1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v sobotu 31. května 1913.
Praha
4
article
Na ranni a večerní listy
předplání se
v Praze v administracli
na měslo. . . . . . 2 K —
na čtvrt leta . . . . S K —
s dvojl donáškou
a můsle
na čsvrt leta : . . . 7 K es
ve filiálkáche
na měsle.
9K80
Poštout
na měslo, . . . .
na štvrt leta : . . . B K 80h
s dvojí zásllk
na měsio.
kenl
na čtvrt iete
Dnešní číslo pro Prahu jest o 10
stranách, s přílohou pro venkov
o 14 stranách.
Praha
5
article
Mírl
Mírl
Včera o 12. hod. 40 min. podepsaliv
Londýně míroví delegáti balkánských států
mírové prelimináře. Tím formálně skončila
válka čtyr králů s Tureckem, jež počalav
prvé polovině měsíce října a trvala s pře-
stávkami příměří skoro osm měsíců.
Není pochybnosti, že právě podepsané
prelimináře míru jsou pro válečné strany
mírem konečným, čímž ovšem není řečeno
že se nebude o některých záležitostech
vyjednávati dále jednak mezi spojenci.
jednak mezi nimi a velmocemi, jednak
mezi velmocemi samými. — Zbývát
ještě dodělati otázku rozdělení do-
bytého a Tureckem postoupeného území.
upravení hranic Albanie na jihu, pak vy-
řešiti otázku ostrovů a zvláště vyříditi o-
tázky finanční, v něž zahrnuto jest jak pře-
vzetí části státního dluhu tureckého spo-
jenci, tak vyšetření a stanovení válečné
náhrady, spojenci na Turecku žádané.
Mír v Londýně uzavřený jest — a to
hlavně vinou samých posavadních balkán-
ských spojenců — mírem velmocemi dikto-
vaným a vynuceným, což znamená ovšem
pro balkánské spojence před veřejným mí-
něním — toužícím po návratu uklidněných
poměrů a plodné práci, značnou mravn
újmu, kterouž zcela zbytečně zatemnili
skvělá vítězství svých zbraní. Zapomenulit
v opojení válečném zachovati především
mezi sebou onu harmonii, jež byla zákla-
dem jejich úspěchů, jež povznesla jev
očích veškeré veřejnosti za činitele, s nímž
jest nutno počítati — a porušivše tyto ne-
vypočítatelné ve svých dalších následcích
imponderabilie, musili se dožíti okamžiku,
že anglický ministr Grey, jenž bez odporu
velice šetrně řídil mírovou akci, byl nucen
dáti jim ultimatum velmocenské: buď po-
depíšete podmínky velmocemi schválené
nebo — opustíte Londýn!
Zbývát
Grey
Londýn
Turecko
Albánie
6
article
Této alternativě zástupci zdráhajících
se spojenců — Bulhaři a Turci nekladl
dalších podmínek — včera tedy se po-
drobili a podepsali, a tím dožili se
prvého ovoce své neprozíravosti. Kéž
aspoň pro budoucnost se vystříhají dalších
podobných — poučeníl
Nedáť se popříti, že zvláště Bulhaři
Srbové, majíce smlouvou před válkou
sjednanou hotové opatření i pro případ
sporných otázek, jež by řešil rozhodce
tamtéž jmenovaný — dopustili se na sobě
i na jednotě Balkánců těžké politické chy-
by, když podali celému světu karikaturu
svého spojenectví — a posadili tak evrop-
skou diplomacii do sedla. Poženou-li se
nyní ještě proti sobě, dopustí se, jak prá-
vem napsal diplomaticky opatrný „Le
Temps“ „bezhlavosti téměř neuvěřitelné
Nechť tedy poslechnou hlasy nestranné,
pamatují na svou těžkou minulost, na svou
po vítězné válce zářící přítomnost a na
svou budoucnost, o níž dosud ještě sami
mohou rozhodnouti. Ten, kdo těchto vý-
strah nebude dbáti, záhy pocítí, že pode-
psal svůj ortel smrtili
Na štěstí se nacházejí dosud v čele
vlád srbské i bulharské státníci moudřía
zkušení, již nebudou chtíti hazardovati an
přítomností ani budoucností svých národů
a proto jest naděje, že mír v Londýně po-
depsaný nebude jenom mírem mezi čtyřm
králi a Tureckem, ale i zákládem přijatel-
ného vyrovnání vzniklých sporů mezi spo-
jenci.
