ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9a001bd0-8f10-11dd-9875-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 40, person 41, work 1, org 5
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v sobotu 31. května 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 147.
4 article
Na ranni a večerní listy předplání se v Praze v administracli na měslo. . . . . . 2 K — na čtvrt leta . . . . S K — s dvojl donáškou a můsle na čsvrt leta : . . . 7 K es ve filiálkáche na měsle. 9K80 Poštout na měslo, . . . . na štvrt leta : . . . B K 80h s dvojí zásllk na měsio. kenl na čtvrt iete Dnešní číslo pro Prahu jest o 10 stranách, s přílohou pro venkov o 14 stranách.
Praha
5 article Mírl
Mírl Včera o 12. hod. 40 min. podepsaliv Londýně míroví delegáti balkánských států mírové prelimináře. Tím formálně skončila válka čtyr králů s Tureckem, jež počalav prvé polovině měsíce října a trvala s pře- stávkami příměří skoro osm měsíců. Není pochybnosti, že právě podepsané prelimináře míru jsou pro válečné strany mírem konečným, čímž ovšem není řečeno že se nebude o některých záležitostech vyjednávati dále jednak mezi spojenci. jednak mezi nimi a velmocemi, jednak mezi velmocemi samými. — Zbývát ještě dodělati otázku rozdělení do- bytého a Tureckem postoupeného území. upravení hranic Albanie na jihu, pak vy- řešiti otázku ostrovů a zvláště vyříditi o- tázky finanční, v něž zahrnuto jest jak pře- vzetí části státního dluhu tureckého spo- jenci, tak vyšetření a stanovení válečné náhrady, spojenci na Turecku žádané. Mír v Londýně uzavřený jest — a to hlavně vinou samých posavadních balkán- ských spojenců — mírem velmocemi dikto- vaným a vynuceným, což znamená ovšem pro balkánské spojence před veřejným mí- něním — toužícím po návratu uklidněných poměrů a plodné práci, značnou mravn újmu, kterouž zcela zbytečně zatemnili skvělá vítězství svých zbraní. Zapomenulit v opojení válečném zachovati především mezi sebou onu harmonii, jež byla zákla- dem jejich úspěchů, jež povznesla jev očích veškeré veřejnosti za činitele, s nímž jest nutno počítati — a porušivše tyto ne- vypočítatelné ve svých dalších následcích imponderabilie, musili se dožíti okamžiku, že anglický ministr Grey, jenž bez odporu velice šetrně řídil mírovou akci, byl nucen dáti jim ultimatum velmocenské: buď po- depíšete podmínky velmocemi schválené nebo — opustíte Londýn!
Zbývát Grey Londýn Turecko Albánie
6 article
Této alternativě zástupci zdráhajících se spojenců — Bulhaři a Turci nekladl dalších podmínek — včera tedy se po- drobili a podepsali, a tím dožili se prvého ovoce své neprozíravosti. Kéž aspoň pro budoucnost se vystříhají dalších podobných — poučeníl Nedáť se popříti, že zvláště Bulhaři Srbové, majíce smlouvou před válkou sjednanou hotové opatření i pro případ sporných otázek, jež by řešil rozhodce tamtéž jmenovaný — dopustili se na sobě i na jednotě Balkánců těžké politické chy- by, když podali celému světu karikaturu svého spojenectví — a posadili tak evrop- skou diplomacii do sedla. Poženou-li se nyní ještě proti sobě, dopustí se, jak prá- vem napsal diplomaticky opatrný „Le Temps“ „bezhlavosti téměř neuvěřitelné Nechť tedy poslechnou hlasy nestranné, pamatují na svou těžkou minulost, na svou po vítězné válce zářící přítomnost a na svou budoucnost, o níž dosud ještě sami mohou rozhodnouti. Ten, kdo těchto vý- strah nebude dbáti, záhy pocítí, že pode- psal svůj ortel smrtili Na štěstí se nacházejí dosud v čele vlád srbské i bulharské státníci moudřía zkušení, již nebudou chtíti hazardovati an přítomností ani budoucností svých národů a proto jest naděje, že mír v Londýně po- depsaný nebude jenom mírem mezi čtyřm králi a Tureckem, ale i zákládem přijatel- ného vyrovnání vzniklých sporů mezi spo- jenci. Řecko i Bulharsko již projevují ocho- tu, podrobiti se prostřednictví velmocí. Bulhaři pak a Srbové také ještě si ne- uzavřeli cesty ke smírné dohodě.
