ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 26dd8380-8fca-11dd-9e36-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 41 celkem · entity: person 126, work 2, place 61, org 11
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
31. května 1913. číslo 147.
4 article
pravil-li, že předsednictvo nemůže vykonávat nižádné kritiky nad staťmi novinářskými, ale neučinil dobře, vsunuv slova „třebas i jimi jed- notlivé strany neb jejich příslušníci byli sebe více uraženými“, neboť tato vsuvka kritikou byla, ke které dr. Sylvester presidium sně- movní nepovažoval za komptentní. To přimělo dra. Adlera k velmi prud- ké odvetě, ve které zdůraznil, že poslanci přijavše čestné hodnosti ve sněmovně, nevzdal se nikterak práva pronášet se o všech osobách a stranách. Němečtí nacionálové bouřili s nejen proti dru Adlerovi, nýbrž také proti presidentovi, bušíce na pulty a volajíce — ze- jména posl. dr. Steinwender, Teufel Hummer — „jak jen můžete dopustit de- batu? Vezměte mu slovo. Konec, konec.“ Ještě více popudilo německé nacionály, když dr. Adler řekl, že dr. Steinwender, chce-li po- lemiku proti Pernerstorfferovi, může ji dát do mnichovského měsíčníku, nebo do vídeňského Tagblattu, jehož je stálým spolupracovníkem. Tato srážka při rozchodu poslanecké sněmo- ny na třídenní prázdeň hlučela ještě dlouho po skončení schůze veřejné. Za třídenní přestávky nebude zasedat žádný výbor a žádný klub.
doktor Sylvester prezídium Adler Steinwender Teufel jítbat Hummer
5 article
Z Vídně, 30. května. (K. k.)y
Vídeň
6 article
Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi v 11 hodin. Ministr financí sděluje přípisem, že zákon o zrušení malé loterie a zavedení třídní lo- terie obdržel nejvyšší sankci. Ministr iinancí dr. ryt. Zaleski praví, odpo- vídaje na dotaz posl. dra. Schůrffa a soudr., že se postaral o to, aby na příště byly soukro- mé loterlepovoleny s podmínkou, a by výhry, pokud pozůstávají v předmě- tech živnostenské nebo průmyslove výroby a byly podnikatelstvy loter- ními bezplatně získány, byly výhradně vnitrozemského původu. (Hlučná pochvala.] Odpo- vídaje na dotaz posl. Friedmanna a soudr., pro- hlásil ministr, že souhlasí s interpelanty v tom, že z kruzích průmyslu, živnosti a obchodu četní po- platníci výdělkové daně za nynějších okol- ností následkem účinků balkánských zmatků na jednotlivá výrobní odvětví jsou sil- ně poškozováni ve své výrobní činnostia velmi tím trpí. Není sice oprávněn na základě usta- novení povoliti všeobecnou slevu, jest však ochoten v případech zaslubujících ohledu použíti blahovol- ným způsobem ustanovení § 73. odst. 2. zákona o osobní dani z příjmu a úplně s tím souhlasí, aby na zvláštní žádost jednotlivých poplatníků, kteří jsou s to dokázati, že následkem známé krise byla podstatně porušena výroba v jejich podníku, byla kompetentními úřady zemskými povolena při- měřená sleva, samozřejmě se zřetelem na indi- viduální poměry. Jest stranám volno nastoupiti tuto cestu, aby se domohly svých nároků a uložil také zemským úřadům finančním ve smyslu těchto svých vývodů, aby pokud možno nejvíce vycházely vstříc při úřadním jednání o došlých žádostech na slevu daně výdělkové. Na jednacím pořadu nalézají se některé zprá- vy legitimačního výboru.
doktor Sylvester Zaleski Friedmann Odpo
7 article
Volba posl. Wityka a Osuchowského byla uzná- na, ačkoliv posl. Staruch vyslovil se protí uznání volby posl. Osuchowského. (Volání „hanba“ u Ru- sínů.) Po zprávě posl. dra. Körnera uznána volba posl. Smrčka, jakož i řada dalšich voleb. Rokování o volbách posl. dra. Lichta. Frant Němce a Měchury odloženo, ježto zpravodaj není přítomen. Na to byla schůze na čtvrt hodiny přerušena aby se mohli zapsati řečníci k nejbližšímu před- mětu jednacího pořadu, t. j. ku prvému čtení ná- vrhu Rosnera, Gustava Grossa, Stöcklera a soudr o prodloužení platnosti prozatímného jednacího
Körner Smrčka František Němec Měchura Rosner Gustavo grosso Stöckler
9 article
Po opětném zahájení schůze doporučuje na- vrhovatel dr. Rosner svůj návrh, jenž prodlužuje platnost malé reformy jednacího řádu na jeden a půl roku a doufá, že definitivní reforma jednacího řádu bude provedena a že bude mocným projevem vůle ku práci a tedy také vůle sněmovny k životu. Posl. dr. Evžen Levický prohlašuje jménem u- krajinského klubu, že nemůže potud přípustiti zo- střední jednacího řádu, pokud není rozluštěna ná- rodnostní otázka v Rakousku. Rusíni jsou nucen tedy také proti prodloužení platností prozatímného jednacího řádu se postaviti proto, že návrh tento podán jest pouze v zájmu vyřízení finančního plánu na podzim, což Rusíni nesmějí tak dlouho připu- stiti, dokud oprava volebního práva do zemského haličského sněmu příznivě nebude vyřízena. Rusíni se obávají, že také nový zemský sněm nevyřídi volební reformu. Posl. dr. Dnistrianský prohlašuje, že celkem jest pro změnu jednacího řádu, ale tak, aby uhá- jena byla práva menšin. Nová reforma jednacího řádu musela by býti proto zbudována na zásadě národní autonomie. Lex Krek-Kramář zabráni tomu, aby se v parlamentě jednalo o nezbytno- stech lidových a parlament stal se toliko hlasova- cím strojem pro státní nezbytnosti. Zákon tento poškodil parlament a národy, pročež Rusíní budou proti němu hlasovati.