Řecko i Bulharsko již projevují ocho-
tu, podrobiti se prostřednictví velmocí.
Bulhaři pak a Srbové také ještě si ne-
uzavřeli cesty ke smírné dohodě.
Bulhar
Srba
Balkánec
Turec
Londýn
Turecko
Řecko
Bulharsko
Le Temps
7
article
Ostatně i nastávající finanční konfe-
rence pařížská poskytne hojně příležitosti
aby se dospělo ve sporných věcech k roz-
umným kompromisům mezi spojenci, kteř
snad nebudou chtíti, abý tíže Evropy do-
padla na ně ještě důrazněji, než se stalo
před podpisem mírového aktu v Londýně
Velmoci přiznaly pro pařížskou konferenci
zástupcům spojenců dosti vlivu v záležito-
stech přímo jich se týkajících, a poradní
hlas ve věcech ostatních, takže jsou s to
sjednocením společným ještě mnoho získa-
ti — a rozkladem svým ještě ví-
ce ztratiti.
Osud Bulharů, Srbů a Řeků spočívá
dosud v jejich vlastních rukou; na nich jest.
chtějí-li, aby v nich Evropa opět viděla
rozhodující balkánskou sílu, neb sluhy ne-
krocených vášní, jež je mohou učiniti ža-
lostnějšími, než byli za jha tureckého,
šťastně svrženého. Či má vystřídati tam
chorého muže — někdo jiný, než ti, kdo jsou
jeho dědici po právu válečném?
Bulhar
Srba
Řek
Evropa
Londýn
8
article
Mír v Londýně podepsaný, přízeň vel-
mocných činitelů, již Balkáncům umožnila
provedení vítězné války, nepopíratelná
touha veškerých národů evropských, aby
po těžkých hospodářských ztrátách po-
sledních let opět mohli nerušeně pokračo-
vati v životním, válkou vážně porušeném
a otřeseném díle a nebývalý dosud v evrop-
ské diplomacii zjev, že tak nepokrytě této
touze po míru dala poslední svůj projev, to
vše zdá se býti zárukou, že preliminovaný
mír se stane základem míru i mezi kasají-
cími se na sebe spojenci balkánskými.
Kdyby se však naděje tyto nesplnilya
kdyby Balkánci opravdu se vrhli zbrojnou
mocí na sebe, nevyčerpavše stále ještě
chodmou cestu vyjednávání a kompromi-
sů, nejen že odvrátí se od nich přízeř
tak hojně jim projevovaná ve skončené
válce s Tureckem, ale uznání dojdou vel-
moci, když sáhnou ještě k vydatnějším o-
patřením, by zachován byl evropský mír
než byl Greyův povel: „Podepsati!
Balkánec
Greyův
Londýn
Turecko
9
article
Oposiční hlasování.
Oposiční hlasování.
Noviny české zase mluví o tom, že češt
poslanci hlasovali ve čtvrtek při stanovení
jednacího pořadu různě. Konstatujem
prostě, že nebylo společné po-
rady o tom, jak má býti hlasováno
ačkoli se o tom, že hlasování bud
bojovné, vědělo od středeční po-
rady předsedů.
Vedoucí strana agrární neuznala vůbee
za potřebno a vhodno o věci svolati poradu.
ale její orgán nyní píše velmi s patra o hlaso-
vání našeho klubu, orgán národně-sociální
mluví pak o majoritním principu, ač vůbec
nic usneseno nebylo, a jeho strana nikdy ma-
joritě se nepodrobila.