Bulhar Srba Balkánec Turec Londýn Turecko Řecko Bulharsko Le Temps
7 article
Ostatně i nastávající finanční konfe- rence pařížská poskytne hojně příležitosti aby se dospělo ve sporných věcech k roz- umným kompromisům mezi spojenci, kteř snad nebudou chtíti, abý tíže Evropy do- padla na ně ještě důrazněji, než se stalo před podpisem mírového aktu v Londýně Velmoci přiznaly pro pařížskou konferenci zástupcům spojenců dosti vlivu v záležito- stech přímo jich se týkajících, a poradní hlas ve věcech ostatních, takže jsou s to sjednocením společným ještě mnoho získa- ti — a rozkladem svým ještě ví- ce ztratiti. Osud Bulharů, Srbů a Řeků spočívá dosud v jejich vlastních rukou; na nich jest. chtějí-li, aby v nich Evropa opět viděla rozhodující balkánskou sílu, neb sluhy ne- krocených vášní, jež je mohou učiniti ža- lostnějšími, než byli za jha tureckého, šťastně svrženého. Či má vystřídati tam chorého muže — někdo jiný, než ti, kdo jsou jeho dědici po právu válečném?
Bulhar Srba Řek Evropa Londýn
8 article
Mír v Londýně podepsaný, přízeň vel- mocných činitelů, již Balkáncům umožnila provedení vítězné války, nepopíratelná touha veškerých národů evropských, aby po těžkých hospodářských ztrátách po- sledních let opět mohli nerušeně pokračo- vati v životním, válkou vážně porušeném a otřeseném díle a nebývalý dosud v evrop- ské diplomacii zjev, že tak nepokrytě této touze po míru dala poslední svůj projev, to vše zdá se býti zárukou, že preliminovaný mír se stane základem míru i mezi kasají- cími se na sebe spojenci balkánskými. Kdyby se však naděje tyto nesplnilya kdyby Balkánci opravdu se vrhli zbrojnou mocí na sebe, nevyčerpavše stále ještě chodmou cestu vyjednávání a kompromi- sů, nejen že odvrátí se od nich přízeř tak hojně jim projevovaná ve skončené válce s Tureckem, ale uznání dojdou vel- moci, když sáhnou ještě k vydatnějším o- patřením, by zachován byl evropský mír než byl Greyův povel: „Podepsati!
Balkánec Greyův Londýn Turecko
9 article Oposiční hlasování.
Oposiční hlasování. Noviny české zase mluví o tom, že češt poslanci hlasovali ve čtvrtek při stanovení jednacího pořadu různě. Konstatujem prostě, že nebylo společné po- rady o tom, jak má býti hlasováno ačkoli se o tom, že hlasování bud bojovné, vědělo od středeční po- rady předsedů. Vedoucí strana agrární neuznala vůbee za potřebno a vhodno o věci svolati poradu. ale její orgán nyní píše velmi s patra o hlaso- vání našeho klubu, orgán národně-sociální mluví pak o majoritním principu, ač vůbec nic usneseno nebylo, a jeho strana nikdy ma- joritě se nepodrobila. Agrárníci do poslední chvíle nevěděli jak mají hlasovat. Exc. posl. Prášek chtěl aby se hlasovalo pro návrh rusínský, úřadu- jící místopředseda posl. Staněk před tím varoval. Národní sociálové nejprve vyšli vů- bec. Po výčitkách se strany agrární jim či- něných se vrátili do sněmovny a počali velmi neinformovanou debatu o tom, co maj dělat. Tak vypadaly vyčítajíci strany.
