V Praze, ve středu dne 16. září.

K číslu 253

Na »Národní Listy« ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou na měsíc 3 K 80h

NARUDNÍ

Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3h

SII Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.

Telefonické zprávy „Nár. Listů.“ K situaci v Uhrách. Z Vídně, 16. září. Ministerský před- seda dr. Körber vrátil se včera večerz Reichenavy, kde byl návštěvou u bývalého ministra a latere hr. Széchenya. Také Kolo- man Szell s ním přijel. Bývalý ministerský předseda uherský meškal před tím ve Vídni celé tři dni. Dnes ráno odjel do Rátotu. Co tito tři pani na schůzi dělali, určitě se neví. O tom jsou prosté kombinace. Zejtra přibude sem ministerský předseda in statu demissio- nis hr. Khuen. Bude hned dopoledne anebo pozejtří přijat císařem ve slyšení. Dodává se, že učiní panovníkovi určité návrhy. Určité návrhy — propuštěný ministerský předseda? Nevíme jaké. Těžko také uhodnouti. Nanej- výše mohlo by to býti doporučení na pro- spěch hr. Andrassya. Z armádních kruhů. Z Vídně, 16. září. »Arbeiter Zeitung- sděluje na svůj vrub z Přemyslu: Všem důstojníkům 10. armádního sboru bylo roz- kázáno, poučiti vojíny o tom, proč po skon- čené 3leté službě nejsou propuštěni na trvalou dovolenou. Tu prý nadporučík For- mánek 10. setniny 10. pěšího pluku ve své řeči k vojínům příčinu toho vyložil tak, že jsou tím vinni židé, kteřív Uhrách dělají politiku proti Ra- kousku. Protože pak nelze po dobrém s Maďary ničeho poříditi, bude třeba proti nim vykročiti ostře. »Vtrhneme do Uher — dodal — a zmydlíme to tam důkladně! Proto buďte připraveni, že se půjde do Uher a že se tam budeme bíti. Potom pamatujte, že jsou vinni židé.« Nadporučík Witt ze 6. setniny 13. pluku pravil vojínům: »Vinu, že musíte sloužiti čtvrtý rok, mají posl. Daszynski a sociální demokraté.« Plané pověsti o hr. Lamzdorfovi.

Z Brusselu, 16. září. Z anglického pramene rozšířena je pověsť, že nynější ru- ský ministr zahraničních záležitostí hrabě Lamzdorf bude propuštěn a že bude na jeho místo povolán pan Isvolskij. »Inde- pendence Belge« k těmto pověstem podotýká »Bylo by naivností v tuto chvíli věřiti v propuštění hrab. Lamz- dorfa, kdy situace balkánská stává se tak nebezpečnou. Neboť ve skutečnosti situace na východě závisí na něm. Propuštění jeho — dodává list — bylo by podporou bu- řičů, kdežto sultánovi dán by byl políček a dohoda s Rakouskem vzala by za své. Při rozšíření pověstí o propuštění Lamzdorfa bylo přání Angličanů otcem této my- šlenky. Angličanům přišlo by propuštění hr. Lamzdorfa tak vhod, že již proto pověsti o něm musí býti úplně bezpodstatny.« Jednání o obchodní smlouvy. Z Berlína, 16. září. Ve zdejších poli- tických kruzích se ujišťuje, že p. Witte, předseda ruské ministerské rady sem přibyl, aby pokračoval ve vyjednávání o smlouvách obchodních. Dle ji- ných zpráv, aby vyjednával o půjčku. Dle toho pan Witte není tak odstaven, jak německé listy tvrdily.

