1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 3l. května 1913.
Praha
4
article
Na ranni avečerní listy
Pžedpláci set
V Praze v administraci
na měsie
ns čtvrt ieta . . . K =h
s dvoji denáškon
na měsío-
K ní
na čtvzt leta . . . . 7 K e2k
ve filiálkácht
na měsio. . . . 2. K 30
Poštou.
na měslo, . . . .
na čtvrt leta . . . . 8 K a0
s dvojí zásilkou
a měsíe.
rieta . Ke
V Praze, 31. května.
I podepsání předběžné mírové smlouvy
válčícími státy balkánskými ustupuje v naší
říši do pozadí vzhledem na sensační zprávy
z obou hlavních měst. Z Pešti dostáváme
praktickou lekci o tom, jak se dělá v Uhrách
vládní většina a odkud se berou potřebné k
tomu miliony, z Vídně nám zase sdělují po-
drobnosti o tom, jak Rusko má výborně zaří-
zenou vyzvědačskou službu v naší bojovné
říši. Aféra plukovníka Redla odhalila, jak
lehkomyslně na nejzodpovědnějších vojen-
ských místech pověřují nejdůležitějšími tajem-
stvími lidi, jichž soukromý život naprosto vy-
lučoval možnost, že by byli s to svá ohromná
vydání činit z vlastních prostředků. Afér
Redlova je velkou blamáží pro vojenské kru-
hy a zároveň velkou výstrahou, aby se stále
jen neřinčelo šavlemi, ale aby také byl ve
vůdčích kruzích pořádek. Nejasné zprávyo
spoluvinnících Redlových oznamují, že prý
Redlova součinnost sahala daleko a vysoko.
Auri sacra fames, prokletý hlad po zlatě láme
patrně vojenskou disciplinu.
Redl
Redlův
Praha
Pešť
Uhry
Vídeň
Rusko
5
article
Vojenská správa kolísá v nerozhodnosti
má-li prozradit všechno, co ví o záležitost
Redlově, či zatajit co nejvíce. Tento systém
tutlání pravdy jest ovšem nejen u vojenských
pánů obvyklý. Charakteristické jest, že iv
poslední době tak pvěstné literární byró za-
hraničního úřadu nedovede si odříci potěšen
upravovat zprávy pro veřejnost podle své po-
třeby. Ani významnou řeč Pašičovu nedovedlo
dodat bez závažného zkomolení. Právě tu část,
kde Pašič mluvil o ztrátách, jež novým uspo-
řádáním poměrů na Balkáně utrpěly některé
státy, jež si činily také nároky na balkánskou
kořist, „náhodou“ dodali až o dva dni později,
ačkoli všechny zahraniční listy ji už měly
ačkoli do té doby už sem přišly z Bělehradu
noviny, které uveřejňují znění Pašíčovy řeč
celé. „Zeit“ právem se pozastavuje nad timto
nejnovějším činem informace našeho zahranič-
ního úřadu. Zahraniční úřad prý se patrně
styděl za to, že srbský státník nabízí Rakou-
sko-Uhersku náhradu za těžké porážky, ke
kterým se zahraniční úřad nechce přiznati.
Pašič mluví prý v dané chvíli docela stylem
Aehrenthalovým, který také po annekční
kampani konejšil Srbsko, že hospodářskými
ústupky mu nahradí ztráty, které utrpělo na
národních ideálech. Jenom ať prý Pašíč není
také tak důsledný jako Aehrenthal, který
splnil svůj slib hospodářskou smlouvou, pro
Srbsko i pro nás bezvýznamnou.
Redlův
Pašičův
Pašič
Aehrenthalův
Balkán
Bělehrad
Uhersko
Srbsko
6
article
„Krvavý posměch, který se vyjadřuje ve
znevažujících poznámkách srbského ministra
presidenta, týká se nejen nástupce Aehren-
thalova — píše „Zeit“ — leč i nás. I když je
stále ještě Rakousko-Uhersko větší a mocnější
než zvětšené Srbsko, musíme přece neradi
příznat, že větší stát měl menšího státník
a menší stát většího státníka za vůdce v bal-
kánské krisi.“ To odůvodňuje „Zeit“ i tím, že
Rakousko-Uhersko dle berlínské zprávy ne-
využilo příležitosti, aby si obsadilo území po
Solun, které nyní mezi Srbskem, Bulharskem
a Řeckem je sporným a bylo mlčky ve smlou
vě vyhraženo Rakousko-Uhersku.
