2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
31. května 1913. číslo 147.
4
article
pravil-li, že předsednictvo nemůže vykonávat
nižádné kritiky nad staťmi novinářskými, ale
neučinil dobře, vsunuv slova „třebas i jimi jed-
notlivé strany neb jejich příslušníci byli sebe
více uraženými“, neboť tato vsuvka kritikou
byla, ke které dr. Sylvester presidium sně-
movní nepovažoval za komptentní.
To přimělo dra. Adlera k velmi prud-
ké odvetě, ve které zdůraznil, že poslanci
přijavše čestné hodnosti ve sněmovně, nevzdal
se nikterak práva pronášet se o všech osobách
a stranách. Němečtí nacionálové bouřili s
nejen proti dru Adlerovi, nýbrž také proti
presidentovi, bušíce na pulty a volajíce — ze-
jména posl. dr. Steinwender, Teufel
Hummer — „jak jen můžete dopustit de-
batu? Vezměte mu slovo. Konec, konec.“
Ještě více popudilo německé nacionály, když
dr. Adler řekl, že dr. Steinwender, chce-li po-
lemiku proti Pernerstorfferovi, může ji dát do
mnichovského měsíčníku, nebo do vídeňského
Tagblattu, jehož je stálým spolupracovníkem.
Tato srážka při rozchodu poslanecké sněmo-
ny na třídenní prázdeň hlučela ještě dlouho
po skončení schůze veřejné.
Za třídenní přestávky nebude zasedat
žádný výbor a žádný klub.
doktor
Sylvester prezídium
Adler
Steinwender
Teufel
jítbat
Hummer
5
article
Z Vídně, 30. května. (K. k.)y
Vídeň
6
article
Předseda dr. Sylvester zahajuje schůzi v
11 hodin.
Ministr financí sděluje přípisem, že zákon
o zrušení malé loterie a zavedení třídní lo-
terie obdržel nejvyšší sankci.
Ministr iinancí dr. ryt. Zaleski praví, odpo-
vídaje na dotaz posl. dra. Schůrffa a soudr., že
se postaral o to, aby na příště byly soukro-
mé loterlepovoleny s podmínkou, a by
výhry, pokud pozůstávají v předmě-
tech živnostenské nebo průmyslove
výroby a byly podnikatelstvy loter-
ními bezplatně získány, byly výhradně
vnitrozemského původu. (Hlučná pochvala.] Odpo-
vídaje na dotaz posl. Friedmanna a soudr., pro-
hlásil ministr, že souhlasí s interpelanty v tom, že
z kruzích průmyslu, živnosti a obchodu četní po-
platníci výdělkové daně za nynějších okol-
ností následkem účinků balkánských
zmatků na jednotlivá výrobní odvětví jsou sil-
ně poškozováni ve své výrobní činnostia
velmi tím trpí. Není sice oprávněn na základě usta-
novení povoliti všeobecnou slevu, jest však ochoten
v případech zaslubujících ohledu použíti blahovol-
ným způsobem ustanovení § 73. odst. 2. zákona
o osobní dani z příjmu a úplně s tím souhlasí, aby
na zvláštní žádost jednotlivých poplatníků, kteří
jsou s to dokázati, že následkem známé krise byla
podstatně porušena výroba v jejich podníku, byla
kompetentními úřady zemskými povolena při-
měřená sleva, samozřejmě se zřetelem na indi-
viduální poměry. Jest stranám volno nastoupiti
tuto cestu, aby se domohly svých nároků a uložil
také zemským úřadům finančním ve smyslu těchto
svých vývodů, aby pokud možno nejvíce vycházely
vstříc při úřadním jednání o došlých žádostech na
slevu daně výdělkové.
Na jednacím pořadu nalézají se některé zprá-
vy legitimačního výboru.
doktor
Sylvester
Zaleski
Friedmann
Odpo
7
article
Volba posl. Wityka a Osuchowského byla uzná-
na, ačkoliv posl. Staruch vyslovil se protí uznání
volby posl. Osuchowského. (Volání „hanba“ u Ru-
sínů.)
Po zprávě posl. dra. Körnera uznána volba
posl. Smrčka, jakož i řada dalšich voleb.
Rokování o volbách posl. dra. Lichta. Frant
Němce a Měchury odloženo, ježto zpravodaj není
přítomen.
Na to byla schůze na čtvrt hodiny přerušena
aby se mohli zapsati řečníci k nejbližšímu před-
mětu jednacího pořadu, t. j. ku prvému čtení ná-
vrhu Rosnera, Gustava Grossa, Stöcklera a soudr
o prodloužení platnosti prozatímného jednacího
Körner
Smrčka
František Němec
Měchura
Rosner
Gustavo grosso
Stöckler
9
article
Po opětném zahájení schůze doporučuje na-
vrhovatel dr. Rosner svůj návrh, jenž prodlužuje
platnost malé reformy jednacího řádu na jeden a
půl roku a doufá, že definitivní reforma jednacího
řádu bude provedena a že bude mocným projevem
vůle ku práci a tedy také vůle sněmovny k životu.
Posl. dr. Evžen Levický prohlašuje jménem u-
krajinského klubu, že nemůže potud přípustiti zo-
střední jednacího řádu, pokud není rozluštěna ná-
rodnostní otázka v Rakousku. Rusíni jsou nucen
tedy také proti prodloužení platností prozatímného
jednacího řádu se postaviti proto, že návrh tento
podán jest pouze v zájmu vyřízení finančního plánu
na podzim, což Rusíni nesmějí tak dlouho připu-
stiti, dokud oprava volebního práva do zemského
haličského sněmu příznivě nebude vyřízena. Rusíni
se obávají, že také nový zemský sněm nevyřídi
volební reformu.
