ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9a47d330-8f10-11dd-b01b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 76, work 6, person 63, org 9
1 masthead
Ročník padesátý třeťl.
2 masthead
V Praze, v pondělí 2. června 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 149.
4 article
Maranni a večerní listy předplácl se V Praze v administracii na měslo. na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojt donáškoui a město. . . na čtvrt luta ! . . . 7 K 6zh ve fiálkácho se měslo . . . . . 2 K s0 Poštoul na město. na čtvrt leta . . . S K a0 s dvojí zásilkou na měslo- ne čtvrt lete
Praha Poštoul
5 title
Jke
6 article Redlova vyzvědačská aféra.
Redlova vyzvědačská aféra. Loňská demíse Schemuy a Auffenberga. Z Vídně, 1. června. „N. W. Journal“ sdě- luje, že ve vojenských kruzích již na podzim minulého roku za doby mezinárodní krise bylo zjištěno, že existuje vyzvědačský komplot ve prospěch Ruska a že v důsledku tohoto zji- štění odstoupil tehdejší chef generálního štábu Schemua a ministr vojenství ryt. Auffenberg Jejich odstoupení bylo tehdy záhadou, pravá příčina je známa teprve nyní. Že však jde plukovníka Redla, tehda ještě nebylo známo Prohlídka v pražském bytu Redlově. Z Vídně, 1. června. (Hzg.) Potvrzuje se. že Redl měl ve svém bytě celou registra- turu, obsahující přesný přehled jeho vyzvě- dačské činnosti. Na základě této registra- lury velice prý bude usnadněno další vyše- třování. Z Vídně, 1. června. Material zabavený v pražském bytě plukovníka Redla, jmeno- vitě spisy, dopisy, telegramy a různé doku- menty, zaslán byl do Vídně, kde vede se vyšetřování v této věci. Oba auditoři, Vor- líček a Mayersbach, celý týden budou za- městnáni prohlížením tohoto materialu. Jde jmenovitě o zjištění celé řady osob, jež byly s Redlem ve stycích.
Redlův Schemuy N W Redl Vídeň Rusko
7 article
Co Redla svedlo?
Redl
8 article
Z Vídně, 1. června. (Dtzg.) Sděluje se, že plukovník Redl oněm neznámým dosud veřej- nosti čtyřem důstojníkům, kteří ve Vídni v hotelu „Klomser“ vyslýchali, na otázku, co přimělo ho ke zradě, odpověděl, že propukla prý v něm jednoho dne chtivost po pe- nězích. Slyšel prý vypravovati, že platí s za jednotlivé důležité dokumenty 50 až 100 tisíc korun. Myšlenka, že takovým lehkým způsobem může nabýti velikého množství peněz, od toho dne jej neopustila a vehnala jej v náruč zlo- činu. Od té doby klesal se stupně k stupni.
Redl Vídeň
9 article
Z dalšího vyšetřování. Z Vídně, 2. června. „Montagsrevue“ ozna- muje, že v aféře Redlově vyměněny četné a důležité zprávy rozhodu- jících instancí rakouských a ně- meckých a že ve vojenských kruzích stále ještě nevěří, že škoda Redlem způsobená na- byla rozsahu původně ohlašovaného. Dojem ve varšavském generálním štábu. Z Varšavy, 1. června. Z vojenských kruhů se sděluje, že objevení vyvědačské aféry Re- dlovy ve varšavském generálním štábu vyvo- lalo největší pozornost a dokonce zděšení. Redl byl výhradně ve stycích s varšavským generálním štábem, odkud Redlovy informace byly dopravovány dále. V zasvěcených kru- zích se praví, že Redl byl s vojenskými úřady ruskými ve stycích přes 10 let. Živější činnost vyzvědačskou ve prospěch Ruska vyvíjel te- prve v posledních šesti letech a to od okamži- ku, kdy osobně přibyl do Varšavy a docílil do- hody s generálním štábem. Od roku 1906 jezdil Redl dvakrát až tři- kráte ročně do Varšavy, kde se zdržoval vždy 2—3 dny, někdy 2—3 neděle. Roku 1910 strá- vil Redl plné tři neděle ve Varšavě, v době, kdy dlel tam také generál Miščenko, tehdejší vojenský attaché ruský ve Vídni, spřátelený s Redlem. Redl, který úplně ovládal ruskou řeč, vedl ve Varšavě život veselý a měl také poměr s německou subretou ve Varšavě, kte- rá později následovala Redla do Vídně.