Agrárníci do poslední chvíle nevěděli
jak mají hlasovat. Exc. posl. Prášek chtěl
aby se hlasovalo pro návrh rusínský, úřadu-
jící místopředseda posl. Staněk před tím
varoval. Národní sociálové nejprve vyšli vů-
bec. Po výčitkách se strany agrární jim či-
něných se vrátili do sněmovny a počali
velmi neinformovanou debatu o tom, co maj
dělat. Tak vypadaly vyčítajíci strany.
Prášek
Staněk
10
article
A teď k hlasování. Bylo poučné nejprv
tím, že obsahovalo recept, jak se připravují
nové formace na př. nová slova ns k
jednota.
Ukrajinec Petruševič navrhl, aby
místo finančního plánu byla dána na jednac
pořad předloha oitalské právnické
fakultě. Důvod k tomu měl dvojí: jednak
odstraniti z jednacího pořadu finanční plán,
jednak vyvolati slovinskou obstruk-
ci při předloze italské fakulty.
Ukrajinci si chtěli tímto tahem vynu-
titi pomoc slovinskou, chtěli rozmnožit svo-
je obstrukční řady. S jejich stanoviska
jistě úplně pochopitelné.
Ale úplně nepochopitelné se sta-
noviska těch, kdož chtějí dělati slovan-
skou jednotu se Slovinci a Chor-
vaty. Hledí vehnati Slovince do obstrukce
pro italskou fakultu, při kteréž bude česká
delegace v těžké posíci, poněvadž nemůže
dle své celé minulosti a svého programu pod-
porovati maření kulturních, oprávněných snai
jiného národa v Rakousku.
Ukrajinec
Slovinec
Chor
Rakousko
11
article
Posl. Korošec také velmi rozhodně
prohlásil, že Slovinci jsou proti navrhované
změně jednacího pořadu a že budou hlasovati
pro to, aby bylo jednáno o malém finančním
plánu. A tím taktika maloruská docílila jen
jednoho: že i Slovinci štyrští — kteří ob-
struují na štyrském sněmu — prohlásili se
pro projednání finančního plánu.
Naši agrárníci a národní sociálové hlaso-
vali s Ukrajinci a Italy jediní pro projednán
italské fakulty v Terstu a tím proti Slovin-
cům, s nimiž chtějí dělati Slovanskou jed
notu.
To je tedy recept, jak se „dělají“ velk
parlamentní formace.
Zajímavo však jest, že pánové nehlaso-
vali pro návrh Seitzův, aby se dříve projed-
návala novela k osobní dani z příjmu a pal
teprve ostatní zákony. Co značil tento ná-
vrh? Ukázati úřadníkům dobré oko, že i so-
ciální demokraté jsou pro to, aby dostal stát
prostředky k uskutečnění pragmatiky, dále
oddálení event. zmaření předlohy o dani li-
hové a kdyby sněmovna setrvala na junktim
všech předloh malého finančního plánu
zmar daňových předloh, poněvadž
by o každé zvlášť musila býti generáln
debata a tím by nastal průtah a příležitost
k vítězství maloruské obstrukce.
Pro tento návrh nehlasoval
ani agrárníci, ani národní so-
ciálové, ačkoli vykřikují do svě-
ta, že jsou proti malému finanění-
mu plánu a tato Seitzova taktika byla
mnohem nebezpečnější pro finanční plán než
návrh Petruševičův. Ani Ukrajinci proň ne-
hlasovali a sociální demokraté zůstali osamo-
ceni, i z jejich řad vyšla celá řada poslanců
obzvláště českých sociálňích demokratů.
Kde zůstala oposiční kuráž proti malému
finančnímu plánu? Kam zahodili pánové svoj
flintu?
Zdá se, že to s tou oposicí proti malému
finančnímu plánu nebude u obou oněch če-
ských stran tak zlé, když při první příležitost
nesnaží se mu dělati obtíže.
Posl
Ukrajinec
Italos
Seitzův
Terst
Slovinsko
12
article
Přímo komické bylo však národně-
sociální hlasování při návrhu Finkovč.
