1
masthead
Ročník padesátý třeťl.
2
masthead
V Praze, v pondělí 2. června 1913.
Praha
4
article
Maranni a večerní listy
předplácl se
V Praze v administracii
na měslo.
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojt donáškoui
a město. . .
na čtvrt luta ! . . . 7 K 6zh
ve fiálkácho
se měslo . . . . . 2 K s0
Poštoul
na město.
na čtvrt leta . . . S K a0
s dvojí zásilkou
na měslo-
ne čtvrt lete
Praha
Poštoul
6
article
Redlova vyzvědačská aféra.
Redlova vyzvědačská aféra.
Loňská demíse Schemuy a Auffenberga.
Z Vídně, 1. června. „N. W. Journal“ sdě-
luje, že ve vojenských kruzích již na podzim
minulého roku za doby mezinárodní krise bylo
zjištěno, že existuje vyzvědačský komplot ve
prospěch Ruska a že v důsledku tohoto zji-
štění odstoupil tehdejší chef generálního štábu
Schemua a ministr vojenství ryt. Auffenberg
Jejich odstoupení bylo tehdy záhadou, pravá
příčina je známa teprve nyní. Že však jde
plukovníka Redla, tehda ještě nebylo známo
Prohlídka v pražském bytu Redlově.
Z Vídně, 1. června. (Hzg.) Potvrzuje se.
že Redl měl ve svém bytě celou registra-
turu, obsahující přesný přehled jeho vyzvě-
dačské činnosti. Na základě této registra-
lury velice prý bude usnadněno další vyše-
třování.
Z Vídně, 1. června. Material zabavený
v pražském bytě plukovníka Redla, jmeno-
vitě spisy, dopisy, telegramy a různé doku-
menty, zaslán byl do Vídně, kde vede se
vyšetřování v této věci. Oba auditoři, Vor-
líček a Mayersbach, celý týden budou za-
městnáni prohlížením tohoto materialu. Jde
jmenovitě o zjištění celé řady osob, jež byly
s Redlem ve stycích.
Redlův
Schemuy
N W
Redl
Vídeň
Rusko
7
article
Co Redla svedlo?
Redl
8
article
Z Vídně, 1. června. (Dtzg.) Sděluje se, že
plukovník Redl oněm neznámým dosud veřej-
nosti čtyřem důstojníkům, kteří ve Vídni v
hotelu „Klomser“ vyslýchali, na otázku, co
přimělo ho ke zradě, odpověděl, že propukla
prý v něm jednoho dne chtivost po pe-
nězích. Slyšel prý vypravovati, že platí s
za jednotlivé důležité dokumenty 50 až 100
tisíc korun.
Myšlenka, že takovým lehkým způsobem
může nabýti velikého množství peněz, od toho
dne jej neopustila a vehnala jej v náruč zlo-
činu. Od té doby klesal se stupně k stupni.
Redl
Vídeň
9
article
Z dalšího vyšetřování.
Z Vídně, 2. června. „Montagsrevue“ ozna-
muje, že v aféře Redlově vyměněny
četné a důležité zprávy rozhodu-
jících instancí rakouských a ně-
meckých a že ve vojenských kruzích stále
ještě nevěří, že škoda Redlem způsobená na-
byla rozsahu původně ohlašovaného.
Dojem ve varšavském generálním štábu.
Z Varšavy, 1. června. Z vojenských kruhů
se sděluje, že objevení vyvědačské aféry Re-
dlovy ve varšavském generálním štábu vyvo-
lalo největší pozornost a dokonce zděšení.
Redl byl výhradně ve stycích s varšavským
generálním štábem, odkud Redlovy informace
byly dopravovány dále. V zasvěcených kru-
zích se praví, že Redl byl s vojenskými úřady
ruskými ve stycích přes 10 let. Živější činnost
vyzvědačskou ve prospěch Ruska vyvíjel te-
prve v posledních šesti letech a to od okamži-
ku, kdy osobně přibyl do Varšavy a docílil do-
hody s generálním štábem.
Od roku 1906 jezdil Redl dvakrát až tři-
kráte ročně do Varšavy, kde se zdržoval vždy
2—3 dny, někdy 2—3 neděle. Roku 1910 strá-
vil Redl plné tři neděle ve Varšavě, v době,
kdy dlel tam také generál Miščenko, tehdejší
vojenský attaché ruský ve Vídni, spřátelený
s Redlem. Redl, který úplně ovládal ruskou
řeč, vedl ve Varšavě život veselý a měl také
poměr s německou subretou ve Varšavě, kte-
rá později následovala Redla do Vídně.
Redlův
Redl
Miščenko
Vídeň
Varšava
Rusko
10
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“
Audience Lukacsova.