Redlův Redl Miščenko Vídeň Varšava Rusko
10 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“ Audience Lukacsova. Z Pešti, 1. června. [K. k.) Uherská telegr kancelář oznamuje z Vídně: Ministerský před seda dr. šl. Lukacs přijat byl Jeho Veličen stvem o 11. hod. 30 min, ve slyšení, které po trvalo celou hodinu. Panovník vyslechl zprá vu ministerského předsedy o politické sítuaci jakož i zprávy o ostatních běžných záležito stech. O 5. hod. odjel dr. šl. Lukacs zpět do Pešti. Uherští průmyslnící a obchodníci ve Vídní. Z Vídně, 1. června. (K. k.) Ministr ob chodu přijal dnes v místnostech ředitelstv c. k. poštovní spořitelny uherské průmyslníky a obchodníky. Mezi jinými dostavili se: mi nistři hr. Berchtold, ryt. Biliňski, ryt. Kroba- tin, ministerský předseda hr. Stürgkh s mi- nistry Zaleským a drem. Trnkou, místodržite sv. p. Bienerth, členové panské sněmovny dr. šl. Baernreither a Sieghard, starosta dr. Weiss- kirchner, guverner Rakousko-uherské banky Popovič, zástupcové bankovních ústavů, re- presentanti obchodních a živnostenských sdru- žení, poslanci, žurnalisté atd. Ministr obchodu uvítal roztomile hosty, kteří dlouho setrvali živém hovoru.
doktor Berchtold Krob Stürgkh Trnka Bienerth šl Baernreither Sieghard Weiss Popovič Pešť Vídeň Rakousko panská sněmovna
11 article
Náhlé úmrtí podplukovníka. Z Vídně, 1. června. (K. k.) Dnes v noci zachvácen byl podplukovník Filip de Sarlay pěšího pluku čís. 63 a velitel doplňovacíh okresu v Bystřici (Uhry) poblíž Hradního ná- městí náhlou nevolností a brzy na to zemřel K mezinárodní finanční konferenci. Z Paříže, 1. června. (K. k.) Ministerstve zahraničních záležitostí rozeslalo členům me- zinárodní finanční komise, jež sejíti se má ve středu, spis, jímž má jim býti ulehčen pře- hled prací, jež finanční komise má provésti Tento spis opírá se, jak zdůrazněno v před- mluvě, o údaje tureckých delegátů o správě tureckého dluhu, jakož i o zajímavé práce německých delegátů. „Temps“ tvrdí, že tento spis vyvolal jistých delegátů podivení. Tázali se, proč spis obsahuje pochvalný poukaz na německé výklady a výklady ostatních delegátů, jak se zdá, ignoruje. Ovšem, konference jest čistě odborná a první francouzský delegát bude po- vinen říditi ji nestranně, přes to však nelze pustiti politiku se zřetele. Tak jest příkazem ruského politického taktu, aby v Paříži za- stával se věci balkánských států. Při tom má Rusko nejplnější právo počítati na přispě- ní Francie, jako kdysi Francie v Algecirasu počítala na přispění Ruska. Delegáti obou spojených států musí zůstati v nejužším spo- jení a třeba že má Francie povinnost, aby há- jila zájmy francouzských majitelů tureckých cenných papírů, nelze přece neobratnostm ohrožovati shodu obou států. Ministr Pichor dal také v tomto směru velevyslanci Izvolské- mueujištění. My s naši strany — končí list — jsme toho názoru, že Francie ve východních otázkách musí přenechati svému ruskému spojenci vůdčí úlohu a že Rusko má právo. aby první projevilo svůj názor.
Sarlay Pichor Vídeň Bystřice Uhry Paříž Temps Rusko Francie Algeciras
12 article
Trůnní řeč rumunská. Z Bukurešti, 1. června. (Ag. Roumaine. Trůnní řeč, kterou skončeno bylo včera v schůzích obou sněmoven sněmovní zasedání praví: Jsem šťasten, že mohu projeviti svoje uspokojení nad moudrostí a horlivosti, s nimiž podjali jste se úkolů, zemí vám svěřených Zvolení byvše po prvé fasi balkánské krise mohli jste lépe znáti mínění v zemi. Vaše du- věra k vládě dokázala, že vládní politika od- povídá skutečným zájmům království. Zacho- vávajíc neutralitu, přispělo Rumunsko k loka- lisování války, což opět umožnilo velmocem požívati dobrodiní míru. Tím nejenom, že jsme hájili dobře pochopené zájmy země, nýbrž podporovali jsme také snahy mocností. Vztahy k Bulharsku, jež následkem radikáln změny berlínské smlouvy musily býti posta- veny na novou základnu, kterou chtěli jsme ujednati přímou dobodou, vedly nás ku při- jetí prostředkování, jehož výsledkem byl pe- trohradský protokol. Sněmovna. zmocnivší vládu, aby protokolu použila, do- kázala politickou zralost země a konstatuji tento moment s tím větší radostí, protože — ač oposice disponuje velmi četnými hlasy — stalo se schválení téměř jednomyslně. Mimo- řádné úvěry, povolené sněmovnou na vojsko. umožnily mu, aby ještě lépe odpovídalo ne- ochvějné důvěře země v její armádu a podaly také důkaz o příznivé zemské finanční si- tuaci.
