ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 99e84e10-8f10-11dd-8484-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 31 celkem · entity: person 91, org 15, work 3, place 45
1 masthead
30. května 1913. číslo 146.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
výplat Elek předložil čestnému soudu kvi- tance; u některých položek kvitancí se nemohl vykázati, ale prohlásil, že dr. Lukács, v tu dobu už ministerský předseda, podá po- třebná vysvětlení, Členové čestuého soudu odebrali se tedy k Lukácsovi, a on jim oznámil, že o tom ví. Výpovědi hr. Károlyho potvrdili druzí dva členové čestného soudu, Pavel Ullmann Pavel Sándor. Tento vypověděl, že Elek vydal na diskretní účely asi 4.700.000 K, a vy- kázal se kvitancemi, podepsanými Kazárema Paduchem, členy vládní strany. Peníze ty ode- vzdal pokladně vládní strany za to, že vláda uzavřela s bankou čtyři obchodní smlouvy. Další svědek, hr. Jul. Andrássy, byl požádán, aby byl předsedou čestného soudu Elekova, ale chtěl svoliti jen s podmínkou, že mu bude ponecháno právo, promluviti ve sně- movně, vyjdou-li při jednání čestného soudu na jevo věci nepoctivé. Elek mu tehda řekl že dr. Lukács o všem ví, vše důklad- ně zná a slíbil, že ho (Eleka) bude re- habilitovati. Elek se divil, že dr Lukács dosud nedostál svému slibu. Na to měl býti vyslechnut hr. Jan Zichy jenž byl ministrem osvěty v kabinetě Lukác- sově a vystoupil z ministerstva právě pro De- syovu aféru. Poněvadž si však nevymohl u panovníka dovolení, aby směl vypovídati o úřadních tajemstvích, odpadlo jého svědectví. O celém tomto výslechu důležitých svěd- ků úřadní uherská tisková kancelář zapomněla referovat.
Lukács Károly Pavel Ullmann Pavel Sándor Elka Jula Andrássy doktor Zich Elka Eleka
5 article
Kristoffy před svými voliči. Minulou sobotu a neděli meškal býv. mi- nistr vnitra a tvůrce první, spravedlivé vo- lební osnovy uherské, Jos. Kristoffy, me- zi svými voliči ve veliké slovensko-maďarské obci Bekečské Čábě. Ač přijel jen si soukro- mě pohovořit se svými voliči, uspořádány nicméně schůze a bankety a Kristoffy byl nucen promluviti také o politice. Mluvě o zahraničné politice, pravil, že na Balkáně vzniká právě nový svět. S evropským Tu- reckem sřítilo se také hnízdo sociální a po- litické reakce a vzníkají mocné selské demo- kracie tam, kde se do nedávna hospodařilo způsobem středověkým. Zdravi, selští národo- vé vybojovali si samostatnost. Jest to také memento pro naši monarchii. Úkolem naší monarchie bylo zabezpečiti v tomto novém světě odbytiště, obchodní cesty a politický vliv. Ale odpovědní ředitelé naší politiky vy- mohli nám jen v míře nejnepatrnější. Má-li se monarchié na Balkáně domoci vlivu, musí se napřed k tomu náležitě kvalifikovat. Zatím Rakousko i Uhersko jsou uvnitř chorobny chorobná a řádně nezorganisovaná monarchie nemůže vystupovati mocně za hranicemi. S hladovým lidem a nespokojený- mi národy nedá se dělati žádn vnější politika. Spokojenost a blahobyt doma jsou předpokladem naší síly na venek Má-li národ za stát umírat, musí věděti, proč umírá a musí míti příčinu, aby se za stát obě- toval. Ti, kdož v naší říši udržují systém utla- čování národů, jsou především odpovědni z slahost monarchie.
Balkán Rakousko Uhersko Bekečský Čába
6 article
Košut proti sloučení oposičních stran. Ani nové pokusy o sloučení všech ma- ďarských oposičních stran, vyšlé z řad pro- stých oposičníků bez vědomí vůdců, neve- dou k cíli. Justh chová se k myšlence o fus velmi nevrle a také Frant. Košut nemá chuti vzdáti se vůdcovství ve své frakci, aby se podřídil velení hr. Karolya nebo jiného opo- sičního hraběte. Dne 27. t. m. byla důvěrná konference Košutova klubu, v níž jednánoo fusi a tu Košut pravil: Jsou-li někteří čle- nové Justhovy strany nespokojeni s vedením Justhovým, ať přestoupí do našeho klubu. Hr Karolyi, který jako host byl na konferenci po tomto výroku Košutově rychle odešel. Pulská doplňovací volba. Dne 25. května konala se v Pulji užší do- plňovací volba poslance do sněmu istrijské- ho. Úřadně bylo o výsledku volby oznámeno že nacionální Vlach Lirussi byl zvolen proti liberálnímu Vlachu dru. Denescoviovi Ve skutečnosti byl zvolen vlašský sociál- ní demokrat Lirussi, a sice nejen hlasy socialistickými, nýbrž i chorvatskými, nebot Chorvaté volbou Lirussiho demonstrovali pro- ti liberálně-vlašské korupci, jež panovala na pulské radnici a vedla ke zpronevěře mnoha set tisíc korun obecního majetku. Při první volbě dr. Denescovi obdržel 1031 hlasů. Lirussi 831, chorvatský kandidát dr. Sca- lier 330 hlasů. Při užší volbě Denescovi ob- držel 1366 hlasů, Lirussi však 1619 a byl zvo- len hlavně pomocí Chorvatů.