Srbské povstalecké čety Z Bělehradu, 16. září. (»Zeit«.) Tu- recké zdejší vyslanectvo zjistilo, že v po- slední době čtyři tlupy vyslány byly do Ma- kedonie, kdež dostalo se jim zbraní. Vysla- nec učinil marně ústní rozklad a podal pak srbské vládě 9. t. m. písemní notu, ve které uvedl důkazy svého tvrzení a žádal, aby činnost taková byla zastavena, jelikož by jinak turecká vláda vzhledem na rozechvění Albánců nemohla vzíti žádnou zodpovědnost za překročení hranic srbských. Uherské vojsko. Z Pešti, 16. září. Ze Šoproně telegra fují, že vojenské výtržnosti se ne- opakovaly. V kasárnách vyzval generál shromážděné vojíny 3. roku, aby se podro- bili příkazu vojenské správy. Skoro cela posádka má kasarníka. Král Petr. Z Bělehradu, 16. září. Král jest událostmi ve sboru důstojnickém rozmrzen, ale z okolí jeho se ujišťuje vůči pověstemo

jeho odstoupení, že jest odhodlán konati své povinnosti jako král do posledních konců.

Telegrafické zprávy. Z Moháče, 15. září. (C.-B.) Na dnešní ranní čekané zastřelil císař Vilém 2 překrásné osm- nácteráky. Odpolední lov orlů zůstal bezvýsledný. Později odebral se císař do revíru laszloského na čekanou a vrátil se v 7 hodin večer do Köris Erdö, kde poobědval. Císař Viiém přenocoval s částí své družiny v Köris Erdö, kdežto hrabata Eulenburgové a San Quentin vrátili se do Karapanče. Císař Vilém odjede časně z rána opět na čekanou do revíru laszloského a vrátí se pak s arcivévodou Bedřichem do Karapanče. Z Mohače do Vídně odjede císař Vilém ve čtvr- tek v 10 hodin večer. Z Bělehradu, 15. září. (C.-B.) (Z úřad. srb- ského pramene.) Zprávy časopisecké o domnělém odhalení nového spiknutí a o zatčení důstojníkův jiných posádkách jsou naprosto bezdů- vodné. Od zatčení oněch 25 mladých důstoj- níků v Niši neměla vláda pražádné příčiny vů- bec nějak zakročiti. Ony zprávy spočívají na planém mluvení nebo tendenci jistých listů sdě- lovati svým čtenářům vždy sensace.

Ze Sofie, 15. září. (C.-B.) „Agence Telegra- phique Bulgare“ oznamuje: Bulharská vláda povolala čásť zálohy za příčinou posily po- hraničních divisí do zbraně, aby zabránila přestupování tlup povstaleckých přes hranice. Předseda ministerstva generál Petrov zaslal jako správce ministerstva záležitostí zahraničních bulharským jednatelstvím ve Vídni, v Petrohradě a v Paříži oběžník, ve kterém se dotýčné vlády upozorňují na stále větší zbrojení Turecka, jež nemůže míti jiné následky, než pohraniční kon- flikty a šíření se krvavostí v Makedonii a ve vila- jetě drinopolském. V oběžníku praví se dále, kdyby nebyly dány záruky proti útočným inten- cím Turecka, že bude vláda bulharská nucena učiniti opatření, jí tak vážnými poměry ulo- žená. Z Marseillu, 15. září. (C.-B.) V dnešní schůzi municipalní rady pravil maire, že obyva- telstvo může býti, pokud se týče vyskytnuvších se onemocnění upokojeno a vyslovil své polito- vání nad tím, že jak francouzský, tak i zahra-

FEUILLETON. Veselé paběrky

Za uplynulého léta zrodilo se venku na zdra- vém vzduchu a dáno do oběhu hojně starých vtipů a kyselých nápadů, z nichž tuto několik nemilo- srdně přibíjíme: Velké risiko. Matka: „Umyj se, Jiříku ale pořádně!“ — Jiřík: „Proč pak, maminko?“ — Matka: „Přijde tvůj pan kmotr!“ — Jiřík „Ale což jestli nepřijde?“ Buď — anebo! Matka (k dceři, která zkouší do taneční zábavy hluboko vykrojené šaty): „Poslouchej, Fanny: takhle to nejde! Bud musíš hloub se umyt, anebo vzít ten méně vy- krojený život!“ Ze školy. Učitel napomíná děti, aby ne- týrali zvířat a pokračuje: „Pomyslete si, dítky: znal jsem výrostka, který mladému, ubohému telátku ostrým nožem uřízl ocas. Není to še- redné a ukrutné? Dovedete mi některý nebo ně- která uvésti místo z katechismu nebo z bible, jež by toho výrostka bylo varovalo, aby to ubohé zvíře nezkomolil?“ — Po delší přestávce volá divka ze zadní lavice: „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!“

