2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
2. června 1913. Číslo 149.
4
article
Od doby, kdy meškal jsem posledněv
Nové Pace, celá řada událostí mocně dolehla
na vývoj našich dějin, a mnohá vývojová pe-
rioda byla skončena. Půtka národů slo-
vanských na Balkáně s uchvatitelen
slovanských držav a staletým jich podmanite-
lem byla předevčírem skončena. Londýnským
mírem, uzavřeným dne 30. května, definitivně
bylo zpečetěno vyhození Turecka ze slovan-
ských držav; bude snad ještě celé řady let
zapotřebí, aby pro Slovanstvo zabráno bylo
panství na Zlatém Rohu a aby připojen byl
ke slovanské říši poslední zbytek panství půl-
měsíce v Evropě. Doufejme, že se tak stane
brzy a že Rus dlouho nesnese, aby Sazonové
zabraňovali a překáželi rozvoji slovanských
národůl
Doufejme také, že podaří se zadržeti kon-
flikt, který se vyvinul mezí oběma národy
balkánskými, při trvalém rozdělení zachváce-
ného nového území. Konflikt ten sám sebou
jest již těžkou ranou pro Slovanstvo a tím
větší pro nás Čechy. Lpíme celou svojí duší
na myšlence vzájemnosti slovanské a srdce
nám krvácí při pomyšlení, že dva slovanské
kmeny měly by mezi sebe rozdělovati zbra-
němi ovoce svého společného hrdinného zá-
pasu a že by prostřednictvím děl a manliche-
rovek dělily se o vavříny skvělých svých ví-
tězství. Jak zajásala by německá žurnalistika.
kdyby se Srbové s Bulhary počali potýkati.
jak by z toho vyvozovala, že neoslavismu
jest pochován a jak by odkazovala se zvýše-
ným důrazem snahy po vzájemnosti slovanské
do říše snů a pohádek.
Rus
Čecho
Srba
Bulhar
Nová Paka
Balkán
Turecko
Evropa
5
article
My Češí nezaujímáme v tomto bolestném
konfliktu žádného strannickéh
stanoviska; oba slovanští národové jsou
nám stejně drazí a nechceme se stavěti za
soudce ve sporu, má-li dostati Srbsko o ně-
kolik tisíc desítek čtverečných kilometrů vy-
bojovaného území více nebo méně. Propůjču-
jeme nadšeným obhajcům obou národů sloupce
našich listů k tomu, aby v nich obhajovali sta-
novisko svých vlád a svých národů. Nechceme
vystaviti se výtce, že propagatelé myšlenky
všeslovanské ztranili jednomu nebo druhému
a věříme pevně, že se rozvážným
politikům obou národů podaří
uspořádati budoucí poměry mez
sebou, bez vzájemného vraždění
a krveprolití, ke větší cti a slávě
všeho Slovanstval (Výborně! Hlučný
potlesk.)
Druhá válka srbsko-bulharská byla by
novým, bolestnějším ještě zklamáním pro nás,
kteří jsme tak horlivými přívrženci myšlenky
všeslovanské, těžším ještě, než bylo zklamání
ve vedení oficiální politiky ruské, která
rozhodném okamžiku nedovedla a nechtěl
vídeňským novinářům štváčům pořádně klep-
nouti přes prsty
Velectění pánové! Není pochybnosti, že
následkem tohoto nám nevysvětlitelného se
chování Ruska, zejména v posledním odstavi
války balkánské, maďarským duchem hnaná
naše politika zahraniční podržela vrch a že
trojspolek triumfuje nad dohodou.
Rusko
6
article
Pro nás tento výsledek není lhostejným
a má v zápětí hned své nemilé důsledky: Př
vzrůstu sebevědomí našich Němců nad tímto
zakončením války balkánské usnášejí se Němei
naši přerušiti vyjednávání na zem-
ském sněmu, a poněvadž se domnívají, že
je nyní čas, aby přinutili vyřešení konfliktu.
který vyvolali na zemském sněmu, oznamuj
se vší bezohledností, že se dalšího jednání n
vyrovnávacích konferencích nezúčastní a sou-
časně protestují u předsedy ministerstva proti
finančnímu podporování země a proti usnese-
ní se zemského výboru ve příčině půjčky8
milionů korun na zemské potřeby.
Němec
7
article
Němci rakouští používají této vytvořivší
se mezinárodní konstelace, aby vzbudili do-
jem, že oni jediní jsou věrnými obhájci oficiál-
ní politiky rakouské a chtějí tuto okázale vnu-
covanou a na odiv stavěnou loyalitu dáti
lepší hospodářské a sociální bydlo než dosud.
