko-oderského nejde — než aby nám
podali ruky a pracovali na hospodářském se-
sílení všeho národa českého? Proč? Poněvadž
dosud jim není dost jasná situace, poněvadž
dosud nemají porozumění pro úkoly národa
našeho, dávajíce přednost domnělým lokálním
»prospěchům«.
Proto věříme dru. Pattayovi, že dnesje
železný kruh pouhý fantom, strašidlo pro parla-
mentní děti.
Pattai
Němec
Italos
Tyrolsko
Vídeň
Morava
3
article
Zajímavo je též, že z chaosu parlament
ního a politického, zejmena ale z uznané nut-
nosti, že také parlament je organismem a musí
býti, aby byl k životu schopen, soustavně roz-
článkován, vystupuje myšlenka, která zaleskla
se okamžikem na obzoru, když po Auersper-
gově éře ujal se otěže správy státní hrabě
Taaffe. Myšlenka politického rozvr-
stvení parlamentního. Také my tvrdíme
že to myšlenka zdravá, ba snad ještě v Rakou-
sku možná, však předpokládá nezbytně před
chozí odklizení otázky národ-
nostní v této říši. Jen v tom případě
dala by se realisovati, jinak byl by to pokus
marný, neboť otázka jazyková véšela by se nám
i našim nynějším odpůrcům při každém kroku
jako železná koule na nohy.
Neméně interessantní je, jak si mnozí
páni opravu jednacího řádu vykládají. Němci
by nebyli neochotni spolupůsobiti při tomto
díle, ale jak? Pro ně musila by býti obstrukce
každým okamžikem možnou, měla by býti za-
mezena jen stranám malým a menším.
Auersper
Taaff
Němec
Raka
4
article
Nejvíc je pálí neněmecké řeči v parlamentě.
Všiehni jako na povel buší nejprudčeji do těch
»násilníků«, kteří mučili a mučiti chtějí i na
dále sněmovnu dlouhými řečmi, »jimž nikdo ne-
rozumí.« Pravdou, že ze 425 poslanců ve vídeň-
ském parlamentě jest nejméně 120 poslanců,
kteří rozumí každému českému slovu a nejméně
220 poslanců, kteří dovedou sledovati zcela
dobře obsah řeči, byť by tu i tam některému
slovu, neb některému obratu nerozuměli. Tak
fouňovitě — abychom užili tohoto triviálního
slova — nemá práva mluviti o našem jazyku
dr. Gross, jehož mluveným chuchvalcům vlastně
ani Němec nerozumí a který jako zástupce Mo-
ravy, které ovšem naprosto nezná, měl by se
dávno již přiučiti jazyku, jímž mluví tři čtvr-
tiny obyvatelstva této země. Právo mluv iti
v parlamentě neněmecky vzíti s
nedáme i domníváme se, že v ohle-
du tom za námi státi budou a s nám
půjdou všichni poslanci neném-
čtí do jednoho
doktor
Gross
Němec
5
article
Takovému attentátu na naše jazykové právo
brániti se budeme do krajnosti ! Rovněž brániti
se budeme pokusu, aby jednostranně byl zvýšen
počet podpisů eventuelně hlasů, jichž zapotřeb
k podání dotazu nebo návrhu.
Tak chytří jsme též, abychom vystihl
úmysl německého počtářství, které chce sobě
učiniti obstrukci možnou, jiným ale ji zabrániti.
Tak to nepůjde.
Však nepůjde to ani potom, kdyby se
mimo nadání podařilo nějak učiniti obstrukci
pro všechny doby nemožnou. Rakouský parla-
ment a život ústavní nechuraví pouze obstrukcí,
příčina jeho nemoci je starší a hlubší. Vizme
jen, jak dlouho to trvá, než jediný zákon
s 20—30 paragrafy pravidelnou cestou parla-
mentní se vyřídí. Složení parlamentu cislajtán-
ského a národnostními boji otrávený poměr jed-
něch ke druhým, činí jakoukoliv skutečně plod-
nou práci zákonodárnou nemožnou. Nechťv
příčině té nikdo se neklame. Vídeňský
parlamentní apparát není s to
zpracovati v čas materiál, ktery
se mu dnes ukládá. V tom vězí hlavní
příčina aktuální bídy a ta nedá se odstraniti
jinak, než změnou ústavní, než horečnou prácio
vytrvalou snahou zvrátiti základy nynějšího pořádku
a zbudovati Rakousko na základech jiných, to-
muto státu přiměřenějších a vhodných.
Rakousko
6
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Evangeličtí »zrádci«. Z kruhův evan
gelických se nám píše: »U nás v Čechách ro-
stou, jak známo, »zrádci«, domácí Milotové.
