Románová příloha „Národních Listů“ k číslu 247. ze

dne 10. září 1903.

Různé zprávy.

=O výbuchu na parniku »Vaskapu« oznamují se z Bukurešti následující další podrobnosti: Není ještě zjištěno, že výbuch na uherském parníku »Vaskapu« na Černém moří byl způsoben pekelným strojem. »Vaskapu« naložil v Galaci 80 vagonů stavebního dříví a odebral se do Constanzy, aby tam přibral různé osadnické zboží. V Constanze přistoupilo na loď ještě osm pasažérů, mezi nimi vrchní úřadník uherské paroplavební společnosti Lendvey, kteří jeli do Cařihradu. Z Constanzy plula loď do Varny, kde složila čásť zboží a vzala s sebou ještě 16 cestují- cích do Cařihradu. Mužstvo čítalo 40 osob. Naproti bulharskému pobřeží proti Burgasu vypukl za večer- ního soumraku na přídě lodní oheň. Alarmováno ihned všechno mužstvo, avšak všechno namáhání ob- meziti oheň bylo marno a plameny vysokými sloupy šlehaly k noční obloze. Kapitán parníku Leffis, první důstojník Doskowitz, třetí důstojník Persies a šest plavců při hašení zahynulo. Z pasažérů zahynul Lendvey, jenž pomáha! mužstvu při hašení. Pasažéři a ostatek mužstva, kteří se byli utekli na čásť par- níku, ušetřenou ohněm, byli zachráněni, rovněž ti, kdož se uchýlili do člunů nebo na lodi, jež přikva- pily hořícímu parníku na pomoc. O příčinách požáru není prozatím nic určitého zjištěno, avšak pravdě podobná zdá se verse, že se na parníku nalezal dy- namit, jenž samovolným vzejmutím vybuchl. Jiná verse udává, že požár způsoben byl několika sudy dehtu, jež se z nějaké příčiny vzňaly a třetí verse tvrdí, že jeden z plavců odhodil hořící kus doutníku, od něhož se vzňalo plátno olejem prosáklé. Po ně- kolikahodinné namánavé práci podařilo se konečně oheň obmezit a současně na telegrafické oznámení přibyl zachranný parník »Berthilde« z Constanzya několik lodí z Cařihradu. Způsobená škoda páčí se na 500.000 až 600.000 fr.

= Římu blíž. Z Londýna se oznamuje: Po mnoho let již jeví se mezi anglikánským duchovenstvem snaha, přizpůsobiti se v ohledu liturgickém obřadům katolickým, jež u věřících setkáva se tu se souhlasem, tu s odporem dosti důrazným. Nejdále v té příčině šel farář jedné církevní obce v Brigntonu, jenž již před několika lety proti předpisům agendy církve anglikánské postavil ve chrámé sochy Panny Marie a Krista a na kazatelně připevnil krucifix. Kancléř diécese nařídil konečně po několikaletých soudech faráři, aby ty »pohoršlivé ozdoby« odstranil, jinak že budou odstraněny násilím. Avšak farář i věřící pro- hlásili, že se oprou proti násilnému zakročení vůč výzdobě chrámu. Přes to proveden těchto dnů rozkaz kancléře diécese. Najatí dělníci vnikli do chrámu. rozbili tři zpovědnice sekerami a kladivy, sochy Panny Marie a Krista obalili pytly a naložili je do stého- vacího vozu a odstranili násilím několik krucifixů, tak že místa, kde byly připevněny, byla silně poško- zena. Rovněž rozbito několik nádržek na svěcenou vodu a věčná lampa odstraněna. Farář se třemi vý- pomocnými kazateli protestoval proti tomuto násilí, jež nazval svatokrádeží, vzal s oltáře ciborium s ho- stiemi a odebral se do sakristie, kdež se svými prů- vodčími poklekl a hlasitě se modlil. Zatím shro- máždily se před chrámem četné dámy z farnosti, jež s hlasitým pláčem snažili se zabrániti dělníkům v jich pustošení. Po odstranění nedovolených ozdob vypadal chrám jako vyloupený, všude povalovaly se třísky

dříví a celý chrám naplněn byl hustým mrakem prachu. = Kterak chytají ve Floridě alligatory. Ve Flo ridě provozuje se lov alligatorů velmi horlivě. Vy hledají malou zátoku na lesnatém břehu řeky a při břehu zřídí polokruhový plot ze širokých kůlů, vy čnívajících as dva palce nad vodu. Uprostřed plotu ponechán otvor dosti široký pro dorostlého alliga- tora. Pak utnou mladému stromku korunu a při- pevní na hořejší konec kmene provaz se smyčkou, kmen se silně ohne a smyčka se připevní na kůlu uprostřed plotu, Jako vnadidlo připevní se na kůl zahnívající již kýta tučného vepře, jejíž zápach jest pro alligatora velmi dráždivý. Past nalíčena tak, že alligator musí prostrčit hlavu smyčkou. Chňapne-li po kýtě, uvolní se smyčka a ohnutý strom vymrští smyčku i s dravcem do výše. Teď vyjdou lovci ze svého úkrytu a pomocí lassa sešněrují zuřivě se zmí- tající obludu tak, až se nemůže hnout. Takto se chytají živí alligatoři pro zvěřince a zoologické za- brady, jinak usmrtí se chycený alligator dobře míře- ným výstřelem do oka.