Posl. dr. Dnistrianský prohlašuje, že celkem
jest pro změnu jednacího řádu, ale tak, aby uhá-
jena byla práva menšin. Nová reforma jednacího
řádu musela by býti proto zbudována na zásadě
národní autonomie. Lex Krek-Kramář zabráni
tomu, aby se v parlamentě jednalo o nezbytno-
stech lidových a parlament stal se toliko hlasova-
cím strojem pro státní nezbytnosti. Zákon tento
poškodil parlament a národy, pročež Rusíní budou
proti němu hlasovati.
doktor
Rosner
Posl
Evžen levický
Rusín
Dnistrianský
Lex Krek
Kramář
Rakousko
10
article
Posl. Dürich prohlašuje, že hlavním důvodem.
pro který jeho strana své doby upustila od ob-
strukce a hlasovala pro lex Krek-Kramář. byl
zřetel na zemský sněm království Českého, poně-
vadž Češi chtěli Němcům dáti dobrý příklad. Tito
však pořád ještě trvají na své frivolní obstrukci.
Vzhledem k chování se Němců ztratil zákon
Kramářův jakýkoliv raison d'ětre a jeho strana
nemá více žádné příčiny, aby prozatímní jednací
řád déle udržovala. Hlasuje také proti němu, aby
tlumočila své oposiční stanovisko vůči vládě.
Čežtí agrárníci nejsou odpůrci reformy jedna-
cího řádu, ale nechtějí žádné záplatování. Chtěj
reformu, která zavádí rovnoprávnost a rov-
nocennost všech zemských řečí pro
stenografický protokol. Zastaralá sou-
stava dletního hospodářství je nedůstoj-
ná a žádá pronikavou reformu z důvodů nikoli
hmotných, nýbrž morálních.
Posl. dr. Rybář je pro prodloužení platnosti
zatímného jednacího řádu, ale žádá, by byl pořízen
definitivný jednací řád, který v každém
směru hájí právo poslanecké sněmovny. Je pro
úpravu dietní otázky, poněvadž také obyvatel-
stvo má zájem na tom, aby poslanci stali se ne-
závislými.
Posl
Dürich
Čech
Němec
Kramářův
doktor
Rybář
lex Krek
poslanecký sněmovna
11
article
Posl. Stříbrný v otázce paušalo ván
diet přidává se k předchozím řečníkům, poněvadž
jeho strana podporuje snahu, aby poslanci stali se
úplně nezávislými. Protestuje proti neprotokolo-
vání neněmeckých řečí a soudí, že při definitivní
úpravě jednacího řádu musí býti žádány záruky
že každá, v parlamentu pronesená ře
bude pojata do protokolu. Veliké naděje.
s nimiž v r. 1909 přikročilo se k reformě jednacího
řádu, nesplnily se. Kdežto zásluhou Slovanů byla
obstrukce ve sněmovně odstraněna, pokračují
Němci v obstrukci na zemském sněmu královstv
Českého. Německé vládní strany chtějí jen, aby byl
pořádek v říšské radě, ale v Čechách anarchie.
Česká delegace dospěla nyní ku poznání, že váž-
nost české politiky dosud nikdy tak hluboce ne-
klesla jako dnes a proto přistupuje se k organi-
saci české oposice. Vážnost sněmovny ve-
lice poklesla v očích obyvatelstva. Tu není možno
vymlouvati se jedině na obstrukci. Spoluvinna je
také bezmocnost sněmovny, zřejmé komandování
poslanců a neschopná vládní politika. Má-li býti
sněmovna zachráněna, musí také sněmovna osvo-
bozena býti nedůstojného jha panské
sněmovny. Jednací řád nebuď měněn, nechce-
me-li, abysněmovna opět ve vážném historickém
okamžiku nebyla odsouzena k tomu, projednávati
Posl
Němec
Čechy
Slovan
panská sněmovna
12
article
snad dokonce zákon o podomním obchodě. Je tře-
ba obmeziti právní sílu § 14. a zabezpečiti
dobu zasedání. Řečník vyzývá české poslan-
ce a současně všechny Slovany, aby konečně u-
pustili od své velkodušné a obětavé, ale nikým
nekvitované politiky a s jeho stranou hlasovali
proti změně jednacího řádu. (Hlučný souhlas
českých radikálů.)
Posl. dr. Šmeral prohlásil, že čeští sociální de-
mokraté budou i tenkráte hlasovati pro prodlou-
žení zatímního jednacího řádu. Dlužno litovati, že
se nyní nepřikročí k jeho definitivní úpravě,
avšak nejhorší provisorium je lepší než anarchie.
Obstrukce menšiny jest oprávněnou, když
většina ji znásilňuje, nebo když dotčeny jsou ví-
tální zájmy celé třídy nebo celého národa. Tako-
vou obstrukci neznemožní žádný jednací řád. Po-
važovati však obstrukci za normální zbraň politi-
cké práce ve sněmovně, nebo za normální prostře-
dek agitace na venek, je nejen velikým bříchem
na mladé demokracii v Rakousku, na všeobecném
rovném právu hlasovacím, nýbrž také hříchem.
který každá strana páše sama na sobě. To se uka-
zuje zejména na atmosféře, kterou národně-sociál-
ní strana způsobila v jedné části české veřejností
svou politikou. Mezi stanoviskem německé buržo-
asie v parlamentu a českém sněmu je rozpor. Prá-
vě tato okolnost měla by s české strany pohnouti
k tomu, aby parlament nepodceňovaly. Parla-
ment není dojista tím nejlepším, ale neměli by-
chom se klamati o tom, že všem národům a všem
vrstvám pracujícího obyvatelstva je mnohem bliž-
ším a znamená pro ně mnohem více než všechny
ostatní veřejné korporace. Čeští sociální demokra-
té zastávají národní českou myšlenku.
pokud se nezvrhává v chauvinistické výtržností.
