Periodikum ALTO Viewer

1

Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 253. ze dne 16. září 1903.

2

Různé zprávy.

3 Král.české zem. divadlo v Praze.

Král.české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Ve středu 16. září. O 3. hodině odpol.

Král Praha národní divadlo

4 article

= Velká bouře v Anglii. Z Londýna se ozna- muje: Jedna z nejprudších podzimních bouří, jakou kdy Velká Britanie poznala, rozpoutala se ve čtvrtek od západu k jihozápadu, zejmena nad Walesem. Způsobenou škodu na lodích, domech a sklízní nelze následkem přerušeného telegrafického spojení dosud odhadnout. Bouře nastala zcela náhle. Nad některými částmi průplavu La Manche měl vichr dle odhadu mete- orologů rychlost 70 mil za hod. Bouři předpověděl fran- couzský meteorolog Capre ve své předpovědi pohody pro září. Poštovní parník »Princ Albert« měl velmi bouřlivou plavbu z Ostende do Doveru. Přes loď se neustále převalovaly vlny. Velké vlny též zaplavily přístaviště v Doveru a Folkestonu. Na písčinách u Goodwinu uvázla loď. Parník »White Star« linie »Oceanie« vypluv z Queenstownu, nemohl pro bouři dopravit lodivoda opět na břeh a musil jej vzíts sebou do Nov. Yorku. — Avšak také ve vnitrozemí způsobila bouře značné spousty. V malém walesském městečku Bala rozvodnila se řeka a zaplavila po ně- kolik hodin ulice zvýší dvou až tří stop. U Dolgelly strhán slavný starý kamenný most a železniční hráz sesula se v délce několika set metrů. V Manchestru musily být vyklizeny domy při řece Irwellu. Rozvod- něná řeka odnášela dobytek, stromy, vozíky a všechno možné nářadí. Vojsko v táboře v Salisburyplainu bylo vypuzeno ze stanů bouří a deštěm. Značných škod nadělala bouře v Kentu a v Sussexu, kde sklizen chmele skorem úplně zničena. V londýnském před- městí Drixtonu strhány střechy s několika domů. Od pobřeží došly již zprávy o nehodách lodí menšího vý- znamu. Záchranná stanice na Newquai zachránila sedm osob z lodě »Isabella« z Milfordu.

Bouřa Capre Albert Goodwin Isabella Anglie Londýn Velká Británie Le Manche Ostende Dover Folkestone Oceánie Queenstown York Bala Kent Sussex Milford Wales White star

5 article

= Vrah uznán nevinným. Z Londýna se ozna- muje: Zde vzbuzuje značnou sensaci uznání vraha nevinným. Těchto dnů skončilo trestní líčení, zapo- čaté dne 22. června proti Ernestovi delli Franci, jenž byl obviněn, že zavraždil hraběte del Balzo a nyní přece uznán nevinným. Tragedie udála se v lednu minulého roku. Hrabě del Balzo svedl Franciovu dceru Lucii, aby opustila dům otcovský a odebrala se k němu. Byl obžalován pro únos a odsouzen do vě- zení na několik dní a propuštěn teprve, když slíbil, že ses dívkou ožení, ale později odepřel dostát svému slibu. Když hrabě opustil vězení, vyzval jej Carlo, bratr Luciin, na souboj. Otec dívčin snažil se sprostřed- kovati smír a přiměti hraběte, aby podle svého slibu dal zadostiučinění. Aby se o věci dohodli, smluvena schůze na večer dne 22. ledna m. r. Sešli se na piazza Dante a rozmluva skončila tím, že Ernesto delli Franci skolil hraběte dvěma výstřely z revol- veru. Při líčení, jež trvalo déle deseti neděl, hájil se delli Franci tím, že hrabě nejen zneuctil jeho dceru, ale také jeho samého těžce urazil nabídkou, že se o dívku postará. Tu pozbyl rozvahy a hraběte zastřelil. Když porota prohlásila svoje rozhodnutí a soudce prohlásil, že obžalovaný propouští se na svo- bodu, uvítal lid, shromážděný v soudní síni, rozsudek hlučným potleskem a voláno: »Ať žije lidová ju- stice!« — Hrabě Roberto del Balzo byl potomkem urozené, ale schátralé rodiny. Sloužil ve vojště a po- stoupil až na setníka. Svou prostopášností utrati skorem celé svoje jmění. Když vystoupil z vojska. žil u své matky, jež se starala o všecky jeho po- třeby. Na podzim roku 1901 vrátil se z Monte Carla kdež byl prohrál značnou sumu a poněvadž se styděl před svou rodinou, ubytoval se v hotelu druhého řádu nedaleko města, kde byl později zastřelen.

