1
masthead
30. května 1913. číslo 146.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
výplat Elek předložil čestnému soudu kvi-
tance; u některých položek kvitancí se nemohl
vykázati, ale prohlásil, že dr. Lukács, v tu
dobu už ministerský předseda, podá po-
třebná vysvětlení, Členové čestuého
soudu odebrali se tedy k Lukácsovi, a on jim
oznámil, že o tom ví.
Výpovědi hr. Károlyho potvrdili druzí dva
členové čestného soudu, Pavel Ullmann
Pavel Sándor. Tento vypověděl, že Elek
vydal na diskretní účely asi 4.700.000 K, a vy-
kázal se kvitancemi, podepsanými Kazárema
Paduchem, členy vládní strany. Peníze ty ode-
vzdal pokladně vládní strany za to, že vláda
uzavřela s bankou čtyři obchodní smlouvy.
Další svědek, hr. Jul. Andrássy, byl
požádán, aby byl předsedou čestného soudu
Elekova, ale chtěl svoliti jen s podmínkou, že
mu bude ponecháno právo, promluviti ve sně-
movně, vyjdou-li při jednání čestného soudu
na jevo věci nepoctivé. Elek mu tehda řekl
že dr. Lukács o všem ví, vše důklad-
ně zná a slíbil, že ho (Eleka) bude re-
habilitovati. Elek se divil, že dr
Lukács dosud nedostál svému
slibu.
Na to měl býti vyslechnut hr. Jan Zichy
jenž byl ministrem osvěty v kabinetě Lukác-
sově a vystoupil z ministerstva právě pro De-
syovu aféru. Poněvadž si však nevymohl u
panovníka dovolení, aby směl vypovídati o
úřadních tajemstvích, odpadlo jého svědectví.
O celém tomto výslechu důležitých svěd-
ků úřadní uherská tisková kancelář zapomněla
referovat.
Lukács
Károly
Pavel Ullmann
Pavel Sándor
Elka
Jula
Andrássy
doktor
Zich
Elka
Eleka
5
article
Kristoffy před svými voliči.
Minulou sobotu a neděli meškal býv. mi-
nistr vnitra a tvůrce první, spravedlivé vo-
lební osnovy uherské, Jos. Kristoffy, me-
zi svými voliči ve veliké slovensko-maďarské
obci Bekečské Čábě. Ač přijel jen si soukro-
mě pohovořit se svými voliči, uspořádány
nicméně schůze a bankety a Kristoffy byl
nucen promluviti také o politice. Mluvě o
zahraničné politice, pravil, že na Balkáně
vzniká právě nový svět. S evropským Tu-
reckem sřítilo se také hnízdo sociální a po-
litické reakce a vzníkají mocné selské demo-
kracie tam, kde se do nedávna hospodařilo
způsobem středověkým. Zdravi, selští národo-
vé vybojovali si samostatnost. Jest to také
memento pro naši monarchii. Úkolem naší
monarchie bylo zabezpečiti v tomto novém
světě odbytiště, obchodní cesty a politický
vliv. Ale odpovědní ředitelé naší politiky vy-
mohli nám jen v míře nejnepatrnější. Má-li se
monarchié na Balkáně domoci vlivu, musí se
napřed k tomu náležitě kvalifikovat. Zatím
Rakousko i Uhersko jsou uvnitř chorobny
chorobná a řádně nezorganisovaná monarchie
nemůže vystupovati mocně za hranicemi.
S hladovým lidem a nespokojený-
mi národy nedá se dělati žádn
vnější politika. Spokojenost a blahobyt
doma jsou předpokladem naší síly na venek
Má-li národ za stát umírat, musí věděti, proč
umírá a musí míti příčinu, aby se za stát obě-
toval. Ti, kdož v naší říši udržují systém utla-
čování národů, jsou především odpovědni z
slahost monarchie.
Balkán
Rakousko
Uhersko
Bekečský Čába
6
article
Košut proti sloučení oposičních stran.