Posl
doktor
Šmeral
Rakousko
13
article
Zastupují také demokratické živly českého náro-
da. Kdo pokoušejí se podkopávati autoritu sně-
movny v širokých vrstvách obyvatelstva, obsta-
rávají jen práci odpůrců volebního práva. Proti
prodloužení zatímného jednacího řádu sociální de-
mokraté ničeho nenamítají, ale ovšem proti tomu,
že prodlužuje se na půldruhého roku, poněvad
žádají definítivní řád jednací. Na konec
řečník prohlásil, že jeho strana se vždy vystří-
hala, aby na sebe upozorňovala přílíš hlučným vy-
stupováním. Tento klid a tato rozmyslnost nesmí
se však vykládati za slabost. (Pochvala českých
soc. dem.)
K návrhu posl. Schachingera rozprava
uzavírá se.
Posl. Sedlák, hlavní řečník proti, prohlasil.
že prodloužení jednacího řádu o půldruhého roku
znamenalo by petrifikaci provisorního hospodář-
ství. Průtahy v jednání o definitivní reformě uka-
zují, že strany většiny a vláda nechtějí vůbec do-
spěti k definitivnímu jednacímu řádu.
Zůstane-li vláda nečinnou proti nesnesitelným
poměrům v Čechách, nesplní-li národnostní, kul-
turní a hospodářské požadavky Čechů a pokládá-li
vyrovnání v Čechách pouze za problém, nelze ž-
dati, by čeští agrárníci schválili prodlouženou
platnost zatímného jednacího řádu. Nemohou se-
trvati na svém vyčkávacím stanovisku a zachovatí
tkvící v tom důvěru vládě a přestupují z vyčká-
vacího stanoviskka na oposiční.
V závěrku obrátil se řečník proti domněnce
že Češi jsou naplněni národnostní nenávisti proti
Němcům.
Hlavní řečník pro posl. Schüríf vzdals
slova.
Návrh Rosnerův na prodloužení plat-
nosti zatímného jednacího žádu při-
kázán pak výboru pro jednací řád.
Posl
Sedlák
Čecho
Čech
Němec
Rosnerův
Čechy
14
article
Dotazy na předsedu.
15
article
Posl. ryt. Mühlwert stěžoval si, že dotazy ne-
jsou zodpovídány: Zenker, že je nedůstojno sně-
movny, že annekční předloha nebyla do-
sud vyřízena.
Posl. ryt. Vasilko, zmíniv se o záležitosti štáb-
ního plukovníka Redla, prohlásil: Nejen členové
sněmovny, nýbrž celá veřejnost rakouská muse
býti nanejvýš vzrušena skutečností, že vysoký dů-
stojník depustil se tak hanebného zločinu. Víme
dobře, že vyzvědačské aféry, jež v posledním čase
tolik se hromadí, vycházejí ze zcela určitého místa
a vojenský zmocněnec ruského velevyslanectví ve
Vídni, který před časem zmizel, byl do jisté míry
původcem těchto věcí. Nechal se klidně odejítí za
hranice a nyní i plukovník Redl mohl klidně zmi-
zeti s jeviště. Když už se udál tak neslýchaný pří-
pad, který bohudíky jest v naší armádě dosud oje-
dinělý, měla široká veřejnost, která dosah tako-
vého případu vůbec nezná, míti veřejným projed-
náním možnost poznati celou tlupu spoluvinníků
která byla v této záležitosti činna. Parlament má
plné právo žádati na vrchním úřadu vojenském
aby svými zástupci podal parlamentu vysvětlení
proč byla tato záležitost vyřízena tímto způsobem
(Souhlas.) Nejedná se zde o potrestání zločinu, ne-
boť kdo ví, byl-li tento nešťastný muž vůbec pří-
četný, nýbrž o úplné vysvětlení této záležitosti
To mohou a musí žádati zástupci rakouského oby-
vatelstva. Řečník táže se předsedy, chce-li sdělite
obsah dotazu vládě, aby sněmovně dostalo se od-
povědí. (Pochvala. )
Předseda odpověděl, že sdělí dotaz mini-
strovi zeměbrany.
Posl
Vasilko
Redl
Vídeň
16
article
Posl. dr. G. Gros poukazuje na článek, který
místopředseda Pernerstorfer uveřejnil v mni-
chovském „Märzu“. Jsou tam prudké útoky na
německo-národní svaz. Proti způsobu, jakým místo-
předseda sněmovny soudí o celých stranách v po-
slanecké sněmovně zastoupených, musíme co nej-
rozhodněji se ohraditi. Tím uvádí se v pochybnost
objektivnost místopředsedy.
Tázal se proto předsedy, pokládá-li tento ne-
slušný způsob psaní člena předsednictva za sluči-
telný s postavením místopředsedy? (Hlučný sou-
hlas v levo.)
Předseda odpověděl, že Pernerstorfer jako
člen předsednictva je naprosto objektivní. Jeho
činnost mimo sněmovnu není v žádné souvislosti
s jeho postavením v předsednictvu. S tohoto míst
nelze censurovati projevy Pernerstorferovy, at
výroky ty sebe hlouběji urážejí jednotlivou stranu
a její příslušníky.
Posl. dr. Adler prohlásil, že nikdo nepochopí.
jak mohla tato otázka dána býti sněmovně a jak
takový dotaz mohl býti připuštěn. Členové této
sněmovny tím, že přijímají čestná místa a funkce
nevzdávají se proto práva volného projevu mínění
Posl. dr. Šteinwenderi To je debatal
Posl. Teutel a Hummer hlasitými vý-
křiky připojují se k tomuto protestu.