Košut Justh František Justhův Karolyi Košutův Vlach Lirussi Chorvat doktor Denesc Sc Hradec Lirussi Košutův klub
7 article Za hranicemi.
Za hranicemi. Kaniovské výmysly o černé Hoře. „Reichspost“ debutoval, několik dní to- mu, překvapující novinou, že Malisoři za- hájili povstání proti Černé Hoře a chtějí si třeba zbraněmi vymoci, aby byli při- pojeni k dítku bolestí vídeňské diplomacie. ku příští Albanii. Zpráva nechytla, ačkoli byla telegrafem dvakrát za sebou opakována. Již nemají u žurnalistíky víry ani „Reichs- post“, ani pan Kania de Kanya. Zprávaje nyní úřadně dementována z Cetyně. Ani slova pravdy není na tom, že by Malisoři. Hotové a Grudové se usnesli nedovolit, aby byli připojeni k Černé Hoře. Právě tak je lež. že za války obyvatelstvo severní Albanie strádalo od černohorského vojska a tím se popudilo proti Černé Hoře. Černá Hora jest jediný stát, ke kterému obyvatelstvo severn Albanie má důvěru a že ostatní kmenové. kteří zůstanou v rámci Albanie, závidí Mali- sorům, Hotům a Grudům, že se dostanou pod Černou Horu. Černohorské vojsko nejen že se nedopouštělo žádných sveřepostí, nýbrž ono se s tisíci Malisory dělilo o svůj chléb i peníz. Malisoři, Hotové a Grudové nemluví o Černohorcích jinak, než s láskou a vděč- ností. Dr. Vladímír Krasnucha. V Ochridu zemřel na skvrnitý tyf Rus lékař dr. Vladimír Pantelejmonovič Krasnu- cha. R. 1905 zúčastnil se doma revolučního hnutí. Po revoluci spasil se útěkem za hra- nici. Čítal rakouské listy a z nich soudil, že Rakousko je země svobody, již hledal. Usadi se v Haliči, ale brzy se přesvědčil, že touže- nou zemí svobody Halič není. Odtud odese do Srbska, kde našel svobodu, jak si ji před stavoval. Usadil se v Srbsku trvale a by přijat i do svazku státního občanství srbské- ho. Jako lékař zúčastnil se tažení srbského vojska na Turky. V jeho zápiscích z války, po jeho smrt uveřejňovaných, nalezáme charakterné črty srbské duše a srdce, črty ryze slovanské.
Malisor Kania Kanya Hotová Gruda Černohorec doktor Vladímír Krasnuch Rus Pantelejmonovič Turek Albánie Hot Černá Hora Ochrid Rakousko Halič Srbsko
8 article
Když jsme se přibližovali Kumanovu — vypravuje — což bylo záhy po bitvě a mnoho mrtvol ještě bylo nezahrabáno, viděl jsem tento výjev. Jde srbský vojín, podpírá se puškou jako holí, pot se s něho řine, a n zádech nese člověka, který vypadá jako roz- trhaný a v tváři je černý jako země. Kam jdeš? ptám se ho. E, našel jsem tohohle Turčína, odpovídá voják. Myslil jsem, že je mrtev a trochu jsem do něho strčil puškou, a tu vidím, že je živ Líto mi je ho a nesu ho, aby ho nakrmili vyhojili. Směje se dále nesl své břemeno. V Prilepu, kde podle něho obyvatelstv srbské vojsko líp uvítalo, než jinde, vidě toto: Do nemocnice přibyl velký transport ra něných. Těžko ranění byli už odneseni do světnic, a 60—70 lehčeji raněných pose dal po dvoře, kam kdo mohl. V jedné hromadě sedí turecký asker (voják), raněný do ruky Na dvůr přichází dívka s košíkem na ruce V košiku má všelicos k jídlu a rozdává ra něným. Turek, když k němu došla, nastavi ruku, ale dívka ho pominula a přistoupila k jeho sousedu, aby ho podělila. Chudák Tu- rek zůstal s nataženou, ale prázdnou dlaní Už jsem se chystal, že dívce řeknu, aby také Turčínu podala, ale jeden z raněných me předešel, řka: A proč pak jsi i jemu nepodala? Pode Vždyť je to Turčín, náš nepřítell odpo věděla dívka. Nekoukej na tol zabručely hlasy se všecl stran. Vidíš, že je hladov! Podej mu, i onje člověk. A dívka dala hladovému nepříteli více než rodným bratřím.