Prášek Staněk
10 article
A teď k hlasování. Bylo poučné nejprv tím, že obsahovalo recept, jak se připravují nové formace na př. nová slova ns k jednota. Ukrajinec Petruševič navrhl, aby místo finančního plánu byla dána na jednac pořad předloha oitalské právnické fakultě. Důvod k tomu měl dvojí: jednak odstraniti z jednacího pořadu finanční plán, jednak vyvolati slovinskou obstruk- ci při předloze italské fakulty. Ukrajinci si chtěli tímto tahem vynu- titi pomoc slovinskou, chtěli rozmnožit svo- je obstrukční řady. S jejich stanoviska jistě úplně pochopitelné. Ale úplně nepochopitelné se sta- noviska těch, kdož chtějí dělati slovan- skou jednotu se Slovinci a Chor- vaty. Hledí vehnati Slovince do obstrukce pro italskou fakultu, při kteréž bude česká delegace v těžké posíci, poněvadž nemůže dle své celé minulosti a svého programu pod- porovati maření kulturních, oprávněných snai jiného národa v Rakousku.
Ukrajinec Slovinec Chor Rakousko
11 article
Posl. Korošec také velmi rozhodně prohlásil, že Slovinci jsou proti navrhované změně jednacího pořadu a že budou hlasovati pro to, aby bylo jednáno o malém finančním plánu. A tím taktika maloruská docílila jen jednoho: že i Slovinci štyrští — kteří ob- struují na štyrském sněmu — prohlásili se pro projednání finančního plánu. Naši agrárníci a národní sociálové hlaso- vali s Ukrajinci a Italy jediní pro projednán italské fakulty v Terstu a tím proti Slovin- cům, s nimiž chtějí dělati Slovanskou jed notu. To je tedy recept, jak se „dělají“ velk parlamentní formace. Zajímavo však jest, že pánové nehlaso- vali pro návrh Seitzův, aby se dříve projed- návala novela k osobní dani z příjmu a pal teprve ostatní zákony. Co značil tento ná- vrh? Ukázati úřadníkům dobré oko, že i so- ciální demokraté jsou pro to, aby dostal stát prostředky k uskutečnění pragmatiky, dále oddálení event. zmaření předlohy o dani li- hové a kdyby sněmovna setrvala na junktim všech předloh malého finančního plánu zmar daňových předloh, poněvadž by o každé zvlášť musila býti generáln debata a tím by nastal průtah a příležitost k vítězství maloruské obstrukce. Pro tento návrh nehlasoval ani agrárníci, ani národní so- ciálové, ačkoli vykřikují do svě- ta, že jsou proti malému finanění- mu plánu a tato Seitzova taktika byla mnohem nebezpečnější pro finanční plán než návrh Petruševičův. Ani Ukrajinci proň ne- hlasovali a sociální demokraté zůstali osamo- ceni, i z jejich řad vyšla celá řada poslanců obzvláště českých sociálňích demokratů. Kde zůstala oposiční kuráž proti malému finančnímu plánu? Kam zahodili pánové svoj flintu? Zdá se, že to s tou oposicí proti malému finančnímu plánu nebude u obou oněch če- ských stran tak zlé, když při první příležitost nesnaží se mu dělati obtíže.