Mezi prostředky ty zařadil baron Beck též potřebu
široce založené akce vybudování cizineckého ru-
chu v zemích alpských, kde dle mínění jeho
mnoho ještě se musí doháněti a kde daleko vydat-
něji než dosud může cizinecká návštěva býti zdro-
jem výživy a blahobytu všeho alpského obyvatel-
stva. Dle tohoto programu prováděl se a provádí se
také důsledně intensivní podpora cizineckého rucb
dalekosáhlými investicemi a stavbami v zemích
alpských na útraty státní, čili — poněvadž stát
nic nemá — z kapes zemí označovaných jako země
aktivní. Proti tomuto jednostrannému provádění
podpory cizineckého ruchu se strany státní moci
vzpírají se od let nejen zástupcí zemí slovanských,
ale i německé části našich zemí, chystajíce v tom
směru důraznou akci, neboť to jest nepochybno,
že nynější způsob sledování myšlenky vyrovná-
vací spravedlnosti tím způsobem, že jedna anebo
několik korunních zemí nesou všecka břemenaa
několik zemí naopak všecek a k tomu ještě zvý-
šený užitek, může dospěti jednou k metě, u které
i ty země, které dosud jsou produktivní a hospo-
dářsky silné, státi se mohou pojednou hospodářsky
opožděnými, a že nebude pak nikoho, kdo byu
provádění myšlenky vyrovnávající spravedlnosti
jim potřebnou podporu poskytoval, anebo poskyt-
nouti s to byl. Do jisté míry opakuje se zde ostat-
ně v rámci celého mocnářství to, co v naší zemi
jednou, před 100 a několika lety už se odehrávalo
a s čím nyní, jak ve známé průpovídce o vděčnosti.
Němec
Beck
8
article
bohužel počítati musíme. Také v naší zemi byly
jednou krajiny hospodářsky opožděné a obyvatel-
stvo, které nemělo výživy, musilo hladověti. Také
tomuto opoždění obyvatelstva přispělo se ku po-
moci tak zv. podporou státní, t. j. z kapes hospo-
dářsky silnějších krajů byly na úkor cizí zřizovány
továrny, organisován průmysl a odbyt domácí vý-
roby atd., a dnes vidíme, že tyto kdysi hospodář-
sky opožděné oblasti stojí na stanovisku, že ne-
může se připustiti, aby z jejich peněz a z jejich
daní stavěly se nám školy, silnice, železaice,
ústavy a pod.
Je nutno ještě krátce zmíniti se o tak zvané
propagandě cizinecké.
Tam, kde plné podmínky pro ruch cizinecký
jsou, jest zapotřebí, aby vynikající vlastnosti
zvláštnosti příslušné oblasti cizinecké byly učiněny
známými, propagovány.
I v této věci je dobře poohlédnouti se do ji-
ných zemí, jak tam propaganda cizinecká je opa-
třena. A tu opět je zde v první řadě Francie.
která také v této věci učila všecky ostatní ná-
rody, jak vyvolati cizineckou návštěvu, jak jí zvý-
šiti a jak udržovati ji na náležité výši.
K cíli získání cizinců isou ve Francii utvořen
zvláštní sdružení a výkonné výbory „Associatlon
a Syndicats d'initiative, které mají olicielní pojme-
nování „Associations crées dans le but d'aug-
menter la prospérité de la region en y attirant
l'étranger.“ Associací těch bylo v r. 1908 ve Fran-
cii 225. Ve výborech těchto associací zasedají vy-
nikající hodnostáři dotyčného kraje, prefekti, čle-
nové senátu, poslanci, generální senátoři a staro-
stové z celého kraje. Syndicaty provádějí propa-
zaplatiti ve vnitřní politice na ná
účet.
Francie
Fran
Syndicats d ' initiative
Association crée dan le but d ' aug
9
article
Toto jejich počínání jest úplně průhledné
a jasné. Musíme si je stále držetí před očima.
anať se nám tím ukládá dvojnásobná opatrnos
a povinnost, abychom zařídili svá jednání tak
abychom z tohoto dějinného vývoje nevzal
škody a aby ta bítva, kterou Němci nabízejí
a chtějí podstoupiti, nebyla sváděna
za předpokladů pro nás velmi ne-
příznívých, ano takových, které
by musily vésti k těžkým obětem,
anebo i porážkám se strany české
A v tom leží podle mého soudu těžisko
celé otázky: Máme my Čechové ve vnitřni
politice rakouské přivoditi takovou si-
tuaci, abychom vládu odkázali jedině a pouze
na Němce, máme dáti utvářeti se poměrům
tak, aby oni tvořili pevný střed, okolo kte-
rého by se seskupily roztříštěné skupiny ostat-
ních národů rakouských a máme postaviti se
stranou a dáti se zatlačiti do posice diváků
Anebo: máme pokud možno s největším poč-
tem našich šiků hledět překaziti tento zjevný
plán, vtlačiti se oběma lokty do tohoto pro-
středí a paralysovati krok za krokem snahy
německých našich nepřátel?
Tak tedy ve skutečnosti mají se věci
jestliže se nám ve sporu, který vzplanui
mezí českými stranami, vytýká, že
hájíme vládu Stürgkhovu a že jsme stranou
vládní, pak nenalézám dosti případ-
ných slov, abych odmítnul takové
1živé tvrzení. My jsme nebyli při porodu
Stürgkhovy vlády, nebylo s námi jednáno o
programu, který má sledovatí — jestliže vů-
bec tato vláda má a měla nějakého programu
— a nebyli jsme tázání, kdo do ní má býti po-
volán a kdo má representovati český živel n
ministerských Javicích.