doktor Rosner Posl Evžen levický Rusín Dnistrianský Lex Krek Kramář Rakousko
10 article
Posl. Dürich prohlašuje, že hlavním důvodem. pro který jeho strana své doby upustila od ob- strukce a hlasovala pro lex Krek-Kramář. byl zřetel na zemský sněm království Českého, poně- vadž Češi chtěli Němcům dáti dobrý příklad. Tito však pořád ještě trvají na své frivolní obstrukci. Vzhledem k chování se Němců ztratil zákon Kramářův jakýkoliv raison d'ětre a jeho strana nemá více žádné příčiny, aby prozatímní jednací řád déle udržovala. Hlasuje také proti němu, aby tlumočila své oposiční stanovisko vůči vládě. Čežtí agrárníci nejsou odpůrci reformy jedna- cího řádu, ale nechtějí žádné záplatování. Chtěj reformu, která zavádí rovnoprávnost a rov- nocennost všech zemských řečí pro stenografický protokol. Zastaralá sou- stava dletního hospodářství je nedůstoj- ná a žádá pronikavou reformu z důvodů nikoli hmotných, nýbrž morálních. Posl. dr. Rybář je pro prodloužení platnosti zatímného jednacího řádu, ale žádá, by byl pořízen definitivný jednací řád, který v každém směru hájí právo poslanecké sněmovny. Je pro úpravu dietní otázky, poněvadž také obyvatel- stvo má zájem na tom, aby poslanci stali se ne- závislými.
Posl Dürich Čech Němec Kramářův doktor Rybář lex Krek poslanecký sněmovna
11 article
Posl. Stříbrný v otázce paušalo ván diet přidává se k předchozím řečníkům, poněvadž jeho strana podporuje snahu, aby poslanci stali se úplně nezávislými. Protestuje proti neprotokolo- vání neněmeckých řečí a soudí, že při definitivní úpravě jednacího řádu musí býti žádány záruky že každá, v parlamentu pronesená ře bude pojata do protokolu. Veliké naděje. s nimiž v r. 1909 přikročilo se k reformě jednacího řádu, nesplnily se. Kdežto zásluhou Slovanů byla obstrukce ve sněmovně odstraněna, pokračují Němci v obstrukci na zemském sněmu královstv Českého. Německé vládní strany chtějí jen, aby byl pořádek v říšské radě, ale v Čechách anarchie. Česká delegace dospěla nyní ku poznání, že váž- nost české politiky dosud nikdy tak hluboce ne- klesla jako dnes a proto přistupuje se k organi- saci české oposice. Vážnost sněmovny ve- lice poklesla v očích obyvatelstva. Tu není možno vymlouvati se jedině na obstrukci. Spoluvinna je také bezmocnost sněmovny, zřejmé komandování poslanců a neschopná vládní politika. Má-li býti sněmovna zachráněna, musí také sněmovna osvo- bozena býti nedůstojného jha panské sněmovny. Jednací řád nebuď měněn, nechce- me-li, abysněmovna opět ve vážném historickém okamžiku nebyla odsouzena k tomu, projednávati
Posl Němec Čechy Slovan panská sněmovna
12 article
snad dokonce zákon o podomním obchodě. Je tře- ba obmeziti právní sílu § 14. a zabezpečiti dobu zasedání. Řečník vyzývá české poslan- ce a současně všechny Slovany, aby konečně u- pustili od své velkodušné a obětavé, ale nikým nekvitované politiky a s jeho stranou hlasovali proti změně jednacího řádu. (Hlučný souhlas českých radikálů.) Posl. dr. Šmeral prohlásil, že čeští sociální de- mokraté budou i tenkráte hlasovati pro prodlou- žení zatímního jednacího řádu. Dlužno litovati, že se nyní nepřikročí k jeho definitivní úpravě, avšak nejhorší provisorium je lepší než anarchie. Obstrukce menšiny jest oprávněnou, když většina ji znásilňuje, nebo když dotčeny jsou ví- tální zájmy celé třídy nebo celého národa. Tako- vou obstrukci neznemožní žádný jednací řád. Po- važovati však obstrukci za normální zbraň politi- cké práce ve sněmovně, nebo za normální prostře- dek agitace na venek, je nejen velikým bříchem na mladé demokracii v Rakousku, na všeobecném rovném právu hlasovacím, nýbrž také hříchem. který každá strana páše sama na sobě. To se uka- zuje zejména na atmosféře, kterou národně-sociál- ní strana způsobila v jedné části české veřejností svou politikou. Mezi stanoviskem německé buržo- asie v parlamentu a českém sněmu je rozpor. Prá- vě tato okolnost měla by s české strany pohnouti k tomu, aby parlament nepodceňovaly. Parla- ment není dojista tím nejlepším, ale neměli by- chom se klamati o tom, že všem národům a všem vrstvám pracujícího obyvatelstva je mnohem bliž- ším a znamená pro ně mnohem více než všechny ostatní veřejné korporace. Čeští sociální demokra- té zastávají národní českou myšlenku. pokud se nezvrhává v chauvinistické výtržností.