Snad bude příznivě na náš zahraniční úřac
působit náplast, kterou podává v „Oesterr
Rundschau“ známý Chlumecký. Chlumecky
omlouvá „nedůslednost“ literárního byró tím
že prý musilo se řídit zájmy rakousko-uher
ské diplomacie. Lhalo tedy ve vlastním zájmu
Náš zahraniční úřad má vůbec podivné mrav-
ní zásady. Sám Stürgkh nedovedl na jeh
obranu říci více než anglické „řighto
wrong...
Z Balkánu nepřišlo nových zpráv, které
by svědčily o změně situace. I to by by
dobrý příznak. Čas je nejlepší lékař, snad při-
spěje ke zmírnění vášnivého napětí na obou
stranách. Z Petrohradu se oznamuje, že Srb.
sko je ochotnější podrobit se rozhodčímu sou-
du Ruska než Bulharsko; Bulharsko žádá, aby
Rusko rozhodovalo jen v mezích smlouvy
Srbsko je ochotno přijat rozhodnutí, překra
čující rámec původní smlouvy.
Chlumecký
Stürgkh
Srb
Rakousko
Srbsko
RakouskoUhersko
Soluna
Bulharsko
Řecko
Balkán
Petrohrad
Rusko
7
title
Válka na Balkáně.
Balkán
8
article
Mir uzavřen.
Mir uzavřen.
Z Loudýna, 30. května. (Reuter.) Po pro
slovu delegáta řeckého dra. Streita sdělil dr
Danev, že dle úmluvy mezi některými dele
gáty má býti podepsán dodatečný pro
tokol. stanovící, že smlouva má na
býti platnosti hned po podepsání
Del. Veznič, Skuludis a Popovič prohlásili, že
nikdy neslyšeli mluvit o podob
ném protokolu a že nejsou zmoe
něni jej podepsalti. Když byl Grey de
legátům sdělil, že salony paláce Svatojakub
ského jsou jim k disposici, chtějí-li pokračo
vati v jednání, opustil palác. Potom pode
psali delegáti turecký a bulhar
ský dodatečný protokol, a bylo ujed
náno, že delegáti se sejdou v pondělí neb
úterý v paláci Svatojakubském, aby po
tvrdili protokoly dnešní schůze.
Z Londýna, 30. května. (K. k.) Po řeči čer-
nohorského delegáta přečetl řecký dele
gát Skuludis toto prohlášení
Řecká delegace si přeje, aby v protokole byla
zaznamenána prohlášení, jež byla podána na-
vzájem s plnomocníky ottomanskými. Rozum
se, že smlouvy, úmluvy a akty, jež v době
vypovězení války byly v platnosti, a jež
válkou byly zrušeny, po obnově styků díplo-
matických opět nabudou platnosti.
Turecký delegát Osman Niza-
mi paša prohlásil, že, ačkoliv nepopírá zá-
sadu obnovení smlouvy, žádal od své vlády
instrukce, jež očekával dnes ráno. Řecký
delegát Streit si přál, aby to konference
vzala na vědomí a prohlásil, že řečtí delegát
včas prohlásilí, že jsou ochotní podepsati
smlouvu na výslovný slib turecké delegace
jejž tato delegace učiní v dnešní schůzi, kte-
rýžto slib se shoduje se slibem, daným před
tím řeckým delegátům, že totiž dle meziná-
rodního zvyku smlouvy, které platily před
válkou, mohly býti jen dočasně suspendovány
a po obnovení diplomatických styků znovu
nabývají platnosti.
Streit
Danev
Skuludisov
Popovič
Grey
jít legát
Osman Niza
Loudýn
Londýn
Reuter
Mir
Svatojakub ský
9
article
Z Londýna, 31. května. („N. Fr. Pr.") Me-
zi Bulharskem a Tureekem včera
podepsaný prozatímní mír jest vlast-
ně již mirem definitivním, což bylo
mezi delegáty obou států konstatováno a v
protokole také potvrzeno. Bulharsko a Ture-
cko se dohodly, aby nerozřešené ještě otázky
na př. ohledně válečné náhrady, rozhodnuty
byly velmocemi, jejichž kompetenci k tomu
uznaly. Bulharsko má tedy s Tureckem již
mír a bude v Paříži při projednávání ve fi-
nanční komisi zastoupeno jenom svými odbor-
nými znalci. V Londýně nemá již co dělati
proto také dr. Danev a jeho průvode
Londýn neprodleně opustí, nevy-
čkajíce snad ani pondělního přijetí u angli-
ckého dvora.
Ze Solije, 30. května. (K. k.) Zprávao
podepsání prelimináře nevzbudila zde očeká
vaného nadšení, poněvadž jest veřejnost ve
vleku obtížného poměru Bulharska a spojen
ců. Očekává se obecné, že se situace nyn
brzo rozhodne.
Z Cařihradu, 30. května. (K. k.) Uzavřen
míru bylo zde přijato ve všech kruzích s uspo-
kojením.