Posl Ukrajinec Italos Seitzův Terst Slovinsko
12 article
Přímo komické bylo však národně- sociální hlasování při návrhu Finkovč. Předseda ve svém návrhu jednacího pořadu opomenul výslovně uvésti, že o novelek osobní dani příjmové, k dani kořaleční osnově o údělech zemím má býti konána je- diná generální debata. Posl. Fink proto ná- vrh doplnil a současně zavrhl, aby byly dány na jednací pořad předlohy o zvýšení poplut- ků totalisaterů, daň ze šampaňského a dat z automobilů a zahrnuty do této jedné generální debaty. Je jasno, že návrh znamenal usnadně- ní porad o finančním plánu. A tu naši ná rodně-sociální oposičníci, kteří jsou prot malému finančnímu plánu, ze sněmovny— vyšli. Oni nehlasovali proti návrhu Finkovu který zostřoval ještě návrh předsedův tím,že výslovně předepisoval jedinou generální de- batu o 6 předlohách najednou, místo šesti o dělených generálních debat. Dle jednacího řádu navrhne předseda sněmovny jednací pořad. Není-li proti němu námitek, platí bez hlasování. Jako druhý bod jednacího pořadu navrhl předseda první čtení návrhu Rosnerova na prodloužení provisoria jednací h řádu. Také jsme slyšeli, jak agrárníci a ná- rodní sociálové ho budou oposičně potírat. ve čtvrtek? Ani vedoucí česká strana, ani zá- sadní oposíčníci čeští nepodali návrhu n změnu jednacího pořadu navr- ženého předsedou a tak návrh Rosne- rův zůstal v platnosti jako druhý bod be jakéhokoli odporu. Kdo dělá rozhod- nou, ba dokonce zásadní oposici změně jed- nacího řádu, měl by přece se snažiti, aby od- dálil i prvé čtení návrhu, aby návrh ne- mohl přijíti do výboru! Iniciativnost české vedoucí strany nešla přirozeně také při finančním plánu tak da- leko, aby podala sama návrh na změnu jed nacího pořadu.
Posl Fink Finkův Rosnerův
13 article
A to, co se stalo, chce líčiti orgán strany agrární jako „oposiční hlasování“ agrárníků osměluje se tvrditi, že poslanci naši jsou ne- spolehliví při oposičním postupu proti Stürgk hově vládě. My jsme řekli a říkáme i nadále, že bu- deme pro malý finanční plán, poně- vadž na něm závisí uskutečnění služební prag- matíky úřadnické, pro kterou jsme nehlaso- vali z demagogie a nemůžeme ji jako vážní mužové nechati ležet jako bezcenný potištěný papír. Tvrdí-li agrárníci, že jim po úřadní- cích nic není, o ty ať se starají poslanci měst- ští, ač platy úřadnictva nestačí mu proto, že venkov zdražuje stále mléko, vejce, drůbež. zeleninu, ovoce, obilí a maso, které městské obyvatelstvo potřebuje, pak sami vyjí m a tuto otázku z oboru otázek spo- lečných českým stranám, činí z ní otázku měst a staví se proti ní jako strana venkova. Když již tvrdí, že na ni nemaji zájmu, poněvadž nemají úřadnické voliče, když se nepovznesou na hledisko vyšší než mandátové, když nechápou, že agrární politi- ka celní, agrární boykot Srbska a zemí bal- kánských vedl ke zdražení všech životních potřeb a tím přirozeně potřebu zvýšení platů těch, kdož jsou odkázáni na pevné služné. měli by si aspoň uvědomit, že náklady prag- matiky zaplatí si z valné míry bohatší kruhy městského obyvatelstva, protože zeměděle platí zlomeček osobní daně z příjmů pře ohromné zvýšení cen všech plodin a jsou od- hodláni dále neplatit víc ani na této daní, ani na jiných daních.