Němec
Čecho
Stürgkhův
10
article
Pravím výslovně, že jsme nebyli tázáni.
kdo se má státi ministrem v kabinetu hr.
Stürgkha. A pravděpodobně kdyby nám
byla bývala položena tato otázka, byli bychom
se velmí rozpakovali dáti svůj souhlas k to-
mu, aby za ministra veřejných prací byl po-
volán nedávno před tím jmenovaný sekční
přednosta ministerstva, jakým je dr. Trnka, a
byli bychom si řekli, že tento sekční přednosta,
v jehož ruce se soustřeďovaly investice že-
lezniční, jichž éra se měla zahájiti a jenž měl
přímý vliv na obnos rozpočtu ministerstva že-
leznic, převyšující celý rozpočet ministerstva
veřejných prací, je pro nás osobou potřebnějše
v rámci ministerstva železnic, než abychom
jej vydali v opotřebení jako ministra veřej-
ných prací. A byli bychom snad sobě také
řekli, že tak rychlé posílání sekčních před-
nostů ministerstva železnic do pense tím způ-
sobem, že jsou jmenování ministry, ať obchodu
jako dr. Fořt, anebo veřejných prací jako
ministři Marek a dr. Trnka, musí míti z
následek, že toto, po ministerstvu finančním
nejdůležitější ministerstvo bude zbaveno
krátké době všech vyšších úřadníků a že to
bude nejvýše nebezpečný experiment v době.
kdy se nám podařilo ve státní železniční radě
prosaditi naše myšlenky ve příčině decentrali-
sace železniční správy, a kdy nebude potom
v ministerstvu nikoho, kdo by interesy české
při tomto administrativním opatření v ráme
ministerstva hájil a sledoval. A ten stav, vele-
ctění pánové, skutečně nastal, a spotřebován
našich úřadnických sil má v zápětí, že nemáme
dnes na vyšších místech železničního mini-
sterstva žádného místa vedoucího a že nej-
vyšší český úřadník tamtéž počíná sekčním
nebo vrchním stavebním radou.
Stürgkh
Trnka
doktor
Fořt
11
article
A my bychom se pravděpodobně velm
rozhodně byli postavili proti tomu, aby ny-
nější ministr orby dr. Zenker opustil sv ji
důležitou posici, a aby tak seslaben byl zase
znovu a ještě více skrovný počet vysokých
úřadníků, kteří jsou tak řídcí na vedoucích
místech ve Vídni a kteří, půjde-li to tak dále,
gandu příslušného kraje nejširšími prostředky, pu-
blicistikou, literárními a žurnalistickými článkya
zprávami, illustrovanými průvodci, popisy krajin,
letáky ve všech řečech, pořádáním přednášeks
kinematografickými obrazy, plakáty. Tiskopisya
průvodcí rozdávají se zdarma a vyloženy jsou ve
všech hotelích, cestovních kancelářích, čítárnách
klubovních, na velikých parnících. Sdružení pořá-
dají za pomoci interesovaných kruhů lidové a jiné
národní slavnosti, jako na př. v některých místech
jižní Francie býčí zápasy, divadla v přírodě, aby
cizince přivábily a také v místě udržely. Sdružení
starají se o zlepšení dopravy železniční, o vhodná
spojení, o ubytování, pohodlí a informaci cizinců
o zlepšení všech zařízení, návštěvě cizinecké slou-
žících. Jen na reklamu a inserci vydávají associace
průměrně každá kolem 50.000 franků ročně.
doktor
Zenker
Vídeň
Francie
12
article
Není proto divu, že i výsledky se dostavujía
že jsou krajiny francouzské, kde již rok po zahá-
jené propagaci zvýšila se návštěva cizinecká způ-
sobem netušeným. Tak vzrostla návštěva Toulonu
během tří let o 71.000, Auvergne během 5 let o
277.000, malého městečka Carcussu za 2 létao
30-000 cizinců atd.
Tato činnost přírozeně může rozvíjeti se tam.
kde je pro věc náležité porozumění
Napadá tu při tom nechutná štvanice proti
obci pražské, která umožňujíc subvenci 30.000 k
závody koňské v Praze, stará se tím nejen o po-
vznesení návštěvy cizinců při této přiležitosti, ale
opatřuje tím zároveň propagandu Prahy v celém
světě, která by insercí za týž peníz naprosto zjed-
nati se nedala.
Auvergne
Praha
13
article
Propagační spolky francouzské našly jako vše.
co ve Francii se vytvoří, horlivé napodobení v Ně-
mecku, ostatně i u nás, v zemích alpských, a je
známo, že zimniční a přehnaná reklama strhla jed-
nu dobu značnou část cestujícího obecenstva o
Švýcar do méně cenných krajin německých v Po-
rýní a také Alp rakouských, takže návštěva cl-
zinců ve Švýcarech po několik let stagnovala.
V publikaci, z níž poslední data francouzsk
čerpám, jest zmínka též o Italii a o tom, co též
Italie pro zvýšení návštěvy cizinecké podniká, a
v této zemi, význačně cízinecké, by snad toho ani
tak zapotřebí nebylo. Uvádí se tam jako příklad.