Posl doktor Šmeral Rakousko
13 article
Zastupují také demokratické živly českého náro- da. Kdo pokoušejí se podkopávati autoritu sně- movny v širokých vrstvách obyvatelstva, obsta- rávají jen práci odpůrců volebního práva. Proti prodloužení zatímného jednacího řádu sociální de- mokraté ničeho nenamítají, ale ovšem proti tomu, že prodlužuje se na půldruhého roku, poněvad žádají definítivní řád jednací. Na konec řečník prohlásil, že jeho strana se vždy vystří- hala, aby na sebe upozorňovala přílíš hlučným vy- stupováním. Tento klid a tato rozmyslnost nesmí se však vykládati za slabost. (Pochvala českých soc. dem.) K návrhu posl. Schachingera rozprava uzavírá se. Posl. Sedlák, hlavní řečník proti, prohlasil. že prodloužení jednacího řádu o půldruhého roku znamenalo by petrifikaci provisorního hospodář- ství. Průtahy v jednání o definitivní reformě uka- zují, že strany většiny a vláda nechtějí vůbec do- spěti k definitivnímu jednacímu řádu. Zůstane-li vláda nečinnou proti nesnesitelným poměrům v Čechách, nesplní-li národnostní, kul- turní a hospodářské požadavky Čechů a pokládá-li vyrovnání v Čechách pouze za problém, nelze ž- dati, by čeští agrárníci schválili prodlouženou platnost zatímného jednacího řádu. Nemohou se- trvati na svém vyčkávacím stanovisku a zachovatí tkvící v tom důvěru vládě a přestupují z vyčká- vacího stanoviskka na oposiční. V závěrku obrátil se řečník proti domněnce že Češi jsou naplněni národnostní nenávisti proti Němcům. Hlavní řečník pro posl. Schüríf vzdals slova. Návrh Rosnerův na prodloužení plat- nosti zatímného jednacího žádu při- kázán pak výboru pro jednací řád.
Posl Sedlák Čecho Čech Němec Rosnerův Čechy
14 article
Dotazy na předsedu.
15 article
Posl. ryt. Mühlwert stěžoval si, že dotazy ne- jsou zodpovídány: Zenker, že je nedůstojno sně- movny, že annekční předloha nebyla do- sud vyřízena. Posl. ryt. Vasilko, zmíniv se o záležitosti štáb- ního plukovníka Redla, prohlásil: Nejen členové sněmovny, nýbrž celá veřejnost rakouská muse býti nanejvýš vzrušena skutečností, že vysoký dů- stojník depustil se tak hanebného zločinu. Víme dobře, že vyzvědačské aféry, jež v posledním čase tolik se hromadí, vycházejí ze zcela určitého místa a vojenský zmocněnec ruského velevyslanectví ve Vídni, který před časem zmizel, byl do jisté míry původcem těchto věcí. Nechal se klidně odejítí za hranice a nyní i plukovník Redl mohl klidně zmi- zeti s jeviště. Když už se udál tak neslýchaný pří- pad, který bohudíky jest v naší armádě dosud oje- dinělý, měla široká veřejnost, která dosah tako- vého případu vůbec nezná, míti veřejným projed- náním možnost poznati celou tlupu spoluvinníků která byla v této záležitosti činna. Parlament má plné právo žádati na vrchním úřadu vojenském aby svými zástupci podal parlamentu vysvětlení proč byla tato záležitost vyřízena tímto způsobem (Souhlas.) Nejedná se zde o potrestání zločinu, ne- boť kdo ví, byl-li tento nešťastný muž vůbec pří- četný, nýbrž o úplné vysvětlení této záležitosti To mohou a musí žádati zástupci rakouského oby- vatelstva. Řečník táže se předsedy, chce-li sdělite obsah dotazu vládě, aby sněmovně dostalo se od- povědí. (Pochvala. ) Předseda odpověděl, že sdělí dotaz mini- strovi zeměbrany.
Posl Vasilko Redl Vídeň
16 article
Posl. dr. G. Gros poukazuje na článek, který místopředseda Pernerstorfer uveřejnil v mni- chovském „Märzu“. Jsou tam prudké útoky na německo-národní svaz. Proti způsobu, jakým místo- předseda sněmovny soudí o celých stranách v po- slanecké sněmovně zastoupených, musíme co nej- rozhodněji se ohraditi. Tím uvádí se v pochybnost objektivnost místopředsedy. Tázal se proto předsedy, pokládá-li tento ne- slušný způsob psaní člena předsednictva za sluči- telný s postavením místopředsedy? (Hlučný sou- hlas v levo.) Předseda odpověděl, že Pernerstorfer jako člen předsednictva je naprosto objektivní. Jeho činnost mimo sněmovnu není v žádné souvislosti s jeho postavením v předsednictvu. S tohoto míst nelze censurovati projevy Pernerstorferovy, at výroky ty sebe hlouběji urážejí jednotlivou stranu a její příslušníky. Posl. dr. Adler prohlásil, že nikdo nepochopí. jak mohla tato otázka dána býti sněmovně a jak takový dotaz mohl býti připuštěn. Členové této sněmovny tím, že přijímají čestná místa a funkce nevzdávají se proto práva volného projevu mínění Posl. dr. Šteinwenderi To je debatal Posl. Teutel a Hummer hlasitými vý- křiky připojují se k tomuto protestu. Posl. dr. Adler: Cítí-li se dr. Steinwenden dotčeným, ať odpoví v „Märzu“ anebo v „Tag- blattu“. (Hlučné výkřiky posl. Teufela, Hum- mera a Stelnwenderaj protivýkříky soc dem. Posl. Steinwender volá opětně na dra Adlera, že má vlastně učiniti dotaz.) Posl. dr. Adler prohlašuje, že posl. Gros měl se svým dotazem dosti času ještě v pondělí až Pernerstorfer bude ve sněmovně. Za jeho ne- přítomnosti odmítá co nejrozhodněji slova Gros- sova. (Hlučný souhlas soc. dem. Hluk v levo.)
