Takovým způsobem se mlčky a téměř ne- pozorovaně tvoří skutečné uzavřené území, z něhož vyšší úřadníci Češí jsou naprosto vylou- čeni, nižší pak, t. j. soudní adjunkti, ježto pro skutečný nedostatek německého dorostu soud- covského jinak možno neni, jsou sem jen do- časně a to jako t. zv. létaci adjunkti dosazo- váni. Pouze v tom případě, když vládou zhýčkaní Němci proti přidělení takovéhoto českého úřad- níka soudcovského do t. zv. uzavřeného území nedělají vůbec aneb aspoň značný pokřik, jest po nějakém čase tento úřadník sem jmenován definitivně t. j. samosoudcem, jak tomu bylo při jmenování soudních adjunktů v březnu t.r. (případ loketský). To jsou poměry, jež zasluhují bedlivé po- zornosti celé veřejnosti české a to tím spíše, ježto nahlédnutím ve status lze tyto okolnosti snadno stopovati. Tvrzení, že při březnovém jme- nování soudních adjunktů bylo jen proto jmeno váno tolik adjunktů extra statum, protože ně- mečti auskultanti byli příliš daleko ve statu, níjak nevyvrací údaje naše, v předešlých člán- cích obsaženě. Vždyť všichni při tomto jmeno- vání zahrnutí čeští úřadníci byli na řadě dle statu, a není přece nikterak vyloučeno, že by soudcovský úřadník extra statum jmenovaný ne- mohl býti dosazen definitivně t. j. jmenován samosoudcem. Zde naopak rozhodna jestta okolnost, že tito adjunkti byli převážnou větši- nou jmenováni pro celý obvod vrchního zem- ského soudu a přiděleni pak německým soudům, což v předešlém článku nazvali jsme hanebným zacházením s českým úřadnictvem a specialitou rakouskě justice; a za pravdivost těchto údajů ručíme !

Poukázali jsme v předešlém článku takék neutěšeným postupovým poměrům zejmena soudcovských úřadníků VIII. třídy dietní (soud cové a soudní tajemníci) v království českém tak bídně poměry neexistují věru v žádné ko runní zemi. Zlepšení těchto poměrů domáhají se čeští soudcové již od několika let. Úřadní cestou, totiž prostřednictvím presidia vrchnih zemského soudu poukazovali na výminečné po měry tyto, četná memoranda byla od nich po dávána ministerstvu spravedlnosti i oběma sně- movnám říšským, a nákladné deputace byly vy- sílány do Vídně: bylo dokázováno od nich na zá- kladě statistických dat, že postupové poměry z VIII. tř. do VII. tř. dietní jsou jen u soudcovských úřad- níků království českého tak nepříznivé, že jen v království českém existují výborně kvalifiko- vaní úřadníci soudcovšti, kteří s 23, ano is 24 léty služebními jsou stále ještě v VIII. tř. dietní. A přes to, že ministerstvo samo nesčí- slněkráte uznalo oprávněnost těchto požadavků, přes to, že neutěšené a nespravedlivé poměry tyto jsou rozhodujícím kruhům zcela dobře zná- my, akce od soudců k zlepšení těchto přimo zoufalých poměrů zahájené minuly se až dosud účinkem. Známo jest přece až příliš dobře, že ministr Gleispach v řeči své při zavedení no vého soudního řádu prohlásil, že nebude jedi ného soudcovského úřadníka, který by s 20 léty služebními byl ještě v VIII. třídě dietní, a na jaře tohoto roku dal ministr Körber vynikajícímu mladočeskému poslanci závazný slib, že neutě- šené poměry tyto zmírní jmenováním přiměře- ného počtu soudních tajemníků rady extra statum.

Prohlášení ministra Gleispacha ve příčině českých soudců (v ostatních korunních zemích se splnilo) ve skutek nevešlo a ministerský předseda dr. Körber závazného slibu svého — jako až dosud vždycky — nedodržel. Nelze tedy jinak, než vysloviti důvodné podezření, že neutěšené poměry tyto jen proto od vlády ví- deňské se nenapravují, aby čeští soudcové, dbal zákona, potrestáni byli za to, že nepodrobili se diktátu z Vídně ve příčině jazykových nařízení. A na tomto prohlášení přes opačné vývody listo nám nepřátelských trvámel Kdo zná poměry u soudů, kdo bedlivým okem sleduje, jak úzkostlivě hledí vláda k tomu aby do tak zv. uzavřeného území nedostal se žádný vyšší úřadník Čech, kdo pozoruje, jak čistě německý jest nyní obchodní soud v Praze — mimochodem řečeno zásluhou presidenta dvorního rady Šindeláře — a jak se strany Němců vší silou se pracuje k tomu, aby tako- výmto způsobem poněmčen byl i zemský soud v Praze, ten musí nám dáti za pravdu. Hájíme věc dobrou a spravedlivou a nedáme se v této příčině zmásti nikým a rovněž neopomenemei kdykoli později rázně vytýkati nepřístojnostia utlačování českých soudců v království českém. Jen tolik ještě s českou veřejností sdělujeme, fak važným a významným zjevem doby jest, že na první náš článek o bezpráví, na českých soudcích spáchaném, odpověděla »Abendpost«a na druhý článék — »Čas«. Tolik ke konstato vání pravdy !