Turčín Turek Kumanovo Prilep
9 article
Podobných případů srbské duševnosti píše Krasnucha, víděl jsem ne dvoje nebo troje, nýbrž velmi mnoho. Vidám je dosud zde, v Ochridu, skoro každý den se něco po- dobného přihodí, neboť sem neustále přivádějí celé hromady zajatých vojínů, hladových utýraných. Tento dobrý, slovanský, svobodný náro srbský získal Krasnuchovo srdce tak, že únoru t. r., když byl amnestován, rozhodl se že se nevrátí do Ruska. O tom si zaznamenal „V trudných dobách mého utrpení tato země přijala mne a přitiskla na hruď jako vlastníh syna. Zde já i svoje kostí složím. S tímto ná- rodem je hodno žít i umřít. Osud tomu chtěl, že velmi záhy mez Srby umřel. Turečtí zajatci přinesli do Ochri- du skvrnitý tyf a dr. Krasnucha, lidumilně je ošetřuje, stal se obětí svého povolání i své slovansko-křesťanské lásky k bližnímu. Počet Poláků v Prusku Přes všechno pronásledování Poláků v Prusku neubývá. Poslední sčítání lidu r. 1910, o němt právě uveřejněna je zpráva, udává počet osob polského mateřského jazyka v zemích pruských 3.500.621. Kromě toho přihlásilo se 200.913 tako- vých osob, které udávají polský a německý jazyk ako mateřský, potom 203.760 »Mazurů« (prote- stantských Poláků) a 108.927 Kašubů, tedy do- hromady možno počítat všech Poláků v Prusku 4.014.221 duší, což je při 40.165.219 obyvatelích Pruska počet jistě značný. (Čechů při posledním sčítání v Prusku bylo napočítáno 107.401.) Jak Poláků rok s roka při ývá, ukazují údaje za po- sledních 20 let: r. 1890 napočítali 3,025.507 Po- láků, r. 1900 3,470.000, r. 1905 3,768.841, r. 1910 4.014.221.
Srba doktor Krasnuch Mazur Polák Čecho Ochrid Rusko Prusko Prusek
10 article Němečtí a francouzští socialisté.
Němečtí a francouzští socialisté. Je zajímavo pozorovati, jak rozdílně si počíní sociální demokracie německá a francouzská vůč nynějšímu sesílenému zbrojení v obou zemích, némž byl učiněn počátek vojenskými předloham německými. Vedení německé sociálně-demokratické strany se neodhodlalo k žádné rozhodné akci proti vlád ním předlohám, a když v těchto dnech radikálněj ší skupina ve Štutgartě přijala obrněnou resoluci aby sociálně-demokratická frakce v říšském sněmu zahájila obstrukci proti vojenské předloze, i vy- zvala předsednictvo strany, aby se chopilo silněj- ších prostředků a organisovalo také hromadnou stávku, odpověděl na to ústřední orgán strany „Vorwärts“ vyhýbavě, že použití obstrukce by byl nedostatečný prostředek, poněvadž prý při platném jednacím řádu a sevřené měšťácké většině je v- spěch vyloučen, a také použití hromadné stávky prý se v celkové straně nepokládá za prostředek jenž by byl vhodný k zamezení vojenských před- loh. K tomu prý nyní a v této otázce nejsou dány předpoklady, které vůbec vůdčími orgány strany nemohou být zjednány, nýbrž musí samy vzejít z politické a sociální situace.
Vorwärts
11 article
Ústřední vedení strany se tu prostě vyhýbá horké kaši, a ještě příznivější je pro oportunistické smýšlení německé socialistické demokracie článel poslance dra. Südekuma v měsíčniku „Diskussion““ kde poukazuje, že by odpůrcům přímých říšských daní bývalo milejším, kdyby se sociální demokra- cie byla uvázala na „politicky neplodnou“ formu- li: „Tomuto systému ani muže, ani groše.“ Z toho však tentokráte nebylo nic. Na to pokračuje: „Strana spíše svými povolanými mluvčimi při té- to příležitosti dala opětně vyložiti své stanovisko k otázce obrany vlasti. V Německu. možno celkem říci, není jediného člo- věka, jenž by sv ou vlast chtěl bez brannou vydati cizím útokům, zejmé- na žádného sociálního demokrata. Tímto tonem pokračuje článek dále, poukazuje s že spciální demokracie první i posud jediná z vel kých stran odevždy ve svém programu stavěla po- žadavek použití posledního, obrany schopného mu- že, a na konec se praví: „Sociální demokracie bude radostně chrániti vlasti musí ji ovšem pro většinu příslušníků národa teprve dobýti, neb řekněme: utvořiti. Tak mluví sociální demokraté němečtí, a jak si naproti tomu počínají sjednocení socialisté fran- couzští? Ve Francii všeobecný dělnický svaz a je- ho organisace „Sou du soldat“ provádí protivojen- skou agilaci v kasárnách, svádí k deserci a odepře- ní vojenské povinnosti, nyní pak ordanisuje vojen- ské demonstrace proti podržení dosluhujícího ročníku ve zbrani a proti předloze o tříleté vo- jenské službě. K jakým cílům se při tom směřuje. vysvítá z rozmluvy, kterou měl nedávno redak tor „Humanité“ Morizet v Kolmaru s poslancem a ře- ditelem „Nouvelliste d'Alsace - Lorraine“ Wetter- léem. Morizet pravil, že protimilitarismus činí mno
d ' Alsace Lorrain Německo Francie Wetter všeobecný dělnický svaz
12 article
hem větší pokroky, než se myslí. U pluku, kde sloužil, i u jiných, ponechají prý si vojáci první koule pro důstojníky. A pak bude prý snadne zmařiti mobilisaci. Kdyby se na příklad vyhodi most do povětří v Troyes, bylo by veškeré spojen armády první linie přerušeno. Obsah tohoto rozhovoru přinesla „Liberté načež se v „Humanité“ objevilo popření, ale po- slanec Wetterlé na dotaz pařížských listů potvrzu- je zprávu „Liberté“ a jmenuje i svědka Grum- bacha, v jehož přítomnosti Morizet ony výroky pronesl Francouzští socialisté hlásají přímo vlasti- zradu, kdežto němečtí horují o obraně vlasti, proto je samozřejmo, že všechny slušné živly ve Francii staví se po bok vlády, která činí roz- hodná opatření proti zločinné propagandě sociali- stické. Také Clemencenu zahajuje ve svém listě vlasteneckou kampaň a vyslovuje se pro to, aby anarchisté a ostatní bojovníci protivlastenectví armádě byli napříště pozorně střežení.