Předseda ve svém návrhu jednacího pořadu
opomenul výslovně uvésti, že o novelek
osobní dani příjmové, k dani kořaleční
osnově o údělech zemím má býti konána je-
diná generální debata. Posl. Fink proto ná-
vrh doplnil a současně zavrhl, aby byly dány
na jednací pořad předlohy o zvýšení poplut-
ků totalisaterů, daň ze šampaňského a dat
z automobilů a zahrnuty do této
jedné generální debaty.
Je jasno, že návrh znamenal usnadně-
ní porad o finančním plánu. A tu naši ná
rodně-sociální oposičníci, kteří jsou prot
malému finančnímu plánu, ze sněmovny—
vyšli.
Oni nehlasovali proti návrhu Finkovu
který zostřoval ještě návrh předsedův tím,že
výslovně předepisoval jedinou generální de-
batu o 6 předlohách najednou, místo šesti o
dělených generálních debat.
Dle jednacího řádu navrhne předseda
sněmovny jednací pořad. Není-li proti němu
námitek, platí bez hlasování.
Jako druhý bod jednacího pořadu navrhl
předseda první čtení návrhu Rosnerova na
prodloužení provisoria jednací h
řádu. Také jsme slyšeli, jak agrárníci a ná-
rodní sociálové ho budou oposičně potírat.
ve čtvrtek? Ani vedoucí česká strana, ani zá-
sadní oposíčníci čeští nepodali návrhu n
změnu jednacího pořadu navr-
ženého předsedou a tak návrh Rosne-
rův zůstal v platnosti jako druhý bod be
jakéhokoli odporu. Kdo dělá rozhod-
nou, ba dokonce zásadní oposici změně jed-
nacího řádu, měl by přece se snažiti, aby od-
dálil i prvé čtení návrhu, aby návrh ne-
mohl přijíti do výboru!
Iniciativnost české vedoucí strany nešla
přirozeně také při finančním plánu tak da-
leko, aby podala sama návrh na změnu jed
nacího pořadu.
Posl
Fink
Finkův
Rosnerův
13
article
A to, co se stalo, chce líčiti orgán strany
agrární jako „oposiční hlasování“ agrárníků
osměluje se tvrditi, že poslanci naši jsou ne-
spolehliví při oposičním postupu proti Stürgk
hově vládě.
My jsme řekli a říkáme i nadále, že bu-
deme pro malý finanční plán, poně-
vadž na něm závisí uskutečnění služební prag-
matíky úřadnické, pro kterou jsme nehlaso-
vali z demagogie a nemůžeme ji jako vážní
mužové nechati ležet jako bezcenný potištěný
papír. Tvrdí-li agrárníci, že jim po úřadní-
cích nic není, o ty ať se starají poslanci měst-
ští, ač platy úřadnictva nestačí mu proto, že
venkov zdražuje stále mléko, vejce, drůbež.
zeleninu, ovoce, obilí a maso, které městské
obyvatelstvo potřebuje, pak sami vyjí m a
tuto otázku z oboru otázek spo-
lečných českým stranám, činí z ní
otázku měst a staví se proti ní jako strana
venkova. Když již tvrdí, že na ni nemaji
zájmu, poněvadž nemají úřadnické voliče,
když se nepovznesou na hledisko vyšší než
mandátové, když nechápou, že agrární politi-
ka celní, agrární boykot Srbska a zemí bal-
kánských vedl ke zdražení všech životních
potřeb a tím přirozeně potřebu zvýšení platů
těch, kdož jsou odkázáni na pevné služné.
měli by si aspoň uvědomit, že náklady prag-
matiky zaplatí si z valné míry bohatší kruhy
městského obyvatelstva, protože zeměděle
platí zlomeček osobní daně z příjmů pře
ohromné zvýšení cen všech plodin a jsou od-
hodláni dále neplatit víc ani na této daní, ani
na jiných daních.
Srbsko
14
article
. Pokud jde o lihovou daň, připadne celo
zvýšení zemím. A tu ti, kteří na sněmu maji
plná ústa toho, že je potřebí sanovati zem
ské finance a opatřiti nové příjmy pro po
kladnu zemskou, aby mohly býti upraveny
platy učitelské, musí prováděti důsledky tak
na radě říšské, kde jak z osobní daně z pří-
jmu, tak z daně lihové i z daně automobilové
dostanou země nové úděly.