Posl. dr. Adler: Cítí-li se dr. Steinwenden
dotčeným, ať odpoví v „Märzu“ anebo v „Tag-
blattu“. (Hlučné výkřiky posl. Teufela, Hum-
mera a Stelnwenderaj protivýkříky soc
dem. Posl. Steinwender volá opětně na dra
Adlera, že má vlastně učiniti dotaz.)
Posl. dr. Adler prohlašuje, že posl. Gros
měl se svým dotazem dosti času ještě v pondělí
až Pernerstorfer bude ve sněmovně. Za jeho ne-
přítomnosti odmítá co nejrozhodněji slova Gros-
sova. (Hlučný souhlas soc. dem. Hluk v levo.)
Posl
doktor
G Gros
Pernerstorfer
Adler
Šteinwenderi
Steinwenden
Teufel
Gros
Huma
národní svaz
Hummer
18
article
Poel. dr. V. Neumann a s. dotazují se mi-
nístra zemské obrany po vyzvědačské aféře štáb-
ního plukovníka Redla. Ptají se m. 1.: Je prav-
dou, že plukovník zradil mobilisační plány rakou-
ské armády státu, jenž sousedí s námi na severo-
východě a ještě jiní důstojníci jsou do této záleži-
tosti zapleteni? Jaké záruky budou dány, aby pro
budoucnost pokud možno vyloučeno bylo spáchán
takového zločinu?
Posl. Staněk podal dotaz po programu vybu-
dování telefonní sítě; Hummer po propuštění jedno-
ročních dobrovolníků-záložníků u válečného námoř-
nictva; — Špaček a s. po zavedení statistiky
dopravy zboží na rakouských železnicích; Wich-
tel a s. po přetěžování a nedostatečném honoro-
vání soudcovského stavu.
Předseda ohlásil, že příští schůze bude
v úterý dopoledne a na pořadu bude 2. čten
finančního plánu.
Konec schůze ve 4 hod. 25 minut.
Poel
doktor
Redl
Posl
Staněk
Hummer
19
article
Deputace.
Deputace.
Z Vídně, 30. května. Ústřední organisace če-
ských profesorů, pozůstávající z dra. Appelta
z Prahy a prof. Váši z Brna, dostavila se dnes
do parlamentu a jednala s posl, drem. Luk a v-
ským, žádajíc, by se působilo k tomu, aby zma-
řena byla pragmatika státních učitelů — nebude-li
docíleno zlepšení koaličních ustanovení o provi-
sorních učitelích a o přeložitelnosti učitelů. Posl.
dr. Lukavský uvedl deputací také k ministru vy-
učování ryt. Hussarkovi.
Appelt
profesor
Váša
Posl
doktor
Lukavský
Vídeň
Praha
Brno
20
title
Z parlamentních výborů.
21
article
Z Vídně, 30. května. (K. k.)
Vídeň
22
article
Rozpočtový výbor pokračoval dnes v podrobné
rozpravě o účetní závěrce na rok 1910.
Nejdříve mluví posl. dr. Dulibič.
Posl. dr. Franta v debatě o závěrce účtů z
r. 1911 měl velmi věcnou a pozoruhodnou řeč.
která byla výborem s napjetím sledována a častý-
mi projevy souhlasu provázena.
Dr. Franta ohradíl se z počátku rozhodně prot
části referátu zpravodaje dra. Steinwendra, který
vytkl, že byla dána záloha 500.000 K pražskému
nemocničnímu fondu, což prý není ani finanční
nouzí království Českého odůvodněno, ježto zem-
ský výbor mohl hraditi účtované výlohy, a nelze
pochopiti, proč stát má za následky událostí čistě
politických trpěti. Odsoudil tuto strannicko-poli-
tickou poznámku co nejostřeji, uvedl, jak země
česká své závazky dle možnosti plní a upozornil
referenta i výbor, kdo zavinil nynější finanční si-
tuaci v Čechách. Rovněž protestoval proti výtce
referentově, že na střední školství bylo o 214.000
kor. vydáno více než bylo v rozpočtu, a že odů-
vodňuje se toto překročení zřízením paralelek, jež
nemělo být provedeno. Dr. Franta odsoudil tuto
poznámku a poučil dra. Steinwendra, v jakých po-
měrech střední školství, zvláště české, tkví.
doktor
Dulibič
Posl
Franta
ohradíl
Steinwendra
Čechy
23
article
Vytkl dále, jak na některé kulturní účely byla
jen část rozpočtené částky vydána a vypočítal jed-
notlivé položky. Za častých poznámek členů vý-
boru vytýká, že v Rakousku se preliminuje ne-
správně a neupřímně. Dokazuje to hlavně při po-
ložkách osobní daň z příjmu, daň ze služného, cel-
ní příjmy, daň nápojová, cukerní, z minerálních o-
lejů, kolky a jiné poplatky a pense. Ku poznámee
finančního ministra, že těžko právě zde prelimino-
vat správně, odpověděl řečník poukazem na zná-
má statistická data a skoro stejnoměrné stoupání
rozpočtu pensijního rok od roku. Ukazuje dále,
jak správně naproti tomu vypočteny byly příjmy a
výdaje státních drah, jež se přece mění každým
rokem, a jež správně preliminovati je daleko ob-
tížnější. Přecházeje ku politické situaci, pravul
řečník, že celý svět mohl mluviti o balkánské o-
otázce, jen rakouský parlament nesměl. Ba i schů-
zi národohospodářského výboru, jež byla svolána
před 14 dny, učinili sociální demokraté a někte-
ré německé strany k vůli vládě nezpůsobilou k
usnášení. Převážná většina obyvatelstva je pro
Rakousko
24
article
mír, obchod a průmysl vázne, veřejnost a rozum-
ná žurnalistika radí ke klidu, ale stát byl přece
štván do dobrodružství. Řečník vytýkal, co vše
různé kruhy podnikly od podzímku, aby rozčilily
veřejnost, vypočítával jednotlivé fase jednání tí-
skové kanceláře zahraničního úřadu; uváděl, jak
bylo štváno proti českému národu, který loni to-
lik obětí přinesl státu, promlouval o státu albán-
ském, kde snad několik tisíc lidí bude umětl číst
a možná psát, porovnával ochotu státu k Albán-
sku a ke svým kulturním národům, ukazoval na
jednotlivých případech, jak do směžných až kon-
ců jde centralisace, a dovozoval, že okamžitý zdán-
livý úspěch diplomatický je velkým nebezpečím
pro klid a mír v budoucnosti.
