ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9a157890-8f10-11dd-97e2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 77, person 53, org 6, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 3l. května 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 147.
4 article
Na ranni avečerní listy Pžedpláci set V Praze v administraci na měsie ns čtvrt ieta . . . K =h s dvoji denáškon na měsío- K ní na čtvzt leta . . . . 7 K e2k ve filiálkácht na měsio. . . . 2. K 30 Poštou. na měslo, . . . . na čtvrt leta . . . . 8 K a0 s dvojí zásilkou a měsíe. rieta . Ke V Praze, 31. května. I podepsání předběžné mírové smlouvy válčícími státy balkánskými ustupuje v naší říši do pozadí vzhledem na sensační zprávy z obou hlavních měst. Z Pešti dostáváme praktickou lekci o tom, jak se dělá v Uhrách vládní většina a odkud se berou potřebné k tomu miliony, z Vídně nám zase sdělují po- drobnosti o tom, jak Rusko má výborně zaří- zenou vyzvědačskou službu v naší bojovné říši. Aféra plukovníka Redla odhalila, jak lehkomyslně na nejzodpovědnějších vojen- ských místech pověřují nejdůležitějšími tajem- stvími lidi, jichž soukromý život naprosto vy- lučoval možnost, že by byli s to svá ohromná vydání činit z vlastních prostředků. Afér Redlova je velkou blamáží pro vojenské kru- hy a zároveň velkou výstrahou, aby se stále jen neřinčelo šavlemi, ale aby také byl ve vůdčích kruzích pořádek. Nejasné zprávyo spoluvinnících Redlových oznamují, že prý Redlova součinnost sahala daleko a vysoko. Auri sacra fames, prokletý hlad po zlatě láme patrně vojenskou disciplinu.
Redl Redlův Praha Pešť Uhry Vídeň Rusko
5 article
Vojenská správa kolísá v nerozhodnosti má-li prozradit všechno, co ví o záležitost Redlově, či zatajit co nejvíce. Tento systém tutlání pravdy jest ovšem nejen u vojenských pánů obvyklý. Charakteristické jest, že iv poslední době tak pvěstné literární byró za- hraničního úřadu nedovede si odříci potěšen upravovat zprávy pro veřejnost podle své po- třeby. Ani významnou řeč Pašičovu nedovedlo dodat bez závažného zkomolení. Právě tu část, kde Pašič mluvil o ztrátách, jež novým uspo- řádáním poměrů na Balkáně utrpěly některé státy, jež si činily také nároky na balkánskou kořist, „náhodou“ dodali až o dva dni později, ačkoli všechny zahraniční listy ji už měly ačkoli do té doby už sem přišly z Bělehradu noviny, které uveřejňují znění Pašíčovy řeč celé. „Zeit“ právem se pozastavuje nad timto nejnovějším činem informace našeho zahranič- ního úřadu. Zahraniční úřad prý se patrně styděl za to, že srbský státník nabízí Rakou- sko-Uhersku náhradu za těžké porážky, ke kterým se zahraniční úřad nechce přiznati. Pašič mluví prý v dané chvíli docela stylem Aehrenthalovým, který také po annekční kampani konejšil Srbsko, že hospodářskými ústupky mu nahradí ztráty, které utrpělo na národních ideálech. Jenom ať prý Pašíč není také tak důsledný jako Aehrenthal, který splnil svůj slib hospodářskou smlouvou, pro Srbsko i pro nás bezvýznamnou.
Redlův Pašičův Pašič Aehrenthalův Balkán Bělehrad Uhersko Srbsko
6 article
„Krvavý posměch, který se vyjadřuje ve znevažujících poznámkách srbského ministra presidenta, týká se nejen nástupce Aehren- thalova — píše „Zeit“ — leč i nás. I když je stále ještě Rakousko-Uhersko větší a mocnější než zvětšené Srbsko, musíme přece neradi příznat, že větší stát měl menšího státník a menší stát většího státníka za vůdce v bal- kánské krisi.“ To odůvodňuje „Zeit“ i tím, že Rakousko-Uhersko dle berlínské zprávy ne- využilo příležitosti, aby si obsadilo území po Solun, které nyní mezi Srbskem, Bulharskem a Řeckem je sporným a bylo mlčky ve smlou vě vyhraženo Rakousko-Uhersku. Snad bude příznivě na náš zahraniční úřac působit náplast, kterou podává v „Oesterr Rundschau“ známý Chlumecký. Chlumecky omlouvá „nedůslednost“ literárního byró tím že prý musilo se řídit zájmy rakousko-uher ské diplomacie. Lhalo tedy ve vlastním zájmu Náš zahraniční úřad má vůbec podivné mrav- ní zásady. Sám Stürgkh nedovedl na jeh obranu říci více než anglické „řighto wrong... Z Balkánu nepřišlo nových zpráv, které by svědčily o změně situace. I to by by dobrý příznak. Čas je nejlepší lékař, snad při- spěje ke zmírnění vášnivého napětí na obou stranách. Z Petrohradu se oznamuje, že Srb. sko je ochotnější podrobit se rozhodčímu sou- du Ruska než Bulharsko; Bulharsko žádá, aby Rusko rozhodovalo jen v mezích smlouvy Srbsko je ochotno přijat rozhodnutí, překra čující rámec původní smlouvy.