Ovšem v kořaleční dani nebyly zvýšeny
„dárečky z lásky“, jak nazývá posl. Diaman
částečné osvobození kontingentovaného lihu
ale to přece neubírá významu této novele, ne-
činí z ní politicky nepřijatelný zákon,
jestliže i to, co by snad agrární výrobci lihu
byli chtěli z přirážky dostati ve zvýšení bo-
nifikací, dostanou zemské finance, k nimž
beztoho města přispívají nepoměrnou kvotou
nepoměrně málo dostávajíce zpět na svoje
potřeby od země.
My nedáme se proto žádným pokřikem
ani neslušným podezíránim „Venkova“ odra-
dit od toho, abychom pracovali usilovně
k uskutečnění fínančního plánu potud, pokud
směřuje k částečné sanací zemských financí
To je pro nás politicky mnohem důleži-
tější, než běhání za heslem, že se musí hlaso-
vat proti každé vládní předloze, i když tím
poškozeny budou naše politické snahy a cíle
v království Českém.
Proto s plným vědomim hlasoval
klub poslanců našich pro všecky návrhy, kte-
rými by urychleno bylo projednání finančního
plánu, aby jak úřadnictvu, tak učitelstvu v
brzku mohlo dostati se úpravy platů, aby
těžce rozvrácené finance všech zemí byly
uvedeny do pořádku a tím posilena autonomie
zemská. Kdo ví, že základem slabostí auto-
nomie zemské jsou právě nedostatečné fi-
nance zemí, nemůže pokládati z
pravou oposici vůči centralisti-
cké vládě, oddaluje-li posílení vy-
datnosti pramenů příjmů zemí.
15
article
Ríšská rada.
Ríšská rada.
Z Vídně, 30. května.
Vídeň
16
title
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“)
poslanecký sněmovna
17
article
Hluboceasilněrozvířila samo
vražda plukovníka Redla, chef
generálního štábu sborového ve-
litelství pražského veškeru ve-
řejnost. Tak silně a hluboce, že smrt tohoto
čelného důstojníka a její příčiny, jež nejsou
všechny ještě veřejnosti vyloženy — jak s
dovídáme, spáchal totiž Redl ješt
zločin mnohem ohavnější, nežl
Redl
18
article
V drobném prodejie
ranní číale o soně
za s
večerni
na s
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo
večerní . . . . . . . 5h
Inseráty
plati se hotově nspřed. -
Předplaceni a insorty přijíma
sdministrace v Marianské al.
TTam nacházejí no těš
ředakce, tiskárna a expediee
„Národnich Listů“
Rukopiny se nevracei
19
article
všechny dosud známé, podotýkajíce
výslovně, že nabyl povahy pohlavní
— zatlačila dokonce zájem na velkém vojen-
ském a politickém napětí mezi Srbskema
Bulharskem do pozadí. Vlny sensace, způso-
bené touto neobyčejnou přihodou vojenskou.
která nabyla ještě důležitosti, váhy a zvětšení
zahraniční krisí, šlehaly dnes prudce do sně-
movny. Několik dotazů bylo stran ní podáno.
Posl. Breiter zabýval se hlavn- vý-
kony generálního prokuratora nejvyššího sou-
du dra. Viktora Poláka, ptaje se ministra
zeměbrany svob. pána Georg a, jak chce spo-
lupůsobení tohoto funkcionáře vysvětliti. Ví-
deňský poslanec dr. Vilém Neumann ve slo-
žitém dotazu ptal se zejména, je-li pravda, že
„plukovník Redl byl důstojníky donucen spá-
chati sebevraždu“ a jaké záruky budou dány
by seč možno, zabránilo se opakování takové
hoto zločinu. Posl. Vasilko v ústním dotazu
na předsedu sněmovny žádal, aby vojenská
správa parlamentu podala o všech podrobno-
stech zevrubný referát. Ministr zeměbrany
hodlá všechny dotazy ty zodpověděti až za-
vedené vyšetřování povede k určité metě.