Posl doktor G Gros Pernerstorfer Adler Šteinwenderi Steinwenden Teufel Gros Huma národní svaz Hummer
17 article
Došlé spisy.
18 article
Poel. dr. V. Neumann a s. dotazují se mi- nístra zemské obrany po vyzvědačské aféře štáb- ního plukovníka Redla. Ptají se m. 1.: Je prav- dou, že plukovník zradil mobilisační plány rakou- ské armády státu, jenž sousedí s námi na severo- východě a ještě jiní důstojníci jsou do této záleži- tosti zapleteni? Jaké záruky budou dány, aby pro budoucnost pokud možno vyloučeno bylo spáchán takového zločinu? Posl. Staněk podal dotaz po programu vybu- dování telefonní sítě; Hummer po propuštění jedno- ročních dobrovolníků-záložníků u válečného námoř- nictva; — Špaček a s. po zavedení statistiky dopravy zboží na rakouských železnicích; Wich- tel a s. po přetěžování a nedostatečném honoro- vání soudcovského stavu. Předseda ohlásil, že příští schůze bude v úterý dopoledne a na pořadu bude 2. čten finančního plánu. Konec schůze ve 4 hod. 25 minut.
Poel doktor Redl Posl Staněk Hummer
19 article Deputace.
Deputace. Z Vídně, 30. května. Ústřední organisace če- ských profesorů, pozůstávající z dra. Appelta z Prahy a prof. Váši z Brna, dostavila se dnes do parlamentu a jednala s posl, drem. Luk a v- ským, žádajíc, by se působilo k tomu, aby zma- řena byla pragmatika státních učitelů — nebude-li docíleno zlepšení koaličních ustanovení o provi- sorních učitelích a o přeložitelnosti učitelů. Posl. dr. Lukavský uvedl deputací také k ministru vy- učování ryt. Hussarkovi.
Appelt profesor Váša Posl doktor Lukavský Vídeň Praha Brno
20 title
Z parlamentních výborů.
21 article
Z Vídně, 30. května. (K. k.)
Vídeň
22 article
Rozpočtový výbor pokračoval dnes v podrobné rozpravě o účetní závěrce na rok 1910. Nejdříve mluví posl. dr. Dulibič. Posl. dr. Franta v debatě o závěrce účtů z r. 1911 měl velmi věcnou a pozoruhodnou řeč. která byla výborem s napjetím sledována a častý- mi projevy souhlasu provázena. Dr. Franta ohradíl se z počátku rozhodně prot části referátu zpravodaje dra. Steinwendra, který vytkl, že byla dána záloha 500.000 K pražskému nemocničnímu fondu, což prý není ani finanční nouzí království Českého odůvodněno, ježto zem- ský výbor mohl hraditi účtované výlohy, a nelze pochopiti, proč stát má za následky událostí čistě politických trpěti. Odsoudil tuto strannicko-poli- tickou poznámku co nejostřeji, uvedl, jak země česká své závazky dle možnosti plní a upozornil referenta i výbor, kdo zavinil nynější finanční si- tuaci v Čechách. Rovněž protestoval proti výtce referentově, že na střední školství bylo o 214.000 kor. vydáno více než bylo v rozpočtu, a že odů- vodňuje se toto překročení zřízením paralelek, jež nemělo být provedeno. Dr. Franta odsoudil tuto poznámku a poučil dra. Steinwendra, v jakých po- měrech střední školství, zvláště české, tkví.
doktor Dulibič Posl Franta ohradíl Steinwendra Čechy
23 article
Vytkl dále, jak na některé kulturní účely byla jen část rozpočtené částky vydána a vypočítal jed- notlivé položky. Za častých poznámek členů vý- boru vytýká, že v Rakousku se preliminuje ne- správně a neupřímně. Dokazuje to hlavně při po- ložkách osobní daň z příjmu, daň ze služného, cel- ní příjmy, daň nápojová, cukerní, z minerálních o- lejů, kolky a jiné poplatky a pense. Ku poznámee finančního ministra, že těžko právě zde prelimino- vat správně, odpověděl řečník poukazem na zná- má statistická data a skoro stejnoměrné stoupání rozpočtu pensijního rok od roku. Ukazuje dále, jak správně naproti tomu vypočteny byly příjmy a výdaje státních drah, jež se přece mění každým rokem, a jež správně preliminovati je daleko ob- tížnější. Přecházeje ku politické situaci, pravul řečník, že celý svět mohl mluviti o balkánské o- otázce, jen rakouský parlament nesměl. Ba i schů- zi národohospodářského výboru, jež byla svolána před 14 dny, učinili sociální demokraté a někte- ré německé strany k vůli vládě nezpůsobilou k usnášení. Převážná většina obyvatelstva je pro
Rakousko
24 article
mír, obchod a průmysl vázne, veřejnost a rozum- ná žurnalistika radí ke klidu, ale stát byl přece štván do dobrodružství. Řečník vytýkal, co vše různé kruhy podnikly od podzímku, aby rozčilily veřejnost, vypočítával jednotlivé fase jednání tí- skové kanceláře zahraničního úřadu; uváděl, jak bylo štváno proti českému národu, který loni to- lik obětí přinesl státu, promlouval o státu albán- ském, kde snad několik tisíc lidí bude umětl číst a možná psát, porovnával ochotu státu k Albán- sku a ke svým kulturním národům, ukazoval na jednotlivých případech, jak do směžných až kon- ců jde centralisace, a dovozoval, že okamžitý zdán- livý úspěch diplomatický je velkým nebezpečím pro klid a mír v budoucnosti. Řeč tato odměněna byla hojným potleskem členů výboru. Posl. Kotlář stěžuje si na nedostatečný ohled na potřeby Čech a vyhražuje si, že tento moment při rokování o rozpočtu podrobně odů- vodní. Pak mluví posl. dr. Diamand, jenž ve svých vývodech pokračovati bude v příští schůzi. která se koná dne 3. června o 9. hod. 30 mi- nut dopol.