Z Athén, 31. května. (Ag. d'Ath.) Zdejší tisl
vítá radostně podepsání mírové smlouvy, podotý-
ká však, že by radost byla ještě větší, kdyb
řecko-bulharské srážky v posledních
dnech a chtivost Bulharska nezatem-
ňovaly politický obzor. Řecko che
odnynějška žíti s Tureckem v přátel-
ství. Oba státy mají zájem na tom, aby příšt
se vystříhali třenic, neboť v Thracii a Malé Asi
žije několik milionů Řeků. Nemá-li Turecko opět
upadnouti do omylů minulosti, nesmi jako před
válkou pronásledovatí řecký živel, který jest čini-
telem pokroku. Řecko, pokud na něm, jest, bude
Tureek
Danev
Řek
Londýn
Francie
Bulharsko
Turecko
Paříž
Solija
Cařihrad
Atény
Řecko
Thracie
Aga . d ' Ath
11
article
vždycky ochotno podporovati Turecko, jestliže to-
to se nebude pokoušeti, aby Řecku škodilo. Časo-
pisy projevují naději, že minulé události budou po-
naučením pro budoucnost.
Turecko
Řecko
12
article
Velevyslanecká konference.
Velevyslanecká konference.
Z Londýna, 30. května. (K. k.) Velevy
slanecká konference, svolaná na dne
šní odpoledne, trvala dvě hodíny. Příští schů
ze koná se ve čtvrtek. Dnešní schůze byla vě
nována hlavně zevrubnému projednán
albanského statutu. Jak pokud jde
tento předmět, tak i pokud jde o ohraničen
Albanska a o otázku Egejských ostrovů, uplat
nila se velmi optimistická nálada, poněvada
v kruzích, kde až dosud byly velmi různé n
zory o těchto otázkách, začiná se jeviti ná
lada ke kompromisu. Doufá a soudí se
že konference skončí svůj úkol před koncen
června.
Z Londýna, 30. května. (K. k.) „Reuterova
kancelář“ se dovídá: Hlavní delegáti s po
jenců sejdou se zejtra ku poradě, mají-li zu-
stati k vyřízení různých otázek v Anglii. M
se za to, že nezůstanou dlouho v Anglii. Srb
ský delegát Vesnič vrátí se zítra na své vy-
slanecké místo v Paříži.
Z Londýna, 31. května. („N. F. P.“) V di
plomatických kruzích se praví, že velevysla
necká konference, až vyřídí ještě otázku al
banskou a Egejských ostrovů, své práce ukon
čí. Vypracování a zredigování podmínek de
jinitivního míru provedou kabinety samy ob
vyklou cestou bez velevyslanecké konference
Turecko zůstane ještě ve stavu válečném.
Srb
Londýn
Anglie
Paříž
Turecko
Reuterův kancelář
13
article
Z Cařihradu, 30. května. (K. k.) „Tanin“ pro-
vází zprávu o uzavření míru těmito vývody: Ačko-
li válečný stav pomijí, není mir ještě defi-
nitívní, neboť závisí z velké části je-
ště na pařížské konferenci, z druhé čá-
sti na rozhodnutí velmoci. Turecko musí tu-
diž zůstati ještě ve válečném stavu
zejména vzhledem k poměru, který zavládá mezi
balkánskými spojenci. List konstatuje, že Tureck
ještě nikdy neutrpělo takovou porážku, jako nyní
a konči: Nebudeme-li čerpati ze svých porážel
správné ponaučení, nebudeme-li vážně pracovati
je naše zkáza zpečetěna. Den 30. května zůstane
dnem smutku. Musíme plakati. Teď vš ak
dlužno upírati zraky na Asii a neza-
pominati také utlačené Rumelie.
Spor srbsko-bulharský.
Z Londýna, 31. května. Z Bělehradu do-
šla sem zpráva ze včerejška: Sotva došly do
bulharského hlavního stanu vojenského zprá-
vy, že zatímný mír je v Londýně podepsán.
zahájena doprava velké části armády čataldž-
ské k západní hranici.
Tureck
Cařihrad
Turecko
Asie
Londýn
Bělehrad
14
article
Ze Sofije, 31. května. Nacionální noviny
posuzují setkání Pašiče s Gešovem s velkou
nevolí a prohlašují, že Gešov zrazuje v Cary-
brodě čest všech Bulharů. Není-li Gešov sil-
ným dosti, aby této cti uhájil, pak musí být
všemi prostředky odklizen, je-li třeba, také
násilím. „Večerna Pošta“ prohlašuje, že bul-
harská armáda je odhodlána hájiti bulharskou
čest a bulharské postavení také proti vůl
slabochů, kteří žíjí z milosti Ruska.