Srbsko
14 article
. Pokud jde o lihovou daň, připadne celo zvýšení zemím. A tu ti, kteří na sněmu maji plná ústa toho, že je potřebí sanovati zem ské finance a opatřiti nové příjmy pro po kladnu zemskou, aby mohly býti upraveny platy učitelské, musí prováděti důsledky tak na radě říšské, kde jak z osobní daně z pří- jmu, tak z daně lihové i z daně automobilové dostanou země nové úděly. Ovšem v kořaleční dani nebyly zvýšeny „dárečky z lásky“, jak nazývá posl. Diaman částečné osvobození kontingentovaného lihu ale to přece neubírá významu této novele, ne- činí z ní politicky nepřijatelný zákon, jestliže i to, co by snad agrární výrobci lihu byli chtěli z přirážky dostati ve zvýšení bo- nifikací, dostanou zemské finance, k nimž beztoho města přispívají nepoměrnou kvotou nepoměrně málo dostávajíce zpět na svoje potřeby od země. My nedáme se proto žádným pokřikem ani neslušným podezíránim „Venkova“ odra- dit od toho, abychom pracovali usilovně k uskutečnění fínančního plánu potud, pokud směřuje k částečné sanací zemských financí To je pro nás politicky mnohem důleži- tější, než běhání za heslem, že se musí hlaso- vat proti každé vládní předloze, i když tím poškozeny budou naše politické snahy a cíle v království Českém. Proto s plným vědomim hlasoval klub poslanců našich pro všecky návrhy, kte- rými by urychleno bylo projednání finančního plánu, aby jak úřadnictvu, tak učitelstvu v brzku mohlo dostati se úpravy platů, aby těžce rozvrácené finance všech zemí byly uvedeny do pořádku a tím posilena autonomie zemská. Kdo ví, že základem slabostí auto- nomie zemské jsou právě nedostatečné fi- nance zemí, nemůže pokládati z pravou oposici vůči centralisti- cké vládě, oddaluje-li posílení vy- datnosti pramenů příjmů zemí.
15 article Ríšská rada.
Ríšská rada. Z Vídně, 30. května.
Vídeň
16 title
Poslanecká sněmovna. (Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“)
poslanecký sněmovna
17 article
Hluboceasilněrozvířila samo vražda plukovníka Redla, chef generálního štábu sborového ve- litelství pražského veškeru ve- řejnost. Tak silně a hluboce, že smrt tohoto čelného důstojníka a její příčiny, jež nejsou všechny ještě veřejnosti vyloženy — jak s dovídáme, spáchal totiž Redl ješt zločin mnohem ohavnější, nežl
Redl
18 article
V drobném prodejie ranní číale o soně za s večerni na s Ve filiálkách na venkově ranní čislo večerní . . . . . . . 5h Inseráty plati se hotově nspřed. - Předplaceni a insorty přijíma sdministrace v Marianské al. TTam nacházejí no těš ředakce, tiskárna a expediee „Národnich Listů“ Rukopiny se nevracei
19 article
všechny dosud známé, podotýkajíce výslovně, že nabyl povahy pohlavní — zatlačila dokonce zájem na velkém vojen- ském a politickém napětí mezi Srbskema Bulharskem do pozadí. Vlny sensace, způso- bené touto neobyčejnou přihodou vojenskou. která nabyla ještě důležitosti, váhy a zvětšení zahraniční krisí, šlehaly dnes prudce do sně- movny. Několik dotazů bylo stran ní podáno. Posl. Breiter zabýval se hlavn- vý- kony generálního prokuratora nejvyššího sou- du dra. Viktora Poláka, ptaje se ministra zeměbrany svob. pána Georg a, jak chce spo- lupůsobení tohoto funkcionáře vysvětliti. Ví- deňský poslanec dr. Vilém Neumann ve slo- žitém dotazu ptal se zejména, je-li pravda, že „plukovník Redl byl důstojníky donucen spá- chati sebevraždu“ a jaké záruky budou dány by seč možno, zabránilo se opakování takové hoto zločinu. Posl. Vasilko v ústním dotazu na předsedu sněmovny žádal, aby vojenská správa parlamentu podala o všech podrobno- stech zevrubný referát. Ministr zeměbrany hodlá všechny dotazy ty zodpověděti až za- vedené vyšetřování povede k určité metě. Návrh, aby zatímný jednací řád poslanecké sněmovny, platný od 18. prosince 1909, lex Kramář-Krek byl opět, ale pouze dočasně prodloužen, tentokráte na 11/4 roku do konce r. 1914 — po prvé a po druhé byl stanoven na rok, po třetí pouze na půl roku — byl v 1. čtení vyřízen a přikázán výboru, jenž některý den s neděle vezme jej v poradu.