Ernest Franek Hrabě Franciův Lucius Luciin Dante Ernesto Roberta Londýn Monte Carlo

6 article

Osud rodiny Franciovy, v Neapoli velmi vážené vzbudil všeobecné účastenství. = Vrtochy Štěstěny zakusil na sobě potomek jedné z nejváženějších rodin anglických, jenž se nyní živí v Johannesburgu jako fiakrista. Mladý aristokrat shledal, že se svými, ne právě skromnými, ale přec jen ne dosti hojnými příjmy nemůže v Anglii žíti podle svého stavu a vystěhoval se do Johannesburgu v jižní Africe. Ale ani zde mu štěstí nepřálo a záhy byl v koncích se svými prostředky. Zbytku svého jmění použil k tomu, že si koupil elegantní fiakr s gumovými obručemi s krásnou spřeží a nyní vozí svoje bývalé přátele a kollegy. Nejednou se mu přihodilo, že musel vozit městem dámy, s nimiž kdysi na plesích zlatého města tančíval. Snáší prý svůj osud s velkým klídem, ba on sám prohlašuje, že nový život mu jde lépe k duhu, než spekulace na burse s jejich rozčilováním. = Pasť na automobilisty. Anglickým policistům způsobuje pekelnou radost ukrýt se ve křoví při sil- nici a lapat automobilisty, příliš rychle jedoucí. Ve- čer pak vracejí se s hrdým vědomím, že opět tolik a tolik provinilcův udali k potrestání. Avšak onehdy nebyli milí policisté se svou kořistí nikterak spoko- jeni. Nemohli pochopit, že se jim právě dnes žádný »trkačkář nechytil do pasti. Příčinu ovšem nemohl uhodnout. Bylť se při silnici postavil chytrý kolo- vrátkář, jenž nad svým kolovrátkem připevnil tabulku s nápisem: O malou almužnu prosí kolovrátkář, jenž následkem neštěstí stal se neschopným práce.

Neapol Johannesburg Anglie jižní Afrika

7 article

Avšak na straně, obrácené k silnici, kam poli cisté neviděli, byl nápis Pozor! Pasť na automobilisty na blízkul Nejmenší dárek vděčně se přijme. Jakmile automobilista, jedoucí tudy, zpozorova výstražnou tabulku, zmírnil podle předpisu rychlost jízdy a hodil hodnému kolovrátkáři peníz. Nebot každý se raději odměnil za včasnou výstrahu, než aby platil značnou pokutu.

8 article Zemřelí v Praze

Zemřelí v Praze Dne 10. září 1903: Maruna Jan, řezník, 71 rok, 365—I. Veselý František, syn plavce, 21/2 r., 419—VII — Ve všeobecné nemocnici: Frymlová Anna. manželka dělníka, 33 roků. Kovář Jan, 29 roků. Ma- chalova Marie, služka, 23 roky. Mošnička Alois, sou- stružnický pomocník, 25 roků. Slepičková Anna, man- želka čalouníka, 26 roků. Haas Jan, výpomocný úřad- ník, 38 roků. — U Milosidných bratří: Ko- želuh Václav, cihlář, 68 roků. Krejčík Josef zámečni- cký pomocník, 34 roky. — U Milosrdných se- ster: Blažková Antonie, dělnice, 50 roků. Mikeš Jan, dělník, 63 roky.