Z Bělehradu, 31. května. Dnešní schůzka
Pašiče s Gešovem v Carybrodu pova-
žuje se za rozhodující pro budoucí styky obou
států, Včera konala se dlouhá ministerská ra-
da, po které Pašič byl králem přijat ve slyše-
ní. Na místech rozhodujících soudí se, že
oběma státníkům podaří se najíti východ
Proto čeká se s napětím, ale také s nadějí
výsledek jejich rozmluvy. Člen vlády prohlá-
sil včera večer, že je pravděnepodobno, že
schůzka zůstane bez výsledku. Ale i kdyby
se nepodařilo vyrovnati spory pohraniční na
konferenci té, bude položen základ k jednání
dalšímu. V příčině nástupu obou armád pra-
vil srbský ministr: Získati čas je velkým zi-
skem, ba získem celýn. Pašič projevil se
ostatně po včerejší ministerské radě optimisti-
cky. Věří se, že nastoupena bude cesta kom-
promisu, na kterou se Gešov zajisté rád za
nátlaku Ruska dá, jednak aby vyhověl přáním
petrohradského kabinetu a jednak aby za-
ání-
choval balkánský svaz. Nespokojeni jsou to-
liko radíkálové. Jejich orgán vyslovuje dne-
obavu, že Pašič následkem svého starého přá-
telství vůči Bulharsku povoli. Radikálové jsou
odhodláni — povolí-li Pašíč, vynutiti jeho od-
stoupení.
Pašič
Gešov
Bulhar
Pošta
Rusko
Bělehrad
Bulharsko
15
article
Ze Sofije, 31. května. („Reichspost".) Vlá-
da nařídila znovu nejpřísnější censuru na ve-
škery zprávy o vojsku a listy nesmějí z nich
uveřejňovati ani zprávy nejnevinnější. Včer
zahájena doprava velkých oddílů vojenských
která zabrala úplně všechny železniční trati
Proslýchá se, že jde o dopravu vojska od ča-
taldžské linie a od Bulajru na hranice řecké
a srbské. Dopraví se tam 170.000 vojínů. As
180.000 mužů stojí již na těchto dvojích hrani-
cích pohotově ku pochodu. O posunování voj-
ska zachovává se naprostá tajnost.
Ze Sofije, 31. května. („Reichspost“.) Krá
Ferdinand přijal ve čtvrtek odpoledne
— jak již ráno sděleno — vůdce oposice k je-
jich žádosti ojediněle. Vůdcové oposice pro-
hlásili, že vydání bulharské půdy, o jejíž osvo-
bození válka vedena, bylo by krokem osud-
ným, který by i v zemi musil míti vážné ná-
sledky. Neodvislí poslanci vyslovili se sou-
hlasně pro bezpodmínečné podržení bulhar-
ského území.
Z Bělehradu, 31. května. („N. Fr. Pr.“
Energické zakročení velmocí
otázce uzavření prozatímního míru působilo
na politické kruhy mohutným dojme m.
Ferdinand
Vlý
Bělehrad
Francie
16
article
Jako první jeho důsledek dostavila se zřejmá
úleva ve válečném smýšlení vůč
Bulharsku. Proskakuje již domněnka, že
Srbsko může se nadíti aspoň částečného
splnění svých požadavků pouze kompro-
misem, protože při silně pociťované potře-
bě klidu v Evropě vystoupilo by se rozhodně
proti novému prolévání krve.
Ze Solije, 31. května. (K. k.) Oficiosní „Mir
píše: Srbský ministerský předseda tvrdil ve své
řeči ve skupštině, že jistá mocnost Srbsku radila.
aby se vzdalo území na Jaderském pobřeží, a za
to slíbila, že Srbsko dostane kompensace v rovině
Vardaru. Protože rakousko-uherská vláda svými
orgány odmítla všeliké podezření že by byla pů-
vodcem tohoto návrhu, má vláda srbská po-
vinnost podati neprodleně potřeb-
né vysvětlení. Mlčení bylo by důkazem, že
se řeklo něco, co není pravda, protože vídeňský
kabínet tvrdí, že neučinil podobného návrhu. Jest-
liže nebudou podána nutná vysvětlení, můžeme jen
souditi, že tento návrh snad pochází dokon-
ce od oné mocnosti, která dle ustano-
veni smlouvy má hráti roli smírěih
soudee mezi Bulharskem a Srbskem
Bulharsko-turecká úmluva pro případ války
srbsko-bulharské.