Posl Viktor Polák Georg doktor Vilém Neumann Redl Vasilko Krek Bulharsko poslanecký sněmovna
20 article
Nemůže být sporu, že jednací řád defini- tivní, kterému je teď právě 40 let a který byl sdělán pro zcela jinou sněmovnu, pro zcela jiné poměry a pro zcela jiné lidi, je zastara- lým a nezbytně potřeba jednacího řádu jiného, nového. Pracovní řád je nutností v každé to- várně a v každé dílně a žádná svoboda lid- ská není možnou bez pořádku. Nepřáteli po- řádku mohou být jen lidé, kteří positivní prá- ce se štítí, kteří svůj úkol poslanecký spatřují toliko v demonstracích a skandálech. Kdo chce parlament, musí chtíti v něm pořádek, zaručující jeho dělnost i svobodu jeho tribun. Anarchie, která sestup k tribuně zahražuje, která mlči v zastupitelstvu lidovém, umlčuje, poškozuje toliko ty, kteří na tribuně prote- stovat chtějí proti křivdám, proti pronásledo- vání, proti utiskování a proti bezpráví a kdož domáhají se splnění svých požadavků pro rov- nost a spravedlnost. Po té stránce pověděl dr. Rybář na adresu oněch poslanců českých, kteří jsou proti reformě jednacího řádu ve smyslu zmenšení možnosti obstrukční vůbee, anebo jsou proti reformě té nyní, jakkoliv byli pro ni zajisté se zřetelem na zájmy če- ského národa před třemi lety a ještě později, velice vhod, že Slovinci, proti kterým je ari- stokracie proti kterým jest byrokracie, a jejichž posledním útočištém je toliko chrám a bohoslužba, a malí národové všichni musí mít volné řečníště, na kterém tlu- močit by mohli své stesky a žaloby. Dokud není možným a zabezpečeným nový jednací řád definitivní, třeba vzíti za vděk se zatím- ným. Provisorní pořádek je lepší nežli žádný.
Rybář
21 article
Konec schůze byl neobyčejně hlučný, ba bouřlivý. Předseda německo-národního svazu dr. Gustav Gross tázal se předsedy za ve- likého hluku a šumu, zdali chce odsouditi stat, kterou napsal posl. Engelbert Pernerstorfer, zástupce sociálních demokratů v presidiu,v mnichovském „März“, titulovaný „Země ban- krotu“ a ve kterém praví se o Němcích z krá- lovství, že svoje právo hanobí, jsouce odpůrci demokratické volební reformy, o dru. Hochen- burgerovi, že je jakýmsi svatým německo-ná- rodního svazu, o tomto pak, že je do té míry zlumpačilý, že všechno strpí a konečně o prol. dru. Steinwendrovi, že vždy byl radikálně konfusním a vždycky jest lokajem každého finančního ministra. Zajisté je věcí taktu, zdali poslanci, kteří mají ve šněmovně funkci, jejíž vykonávání není možno běz důvěry všech stran, mohou psát způsobem a tónem právě udaným. Ale na druhé straně dlužno říci, že poslanec a místo- předseda sněmovny má volnost a svobodu pro- jevu svého mínění, jakmile překročí práh par- lamentní. Proto dr. Sylvester učinil dobře,
doktor Gross Engelbert Pernerstorfer Němec Sylvester německýnárodní svaz
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. (Hory a moře.) Kam se poděl dnes ten tichý idylický život našich pradědů z po- čátku devatenáctého století, jimž okolí jejich rodného městečka, jež se dalo přehlédnout s věže kostelíka, bylo celým světem! Když se tovaryš vrátil ze zkušené, kupecký mlá- denec z učení a student ze škol, usadili se doma a nehnuli se ze zdí svého domácího hní- zda, vzpomínajíce jen na mladá léta, hovoříce o tom, co se děje v širém světě, a vypravil-li se kdo dostavníkem do Prahy, neb přišel-li do města cizinec, byla to téměř