Troyes Francie
13 article Násilnický režím v Elsasko-Lotrinsku.
Násilnický režím v Elsasko-Lotrinsku. Vláda olsasko-lotrinská, která má nyní prot sobě všechny politické strany v zemi a chce chy- stanými výjimečnými zákony na obmezení svobody spolčovací a francouzského tisku opětně zavěsti diktaturu, dopouští se vůči domácímu obyvatelstvu francouzskému takových přehmatů, že i soudy je musí napravovati. V poslední době stalo se několi- krát, že soudy byly nuceny desavouovati vládu Tak proces, zahájený na podnět vlády proti red- aktoru listu „Nouvelliste“, jenž nazval ministra vnitra Maudla spolupracovníkem „Rheinisch-West- phaelische Zeitung“, skončil osvobozením žalova- ného a v těchto dnech byl soudem v Metách osvo- bozen předseda vládou rozpuštěného spolku „Sou- venir alsacien-lorrain“. Soud v Kolmaru též v těch- to dnech odsoudil chefredaktora „Strassburge Post“ k pokutě, poněvadž urazil posl. Wetterlé pro jeho přednášky ve Francii, pro které byl kaceřo- ván Němci i vládou. Při tom však si vláda zjed- nala aspoň to „žadostučinění“, že dala za- tknouti a vypověděti francouzského spisovatele u nás známého přáteistvím k Čechům Fréderica Régameye, jenž byl přítomen soudnímu líčení Kolmaru a stal se nepohodlným, že se zabývá otáz- kami Elsasko-Lotrinska Toto řádění vlády v říšských zemích budí odpor i v německých kruzích, pokud nejsou zasle- peny chauvinismem. „Koelnische Volksztg.“ na- psala po rozsudku metském, že režim Wedel-Bu- lach je odsouzen, a „Frankí. Ztg.“ soudí, že po výsledku interpelací v 2. sněmovně má vláda ve- škeré důvody, aby co nejrychleji opustila pole své působnosti.
Maudl Rheinisch West Němec Čecho Fréderica Régamey Wedel Elsasko Lotrinsko Francie Strassburge Post Koelnische Volksztg phaelische Zeitung
14 article Úhrada vojenských nákladů ve Francií.
Úhrada vojenských nákladů ve Francií. Radikální a radikálně-socialistická oposice ve francouzské sněmovně připravila návrh, směřující k tomu, aby úhrada mimořádných vojenských vý- loh byla přesunuta výhradně na majetné třídy. Dle tohoto návrhu měl býti bez zřetele na návrh dani z příjmu, ležící v senátě, každý příjem, jenž v roce 1912 činil nejméně 5000 franků, stižen dáv- kou jednou pro vždy na zvláštní výlohy vojenské. což jest obdobou válečné kontribuce v Německu Vzestup dávky měl dosahovati až 25 procent. Vláda však využila předčasného uveřejnění tohoto plánu oposice a přímo improvisovala vlast- ní návrh, jímž se zavádí vzestupná daň z příjmu převyšujícího 10.000 franků, která má vynésti přes 70 milionů ročně, čímž se uhradí annuity půjčky 1 milliardy franků, určené na národní obranu Sazby daně mají stoupati od 1 procenta u příjmů do 50.000 franků na 2 procenta u přijmů do 100.000 franků a na 3 procenta u vyšších příjmů. Tím byla prozatím zažehnána hrozící krise neboť za těchto okolností musíla oposice připustit přikázání vládní předlohy rozpočtovému výboru
Francie Německo
15 article Ze školské komise sněmovní.
Ze školské komise sněmovní. [Zpráva Pražské sněmovní korespon dence) Referentský komitét permanentní komise školské konal dne 29. května schůzi, v níž předevšim vznt na vědomí přípis zemského výboru ze dne 13. května 1913 čís. 45.869 o změně zákona sub- stitučního ze dne 18. září 1899 č. 60 z. z. V tomto přípise se sděluje, že ministerstvo kultu a vyučo- vání oznamuje zemskému výboru král. Českého, že vláda, důsledně trvajíc na dosavadním svém názoru, vyhražuje si projeviti své stanovisko této otázce do té doby, až dojde osnova zákona vypracovaná permanentní komisí školskou. K tomu dodává zemský výbor, že vzhledem na toto sta- novisko c. k. vlády a se zřetelem na to, že zatím perma entní komise školská zahájila již jednán o ustanoveních o substituci jakožto části zákona o právních poměrech učitelstva, odpadá také vy- jádření zemského výboru.