Bulharsko
Srbsko
Evropa
Vardar
Mir
17
article
Z Cařihradu, 31. května. Podle informae
z kruhů Porty konají se po několik dni přímé
rozpravy mezi Cařihradem a So-
fijí o stanovisku Turecka pro pří-
pad ozbrojeného koníliktu mezi
Srbskem a Bulharskem. Bulharsko
chce za určitých podmínek povoliti Turecku
malou opravu hranic na trati Mi-
dia Enos, resignovati na válečno
náhradu a nabídnouti Turecku
celní smlouvu.
Rumunsko a spor srbsko-bulharský.
Z Bukurešti, 31. května. („Reichspost“.
„Independance Roumaine“ je přesvědčena, ž
válka mezi Bulharskem a Srbskem je nevy-
hnutelna a prohlašuje, že Rumunsko bude mu-
sit v nové válce sáhnouti k aktivní roli, proto
že bylo by pro Rumunsko neštěstím, kdybyv
tomto případě zůstalo nečinným. List končí
výzvou na vládu se slovy Bratiana: „Co děje
se bez nás, není nám ku prospěchu.
Spor řecko-bulharský.
Ze Soluna, 30. května. (K. k.) Ze směro-
datného bulharského místa se ujišťuje,ž
Sarafov byl uspokojen svou rozmluvou s mi-
nisterským předsedou Venizelosem, jakož
projeveným jeho úmyslem sporné otázky po
dobrém vyříditi.
Z Athén, 31. května. Proslýchá se, ž
ve dnech nejbližších dojde ke schůzce mez
Venizelosem a Gešovem. Styky řecko-
Sarafov
Venizelos
Gešov
Cařihrad
Turecko
Srbsko
Bulharsko
Rumunsko
Bukurešť
Atény
Independance Roumaine
Soluna
18
article
V drobném prodejit
ranní číslo o sobě . . za sb
večerní
za db
Ve fliálkách na venkovět
ranni čislo . . . . . . . 10h
večerní.
lnseráty
plati se hotově napřed
Předplacení a inserty příjia
sdministrace v Marianské ul., a
Tam nacházeji se vi
redakcn, tiskárna a expedloe
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracej
19
article
bulharské posuzují se nyní také v novinách
klidněji.
Z Athén, 31. května. (K. k.) Jak listy
sdělují, trvaly útoky bulharského vojska na
řecké po celý včerejší den. Jest možno, že
budou-li Bulhaři v tom pokračovati, bude
musit zasáhnout řecká eskádra. List „Patris
praví, jestliže Evropa neprodleně nezakročí
že by mohla pro nekvalifikovatelné jednání
Bulharska vypuknouti nová válka.
Bulhar
Atény
Evropa
Bulharsko
20
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Sjezd důvěrníků rusko-národní strany
haličské.
Ze Lvova, 31. května. Včera konal se v Náro-
ním domě po celý den sjezdrusko-národní
strany. Zúčastnilo se ho 657 důvěrníků ze
všech okresů haličských. Smýšlení bylo
nadšené. Dostavili se všichni rusko-národní po-
slanci na radě říšské a na zemském sněmu halič-
ském. Jednalo se o volební kampani
Usneseno potírati ukrajinské kan-
didáty a podati protest proti ještě trvajícímu
systému bývalého místodržitele dra. Bobrzyňského.
rusko-národní lidí pronásledujícímu. Zaslána po té
stránce depeše ministerskému předse-
dovi hr. Stürgkhovi a žádá se od něho, by
působil na nynějšího mistodržitele dra. Korytow-
ského, aby při nastávajících volbách z acho va
nestrannost. Zaslán dále děkovný tele-
gram posl. dru. Kramářoví a redakcí „Nár
Listů“ za vřelou obranu rusko-národních lidí ha-
ličských.
Ze Lvova, 31. května. (Zvl. telegr. „Nár. L..
Sjezd důvěrníků ruské národní strany, čítající více
než šest set účastníků, projevuje dru. K arlovi
Petroviči Kramářovi a tisku české nár.
strany svobodomyslné svoji hlubokou uznalost i
vděčnost za bratrskou podporu ruského živluv
Haliči oproti nezákonnému a ústavně neoprávně-
nému systému, jenž zaveden byl na úkor vyznavačů
národní jednoty ruského národa. Kněz Loziňski a
dr. Spchocký, předsedové sjezdu.
Bobrzyňský
Stürgkh
Petrovič
Loziňski
doktor
Spchocký
Lvov
Náro
Halič
21
article
Z úřadního věstníku.