Zacha Bukurešť Rumunsko Bulharsko
13 article Rumunský parlament.
Rumunský parlament. Z Bukureští, 1. června. (Rumunská tel agentura.) Zasedáni parlamentu bylo skon- čeno. Z Bukurešti, 1. června. (K. k.) Poslane Mikuláš Filipescu, Virgil Arton a dr. Gianí vzdali se svých mandátů. Předseda senátu Theodorosetti, prohlásil v závěrečné schůzi senátní, že se vzdává své funkce. Senát usnesl se však jednomyslně, že nebere tuto resignaci na vědomí. Z Bukurešti, 31. května. (Ag. Roum.) »Rumanije« píše: Několik časopisů uveřej- nilo zprávy o tajných schůzích senátu, v nichž se ministru vnitra Take Jonescuovi přičítaj úsudky o jistých mocnostech, mezi nimi o Turecku, jimiž by se tyto mocnosti mohly právem cítiti dotčenými. Jest samozřejmo že tyto zprávy vznikly z fantasie. Rumunsko a Bulharsko. Z Bukureští, 1. června. (K. k.) Ježto pe- trohradský protokol byl schválen sněmovnou ustanoví rumunská vláda v nejbližších dnech pohraniční komisi a upozorní bulharskou vlá- du, aby smíšená komise ihned zahájila práce protože práce tyto musí býti skončeny ve lhů- tě stanovené protokolem, totiž do 26. červ na p. k. švédský král v Dánsku. Z Kodaně, 1. června. (K. k.) švédský krá přibyl sem odpoledne obrněným křižákem „Oskar II.“, jenž provázen byl 4 torpedovka- mi, aby vykonal oficiální návštěvu dánskému králi. Král Kristian dostavil se do přístavu čele všech dlících zde princů a představenýci úřadů.
Filipescu Arton doktor Gianý Theodorosetti Roa Take Jonescu Oskar II Kristian Bukurešť Turecko Rumunsko Bulharsko Dánsko Kodaň senát Rumanij
14 article
Kjamil paša. Z Cařihradu, 1. června. (K. k.) Příjezd Kjamila paše, který se ubíral do Smyrny musil však vystoupiti v Cařihradě, poněvadž cesta do Smyrny po vodě byla nemožnou, měl za následek, že vojenské úřady vyzvaly Kjamila pašu, aby ihned opustil hlavní mě- sto, a mimo to daly jeho byt střežiti polici- sty. Tito zabránili nejen soukromníkům, ale také prvním dragomanům anglického a fran- couzského velvyslanectví navštíviti Kjamila pašu. Teprve na stížnost u vlády dostali diplomatičtí funkcionáři dovolení navštíviti Kjamila pašu. Tomuto bylo později také do- voleno přijmouti bývalého ministra Arifa Hikmeta pašu, zetě Abdula Hamida, a své příbuzné. Z anatolských provincií. Z Cařihradu, 1. června. (K. k.) Arménský patriarcha odevzdal Portě opětně memorand um. obsahující stížnosti do situace v anatolských pro- vinciích a žádající účinná opatření. Patriarchát obdržel telegrafické zprávy o nových násilnostech Kurdů.
Hikmet Hamid Cařihrad Smyrna
15 title
Válka na Balkáně.
Balkán
16 article Napjetí srbsko-bulharské.
Napjetí srbsko-bulharské. Schůzka Gešova s Pašičem. Ze Sofije, 1. června. (K. k.) Ministerský předseda a ministr zahraničních záleží- tostí Gešov odjel dnes o 6. hod. večerní v průvodu srbského vyslance Spalajko- viče jakož i bulharských vyslanců v Italii a Srbsku, Rizava a Toševa, na hranice. kde sejde se srbským ministerským před sedou. Z Bělehradu, 1. června. (K. k.) Mini- sterský předseda Pašič odjel o 2. hod. odp do Caribrodu, kde sejde se o 8. hod več. s bulharským min. předsedou. Dr. Danev nástupcem Gešova. Ze Sofije, 2. června. Následkem při- ostření politické situace dr. Danev povolán telegraficky z Londyna a ministr finane Theodorov z Paříže do Sofije. Vzhledem na postavení kabinetu rozšiřují se zprávy, že Danev možná stane se předsedou nového kabinetu.