Z volebního ruchu na Pardubicku (Pův. zpráva.) Ještě snad nikdy před tím tak vášnivě jako letos nerozpoutal se volební boj v politickém katastru pardubickém. Nemine dne, aby v tě které obci nekonala se schůze, v níž by se kandi- dáti obou stran — p. Udržal, jakožto samo- statný kandidát strany svobodomyslné a pan Švejk, jakožto agrárník — voličům nepředstavo- vali a nerozvíjeli svých programů. V úterý dne 8. t. m. pořádáno v okresu neméně nežli schůzí deset a jednou z nejhlučnějších byla volič- ská schůze chvojenecká, svolaná do hostinských místnosti p. Půhonného. A zajímavou do té míry, že se k ní pro zaměstnání na schůzi vENasa- vrkách, Slepoticích, Moravanech, Hlinsku atd. atd. ani jediný z kandidátů nedo stav inl. Voličů sešel se ve Chvojenci počet neoby- čejně značný, nepopíratelné znamení, že k vý- sledku pardubické volby přihlíží se i v krajince této s nemalým zájmem. Před zahájením schůze pak rozdáván voličstvu pamflet »Jak so ud sedlák z Polabí o kandidatuře ho- spodáře Udržala z Dolní Rovnée. tiskopis hemžící se osobním zostouzením a su rovými útoky na osobu samostatného kandidáta.

Funkcionáři schůze zvoleni příslušníci strany agrární pp. Tužil za předsedu, Kolí n z místopředsedu a Čapek za zapisovatele. Úvodn slovo uděleno zemskému poslanci panu Cha- loupkovi, jenž do schůze zavítal v zastou- pení páně Švejkově, kdežto za pana Udržala nepřišel nikdo a předsednictvu doručen toliko omluvný jeho list. Pan posl. Chaloupka rozvinuv kandi- dátní řeč za nepřítomného p. Švejka, prohla- šoval, že nemá úmyslu útočiti prý proti osobě protikandidátově, načež mluvil o počátcích jakož i o programových zásudách strany agrární. Strana tato prý plně uznává práci Udržalovu a oceňuje význam jeho v párlamentě; Udržal, ač man- dátu se vzdal dle tvrzení svého proto, aby pra- coval v ústrani, vystupuje prý na kolbiště poli- tické znova, aby prý mandát straně zachránil.

(Hlas: Zcela správně!) Je prý závazek, že Udržal, bude-li zvolen, vstoupí prý do klubu svobodomyslně strany. (Hlas: Také úplně správné! Má pravdu !) Na to mluví řečník o ja kýchsi očistách a poukazuje na osud zákona o branné předloze. »Proč se naši poslanci ne- postavili proti ní jako Uhři?« táže se řečník (Hlas: Vaši poslanci jsou neschopní lidě Udržal se proti ní postavil! Značný hluk a ne pokoj.) Posl. Chalo upka: Mladočeši svlékli už dávno železnou rukavicil Hlas: Ale Udržal ne! Styďte se o něn tak psáti v pamfletul Posl. Chaloupka: Udržal hájil nedávno celistvost a jednotu klubu. Proč se nyní stav svou kandidaturou proti nám? Hlas: Vašatý také v mnohém s klubem souhlasil a v jednotlivostech byl proti vlastním kollegům. Posl. Chaloupka: Udržal prohlašoval že chce býti mostem mezi Mladočechy a agrár níky, nyní však vnáší nesvár do našich řad (Hlasy: Není pravda! My ho chceme! T rozsoudí lid, co si o vaší politice myslí!) Posl. Chaloupka na to k vyzvání jed- noho z voličů výklady své ukončuje s přáním, aby volba byla šťastnou a na prospěch če- ského lidu. Pan Pilný konstatuje, že pan Udržal přijal kandidaturn z nátlaku důvěrní ků voličstva (Hlas: Slyšte ! Slyšte !) a jen proto, že se o něm šířily nepravdivé řeči, jak prý by mu bývala slíbena jakási sinekura. Aby zvěsti tyto vyvrátil, odhodlal se k samo- statnému vystoupení na zápasišti politickém. (Výborně! Hlučný potlesk souhlas.) Na to vyvrací řečník jednotlivá tvrzení poslance Chaloupky a za všeobecného souhlasu dokazuje mu úplnou zvrácenost pojmů, jakož i řadu nepravd o osobě samostatného kandidáta tvrzených.