František Kovář Jan Marie Alois Anna Haas Václav Krejčík zámečni Mikeš Jan Praha Ma ko Maruna Jan Frymlová Anno U Milosidný bratr Blažková Antonia

9 article

Má syna. (Le fils surnaturel.) Komedie buffa o 3 dějstvích. Francouzsky napsali Grenet Dancourt a Maurice Vaucaire. Přeložil J. J. Benešovský-Veselý. Režisér Alois Sedláček. OSOBY: Desiré Montarbourg, soukromník, K. Želen- ský. Sosthěne Chamouset, F. Steinsberg. Marcel du Parvis, E. Viesner. Fernand du Parvis, jeho otec, R. Inneman. Kazimír Leridel, R. Kafka. Zephyrin, správce domu, K. Mušek. Celestin, zahradník, J. Ha- velský. Francois, poslíček, K. Váňa. Sofie Montarbour- gová, L. Danzerová. Jolanda Chamousetová, M. Ry- šavá. Esthér du Parvis, M. Pštrospvá. Germaina Mon- tarbourgová, L. Dostalova. Zozo, zpěvačka, A. Čer- vená. Sidonie, Klára, mladé panské, R. Kolárová, V Hájková. Hlas za scénou Marie Tichá. Děj v Epinalu 276. hra v předpl. Ve středu 17. září. (1. čtvrtka.) Cyklus českých oper XIII. Po 5. Svatá Ludmila. Duchovní opera o třech dějstvích. Složil Antonin Dvořák. Text od Jarosl. Vrchlického, scénicky upravil V. J. Novotný. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Robert Polák. OSOBY: Ludmila, kněžna Pšovanů, R. Maturová. Svatava, její družka, M. Klánová. Poustevník Ivan, V. Kliment. Bořivoj, kníže české, R. Figar. Arcibiskup Methoděj na Velehradě, V. Viktorin. Svatopluk Mo- ravský, R. Polák. Rolník, B. Pták. — Kněžstvo po- hanské, kněžstvo křesťanské, Svatoplukova chot, šlechta, lid. Děj v druhé polovici IX. století. Po prvním i druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec před 10. hod.

Grenet Mauric Vaucaire Benešovský Veselá Sedláček F Steinsberg Parvis E Viesner Fernand R Inneman Leridel R Kafka Francois K Váňa Montarbour L Danzerová Chamousetová M Pštrospvá Germaina Mona L Dostalův A Čer Klár R Kolárová Hájková Tichá Ludmila Dvořák Vrchlický V J Novotná Kovařovic Robert Polák Pšovan R Maturová Svatava M Klánová Ivan Kliment Bořivoj R Figar V Viktorin Svatopluk molybden B Pták Svatoplukův Sidonie Velehrad Sosthěne Chamouset český oprat Desirý Montarbourg

10 article Lidové divadio „Urania“ v VII. části Prahy,

Lidové divadio „Urania“ v VII. části Prahy, V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve středu 16. září Začátek o 7. hod. Po druhé. U holoubků. Po druhé. Veselohra o čtyřech jednáních. Napsal Jerome Jerome. Přeložil Karel Želenský. Režisér V. Spurný. Konec před půl 10. hodinou. (blíže Palackéhe mostu). Začátek o 7. hod. Bandité. 20001 Velká komická opereta o třech jednáních. Napsali Mailhac a Halévy. Přeložil Em. Züngel. Hudba Offen- bachova. Režisér Jos. Kubík. Dirigent Jar. Hess.

Jerome Jerome Želenský V Spurná Mailhac Halévy em Züngel Hess Praha Jos

11 article Aréna na Smíchově

Aréna na Smíchově Ve středu 16. září.

Smíchov

12 article

na Král.

Král

13 article Pištěkovo lidové divadlo vinhradee.

Pištěkovo lidové divadlo vinhradee. Ve středu 16. září. Začátek o 7. hod. Lidové představení za poloviční ceny. Nový spasitel. 20988 Obraz ze života o čtyřech jednáních s předehrou. Na- psal J. N.