že pohostění mezínárodních společností hotelferů
v Římě, které minulého roku též v Praze na cestě
do Vídně se zastavily, stálo přes 200.000 franků.
Tyto výdeje nejsou přirozeně vyhozeny, ale
mohou díti se jen zemích, kde je si obyvatelstvo
toho vědomo, jaký prospěch z podobného výdaje
zemi a městům vzejde. V Praze, bohužel, vydání
2—3000 K na nutné pohostění, kterému se obee
vyhnouti nemůže, vyvolává kritiku, která je vy-
světlitelna jen tam, kde cizinec považuje se ne za
dobro, nýbrž za zlo.
Švýcar
Francie
Řím
Praha
Vídeň
14
article
Vedle propagandy, jejíž břímě leží, pokud jde
o Prahu, opět jen na obci pražské (teprve v po-
slední době docílil zdejší cizinecký Švaz po celo-
ročním úsilí vydání účinného letáku o Praze v ci-
zích řečech), je nutno, aby také v ostatních smě-
rech následován byl příklad a činnost francouz-
ských associací cizineckých.
Jde tu předně o řádnou úpravu železniční, o
pohodlné a příjemné spojení Prahy s velikými cen-
za několik málo let přes minister-
ská křesla nám úplně zmizí.
Pravil jsem tedy výslovně, že jsme na
programu i sestavení kabinetu hr.
Stürgkha neměli naprosto žádného
vlivu, že jsme nebyli kmotry při jeho křtu
a že za celou dobu dosavadní jeho existence
jsme se s ním nijak nestotožňovali,
se jim nekompromitovali a zacho-
vali oproti němu volnou ruku. A to
jde tak daleko, že čeští ministři na minister-
ských lavicích právem naříkají, že delegace
česká neudržuje s nimi žádných styků a že
nemají v delegaci české žádnou morální a
velmi často také žádnou materielní podporu.
Vždyť pří posledním prosincovém hlasovánío
rozpočtovém provisoriu hlasovalo
pro totéž pouze celých pět poslanců. Klu
katolicko-národní v očekávání budoucích zem-
ských voleb od hlasování utekl, agrárníci za
vedení p. kol. Staňka hlasovali pro návrh so-
ciálních demokratů pro provisorium tříměsíční
a národní sociálové i skupina Masarykova
hlasovali ovšem proti němu vůbec.
Jestliže však my poslancové, sdružení
Českém klubu, jsme hlasovali pro některé
předlohy vládou podané, a bylo toho poměrně
málo, tedy nás k tomu zajisté vedlo něco ji-
ného, než touha po vládním žlabu, nebo vládní
přízni, jak se tak často bezmyšlenkovitě tvrd
a ještě hloupěji opět a opět pa-
pouškuje.
Stürgkh
Staněk
Masarykův
Praha
sdružený Český klub
15
article
Nás k tomu v první řadě vede ohled k
faktu, který se oddisputovati nedá, který je
makavě vidět, a který spočívá v tom, že před-
seda ministerstva povolal do svého kabinetu
dva české úřadníky, a že tím obnovil
a znovu přívedl ku platnosti zásadu, že musí
býti Češi v kabinetu přiměřeně zastoupeni —
zásadu, kterou jsme se snažili po řadu let udr-
žeti a prosaditi, ale kterou ministr-presideno
Bienerth, v jehož kabinetu zasedal pouze jako
ministr orby český úřadník, pořádně při-
střihnul.
A snad by byl předseda ministerstva
jmenoval tři české ministry — mám na zře-
teli totiž obnovení ministerstva kra-
janského, kdybychom sami nebyli se tak
urputně proti udržení této naší posice vy-
slovovali, a kdybychom sami nebyli urbi st
orbí prohlašovali, že ministerstvo krajanské
pro nás nic neznamená, že jest činnost mi-
nistra krajana paralisována ministrem kraja-
nem německým, a že naše zájmy dostatečně
budou opatřeny, když budeme mít ministry
resortní.
Ono to sice nebylo pravda, jelikož mi-
nistři resortní nemohou se plésti do
administrativních a politických záležitostí
ministerstev jiných, nemohou soustavně kon-
trolovati činnost oborů jiných než svého
vlastního, a nemohou vykonávati — a nemají
také času a chuti, aby to dělali — vliv
zejména na uplatňování potřeb našich při
sdělávání rozpočtů říšských.
A kontrola rozpočtu státního a sledo-
vání jeho se stanoviska českého ve všech
částech při třech miliardách obratu není za-
jisté úkolem malým a jestliže se tvrdilo, že
činnost posledního našeho ministra-krajana
dra. Žáčka byla paralysována agilním drem.