Chlumecký Stürgkh Srb Rakousko Srbsko RakouskoUhersko Soluna Bulharsko Řecko Balkán Petrohrad Rusko
7 title
Válka na Balkáně.
Balkán
8 article Mir uzavřen.
Mir uzavřen. Z Loudýna, 30. května. (Reuter.) Po pro slovu delegáta řeckého dra. Streita sdělil dr Danev, že dle úmluvy mezi některými dele gáty má býti podepsán dodatečný pro tokol. stanovící, že smlouva má na býti platnosti hned po podepsání Del. Veznič, Skuludis a Popovič prohlásili, že nikdy neslyšeli mluvit o podob ném protokolu a že nejsou zmoe něni jej podepsalti. Když byl Grey de legátům sdělil, že salony paláce Svatojakub ského jsou jim k disposici, chtějí-li pokračo vati v jednání, opustil palác. Potom pode psali delegáti turecký a bulhar ský dodatečný protokol, a bylo ujed náno, že delegáti se sejdou v pondělí neb úterý v paláci Svatojakubském, aby po tvrdili protokoly dnešní schůze. Z Londýna, 30. května. (K. k.) Po řeči čer- nohorského delegáta přečetl řecký dele gát Skuludis toto prohlášení Řecká delegace si přeje, aby v protokole byla zaznamenána prohlášení, jež byla podána na- vzájem s plnomocníky ottomanskými. Rozum se, že smlouvy, úmluvy a akty, jež v době vypovězení války byly v platnosti, a jež válkou byly zrušeny, po obnově styků díplo- matických opět nabudou platnosti. Turecký delegát Osman Niza- mi paša prohlásil, že, ačkoliv nepopírá zá- sadu obnovení smlouvy, žádal od své vlády instrukce, jež očekával dnes ráno. Řecký delegát Streit si přál, aby to konference vzala na vědomí a prohlásil, že řečtí delegát včas prohlásilí, že jsou ochotní podepsati smlouvu na výslovný slib turecké delegace jejž tato delegace učiní v dnešní schůzi, kte- rýžto slib se shoduje se slibem, daným před tím řeckým delegátům, že totiž dle meziná- rodního zvyku smlouvy, které platily před válkou, mohly býti jen dočasně suspendovány a po obnovení diplomatických styků znovu nabývají platnosti.
Streit Danev Skuludisov Popovič Grey jít legát Osman Niza Loudýn Londýn Reuter Mir Svatojakub ský
9 article
Z Londýna, 31. května. („N. Fr. Pr.") Me- zi Bulharskem a Tureekem včera podepsaný prozatímní mír jest vlast- ně již mirem definitivním, což bylo mezi delegáty obou států konstatováno a v protokole také potvrzeno. Bulharsko a Ture- cko se dohodly, aby nerozřešené ještě otázky na př. ohledně válečné náhrady, rozhodnuty byly velmocemi, jejichž kompetenci k tomu uznaly. Bulharsko má tedy s Tureckem již mír a bude v Paříži při projednávání ve fi- nanční komisi zastoupeno jenom svými odbor- nými znalci. V Londýně nemá již co dělati proto také dr. Danev a jeho průvode Londýn neprodleně opustí, nevy- čkajíce snad ani pondělního přijetí u angli- ckého dvora. Ze Solije, 30. května. (K. k.) Zprávao podepsání prelimináře nevzbudila zde očeká vaného nadšení, poněvadž jest veřejnost ve vleku obtížného poměru Bulharska a spojen ců. Očekává se obecné, že se situace nyn brzo rozhodne. Z Cařihradu, 30. května. (K. k.) Uzavřen míru bylo zde přijato ve všech kruzích s uspo- kojením. Z Athén, 31. května. (Ag. d'Ath.) Zdejší tisl vítá radostně podepsání mírové smlouvy, podotý- ká však, že by radost byla ještě větší, kdyb řecko-bulharské srážky v posledních dnech a chtivost Bulharska nezatem- ňovaly politický obzor. Řecko che odnynějška žíti s Tureckem v přátel- ství. Oba státy mají zájem na tom, aby příšt se vystříhali třenic, neboť v Thracii a Malé Asi žije několik milionů Řeků. Nemá-li Turecko opět upadnouti do omylů minulosti, nesmi jako před válkou pronásledovatí řecký živel, který jest čini- telem pokroku. Řecko, pokud na něm, jest, bude
Tureek Danev Řek Londýn Francie Bulharsko Turecko Paříž Solija Cařihrad Atény Řecko Thracie Aga . d ' Ath
10 title
NILI
11 article
vždycky ochotno podporovati Turecko, jestliže to- to se nebude pokoušeti, aby Řecku škodilo. Časo- pisy projevují naději, že minulé události budou po- naučením pro budoucnost.