Ani nové pokusy o sloučení všech ma-
ďarských oposičních stran, vyšlé z řad pro-
stých oposičníků bez vědomí vůdců, neve-
dou k cíli. Justh chová se k myšlence o fus
velmi nevrle a také Frant. Košut nemá chuti
vzdáti se vůdcovství ve své frakci, aby se
podřídil velení hr. Karolya nebo jiného opo-
sičního hraběte. Dne 27. t. m. byla důvěrná
konference Košutova klubu, v níž jednánoo
fusi a tu Košut pravil: Jsou-li někteří čle-
nové Justhovy strany nespokojeni s vedením
Justhovým, ať přestoupí do našeho klubu. Hr
Karolyi, který jako host byl na konferenci
po tomto výroku Košutově rychle odešel.
Pulská doplňovací volba.
Dne 25. května konala se v Pulji užší do-
plňovací volba poslance do sněmu istrijské-
ho. Úřadně bylo o výsledku volby oznámeno
že nacionální Vlach Lirussi byl zvolen
proti liberálnímu Vlachu dru. Denescoviovi
Ve skutečnosti byl zvolen vlašský sociál-
ní demokrat Lirussi, a sice nejen hlasy
socialistickými, nýbrž i chorvatskými, nebot
Chorvaté volbou Lirussiho demonstrovali pro-
ti liberálně-vlašské korupci, jež panovala na
pulské radnici a vedla ke zpronevěře mnoha
set tisíc korun obecního majetku. Při první
volbě dr. Denescovi obdržel 1031 hlasů.
Lirussi 831, chorvatský kandidát dr. Sca-
lier 330 hlasů. Při užší volbě Denescovi ob-
držel 1366 hlasů, Lirussi však 1619 a byl zvo-
len hlavně pomocí Chorvatů.
Košut
Justh
František
Justhův
Karolyi
Košutův
Vlach
Lirussi
Chorvat
doktor
Denesc
Sc
Hradec
Lirussi
Košutův klub
7
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Kaniovské výmysly o černé Hoře.
„Reichspost“ debutoval, několik dní to-
mu, překvapující novinou, že Malisoři za-
hájili povstání proti Černé Hoře a chtějí
si třeba zbraněmi vymoci, aby byli při-
pojeni k dítku bolestí vídeňské diplomacie.
ku příští Albanii. Zpráva nechytla, ačkoli
byla telegrafem dvakrát za sebou opakována.
Již nemají u žurnalistíky víry ani „Reichs-
post“, ani pan Kania de Kanya. Zprávaje
nyní úřadně dementována z Cetyně. Ani
slova pravdy není na tom, že by Malisoři.
Hotové a Grudové se usnesli nedovolit, aby
byli připojeni k Černé Hoře. Právě tak je lež.
že za války obyvatelstvo severní Albanie
strádalo od černohorského vojska a tím se
popudilo proti Černé Hoře. Černá Hora jest
jediný stát, ke kterému obyvatelstvo severn
Albanie má důvěru a že ostatní kmenové.
kteří zůstanou v rámci Albanie, závidí Mali-
sorům, Hotům a Grudům, že se dostanou pod
Černou Horu. Černohorské vojsko nejen že
se nedopouštělo žádných sveřepostí, nýbrž
ono se s tisíci Malisory dělilo o svůj chléb
i peníz. Malisoři, Hotové a Grudové nemluví
o Černohorcích jinak, než s láskou a vděč-
ností.
Dr. Vladímír Krasnucha.
V Ochridu zemřel na skvrnitý tyf Rus
lékař dr. Vladimír Pantelejmonovič Krasnu-
cha. R. 1905 zúčastnil se doma revolučního
hnutí. Po revoluci spasil se útěkem za hra-
nici. Čítal rakouské listy a z nich soudil, že
Rakousko je země svobody, již hledal. Usadi
se v Haliči, ale brzy se přesvědčil, že touže-
nou zemí svobody Halič není. Odtud odese
do Srbska, kde našel svobodu, jak si ji před
stavoval. Usadil se v Srbsku trvale a by
přijat i do svazku státního občanství srbské-
ho. Jako lékař zúčastnil se tažení srbského
vojska na Turky.