Z Vídně, 31. května. (K. k.) „Wiener Zeitung
uveřejňuje zákon z 3. ledna 1913 o zrušení čj-
selné loterie a zavedení třídní lo-
terie. — „Wiener Zeitung“ uveřejňuje výn o
ministerstva financí z 29. května 1913
pověření c. k. loterního důchodního úřadu ve
Vidní agendami třídní loterie a změ ně
titulu tohoto úřadu. — „Wiener Zeitung
uveřejňuje nařízení ministerstva financí z 29. květ-
na 1913 o stažení bankovek 100k oruno-
vých s datem 2. ledna 1910. — „Wiener Ztg.
oznamuje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval řád-
ného profesora fysiologie a lékařské fysiky s ti-
tulem a charakterem dvorního rady na vysoké
žkole zvěrolékařské ve Vídni dra. Armina Czer-
maka šl. Seysenegga řádným profesorem fyslo-
logie na německé universitě v Praze.
Anglický král do Ruska nepojede.
Z Londýna, 30. května. (K. k.) Jak sděluje
Reuterova kancelář, postrádá jakékoliv podstaty
časopisecká zpráva z Petrohradu o cestě krále do
Ruska, zamýšlené v létě. Dlužno poukázati na to.
že návštěva presidenta Poincaréa znemožňuje ce-
stu v červnu a že v Buckinghamském paláci není
o nějaké cestě do Ruska ničeho známo.
Car na objíždce po slavnostech Roma-
novských.
Z Nížního Novgorodu, 30. kvěťha. (Spb.
Ag.) Car Mikuláš a carevna Alexandra odjel
lodí do Kostromy.
Wiener Ztg
Czer
Reuterův
Poincaré
Mikuláš
Vídeň
Praha
Rusko
Londýn
Petrohrad
Rom
Nížní Novgorod
Kostroma
Wiener Zeitung
Aga
22
article
Vládní kríise ve Španělsku.
Z Madridu, 30. května. (K. k.) Bezprostředním
podnětem k odstoupení kabinetu Romanonesova je
řeč, kterou pronesl bývalý ministerský předseda
Maura včera ve sněmovně a v níž dovozoval, že
pokud liberální kabinet bude sledovati nynější
svou politiku, nebude konservativcům možno po-
skytnouti liberálům ústavní podporu, jakou potře-
bují ke správě země. Maura vyčetl zejména posled-
ním liberálním kabinetům, že uzavřely kompromis
s republikány a socialisty, na oko aby je získaly
pro monarchii, ve skutečnosti však k tomu elli.
Maur
Španělsko
Madrid
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Plukovník Redl.
Od travičské aféry Hofrichtrovy nezpůsobi
žádný skandál z kruhů vojenských vzrušení tak
veliké, jako právě celým evropským tiskem široce
přetřásaná sebavrážda chéfa pražského generálního
štábu, plukovníka Alfreda Redla. S krvavou iro-
nií čte se dnes pondělní, první zpráva c. k. ko-
respondenční kanceláře, která ke sdělení, že se
v jistém vídeňském hotelu zastřelil, připojila po-
známku: „Plukovník Redl pracoval obě-
tavě a jeho nervy byly přílišným namá
háním strhány — —
Z toho, co až dosud bylo odhaleno a úředními
kruhy publikováno, víme, jaká to byla »obětavá
práce«l Hofrichtrův zločin, vzniklý z motivů cti-
žádostivých je poměrně nepatrným deliktem vůči
neskonalé ničemnosti Redlově, jež mohla právě
nyní, v kriticky napiatých dobách způsobiti nena-
pravitelnou katastrofu. Jméno tohoto nebezpečného
špiona se zlatým límcem jde celým světem, a kde
kdo trne nad možností takové zvrhlosti a cynismu
u člověka, jenž honosil se úřadem, v němž bezvad-
nost charakteru je první a nejsvětější podmínkou.
Třeba si uvědomiti celou konstelaci zahra-
ničných poměrů a zvláště napjatý poměr s Ruskem.
aby zlotřilá činnost pražského Efialta, v jehož ru-
kou byla všechna tajemství připravené armády.
objevila se v intensivním světle. Při zavřených
dveřích sdělává se válečný ordre de bataille, plán
mobilisační, plán o nástupu armád při zahájení
války,, jízdní řády vojenských vlaků, — slovem
všechny ony bezpodmínečně tajné přípravy, o
jichž provedení záleží úspěch nebo neúspěch úitoku
neb obrany. Pod desaterou pečetí střeženo je toto
tajemství a jen několik zasvěcených osob je zná.
jen několika sborovým velitelům a chéfům gene-
rálních štábů svěří se po jedné kopii díspošic a
Redl
Hofrichtrův
Redlův
Efialtés
bataille
Rusko
Hofrichtrův zločin
24
article
plánů. Mohl se někdo naditi, že mezi těmito najde
se stvůra, která obratem vše prodá za hranice?