Turecko Řecko
12 article Velevyslanecká konference.
Velevyslanecká konference. Z Londýna, 30. května. (K. k.) Velevy slanecká konference, svolaná na dne šní odpoledne, trvala dvě hodíny. Příští schů ze koná se ve čtvrtek. Dnešní schůze byla vě nována hlavně zevrubnému projednán albanského statutu. Jak pokud jde tento předmět, tak i pokud jde o ohraničen Albanska a o otázku Egejských ostrovů, uplat nila se velmi optimistická nálada, poněvada v kruzích, kde až dosud byly velmi různé n zory o těchto otázkách, začiná se jeviti ná lada ke kompromisu. Doufá a soudí se že konference skončí svůj úkol před koncen června. Z Londýna, 30. května. (K. k.) „Reuterova kancelář“ se dovídá: Hlavní delegáti s po jenců sejdou se zejtra ku poradě, mají-li zu- stati k vyřízení různých otázek v Anglii. M se za to, že nezůstanou dlouho v Anglii. Srb ský delegát Vesnič vrátí se zítra na své vy- slanecké místo v Paříži. Z Londýna, 31. května. („N. F. P.“) V di plomatických kruzích se praví, že velevysla necká konference, až vyřídí ještě otázku al banskou a Egejských ostrovů, své práce ukon čí. Vypracování a zredigování podmínek de jinitivního míru provedou kabinety samy ob vyklou cestou bez velevyslanecké konference Turecko zůstane ještě ve stavu válečném.
Srb Londýn Anglie Paříž Turecko Reuterův kancelář
13 article
Z Cařihradu, 30. května. (K. k.) „Tanin“ pro- vází zprávu o uzavření míru těmito vývody: Ačko- li válečný stav pomijí, není mir ještě defi- nitívní, neboť závisí z velké části je- ště na pařížské konferenci, z druhé čá- sti na rozhodnutí velmoci. Turecko musí tu- diž zůstati ještě ve válečném stavu zejména vzhledem k poměru, který zavládá mezi balkánskými spojenci. List konstatuje, že Tureck ještě nikdy neutrpělo takovou porážku, jako nyní a konči: Nebudeme-li čerpati ze svých porážel správné ponaučení, nebudeme-li vážně pracovati je naše zkáza zpečetěna. Den 30. května zůstane dnem smutku. Musíme plakati. Teď vš ak dlužno upírati zraky na Asii a neza- pominati také utlačené Rumelie. Spor srbsko-bulharský. Z Londýna, 31. května. Z Bělehradu do- šla sem zpráva ze včerejška: Sotva došly do bulharského hlavního stanu vojenského zprá- vy, že zatímný mír je v Londýně podepsán. zahájena doprava velké části armády čataldž- ské k západní hranici.