V jeho zápiscích z války, po jeho smrt
uveřejňovaných, nalezáme charakterné črty
srbské duše a srdce, črty ryze slovanské.
Malisor
Kania
Kanya
Hotová
Gruda
Černohorec
doktor
Vladímír Krasnuch
Rus
Pantelejmonovič
Turek
Albánie
Hot
Černá Hora
Ochrid
Rakousko
Halič
Srbsko
8
article
Když jsme se přibližovali Kumanovu —
vypravuje — což bylo záhy po bitvě a mnoho
mrtvol ještě bylo nezahrabáno, viděl jsem
tento výjev. Jde srbský vojín, podpírá se
puškou jako holí, pot se s něho řine, a n
zádech nese člověka, který vypadá jako roz-
trhaný a v tváři je černý jako země.
Kam jdeš? ptám se ho.
E, našel jsem tohohle Turčína, odpovídá
voják. Myslil jsem, že je mrtev a trochu jsem
do něho strčil puškou, a tu vidím, že je živ
Líto mi je ho a nesu ho, aby ho nakrmili
vyhojili.
Směje se dále nesl své břemeno.
V Prilepu, kde podle něho obyvatelstv
srbské vojsko líp uvítalo, než jinde, vidě
toto:
Do nemocnice přibyl velký transport ra
něných. Těžko ranění byli už odneseni do
světnic, a 60—70 lehčeji raněných pose dal
po dvoře, kam kdo mohl. V jedné hromadě
sedí turecký asker (voják), raněný do ruky
Na dvůr přichází dívka s košíkem na ruce
V košiku má všelicos k jídlu a rozdává ra
něným. Turek, když k němu došla, nastavi
ruku, ale dívka ho pominula a přistoupila
k jeho sousedu, aby ho podělila. Chudák Tu-
rek zůstal s nataženou, ale prázdnou dlaní
Už jsem se chystal, že dívce řeknu, aby také
Turčínu podala, ale jeden z raněných me
předešel, řka:
A proč pak jsi i jemu nepodala? Pode
Vždyť je to Turčín, náš nepřítell odpo
věděla dívka.
Nekoukej na tol zabručely hlasy se všecl
stran. Vidíš, že je hladov! Podej mu, i onje
člověk.
A dívka dala hladovému nepříteli více
než rodným bratřím.
Turčín
Turek
Kumanovo
Prilep
9
article
Podobných případů srbské duševnosti
píše Krasnucha, víděl jsem ne dvoje nebo
troje, nýbrž velmi mnoho. Vidám je dosud
zde, v Ochridu, skoro každý den se něco po-
dobného přihodí, neboť sem neustále přivádějí
celé hromady zajatých vojínů, hladových
utýraných.
Tento dobrý, slovanský, svobodný náro
srbský získal Krasnuchovo srdce tak, že
únoru t. r., když byl amnestován, rozhodl se
že se nevrátí do Ruska. O tom si zaznamenal
„V trudných dobách mého utrpení tato země
přijala mne a přitiskla na hruď jako vlastníh
syna. Zde já i svoje kostí složím. S tímto ná-
rodem je hodno žít i umřít.
Osud tomu chtěl, že velmi záhy mez
Srby umřel. Turečtí zajatci přinesli do Ochri-
du skvrnitý tyf a dr. Krasnucha, lidumilně je
ošetřuje, stal se obětí svého povolání i své
slovansko-křesťanské lásky k bližnímu.
Počet Poláků v Prusku
Přes všechno pronásledování Poláků v Prusku
neubývá. Poslední sčítání lidu r. 1910, o němt
právě uveřejněna je zpráva, udává počet osob
polského mateřského jazyka v zemích pruských
3.500.621. Kromě toho přihlásilo se 200.913 tako-
vých osob, které udávají polský a německý jazyk
ako mateřský, potom 203.760 »Mazurů« (prote-
stantských Poláků) a 108.927 Kašubů, tedy do-
hromady možno počítat všech Poláků v Prusku
4.014.221 duší, což je při 40.165.219 obyvatelích
Pruska počet jistě značný. (Čechů při posledním
sčítání v Prusku bylo napočítáno 107.401.) Jak
Poláků rok s roka při ývá, ukazují údaje za po-
sledních 20 let: r. 1890 napočítali 3,025.507 Po-
láků, r. 1900 3,470.000, r. 1905 3,768.841, r. 1910
4.014.221.