Čech
Bienerth
Žáček
16
article
Schreinerem, tedy dovoluji si k tomu pozna-
menati, že to sice bylo pravdou ve mnohých
věcech jazykových, které se přes vzájemný
odpor obou ministrů nemohly dostati přes
mrtvý bod, na kterém se octly, ale že přes
to jistě zasahovalo nebo mohlo nebo mělo
zasahovati ministerstvo krajanské do tako-
vé spousty záležitostí rázu osobního, hospo-
dářského i jazykového, že ministerstvo kra-
janské mohlo vykonávati velkou a prospě-
šnou činnost ve prospěch našich věcí a na-
šeho rozvoje.
Toto restituování naší české posice v ka-
binetě a udržení zásady, že se bez Čechů
try evropskými a také o spojení s turistickými vý-
chodisky a krásami krajinnými a městy v Čechách
které by umožnilo cizinci, aby se v Praze pozdržel
a mohl činiti výlety do krásných výletních místv
království Českém. O tom bohužel za stávajících
poměrů nemůže býti řeči.
Spojení, které umožňuje příjezd prvního vlaku
ranního do Plzně v 10 a do Domažlic ve 12 ho-
din, do Eisensteinu, Krumlova, Prachatic, Vrchlabí,
Náchoda večer, nemá pro návštěvu cizineckou ce-
ny. Krásné okolí, zejména blízké Posázaví, jest pro
cizíneckou návštěvu bezcenným, poněvadž není
zde řádné lokální dopravy.
Schreiner
Čecho
Čechy
Praha
Plzeň
Domažlice
Eisenstein
Krumlov
Prachatice
Vrchlabí
Náchod
17
article
Jak o tuto je v Praze postaráno, oceňuje pří-
padně docent něm. techniky Dr. Kalda v úvaze
o úpravě nádražní otázky pražské slovy: „Pražské
lokální spojení jest na velmi nízkém stupni a veli-
kého města přímo nedůstojno. Na 8 tratích želez-
ničních odjíždí denně 35 lokálních vlaků. Drážďany
keré jsou menší nežli Praha s předměstími, mají 110
lokálních vlaků denně, Norimberk (300.000 obyv.
140 lokálních vlaků, a mimo to 63 vlaků, které stále
mezi Norimberkem a Brodem nad Lesy projí-
ždějí.“ K lokální dopravě podotýká ještě Dr. Kalda
že vlaky lokální trpí též příliž pomalou jízdou, což
cenu dopravy lokální ještě více snižuje.
Z toho, co bylo naznačeno, je zřejmo, že sprá-
va železniční přes to, že roku letošního poměry
značně se zlepšily, bude nuecna mnoho doháněti
nejen co do doplnění jízdních řádů, ale též co do
pořádku, rychlosti, čistoty a jiných požadavků, tak
aby jen poněkud se přiblížila dopravním poměrům
v zemích jiných, zejména i v těch, které jsou, jak
se tvrdí, hospodářsky opozděny, a aby cizinci za
peníze, které přináší, poskytlo se to, co v cizíně
se rozumí samo sebou. Ale nejen správa železnič-
ní a státní, i země, která dosud nezná otázky pod-
pory cizineckého ruchu, konečně i jiné korporace
i činitelé budou si musití uvědomiti, že leckteré za-
řízení co do pohodlí, čistoty a také láce sneslo by
zlepšení, aby naše města a oblasti cizinecké vyrov-
naly se, anebo předčily v podobných zařízeních
cizinu.
doktor
Kalda
Praha
Drážďany
Norimberk
18
article
Vysokou hospodářskou cenu cizineckého ruchu
měly by uvědomiti si též naše kruhy výrobní a
obchodní, které s cízincem přicházejí do styku, pře.
devším majitelé hotelů, hostinců a dopravních pro-
středků, a míti na paměti, že výtečnou kvalitou
hodnot, které cizinci podávají, mírnými cenami.
vlídností a ochotou zjednávají si v každém cízinci
živou a výmluvnou propagandu, která mnohonásob-
ně v budoucnosti vynahradí to, co by předražením
toho, co se poskytuje, okamžitě získali.
U vědomí, že s proudem cizinců jde do země
proud zlata, proud blahobytu, měly by všecky vrstvy
obyvatelstva, i ty, které nejsou přímo interessovány
pohlížeti na cizince, jak na něho pohlíží horal, který
ví z vlastní zkušenosti, jak mnoho přispívá cizinee
k jeho obživě; v cizinci máme spatřovati hosta
stejně, ba více cenného než za dob patriarchálních
a býti si vědomi toho, že po stránce hospodářské
platí o cizinci to, co o hosti: Host do domu, B
do domu.
19
article
nemůže vládnouti a že tato zásada má do-
jíti výrazu ve složení kabinetu, samo sebou
nás musilo nutiti ku přemítání a k tomu.
abychom se ke kabinetu přítomnému nesta-
věli hned zpočátku příkře a nepřátelsky.
A tyto úvahy doléhaly na nás tím více,
když jsme si uvědomili, co všechno stojí pro
nás v sázce při řešení česko-něme-
ckého sporu a při jednání vyro-
vnávacím na zemském sněmu na-
še m.