S opovržením všechna slušná společnost lidská
mluví o špiclech, nechť konají své ohavné řemeslo
z příčin jakýchkoliv. A nemá ani dosti despeklu
pro řemeslné špiony, kteří za jidášský peniz pro-
zrazují důvěrnosti, ať už je to z úzkého kruhu ob-
čanské společnosti, ze života politického, či ob-
chodní tajemství. Víme, že touto metlou trpí vše-
chen život a že ve všech vrstvách jsou darebáci
s dvojí tváři, agenti provokatěři, tajní a špiclové.
Ale všechna tato bezectná sběř, bez charakteru
svědomí, zůstává bezvýznamnou chamradinou ve-
dle vyzvědačů velikého stylu, vedle Azevů.
Burcevů a Redlů, operujících v milieu, od nebo
závisí mír či válka, blaho či zkáza celých národů
udržujících tajemné styky s vojenskými zahranič-
ními úřady, hovořící v chifrovaných depešich
smluvených značkách.
Burcev
Redl
25
article
Je cosi prostě ohromujícího v odhaleních
Redlovi, cosi příšerně deprimujícího při pbmyšlení
že právě on, který jako chéf evidenční vojenské
kanceláře argusovým okem střežiti měl každý tah
a špeh agentů cizích velmoci, slidících po vojen-
ských a válečných tajemstvích této řiše, byl je-
jich nejcennějším informatorem za hamizný zvuk
zlata a vábivou možnost žíti v přepychu. Při této
smulně příležitosti před žirší veřejností poodhalen
kruhy jinak v sebe se úzkostlivě zavírajícími, cíp
záclony, která tlumi umělým pološerem existeno
široce rozvětveného, organisovaného i dobrovol-
ného vyzvědačství, jež rozhozuje předivo svých
sítí po celém světě. Je pochopitelno ovšem, že
každá velmoc snaží se vniknouti do státních tajem-
ství ostatních velmoci, nahlédnouti skulinou neb
poslouchati za dveřmi eizích kabinetů, seznati pra-
vé smýšlení rozhodujících kruhů vládních. Věčně
pohyblivá tykadla diplomacie, sondující svými kon-
suly, ataši a agenty cizí půdu, jsou zevní, vidi-
telnou známkou tajemného života pod hladinou
oněch záludných, ale pochopitelných snah vidět
více než co víděti dovoleno. V zájmu své ochrany
Redl
26
article
každý stát chce znáti intimnosti svého sousedaa
třeba nejlepšího spojence, a žádný prostředek, an
ten nejhorší není vyloučen, má-li posvětiti u-
čel. Tu stranou jde všechna morálka, cena ži-
vota i závratnost obnosů, vyplácených z tajných
disposičních fondů. Zlatým klíčem, podstrčeným do
rukou prodejných individuí, otevírají se pevnosti
přes všechnu ostražitost stráží: třpyt a zvuk zlata
nebo balik bankovek rozvazuje ústa, prozrazující
stejně podrobně vtip stability nových vzducholodí
jako ingrediencí třaskavin nebo konstrukci dread-
noughtů; týž čarovný, všehybný faktor světa pal
vede i ruku oněch nejnebezpečnějších zločinců
kteří v tichu noci, při dušeném svitu lampy, pečli-
vě zavřených dveřích a zastřených oknech s chva-
tem lupiče, páčícího nedobytnou pokladnu, kopí-
rují plány na chvílí jim svěřené, nebo stenografi-
ckým spěchem opisují nejdůvěrnější pokyny, dle
kterých zítra či v nejbližší době myšlenka pro-
měniti se má v čin a budoucnost v historii.
Všední smrtelník pramálo vi o této podkopné
činnosti zvrhlých individuí, na jedné straně obá-
vaných a na druhé straně hledaných. Jejich krtčí
řemeslo potřebuje tmy a trochu prudkého světla,
jež občas na chvíli jejich rejdy osvítí, skončeným
procesem zmizí, jako plachý skok záře námořního
rellektoru.
27
article
Vrafme se však k smutnému hrdinoví dne.
S hlediska kriminalistiky je Redl typ jednoh
z nejzajímavějších zločinců. Jen v detektivních ro-
mánech kresleny bývají figury jeho rázu, mefisto-
felsky rafinované, s černou duší a lesklým zevněj
škem. Nic nezadá případ Redlův těmto nejsmělei
ším výplodům fanlasie; spíše předstihuje skutečno
stí každou smýšlenku.
Kdo vídal někdy v kavárně „Continental“ to-
hoto oficíra s pergamenově nehybnou, studenou
tváří, s oním superiorním výrazem, hlásajícím „na
tři kroky od těla“, s pohledem, přehlížejícím ci-
vilní okoli s patrným dégoůt, sotva by věřil, kdyby
mu někdo byl našeptal do ucha, že je to té chvíle
největší padouch, jehož uniforma lesklá dávno již
měla býti zaměněna doživotně v jinou uniformu
z daleko hrubšího sukna.