Srba
doktor
Krasnuch
Mazur
Polák
Čecho
Ochrid
Rusko
Prusko
Prusek
10
article
Němečtí a francouzští socialisté.
Němečtí a francouzští socialisté.
Je zajímavo pozorovati, jak rozdílně si počíní
sociální demokracie německá a francouzská vůč
nynějšímu sesílenému zbrojení v obou zemích,
némž byl učiněn počátek vojenskými předloham
německými.
Vedení německé sociálně-demokratické strany
se neodhodlalo k žádné rozhodné akci proti vlád
ním předlohám, a když v těchto dnech radikálněj
ší skupina ve Štutgartě přijala obrněnou resoluci
aby sociálně-demokratická frakce v říšském sněmu
zahájila obstrukci proti vojenské předloze, i vy-
zvala předsednictvo strany, aby se chopilo silněj-
ších prostředků a organisovalo také hromadnou
stávku, odpověděl na to ústřední orgán strany
„Vorwärts“ vyhýbavě, že použití obstrukce by byl
nedostatečný prostředek, poněvadž prý při platném
jednacím řádu a sevřené měšťácké většině je v-
spěch vyloučen, a také použití hromadné stávky
prý se v celkové straně nepokládá za prostředek
jenž by byl vhodný k zamezení vojenských před-
loh. K tomu prý nyní a v této otázce nejsou dány
předpoklady, které vůbec vůdčími orgány strany
nemohou být zjednány, nýbrž musí samy vzejít
z politické a sociální situace.
Vorwärts
11
article
Ústřední vedení strany se tu prostě vyhýbá
horké kaši, a ještě příznivější je pro oportunistické
smýšlení německé socialistické demokracie článel
poslance dra. Südekuma v měsíčniku „Diskussion““
kde poukazuje, že by odpůrcům přímých říšských
daní bývalo milejším, kdyby se sociální demokra-
cie byla uvázala na „politicky neplodnou“ formu-
li: „Tomuto systému ani muže, ani groše.“ Z toho
však tentokráte nebylo nic. Na to pokračuje:
„Strana spíše svými povolanými mluvčimi při té-
to příležitosti dala opětně vyložiti své stanovisko
k otázce obrany vlasti. V Německu.
možno celkem říci, není jediného člo-
věka, jenž by sv ou vlast chtěl bez
brannou vydati cizím útokům, zejmé-
na žádného sociálního demokrata.
Tímto tonem pokračuje článek dále, poukazuje s
že spciální demokracie první i posud jediná z vel
kých stran odevždy ve svém programu stavěla po-
žadavek použití posledního, obrany schopného mu-
že, a na konec se praví: „Sociální demokracie
bude radostně chrániti vlasti musí ji ovšem pro
většinu příslušníků národa teprve dobýti, neb
řekněme: utvořiti.
Tak mluví sociální demokraté němečtí, a jak
si naproti tomu počínají sjednocení socialisté fran-
couzští? Ve Francii všeobecný dělnický svaz a je-
ho organisace „Sou du soldat“ provádí protivojen-
skou agilaci v kasárnách, svádí k deserci a odepře-
ní vojenské povinnosti, nyní pak ordanisuje vojen-
ské demonstrace proti podržení dosluhujícího
ročníku ve zbrani a proti předloze o tříleté vo-
jenské službě. K jakým cílům se při tom směřuje.
vysvítá z rozmluvy, kterou měl nedávno redak tor
„Humanité“ Morizet v Kolmaru s poslancem a ře-
ditelem „Nouvelliste d'Alsace - Lorraine“ Wetter-
léem. Morizet pravil, že protimilitarismus činí mno
d ' Alsace
Lorrain
Německo
Francie
Wetter
všeobecný dělnický svaz
12
article
hem větší pokroky, než se myslí. U pluku, kde
sloužil, i u jiných, ponechají prý si vojáci první
koule pro důstojníky. A pak bude prý snadne
zmařiti mobilisaci. Kdyby se na příklad vyhodi
most do povětří v Troyes, bylo by veškeré spojen
armády první linie přerušeno.