= Hráč. Z Pešti se oznamuje: Nadporučík Vi ktor Vogel od 3. pluku husarů, jenž již často býval zapleten v trapné hráčské afféry, byl těchto dnů ve Velké Kikindě zbaven důstojnické hodnosti pro svoji nemírnou karbanickou náruživost. Býval dříve posád- kou v Aradu a pro četné hráčské afféry byl přeložen do Velké Kikindy. Ale také zde nedovedl odolat své náruživosti a oddával se jí měrou tím větší. Bývalo ho vidět po celé noci v kavárnách posledního řádu při kartách. Konečně odevzdal jakémus sklepníků pe- níze, aby hrál za něj, poněvadž společnost zdála se mu přece jen příliš podezřelou. Sklepník hrál a pro- hrál 2000 korun. Případ tento byl udán a plukovní velitelství a čestná rada odsoudily nadporučíka Vogla ke ztrátě hodnosti a rozhodly, aby byl zařaděn jako prostý husar v záloze. Vogel hájí se tím, že udání stalo se toliko ze msty; plukovník Lazar jest prý jeho osobním nepřítelem a členové čestné rady jsou prý proti němu předpojati. Vogel podal žádost o milost císaři a padesát měšťanů klkindských pode- psalo podobnou žadost císaři. Vogel i jinde vzbuzo- val svým chováním pohoršení. Ve Fogaraši způsobil minulého roku velký skandál a posekal těžce šavli finančního strážníka. Jednoho večera prohrál v Aradu v kartách svoji skvostnou ekvipáž s párem koní. Pro jeho karbanickou náruživost opustila jej manželka, dcera berlínského millionáře.

Zemřelí v Praze. Dne 5. září 1903: Kafka Emanuel, veřejný po- sluha, 73 roky. Melicharova Anna, dcera krejčího,5 minut, 278—I. Schillerová Johanna, manželka ho- stinského, 72 roky, 25—V. Taussig Leopold, vetešník, 72 roky, 55—V. Průša Jaroslav, syn kočího, 25 dní, 264—V. Podrazilova Božena, dcera pokrývače, 10 ne- děl, 97—VII. Dvořákova Marie, dcera dělníka, 3 a půl měsíce, 661—VII. Šembera Karel, syn příračího,9 měsíců, 818—VII. Daňkova Antonie, dcera dělníka, 6 roků, 100—VIII. Hruška Florian, truhlář, 64 roky, 186—VIII. Liherských Anna, dcera kočího, 5 roků, 509—VIII. Salač Tomůš, truhlářský pomocník, 73 roky, 1541—II. — U milosrdných bratří: Baloun Josef, zřízenec na dráze, 43 roky. — U mi- losrdných sester: Peterka František, nádenník, 75 roků. Čelerinová Rosalie, posluhovačka, 74 roky.

— Ve všeobecné nemocnici: Černý Josef, dělník, 17 roků. Drožová Františka, 40 roků. Pickova Marie, služebná, 22 roky. Ptáčníková Kateřina, man- želka soukromníka, 52 roky. Svoboda Frant., náden- ník, 38 roků.

Král. české zem. divadlo v Praze. Národní divadlo. Ve čtvrtek 10. září.

271. hra v předpl. (3. čtvrtka.) Cyklus českých oper X. — Po 407. Prodaná nevěsta. Komická zpěvohra o třech dějstvích. Hudbu složil Bedřich Smetana. Text napsal Karel Sabina. Dirigent Karel Kovařovic. Režisér Josef Šmaha. OSOBY: Krušina, sedlák, Frant. Šír. Ludmila, jeno manželka, H. Feldenova. Mařenka, jejich dcera, A. Slavíkova. Mícha, statkář, V. Viktorin. Háta, jeho manželka, M. Klánová. Vašek, jejich syn, A. Krössing. Jeník, selský hoch, O. Mařák. Kecal, do- hazovač, V. Kliment. Komediant, principál, J. Mošna. Esmeralda, jeho dcera, V. Hájková. Indian, kome- diant druhý, K. Pulc. Selská chasa, komedianti, kluci. Po druhém dějství přestávka. Začátek o 7. hod. Konec po 1/210. hod. V pátek 11. září. 272. hra v předpl. (4. čtvrtka.)

Má syna.

Lidové divadlo „Uranla“ v VII. části Prahy. V zahradě I. pražského měšť. pivovaru. Ve čtvrtek 10. září. Začátek o 7. hod. Po 20.: Sedm havranů. Velká výpravná romanticko-kouzelná báchorka se zpěvy o 7 obrazech. Napsal E. Pohl. Přel. J. Vrch- lický. Rež. F. Šipek. Dirigent E. Starý.