Řeč tato odměněna byla hojným potleskem
členů výboru.
Posl. Kotlář stěžuje si na nedostatečný
ohled na potřeby Čech a vyhražuje si, že tento
moment při rokování o rozpočtu podrobně odů-
vodní. Pak mluví posl. dr. Diamand, jenž ve
svých vývodech pokračovati bude v příští schůzi.
která se koná dne 3. června o 9. hod. 30 mi-
nut dopol.
Posl
doktor
Diamand
Albán
Čechy
25
article
Výbor pro školské záležitosti pokračoval dne
v podrobném rokování o definitivním ustanovo-
vání okresních školních inspektorů. § 1. refe-
rentovy osnovy byl schválen v tomto znění, když
prve zamítnuty byly všecky pozměňovací návrhy
»Osoby stavu učitelského, působící jako okresní
školní inspektoři, kteří tuto funkci vykonávají ne
jako vedlejší, ustanoveni budou definitivními
okresními školními inspektory po uplynutí tří let
ztrávených ve školské dozorčí službě, když v kaž-
dém směru uspokojivě se osvědčily. Ústanovování
toto bude se díti postupně dle finančních pro-
středků, jež každoročně ve státním rozpočtu bu-
dou žádány a ústavně povoleny pro tento účel
Jmenování provádí ministr kultu a vyučování n
základě návrhů dotyčných zemských školních rad.«
Dále byl schválen dodatečný návrh posl. dr. šl.
Hofímanna, že administrativní práce mají oddě-
leny býti od didakticko-paedagogického školského
dozoru. Na to zahájil výbor rokování o § 2. Příšt.
schůze ve čtvrtek dne 5. června.
Zemědělský výbor pokračoval v projednáván
zprávy o použití šestimilionového fondu na po-
vznesení dobytkářství v letech 1910 a 1911.
Posl. Habermann navrhl, aby spravedlivě
a stejnoměrně podporovány byly všecky spolkya
organisace, které prokáží, že nějakým způsobem
podporují pěstování dobytka.
Příští schůze ve středu.
Posl
Habermann
výbor pro školský záležitost
26
title
Politický přehled.
28
article
Německoobčanská strana v Čechách.
Německoobčanská strana v Čechách.
Známý »divoch« poslanecké sněmovny
vídeňský posl. Zenker, který poslední řeči
svou v rozpočtové debatě poštval na sebe
celý německonacionální svaz, bude dnes
mluviti na ustavující schůzi »Německo-pokro-
kového Vereinu« v Jablonci, jakožto organi-
saci německé občanské strany. Posl. Zenker
rozvine její program. Včerejší »Bohemiae
hrozí se toho a ujišťuje, že sobotní schůze
musí teprve ukázat, je-li v německonacio-
nálním Jablonci možna strana podle zásad
Zenkrových, jenž prý Nationalverband co
nejprudčeji osočuje a bližší jest soc. demo-
kratické straně. »Prager Tagblatt« nacház
se v snesitelnějších stycích s posl. Zenkrem
jenž imunisuje v parlamentě jeho konfiskace
V Jablonci konají se přípravy k »německo-
nacionálnímu uvítání« Zenkra a jeho stou-
penců.
Zenker
Posl
Zenkrův
Prager
Zenkr
Čechy
Německo
Jablonec
poslanecký sněmovna
29
article
Řeč prof. Masaryka a »Lidové Noviny«.
Řeč prof. Masaryka a »Lidové Noviny«.
Orgán moravské strany lidové »Morav-
ské Listy« píší ve čtvrtečním úvodníku:
»Prof. Masaryk promluvil v pondělí v parla-
mertě řeč, která se diametrálně líšila od názoru
dra. Stránského. »Lidové Noviny« vypustily tu
část řeči Masarykovy, která se jim nehodila do
krámu, a z níž bylo zřejmo, že názory Masary-
kovy jsou protichůdny s názory dra. Stránského
Prof. Masaryk je pro definitivní jednací řád
žádá veliký finanční plán, vyslovil se pro parla-
mentarisaci vlády a dokonce tvrdil, že proti troj-
spolku v Rakousku nikdo není.
To jsou kacířské názory pro dra. Stránského
a kdo se pro ně vysloví, toho ullouká nemilo-
srdně. A nyní předseda neodvislých se vyslovuje
pro věci, které dr. Stránský má ve zvyku vyhla-
šovati zradou a neštěstím české věci.s
profesor
Masaryk
Stránský
Masarykův
Masar
Morava
Rakousko
30
article
Ze Slezska.
Ze Slezska.
(Pan ministr Husárek uznává potřebu
nové státní střední školy ve Šlezsku
a naše poznámka k tomu.)
Před několika dny dlela ve Vídní deputac
města Frýštátu, konferujíc s ministrem vyučování
rytířem Husárkem o nové německé nezbytnosti
ve Slezsku — o střední škole v tomto městě. Ze
zprávy těšínské »Silesie« lze souditi, že deputace
pochodila dobře. Ministr vyučování nabyl prý
dojmu, že nová střední škola jest nutná a ubez-
pečil deputaci, že všemi silami zasadí se o to.
aby již do rozpočtu na příští rok byla zařaděna
příslušná položka. Opravdu zvláštní pán tenhle
pan ministr vyučování! Shodujeme se s ním v tom.