16 article
K usnášení byla předložena důvodová zpráv zpravodaje posl. Morawtze k VII. části zákona o platech učitelských. Tato důvodová zpráva byla bez podstatného dodatku schválena. Pak následo- vela závěrečná revise celého zákona o platech učitelských, a to oddílu I. až včetně VIII. i s pře- chodními ustanoveními článků 1l. až V., usne- seními zemského sněmu a podanými minoritními voly. V odstavci VII. (obsahujícím předpisy o zá- slupcích) byl ku § 135. odst. 2. usnesen tento nový dodatek: »Jestliže taková učitelka ručních prací stane se nezpůsobilou ke službě nebo zemře, vrátí se jí nebo jejím dědicům zaplacené již příspěvky učitelské pensijní pokladně. V příští schůzi ref. komitětu, která se kon v pátek dne 30. května o 10. hod. dopol., bude poslední odstavec zákona o platech učitelskýc (o právních poměrech učitelů, nále žejících branné moci) podroben závěrečné revisi, a také důvodov zpráva zpravodaje posl. Morawtze k tomuto od- stavci bude předložena ku projednání a usnesení
Morawtz
17 article Ze strany.
Ze strany. Místní organisace národní strany svobodo- myslné v Praze pořádají společně se Staro- městským Občanským klubem v úterý dne 3. června o 8. hodině večerní ve velkém sále Obecního domu u Prašné brány politi- ckou schůzi, na které promluví říšskýa zemský poslanec JUDr. Karel Kramář „O ny- nější politické situaci“. — Členové veškerých místních organisací národní strany svobodo- myslné v Praze a předměstí se žádají, by téte schůze se zúčastnili. Praha VII. Mladá generace konala 28 května členskou schůzi v rest. p. Nováka (hote Metropole), na které promluvil kol. JUC. J. Jirsál „O živnostenském úvěru“. Schůzi přitomen by předseda organisace místní pokrokové mládeže Omluven byl p. red. Kamelský. Po přednášce kol Jirsáka rozvinula se debala, které se účastnili kol Frumar, Jirsák a Teyšl. Potom přikročeno k orga- nisačním věcem. Karlín. Šírší důvěrnický sbor místn organisace má schůzi dnes v pátek o 8. hod. več v restauraci „u Pešků“ (Vítkova ul.). Na programu 1. Nový organisační řád strany. 2. Zprávy o čin- nosti od poslední schůze. 3. Záležitosti organisační — Přítomnost všech- pp. členů nustnal Místní organisace nár. strany svobodomyslne v Dejvicích koná dnes v pátek o 8. hod. veče pravidelnou schůzi důvěrnickou v místnosteck spolkových „u Müllerů“. Páni důvěrníci se žádají by se v plném počtu dostavilil Místní organisace nár. strany svobodomysln na Smíchově pořádá 2. června vycházku ku pro- hlídce zdýmadla u Židovského ostrova. Schůzka půl 7. hod. več. u administrační budovy kanali- sační komise (bývalý mlýn) v Nábřežní ulici. O od- borný výklad postaránol Hosté, uvedení členy on- ganisace, vítánil Pp. důvěrníky prosíme, aby n vycházku upozornili členy organisace.
JUDr Kramář Novák J Jirsál Kamelský Jirsák Frumar Teyšl Pešek Müller Praha Karlín Vítkov ulice Dejvice Smíchov organizace národní strana svoboda městský občanský klub
18 article
Odbor hřbitovních zřízenců nár. strany svo- bodomyslné konal 21. a 28. t. m. organisační schů- zi; vyřídil přípravné práce k rozšíření organisační činnosti a odsoudil nepoctivé psaní „Č. S.“, jakož i „P. L.“ Výroky bývalých stoupenců „č. S.“ při- jaty s povděkem a odsouzena veškerá demagogie, kterou tato strana provádí pouze z nenávisti, že členové nynějšího odboru dobrovolně se při- hlásili do nár. strany svobodomyslné. Dále stano- ven den 29. června ku pořádání velké zahradní koncertní zábavy v restauraci „u zeleného stro- mu“ v Olšanech a projednány důležité akce pro dobu zimní. O práci organisační, jakož i posled- ních událostech na radě říšské, zejména o změně politiky agrárního klubu promluvil člen org. od- boru p. ofic. Kučera a jeho vývody přijaty sym- paticky za souhlasu všech přítomných; zároveň vy- slovena důvěra našim zástupcům na říšské radě za vykonanou práci. Konečnými slovy delegáte org. odboru o společné práci organisační, spoléha- jící jedině na sílu a obětavost vlastních lidí, která dojista nezklame do budoucna a podá nejlepší dů- kaz lásky ke straně a národu — byla zdařilá schů- ze o 11. hod. več. ukončena.