Tureck Cařihrad Turecko Asie Londýn Bělehrad
14 article
Ze Sofije, 31. května. Nacionální noviny posuzují setkání Pašiče s Gešovem s velkou nevolí a prohlašují, že Gešov zrazuje v Cary- brodě čest všech Bulharů. Není-li Gešov sil- ným dosti, aby této cti uhájil, pak musí být všemi prostředky odklizen, je-li třeba, také násilím. „Večerna Pošta“ prohlašuje, že bul- harská armáda je odhodlána hájiti bulharskou čest a bulharské postavení také proti vůl slabochů, kteří žíjí z milosti Ruska. Z Bělehradu, 31. května. Dnešní schůzka Pašiče s Gešovem v Carybrodu pova- žuje se za rozhodující pro budoucí styky obou států, Včera konala se dlouhá ministerská ra- da, po které Pašič byl králem přijat ve slyše- ní. Na místech rozhodujících soudí se, že oběma státníkům podaří se najíti východ Proto čeká se s napětím, ale také s nadějí výsledek jejich rozmluvy. Člen vlády prohlá- sil včera večer, že je pravděnepodobno, že schůzka zůstane bez výsledku. Ale i kdyby se nepodařilo vyrovnati spory pohraniční na konferenci té, bude položen základ k jednání dalšímu. V příčině nástupu obou armád pra- vil srbský ministr: Získati čas je velkým zi- skem, ba získem celýn. Pašič projevil se ostatně po včerejší ministerské radě optimisti- cky. Věří se, že nastoupena bude cesta kom- promisu, na kterou se Gešov zajisté rád za nátlaku Ruska dá, jednak aby vyhověl přáním petrohradského kabinetu a jednak aby za- ání- choval balkánský svaz. Nespokojeni jsou to- liko radíkálové. Jejich orgán vyslovuje dne- obavu, že Pašič následkem svého starého přá- telství vůči Bulharsku povoli. Radikálové jsou odhodláni — povolí-li Pašíč, vynutiti jeho od- stoupení.
Pašič Gešov Bulhar Pošta Rusko Bělehrad Bulharsko
15 article
Ze Sofije, 31. května. („Reichspost".) Vlá- da nařídila znovu nejpřísnější censuru na ve- škery zprávy o vojsku a listy nesmějí z nich uveřejňovati ani zprávy nejnevinnější. Včer zahájena doprava velkých oddílů vojenských která zabrala úplně všechny železniční trati Proslýchá se, že jde o dopravu vojska od ča- taldžské linie a od Bulajru na hranice řecké a srbské. Dopraví se tam 170.000 vojínů. As 180.000 mužů stojí již na těchto dvojích hrani- cích pohotově ku pochodu. O posunování voj- ska zachovává se naprostá tajnost. Ze Sofije, 31. května. („Reichspost“.) Krá Ferdinand přijal ve čtvrtek odpoledne — jak již ráno sděleno — vůdce oposice k je- jich žádosti ojediněle. Vůdcové oposice pro- hlásili, že vydání bulharské půdy, o jejíž osvo- bození válka vedena, bylo by krokem osud- ným, který by i v zemi musil míti vážné ná- sledky. Neodvislí poslanci vyslovili se sou- hlasně pro bezpodmínečné podržení bulhar- ského území. Z Bělehradu, 31. května. („N. Fr. Pr.“ Energické zakročení velmocí otázce uzavření prozatímního míru působilo na politické kruhy mohutným dojme m.
Ferdinand Vlý Bělehrad Francie
16 article
Jako první jeho důsledek dostavila se zřejmá úleva ve válečném smýšlení vůč Bulharsku. Proskakuje již domněnka, že Srbsko může se nadíti aspoň částečného splnění svých požadavků pouze kompro- misem, protože při silně pociťované potře- bě klidu v Evropě vystoupilo by se rozhodně proti novému prolévání krve. Ze Solije, 31. května. (K. k.) Oficiosní „Mir píše: Srbský ministerský předseda tvrdil ve své řeči ve skupštině, že jistá mocnost Srbsku radila. aby se vzdalo území na Jaderském pobřeží, a za to slíbila, že Srbsko dostane kompensace v rovině Vardaru. Protože rakousko-uherská vláda svými orgány odmítla všeliké podezření že by byla pů- vodcem tohoto návrhu, má vláda srbská po- vinnost podati neprodleně potřeb- né vysvětlení. Mlčení bylo by důkazem, že se řeklo něco, co není pravda, protože vídeňský kabínet tvrdí, že neučinil podobného návrhu. Jest- liže nebudou podána nutná vysvětlení, můžeme jen souditi, že tento návrh snad pochází dokon- ce od oné mocnosti, která dle ustano- veni smlouvy má hráti roli smírěih soudee mezi Bulharskem a Srbskem Bulharsko-turecká úmluva pro případ války srbsko-bulharské.