Z Pešti, 1. června. [K. k.) Uherská telegr
kancelář oznamuje z Vídně: Ministerský před
seda dr. šl. Lukacs přijat byl Jeho Veličen
stvem o 11. hod. 30 min, ve slyšení, které po
trvalo celou hodinu. Panovník vyslechl zprá
vu ministerského předsedy o politické sítuaci
jakož i zprávy o ostatních běžných záležito
stech. O 5. hod. odjel dr. šl. Lukacs zpět do
Pešti.
Uherští průmyslnící a obchodníci ve Vídní.
Z Vídně, 1. června. (K. k.) Ministr ob
chodu přijal dnes v místnostech ředitelstv
c. k. poštovní spořitelny uherské průmyslníky
a obchodníky. Mezi jinými dostavili se: mi
nistři hr. Berchtold, ryt. Biliňski, ryt. Kroba-
tin, ministerský předseda hr. Stürgkh s mi-
nistry Zaleským a drem. Trnkou, místodržite
sv. p. Bienerth, členové panské sněmovny dr.
šl. Baernreither a Sieghard, starosta dr. Weiss-
kirchner, guverner Rakousko-uherské banky
Popovič, zástupcové bankovních ústavů, re-
presentanti obchodních a živnostenských sdru-
žení, poslanci, žurnalisté atd. Ministr obchodu
uvítal roztomile hosty, kteří dlouho setrvali
živém hovoru.
doktor
Berchtold
Krob
Stürgkh
Trnka
Bienerth
šl
Baernreither
Sieghard
Weiss
Popovič
Pešť
Vídeň
Rakousko
panská sněmovna
11
article
Náhlé úmrtí podplukovníka.
Z Vídně, 1. června. (K. k.) Dnes v noci
zachvácen byl podplukovník Filip de Sarlay
pěšího pluku čís. 63 a velitel doplňovacíh
okresu v Bystřici (Uhry) poblíž Hradního ná-
městí náhlou nevolností a brzy na to zemřel
K mezinárodní finanční konferenci.
Z Paříže, 1. června. (K. k.) Ministerstve
zahraničních záležitostí rozeslalo členům me-
zinárodní finanční komise, jež sejíti se má ve
středu, spis, jímž má jim býti ulehčen pře-
hled prací, jež finanční komise má provésti
Tento spis opírá se, jak zdůrazněno v před-
mluvě, o údaje tureckých delegátů o správě
tureckého dluhu, jakož i o zajímavé práce
německých delegátů.
„Temps“ tvrdí, že tento spis vyvolal
jistých delegátů podivení. Tázali se, proč
spis obsahuje pochvalný poukaz na německé
výklady a výklady ostatních delegátů, jak se
zdá, ignoruje. Ovšem, konference jest čistě
odborná a první francouzský delegát bude po-
vinen říditi ji nestranně, přes to však nelze
pustiti politiku se zřetele. Tak jest příkazem
ruského politického taktu, aby v Paříži za-
stával se věci balkánských států. Při tom
má Rusko nejplnější právo počítati na přispě-
ní Francie, jako kdysi Francie v Algecirasu
počítala na přispění Ruska. Delegáti obou
spojených států musí zůstati v nejužším spo-
jení a třeba že má Francie povinnost, aby há-
jila zájmy francouzských majitelů tureckých
cenných papírů, nelze přece neobratnostm
ohrožovati shodu obou států. Ministr Pichor
dal také v tomto směru velevyslanci Izvolské-
mueujištění. My s naši strany — končí list —
jsme toho názoru, že Francie ve východních
otázkách musí přenechati svému ruskému
spojenci vůdčí úlohu a že Rusko má právo.
aby první projevilo svůj názor.
Sarlay
Pichor
Vídeň
Bystřice
Uhry
Paříž
Temps
Rusko
Francie
Algeciras
12
article
Trůnní řeč rumunská.
Z Bukurešti, 1. června. (Ag. Roumaine.
Trůnní řeč, kterou skončeno bylo včera v
schůzích obou sněmoven sněmovní zasedání
praví: Jsem šťasten, že mohu projeviti svoje
uspokojení nad moudrostí a horlivosti, s nimiž
podjali jste se úkolů, zemí vám svěřených
Zvolení byvše po prvé fasi balkánské krise
mohli jste lépe znáti mínění v zemi. Vaše du-
věra k vládě dokázala, že vládní politika od-
povídá skutečným zájmům království. Zacho-
vávajíc neutralitu, přispělo Rumunsko k loka-
lisování války, což opět umožnilo velmocem
požívati dobrodiní míru. Tím nejenom, že jsme
hájili dobře pochopené zájmy země, nýbrž
podporovali jsme také snahy mocností. Vztahy
k Bulharsku, jež následkem radikáln
změny berlínské smlouvy musily býti posta-
veny na novou základnu, kterou chtěli jsme
ujednati přímou dobodou, vedly nás ku při-
jetí prostředkování, jehož výsledkem byl pe-
trohradský protokol. Sněmovna.
zmocnivší vládu, aby protokolu použila, do-
kázala politickou zralost země a konstatuji
tento moment s tím větší radostí, protože —
ač oposice disponuje velmi četnými hlasy —
stalo se schválení téměř jednomyslně. Mimo-
řádné úvěry, povolené sněmovnou na vojsko.
umožnily mu, aby ještě lépe odpovídalo ne-
ochvějné důvěře země v její armádu a podaly
také důkaz o příznivé zemské finanční si-
tuaci.