Obsah tohoto rozhovoru přinesla „Liberté
načež se v „Humanité“ objevilo popření, ale po-
slanec Wetterlé na dotaz pařížských listů potvrzu-
je zprávu „Liberté“ a jmenuje i svědka Grum-
bacha, v jehož přítomnosti Morizet ony výroky
pronesl
Francouzští socialisté hlásají přímo vlasti-
zradu, kdežto němečtí horují o obraně vlasti,
proto je samozřejmo, že všechny slušné živly ve
Francii staví se po bok vlády, která činí roz-
hodná opatření proti zločinné propagandě sociali-
stické. Také Clemencenu zahajuje ve svém listě
vlasteneckou kampaň a vyslovuje se pro to, aby
anarchisté a ostatní bojovníci protivlastenectví
armádě byli napříště pozorně střežení.
Troyes
Francie
13
article
Násilnický režím v Elsasko-Lotrinsku.
Násilnický režím v Elsasko-Lotrinsku.
Vláda olsasko-lotrinská, která má nyní prot
sobě všechny politické strany v zemi a chce chy-
stanými výjimečnými zákony na obmezení svobody
spolčovací a francouzského tisku opětně zavěsti
diktaturu, dopouští se vůči domácímu obyvatelstvu
francouzskému takových přehmatů, že i soudy je
musí napravovati. V poslední době stalo se několi-
krát, že soudy byly nuceny desavouovati vládu
Tak proces, zahájený na podnět vlády proti red-
aktoru listu „Nouvelliste“, jenž nazval ministra
vnitra Maudla spolupracovníkem „Rheinisch-West-
phaelische Zeitung“, skončil osvobozením žalova-
ného a v těchto dnech byl soudem v Metách osvo-
bozen předseda vládou rozpuštěného spolku „Sou-
venir alsacien-lorrain“. Soud v Kolmaru též v těch-
to dnech odsoudil chefredaktora „Strassburge
Post“ k pokutě, poněvadž urazil posl. Wetterlé pro
jeho přednášky ve Francii, pro které byl kaceřo-
ván Němci i vládou. Při tom však si vláda zjed-
nala aspoň to „žadostučinění“, že dala za-
tknouti a vypověděti francouzského spisovatele
u nás známého přáteistvím k Čechům Fréderica
Régameye, jenž byl přítomen soudnímu líčení
Kolmaru a stal se nepohodlným, že se zabývá otáz-
kami Elsasko-Lotrinska
Toto řádění vlády v říšských zemích budí
odpor i v německých kruzích, pokud nejsou zasle-
peny chauvinismem. „Koelnische Volksztg.“ na-
psala po rozsudku metském, že režim Wedel-Bu-
lach je odsouzen, a „Frankí. Ztg.“ soudí, že po
výsledku interpelací v 2. sněmovně má vláda ve-
škeré důvody, aby co nejrychleji opustila pole své
působnosti.
Maudl
Rheinisch West
Němec
Čecho
Fréderica Régamey
Wedel
Elsasko
Lotrinsko
Francie
Strassburge Post
Koelnische Volksztg
phaelische Zeitung
14
article
Úhrada vojenských nákladů ve Francií.
Úhrada vojenských nákladů ve Francií.
Radikální a radikálně-socialistická oposice ve
francouzské sněmovně připravila návrh, směřující
k tomu, aby úhrada mimořádných vojenských vý-
loh byla přesunuta výhradně na majetné třídy. Dle
tohoto návrhu měl býti bez zřetele na návrh
dani z příjmu, ležící v senátě, každý příjem, jenž
v roce 1912 činil nejméně 5000 franků, stižen dáv-
kou jednou pro vždy na zvláštní výlohy vojenské.
což jest obdobou válečné kontribuce v Německu
Vzestup dávky měl dosahovati až 25 procent.