Bulharsko Srbsko Evropa Vardar Mir
17 article
Z Cařihradu, 31. května. Podle informae z kruhů Porty konají se po několik dni přímé rozpravy mezi Cařihradem a So- fijí o stanovisku Turecka pro pří- pad ozbrojeného koníliktu mezi Srbskem a Bulharskem. Bulharsko chce za určitých podmínek povoliti Turecku malou opravu hranic na trati Mi- dia Enos, resignovati na válečno náhradu a nabídnouti Turecku celní smlouvu. Rumunsko a spor srbsko-bulharský. Z Bukurešti, 31. května. („Reichspost“. „Independance Roumaine“ je přesvědčena, ž válka mezi Bulharskem a Srbskem je nevy- hnutelna a prohlašuje, že Rumunsko bude mu- sit v nové válce sáhnouti k aktivní roli, proto že bylo by pro Rumunsko neštěstím, kdybyv tomto případě zůstalo nečinným. List končí výzvou na vládu se slovy Bratiana: „Co děje se bez nás, není nám ku prospěchu. Spor řecko-bulharský. Ze Soluna, 30. května. (K. k.) Ze směro- datného bulharského místa se ujišťuje,ž Sarafov byl uspokojen svou rozmluvou s mi- nisterským předsedou Venizelosem, jakož projeveným jeho úmyslem sporné otázky po dobrém vyříditi. Z Athén, 31. května. Proslýchá se, ž ve dnech nejbližších dojde ke schůzce mez Venizelosem a Gešovem. Styky řecko-
Sarafov Venizelos Gešov Cařihrad Turecko Srbsko Bulharsko Rumunsko Bukurešť Atény Independance Roumaine Soluna
18 article
V drobném prodejit ranní číslo o sobě . . za sb večerní za db Ve fliálkách na venkovět ranni čislo . . . . . . . 10h večerní. lnseráty plati se hotově napřed Předplacení a inserty příjia sdministrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se vi redakcn, tiskárna a expedloe „Národních Listů“ Rukopisy se nevracej
19 article
bulharské posuzují se nyní také v novinách klidněji. Z Athén, 31. května. (K. k.) Jak listy sdělují, trvaly útoky bulharského vojska na řecké po celý včerejší den. Jest možno, že budou-li Bulhaři v tom pokračovati, bude musit zasáhnout řecká eskádra. List „Patris praví, jestliže Evropa neprodleně nezakročí že by mohla pro nekvalifikovatelné jednání Bulharska vypuknouti nová válka.
Bulhar Atény Evropa Bulharsko
20 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Sjezd důvěrníků rusko-národní strany haličské. Ze Lvova, 31. května. Včera konal se v Náro- ním domě po celý den sjezdrusko-národní strany. Zúčastnilo se ho 657 důvěrníků ze všech okresů haličských. Smýšlení bylo nadšené. Dostavili se všichni rusko-národní po- slanci na radě říšské a na zemském sněmu halič- ském. Jednalo se o volební kampani Usneseno potírati ukrajinské kan- didáty a podati protest proti ještě trvajícímu systému bývalého místodržitele dra. Bobrzyňského. rusko-národní lidí pronásledujícímu. Zaslána po té stránce depeše ministerskému předse- dovi hr. Stürgkhovi a žádá se od něho, by působil na nynějšího mistodržitele dra. Korytow- ského, aby při nastávajících volbách z acho va nestrannost. Zaslán dále děkovný tele- gram posl. dru. Kramářoví a redakcí „Nár Listů“ za vřelou obranu rusko-národních lidí ha- ličských. Ze Lvova, 31. května. (Zvl. telegr. „Nár. L.. Sjezd důvěrníků ruské národní strany, čítající více než šest set účastníků, projevuje dru. K arlovi Petroviči Kramářovi a tisku české nár. strany svobodomyslné svoji hlubokou uznalost i vděčnost za bratrskou podporu ruského živluv Haliči oproti nezákonnému a ústavně neoprávně- nému systému, jenž zaveden byl na úkor vyznavačů národní jednoty ruského národa. Kněz Loziňski a dr. Spchocký, předsedové sjezdu.