Zacha
Bukurešť
Rumunsko
Bulharsko
13
article
Rumunský parlament.
Rumunský parlament.
Z Bukureští, 1. června. (Rumunská tel
agentura.) Zasedáni parlamentu bylo skon-
čeno.
Z Bukurešti, 1. června. (K. k.) Poslane
Mikuláš Filipescu, Virgil Arton a dr. Gianí
vzdali se svých mandátů. Předseda senátu
Theodorosetti, prohlásil v závěrečné schůzi
senátní, že se vzdává své funkce. Senát
usnesl se však jednomyslně, že nebere tuto
resignaci na vědomí.
Z Bukurešti, 31. května. (Ag. Roum.)
»Rumanije« píše: Několik časopisů uveřej-
nilo zprávy o tajných schůzích senátu, v nichž
se ministru vnitra Take Jonescuovi přičítaj
úsudky o jistých mocnostech, mezi nimi
o Turecku, jimiž by se tyto mocnosti mohly
právem cítiti dotčenými. Jest samozřejmo
že tyto zprávy vznikly z fantasie.
Rumunsko a Bulharsko.
Z Bukureští, 1. června. (K. k.) Ježto pe-
trohradský protokol byl schválen sněmovnou
ustanoví rumunská vláda v nejbližších dnech
pohraniční komisi a upozorní bulharskou vlá-
du, aby smíšená komise ihned zahájila práce
protože práce tyto musí býti skončeny ve lhů-
tě stanovené protokolem, totiž do 26. červ
na p. k.
švédský král v Dánsku.
Z Kodaně, 1. června. (K. k.) švédský krá
přibyl sem odpoledne obrněným křižákem
„Oskar II.“, jenž provázen byl 4 torpedovka-
mi, aby vykonal oficiální návštěvu dánskému
králi. Král Kristian dostavil se do přístavu
čele všech dlících zde princů a představenýci
úřadů.
Filipescu
Arton
doktor
Gianý
Theodorosetti
Roa
Take Jonescu
Oskar II
Kristian
Bukurešť
Turecko
Rumunsko
Bulharsko
Dánsko
Kodaň
senát
Rumanij
14
article
Kjamil paša.
Z Cařihradu, 1. června. (K. k.) Příjezd
Kjamila paše, který se ubíral do Smyrny
musil však vystoupiti v Cařihradě, poněvadž
cesta do Smyrny po vodě byla nemožnou,
měl za následek, že vojenské úřady vyzvaly
Kjamila pašu, aby ihned opustil hlavní mě-
sto, a mimo to daly jeho byt střežiti polici-
sty. Tito zabránili nejen soukromníkům, ale
také prvním dragomanům anglického a fran-
couzského velvyslanectví navštíviti Kjamila
pašu. Teprve na stížnost u vlády dostali
diplomatičtí funkcionáři dovolení navštíviti
Kjamila pašu. Tomuto bylo později také do-
voleno přijmouti bývalého ministra Arifa
Hikmeta pašu, zetě Abdula Hamida, a své
příbuzné.
Z anatolských provincií.
Z Cařihradu, 1. června. (K. k.) Arménský
patriarcha odevzdal Portě opětně memorand um.
obsahující stížnosti do situace v anatolských pro-
vinciích a žádající účinná opatření. Patriarchát
obdržel telegrafické zprávy o nových násilnostech
Kurdů.
Hikmet
Hamid
Cařihrad
Smyrna
15
title
Válka na Balkáně.
Balkán
16
article
Napjetí srbsko-bulharské.
Napjetí srbsko-bulharské.
Schůzka Gešova s Pašičem.
Ze Sofije, 1. června. (K. k.) Ministerský
předseda a ministr zahraničních záleží-
tostí Gešov odjel dnes o 6. hod. večerní
v průvodu srbského vyslance Spalajko-
viče jakož i bulharských vyslanců v Italii
a Srbsku, Rizava a Toševa, na hranice.
kde sejde se srbským ministerským před
sedou.
Z Bělehradu, 1. června. (K. k.) Mini-
sterský předseda Pašič odjel o 2. hod. odp
do Caribrodu, kde sejde se o 8. hod
več. s bulharským min. předsedou.
Dr. Danev nástupcem Gešova.