Nemohli jsme přece zneuznati, že při-
jde-li k řešení otázek jazykových a zem-
ského zřízení v Čechách a to ať cestou
dohody anebo cestou nějakého způsobu řešení
bez nás, musíme míti v kabinetu osoby po-
měrů jazykových a poměrů českých znalé
jinak že způsobeny nám mohou býti ztráty
a škody nenahraditelné a že nemůžeme tudíž
zaujímati takové postavení, které by našim
lidem setrvání jejich v kabinetu učinilo ne-
snesitelným a neudržitelným.
A na konec jsme si řeklí, že nám
v době, kdy nemáme českého sněmu, záleží
na nějakém veřejném foru, kde bychom mohli
přiváděti ku platnosti svá přání a kde by
byl slyšán náš hlas a že musíme tudíž
udržovati konstituční zřízení, aniž bychom
při tom měli nějakých zvláštních ohledů na
vládu.
Čechy
20
article
My jsme si řekli, že musíme učiniti ko-
nec tomu falešnému v našich zvláštních po-
měrech nazírání, že hlasování pro rozpočet
je výrazem nějaké zvláštní přízně a ochoty
k vládě a že musíme použíti jednání o roz-
počet nebo rozpočtové provisorium, abychom
při tom prosadili své oprávněné
nároky na různé hospodářské
kulturní potřeby a přivedli ty to
naše požadavky nikoliv ku pou-
hému theoretickému kritisování.
nýbrž ku praktickému řešení.
(Výborně! Potlesk.)
Velectění pánové! To byly důvody, že
jsme, jak oposice laskavě se vyjadřuje, byli
oblečeni »do vládního chomoutu« a že dě-
lali jsme »vládní lokaje«, t. j. hlasovali po
třikráte pro rozpočtové provisorium, pro vo-
jenské potřeby — o těchto bych měl mluvit
ještě zvláště — a pro služební pragmatiku
a proč máme v úmyslu hlasovati pro malý
finanční plán.
(Dokončení.)
21
title
Politický přehled.
22
article
Země české.
Země české.
Posl. Choc o vyrovnání a jednotném klubu.
Ve včerejší schůzi politického klubu
„Osvěta“ v Karlíně prohlásil posl. Choc, že
jeho strana není proti smíru s Němci, nýbrž
že je pro dohodu, ale teprve až bude prove-
dena reforma volebního řádu do sněmu a obcí
ve smyslu všeobecného hlasovacího práva.
V příčině jednotného klubu opakoval známý
postulát národně-sociální, aby do stanov po-
jato bylo ustanovení, že změna taktiky klu-
bovní nastává kvalifikovanou většinou, usne-
sou-li se totiž na ni dvě třetiny ze tří čtvrtin
celkového počtu poslanců, kteří musí býti
přítomni, čímž ovšem zavádí se na místě prin-
cipu většiny princip menšiny, neboť na po-
tření většiny stačí, aby se do příslušné schůze
nedostavila anebo z ní odešla čtvrtina všech
a jeden poslanec.
K odstoupení německých přísedících.
Posl
Choc
Němec
Karlín
všeobecný hlasovací práv
23
article
Německým „konsulům“ v zemském vý-
boru volá dnešní „Montagsblatt“ své „ca-
veant“, aby si rozmyslili než se vzdají svých
míst v zemském výboru. Kuhův list podezírá.
řka, že by odstoupení německých přísedících
znamenalo naprosté vydání německých zájmů
„zvůli české většiny“. Tvrzení takové jes
perfidní, víť autor sám předobře, že napsal
nepravdu, neboť jedinou věc neučiní většina
zemského výboru, nevzdá se totiž v žádném
případě své nejvýtečnější zbroje, svého bez-
měrného krunýře jako nejsvědomitější ko-
rektnosti, kterouž každý počin německých
obstruktérů uvádí ad absurdum. Kdyby se ně-
mecké vědomí mohlo nadíti, že odstoupen
německých přísedících umožnilo by nějaké
nesprávnosti české většiny, už dávno bylo by
své zastoupení ze zemského výboru odkoman-
dovalo a učinilo by to shromáždění zemských
poslanců dne 7. t. m. chystané, kdyby očeká-
valo, že „demonstrační krok“ ten zůstane ně-
čím jiným než prázdnou demonstrací. Odvolá-
vají-li se Němci na „předehru“ „Samostatno-
sti“, která žádala, aby z osmimilionové půj-
čky byly hrazeny jenom české potřeby, ježte
peníze pocházejí výhradně z českých ústavů.
Kuhův
Němec
24
article
vědí dobře Němci, že zemský výbor ať kom-
pletní anebo bez tří německých zástupců
nikdy nevejde na tento zbrklý nápad, jímž by
podryl legitimnost půjčky královstvím Českým
učiněné. Že lze kontrolu nad povinnými pla-
tebními výkony zemského výboru, pro něž
výhradně a výslovně půjčka uzavřena, vyko-
návati i mimo zemský výbor, jest naprosto
evidentní. Z obavy německého pondělníku
před tím, že by zemské divadlo mohlo býti
svěřeno intendantu české národnosti, jsou
liché a list dobře ví, že většína zemského vý-
boru jest tak dokonalou záštitou naprostě
rovnoprávnosti jazykové i národní, jako jeho
výstředním protivníkem jest německá menši-
na jeho. V jedné věci má německý pondělník
pravdu. Úmysl odvolati německé přísedící ze
zemského výboru měl by pro Němce cenu
jenom tenkráte, kdyby se takovým činem po-
dařilo „tomuto autonomnímu orgánu zasaditi
smrtelnou ránu do životníku jeho síly
všechnu práci mu znemožniti“. Poněvadž to
nelze provésti, doufejme, že němečtí smrto-
noší zemské autonomie poslechnou rady
„Montagsblattu“ a „prohlédnou si medajl
s obou stran“ a nebudou „s okna demonstro-
vati“.