událost. Dnes po stu létech zdá se, že jsme se změnili ve stěhovavý národ. Sotva se pro- bouzí jaro, počíná po všech končinách krá- lovství nepokojný ruch, nastávají starostio letní byt, plány na cesty do všech konců svě- ta, počátkem léta stěhují se proudy lidstva z jednoho místa na druhé, hledajíce letní hní- zdo, a vlaky do všech čtyř světových stran jsou přeplněny poutníky, chtivými nových do- jmů a osvěžení těla i mysli v zaslíbené zemi — za hranicemi. Jakoby nás hnala touha po tom. co doma nemáme; po rušném životě velikých měst, po vysokých horách a nekonečném ob- zoru moře. Do Římá, Paříže, Londýna vedou vyjezděné cesty, jež se v létě hemží našimi
Hora Praha Římat Paříž Londýn
23 article
lidmi; nejvíce však vábí k letnímu pobytu hory a moře. Alpy, švýcarsko a mořské břehy n jihu i na severu žijí dnes téměř jen z té zá- plavy cizinců, kteří každoročně zapadají do nejodlehlejších míst, o jejichž existenci pře půl stoletím neměl svět ani tušení. Z chudých horalů a rybářů stali se bohatí podnikatelé cizinci jsou jim nejvýnosnějším předmětem obchodu, příliv cizích peněz vykouzlil v pu- stých horách a zapadlých vsích nádherné ho- tely, na opuštěných pobřežích celá vilová města, a zanesl do zanedbaných krajů nejvy- branější luxus a nejrafinovanější pohodlí. Ná- vštěvníci vynutili si způsob života, o kterém se domácím ani nesnilo. A tam, kam dříve sotva zabloudil odvážný turista, vedou dnes pohodlně dráhy a cesty plné automobilů.
Alpy
24 article
Nepřístupné hory, jež před málo léty čněly pyšně svými nedostupnými vrcholya zabíjely odvážlivce, kteří se pokoušeli stéci jejich stěny, jsou dnes plny červených značek, drátů, klínů, horských chat a lidského hmyzu, jenž neúnavně prolézá jejich ledovci, skalními komíny a rozpukanými stěnami. Mořské zá- toky, v nichž do nedávna sotva se objevila občas rybářská loďka a kde na písku, pro- sáklém odpadky rybolovu, stálo jen několik rozbitých chatrčí, pestří se dnes na kamenné pláží dámy v nádherných toiletách, a v prů zračných vlnách brodí se zástupy lázeňských hostí.
25 article
Letní pobyt u moře a v horách přesta být krotkou zábavou malého hloučku milova níků přirody a stal se výnosným průmyslem, v němž je investován milionový kapitál, jenž znamená významnou složku sociálního života. a blahobyt území, na které je soustavně svá- Pobřeží Normandie, Bretaně i Gaskoně kde dříve rybolov skrytal chudým vesnicím jen hubený výdělek, je dnes vroubeno téměi netržitým pasem letních sídel, od milionář- ských stanic v Biarici a Arcachonu až po li- dové lázně u Tréportu, Dinasu a na Saint- Malo. Celé severní úpatí Pyrenejí, na němž dříve sotva několik míst, Pau, Luchon, Ga- varni, bylo oživeno mezinárodní bohatou spo- lečností, nyní poseto letními byty, do nichž se každoročně vrhá statisíce drobných lidí, toužících po pobytu v horách. Břehy Bel- gie, Hollandska, Baltického a Severního moře jsou po celé léto oživeny přílivem výletníků a změnily se za málo desetiletí v nejživějšt kolonie středoevropského lidstva. Švýcary jsou v létě téměř jen jediným obrovským vý- letním místem, naše Alpy žijí již jen z letní záplavy turistů, a břehy Jaderského moře roz- kvétají svými lázeňskými místy novým živo- Naši lidé dávali se do nedávna jen vést tím proudem, jenž jim byl nejbližší a nejpo- hodlnější. Snadné spojení přes Berlín na Swinemünde odvádělo ročně množství če- děn.