Ze Sofije, 2. června. Následkem při-
ostření politické situace dr. Danev povolán
telegraficky z Londyna a ministr finane
Theodorov z Paříže do Sofije. Vzhledem na
postavení kabinetu rozšiřují se zprávy, že
Danev možná stane se předsedou nového
kabinetu.
Gešův
Pašič
Gešov
Tošev
doktor
Danev
Sofijá
Srbsko
Rizava
Bělehrad
Min
Caribrod
Paříž
Napjetí srbský
17
article
„Norddeutsche Allgemeine Ztg.“ o pode-
psání míru.
Z Berlína, 1. června. (K. k.) „Norddeutsch
Allgem. Ztg.“ píše: Skutečnost, že dne 30
května podepsán byl ve Sv.-jakubském pa-
láci v Londýně preliminář míru balkánské
války, vítána jest vřele všude s náležitým
uznáním toho, jak státní tajemník sir Edvard
Grey řídil namáhavá vyjednávání. V prove-
dené nyní historické události mohou velmoci
spatřovati důkaz, že jich svornost, osvědčeno
v mnohých obtížích, vedla k žádoucímu před-
běžnému usnesení a mohou z toho čerpati po-
sílení pro další společnou práci. Ke státníkům
balkánského spolku chována jest důvěra, že
ničeho neopomenuli při pokusech o příznivé
rozřešení nerozhodnutých otázek. Existuje-l
dnes nějaké nebezpečí pro mír, učiní evrop-
ská diplomacie dojista prostředkující kroky
Všechny rozumné úvahy mluví proti vypuk-
nutí války. Mezi mocnostmí zdá se, že jes
odstraněno všechno nebezpečí srážky a po-
slední mraky na blízkém Východě snad brzy
se rozptýlí.
V droi nem prodle jir
ranní . sabe
večerni
aa l
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo . . . . . . . 10
večerní .
Inseráts
platí se hotově napřed
Předplneeni a inserty přijima
zdmnistrace v Marianské ul., a
Tam nacházeji se táž
rodakcn, tiskárna a expediee
„Národních Listů“
Rukopisy se nevrnoai
Berlín
svazek
Londýn
Norddeutsche Allgemeine Ztg
Norddeutsch Allg
sir Edvard Grey
18
article
Cizozemci v Turecku
Z Cařihradu, 1. června. (K. k.) Porta ode-
vzdala zahraničním zástupcům oznámenou od-
povědní notu o podmínkách, za kterých jsou
cizozemci povinni platiti živnostenskou daň
Nota přijímá část povšechných podmínek.O
zvláštních podmínkách jednotlivých velevy-
slanectev, týkajících se úpravy sporných dluž-
ných pohledávek, jakož i o jiných otázkách,
prohlašuje Porta, že bude nároky jednotlivě
zkoumati a že o nich rozhodne, ale až po
schválení živnostenské daně, kdežto velevy-
slanci svůj souhlas k její vybírání činí závi-
slým na provedení zvláštních podmínek.
Port
Turecko
Cařihrad
20
article
Z Petrohradu, 1. června. (K. k.) Petrohradská
telegr. kancelář je zmocněna prohlásiti za na-
prostou smýšlenku podezření, pronesené bulhar-
ským listem »Mirem«, jako by Rusko bylo onou
velmocí, která nabídla prý Srbům kompensace
ve vardarském údolí, vzdají-li se pobřeží jader-
ského moře.
Srba
Petrohrad
Rusko
Mir
21
title
Posl. J. Maštálka o politické
Posl
J Maštálek
22
article
situaci.
Z Nové Paky, 1. června.
Nová Paka
23
article
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů.-)
Posl. Jindřich G. Maštálka zavítal
dnes do Nové Paky, aby na veřejne
schůzi, svolané místním odborem národní
strany svobodomyslné s obchodním gremiem
novopackým do prostorné dvorany hotelu
»Central«, promluvil ke svým voličůmo
politické situaci a upřímná naprostá
důvěra a srdečné nelíčené přátelství, kterých
u nich požívá, soustředily mu velice četné
posluchače, mezi nimi i hojně dam. A také
místní organisace ostatních měst jeho voleb-
ních obvodů — pro volbu poslance zemského
i říšského — použily této vítané příležitosti
a vyslaly na dnešní schůzi novopackou četné
své delegáty. Učinily tak zejména organisace
v Jičíně, Hořicích, Jilemnici, Sobotce aj.
Poslanec J. Maštálka, pozdraven
byv již při vstupu do dvorany salvou vše-
obecného potlesku, probral a objasnil svým
vděčným posluchačům všechny dnes aktuální
otázky v našem životě politickém, zabýval
se zevrubně poměry na říšské radě i otázkou
česko-německé dohody, zejména pak otázkou
příštího postupu české delegace ve Vídni
byl za své klidné, plně přesvědčivé a jasné
vývody, které sledovány byly od počátku až
do konce s největší pozorností a porozumě-
ním, odměněn upřímnou všeobecnou pochvalou
a potleskem.