Posl doktor Diamand Albán Čechy
25 article
Výbor pro školské záležitosti pokračoval dne v podrobném rokování o definitivním ustanovo- vání okresních školních inspektorů. § 1. refe- rentovy osnovy byl schválen v tomto znění, když prve zamítnuty byly všecky pozměňovací návrhy »Osoby stavu učitelského, působící jako okresní školní inspektoři, kteří tuto funkci vykonávají ne jako vedlejší, ustanoveni budou definitivními okresními školními inspektory po uplynutí tří let ztrávených ve školské dozorčí službě, když v kaž- dém směru uspokojivě se osvědčily. Ústanovování toto bude se díti postupně dle finančních pro- středků, jež každoročně ve státním rozpočtu bu- dou žádány a ústavně povoleny pro tento účel Jmenování provádí ministr kultu a vyučování n základě návrhů dotyčných zemských školních rad.« Dále byl schválen dodatečný návrh posl. dr. šl. Hofímanna, že administrativní práce mají oddě- leny býti od didakticko-paedagogického školského dozoru. Na to zahájil výbor rokování o § 2. Příšt. schůze ve čtvrtek dne 5. června. Zemědělský výbor pokračoval v projednáván zprávy o použití šestimilionového fondu na po- vznesení dobytkářství v letech 1910 a 1911. Posl. Habermann navrhl, aby spravedlivě a stejnoměrně podporovány byly všecky spolkya organisace, které prokáží, že nějakým způsobem podporují pěstování dobytka. Příští schůze ve středu.
Posl Habermann výbor pro školský záležitost
26 title
Politický přehled.
27 title
Země české.
28 article Německoobčanská strana v Čechách.
Německoobčanská strana v Čechách. Známý »divoch« poslanecké sněmovny vídeňský posl. Zenker, který poslední řeči svou v rozpočtové debatě poštval na sebe celý německonacionální svaz, bude dnes mluviti na ustavující schůzi »Německo-pokro- kového Vereinu« v Jablonci, jakožto organi- saci německé občanské strany. Posl. Zenker rozvine její program. Včerejší »Bohemiae hrozí se toho a ujišťuje, že sobotní schůze musí teprve ukázat, je-li v německonacio- nálním Jablonci možna strana podle zásad Zenkrových, jenž prý Nationalverband co nejprudčeji osočuje a bližší jest soc. demo- kratické straně. »Prager Tagblatt« nacház se v snesitelnějších stycích s posl. Zenkrem jenž imunisuje v parlamentě jeho konfiskace V Jablonci konají se přípravy k »německo- nacionálnímu uvítání« Zenkra a jeho stou- penců.
Zenker Posl Zenkrův Prager Zenkr Čechy Německo Jablonec poslanecký sněmovna
29 article Řeč prof. Masaryka a »Lidové Noviny«.
Řeč prof. Masaryka a »Lidové Noviny«. Orgán moravské strany lidové »Morav- ské Listy« píší ve čtvrtečním úvodníku: »Prof. Masaryk promluvil v pondělí v parla- mertě řeč, která se diametrálně líšila od názoru dra. Stránského. »Lidové Noviny« vypustily tu část řeči Masarykovy, která se jim nehodila do krámu, a z níž bylo zřejmo, že názory Masary- kovy jsou protichůdny s názory dra. Stránského Prof. Masaryk je pro definitivní jednací řád žádá veliký finanční plán, vyslovil se pro parla- mentarisaci vlády a dokonce tvrdil, že proti troj- spolku v Rakousku nikdo není. To jsou kacířské názory pro dra. Stránského a kdo se pro ně vysloví, toho ullouká nemilo- srdně. A nyní předseda neodvislých se vyslovuje pro věci, které dr. Stránský má ve zvyku vyhla- šovati zradou a neštěstím české věci.s
profesor Masaryk Stránský Masarykův Masar Morava Rakousko
30 article Ze Slezska.