Bobrzyňský Stürgkh Petrovič Loziňski doktor Spchocký Lvov Náro Halič
21 article
Z úřadního věstníku. Z Vídně, 31. května. (K. k.) „Wiener Zeitung uveřejňuje zákon z 3. ledna 1913 o zrušení čj- selné loterie a zavedení třídní lo- terie. — „Wiener Zeitung“ uveřejňuje výn o ministerstva financí z 29. května 1913 pověření c. k. loterního důchodního úřadu ve Vidní agendami třídní loterie a změ ně titulu tohoto úřadu. — „Wiener Zeitung uveřejňuje nařízení ministerstva financí z 29. květ- na 1913 o stažení bankovek 100k oruno- vých s datem 2. ledna 1910. — „Wiener Ztg. oznamuje: Jeho Veličenstvo císař jmenoval řád- ného profesora fysiologie a lékařské fysiky s ti- tulem a charakterem dvorního rady na vysoké žkole zvěrolékařské ve Vídni dra. Armina Czer- maka šl. Seysenegga řádným profesorem fyslo- logie na německé universitě v Praze. Anglický král do Ruska nepojede. Z Londýna, 30. května. (K. k.) Jak sděluje Reuterova kancelář, postrádá jakékoliv podstaty časopisecká zpráva z Petrohradu o cestě krále do Ruska, zamýšlené v létě. Dlužno poukázati na to. že návštěva presidenta Poincaréa znemožňuje ce- stu v červnu a že v Buckinghamském paláci není o nějaké cestě do Ruska ničeho známo. Car na objíždce po slavnostech Roma- novských. Z Nížního Novgorodu, 30. kvěťha. (Spb. Ag.) Car Mikuláš a carevna Alexandra odjel lodí do Kostromy.
Wiener Ztg Czer Reuterův Poincaré Mikuláš Vídeň Praha Rusko Londýn Petrohrad Rom Nížní Novgorod Kostroma Wiener Zeitung Aga
22 article
Vládní kríise ve Španělsku. Z Madridu, 30. května. (K. k.) Bezprostředním podnětem k odstoupení kabinetu Romanonesova je řeč, kterou pronesl bývalý ministerský předseda Maura včera ve sněmovně a v níž dovozoval, že pokud liberální kabinet bude sledovati nynější svou politiku, nebude konservativcům možno po- skytnouti liberálům ústavní podporu, jakou potře- bují ke správě země. Maura vyčetl zejména posled- ním liberálním kabinetům, že uzavřely kompromis s republikány a socialisty, na oko aby je získaly pro monarchii, ve skutečnosti však k tomu elli.
Maur Španělsko Madrid
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Plukovník Redl. Od travičské aféry Hofrichtrovy nezpůsobi žádný skandál z kruhů vojenských vzrušení tak veliké, jako právě celým evropským tiskem široce přetřásaná sebavrážda chéfa pražského generálního štábu, plukovníka Alfreda Redla. S krvavou iro- nií čte se dnes pondělní, první zpráva c. k. ko- respondenční kanceláře, která ke sdělení, že se v jistém vídeňském hotelu zastřelil, připojila po- známku: „Plukovník Redl pracoval obě- tavě a jeho nervy byly přílišným namá háním strhány — — Z toho, co až dosud bylo odhaleno a úředními kruhy publikováno, víme, jaká to byla »obětavá práce«l Hofrichtrův zločin, vzniklý z motivů cti- žádostivých je poměrně nepatrným deliktem vůči neskonalé ničemnosti Redlově, jež mohla právě nyní, v kriticky napiatých dobách způsobiti nena- pravitelnou katastrofu. Jméno tohoto nebezpečného špiona se zlatým límcem jde celým světem, a kde kdo trne nad možností takové zvrhlosti a cynismu u člověka, jenž honosil se úřadem, v němž bezvad- nost charakteru je první a nejsvětější podmínkou. Třeba si uvědomiti celou konstelaci zahra- ničných poměrů a zvláště napjatý poměr s Ruskem. aby zlotřilá činnost pražského Efialta, v jehož ru- kou byla všechna tajemství připravené armády. objevila se v intensivním světle. Při zavřených dveřích sdělává se válečný ordre de bataille, plán mobilisační, plán o nástupu armád při zahájení války,, jízdní řády vojenských vlaků, — slovem všechny ony bezpodmínečně tajné přípravy, o jichž provedení záleží úspěch nebo neúspěch úitoku neb obrany. Pod desaterou pečetí střeženo je toto tajemství a jen několik zasvěcených osob je zná. jen několika sborovým velitelům a chéfům gene- rálních štábů svěří se po jedné kopii díspošic a
Redl Hofrichtrův Redlův Efialtés bataille Rusko Hofrichtrův zločin
24 article
plánů. Mohl se někdo naditi, že mezi těmito najde se stvůra, která obratem vše prodá za hranice? S opovržením všechna slušná společnost lidská mluví o špiclech, nechť konají své ohavné řemeslo z příčin jakýchkoliv. A nemá ani dosti despeklu pro řemeslné špiony, kteří za jidášský peniz pro- zrazují důvěrnosti, ať už je to z úzkého kruhu ob- čanské společnosti, ze života politického, či ob- chodní tajemství. Víme, že touto metlou trpí vše- chen život a že ve všech vrstvách jsou darebáci s dvojí tváři, agenti provokatěři, tajní a špiclové. Ale všechna tato bezectná sběř, bez charakteru svědomí, zůstává bezvýznamnou chamradinou ve- dle vyzvědačů velikého stylu, vedle Azevů. Burcevů a Redlů, operujících v milieu, od nebo závisí mír či válka, blaho či zkáza celých národů udržujících tajemné styky s vojenskými zahranič- ními úřady, hovořící v chifrovaných depešich smluvených značkách.