Schůzí zahájil před 2. hod. odpolední
předseda místní organisace národní strany
svobodomyslné, starosta mésta pan Záhejský
upřímným uvítáním osvědčeného přítele města
Nové Paky poslance J. G. Maštál ky
(Hlučný potlesk.) i všech přítomných a po-
žádal ho, by se ujal slova
Posl
G Maštálek
J Maštálek
Záhejský
Nová Paka
Jičín
Hořice
Jilemnice
Sobotka
Vídeň
Central
organizace národní strana
Maštát ka
24
article
Posl. J. G. Maštalka:
Posl. J. G. Maštalka:
Velectění pánové! Děkuji za sympatický
projev, kterým jsem byl pozdraven při vstupu
do této síně a zejména vítám, že mladá gene-
race svobodomyslná se dostavila do této
schůze v tak hojném počtu, aby dokumento-
vala, že má zájem na rozvoji naší strany.
Posl
Maštalka
25
article
Sebevražda důstojníka ve Vídní.
Z Vídně, 1. června. V noci na neděli skon-
čil v Pratru sebevraždou důstojník, jehož jmé-
no se tají. Má se za to, že tato důstojnická
sebevražda je v souvislosti s vyzvědačskou
aférou Redlovou.
Zatčený důstojník štěpán Horinka.
O příteli Redlově, hulánském nadporu-
číku štěpánu Horinkovi, sděluje »Zeit« tyto
podrobnosti: Ve Štokravě, kam Redl od roku
1911 téměř denně přijížděl, aby navštívil
Horinku, poznal rytmistra S., s nímž se
spřátelil. S těmito důstojníky stýkal se Redl
v domě velkoprůmyslníka P., kamž byl pra-
vídelně zván.
štěpána Horinku znal Redl již leta.
Intimní přátelství obou budilo všeobecnou
pozornost. Redl jezdil téměř denně do što-
kravy. Dříve než si opatřil vlastní auto, po-
užíval k těmto jízdám autodrožky, za niž
platil měsíčně 2—3000 korun. Tento měsíční
výdej převyšoval asi třikráte měsíční služné
Redlovo jako podplukovníka. Když Redlovi
nebylo možno pro úřadní jednání denně
jezditi do Štokravy, přesídlil Horinka do
Vídně do bytu Redlova a jezdil denně do
služby ke své posádce.
Dobrý poměr Redlův k mladému poru-
číku projevoval se pak ve společném bytě
takovým neobyčejným způsobem, že služeb-
nictvo bylo celé zaraženo. Byl-li oběd doma.
obsluhoval Redl svého mladého přítele
u stolu a neměl-li H. službu a chtěl spáti
dlouho do poledne, bděl Redl nad ním. Redl
později koupil Horinkovi druhé auto, které
mu dal úplně k disposici. H. měl brzy tolik
peněz, že si opatřil přítelkyni, jíž zařidil
skvostný byt. U této přítelkyně byl H. také
zatčen ve středu. H. hleděl nápadný svůj
poměr k Redlovi vysvětlovati tím, že vy-
kládal, že je Redlův nemanželský syn. Když
však byli spolu vídáni v nočních místnostech
a ve společnosti damského polosvěta, zdálo
se toto tvrzení Horinkovo podivným.
Redlův
Redl
Horinka
Horink
Horinkův
Vídeň
Štokrava
dům velkoprůmyslník P
26
article
FEUILLETON
FEUILLETON
Turistika a návštěva cizinců po
stránce hospodářské.
27
article
Jak utváří se poměry cizinecké návštěvy
první zemi cizinecké, ve Francii, a v prvním městě
v tomto smyslu, v Paříži? Je známo, že Amerika
zásobuje, anebo lépe řečeno zaplavuje v posled-
ních desítiletích svými plodinami a průmyslovým
výrobky celý svět a také Evropu. Vývoz ame-
rický jest tak mocný, že převyšuje vzájemný vý-
voz evropský do Ameriky o 21/% miliardy franki
ročně, to jest, sumu tuto musí Evropa za odebra-
né zboží anebo jiné hodnoty hotově zaplatiti,a-
nebo ji jiným způsobem vyrovnati.
A že nejde o obnos nepatrný, seznáme po-
rovnáním na př. jen s rozpočty některých států
evropských. Tak rozpočet rakouský činí na rol
1912 2 miliardy 900 milionů korun, rozpočet fran-
couzský něco přes 4 miliardy korun atd.
A čím vyrovnává se tato diference 21/2 mili-
ardy?
Možno říci, že v první řadě anebo z největš
části cizineckou návštěvou americkou do Evropy.