že na Frýštátsku jest třeba střední školy, poně-
vadž zde jest sídlo okresu i okresního hejtmanství
a poněvadž kraj jest velmi lidnatý. Ale nemůžeme
se s ním shodnouti v názoru, že by státní střední
škola na Frýštátsku musila býti německá a sice
prostě proto, poněvadž Němci zde jsou v mizivé
menšině. V městě Frýštátu jest jich jen 1700 z 5000
obyvatel, v celém okrese jen 5300 z 82.000 oby-
vatel! Uznává-li ministr vyučování tedy za nutné.
aby v okrese střední škola byla, pak jest samo-
zřejmé, že střední škola musí býti zřizována pro
většiny obyvatelstva a ne pro mizivé menšiny.
Husárek
Slezsko
Vídeň
Frýštát
Silesia
31
article
Pan ministr Husárek má možnost vyhověti této
samozřejmosti. V samém sousedství Frýštátuí
v Orlové, vydržuje Ústřední Matice školská již
čtvrtý rok stávající české reálné gymnasium, které
má ve čtyřech třídách přes 200 žáků, počet, který
německá střední škola ve Frýštátě nikdy ne-
dosáhne. Toto dymnasium reálné vydržuje Ú. M. š.
pro 115.000 Čechů na Těšínsku! Nuže, nechť pan
ministr vyučování koná svoji povinnost! Necht
zveřejní orlovské reálné gymnaslum, nechť sejme
s beder Ú. M. Š. břímě, které nésti jest povin-
ností státul V téže Orlové jest polské reálné
gymnasium, které pro 57.000 Poláků na Frýštátsku
vydržuje Towarzysztwo Szkoly ludowe. Necht
také zde dá ministr vyučování průchod svému ná-
zoru, že na Frýštátsko patří státní střední škola.
Husárek
Čecho
M Š
Polák
Orlová
Těšínsko
32
article
Či je pan Husárek jen ministrem německého vy-
učování? Anebo stoupencem slezských »nord-
markářů«, jichž heslem jest germanisace Slezska
za státní a zemské peníze!?
Upozorňujeme nejenom české, ale také polské
poslance na nový present, který se Němcům
chystá. Němci jsou již dnes středními školami
státními přecpání. Mají jich již jedenáct a náklad
na ně činí přes 870.000 K, zatím co nás a Poláky
státní vyučovací správa odbývá školami jen dvěma
jen 172.000 K ročně. A přece jest Slovanů ve
Slezsku 408.000, kdežto Němců jen 305.000. Za
nynějšího stavu věci připadá jedna střední státní
škola ve Slezsku již na 27.000 Němců, ale teprve
na 173.000 Čechů a u Poláků dokonce na 235.000
Jest přirozeno, že za tohoto stavu věcí žádný.
ani český, ani polský poslanec nemůže se nadchnouti
pro novou německou střední školu, jako je pro ni
nadšen pan ministr vyučování. A my očekáváme.
že české i polské poselstvo zařídí své kroky ve
Vídni tak, aby dříve nežli se přikročí ke zřizo-
vání nových německých středních škol, byly pře-
vzaty do státní správy dosavadní soukromé školy
orlovské. Pro jejich zveřejnění mluví již nejenom
důvody věcné, ale i důvody slušností. To vůči
rakouské vyučovací správě nutno zvlášť důrazně
poznamenatí.
Husárek
Němec
Polák
Slovan
Čecho
Slezsko
Vídeň
Němec
33
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Lukács-Désy.
Lukács
Désa
RakouskoUhersko
34
article
Přelíčení o Lukácsově žalobě na Désyho
překročilo vrcholný bod a veřejnost se o další
jeho průběh zajímá už méně, poněvadž hlavní
věc, o kterou běželo, je vyřízena. Potvrdila
se pravda tvrzení Désyova, že vládní strana
obdržela na volební účely s vědomím ministr
dra. Lukácse miliony od banky, která musil
platit za to, že vláda s ní uzavřela výhodné
obchodní smlouvy. Vlastními hrdiny tohoto
přelíčení nejsou vlastně Lukács a Désy, nýbrž
hr. Khuen-Héderváry, jenž byl mini-
sterským předsedou v době voleb, a hr. it
Tisza, jenž byl vrchním velitelem ve voleb
ním zápase, jejž vedl dle jeho instrukcí presi-
diální rada Jeszenský.
Uherská oposice je úplně spokojena s do-
savadním výsledkem přelíčení, byť nále
soudního senátu nevypadl úplně na prospěeh
Désyho. „Budap. Tagbl.“ poznamenává, že
„panamistou“ není jen Lukács, nýbrž každý
kdo má jakýkoli díl v nynějším vládním sy-
stému uherském. Ředitelé veliké banky po-
kládají za věc samozřejmou, když její vrchní
ředitel za výhodný obchod s vládou zaplati
značné peníze na podplácení voličů; ředitel
výpomocných úřadů v ministerstvě klidně
tyto peníze přijímal a kvitoval; státní tajem-
ník, pověřený řízením voleb, shledával přiro-
zeným, že se tyto peníze rozeslaly vrchnín
županům a vrchní župané užili zase s klid-
ným svědomím peněz na podplácení voličů
Hlavní trojhvězdí, Khuen, Lukács a Tisza maj
za samozřejmé, že pomocí parlamentní větši-
ny, takovým nekalým způsobem sehnané
smějí celou zemi ovládati, terorisovati a lid
o práva obírati.
Lukácsův proces ukazuje, v jakém bahně
zabředl vládní systém v Uhrách a stane se
historickou událostí, jestliže přiměje rozhodu-
jící kruhy, aby si vynutily nápravu těchto již
nemožných poměrů.