Gešův Pašič Gešov Tošev doktor Danev Sofijá Srbsko Rizava Bělehrad Min Caribrod Paříž Napjetí srbský
17 article
„Norddeutsche Allgemeine Ztg.“ o pode- psání míru. Z Berlína, 1. června. (K. k.) „Norddeutsch Allgem. Ztg.“ píše: Skutečnost, že dne 30 května podepsán byl ve Sv.-jakubském pa- láci v Londýně preliminář míru balkánské války, vítána jest vřele všude s náležitým uznáním toho, jak státní tajemník sir Edvard Grey řídil namáhavá vyjednávání. V prove- dené nyní historické události mohou velmoci spatřovati důkaz, že jich svornost, osvědčeno v mnohých obtížích, vedla k žádoucímu před- běžnému usnesení a mohou z toho čerpati po- sílení pro další společnou práci. Ke státníkům balkánského spolku chována jest důvěra, že ničeho neopomenuli při pokusech o příznivé rozřešení nerozhodnutých otázek. Existuje-l dnes nějaké nebezpečí pro mír, učiní evrop- ská diplomacie dojista prostředkující kroky Všechny rozumné úvahy mluví proti vypuk- nutí války. Mezi mocnostmí zdá se, že jes odstraněno všechno nebezpečí srážky a po- slední mraky na blízkém Východě snad brzy se rozptýlí. V droi nem prodle jir ranní . sabe večerni aa l Ve filiálkách na venkově ranní čislo . . . . . . . 10 večerní . Inseráts platí se hotově napřed Předplneeni a inserty přijima zdmnistrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se táž rodakcn, tiskárna a expediee „Národních Listů“ Rukopisy se nevrnoai
Berlín svazek Londýn Norddeutsche Allgemeine Ztg Norddeutsch Allg sir Edvard Grey
18 article
Cizozemci v Turecku Z Cařihradu, 1. června. (K. k.) Porta ode- vzdala zahraničním zástupcům oznámenou od- povědní notu o podmínkách, za kterých jsou cizozemci povinni platiti živnostenskou daň Nota přijímá část povšechných podmínek.O zvláštních podmínkách jednotlivých velevy- slanectev, týkajících se úpravy sporných dluž- ných pohledávek, jakož i o jiných otázkách, prohlašuje Porta, že bude nároky jednotlivě zkoumati a že o nich rozhodne, ale až po schválení živnostenské daně, kdežto velevy- slanci svůj souhlas k její vybírání činí závi- slým na provedení zvláštních podmínek.
Port Turecko Cařihrad
20 article
Z Petrohradu, 1. června. (K. k.) Petrohradská telegr. kancelář je zmocněna prohlásiti za na- prostou smýšlenku podezření, pronesené bulhar- ským listem »Mirem«, jako by Rusko bylo onou velmocí, která nabídla prý Srbům kompensace ve vardarském údolí, vzdají-li se pobřeží jader- ského moře.
Srba Petrohrad Rusko Mir
21 title
Posl. J. Maštálka o politické
Posl J Maštálek
22 article
situaci. Z Nové Paky, 1. června.
Nová Paka
23 article
(Od zvláštního zpravodaje »Nár. Listů.-) Posl. Jindřich G. Maštálka zavítal dnes do Nové Paky, aby na veřejne schůzi, svolané místním odborem národní strany svobodomyslné s obchodním gremiem novopackým do prostorné dvorany hotelu »Central«, promluvil ke svým voličůmo politické situaci a upřímná naprostá důvěra a srdečné nelíčené přátelství, kterých u nich požívá, soustředily mu velice četné posluchače, mezi nimi i hojně dam. A také místní organisace ostatních měst jeho voleb- ních obvodů — pro volbu poslance zemského i říšského — použily této vítané příležitosti a vyslaly na dnešní schůzi novopackou četné své delegáty. Učinily tak zejména organisace v Jičíně, Hořicích, Jilemnici, Sobotce aj. Poslanec J. Maštálka, pozdraven byv již při vstupu do dvorany salvou vše- obecného potlesku, probral a objasnil svým vděčným posluchačům všechny dnes aktuální otázky v našem životě politickém, zabýval se zevrubně poměry na říšské radě i otázkou česko-německé dohody, zejména pak otázkou příštího postupu české delegace ve Vídni byl za své klidné, plně přesvědčivé a jasné vývody, které sledovány byly od počátku až do konce s největší pozorností a porozumě- ním, odměněn upřímnou všeobecnou pochvalou a potleskem. Schůzí zahájil před 2. hod. odpolední předseda místní organisace národní strany svobodomyslné, starosta mésta pan Záhejský upřímným uvítáním osvědčeného přítele města Nové Paky poslance J. G. Maštál ky (Hlučný potlesk.) i všech přítomných a po- žádal ho, by se ujal slova
Posl G Maštálek J Maštálek Záhejský Nová Paka Jičín Hořice Jilemnice Sobotka Vídeň Central organizace národní strana Maštát ka
24 article Posl. J. G. Maštalka:
Posl. J. G. Maštalka: Velectění pánové! Děkuji za sympatický projev, kterým jsem byl pozdraven při vstupu do této síně a zejména vítám, že mladá gene- race svobodomyslná se dostavila do této schůze v tak hojném počtu, aby dokumento- vala, že má zájem na rozvoji naší strany.