Francie
Paříž
Amerika
Evropa
28
article
Sumu tuto zaplatí těch 200—300.000 Američanů
kteří ročně dopraviti se dají přes oceán, aby
navštívili starý svět a mnohý z nich starou vlast
Tito američtí cizinci přinášejí tyto obnosy, jak
zjištěno bylo r. 1907, kdy u 4 bank pařížských
předložili severoameričtí cizinci pokladničních a
jiných poukázek za více než za 1 miliardu, při-
rozeně proto, že hotové peníze potřebovali ku pla-
cení v Paříži anebo ve Francií, poněvadž jinak
vybrání hotových peněz v Paříži nemělo by žádné-
ho smyslu. Úvážíme-li, že jednalo se v případě
tomto jen o 4 banky pařížské a jen o občany severo-
americké, můžeme učiniti si představu o sumách.
které cizinci v Paříži a Francii utratí, a tím také
o pramenech národního bohatství Francie, její pře-
vaze finanční a také vlivu peněžního trhu francouz-
ského na finanční poměry ostatních států evrop-
ských. Při tom nesmíme zapomenouti, že vý-
voz francouzský sám o sobě jest pasivní, jsa mimo
to se svými 6.4 millardami franků slabší, než vývoz
severoamerický, který činí 91/2 miliardy, nežl
anglický s 12 miliardami, a německý s 9 miliardami
franků ročně.
Je přinozeno, že tyto zdroje příjmů, plynoucí
návštěvy cizinců ve Francii, povzbuzují též jiné
země, v první řadě sousední říši německou, aby
následovala tohoto lákavého příkladu. A to se ta-
ké děje. S neuvěřitelnou takřka horlivostí a pře-
kotností zakládají, upravují a doplňují Němci v le-
tech posledních veškerá zařízení, sloužící k úče-
lům cizineckým; rozšiřují se obrazárny a musea
zřizují sbírky, stavějí přepychové hotely a zá-
bavní místnosti, villové čtvrtí, zahradní města, re-
staurují staré památky, zámky a hrady, zřizují no-
] Z přednášky mag. r. Fr. Boháčka. — Část.I
viz v »Nár. Listech« ze dne 19. května.
Američan
Němec
Boháček
Paříž
Francie
29
article
vé trati a spojky, mezinárodní přepychová spojení
železniční přímá spojení s j inými hlavními městy
hlavně ovšem s říší ruskou, neboť Rus vedle
Amerikána platí za nejvýsnějšího cizince. Ve sna-
ze po zvýšení návštěvy cizinecké jdou v Německu
tak daleko, že na př. s obrovskými dotacemi za-
kládají i zvláštní museum pro rakouské umě-
ní, tedy instituci, kterou ani Rakousko samo ne-
má, a vůči které rakouské úřady zaujaly jen t
stanovisko, že upozorňují politické úřady na tuto
akci s nařízením, aby hleděly překaziti vývoz u-
měleckých památek rakouských do ciziny, jež
Rakousku se hledají a kupují.
Že ostatně i v Rakousku samém je možno pů-
sobiti na zvýšení cizinecké návštěvy, vidíme na
Tyrolích. V zemi této spojily se správa státní
správa země a všecky autonomní a svépomocnéú-
řady a korporace k tomu cíli, aby s velikými in-
vesticemi, náklady na zlepšení všech zařízení ci-
zineckých a organisovanou propagandou návštěvu
Tyrol co nejvíce zvýšily, a to se také v překvapu-
jící míře podařilo.
Rus
Amerikán
Německo
Rakousko
30
article
Ve slavnostním spíse, který v r. 1910 ke 20.
letému jubileu svého trvání vydal zemský cizine-
cký svaz tyrolský, je řada statistických dat, z nicht
některá jsou neobyčejně zajímavá. Zpráva uvádí.
že za posledních 16 let, od r. 1893—1909, během
kterých návštěva cizinecká byla sledována, zvý-
šil se počet cizinců ze 320.000 na 840.000, o 148
proc., z čehož na skutečné cizince, t. j. cizí státní
příslušníky, připadlo dokonce o 167 proc., počet
hotelů zvýšil se z 1101 s 20.000 postelemi na 250
s 54.025 postelemi, počet postelí v soukromých do-
mech pro ubytování cizinců stoupl ze 6090 na
18.800, příjem za lístky na drahách za 5 let od r.
1904—1909 stoupnul ze 61/2 mil. na 9 mil. Korun.
doprava na hlavních tratích v 20 letech se více
než zdvojnásobila, na lokálních drahách stouplaz
2 mil. na 7 mil. osob, pošta dopravila r. 1890 30
mil., v r. 1909 75 milionů dopisů, v týchž letech
235.000 a 3.995.000 telegramů a 850.000, pokud
se týče 3,216.000 poštovních zásilek, přebytek do-
pravy poštovní zvýšil se z 257.000 na 806.000 K
ročně, prodej tabáku a doutníků stoupnul v téže
době z 5,800.000 na 10 mil. korun, produkce vína
z 330.000 hl na 977.000 hl. daň spotřební z 2300.000
na 4.560.000 K, zemské dávky z 1,270.000 na k
6.957.000, výdej cizinců v hotelích a hostincích,
pokud zjistiti se dalo, stoupnul v době té z 18 n
34 milionů korun, příjmy osob, dani podrobených.