Návrh, aby zatímný jednací řád
poslanecké sněmovny, platný od 18. prosince
1909, lex Kramář-Krek byl opět, ale pouze
dočasně prodloužen, tentokráte na 11/4 roku
do konce r. 1914 — po prvé a po druhé byl
stanoven na rok, po třetí pouze na půl roku
— byl v 1. čtení vyřízen a přikázán výboru,
jenž některý den s neděle vezme jej v poradu.
Posl
Viktor Polák
Georg
doktor
Vilém Neumann
Redl
Vasilko
Krek
Bulharsko
poslanecký sněmovna
20
article
Nemůže být sporu, že jednací řád defini-
tivní, kterému je teď právě 40 let a který byl
sdělán pro zcela jinou sněmovnu, pro zcela
jiné poměry a pro zcela jiné lidi, je zastara-
lým a nezbytně potřeba jednacího řádu jiného,
nového. Pracovní řád je nutností v každé to-
várně a v každé dílně a žádná svoboda lid-
ská není možnou bez pořádku. Nepřáteli po-
řádku mohou být jen lidé, kteří positivní prá-
ce se štítí, kteří svůj úkol poslanecký spatřují
toliko v demonstracích a skandálech. Kdo
chce parlament, musí chtíti v něm pořádek,
zaručující jeho dělnost i svobodu jeho tribun.
Anarchie, která sestup k tribuně zahražuje,
která mlči v zastupitelstvu lidovém, umlčuje,
poškozuje toliko ty, kteří na tribuně prote-
stovat chtějí proti křivdám, proti pronásledo-
vání, proti utiskování a proti bezpráví a kdož
domáhají se splnění svých požadavků pro rov-
nost a spravedlnost. Po té stránce pověděl dr.
Rybář na adresu oněch poslanců českých,
kteří jsou proti reformě jednacího řádu ve
smyslu zmenšení možnosti obstrukční vůbee,
anebo jsou proti reformě té nyní, jakkoliv
byli pro ni zajisté se zřetelem na zájmy če-
ského národa před třemi lety a ještě později,
velice vhod, že Slovinci, proti kterým je ari-
stokracie proti kterým jest byrokracie,
a jejichž posledním útočištém je toliko
chrám a bohoslužba, a malí národové
všichni musí mít volné řečníště, na kterém tlu-
močit by mohli své stesky a žaloby. Dokud
není možným a zabezpečeným nový jednací
řád definitivní, třeba vzíti za vděk se zatím-
ným. Provisorní pořádek je lepší nežli žádný.
Rybář
21
article
Konec schůze byl neobyčejně hlučný, ba
bouřlivý. Předseda německo-národního svazu
dr. Gustav Gross tázal se předsedy za ve-
likého hluku a šumu, zdali chce odsouditi stat,
kterou napsal posl. Engelbert Pernerstorfer,
zástupce sociálních demokratů v presidiu,v
mnichovském „März“, titulovaný „Země ban-
krotu“ a ve kterém praví se o Němcích z krá-
lovství, že svoje právo hanobí, jsouce odpůrci
demokratické volební reformy, o dru. Hochen-
burgerovi, že je jakýmsi svatým německo-ná-
rodního svazu, o tomto pak, že je do té míry
zlumpačilý, že všechno strpí a konečně o prol.
dru. Steinwendrovi, že vždy byl radikálně
konfusním a vždycky jest lokajem každého
finančního ministra.
Zajisté je věcí taktu, zdali poslanci, kteří
mají ve šněmovně funkci, jejíž vykonávání
není možno běz důvěry všech stran, mohou psát
způsobem a tónem právě udaným. Ale na
druhé straně dlužno říci, že poslanec a místo-
předseda sněmovny má volnost a svobodu pro-
jevu svého mínění, jakmile překročí práh par-
lamentní. Proto dr. Sylvester učinil dobře,
doktor
Gross
Engelbert Pernerstorfer
Němec
Sylvester
německýnárodní svaz
22
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
(Hory a moře.) Kam se poděl dnes
ten tichý idylický život našich pradědů z po-
čátku devatenáctého století, jimž okolí jejich
rodného městečka, jež se dalo přehlédnout
s věže kostelíka, bylo celým světem! Když
se tovaryš vrátil ze zkušené, kupecký mlá-
denec z učení a student ze škol, usadili se
doma a nehnuli se ze zdí svého domácího hní-
zda, vzpomínajíce jen na mladá léta, hovoříce
o tom, co se děje v širém světě, a vypravil-li
se kdo dostavníkem do Prahy, neb přišel-li
do města cizinec, byla to téměř událost.