Posl Maštalka
25 article
Sebevražda důstojníka ve Vídní. Z Vídně, 1. června. V noci na neděli skon- čil v Pratru sebevraždou důstojník, jehož jmé- no se tají. Má se za to, že tato důstojnická sebevražda je v souvislosti s vyzvědačskou aférou Redlovou. Zatčený důstojník štěpán Horinka. O příteli Redlově, hulánském nadporu- číku štěpánu Horinkovi, sděluje »Zeit« tyto podrobnosti: Ve Štokravě, kam Redl od roku 1911 téměř denně přijížděl, aby navštívil Horinku, poznal rytmistra S., s nímž se spřátelil. S těmito důstojníky stýkal se Redl v domě velkoprůmyslníka P., kamž byl pra- vídelně zván. štěpána Horinku znal Redl již leta. Intimní přátelství obou budilo všeobecnou pozornost. Redl jezdil téměř denně do što- kravy. Dříve než si opatřil vlastní auto, po- užíval k těmto jízdám autodrožky, za niž platil měsíčně 2—3000 korun. Tento měsíční výdej převyšoval asi třikráte měsíční služné Redlovo jako podplukovníka. Když Redlovi nebylo možno pro úřadní jednání denně jezditi do Štokravy, přesídlil Horinka do Vídně do bytu Redlova a jezdil denně do služby ke své posádce. Dobrý poměr Redlův k mladému poru- číku projevoval se pak ve společném bytě takovým neobyčejným způsobem, že služeb- nictvo bylo celé zaraženo. Byl-li oběd doma. obsluhoval Redl svého mladého přítele u stolu a neměl-li H. službu a chtěl spáti dlouho do poledne, bděl Redl nad ním. Redl později koupil Horinkovi druhé auto, které mu dal úplně k disposici. H. měl brzy tolik peněz, že si opatřil přítelkyni, jíž zařidil skvostný byt. U této přítelkyně byl H. také zatčen ve středu. H. hleděl nápadný svůj poměr k Redlovi vysvětlovati tím, že vy- kládal, že je Redlův nemanželský syn. Když však byli spolu vídáni v nočních místnostech a ve společnosti damského polosvěta, zdálo se toto tvrzení Horinkovo podivným.
Redlův Redl Horinka Horink Horinkův Vídeň Štokrava dům velkoprůmyslník P
26 article FEUILLETON
FEUILLETON Turistika a návštěva cizinců po stránce hospodářské.
27 article
Jak utváří se poměry cizinecké návštěvy první zemi cizinecké, ve Francii, a v prvním městě v tomto smyslu, v Paříži? Je známo, že Amerika zásobuje, anebo lépe řečeno zaplavuje v posled- ních desítiletích svými plodinami a průmyslovým výrobky celý svět a také Evropu. Vývoz ame- rický jest tak mocný, že převyšuje vzájemný vý- voz evropský do Ameriky o 21/% miliardy franki ročně, to jest, sumu tuto musí Evropa za odebra- né zboží anebo jiné hodnoty hotově zaplatiti,a- nebo ji jiným způsobem vyrovnati. A že nejde o obnos nepatrný, seznáme po- rovnáním na př. jen s rozpočty některých států evropských. Tak rozpočet rakouský činí na rol 1912 2 miliardy 900 milionů korun, rozpočet fran- couzský něco přes 4 miliardy korun atd. A čím vyrovnává se tato diference 21/2 mili- ardy? Možno říci, že v první řadě anebo z největš části cizineckou návštěvou americkou do Evropy.