31
article
stouply dle odhadů úřadů státních za 10 let 1898—
1908 o 69 proc., z 65 na 110 milionů korun ročně.
vklady spořitelen zvýšily se za posledních 18 let e
144 na 323 milionů korun, v zemi, která nečítá ani
plný milion obyvatelů, takže následkem tohoto
hospodářského vzestupu možno bylo uživiti a za-
městnávati více lidí než to bylo možno v dobách
dřívějších a než jest to možno v jiných zemích
korunních našeho mocnářství. Přírůstek obyvatel-
stva Tyrol činil dle sčítání lidu v období 1880—
1890 1.77 proc., v období následujícím 1890—1900
již 5.72 proc. a v posledním období 1900—1910 do-
konce 11 proc. (v Čechách jen 7 proc.).
Tyroly jsou vedle Vorarlberku, Štyrska a Mo-
ravy jedinou zemí rakouskou, ve které od r. 1890
počet obyvatelstva stále stoupá, a mímo to vedle
Vorarlberk
Štyrsko
Tyroly
Čechy
32
article
Přímoří. Dol. Rakous a Solnohrad jedinou zemí,
níž od r. 1890 vykázáno jest osob přistěhovalých
více než vystěhovalců. Dle číslic uvedených jest
nejen výdělečná činnost obyvatelstva, ale též jeho
úspory a blahobyt nejen absolutním, ale u porov-
nání s jinými zeměmi též v relativním vzrůstu, kte-
rážto okolnost přirozeně vede též k větší poplat-
nosti. Zpráva vypočítává, že Tyroly na daních
jiných dávkách odvádějí 50 mil. korun ročně, na-
proti tomu dostávají 34 mil, korun, takže staly se
ze země pasivní korunní zemí aktivní. Třeba
statistické výkazy nutno při konečných úsudcíc
bráti s jistou opatrností, přece nepopíratelno jest.
že na hospodářském vzestupu Tyrol má, ne-li vý-
hradnou, tedy největší zásluhu zvýšený ruch cizi-
necký.
Tato skvělá líc má však z našeho hospodář-
ského i politického hlediska posuzováno, též vel-
mi nevlídný rub.
Dolo
Rakousy
Solnohrad
Tyroly
33
article
Zpráva sama uvádí, že místodržitelství tyrol-
ské vypočetlo, že za posledních let investovalo s
v Tyrolích do zařízení sloužících ruchu cizinecké-
mu více než 300 mil. korun peněz většinou stát-
ních a zemských. Při tom však v podrobných vý-
kazech nákladu toho scházejí mnohé obnosy, kte-
ré by tam též zařazeny býti měly, neboť je těžko
říci, že slouží jiným účelům nez cizineckým, anebo
do jisté míry representačním, přehnané investic
na stální dráhy, na státní silnice, na úpravy toků.
na stavby různých erárních budov, které jdou do
milionů. Tak jen namátkou z rozpočtu státního na
r. 1909 vidíme, že na silnice tyrolské povolena by-
la částka přes 2 mil. K, na silnice v celém krá-
lovství Českém však jen 11/2 mil. K. na úpravu to-
ků, resp. stavby vodní v Čechách v r. 1909 2 mil.
kor., v Tyrolích však, jimž nevyčítají tento vyho-
zený obnos jako Čechám, 1,100.000 K, v rozpočtu
na r. 1910 pro Čechy na vodní stavby neceléz
mil. K, pro Tyroly více než 800.000 K. atd.
Tyroly
Čechy
34
article
Je důležito povšimnouti si též stanovisek, jaká
zaujímá ve věcí cizinecké návštěvy správa státní.