Bela Normandie Bretaň SaintMala Pyreneje Berlín Swinemünde Alpa
26 article
tem. ských rodin do Misdroye, Albecku, Herings dorfu, Bausinu, a blízké severní Alpy lákaly nejvíce české horolezce. Trvalo to dlouho než jsme si uvědomili, že to putování za mo- řem a za horami znamená, podniká-li se v velkém, víc než pouhou zábavu jednotlivců: že nutno je organtsovat, svést na místa, n nichž nám i jinak záleží, nebát se překážek. vymáhat dokonalejší spojení a ukládat do ta- kových podníků i náš český kapitál. Za poslední léta bylo vykonáno v tomtc ohledu mnoho záslužné a obětavé práce. Ote- vřelo se příznivější spojení na jih, do slovan- ských krajin, na dalmatském pobřeží přibý- valo českých hostí a českých peněz do slo- vinských lázní, a v slovinských horách, v Sa- viňských, Julských Alpách, v Karavankách český odbor slovinského alpského družstva a jeho studentské sdružení postaraly sev družné práci s domorodci o české chaty o české kolonie hostí a české horské stezky Dnes letní pout do těch míst není již pro české lidi vlasteneckou obětí; naopak: na- leznou tam totéž pohodlí, tytéž výhody jako v místech nám cizích, a nad to přicházeji mezi své lidi, do hor i k moři, kde jsme zu- častněni vlastním kapitálem a vlastní prací Zdařilo se nám stát se neodvislými od cizích podníků, přidružit se k tomu evropskému ob- chodu s cestovním ruchem, a jest naší povin- ností, dáváme-li se na cesty, abychom si tohc byli také vědomi.
Alpy Karavanky
27 article
Ale to není všecko. Naše země nemá sice ani Alpy, ani moře, přes to však má tolik krás, že může směle závodit s cizinou. Šumava, jižní Morava, Tatry čekají jen na příliv cizinců, kteří dojista by byli nadšeni, jak úchvatnou přírodou našich hor, tak origi- nálními zjevy lidového života na Slovensku. I v tomto směru je u nás již hodně vykonáno. Klub českých turistů usiluje od let zdárně učiniti z českých míst krásná letní sídla, Sloupské jeskyně s Macochou, moravské Slo, vácko stává se již, třeba ještě zvolna, cílem cizineckých poutí — jen uherské Slovensko je turistům, cizím a bohužel i našim, témě exotickou zemí, a horská turistika v Tatrách je až na malé výjimky slabě organisována, neb cizích rukou. Právě proto však naší lidé měli by ne- dbat toho, že je na Slovensko nevybízejí ještě nádražní plakáty, Cookovy anonce a hotelové prospekty, a jako rychle zvykli navštěvovat se zálibou jižní Moravu a půvabné Luhačovice, měli by chodit i dál, a přesvědčit se, že je přírodní krásy pod Tatrami i pobyt mezi slovenským lidem skvěle odmění za nedosta- tek cestovního přepychu, jenž ostatně často bývá příjemný spíš hotelierům vysokými ce- nami, než cestujícím pro pohodlí.
Cookův Alpy Šumava Morava Slovensko Macocha Tatry Luhačovice Tatra