Zná ho. Lékař: „Pití piva musím vašemu manželi rozhodně zakázat. S touto nemocí nejsou žádné žerty!“ — Paní: „Ale s mým mužem teprv ne, pane doktore!“ Ideál muže. „Přeješ si, Haničko, aby byl tvůj příští muž chytrý anebo hloupý?“ Ha- nička: „On musí být chytrý, aby hojně peněz vydělával, ale musí být dosti hloupý, aby ty pe- níze pro mne vydával.“ Hudebníznalec: A.: „Krásná to sym- fonie!“ — B.: „Zajisté, překrásná!“ — A.: „Ši- roký, geniální sloh, zvláštní, zcela původní my- šlenky.“ — B.: „Tak jest!“ — A.: „Jsem nadšen zejmena pro symfonické skladby do Cis- dur.“ — B.: „Ale tato je do F-moll!“ — A.: „Opravdu? Tak tedy odvolávám všechno, co jsem řekl!“ Těžká pomoc. Elegantní pan adjunkt „Pane císařský rado, prosím o ruku vaší dcery, slečny Marie!“ — Císařský rada: „Pane ad- junkte, znám velmi dobře vaše poměry. Abych vám pomohl, musil bych vám dát aspoň dvě svoje dcery za ženy!“ Rozumi se samo sebou. „Co jsem živ, seznal jsem jenom dvě opravdu krásné dámy,“ prohodil zkušený kavalír. „Tak?“ od- pověděla jeho sousedka, nevinně k němu vzhlí- žejíc. „A která byla ta druhá?“

Znalec. Švihák: Dnes musím, milá slečno ještě k soudu, protože jakýsi zpitý student na ulici jistou dívku zlíbal.“ — Slečna: „Ach — zajisté jakožto odborný znalec?“

Předtucha. Bytovní paní (mladému bum- balovi, který na odchod se chystá): „Jak že, tento večer jdete ještě do pitky? Víte snad přece, že se časně ráno musíme vystěhovat!“ — Bumbal: „Nic nevadí! Až přijdu, můžete mne hned složie do vozu na nábytek. To se vyrovná. „...Vzal bych si rád některou z vašich dcer za ženu, ale jedna je mi příliš mladá a druhá příliš stará!“ — To nic re- dělá, pane doktore: ta starší pořáde mládne ata mladší pořáde stárne.“ Upšímnost. Host v restauraci: „Sklep- níku, zde vezměte dobré zpropitné, ale povězte mi svědomitě, které krmě byste mi mohl dopo- ručit.“ — Sklepník: „Mám-li mluvit svědomité, pak musím vašnostem dáti radu, abyste šel do jiné restaurace a tam svou otázku opakoval.“ U černého piva. A.: „Na zdar, sousede ! Jste, jak vidím, pilný čtenář. Tak, co pak je dnes vlastně v novinách?“ B. (přemýšlí chvíli a pak odpovídá váhavě): „Inu, vezmu-li to ko- lem a kolem a sečtu-li to všechno dohromady — nicl Těžká volba. Slečinka: „Matinko, vdám-li se časem, dostanu také takového muže, jako je náš tatínek?“ — Matka: „Zajisté, má zlatá“ — Slečinka: „A nevdám-li se, stanu se také takovou starou panncu, jako je teta Agáta?“ — Matka: „Zajisté! Toť se ví!“ — Slečinka (jaksi zarmoucena): „Pak ale opravdu nevím, proč bych se měla rozhodnout?“ Vaříslásko u. Paní (domlouvá nové ku- chařce): „Ve vašem posledním vysvědčení je na- psáno, že s chutí a s láskou vaříte, a zatím máte už dnes, třetí den po nastoupení, při vaření v ku- chyni vojáka!“ — Kuchařka: „Nu ano, milost- paní, to je ta moje láska!“-