Aréna na Smichov (bliže Palackého mostu). Ve čtvrtek 10. září. Začátek o 7. hod. Ve prospěch Mařenky Zieglerové. Donna Juanita Komická operetta o 3 jednáních. Text napsali Fr. Zell a Rich. Genné. Přeložil Em. Züngel. Hudbu složil Fr. šl. ze Suppé. Režisér Josef Kubík. Diri- gent Jaroslav Hess. 20467 Denní prodej lístků nalezá se u knihkupce p. Urbánka v Praze a v trafice proti zimnimu divadlu na Smí- chově u »Libuše«.

Pištěkovo lidové divadlo vnehrade. na Král. Ve čtvrtek 10. září. Začátek o 7. hod. Ve prospěch režiséra pana B. Hally. Po prvé: Nový spasítel. Novinka. Obraz ze života o 4 jedn. s předehrou. Napsal J. M. Zejtra je lidové představení za poloviční ceny. Po 27.: Zelené mládí. 20463

Josef vstal s těžkou hlavou. »Ano, blesk bezpochyby udeřil do našeho sadu a omámil mne!« pravil temně. »Do našeho sadu nikoliv, způsobil však vůbec ohromné škody!« odpověděl Pibizi. »Jeden z pylonů před palácem faraonovým rozražen jest shora dolů a v chrámě Sutech rozdrcena jest hlava bohova a jeho oltář. Lid jest hrozně zděšen tímto neštěstím.« Josef s obvyklou horlivosti jal se především vyři- zovati nejdůležitější věci, načež dal rozkaz, aby byl oble- čen k nastávající slavnosti. Když podíval se do kovového zrcadla na svou hezkou a statnou postavu a dal si na hlavu přilbu, ozdobenou urejem, kterou měl nasaditisi v paláci, úsměv hrdé spokojenosti přeletěl přes jeho rty; vzpřímiv se, zašeptal: »Jako chudý a nepatrný přemohl jsem osudi jako farao Egypta zdrtim ho úplně!«

V paláci faraonově panoval hluk a radostný ruch všude vlály prapory a visely guirlandy z kvétin a zelené V ohromném trůnním sále shromáždil se skvělý zástup dvořanů a hodnostů a na tomto pestrém pozadí ostře vy- stupovaly bílé řady žreců, kteří jako dříve byli zdrželiví, tajemní a drželi se stranou. V pozadí sálu, na vyvýšenině, stál trůn, vedle něhož dva královští písaři drželi na zla- tém podnosu svinutý papyrus. Brzy objevil se Apopi, veda za ruku svou dceru, bohatě ošacenou a pokrytou šperky neslýchané ceny. Na oko byla Hišelat klidnou a snad ještě nikdy její hrdá krása nebyla tak skvělou, jako právě nyní, avšak princezna byla bledou.

sama; ano i její nejlepší přítelkyně, Neftida, dcera velitele Tanisu, odebrala se do svého pokoje, vidouc sklíčenost přincezny. Již po několik hodin Hišelat neodcházela s terrassy; vrknuvši se do křesla, přemýšlela o tom, jak rychle prchají hodiny její svobody a že zejtra bude již náležeti Josefovi . .. Po celý den panovalo neobyčejné vedro; odpoledne černé mraky pokryly oblohu, povstal silný vítr a vzdálený rachot hromu věštil blížicí se bouři. Vidouc, že Hišelat si toho nevšímá, Neftida přistoupila k ní a něžně ji po- prosila, aby vstoupila do pokoje. Hišelat bez odporu vstala a následovala ji do svého pokoje, kde posadila se k oknu a znovu pohroužila se do myšlenek. Posadivši se vedle princezny, Neftida bázlivě divala se oknem na to, co dálo se venku. Skrze prázdné místo v sadu bylo viděti Nil; vítr zuřivě mrskal vlnami, na nichž jako skořápky ská- kaly bouří zachvácené lodě. Brzy nastala úplná tma a rozburácel se pravý ura- gán, blesky křižovaly na černé obloze; palác chvěl se až do základů od ustavičného rachotu hromu, vítr hvizdal a vyl, ohýbaje a lámaje jako stébla palmy a obrovské smokvoně a konečně s hlukem spustil se liják. V zděšení Neftida zakryla si tvář rukama, avšak Hišelat byla jako dříve lhostejnou a klidnou. Najednou zaslechla podivný hluk; se zděšením spa- třila, jak vody Nilu vystupovaly z břehů a zatopily sad, ženouce k samotnému paláci své šedé, špinavé vlny; s neobyčejnou rychlostí stoupala voda, odevšad hnala se do jejího pokoje a hrozila ji utopením. Najednou z tohoto klokotajícího moře vyvstal obr; vínek z lotosu zdobil jeho hlavu; ve velikých, tmavomodrých očich zračil se maje- státní klid a vědomí vlastní síly. Chytiv princeznu svýma Želozný kancléř.