Němec
25
article
Německá poslanecká anketa o osmi-
milionové půjčce zemské.
„Nordböhmisches Tagblatt“ uveřejňuje z Víd-
ně odpovědí na okružní dotaz, učiněný k německým
poslancům v příčině zemské půjčky u Městské
spořitelny. Rozumí se samo sebou, že všichni, kdož
na dotaz odpověděli, prohlašují půjčku za nezá-
konnou. Kromě toho mají ještě všeliká speciální
mínění. Říš. posl. Fahrner na př. ujišťuje, že Něm-
ci nemají příčin, nedůvěřovati prohlášení předsedy
ministerstva, že vláda při zprostředkování půjčky
neúčinkovala -čehož ovšem ani zapotřebí nebylo jjak
výsledek ukazujej — přece však prý posl. Fahrner
nemůže uspořiti vládě výtku nedostatečné iniciati-
vy „oproti dělání dluhů zemským výborem“. Jinak
jest Adam Fahrner toho mínění, že by resignace
německých přísedících zemského výboru byla po-
čátkem konce panování českou feudální většinou
zemského výboru. Říš. posl. Hans Kursch uji-
šťuje, že půjčka, poněvadž na ni vláda žádným
způsobem zúčastněna není, nebude míti vlivu na po-
stavení něm. poslanců z Čech k vládě. Protestu
německých přísedících protí půjčce dodají prý ně-
mečtí zemští poslanci důrazu tím, že německé pří-
sedicí vyzvou, aby s opětovným slavným protestem
proti půjčce ze zem. výboru vystoupili. Své stano-
visko k vládě v parlamentě učiní prý něm. po-
slanci závislým na splnění „životních poža-
davků“, jež předsedovi ministerstva ohlásili-
německé úřadnictvo do německého území, žádné
další via facti počešťování, žádná pomoc zemské-
mu výboru. Co do malého finančního plánu jest prý
zdůvodněna naděje, že se celý Nationalver-
band jednomyslně zasadí o návrh Dam-
mův, a že u ostatních stran zakročí v témž smy-
slu. Německé sdružení z Čech uvažovalo ještě o
jiných opatřeních, aby zabránilo škodám nacionál-
ně-politického postavení svého bezpodmínečným
přikázáním údělů.
Fahrner
Kursch
Víd
Německo
Čechy
Dam
Nordböhmisches Tagblatt
26
article
Podle posl. dra. G. Schreinera jest otáz-
ka, co mají němečtí poslancí po uzavření této
půjčky počíti, zvláště mají-li němečtí přísedící re-
signovati, tak choulostivá, obtížná a osudná, že o
tom může rozhodnouti jenom německý zemský
klub. Němečtí poslanci počítají prý však v té pří-
číně na přispění ústavověrného velko-
statkářstva, ježto by odstoupení náhradníka
dra. K. M. Herrmanna právě v nynější chvíli mělo
dalekosáhlý význam.
Posl. T. Schreiter zná jen jedinou odpo-
věď na osmimilionovou půjčku a tou jest odstou-
pení německých přísedicích, při čemž očekává
přispění ústavověrného velkostatkářstva a i žádá
co nejrychlejší rozhodnutí, váhati znamenalo by
prý jednati proti zájmům Němců v Čechách.
G Schreiner
K M Herrmann
Posl
T Schreiter
Němec
Čechy
27
article
Ze strany.
Ze strany.
Odbor peněžních úřadníků. Schůze předsed-
nictva koná se v úterý dne 3. t. m. o 4. hodině
odpol. v sekretariátu a nebudou zvláštní po-
zvánky k této schůzi rozesílány. — Výbor žádá
členy, aby se v největším počtu zúčastnili před-
nášky p. dra. K. Kramáře »O nynější politické
situaci« konané v úterý dne 3. t. m. o 8. hodině
večerní ve velkém sále Obecního domu.
Živnostenský odbor místní organisace na
král. Vyšehradě pořádá spolu s odborem peněž-
ních úřadníků v ponděli dne 2. t. m. o 8. hodině
večerní v restauraci p. Čečelína přednášku p.
prof. K. Sikýře, úřad. Zemské banky, na velmi
časové thema: »Změny v dani z příjmů, nahlížení
do knih se zřením k účtování živnostenskému.
K Kramář
28
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Staroměstský občanský klub v Praze
konati bude již zejtra v úterý dne 3. t. m.
veřejnou politickou schůzi ve
velkém sále Obecního domu u Prašné brány
v Praze o 8. hod. večerní, na kteréž bude
přednášeti říšský a zemský poslanec p. dr.