P L Kučera Olšany Č . S
19 article
Ze živnostenských odborů. Ústředí. Pravi- delná schůze presidia konala se za hojné účasti řízením předsedy p. kom. r. Vaníčka 26. t. m Po vyřízení většího počtu dopisů podával taj odb. zprávu o několika záležitostech. Mimo jiné oznámil, že 19. t. m. podával podrobnou zprávu o činnosti živnostenských odborů akčnímu výboru strany. Zpráva vzata byla s uspoko- jením na vědomí a k různým předneseným přáním. živnostnictva se týkajícím, zaujato vyhovující stanovisko. — V záležitosti zajištění pohle- dávek stavebního živnostnictva na- vázány styky s Ústředním spolkem živnostníků moravských v Brně. Usneseno, po propracování obsáhlého materiálu svolati širší schůzi staveb- ního živnostrictva, aby z ní vyšel popud k dů- razné činnosti v tom směru, aby konečně důležita potřeba tato byla uskutečněna. — V dalším prů- běhu schůze jednáno o valném shromáž- dění delegátů živnostenských od- borů nár. strany svobodomyslné, kter se bude konati 15. června t. r. v pře- náškovém sále Obecního domu král. hlav. města Prahy. Schváleny tajemníkem předložené návrhy pozvání a usneseno, jelikož jd o schůzi výlučně pracovní, upustiti od zvan hodnostů a korporací. Větší část místních živno- stenských odborů oznámila již počet zvolených delegátů a jest vzhledem k velikému významu tohoto valného shromáždění nevyhnutelně nutno. aby tak učinily v nejbližší době i odbory organisace ostatní. Na základě tohot oznámení bude místním organisacím a živnosten- ským odborům zaslán příslušný počet pozvání legitimací, jež mají organisace zvoleným delegátům doručiti a jich skutečné účastenství zajistiti.
Vaníček Praha akční výbor strana spolek živnostník moravský v Brno obecní dom
20 article
Výborová schůze odboru státních úřadníků úřadníků státních drah konala se 23. května za předsednictví presidenta pana Krause. Probrána byla řada záležitostí rázu osobního a pak znovu podaný podnět, aby do státní berní služby byli přijímáni výhradně uchazeči, kteří odbyli studi středoškolská. Debatováno bylo také podrobněji o chystaném sjezdu všeúřadnickém a o účelném zařízení »Hlídky úřadnické«. Ve všech těchto vě- cech stala se usnesení. Den příští schůze oznám se pánům členům výboru písemně. Z Prahy VII. Místní organisace konala minulý týden schůzi užšího důvěrnického sbor za předsednictví rev. Titěry. Předseda, zahájiv schůzi, promluvil o posledních událostech a o kro- cích, jež podniklo okamžitě presidium. Zmínivs o postupu jednotlivých stran, pojednal o důvodech pro i proti oposicí, a podal tři návrhy presidi ke schválení sboru důvěrníků: Místní organisace národní strany svobodomyslné spolu s Občanským klubem v Praze VII, žádá akční výbor strany český klub poslanecký, I. by vzhledem k vážnosti sítuace na říšské řadě i v národě českém samém přičinil se vší váhou a silou svého vlivu o to, by nalezly se cesty, které by vedly ke společné po- radě všech poslanců českých, na níž by usnose byl, pokud možno jednotný postup politiky české
Kraus Hlídek Titěra Praha občanský klub v Praga strana český klub poslanecký
21 article
II. Svolán budiž v nejkratší době sjezd důvěrník strany celého království Českého, by vyslechl zprávu o dnešní situaci, aby pak důvěrníci mohl detailně informovati vrstvy voličstva o nynějším stavu věci. Důvěrníci také předložte sjezdu zprávu o dnešních poměrech v organisacích. III. Presidium se zmocňuje, by v případě potřeby tlumočilo dů- vody tohoto usnesení na kompetentních místec osobně. — V debatě pronesli své názory zejména pp. poslanec inž. Schiller. Mach, měst. radní Pešek. Türkott a Čámský, načež jedno- myslně hořejší návrhy schváleny. Usneseno, by plenární schůze členská svolána byla v červnu. Schválena zpráva jednatele p. F. Weyrost k o došlých a vyřízených připisech a běžné agendě Sbor důvěrníků při té přiležitosti důtklivě žád členy strany, by sami ze své iniciativy podporovl jeho práci, by se všemi návrhy a přáními se na obraceli, aby vždy a všude konali svou povinnos strannickou. Mezi jiným žádá za pilnou agitae členskou a rozšíření „Občanských Listů“ mezi v- škeré příslušníky.
Ing Schiller Mach Pešek Türkott Čámský
22 article Politická schůze v žižkově.
Politická schůze v žižkově. čilá organisace nár. strany svobodomyslné Žižkově ve snaze informovati své členstvo o po- sledních událostech politických a o osudu služební pragmatiky pro státní zaměstnance, uspořádal četně navštívenou schůzi členskou v pondělí 26. t. m. o 8. hod. večer v sále restaurace „U bílého beránka“ v Žižkově. Schůzi zahájil předseda orga- nisace náměstek starosty města p. J. Kotlan uvítáním přítomných a představil prvního referenta říšského poslance p. F. Kratochvíla.