Burcev Redl
25 article
Je cosi prostě ohromujícího v odhaleních Redlovi, cosi příšerně deprimujícího při pbmyšlení že právě on, který jako chéf evidenční vojenské kanceláře argusovým okem střežiti měl každý tah a špeh agentů cizích velmoci, slidících po vojen- ských a válečných tajemstvích této řiše, byl je- jich nejcennějším informatorem za hamizný zvuk zlata a vábivou možnost žíti v přepychu. Při této smulně příležitosti před žirší veřejností poodhalen kruhy jinak v sebe se úzkostlivě zavírajícími, cíp záclony, která tlumi umělým pološerem existeno široce rozvětveného, organisovaného i dobrovol- ného vyzvědačství, jež rozhozuje předivo svých sítí po celém světě. Je pochopitelno ovšem, že každá velmoc snaží se vniknouti do státních tajem- ství ostatních velmoci, nahlédnouti skulinou neb poslouchati za dveřmi eizích kabinetů, seznati pra- vé smýšlení rozhodujících kruhů vládních. Věčně pohyblivá tykadla diplomacie, sondující svými kon- suly, ataši a agenty cizí půdu, jsou zevní, vidi- telnou známkou tajemného života pod hladinou oněch záludných, ale pochopitelných snah vidět více než co víděti dovoleno. V zájmu své ochrany
Redl
26 article
každý stát chce znáti intimnosti svého sousedaa třeba nejlepšího spojence, a žádný prostředek, an ten nejhorší není vyloučen, má-li posvětiti u- čel. Tu stranou jde všechna morálka, cena ži- vota i závratnost obnosů, vyplácených z tajných disposičních fondů. Zlatým klíčem, podstrčeným do rukou prodejných individuí, otevírají se pevnosti přes všechnu ostražitost stráží: třpyt a zvuk zlata nebo balik bankovek rozvazuje ústa, prozrazující stejně podrobně vtip stability nových vzducholodí jako ingrediencí třaskavin nebo konstrukci dread- noughtů; týž čarovný, všehybný faktor světa pal vede i ruku oněch nejnebezpečnějších zločinců kteří v tichu noci, při dušeném svitu lampy, pečli- vě zavřených dveřích a zastřených oknech s chva- tem lupiče, páčícího nedobytnou pokladnu, kopí- rují plány na chvílí jim svěřené, nebo stenografi- ckým spěchem opisují nejdůvěrnější pokyny, dle kterých zítra či v nejbližší době myšlenka pro- měniti se má v čin a budoucnost v historii. Všední smrtelník pramálo vi o této podkopné činnosti zvrhlých individuí, na jedné straně obá- vaných a na druhé straně hledaných. Jejich krtčí řemeslo potřebuje tmy a trochu prudkého světla, jež občas na chvíli jejich rejdy osvítí, skončeným procesem zmizí, jako plachý skok záře námořního rellektoru.
27 article
Vrafme se však k smutnému hrdinoví dne. S hlediska kriminalistiky je Redl typ jednoh z nejzajímavějších zločinců. Jen v detektivních ro- mánech kresleny bývají figury jeho rázu, mefisto- felsky rafinované, s černou duší a lesklým zevněj škem. Nic nezadá případ Redlův těmto nejsmělei ším výplodům fanlasie; spíše předstihuje skutečno stí každou smýšlenku. Kdo vídal někdy v kavárně „Continental“ to- hoto oficíra s pergamenově nehybnou, studenou tváří, s oním superiorním výrazem, hlásajícím „na tři kroky od těla“, s pohledem, přehlížejícím ci- vilní okoli s patrným dégoůt, sotva by věřil, kdyby mu někdo byl našeptal do ucha, že je to té chvíle největší padouch, jehož uniforma lesklá dávno již měla býti zaměněna doživotně v jinou uniformu z daleko hrubšího sukna. Špehoun pro cizí velmoc v uniformě rakou- ského plukovníka, honorovaný tisícirublovkami současně desítitisícovou gáží, není jen tak tucto- vým zjevem v galerii malfaiteurů. Musí míti svou odbornou kvalifikaci, své vynikající schopnosti druh geniálnosti a především obrovský komediant- ský talent, aby jím klamal celé své okolí. Redlov vše to bylo dáno a ještě přidáno mu bylo, are ne jeho zásluhou, co na vojně je předností a do- pomáhá k lesklé kariéře: representační, imponu- jicí zjev. Přes hlavy jiných celými skoky šel ku předu.