Francie Paříž Amerika Evropa
28 article
Sumu tuto zaplatí těch 200—300.000 Američanů kteří ročně dopraviti se dají přes oceán, aby navštívili starý svět a mnohý z nich starou vlast Tito američtí cizinci přinášejí tyto obnosy, jak zjištěno bylo r. 1907, kdy u 4 bank pařížských předložili severoameričtí cizinci pokladničních a jiných poukázek za více než za 1 miliardu, při- rozeně proto, že hotové peníze potřebovali ku pla- cení v Paříži anebo ve Francií, poněvadž jinak vybrání hotových peněz v Paříži nemělo by žádné- ho smyslu. Úvážíme-li, že jednalo se v případě tomto jen o 4 banky pařížské a jen o občany severo- americké, můžeme učiniti si představu o sumách. které cizinci v Paříži a Francii utratí, a tím také o pramenech národního bohatství Francie, její pře- vaze finanční a také vlivu peněžního trhu francouz- ského na finanční poměry ostatních států evrop- ských. Při tom nesmíme zapomenouti, že vý- voz francouzský sám o sobě jest pasivní, jsa mimo to se svými 6.4 millardami franků slabší, než vývoz severoamerický, který činí 91/2 miliardy, nežl anglický s 12 miliardami, a německý s 9 miliardami franků ročně. Je přinozeno, že tyto zdroje příjmů, plynoucí návštěvy cizinců ve Francii, povzbuzují též jiné země, v první řadě sousední říši německou, aby následovala tohoto lákavého příkladu. A to se ta- ké děje. S neuvěřitelnou takřka horlivostí a pře- kotností zakládají, upravují a doplňují Němci v le- tech posledních veškerá zařízení, sloužící k úče- lům cizineckým; rozšiřují se obrazárny a musea zřizují sbírky, stavějí přepychové hotely a zá- bavní místnosti, villové čtvrtí, zahradní města, re- staurují staré památky, zámky a hrady, zřizují no- ] Z přednášky mag. r. Fr. Boháčka. — Část.I viz v »Nár. Listech« ze dne 19. května.
Američan Němec Boháček Paříž Francie
29 article
vé trati a spojky, mezinárodní přepychová spojení železniční přímá spojení s j inými hlavními městy hlavně ovšem s říší ruskou, neboť Rus vedle Amerikána platí za nejvýsnějšího cizince. Ve sna- ze po zvýšení návštěvy cizinecké jdou v Německu tak daleko, že na př. s obrovskými dotacemi za- kládají i zvláštní museum pro rakouské umě- ní, tedy instituci, kterou ani Rakousko samo ne- má, a vůči které rakouské úřady zaujaly jen t stanovisko, že upozorňují politické úřady na tuto akci s nařízením, aby hleděly překaziti vývoz u- měleckých památek rakouských do ciziny, jež Rakousku se hledají a kupují. Že ostatně i v Rakousku samém je možno pů- sobiti na zvýšení cizinecké návštěvy, vidíme na Tyrolích. V zemi této spojily se správa státní správa země a všecky autonomní a svépomocnéú- řady a korporace k tomu cíli, aby s velikými in- vesticemi, náklady na zlepšení všech zařízení ci- zineckých a organisovanou propagandou návštěvu Tyrol co nejvíce zvýšily, a to se také v překvapu- jící míře podařilo.
Rus Amerikán Německo Rakousko
30 article
Ve slavnostním spíse, který v r. 1910 ke 20. letému jubileu svého trvání vydal zemský cizine- cký svaz tyrolský, je řada statistických dat, z nicht některá jsou neobyčejně zajímavá. Zpráva uvádí. že za posledních 16 let, od r. 1893—1909, během kterých návštěva cizinecká byla sledována, zvý- šil se počet cizinců ze 320.000 na 840.000, o 148 proc., z čehož na skutečné cizince, t. j. cizí státní příslušníky, připadlo dokonce o 167 proc., počet hotelů zvýšil se z 1101 s 20.000 postelemi na 250 s 54.025 postelemi, počet postelí v soukromých do- mech pro ubytování cizinců stoupl ze 6090 na 18.800, příjem za lístky na drahách za 5 let od r. 1904—1909 stoupnul ze 61/2 mil. na 9 mil. Korun. doprava na hlavních tratích v 20 letech se více než zdvojnásobila, na lokálních drahách stouplaz 2 mil. na 7 mil. osob, pošta dopravila r. 1890 30 mil., v r. 1909 75 milionů dopisů, v týchž letech 235.000 a 3.995.000 telegramů a 850.000, pokud se týče 3,216.000 poštovních zásilek, přebytek do- pravy poštovní zvýšil se z 257.000 na 806.000 K ročně, prodej tabáku a doutníků stoupnul v téže době z 5,800.000 na 10 mil. korun, produkce vína z 330.000 hl na 977.000 hl. daň spotřební z 2300.000 na 4.560.000 K, zemské dávky z 1,270.000 na k 6.957.000, výdej cizinců v hotelích a hostincích, pokud zjistiti se dalo, stoupnul v době té z 18 n 34 milionů korun, příjmy osob, dani podrobených.