Ze Slezska. (Pan ministr Husárek uznává potřebu nové státní střední školy ve Šlezsku a naše poznámka k tomu.) Před několika dny dlela ve Vídní deputac města Frýštátu, konferujíc s ministrem vyučování rytířem Husárkem o nové německé nezbytnosti ve Slezsku — o střední škole v tomto městě. Ze zprávy těšínské »Silesie« lze souditi, že deputace pochodila dobře. Ministr vyučování nabyl prý dojmu, že nová střední škola jest nutná a ubez- pečil deputaci, že všemi silami zasadí se o to. aby již do rozpočtu na příští rok byla zařaděna příslušná položka. Opravdu zvláštní pán tenhle pan ministr vyučování! Shodujeme se s ním v tom. že na Frýštátsku jest třeba střední školy, poně- vadž zde jest sídlo okresu i okresního hejtmanství a poněvadž kraj jest velmi lidnatý. Ale nemůžeme se s ním shodnouti v názoru, že by státní střední škola na Frýštátsku musila býti německá a sice prostě proto, poněvadž Němci zde jsou v mizivé menšině. V městě Frýštátu jest jich jen 1700 z 5000 obyvatel, v celém okrese jen 5300 z 82.000 oby- vatel! Uznává-li ministr vyučování tedy za nutné. aby v okrese střední škola byla, pak jest samo- zřejmé, že střední škola musí býti zřizována pro většiny obyvatelstva a ne pro mizivé menšiny.
Husárek Slezsko Vídeň Frýštát Silesia
31 article
Pan ministr Husárek má možnost vyhověti této samozřejmosti. V samém sousedství Frýštátuí v Orlové, vydržuje Ústřední Matice školská již čtvrtý rok stávající české reálné gymnasium, které má ve čtyřech třídách přes 200 žáků, počet, který německá střední škola ve Frýštátě nikdy ne- dosáhne. Toto dymnasium reálné vydržuje Ú. M. š. pro 115.000 Čechů na Těšínsku! Nuže, nechť pan ministr vyučování koná svoji povinnost! Necht zveřejní orlovské reálné gymnaslum, nechť sejme s beder Ú. M. Š. břímě, které nésti jest povin- ností státul V téže Orlové jest polské reálné gymnasium, které pro 57.000 Poláků na Frýštátsku vydržuje Towarzysztwo Szkoly ludowe. Necht také zde dá ministr vyučování průchod svému ná- zoru, že na Frýštátsko patří státní střední škola.
Husárek Čecho M Š Polák Orlová Těšínsko
32 article
Či je pan Husárek jen ministrem německého vy- učování? Anebo stoupencem slezských »nord- markářů«, jichž heslem jest germanisace Slezska za státní a zemské peníze!? Upozorňujeme nejenom české, ale také polské poslance na nový present, který se Němcům chystá. Němci jsou již dnes středními školami státními přecpání. Mají jich již jedenáct a náklad na ně činí přes 870.000 K, zatím co nás a Poláky státní vyučovací správa odbývá školami jen dvěma jen 172.000 K ročně. A přece jest Slovanů ve Slezsku 408.000, kdežto Němců jen 305.000. Za nynějšího stavu věci připadá jedna střední státní škola ve Slezsku již na 27.000 Němců, ale teprve na 173.000 Čechů a u Poláků dokonce na 235.000 Jest přirozeno, že za tohoto stavu věcí žádný. ani český, ani polský poslanec nemůže se nadchnouti pro novou německou střední školu, jako je pro ni nadšen pan ministr vyučování. A my očekáváme. že české i polské poselstvo zařídí své kroky ve Vídni tak, aby dříve nežli se přikročí ke zřizo- vání nových německých středních škol, byly pře- vzaty do státní správy dosavadní soukromé školy orlovské. Pro jejich zveřejnění mluví již nejenom důvody věcné, ale i důvody slušností. To vůči rakouské vyučovací správě nutno zvlášť důrazně poznamenatí.
Husárek Němec Polák Slovan Čecho Slezsko Vídeň Němec
33 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Lukács-Désy.
Lukács Désa RakouskoUhersko
34 article
Přelíčení o Lukácsově žalobě na Désyho překročilo vrcholný bod a veřejnost se o další jeho průběh zajímá už méně, poněvadž hlavní věc, o kterou běželo, je vyřízena. Potvrdila se pravda tvrzení Désyova, že vládní strana obdržela na volební účely s vědomím ministr dra. Lukácse miliony od banky, která musil platit za to, že vláda s ní uzavřela výhodné obchodní smlouvy. Vlastními hrdiny tohoto přelíčení nejsou vlastně Lukács a Désy, nýbrž hr. Khuen-Héderváry, jenž byl mini- sterským předsedou v době voleb, a hr. it Tisza, jenž byl vrchním velitelem ve voleb ním zápase, jejž vedl dle jeho instrukcí presi- diální rada Jeszenský. Uherská oposice je úplně spokojena s do- savadním výsledkem přelíčení, byť nále soudního senátu nevypadl úplně na prospěeh Désyho. „Budap. Tagbl.“ poznamenává, že „panamistou“ není jen Lukács, nýbrž každý kdo má jakýkoli díl v nynějším vládním sy- stému uherském. Ředitelé veliké banky po- kládají za věc samozřejmou, když její vrchní ředitel za výhodný obchod s vládou zaplati značné peníze na podplácení voličů; ředitel výpomocných úřadů v ministerstvě klidně tyto peníze přijímal a kvitoval; státní tajem- ník, pověřený řízením voleb, shledával přiro- zeným, že se tyto peníze rozeslaly vrchnín županům a vrchní župané užili zase s klid- ným svědomím peněz na podplácení voličů Hlavní trojhvězdí, Khuen, Lukács a Tisza maj za samozřejmé, že pomocí parlamentní větši- ny, takovým nekalým způsobem sehnané smějí celou zemi ovládati, terorisovati a lid o práva obírati. Lukácsův proces ukazuje, v jakém bahně zabředl vládní systém v Uhrách a stane se historickou událostí, jestliže přiměje rozhodu- jící kruhy, aby si vynutily nápravu těchto již nemožných poměrů.