Pan Michalec z Rovné táže se pan Chaloupky, proč že nebyl pan Švejk zvolen svého času na Čáslavsku, když tam kandidoval proti dru. Pacákovi. Je-li mužem tak výtečných vlast- ností, jak o něm jeho stoupenci tvrdí, jes s podivem, že na Cáslavsku dostal toliko 500 z 2700 hlasů? Pan Shejbal z Rovné uvádí, že Udržal, vzdal-li se mandátu, neučinil to ze žádné radosti nebo slasti. Když r. 1897 pohanil posl. Pessle český národ, byl to Udržal, jenž ho vyzval k souboji za nejtěžších podmínek a nyní házi se po něm v hanopise za to blátem. (Hlasy: Hanba! Křik a lomozný nepokoj.) Ve straně agrární pracoval Hrubý, škůdce rolnických zájmů a když Udržal po- ukazoval na jeho zhoubnou činnost ve schůzi na Žofíně, byl agrárníky ukřičen. (Velký hluk a nepokoj.) A za takovými lidmi má nyní rolnictvo českého východu jiti? (Hlasy: Hanba! Abcúg ! Skandál ! Styďte sel) Rolnictvo aby ukázalo, že si takových lidí váží, bude Udržala volití jednomyslněl (Hlučný, dlouhotrvající potlesk a bouřlivý sou- hlas.) Na to promluvili ještě pp. Baudyš z H - děšovic, Michalec z Rovné, Hádekz Chot- če a Halounek z Hoděšovic, kteří vesměs vy- slovili se proti kandidatuře páně Švejkově. Ze- jmena p. Halounek končil svou řeč význam- nou větou: „Jste, páni poslanci, důvěrníky jed- noho a téhož národa, proč činíte strany mezi sebou a proč trháte sami or- ganisaci a jednotu? Budete-li se stále rozštěpovati a tříštiti, pak ovšem český národ brzy spláče nad smutnými zkušenostmi. (Hlučný, dlouho trvající a bouřlivý souhlas a potlesk.) Na to vyvracel posl. Chaloupka jedno- tlivé výtky řečníků, ale činil tak za obrovského nepokoje a přerušován hlučnými výkřiky, takže v řečnění a ve výkladech konečně ustal. Místy ozvaly se při jeho slovech výkřiky: „To je lež!“ „To si nedáme napovídat“ atd.

Potom příhlásil se ke slovu p. Kohoutek z Ostřetína a navrhl resoluci, v níž se p. Udržalovi vyslovuje úplná důvěra voličstva a jíž se Udržal proh la- šuje za opětného kandidáta. Zároveň odmítá se voličstvem nečestný útok podniknutý na osobu páně Udržalovu pamíletem, před schůzí rozdávaným, a zavrhuje se kandida- tura páně Švejkova. Pan Chaloupka: S obsahem pamfletu také nesouhlasím, ale není, koho bychom měli volat ke zodpovědnosti. Takové pamflety spíše zájem strany poškozují, než aby jim prospívaly. Kdož ví, z jakých řad vyšel onen pamflet. Hlasy: Z vaší! Byl „Obranou zemědělců“ rozesílán! Byly do něho baleny plakáty o vašich schůzích! Hanba! Styďte se, vy poctiví bojovnícil Skandál! Pan Půhonný: Jsem důvěrníkem strany agrárni, ale nevím, kdo by to byl rozesílal. Ostatně, až na ostrý sloh, je tam všechno pravda — — — Po slovech těch rozpoutala se v místnosti vřava nepopsatelná. „Styďte se za toto tvrzení!“ ozývalo se z jedněch úst. „Co máte proti Udrža- lovi? Hanba vám! Skandál!“ Hlasy: Ať se hlasuje o resolucií Předseda p. Tužil (obklopen svými přívrženci): Nač pak hlasovat o resoluci? At 10. září volí každý dle svého nejlepšího svědomí a není potřebí nic číst! Velká, neutišitelná bouře a hluk se vzmáhá. Posluchačstvo zvedá se ze sedadel: „To je bezpříkladná strannickost! To je skandál! Zna- silňování většiny!“ volá se se všech stran. Předseda p. Tužil (v ohlušujím hluku): Přejete-li si, dám tedy hlasovat! (Hlasy: Ticho! Ticho! Jiné hlasy: Vyjděme odtud! Opusťme tuto síň! To není voličská schůze! To je hanebné jednání!) Předseda: Já dám tedy znovu hlasovat! Hlasy: Ne! Ne! Nechceme více! My vám ukážeme při volbě své smýšlení. Předseda: Končím schůzi! Za ohlušujícího povyku a bouřlivého vzru- šení se schůze rozchází.

Denní zprávy. — Německá strana lidová, jinými slovy, strana páně Körbrova konala včera v Linci sjezd, k němuž dostavilo se asi 25 poslanců. Slovo neměl tam opatrný a diplomaticky uhlazený Derschatta, nýbrž poslanec Löcker, jenž dosud nezapře v sobě buršáka, kterému »bierzipfel«z kapsy čouhá. Pan Löcker byl tak laskav, že největší pozornost věnoval nám Čechům a naší obstrukci. Dopustili prý jsme se dvou velkých hřichů na Němectvu v tomto státě. Jednak tím, že jsme obstrukci »ztrivialisovali«. Dnes prý to zcela všední prostředek, kterého se užívá