Dnes po stu létech zdá se, že jsme se
změnili ve stěhovavý národ. Sotva se pro-
bouzí jaro, počíná po všech končinách krá-
lovství nepokojný ruch, nastávají starostio
letní byt, plány na cesty do všech konců svě-
ta, počátkem léta stěhují se proudy lidstva
z jednoho místa na druhé, hledajíce letní hní-
zdo, a vlaky do všech čtyř světových stran
jsou přeplněny poutníky, chtivými nových do-
jmů a osvěžení těla i mysli v zaslíbené zemi —
za hranicemi. Jakoby nás hnala touha po tom.
co doma nemáme; po rušném životě velikých
měst, po vysokých horách a nekonečném ob-
zoru moře. Do Římá, Paříže, Londýna vedou
vyjezděné cesty, jež se v létě hemží našimi
Hora
Praha
Římat
Paříž
Londýn
23
article
lidmi; nejvíce však vábí k letnímu pobytu
hory a moře.
Alpy, švýcarsko a mořské břehy n
jihu i na severu žijí dnes téměř jen z té zá-
plavy cizinců, kteří každoročně zapadají do
nejodlehlejších míst, o jejichž existenci pře
půl stoletím neměl svět ani tušení. Z chudých
horalů a rybářů stali se bohatí podnikatelé
cizinci jsou jim nejvýnosnějším předmětem
obchodu, příliv cizích peněz vykouzlil v pu-
stých horách a zapadlých vsích nádherné ho-
tely, na opuštěných pobřežích celá vilová
města, a zanesl do zanedbaných krajů nejvy-
branější luxus a nejrafinovanější pohodlí. Ná-
vštěvníci vynutili si způsob života, o kterém
se domácím ani nesnilo. A tam, kam dříve
sotva zabloudil odvážný turista, vedou dnes
pohodlně dráhy a cesty plné automobilů.
Alpy
24
article
Nepřístupné hory, jež před málo léty
čněly pyšně svými nedostupnými vrcholya
zabíjely odvážlivce, kteří se pokoušeli stéci
jejich stěny, jsou dnes plny červených značek,
drátů, klínů, horských chat a lidského hmyzu,
jenž neúnavně prolézá jejich ledovci, skalními
komíny a rozpukanými stěnami. Mořské zá-
toky, v nichž do nedávna sotva se objevila
občas rybářská loďka a kde na písku, pro-
sáklém odpadky rybolovu, stálo jen několik
rozbitých chatrčí, pestří se dnes na kamenné
pláží dámy v nádherných toiletách, a v prů
zračných vlnách brodí se zástupy lázeňských
hostí.
25
article
Letní pobyt u moře a v horách přesta
být krotkou zábavou malého hloučku milova
níků přirody a stal se výnosným průmyslem,
v němž je investován milionový kapitál, jenž
znamená významnou složku sociálního života.