Lukácsův Lukács Désa Khuen Héderváry Tisza Jeszenský Uhry
35 article Přípravy ke změně v Chorvatsku.
Přípravy ke změně v Chorvatsku. Jest nápadno, že dr. Lukács pozval d Pešti na poradu vůdce chorvatských maďaro- nů právě v době, kdy pozornost veřejnosti jest zaujata procesem proti Désymu. Dr. Lu- kács dle pověstí, šířených v Pešti, vyplnil však jen rozkaz panovníka, který si přeje prý. aby po zrušení výjimečného stavu v Bosně zavládly konečně spořádané poměry takév Chorvatsku. Naléhal na to prý hlavně společ- ný ministr financí a správce Bosny ryt. Bi- liňski. Dr. Lukács dlouho vzdoroval nalé- hání ryt. Biliňského; ale tu nadešel proce Désyho, z něhož Lukács vyjde značně pošra- mocený, takže není vyloučeno, že bude nucen podati demisi. Pro ten případ ponechal si jed- nání s Chorvaty, aby svou demisi mohl odů- vodniti sporem, ve kterém se pro Chorvat- sko octnul se společným ministerstvem. Otázka chorvatská nebude však dle sou- hlasných zpráv z Pešti a ze Záhřeba vyřízen hned. Dr. Lukács po rozmluvách s chorvat- skými politiky shledal prý, že jich názory na rozřešení chorvatské krise se značně rozchá- zejí a proto prý bude lépe, když se řešeni krise odloží do podzimu, až nastane příhodnější k tomu doba. Dr. Lukács pošle asi takový návrh do Vídně. Bude záležeti na tom, zdali tam opět vyhoví jeho odporu prot obnovení ústavnosti v Chorvatsku, anebo zví- tězí-li mínění ryt. Biliňského, že cuvajovštiny je v Chorvatsku již dosti.
Lukács doktor Lu Chorvat Chorvatsko Pešť Boseň Bosna Záhřeb Vídeň
36 title
Za hranicemi.
37 article Poplach pro řeč Pašíčovu.
Poplach pro řeč Pašíčovu. Klidná, mírná, důstojná řeč Pašičova nebyla v Sofiji a Vídní přijata tak pochvalně, jako Praze. V Soliji prohlašují, že je provokací Bul- harska a že Bulharsko nyní Srbsku jiné odpo- vědi dáti nemůže, leč tasenou zbraní. Poměr mezi oběma sousedy je krajně napjatý. Bul- harský vyslanec v Bělehradě, Tošev, a srbský v Sofiji, Spalajkovič, jsou stále na cestě s od- povědmi svých vlád. Sofijské listy oznamují, že se v Bulharsku tvoří dobrovolnické čety do války se Srbskem, do nichž se zapísují vý- rostci až do kmetů. Na obou stranách konají se veliké válečné přípravy. Přes to vše telegram, zaslaný z Bělehradu sarajevské „Srbské Riječi“, tvrdí, že politi- cké kruhy srbské posuzují polo- žení chladně a střízlivě a nevěří že poplach skončí válkou. Ba co víc. někteří srbští politikové tvrdí, že bulharská vláda se již rozhodla jednati se Srbskem o otázce, má-li smlouva býti zrevidována a srb- ská vláda je prý už o tom příznivém rozhod- nutí zpravena.
Pašičův Tošev Vídeň Praha Bulharsko Srbsko Bělehrad
38 article Pašič optimista.
Pašič optimista. Petnohradský „Svět“ uveřejňuje právě rozhovor se srbským ministrem-presidentem Pašiče m, který svědčí o tom, ža srbská vláda neztrácí naději na mírné vyřízení srbsko-bulharského sporu. Ne- bezpečné fáze srbsko-bulharských jednání o roz- dělení Makedonie vlastně již minuly — pravil Pa- šič. Není v perspektivě války mezi Šrbskem a Bul- harskem. My jsme přišli s Bulhary k jisté, třebaa nepříliš pevné dohodě, která dává nám možnost vyjednávat dále beze strachu, že vyvoláme válku, jež by byla vítána jen našim „mírumilovným“ sou- sedům. Srbská vláda je v neobyčejně těžkém po- stavení proto, že musí s jedné strany počítat s po- žadavky Bulharska, s druhé strany s projevy srbského hlavního velitelství vojsk. Naše vojska. která s tolika tisíci obětmi dobyla sporného území. hrozí, že položí tam svoje kosti, ale neustoupí Bulharsku Bitolje, Prilepu. Ochridu, Velesu a dru- hých měst. Naše vláda prožila mnoho nepříjemných momentů. Ale ke cti Bulharů třeba říci, že v po- slední chvíli projevilí více ústupnosti, než se dalo od nich čekat. Tato ústupnost ovšem nespočívá na sentimentálnosti, ona jest odrazem celkového kur- su politiky na balkánském poloostrově, který je veden snabou jak Srbů, tak i Bulharů a ostatních spojenců, udržet balkánský spolek neporuženým. Bulharští diplomaté docela rozumně uznávají, že by roztržení spolku se Srbskem mělo řadu nepří- jemných následků pro Bulharsko. Třeba vítati ú- stupnost Bulharů, poněvadž je zárukou trvání bul- harského spolku. Nemohu posud mluvit o výsled- cích dosažené dohody, ale mohu říci, že Bitolje, Prilep. Veles a Ochrid zůstanou srbskými. Ke kon- ci jednání o mír s Tureckem bude asi dosaženo ú- plné shody s Bulharskem. Na konec Pašič popřel zprávu, že by se chystal do Petrohradu.