Redl Redlův
28 article
Jako posádkový, mladý oficír budil u pluku po- zornost virtuosním ovládáním celé klaviatury vo- jenského umění v praxi i theorii, stejně znalý tak- tiky jako techniky. Štábní kurs a znalost řečí vy- nesly jej z řad vrstevníků, šťastných, jsou-li dnes veliteli praporů. K vysoké, zodpovědné hodnost v armádě spěl, a příliš mnoho svěřeno jeho spoleh- livosti. Byl určen pro službu, jež znamená jít kří- žovým ohněm pokušení, pro službu, jež není te- prve zkouškou charakteru, nýbrž službou, budo- vanou na vyzkoušeném a dokázaně neoblomném charakteru. Plukovník Redl futo „charakterní roli“ sehrá a vlastně léta hrál s mistrností báječnou. Resort jeho povolání, oné zvláštní důvěrné služby pro studium rafinovaných praktik a partyk vyzvědač- ství a organisace, mařící toto vyzvědačství, byl mu znamenitou dramatickou školou. Redl z blízka poznal celou smečku cizích agentů, obchodujících z vojenskými a státními tajemstvími a zvěděl i jmé- na těch ničemů za hranicemi, kteří v hodnostec svých jsou právě takými zemězrádci, jako vůče nim byl Redl. A opět stal se virtuosem a přime specialistou, dokonale obeznámeným s celou sítí evropské špionáže. Poměrně velmi brzo svých odborných znalosti a známostí užil, aby měl pramen vydatných příjmů.
Redl
29 article
Začal v 32 letech a čtrnáct roků za stálé důvěry prováděl své hanebné řemeslo až do dne výstřelu z browningu. Hnusná jeho komodie tím stává s odpornější, že v procesech proti zatčeným vyzvě- dačům, tedy vlastně kolegům, vystupoval se vší onou přisností a váhou, jakou se vyznamenávají zástupcové majestátu státní moci Trefně charakterisoval tuto jeho činnost vo- jenský list: „Když před soudem jako znalec mluvil,. nehnul se v tvrdé, ostře rýsované tváři jeho ani sval. Jako když podává raport, vyhýbal se každé- mu nejmenšímu zachvění a naznačení, že pociťuje opovržení nad bídáctvím zrady a zvrhlostí zlo- činu, jako čestný člověk a především voják. Jen pohrdavé ohrnutí rtů a lehké svraštění čela zna- čilo vnitřní rozhořčení nad vinníkem... A dnet se dovídáme, že tento muž, který v tak mnohýc zemězrádných vojenských procesech měl rozhodu- jící slovo, byl horší zločince, kterého svým dobro- zdáním znaleckým vydával třeba na doživotí do podzemních žalářů pevnostních ..
30 article
Zbývá otázka motivů jeho proradné činnosti. Mluví se o culenburgovštině a nesnázích z toho vzniklých nátlakem vyděračů. Snad — ale okol- nost ta pro jeho vinu není pražádnou polehčujíc okolností. Do finanční tísně mohl býti uveden také jinou vášní, na kterou nejsou paragrafy, hrou na burse, rozmařilým životem... a nebyl by jistě prvním ani posledním. Řada jiných před nhn uká- zala, že, přesahují-li dluhy nad hlavu, není ještě třeba státi se zrádcem a špehounem cizí moci. nýbrž že stačí jiný krok, který zůstává daleko čestnějším rozřešením krise. Dle zpráv o dvoumilionovém jeho jmění,o přepychovém způsobu života je zřejmo, že ocitl-li se dříve ve finančních nesnázích, dávno už v nich nebyl. Dva miliony nenastřádají se za týden. Ale spíše lačnost po penězích to byla, ona lačnost, jež roste s jídlem a mění se pak v nenasytnost, ona lačnost, jež z lidí tvoří šelmy a bestie, bez studu, bez citu a beze cti.