Vestodové a pak cizí Ephialtové atd. tak hojně.
jako v lese borůvky. O upřímném a hlubokém
vlastenectví českých evangeliků na příklad ne-
pochyboval do nedávna nikdo, dnes ale nalé-
zají se na indexu, dnes aspoň každý, kdo hlásí
se k vyznání, jež zbudováno na podkladech Huso-
vých — jest aspoň kandidátem zrádcovství. Čeští
evangelíci nedopustili se sice nejmenšího hříchu
na vlasteneckých povinnostech svých a tak jako
vždycky stáli v popředí národního ruchu, stáli
by i dnes, kdyby nebylo jim dáváno — a ne
pouze se strany klerikálů — na jevo, aby se
klídili, však Němci jsou po většině evan-
gelíci, Prušáci jsou evangelíci ze dvou třetin a
proto je český evangelík podezřelý. Nenáviděné,
ba přimo odporné stalo se ale vyznání evange-
lické u mělkých lidí — a těch je vždy a všude
velká majorita — tím, že Němci v Čechách
vydali politické heslo »Pryč od Řím a«
a že agitují pro vystupování z církve
katolické k protestantismu. Tak jako by za to
čeští evangelíci mohli. Velký dav ovšem ani nevi,
že ti, kteří přes největší utrpení a pronásledo-
vání v rodinách po celého půldruhého věku za-
chránili svou víru po vydání tolerančního patentu.
k evangelickému vyznání, jež by bylo mělo zá-
roveň též národní ráz, ani přistoupiti nesměli
že jim bylo ponecháno státi se buď vyznavatel
helvetskýmí, totiž švýcarskými aneb augšburskými-
Však i lidé, kteří domnívají se, že jsou intelligentní,
pohlížejí dnes na věc tak, jako by se skutečně
nesrovnávalo s českou národní příslušnosti, býti
evangelíkem. Tak jako by katolicismus byl ná-
rodu našemu kdy přítelem býval a pomocníkem
Milota
Němec
Čechy
Řím
7
article
Jak snadno se zapomíná ve hluku všedních
hesel na to, že by se dějiny národa našeho
sevrkly na bezvýznamné hádky a boje dyna-
stické, kdyby vypuštěna byla z nich veliká doba
boje s Římem. Ostatně je známo, proč u in-
telligence v Čechách katolicismus tak oblíben.
poněvadž je to vyzvání velmi pohodlné. Jděte
kam chcete, všude to uslyšíte. Nyní zahájen bo
najmě se strany »Kat. Listů« proti spolku Gu-
stava Adolfa. Z evangelíků českých je kdo může
členem tohoto spolku, vyprosil by si však, aby
k vůli tomu byl zrádcován. Je to spolek nepoli-
tický, jehož hlavním úkolem je pomáhati chudým
církvím evangelickým v celém světě a bez ohledu
na národnost. Právě ta okolnost, že českým,
národně českým církvím evangelickým, poskytl
pomoc dosud nejvýdatnější, je dokladem jeho
národní nestrannosti. »Katol. Listům« a kleri-
kálům je ovšem agitace »Pryč od Říma!« vodou
na mlýn, zneuživají této agitace německé, aby
mezi českým lidem seli nenávist ne pouze
k evangelíkům, nýbrž ke slavné české minulosti,
ubíjeli lásku lidu k těm, jež pokládal národ náš
dosud za své největší syny, za to ale šířili kleri-
kalismus a obdiv k Římu, k tomu Římu, který
vždy tomu pomáhal, jenž národ náš ubíjela
jenž dosud je zatvrzelým nepřítelem ideálů na-
šich: svobody, pokroku a Slovanstva !
Adolf
Řím
Čechy
8
article
— Na obranu české věci v Hranicích
usnesl se obecní výbor města Prostějova ve
schůzi své dne 6. února 1903, aby zaslán byl
místodržiteli proti znásilnění voličstva českéhov
Hranicích telegrafický protest tohoto znění: J.
E. hraběti Žerotínovi, místodržiteli v Brně; Dnes
zasedající obecní výbor města Prostějova tlumočí
V. E. úžas a rozčilení celého obyvatelstva prostějov-
ského nad bezprávím a politickým násilím, kte-
rého se dopustil dosavadní starosta v Hranicích
vyložením nesprávné voličské listiny pro prvý
sbor. Excellenci ! Nedejte voliti nezákonně, ne-
připustte, aby byl porušen zákon a zjednejte
průchod právu a spravedlnosti po nálezu správ-
ního soudu.
— Rodinné zprávy. Pan Jan Rajský, úřad-
ník Úrazové pojišťovny a jeho choť Fanny, rodem
Pleschnerova, oznamují, že byli oddáni dne
5. února 1903 v Praze.
— Pohřeb knížete Mořico Lebkovice konal se
dnes dopoledne v Roudnici za velkého účastenství
šlechty. Dnes ráno jeli Prahou ku pohřbu do Roud-
nice: nejvyšší hofmistr kníže Lichtenstein, předseda
poslanecké sněmovny hrabě Vetter, arcibiskup baron
Skrbenský, místodržitel hr. Coudenhove s chotí, nej-
vyšší zemský maršálek kníže Jiří Lobkovic, gardový
kapitán kníže Windischgrätz, deputace měšťanského
sboru granátníků v Praze. Zvláštním vlakem z Prahy
odjeli generální inspektor vojsk kníže Windischgrätz,
kníže Oettingen, Bedřich a Karel kníž. Schwarzen-
bergové, velící generál Fabini, německý vyslanec bar.