Lukácsův
Lukács
Désa
Khuen
Héderváry
Tisza
Jeszenský
Uhry
35
article
Přípravy ke změně v Chorvatsku.
Přípravy ke změně v Chorvatsku.
Jest nápadno, že dr. Lukács pozval d
Pešti na poradu vůdce chorvatských maďaro-
nů právě v době, kdy pozornost veřejnosti
jest zaujata procesem proti Désymu. Dr. Lu-
kács dle pověstí, šířených v Pešti, vyplnil
však jen rozkaz panovníka, který si přeje prý.
aby po zrušení výjimečného stavu v Bosně
zavládly konečně spořádané poměry takév
Chorvatsku. Naléhal na to prý hlavně společ-
ný ministr financí a správce Bosny ryt. Bi-
liňski. Dr. Lukács dlouho vzdoroval nalé-
hání ryt. Biliňského; ale tu nadešel proce
Désyho, z něhož Lukács vyjde značně pošra-
mocený, takže není vyloučeno, že bude nucen
podati demisi. Pro ten případ ponechal si jed-
nání s Chorvaty, aby svou demisi mohl odů-
vodniti sporem, ve kterém se pro Chorvat-
sko octnul se společným ministerstvem.
Otázka chorvatská nebude však dle sou-
hlasných zpráv z Pešti a ze Záhřeba vyřízen
hned. Dr. Lukács po rozmluvách s chorvat-
skými politiky shledal prý, že jich názory na
rozřešení chorvatské krise se značně rozchá-
zejí a proto prý bude lépe, když se řešeni
krise odloží do podzimu, až nastane
příhodnější k tomu doba. Dr. Lukács pošle
asi takový návrh do Vídně. Bude záležeti na
tom, zdali tam opět vyhoví jeho odporu prot
obnovení ústavnosti v Chorvatsku, anebo zví-
tězí-li mínění ryt. Biliňského, že cuvajovštiny
je v Chorvatsku již dosti.
Lukács
doktor
Lu
Chorvat
Chorvatsko
Pešť
Boseň
Bosna
Záhřeb
Vídeň
37
article
Poplach pro řeč Pašíčovu.
Poplach pro řeč Pašíčovu.
Klidná, mírná, důstojná řeč Pašičova nebyla
v Sofiji a Vídní přijata tak pochvalně, jako
Praze. V Soliji prohlašují, že je provokací Bul-
harska a že Bulharsko nyní Srbsku jiné odpo-
vědi dáti nemůže, leč tasenou zbraní. Poměr
mezi oběma sousedy je krajně napjatý. Bul-
harský vyslanec v Bělehradě, Tošev, a srbský
v Sofiji, Spalajkovič, jsou stále na cestě s od-
povědmi svých vlád. Sofijské listy oznamují,
že se v Bulharsku tvoří dobrovolnické čety do
války se Srbskem, do nichž se zapísují vý-
rostci až do kmetů.
Na obou stranách konají se veliké válečné
přípravy.
Přes to vše telegram, zaslaný z Bělehradu
sarajevské „Srbské Riječi“, tvrdí, že politi-
cké kruhy srbské posuzují polo-
žení chladně a střízlivě a nevěří
že poplach skončí válkou. Ba co víc.
někteří srbští politikové tvrdí, že bulharská
vláda se již rozhodla jednati se Srbskem o
otázce, má-li smlouva býti zrevidována a srb-
ská vláda je prý už o tom příznivém rozhod-
nutí zpravena.
Pašičův
Tošev
Vídeň
Praha
Bulharsko
Srbsko
Bělehrad
38
article
Pašič optimista.
Pašič optimista.
Petnohradský „Svět“ uveřejňuje právě rozhovor
se srbským ministrem-presidentem Pašiče m,
který svědčí o tom, ža srbská vláda neztrácí naději
na mírné vyřízení srbsko-bulharského sporu. Ne-
bezpečné fáze srbsko-bulharských jednání o roz-
dělení Makedonie vlastně již minuly — pravil Pa-
šič. Není v perspektivě války mezi Šrbskem a Bul-
harskem. My jsme přišli s Bulhary k jisté, třebaa
nepříliš pevné dohodě, která dává nám možnost
vyjednávat dále beze strachu, že vyvoláme válku,
jež by byla vítána jen našim „mírumilovným“ sou-
sedům. Srbská vláda je v neobyčejně těžkém po-
stavení proto, že musí s jedné strany počítat s po-
žadavky Bulharska, s druhé strany s projevy
srbského hlavního velitelství vojsk. Naše vojska.
která s tolika tisíci obětmi dobyla sporného území.
hrozí, že položí tam svoje kosti, ale neustoupí
Bulharsku Bitolje, Prilepu. Ochridu, Velesu a dru-
hých měst. Naše vláda prožila mnoho nepříjemných
momentů. Ale ke cti Bulharů třeba říci, že v po-
slední chvíli projevilí více ústupnosti, než se dalo
od nich čekat. Tato ústupnost ovšem nespočívá na
sentimentálnosti, ona jest odrazem celkového kur-
su politiky na balkánském poloostrově, který je
veden snabou jak Srbů, tak i Bulharů a ostatních
spojenců, udržet balkánský spolek neporuženým.
Bulharští diplomaté docela rozumně uznávají, že
by roztržení spolku se Srbskem mělo řadu nepří-
jemných následků pro Bulharsko. Třeba vítati ú-
stupnost Bulharů, poněvadž je zárukou trvání bul-
harského spolku. Nemohu posud mluvit o výsled-
cích dosažené dohody, ale mohu říci, že Bitolje,
Prilep. Veles a Ochrid zůstanou srbskými. Ke kon-
ci jednání o mír s Tureckem bude asi dosaženo ú-
plné shody s Bulharskem. Na konec Pašič popřel
zprávu, že by se chystal do Petrohradu.