J Kotlan F Kratochvíl Žižkov
23 article
Poslanec Krafochvíl,
Krafochvíl
24 article
uvítán bouřlivým potleskem, promluvil nejprveo politické situaci s hlediska zahraniční politiky. Za- hraniční situaci dlužno posuzovati pod dojmem ví- tězné války balkánských národů. Zde poukazuje řečník na chování se v záležitostech balkánských Německa a říše naší, promlouvá o anexi Bosnya Hercegoviny, o ztrátě Novo-Pazarska a srovnává diplomacii rakouskou a ruskou. Řečník promlouvá dále o trojspolku a trefně poznamenává, že tichým společníkem trojspolku bylo Turecko. Při anex Bosny pomohlo nám Německo a od té doby pozo- rujeme značný vliv sousední říše na politické po- měry zdejší. Národ náš zaplatil velký účet při anexi následkem nešťastných projevů národně-so- ciálních. Po anexi Bosny činili Slované balkánšt přípravy k válce. Vídeň přála vitězství Turkům ve Vídni se myslilo, že státy balkánské budou Turky zničeny. Mluví o štvaní německých, hlavně křesťansko-sociálních listů, které si vedly ne ne- křesťansky, ale úžasně barbarsky. Rakousko ztra- tilo sympatie na Balkáně — ztratilo tam obchod. Německo obého nabylo. Ne růžově vypadají poli- tické poměry vnitřní. Němci, majíce oporu v říši sousední, provozují politiku sjednocenou proti Slo- vanům vůbec, proti Čechům zvláště. Naproti tomu solidarita slovanská v Rakousku je ubohá, je dosud ideálem. V menším obraze jeví se úžasná nesolida- rita u Čechů samotných. V národě našem 13 různých politických stran se vzá- jemně potírá, místo, aby pracovaly za společ- ným cílem pro lepší bytí národa. Pak ovšem celko- vý výsledek politiky české nemůže žádný býti
Bosnya Slovan Turek Němec Čecho Německo Turecko Bosna Vídeň Rakousko Balkán
25 article
Oproti tak silnému nepříteli, jakým jsou Němei nutno prováděti politiku reelní a n politiku planou, politiku ulice, hese a prázdných frází. Strana naše má plné po- chopení pro veškeré otázky nejen národnostní, nýbrž i hospodářské a sociální. Řečník poukazuje n dvojí loket vlády rakouské, která pro výdaje na vojenské potřeby má po ruce stamiliony, pro úřad- nictvo nemůže sehnati 32 milionů. Strana naše při- stoupila na úhradu pro výdaje, spojené se služební pragmatikou, a bude hlasovati z tohoto důvodu pro malý finanční plán, jakož i aby země do- staly své úděly. Mnohé strany a to zejména národně sociální — provozují politiku ulice, která se lidu více líbí. Poslanci ti staví zájem strany . na místo prvé, nechávajíce zájem jednotlivých vrstev národa stranou. Nastiňuje posluchačstvu obraz politický z doby nejposlednější, kdy agrár- níci vydali heslo: do oposice. Politika naše na- prosto oposicí nevylučuje, ale my chceme, aby opo- sici určovala většina, buď všichni do oposice. nebo všichni pro práci parlamentní. Strana naše se naprosto podrobí většině, ať se tato usnese na taktice té neb oné. Přál bych si jen, konč řečník povzneseným hlasem, aby zvítězil ná- zor o společné práci a o společné zod- povědnosti. Kádr disciplinovaných poslanců, zřízený na podkladě majority, může něco zname- nati. Šlane-li se skutkem takový jednotný klub, nechť mu voliči dají důvěru, neutvoří-li se, pak nechť voličové soudí. Posl. Kratochvil byl za svoji opravdu obsažnou a situaci vystihující řeč odměněn zaslouženým polleskem. Předsedající nám. p. Kotland uděluje slov druhému referentovi generálnímu tajemní- ku strany panu
Posl Kratochvil
26 article
F. Sísovi.
F Sís
27 article
Před dvěma roky vstoupili jsme do volebníh boje s programem pro jednotný postup delegace české na půdě vídeňské a pro změnu systému vlá- dy Bienerthovy, vládnout bez nás a proti nám. P pádu Bienerthově, když jeho nástupce Gautsch prohlásil, že bez Čechů a dokonce proti Čechům nelze vládnout, majorita poselstva provozovala po- litiku volné ruky, to jest, ani politiku vládní, ai vždy a při všem oposiční, nýbrž každý čin, každou předlohu vládní posuzovala dle obsabu jejího dle výsledku v zájmu české věci. Tato taktika byla utvrzena při zahájení dohodovacího jednání. Vyli- čuje postup vyjednávacích porad až do 17. srpna m. r., kdy vyšel výnos Hochenburgerův, porušující příměří česko-německé, kdy fakticky nastal kone jednání Dnes, kdy je jasno, že elapa vyrovnací je u- končena, dává průběh a výsledky jed- nání velkou satisfakci našim zástup- cům, v jednání zúčastněným, za pode- zírání, zrádcování a za veškeré úto- ky, neboť není nejmenší pochyby o tom, že z- stupci naši neuchýlili se od linie při zahájení porad vytčené, že nesmí býti dotčeno jednotv a nedílnosti království, že nesmí býti dotčeno rovné právo českého jazyka v celé zemi a že musi býti provedena volební oprava, a právě na rozhodnosti neústupnosti našich zástupců v těchto otázkách je věcná příčina zmaru jednání.