Vláda však využila předčasného uveřejnění
tohoto plánu oposice a přímo improvisovala vlast-
ní návrh, jímž se zavádí vzestupná daň z příjmu
převyšujícího 10.000 franků, která má vynésti přes
70 milionů ročně, čímž se uhradí annuity půjčky
1 milliardy franků, určené na národní obranu
Sazby daně mají stoupati od 1 procenta u příjmů
do 50.000 franků na 2 procenta u přijmů do
100.000 franků a na 3 procenta u vyšších příjmů.
Tím byla prozatím zažehnána hrozící krise
neboť za těchto okolností musíla oposice připustit
přikázání vládní předlohy rozpočtovému výboru
Francie
Německo
15
article
Ze školské komise sněmovní.
Ze školské komise sněmovní.
[Zpráva Pražské sněmovní korespon dence)
Referentský komitét permanentní komise
školské
konal dne 29. května schůzi, v níž předevšim
vznt na vědomí přípis zemského výboru ze dne
13. května 1913 čís. 45.869 o změně zákona sub-
stitučního ze dne 18. září 1899 č. 60 z. z. V tomto
přípise se sděluje, že ministerstvo kultu a vyučo-
vání oznamuje zemskému výboru král. Českého,
že vláda, důsledně trvajíc na dosavadním svém
názoru, vyhražuje si projeviti své stanovisko
této otázce do té doby, až dojde osnova zákona
vypracovaná permanentní komisí školskou. K tomu
dodává zemský výbor, že vzhledem na toto sta-
novisko c. k. vlády a se zřetelem na to, že zatím
perma entní komise školská zahájila již jednán
o ustanoveních o substituci jakožto části zákona
o právních poměrech učitelstva, odpadá také vy-
jádření zemského výboru.
16
article
K usnášení byla předložena důvodová zpráv
zpravodaje posl. Morawtze k VII. části zákona
o platech učitelských. Tato důvodová zpráva byla
bez podstatného dodatku schválena. Pak následo-
vela závěrečná revise celého zákona o platech
učitelských, a to oddílu I. až včetně VIII. i s pře-
chodními ustanoveními článků 1l. až V., usne-
seními zemského sněmu a podanými minoritními
voly.
V odstavci VII. (obsahujícím předpisy o zá-
slupcích) byl ku § 135. odst. 2. usnesen tento nový
dodatek:
»Jestliže taková učitelka ručních prací stane
se nezpůsobilou ke službě nebo zemře, vrátí se
jí nebo jejím dědicům zaplacené již příspěvky
učitelské pensijní pokladně.
V příští schůzi ref. komitětu, která se kon
v pátek dne 30. května o 10. hod. dopol., bude
poslední odstavec zákona o platech učitelskýc
(o právních poměrech učitelů, nále žejících branné
moci) podroben závěrečné revisi, a také důvodov
zpráva zpravodaje posl. Morawtze k tomuto od-
stavci bude předložena ku projednání a usnesení
Morawtz
17
article
Ze strany.
Ze strany.
Místní organisace národní strany svobodo-
myslné v Praze pořádají společně se Staro-
městským Občanským klubem v úterý dne
3. června o 8. hodině večerní ve velkém sále
Obecního domu u Prašné brány politi-
ckou schůzi, na které promluví říšskýa
zemský poslanec JUDr. Karel Kramář „O ny-
nější politické situaci“. — Členové veškerých
místních organisací národní strany svobodo-
myslné v Praze a předměstí se žádají, by téte
schůze se zúčastnili.
Praha VII. Mladá generace konala 28
května členskou schůzi v rest. p. Nováka (hote
Metropole), na které promluvil kol. JUC. J. Jirsál
„O živnostenském úvěru“. Schůzi přitomen by
předseda organisace místní pokrokové mládeže
Omluven byl p. red. Kamelský. Po přednášce kol
Jirsáka rozvinula se debala, které se účastnili kol
Frumar, Jirsák a Teyšl. Potom přikročeno k orga-
nisačním věcem.