a blahobyt území, na které je soustavně svá-
Pobřeží Normandie, Bretaně i Gaskoně
kde dříve rybolov skrytal chudým vesnicím
jen hubený výdělek, je dnes vroubeno téměi
netržitým pasem letních sídel, od milionář-
ských stanic v Biarici a Arcachonu až po li-
dové lázně u Tréportu, Dinasu a na Saint-
Malo. Celé severní úpatí Pyrenejí, na němž
dříve sotva několik míst, Pau, Luchon, Ga-
varni, bylo oživeno mezinárodní bohatou spo-
lečností, nyní poseto letními byty, do nichž
se každoročně vrhá statisíce drobných lidí,
toužících po pobytu v horách. Břehy Bel-
gie, Hollandska, Baltického a Severního moře
jsou po celé léto oživeny přílivem výletníků
a změnily se za málo desetiletí v nejživějšt
kolonie středoevropského lidstva. Švýcary
jsou v létě téměř jen jediným obrovským vý-
letním místem, naše Alpy žijí již jen z letní
záplavy turistů, a břehy Jaderského moře roz-
kvétají svými lázeňskými místy novým živo-
Naši lidé dávali se do nedávna jen vést
tím proudem, jenž jim byl nejbližší a nejpo-
hodlnější. Snadné spojení přes Berlín na
Swinemünde odvádělo ročně množství če-
děn.
Bela
Normandie
Bretaň
SaintMala
Pyreneje
Berlín
Swinemünde
Alpa
26
article
tem.
ských rodin do Misdroye, Albecku, Herings
dorfu, Bausinu, a blízké severní Alpy lákaly
nejvíce české horolezce. Trvalo to dlouho
než jsme si uvědomili, že to putování za mo-
řem a za horami znamená, podniká-li se v
velkém, víc než pouhou zábavu jednotlivců:
že nutno je organtsovat, svést na místa, n
nichž nám i jinak záleží, nebát se překážek.
vymáhat dokonalejší spojení a ukládat do ta-
kových podníků i náš český kapitál.
Za poslední léta bylo vykonáno v tomtc
ohledu mnoho záslužné a obětavé práce. Ote-
vřelo se příznivější spojení na jih, do slovan-
ských krajin, na dalmatském pobřeží přibý-
valo českých hostí a českých peněz do slo-
vinských lázní, a v slovinských horách, v Sa-
viňských, Julských Alpách, v Karavankách
český odbor slovinského alpského družstva
a jeho studentské sdružení postaraly sev
družné práci s domorodci o české chaty
o české kolonie hostí a české horské stezky
Dnes letní pout do těch míst není již pro
české lidi vlasteneckou obětí; naopak: na-
leznou tam totéž pohodlí, tytéž výhody jako
v místech nám cizích, a nad to přicházeji
mezi své lidi, do hor i k moři, kde jsme zu-
častněni vlastním kapitálem a vlastní prací
Zdařilo se nám stát se neodvislými od cizích
podníků, přidružit se k tomu evropskému ob-
chodu s cestovním ruchem, a jest naší povin-
ností, dáváme-li se na cesty, abychom si tohc
byli také vědomi.
Alpy
Karavanky
27
article
Ale to není všecko. Naše země nemá
sice ani Alpy, ani moře, přes to však má
tolik krás, že může směle závodit s cizinou.
Šumava, jižní Morava, Tatry čekají jen na
příliv cizinců, kteří dojista by byli nadšeni,
jak úchvatnou přírodou našich hor, tak origi-
nálními zjevy lidového života na Slovensku.
I v tomto směru je u nás již hodně vykonáno.
Klub českých turistů usiluje od let zdárně
učiniti z českých míst krásná letní sídla,
Sloupské jeskyně s Macochou, moravské Slo,
vácko stává se již, třeba ještě zvolna, cílem
cizineckých poutí — jen uherské Slovensko
je turistům, cizím a bohužel i našim, témě
exotickou zemí, a horská turistika v Tatrách
je až na malé výjimky slabě organisována,
neb cizích rukou.
Právě proto však naší lidé měli by ne-
dbat toho, že je na Slovensko nevybízejí ještě
nádražní plakáty, Cookovy anonce a hotelové
prospekty, a jako rychle zvykli navštěvovat se
zálibou jižní Moravu a půvabné Luhačovice,
měli by chodit i dál, a přesvědčit se, že je
přírodní krásy pod Tatrami i pobyt mezi
slovenským lidem skvěle odmění za nedosta-
tek cestovního přepychu, jenž ostatně často
bývá příjemný spíš hotelierům vysokými ce-
nami, než cestujícím pro pohodlí.
Cookův
Alpy
Šumava
Morava
Slovensko
Macocha
Tatry
Luhačovice
Tatra