Karel Kramář: »O nynější poli-
tické situaci«. Schůzi tuto pořádá za
součinnosti místních organisací národní strany
svobodomyslné v Praze I. a II. a žádají se
všichni členové klubu i těchto organisací,
aby v počtu nejhojnějším této významné
schůze se zúčastnili. Přístup do schůze jest
každému volný.
— Účast čes. umělců na XI. mezinár. uměl.
výstavě v Mnichově. Z Mnichova, 1. června: Dne
byla zde v přítomnosti prince vladaře zahájena
XI. mezinárodní umělecká výstava. Jako ostatní
evropské státy, tak i Rakousko se súčastňuje sa-
mostatným oddělením. Z našich umělců vystavují
větší kollekce Preisler, Švabinskýa
Štursa ve zvláštních sálech. Dvorní hostiny
súčastnili se komisař výstavy p. prof. Kotěra v za-
stoupení rakouské vlády a pp. Švabinský a Štursa.
doktor
Kramář
Preisler
Švabinský Štursa
profesor
Kotěra
Švabinský
Štursa
Praha
Mnichov
Rakousko
staroměstský občanský klub
organizace národní strana svobodomyslný v Praga I
29
article
— Dívadlo v Šárce. Do třetice — jistě všeho
dobrého — sehrána byla „Prodaná“ před nepře-
hlednými zástupy obecenstva. Čítali jsme návště-
vu na 10—12 tisíc osob. Představení vydařilo se
tentokráte snad nejlépe. Velkou zásluhu má o to
krásné počasí, které jakoby chtělo přímo vylákati
celou Prahu do Šárky. Účinkující vynasnažili se co
nejhorlivěji — sl. Šlechtova na prvním místě —
aby obecenstvo za útrapy, které vystálo ve vla-
cích a na cestách, co nejlépe odměníli. Byli z
to také ke konci představení nesčíslněkráte vy-
voláni. Potlesk a mávání kapesníky a klobouky
hlediště i jeviště nebraly konce. Národní divadlo
může býti se svým podnikem v Šárce plně spoko-
jeno. Návštěva dnešní opět byla odpovědí, demen-
tující nemožnost zdaru podniku. Správě dráhy ne-
lze bohužel dáti takové vysvědčení jako účinku-
— Slavností odborů Ústřední Matice školské
Velké Prahy. Matiční den na výstavě, stanovený
na neděli 15. června, soustředí na slavnosti Ústř.
Matice školské Velké Prahy všechny české spolky
ke společné přehlidce řad všech členů, spolupra-
covníků, příznivců a přátel Ústřední Matice škol-
ské. Všechny spolkové vycházky, výlety, jakož i
návštěvy výstavy všech našich korporací již nyní
určují se na 15. červen, kdy výstava oživne ně-
kdejším slavnostním ruchem, v němž rodí se tolik
nových podnětů a činů k obranně práci. Schůze
všech odborů koná se ve středu 4. června o 7. hod.
večerní v Měšťanské besedě ve Vladislavově ulici.
Na schůzi pokračováno bude v rozdílení sběracích
listin a v disposicích rozprodeje vstupenek na
„matiční den“, na výstavišti na 15. června chystaný.
Šárek
Šlechtův
Praha
Vladislavův ulice
národní divadlo
Velká Praha
ústřední Matica
30
article
Zábavní odbor koná zvláště důležitou poradu; účast
všech členů odborů velmi nutna.
— Děcko a motorový vůz. Na stanici elektri-
cké dráhy u mostu Palackého vystupovala vdova
pí. Marie Kuličová ze Smíchova, která vezla s se-
bou dvouletou dcerušku Svatavu. Sotva se děcko
octlo na dlažbě, dalo se na útěk ke druhým kole-
jím a v tom okamžiku bylo zachyceno motorovým
vozem, z druhé strany jedoucím. Děcko bylo po-
valeno a utrpělo tržnou ránu. Matka odnesla zra-
něnou dcerušku do nemocnice, kde se jí dostalo
první pomoci.
— Kladivem do hlavy. Zámečnický pomocník
Ant. Benák upevňoval mříž v okně druhého patra
domu č. 3 v Bredovské ulici. Náhodou vysmeklo se
mu z ruky kladivo a padlo na hlavu správce ci-
helny p. Josefa Havránka z Vokovic, který utrpěl
6 cm dlouhou tržnou ránu. Po lékařské pomoci
byl zraněný ponechán v domácím léčení.
— Seno ve výkladní skříni. Kočí Václav ku-
čera vezl na velkém valníku náklad lisovaného
sena. V Kinského třídě na Smíchově uvolnilo se
několik balíků, které spadly na chodník a vyra-
zily výkladní skříň brašnáře Josefa Doležala, kte-
rý utrpěl škody 140 kor. Z obecenstva, po chodní-
ku se ubírajícího, náhodou nebyl nikdo poraněn.
jícím.
Palacký
Kuličová
Svatava
Kladivo
Antonín
Benák
Havránek
Václav
Doležal
Smíchov
Vokovice
centimetr