Ministerstvo financí, vydávajíc r. 1904 stati-
stické tabulky o měně, připojilo k nim úvahuo
vztahu ruchu czineckého ku problému platební bi-
lance mezínárodní. V úvaze praví, že zboží, které
zahraniční turista za svého pobytu v tuzemsku spo-
třebuje, zahrnuje v to veškeré úplatné služby všeho
druhu, rovná se co do účinku svých se stanoviska
mezinárodního vyrovnávání plateb, ceně vývo-
zu, naproti tomu výdaje, které činí domácí cestu-
jící v cizozemsku, rovnají se co do bílance pla-
tební dovozu. Vyrovnávání plateb mezi zúčast-
něnými zeměmi provádí se při tom tím způsobem
že cizinci buď zdejší peníze, které se z různých
příčin dostanou do ciziny, do tuzemska s sebou
přinesou, anebo že přivezou k nám cizí peníze,a
tyto pak zde ponechávají, aby se jich později k vy-
rovnání různých mezinárodních závazků obchod-
ních upotřebilo. Opatření zdejších platebních hod-
not v cizině od cizince za tim účelem, aby jim
hradil cestovní útraty v tuzemsku, anebo placení
cizími penězi, jimiž rozmnožuje se zdejší zásoba
cizích peněz, pociťuje se vždy na peněžním trhu
mezinárodním s tendencí, působiti na kursovní
cenu ve prospěch oné země, do níž směřuje proud
cizinecký. Ministerstvo učinilo pak při úvahách
ministerstvo finance
35
article
těchto přímo pokus, aby vystižen byl výnos rakou-
ského cizineckého ruchu v peněžních hodnotách.
Na základě cizinecké statistiky, jejíž známé nedo-
statky jinak ministerstvo otevřeně doznává, a s po-
užitím všech složek pobytu cizincova v Rakousku
odhaduje ministerstvo inancí průměrný výdaj ci-
zinců na 15 K za osobu denně, a přichází za r. 1894
k sumě 42 a za rok 1904 k částce 63 milionů korun
jakožto výnosu cizineckého ruchu v Rakousku. Dle
výkazů statistických bylo totiž r. 1894 v Rakousku
1.409.000 cizinců a mezi nimi zahraničních turistů
409.000, v r. 1904 2.118.000 a mezi nimi 656.000 ci-
zinců, r. 1908 činila návštěva cizinecká již 3,230.000
a mezi tím 1,016.000 cizozemců, r. 1911 již 5,600.000
cizinců a mezi nimi cizích státních příslušníků
1.532.000. Dle týchž zásad, jakých použito bylo ci-
zinecké návštěvy k výpočtům ministerstva financí,
odhadlo ministerstvo veřejných prací, do jehož pů-
sobnosti záležitosti cizinecké spadají, výnos cizi-
necké návštěvy v Rakousku za r. 1908 částkou více
než 100 milionů korun. U porovnání se současným
výnosem cizinecké návštěvy ve Švýcarech, který
při 3 mílionech turistů činil r. 1908 200 mil. franků
a Italie, kde činil výnos 400 mil. franků, byl by
výnos ten v zemích rakouských dosti příznivý. V
statistickém měsíčníku centrální komise statistické
uveřejněn jest ještě další jeden pokus přibližného
výpočtu výnosnosti ruchu cizineckého za r. 1909.
Rakousko
Italia
36
article
Tam odhaduje se průměr výnosu na 12 K denně
za osobu, což by při tehdejším počtu cizinců, kteří
v r. 1909 v Rakousku prodlévali, činilo 27 milionů
nocí čili asi 324 milionů korun ročně, a třetinaz
toho, na cizozemce případající, asi 110 mil. korun.
Na království České připadlo by dle zmíněného
výpočtu 61/4 mil. nocí, asi tolik, kolik připadá na
Dolní Rakousy s Vídní, a znamenalo by to asi 80
milionů korun ročně, třetina z toho pak, na cizince
připadající, 27 mil. korun. Kdybychom z číslic těch
počítali na území české jen polovici, tedy 40 mil.
korun, byl by zde výnos, který je vyšší než všecky
reální daně v Čechách toho roku vyměřené (38 mil.
korun) a téměř tolik, kolik vynesly toho roku ve-
škeré osobní daně (výdělková, důchodová, osobní
daň z příjmu a z vyššího služného) v roce tom (42
mil. korun). Jen výnos 27 mil., na skutečné cizince
připadající, činí o 10 mil. korun více, než osobní
daň z příjmu, vyměřená z celého království
Kdyby cizinecká návštěva těšila se v našich
zemích téže péči a téže podpoře vládní, jaké těší
se jí v Tyrolích, mohly bychom dočkati se my
ještě příznivějších a také přiměřenějších výsledků
hospodářských, nežli nám dosud cizinecký ruch po-
skytuje.
To však, zdá se mi, není dle učiněných pro-
jevů oficielních programem správy státní. Bývalý
ministerský předseda bar. Beck, když v červenci
roku 1907 rozvinul v říšské radě bohatý program
pracovní, uvedl mezi jiným, že jest povinností stá-
tu prakticky prováděti politiku podpory zařízení
všeobecně užitečných institucí, sloužících veřei-
nému blahu, a uvěsti tak ve skutek myšlenku k
vyrovnávající spravedlnosti, to jest o to zejména
se starati, aby zemím, které v hospodářském vý-
voji se opozdily, pomáháno bylo účinnou positivní
státní podporou, a opatřeno bylo jich obyvatelstv
Beck
Rakousko
Dolní Rakousy
Vídeň
Čechy
Tyroly