31 article
stouply dle odhadů úřadů státních za 10 let 1898— 1908 o 69 proc., z 65 na 110 milionů korun ročně. vklady spořitelen zvýšily se za posledních 18 let e 144 na 323 milionů korun, v zemi, která nečítá ani plný milion obyvatelů, takže následkem tohoto hospodářského vzestupu možno bylo uživiti a za- městnávati více lidí než to bylo možno v dobách dřívějších a než jest to možno v jiných zemích korunních našeho mocnářství. Přírůstek obyvatel- stva Tyrol činil dle sčítání lidu v období 1880— 1890 1.77 proc., v období následujícím 1890—1900 již 5.72 proc. a v posledním období 1900—1910 do- konce 11 proc. (v Čechách jen 7 proc.). Tyroly jsou vedle Vorarlberku, Štyrska a Mo- ravy jedinou zemí rakouskou, ve které od r. 1890 počet obyvatelstva stále stoupá, a mímo to vedle
Vorarlberk Štyrsko Tyroly Čechy
32 article
Přímoří. Dol. Rakous a Solnohrad jedinou zemí, níž od r. 1890 vykázáno jest osob přistěhovalých více než vystěhovalců. Dle číslic uvedených jest nejen výdělečná činnost obyvatelstva, ale též jeho úspory a blahobyt nejen absolutním, ale u porov- nání s jinými zeměmi též v relativním vzrůstu, kte- rážto okolnost přirozeně vede též k větší poplat- nosti. Zpráva vypočítává, že Tyroly na daních jiných dávkách odvádějí 50 mil. korun ročně, na- proti tomu dostávají 34 mil, korun, takže staly se ze země pasivní korunní zemí aktivní. Třeba statistické výkazy nutno při konečných úsudcíc bráti s jistou opatrností, přece nepopíratelno jest. že na hospodářském vzestupu Tyrol má, ne-li vý- hradnou, tedy největší zásluhu zvýšený ruch cizi- necký. Tato skvělá líc má však z našeho hospodář- ského i politického hlediska posuzováno, též vel- mi nevlídný rub.
Dolo Rakousy Solnohrad Tyroly
33 article
Zpráva sama uvádí, že místodržitelství tyrol- ské vypočetlo, že za posledních let investovalo s v Tyrolích do zařízení sloužících ruchu cizinecké- mu více než 300 mil. korun peněz většinou stát- ních a zemských. Při tom však v podrobných vý- kazech nákladu toho scházejí mnohé obnosy, kte- ré by tam též zařazeny býti měly, neboť je těžko říci, že slouží jiným účelům nez cizineckým, anebo do jisté míry representačním, přehnané investic na stální dráhy, na státní silnice, na úpravy toků. na stavby různých erárních budov, které jdou do milionů. Tak jen namátkou z rozpočtu státního na r. 1909 vidíme, že na silnice tyrolské povolena by- la částka přes 2 mil. K, na silnice v celém krá- lovství Českém však jen 11/2 mil. K. na úpravu to- ků, resp. stavby vodní v Čechách v r. 1909 2 mil. kor., v Tyrolích však, jimž nevyčítají tento vyho- zený obnos jako Čechám, 1,100.000 K, v rozpočtu na r. 1910 pro Čechy na vodní stavby neceléz mil. K, pro Tyroly více než 800.000 K. atd.