Seckendorf a mnoho šlechticů.
Rajská
Fanny
Lichtenstein
Vetter
Skrbenský
Coudenhove
Lobkovic
Windischgrätz
Oettingen
Bedřich
Karel kníž
Fabini
Hranice
Žerotín
Brno
Prostějov
Praha
Roudnice
Roud
obecní výbor město Prostějov
obecní výbor
poslanecký sněmovna
Pleschnerův
9
article
— Přednáška o Ostravsku, pořádaná spolkem
moravsko-slezských akademiků »Klubem Komnenský
v Praze«, koná se zejtra v 10 hodin dopol. ve vel-
kém sále Měšťanské besedy. Přednášeti bude učitel
Skýpala z Moravské Ostravy a nikoliv — jak
omylem v některých listech uvedeno bylo — dr. Ve-
selý. Zvláštní pozvání tentokráte rozeslána nebyla
pro nával práce v známé časové záležitosti morav-
ské. Na důležitou a zajímavou přednášku tu upozor-
ňují se zejmena účastníci loňského sletu sokolského
v Mor. Ostravě.
— Velezrádná hesla na červených lístcích roz-
hozena byla v řeči německé, dle zpráv moravských
listů, patrně z jedoucího vlaku na trati mezi Svita-
von a Greifendorfem. Zřízenci lístky sebrali a ode-
vzdali četnictvu, jež zahájílo po neznámém pachateli
úsilovné pátrání.
Skýpal
Ostravsko
Praha
Ostrava
spolek moravskýslezský
Komnenský
10
article
— Nová socha na Františkově poraníku. Nalézala
se tam včera večer, ale už je odstraněna a odvedena
byla na strážnici. Skutečně odvedena, neboť tato
nová socha byla živoucí. Původně byli tři. Včera po
hodině večerní oznámila jedna dáma policistovi na
Františkově nábřeží, že k pomníku cís. Františka
vplížili se tři chlapci, nejspíše s tím úmyslem, aby
zapálili slámu, jíž jsou ovinuty roury vodovodu. Poli-
cista spěchal k pomníku, aby vetřelce zadržel, ale
přišel pozdě; dva chlapci, zpozorovavše vlající cho-
chol, v čas uprchli. Ale třetího nemohl policista
nalézt. Obešel rozsáhlý pomník a nikoho neviděl.v7 A
ona neznámá dáma referovala přece o třech! Policista
přistoupil tedy blíže k sousoším, pohlížel obezřetně
vzhůru a ajta! Tam mezi sochami upoutána byla
jeho pozornost na roztrhanou nohavici. A jak byla
přirozená! To přece není figura z kamene vytesana —
napadlo policistovi. Figura ani se nehnula. Stála
jako kamenná a ruce měla v takové posici, jakoby
hrála na piccolu. „Jedeš dolů!“ zvolal poličista. Fi-
gura se hnula, ruce jí klesly a v nejbližším okamnžíku
živoucí socha octla se v náručí polícisty, který ji od-
vedl na staroměstskou policejní strážnici. Tam veliteli
stráže uleknutím tužka z rukou vypadla. Takový kou-
sek, neslýchaný, dělat figuru na takovém pomníku!
Františkův
František
Františkov
11
article
Jen aby se toho nikdo nedověděl! Obživlá figüra býla
podrobena výslechu a sdělila, že je 13 let starý syn
dělníka Frant. Fiala z čís. 18 v ulici Karoliny Světlé
a také sdělil jména svých soudruhů: 13letého syna
číšníka Josefa Malíka a 13letého syna řezníka Václava
Tůmy. Trojice vypravila se zapálit slámu u vodovodu
na pomníku, ale bylo zjištěno, že sláma je tak pro-
hnilá, že by nehořela, ani kdyby petrolejem byla po-
lita. Celá výprava byla odevzdána rodičům k pokárání.
— Doprava trestníků. Z Olomouce bylo včera
do trestnice na Pankráci převezeno devět trestaneú.
— Uhlí hořelo. Když hoří v kamnech, je to
úplně správné, měně potěšitelně však je to, když hoří
ve sklepě. Stalo se to dnes po 3. hod. ranní. Že
sklepních otvorů domu č. 28 v Soukennické ulici na
dol. Novém městě valil se hustý dým a když přijeli
automatem povolaní hasiči ze Starého města, zjistili,
že vzňalo se uhlí ve sklepě stavitele p. V. Zeyera.
Oheň byl pak záhy uhašen. Jakým způsobem vznikl,
není známo.
— Záclony v plamenech. Z Podmokel v noci na
dnešek přijel do Prahy obchodní jednatel Josel Glugi
František
Fiala
Malík
Tůma
V Zeyer
ulice Karolina Světlá
Olomouc
Pankrác
Soukennický ulice
Podmokly
Praha