Karlín. Šírší důvěrnický sbor místn
organisace má schůzi dnes v pátek o 8. hod. več
v restauraci „u Pešků“ (Vítkova ul.). Na programu
1. Nový organisační řád strany. 2. Zprávy o čin-
nosti od poslední schůze. 3. Záležitosti organisační
— Přítomnost všech- pp. členů nustnal
Místní organisace nár. strany svobodomyslne
v Dejvicích koná dnes v pátek o 8. hod. veče
pravidelnou schůzi důvěrnickou v místnosteck
spolkových „u Müllerů“. Páni důvěrníci se žádají
by se v plném počtu dostavilil
Místní organisace nár. strany svobodomysln
na Smíchově pořádá 2. června vycházku ku pro-
hlídce zdýmadla u Židovského ostrova. Schůzka
půl 7. hod. več. u administrační budovy kanali-
sační komise (bývalý mlýn) v Nábřežní ulici. O od-
borný výklad postaránol Hosté, uvedení členy on-
ganisace, vítánil Pp. důvěrníky prosíme, aby n
vycházku upozornili členy organisace.
JUDr
Kramář
Novák
J Jirsál
Kamelský
Jirsák
Frumar
Teyšl
Pešek
Müller
Praha
Karlín
Vítkov ulice
Dejvice
Smíchov
organizace národní strana svoboda
městský občanský klub
18
article
Odbor hřbitovních zřízenců nár. strany svo-
bodomyslné konal 21. a 28. t. m. organisační schů-
zi; vyřídil přípravné práce k rozšíření organisační
činnosti a odsoudil nepoctivé psaní „Č. S.“, jakož
i „P. L.“ Výroky bývalých stoupenců „č. S.“ při-
jaty s povděkem a odsouzena veškerá demagogie,
kterou tato strana provádí pouze z nenávisti, že
členové nynějšího odboru dobrovolně se při-
hlásili do nár. strany svobodomyslné. Dále stano-
ven den 29. června ku pořádání velké zahradní
koncertní zábavy v restauraci „u zeleného stro-
mu“ v Olšanech a projednány důležité akce pro
dobu zimní. O práci organisační, jakož i posled-
ních událostech na radě říšské, zejména o změně
politiky agrárního klubu promluvil člen org. od-
boru p. ofic. Kučera a jeho vývody přijaty sym-
paticky za souhlasu všech přítomných; zároveň vy-
slovena důvěra našim zástupcům na říšské radě
za vykonanou práci. Konečnými slovy delegáte
org. odboru o společné práci organisační, spoléha-
jící jedině na sílu a obětavost vlastních lidí, která
dojista nezklame do budoucna a podá nejlepší dů-
kaz lásky ke straně a národu — byla zdařilá schů-
ze o 11. hod. več. ukončena.
P L
Kučera
Olšany
Č . S
19
article
Ze živnostenských odborů. Ústředí. Pravi-
delná schůze presidia konala se za hojné účasti
řízením předsedy p. kom. r. Vaníčka 26. t. m
Po vyřízení většího počtu dopisů podával taj
odb. zprávu o několika záležitostech. Mimo jiné
oznámil, že 19. t. m. podával podrobnou zprávu
o činnosti živnostenských odborů akčnímu
výboru strany. Zpráva vzata byla s uspoko-
jením na vědomí a k různým předneseným přáním.
živnostnictva se týkajícím, zaujato vyhovující
stanovisko. — V záležitosti zajištění pohle-
dávek stavebního živnostnictva na-
vázány styky s Ústředním spolkem živnostníků
moravských v Brně. Usneseno, po propracování
obsáhlého materiálu svolati širší schůzi staveb-
ního živnostrictva, aby z ní vyšel popud k dů-
razné činnosti v tom směru, aby konečně důležita
potřeba tato byla uskutečněna. — V dalším prů-
běhu schůze jednáno o valném shromáž-
dění delegátů živnostenských od-
borů nár. strany svobodomyslné, kter
se bude konati 15. června t. r. v pře-
náškovém sále Obecního domu král.