Bienerthův Gautsch Čecho Hochenburgerův
28 article
Nepříznivý stav vyjednávací od srpna loňské- ho roku měl vliv na poměr poslanců v parlamentě. který se zhoršoval, když jednotlivé resorty mini- sterské stále překročovaly linii objektivity slibo- vané i zaručované ministerským předsedou. Ve straně naší tento směr politiky sle- dován byl velmi bedlivě a na sjezdu zem- ských důvěrníků 27. dubna bylo učiněno usnesení že má býti poměr poslanců k vládě revidován, dle toho, jak se vláda bude chovati ku požadav- kům českým a dle toho, jak zasáhne k uspořádání rozháraných poměrů v Čechách. Bylo počítáno již tehdy s pravděpodobností změny taktiky, ale ovšem naprosto nepředstavovali jsme si provedení eventuální změny způsobem, jak se to stalo. Parla- mentní oposice vážná a rozhodná znamená všemi parlamentními prostředky potírati vládu při každé její předloze a vůbec při každé příleži- tosti usilovati o její porážku. Poselstv musí míti jasný cílprobudoucnost a musí vědět, co učini, podaří-li se porazit vlá- du. Oposice vážná znamená však také, že nesm býti seslabována žádnými akcemi u vlády jako je obléhání kanceláří ministerských v četných záležitostech veřejných i osobních, a v době opo- sice má poselstvo jedině parlamentních prostředků, shodujících se s oposičním stanoviskem, užívatik jednání, ať s vládou či jednotlivými jejími členy.
Čechy
29 article
Dnešní proklamovaná oposice ni- čeho z tohoto nepřipravila. Byla zahá- jena v době, kdy poslanci mají splniti celou řadu slibů, učiněných různým stavům, krajům, městům. a tyto sliby nemohou plniti, půjdou-li ihned do oposice. Oposice neví, jakou má si dát organisaci a naprosto jsou si odporující názory o cílech opo- sičních. V tomto smyslu provedla naše strana kritiku toho postupu, Z radikál- ních stran usilovali, aby svedli myšlení voličstva na cestu, že naše strana nechce se podrobit majo- ritě poselstva a že chce proti všem a na vlastní pěst provozovati politiku vládní. Dnes již u k a- zuje se, že nejsme to my, kteří chceme solidární postup českého poselstva kazit, nýbrž že jsou to ti, kteří jménem cel- národní discipliny první proti nám se svými útoky se vrhli. Jakkoliv nemáme té víry i naděje v Jed- notný klub poslanců, jako před posledními volbami.
30 article
přece strana naše považuje za svou velkou povin- nost vůči voličstvu českému, vynaložiti vše k do- cílení jednotné organisace, neboť je si vědoma, j ak mnoho znamenala by v parlamentu ví- deňském velká pracovníjednotka po- slanecká, ukázněná a vedená jediným cilem. prospěchu celku národniho. Po této řečí, bouřlivým souhlasem akklamova- né, promluvil jednatel organisace p. inž. Vencl o tom, jak si někteří voličové představují oposici. Na jedné straně mají poslanci představitele vlády zničiti, na straně druhé však posílají tytéž poslan- ce, aby s prosebným archem v ruce jim vymáhali různé koncese, subvence atd. To přece nejde. Bud cílevědomá oposice, nebo plodná práce parlament- ní. Se státními úřadníky provozují radikální strany úžasnou demagogii. Nejdříve odhlasovaly zákon o drahotním přídavku pro státní zaměstnance, ale ihned hlasovaly proti rozpočtu, ve kterém příslušná položka byla zařazena. Rovněž tak se to más pragmatikou. I radikálové hlasovali pro tento zá- kon. Když však nyní se má uskutečnit hrazením výloh z malého finančního plánu, naši radiká- lové ohlašují ostrou oposici proti plánu, čili ohlašují oposici proti uzákonění pragmatiky, čili jeví se býti zjevnými nepřáteli oproti státním úřadníků m.
Ing Vencl Buda
31 article
Národní strana svobodomyslná se zaručila státním zaměstnancům, že bude pracovati na uzákonění služební pragmatiky. A tento slib prohlášením, že bude hlasovati pro malý finanční plán, také čestně dodrží. Z tohoto jednání je patrno, která strana je opravdovým zastancem státních zaměstnanců. V naší straně jest jedině místo pro státního úřad- níka a zřízencel Pak navrhl řečník následující resoluci: „Mistní organisace nár. strany svobodomysl- né v Žižkově ve své členské schůzi dne 26. květ- na 1913 konané po vyslechnutí referátů poslanc p. Kratochvíla a gen. tajemnika strany p. Síse, se jednomyslně usnáší: Plně souhla- síme s taktikou českého klubu. Vy- slovujeme poslancům národní stra- ny svobodomyslné plnou důvěru žádáme je, aby pracovali k utvořen jednotného klubu všech českých po- slanců na radě říšské, ve kterém by se názorům majority menšina mu- sila naprosto podrobiti. Neboť jen v jednotě proti nepříteli je naše ví- tězstvíl Dále žádáme, aby poslanci strany na tom pracovali, aby konečně upraveny byly služeb- ní poměry státních zaměstnanc neboť kategorie tyto bezměrnou bídu dále sná- šeti nemohou. Zároveň žádáme poslance na sněmu král. Českého, abý setrýsli na svých stanoviskůch projevených ve školské komisi ohledně právních a hmotných poměrů uči- telstva v král. Českém. Navržená resoluce jednomyslně schválena. — Když byl promluvil ještě věcně oficiál p. Dvořák skončil předsedající poděkováním řečníkům i člen- stvu organisace a vybídnutím k další účinné práci zdařilou tuto schůzí.
Kratochvíl Sís Dvořák Žižkov