Pašič
Šrbsk
Bulhar
Prilep
Srba
Bitolj
Veles
Ochrid
Makedonie
Bulharsko
Ochrid
Veles
Srbsko
Turecko
Petrohrad
39
article
Rusko-francouzská vojenská vzájemnost.
Po nynější návštěvě šéfa francouzského moř-
ského generálního štábu de Brisa ruská armáda
vyšle své zástupce ještě letos do Paříže. Budou
tam vysláni náčelník ruského mořského generálního
štábu kníže Lieven a náčelník generálního štábu
armádního, den.-lieut. Žilinskij. V červenoi
přibude do Petrohradu i náčelník francouzského
armádního generálního štábu. Výměna návštěv je
prý nutna se zřetelem na vojenskou a námořní
smlouvu mezi Ruskem a Francií.
Přímé spojení Ruska s Bulharskem.
Ruská vláda dokončila právě návrh sazbya
přímého železničního spolení mezí Ruskem a Bul-
harskem. Přímé spojení bude zavedeno hned po
uzavření míru Bulharska s Tureckem. V Rusku če-
kají od něho významný výsledek hospodářský, po-
něvadž prý Rusko může ve mnohém nahradit Bul-
harsku Rakousko-Uhersko, jmenovitě co se týče
textilního zboží, cukru, železa a kamenného uhlí
Branný příspěvek v Německu.
Briso
Lieven
Paříž
Petrohrad
Rusko
Francie
Bulharsko
Turecko
RakouskoUhersko
Německo
40
article
V rozpočtové komisi říšského sněmu něme-
ckého došlo ve čtvrtek k dohodě všech velkých
stran o branném příspěvku, a sice v tom smyslu,
že naproti zásadě vládního návrhu, jenž upouští
od veškerého stupňování, má býti usneseno stup-
ňování jednotlivých příspěvků ze jmění a příjmu.
Přijatý základ je tentoí
Branný příspěvek počíná u 30.000 marek 0-5
procent a vzestupuje pak až na 1.5 procent při
jmění přes 10 milionů (1 procento při 1 milionu).
Jmění od 30.000 do 50.000 marek je však po-
drobeno brannému příspěvku jen tehdy, jestliže
jeho majitel má současně příjem nejméně 2000
marek.
O zdanění příjmu jako doplňku k brannému
příspěvku z pouhého majetku bylo usneseno, ža
příjmy nad 5000 marek mají býti kapitalisovány
a toto fingované jmění pak má býti zdaněno jako
skutečný majetek dle této zásady:
Příjem z majetku má býti zúročen 5 procenty
a částka, rovnající se tomuto úroku, odečte se od
celkového příjmu. Zbytek, pokud nepřevyšuje
50.000 marek, znásobí se 10, od 50.000 do 100.000
marek znásobí se 121/2 a nad 100.000 marek zná-
sobí se 15, součin takto získaný pak se pokládá
za jmění a přiměřeně se zdaní. U příjmu z povo-
lání se neodčítá nic, nýbrž hned se příslušně zná-
sobí. Odhad příjmu má se díti na základě zákonů
o zemských daních.
Tato ustanovení byla prý však přijata jen
s výhradou a podmínkou jejich jest, že celkový
příjem dosáhne 1 miliardy, jinak mají býti dle po-
třeby změněna. Přesný vzestup daňových sazeb
v jednotlivých stupních není ještě stanoven. Říšský
úřad pokladu slíbil dodati do soboty večer nutné
výpočty a rozhodující usnesení budou učiněna
v rozpočtové komisi příští týden ve středu.
41
article
Kíderlen-Waechter o Marokku.
O významu a politice zemřelého státního sekre-
táře zahraničních záležitostí Kiderlena-Waechtra
vede se nyní v německém tisku zajímavá diskuse
mezi jeho přáteli a odpůrci. »Grenzboten« uve-
řejňují výňatky z dopisů, jež mají dokázati, že
Kiderlen nikdy nepomýšlel na to, aby se Německo
usadilo v Marokku, čímž má býti konečný ústup
Německa vůči Francii postaven do příznivějšího
světla.
Jeden výňatek je z dopisu, jenž byl psán
18. července 1911, tedy několik neděl potom, kdy
se »Panther« objevil před Agadirem, a Kiderlen
tu píšer
»Dostávám kupy anonymních nebo neznámými
podepsaných lístků a dopisů se souhlasem k Aga-
diru. Ty mne baví stejně jako nadšené novinářské
články — potom bude lamento a nadávání tím
větší. Těším se už na tol! Neboť nenapadá mě
přece obsaditi jižní Marokko, kde bychom kromě
Francouzů měli na krku také Angličany a kde
bychom musili stále udržovati zhačnou vojenskou
moc. Říká se pořád, že nás Maročané přijali
s otevřeným náručím. Ano, nyní, kdy jim slou-
žíme za strašáka proti Francouzům; ale hned by
bylo jinak, kdybychom chtěli zemi obsaditi pro
sebe, pak bychom měli stejné obtíže jako Fran-
couzi a ještě větší, neboť jsme vzdálenější a Ber-
beři na jihu jsou mnohem bojovnější než Arabové
na severu.-
Naproti tomu však uvádí „Post“, že Kiderlen
již před timto dopisem, totiž 14. července, dal
uveřejniti v „Köln. Ztg.“ onen pověstný článek,
jímž německá vláda otevřeně zahájila ústup. Co
německou vládu k tomu přimělo, praví dále
„Post“, je dávno známo z anglických a francouz-
Waechter
Kiderlen
Francouz
Angličan
Maročan
Köln
Kíderlen
Maroko
Německo
Francie