Špehoun pro cizí velmoc v uniformě rakou-
ského plukovníka, honorovaný tisícirublovkami
současně desítitisícovou gáží, není jen tak tucto-
vým zjevem v galerii malfaiteurů. Musí míti svou
odbornou kvalifikaci, své vynikající schopnosti
druh geniálnosti a především obrovský komediant-
ský talent, aby jím klamal celé své okolí. Redlov
vše to bylo dáno a ještě přidáno mu bylo, are
ne jeho zásluhou, co na vojně je předností a do-
pomáhá k lesklé kariéře: representační, imponu-
jicí zjev.
Přes hlavy jiných celými skoky šel ku předu.
Redl
Redlův
28
article
Jako posádkový, mladý oficír budil u pluku po-
zornost virtuosním ovládáním celé klaviatury vo-
jenského umění v praxi i theorii, stejně znalý tak-
tiky jako techniky. Štábní kurs a znalost řečí vy-
nesly jej z řad vrstevníků, šťastných, jsou-li dnes
veliteli praporů. K vysoké, zodpovědné hodnost
v armádě spěl, a příliš mnoho svěřeno jeho spoleh-
livosti. Byl určen pro službu, jež znamená jít kří-
žovým ohněm pokušení, pro službu, jež není te-
prve zkouškou charakteru, nýbrž službou, budo-
vanou na vyzkoušeném a dokázaně neoblomném
charakteru.
Plukovník Redl futo „charakterní roli“ sehrá
a vlastně léta hrál s mistrností báječnou. Resort
jeho povolání, oné zvláštní důvěrné služby pro
studium rafinovaných praktik a partyk vyzvědač-
ství a organisace, mařící toto vyzvědačství, byl
mu znamenitou dramatickou školou. Redl z blízka
poznal celou smečku cizích agentů, obchodujících
z vojenskými a státními tajemstvími a zvěděl i jmé-
na těch ničemů za hranicemi, kteří v hodnostec
svých jsou právě takými zemězrádci, jako vůče
nim byl Redl. A opět stal se virtuosem a přime
specialistou, dokonale obeznámeným s celou sítí
evropské špionáže.
Poměrně velmi brzo svých odborných znalosti
a známostí užil, aby měl pramen vydatných příjmů.
Redl
29
article
Začal v 32 letech a čtrnáct roků za stálé důvěry
prováděl své hanebné řemeslo až do dne výstřelu
z browningu. Hnusná jeho komodie tím stává s
odpornější, že v procesech proti zatčeným vyzvě-
dačům, tedy vlastně kolegům, vystupoval se vší
onou přisností a váhou, jakou se vyznamenávají
zástupcové majestátu státní moci
Trefně charakterisoval tuto jeho činnost vo-
jenský list: „Když před soudem jako znalec mluvil,.
nehnul se v tvrdé, ostře rýsované tváři jeho ani
sval. Jako když podává raport, vyhýbal se každé-
mu nejmenšímu zachvění a naznačení, že pociťuje
opovržení nad bídáctvím zrady a zvrhlostí zlo-
činu, jako čestný člověk a především voják. Jen
pohrdavé ohrnutí rtů a lehké svraštění čela zna-
čilo vnitřní rozhořčení nad vinníkem... A dnet
se dovídáme, že tento muž, který v tak mnohýc
zemězrádných vojenských procesech měl rozhodu-
jící slovo, byl horší zločince, kterého svým dobro-
zdáním znaleckým vydával třeba na doživotí do
podzemních žalářů pevnostních ..
30
article
Zbývá otázka motivů jeho proradné činnosti.
Mluví se o culenburgovštině a nesnázích z toho
vzniklých nátlakem vyděračů. Snad — ale okol-
nost ta pro jeho vinu není pražádnou polehčujíc
okolností. Do finanční tísně mohl býti uveden také
jinou vášní, na kterou nejsou paragrafy, hrou na
burse, rozmařilým životem... a nebyl by jistě
prvním ani posledním. Řada jiných před nhn uká-
zala, že, přesahují-li dluhy nad hlavu, není ještě
třeba státi se zrádcem a špehounem cizí moci.
nýbrž že stačí jiný krok, který zůstává daleko
čestnějším rozřešením krise.
Dle zpráv o dvoumilionovém jeho jmění,o
přepychovém způsobu života je zřejmo, že ocitl-li
se dříve ve finančních nesnázích, dávno už v nich
nebyl. Dva miliony nenastřádají se za týden. Ale
spíše lačnost po penězích to byla, ona lačnost, jež
roste s jídlem a mění se pak v nenasytnost, ona
lačnost, jež z lidí tvoří šelmy a bestie, bez studu,
bez citu a beze cti.