Pašič Šrbsk Bulhar Prilep Srba Bitolj Veles Ochrid Makedonie Bulharsko Ochrid Veles Srbsko Turecko Petrohrad
39 article
Rusko-francouzská vojenská vzájemnost. Po nynější návštěvě šéfa francouzského moř- ského generálního štábu de Brisa ruská armáda vyšle své zástupce ještě letos do Paříže. Budou tam vysláni náčelník ruského mořského generálního štábu kníže Lieven a náčelník generálního štábu armádního, den.-lieut. Žilinskij. V červenoi přibude do Petrohradu i náčelník francouzského armádního generálního štábu. Výměna návštěv je prý nutna se zřetelem na vojenskou a námořní smlouvu mezi Ruskem a Francií. Přímé spojení Ruska s Bulharskem. Ruská vláda dokončila právě návrh sazbya přímého železničního spolení mezí Ruskem a Bul- harskem. Přímé spojení bude zavedeno hned po uzavření míru Bulharska s Tureckem. V Rusku če- kají od něho významný výsledek hospodářský, po- něvadž prý Rusko může ve mnohém nahradit Bul- harsku Rakousko-Uhersko, jmenovitě co se týče textilního zboží, cukru, železa a kamenného uhlí Branný příspěvek v Německu.
Briso Lieven Paříž Petrohrad Rusko Francie Bulharsko Turecko RakouskoUhersko Německo
40 article
V rozpočtové komisi říšského sněmu něme- ckého došlo ve čtvrtek k dohodě všech velkých stran o branném příspěvku, a sice v tom smyslu, že naproti zásadě vládního návrhu, jenž upouští od veškerého stupňování, má býti usneseno stup- ňování jednotlivých příspěvků ze jmění a příjmu. Přijatý základ je tentoí Branný příspěvek počíná u 30.000 marek 0-5 procent a vzestupuje pak až na 1.5 procent při jmění přes 10 milionů (1 procento při 1 milionu). Jmění od 30.000 do 50.000 marek je však po- drobeno brannému příspěvku jen tehdy, jestliže jeho majitel má současně příjem nejméně 2000 marek. O zdanění příjmu jako doplňku k brannému příspěvku z pouhého majetku bylo usneseno, ža příjmy nad 5000 marek mají býti kapitalisovány a toto fingované jmění pak má býti zdaněno jako skutečný majetek dle této zásady: Příjem z majetku má býti zúročen 5 procenty a částka, rovnající se tomuto úroku, odečte se od celkového příjmu. Zbytek, pokud nepřevyšuje 50.000 marek, znásobí se 10, od 50.000 do 100.000 marek znásobí se 121/2 a nad 100.000 marek zná- sobí se 15, součin takto získaný pak se pokládá za jmění a přiměřeně se zdaní. U příjmu z povo- lání se neodčítá nic, nýbrž hned se příslušně zná- sobí. Odhad příjmu má se díti na základě zákonů o zemských daních. Tato ustanovení byla prý však přijata jen s výhradou a podmínkou jejich jest, že celkový příjem dosáhne 1 miliardy, jinak mají býti dle po- třeby změněna. Přesný vzestup daňových sazeb v jednotlivých stupních není ještě stanoven. Říšský úřad pokladu slíbil dodati do soboty večer nutné výpočty a rozhodující usnesení budou učiněna v rozpočtové komisi příští týden ve středu.
41 article
Kíderlen-Waechter o Marokku. O významu a politice zemřelého státního sekre- táře zahraničních záležitostí Kiderlena-Waechtra vede se nyní v německém tisku zajímavá diskuse mezi jeho přáteli a odpůrci. »Grenzboten« uve- řejňují výňatky z dopisů, jež mají dokázati, že Kiderlen nikdy nepomýšlel na to, aby se Německo usadilo v Marokku, čímž má býti konečný ústup Německa vůči Francii postaven do příznivějšího světla. Jeden výňatek je z dopisu, jenž byl psán 18. července 1911, tedy několik neděl potom, kdy se »Panther« objevil před Agadirem, a Kiderlen tu píšer »Dostávám kupy anonymních nebo neznámými podepsaných lístků a dopisů se souhlasem k Aga- diru. Ty mne baví stejně jako nadšené novinářské články — potom bude lamento a nadávání tím větší. Těším se už na tol! Neboť nenapadá mě přece obsaditi jižní Marokko, kde bychom kromě Francouzů měli na krku také Angličany a kde bychom musili stále udržovati zhačnou vojenskou moc. Říká se pořád, že nás Maročané přijali s otevřeným náručím. Ano, nyní, kdy jim slou- žíme za strašáka proti Francouzům; ale hned by bylo jinak, kdybychom chtěli zemi obsaditi pro sebe, pak bychom měli stejné obtíže jako Fran- couzi a ještě větší, neboť jsme vzdálenější a Ber- beři na jihu jsou mnohem bojovnější než Arabové na severu.- Naproti tomu však uvádí „Post“, že Kiderlen již před timto dopisem, totiž 14. července, dal uveřejniti v „Köln. Ztg.“ onen pověstný článek, jímž německá vláda otevřeně zahájila ústup. Co německou vládu k tomu přimělo, praví dále „Post“, je dávno známo z anglických a francouz-
Waechter Kiderlen Francouz Angličan Maročan Köln Kíderlen Maroko Německo Francie