Tyroly Čechy
34 article
Je důležito povšimnouti si též stanovisek, jaká zaujímá ve věcí cizinecké návštěvy správa státní. Ministerstvo financí, vydávajíc r. 1904 stati- stické tabulky o měně, připojilo k nim úvahuo vztahu ruchu czineckého ku problému platební bi- lance mezínárodní. V úvaze praví, že zboží, které zahraniční turista za svého pobytu v tuzemsku spo- třebuje, zahrnuje v to veškeré úplatné služby všeho druhu, rovná se co do účinku svých se stanoviska mezinárodního vyrovnávání plateb, ceně vývo- zu, naproti tomu výdaje, které činí domácí cestu- jící v cizozemsku, rovnají se co do bílance pla- tební dovozu. Vyrovnávání plateb mezi zúčast- něnými zeměmi provádí se při tom tím způsobem že cizinci buď zdejší peníze, které se z různých příčin dostanou do ciziny, do tuzemska s sebou přinesou, anebo že přivezou k nám cizí peníze,a tyto pak zde ponechávají, aby se jich později k vy- rovnání různých mezinárodních závazků obchod- ních upotřebilo. Opatření zdejších platebních hod- not v cizině od cizince za tim účelem, aby jim hradil cestovní útraty v tuzemsku, anebo placení cizími penězi, jimiž rozmnožuje se zdejší zásoba cizích peněz, pociťuje se vždy na peněžním trhu mezinárodním s tendencí, působiti na kursovní cenu ve prospěch oné země, do níž směřuje proud cizinecký. Ministerstvo učinilo pak při úvahách
ministerstvo finance
35 article
těchto přímo pokus, aby vystižen byl výnos rakou- ského cizineckého ruchu v peněžních hodnotách. Na základě cizinecké statistiky, jejíž známé nedo- statky jinak ministerstvo otevřeně doznává, a s po- užitím všech složek pobytu cizincova v Rakousku odhaduje ministerstvo inancí průměrný výdaj ci- zinců na 15 K za osobu denně, a přichází za r. 1894 k sumě 42 a za rok 1904 k částce 63 milionů korun jakožto výnosu cizineckého ruchu v Rakousku. Dle výkazů statistických bylo totiž r. 1894 v Rakousku 1.409.000 cizinců a mezi nimi zahraničních turistů 409.000, v r. 1904 2.118.000 a mezi nimi 656.000 ci- zinců, r. 1908 činila návštěva cizinecká již 3,230.000 a mezi tím 1,016.000 cizozemců, r. 1911 již 5,600.000 cizinců a mezi nimi cizích státních příslušníků 1.532.000. Dle týchž zásad, jakých použito bylo ci- zinecké návštěvy k výpočtům ministerstva financí, odhadlo ministerstvo veřejných prací, do jehož pů- sobnosti záležitosti cizinecké spadají, výnos cizi- necké návštěvy v Rakousku za r. 1908 částkou více než 100 milionů korun. U porovnání se současným výnosem cizinecké návštěvy ve Švýcarech, který při 3 mílionech turistů činil r. 1908 200 mil. franků a Italie, kde činil výnos 400 mil. franků, byl by výnos ten v zemích rakouských dosti příznivý. V statistickém měsíčníku centrální komise statistické uveřejněn jest ještě další jeden pokus přibližného výpočtu výnosnosti ruchu cizineckého za r. 1909.
Rakousko Italia
36 article
Tam odhaduje se průměr výnosu na 12 K denně za osobu, což by při tehdejším počtu cizinců, kteří v r. 1909 v Rakousku prodlévali, činilo 27 milionů nocí čili asi 324 milionů korun ročně, a třetinaz toho, na cizozemce případající, asi 110 mil. korun. Na království České připadlo by dle zmíněného výpočtu 61/4 mil. nocí, asi tolik, kolik připadá na Dolní Rakousy s Vídní, a znamenalo by to asi 80 milionů korun ročně, třetina z toho pak, na cizince připadající, 27 mil. korun. Kdybychom z číslic těch počítali na území české jen polovici, tedy 40 mil. korun, byl by zde výnos, který je vyšší než všecky reální daně v Čechách toho roku vyměřené (38 mil. korun) a téměř tolik, kolik vynesly toho roku ve- škeré osobní daně (výdělková, důchodová, osobní daň z příjmu a z vyššího služného) v roce tom (42 mil. korun). Jen výnos 27 mil., na skutečné cizince připadající, činí o 10 mil. korun více, než osobní daň z příjmu, vyměřená z celého království Kdyby cizinecká návštěva těšila se v našich zemích téže péči a téže podpoře vládní, jaké těší se jí v Tyrolích, mohly bychom dočkati se my ještě příznivějších a také přiměřenějších výsledků hospodářských, nežli nám dosud cizinecký ruch po- skytuje. To však, zdá se mi, není dle učiněných pro- jevů oficielních programem správy státní. Bývalý ministerský předseda bar. Beck, když v červenci roku 1907 rozvinul v říšské radě bohatý program pracovní, uvedl mezi jiným, že jest povinností stá- tu prakticky prováděti politiku podpory zařízení všeobecně užitečných institucí, sloužících veřei- nému blahu, a uvěsti tak ve skutek myšlenku k vyrovnávající spravedlnosti, to jest o to zejména se starati, aby zemím, které v hospodářském vý- voji se opozdily, pomáháno bylo účinnou positivní státní podporou, a opatřeno bylo jich obyvatelstv
Beck Rakousko Dolní Rakousy Vídeň Čechy Tyroly