Pištěkův lidový divadlo

14 article

vnitřní bol, Apopi dostavil se do rady; avšak situace,o níž mělo se jednati, nebyla takovou, aby ho upokojila. S Josefem zahynuli jeho nejlepší spolupracovníci — ně- kolik proslavených vojevůdců, jež nahraditi bylo těžko; mnoho skladišť bylo vyloupeno a zničeno a chování egypt ského obyvatelstva stalo se tak nepřátelským a hrozebným, že bylo možno očekávati všeobecné povstání. Sotva že porada byla skončena, bylo faraonovi ozná- meno, že povolaní jím žrecové prosí, aby byli předpuštěni: při spatření svých nesmířitelných nepřátel Apopi cítil, jak všechno v něm vzkypělo. Pouze zvyk ovládati sebe po- skytl mu možnosti, že mohl se zdánlivým klidem vyslech- nouti řeč vrchního žrece bohyně Hator, jenž pevněa důstojně oznámil Apopimu oddanost své kasty a projevil mu soustrast za příčinou smrti Hišelat. Doložil, že příči- nou vzpoury byl sám adon, jenž vyvolal ji svými činy a že všichni byli zarmouceni, když viděli důvěru, jakou farao věnoval tomuto ničemovi, jenž byl tak drzým, že uvěznil v žaláři svou zákonitou ženu proto, aby mohl vztáhnouti svou nečistou ruku po princezně, dceři fa- raonově. Při posledních slovech tvář Apopiho silně zčer venala. »Důkazy! Přiveďte sem Asnat!« zvolal chraplavým hlasem. Když vrchní žrec oznámil, že na neštěstí mladá žena odjela již se svým otcem, že však možno zavolati lidi, kteří ji našli, Apopi dal se do jizlivého smíchu.

Josef Hator Asnat

15 article

»Lež a nízká pomluva!« zvolal. »Což pak si my- slíte, že vás neznám, vás, kteří jste mne zkazili, poslavše na mne nevyléčitelnou nemoc, vás, kteří stále podkopá- váte můj trůn a nyní chtěli byste potupiti mou dceru iv hrobě? Celý tento pekelný kousek jest dílem rukou Po- jejich nebylo ničeho známo. Hrozící nebezpečí povzbudilo Hyksy a vojsko bylo nejdříve posláno do paláce Josefova, jehož lid zmocnil se úplně. Byl to skutečný útok; buřiči, opojení krví a vínem, zmocnivše se zbraně, kterou vzali v palácové strážnici a odňali zabitým, bojovali jako šílení a ustupovali pomalu, krok za krokem. Po dvouhodinném zuřivém boji pravidelné vojsko nabylo vrchu nad nevy- kázněnou massou.

Hyksa palác Josefov

16 article

Když vyšel měsíc, v Tanisu znovu nastal obvyklý klid a pořádek. V paláci Josefově, když byl odtud vy- puzen poslední buřič, všechny východy byly obsazeny vojáky; mrtvé odnesli a raněné Egypťany nemilosrdně dorazili. Němé udivení zmocnilo se všech, když na pa- rádním lůžku našli nataženou mrtvolu adonovu. Již po kolik let byli tomu všichni zvyklí, aby všechna moc byla soustředěna v této železné, nyní však nehybné a vychladlé ruce. Pokud tento neobyčejný rozum, tato silná a umělá vůle bděly nad nimi, Hyksové a ti Egypťané, kteří zradili národní věc, cítili se jako za kamennou zdí, nyní však, když tlačili se u lůžka zesnulého, zdálo se jim, že zlomena jest nejsilnější páka vládního stroje. V okamžiku tom cítili se úplně bezmocnými a ztracenými. Bylo rozhodnuto, aby podána byla ihned faraonovi zpráva o neštěstí. Bledý,s planoucím zrakem, chodil Apopi sem tam po pokoji a nervové křeče lomcovaly jeho tělem. Nepoddávaje se slabosti vyslechl sdělení kurýrů, kteří každé čtvrt hodiny podávali mu zprávu o postupu vzpoury a úspěchu vojska, jež osvobozovalo palác následníkův; podati mu však zprávu o smrti Hišelat — k tomu neměl nikdo odvahy. Při spatření nejstaršího vojevůdce, jehož rozrušenost ne- slibovala nic dobrého, král se zastavil a otázal se sípavým hlasem, je-li palác konečně vyčistěn? Železný kaneléř.

Egypťan Hyksa Apopi palác Josefov