hlav. města Prahy. Schváleny tajemníkem
předložené návrhy pozvání a usneseno, jelikož jd
o schůzi výlučně pracovní, upustiti od zvan
hodnostů a korporací. Větší část místních živno-
stenských odborů oznámila již počet zvolených
delegátů a jest vzhledem k velikému významu
tohoto valného shromáždění nevyhnutelně nutno.
aby tak učinily v nejbližší době i odbory
organisace ostatní. Na základě tohot
oznámení bude místním organisacím a živnosten-
ským odborům zaslán příslušný počet pozvání
legitimací, jež mají organisace zvoleným delegátům
doručiti a jich skutečné účastenství zajistiti.
Vaníček
Praha
akční výbor strana
spolek živnostník moravský v Brno
obecní dom
20
article
Výborová schůze odboru státních úřadníků
úřadníků státních drah konala se 23. května za
předsednictví presidenta pana Krause. Probrána
byla řada záležitostí rázu osobního a pak znovu
podaný podnět, aby do státní berní služby byli
přijímáni výhradně uchazeči, kteří odbyli studi
středoškolská. Debatováno bylo také podrobněji
o chystaném sjezdu všeúřadnickém a o účelném
zařízení »Hlídky úřadnické«. Ve všech těchto vě-
cech stala se usnesení. Den příští schůze oznám
se pánům členům výboru písemně.
Z Prahy VII. Místní organisace konala minulý
týden schůzi užšího důvěrnického sbor
za předsednictví rev. Titěry. Předseda, zahájiv
schůzi, promluvil o posledních událostech a o kro-
cích, jež podniklo okamžitě presidium. Zmínivs
o postupu jednotlivých stran, pojednal o důvodech
pro i proti oposicí, a podal tři návrhy presidi
ke schválení sboru důvěrníků: Místní organisace
národní strany svobodomyslné spolu s Občanským
klubem v Praze VII, žádá akční výbor strany
český klub poslanecký, I. by vzhledem k vážnosti
sítuace na říšské řadě i v národě českém samém
přičinil se vší váhou a silou svého vlivu o to, by
nalezly se cesty, které by vedly ke společné po-
radě všech poslanců českých, na níž by usnose
byl, pokud možno jednotný postup politiky české
Kraus
Hlídek
Titěra
Praha
občanský klub v Praga
strana český klub poslanecký
21
article
II. Svolán budiž v nejkratší době sjezd důvěrník
strany celého království Českého, by vyslechl
zprávu o dnešní situaci, aby pak důvěrníci mohl
detailně informovati vrstvy voličstva o nynějším
stavu věci. Důvěrníci také předložte sjezdu zprávu
o dnešních poměrech v organisacích. III. Presidium
se zmocňuje, by v případě potřeby tlumočilo dů-
vody tohoto usnesení na kompetentních místec
osobně. — V debatě pronesli své názory zejména
pp. poslanec inž. Schiller. Mach, měst. radní
Pešek. Türkott a Čámský, načež jedno-
myslně hořejší návrhy schváleny. Usneseno, by
plenární schůze členská svolána byla v červnu.
Schválena zpráva jednatele p. F. Weyrost k
o došlých a vyřízených připisech a běžné agendě
Sbor důvěrníků při té přiležitosti důtklivě žád
členy strany, by sami ze své iniciativy podporovl
jeho práci, by se všemi návrhy a přáními se na
obraceli, aby vždy a všude konali svou povinnos
strannickou. Mezi jiným žádá za pilnou agitae
členskou a rozšíření „Občanských Listů“ mezi v-
škeré příslušníky.
Ing
Schiller
Mach
Pešek
Türkott
Čámský
22
article
Politická schůze v žižkově.
Politická schůze v žižkově.
čilá organisace nár. strany svobodomyslné
Žižkově ve snaze informovati své členstvo o po-
sledních událostech politických a o osudu služební
pragmatiky pro státní zaměstnance, uspořádal
četně navštívenou schůzi členskou v pondělí 26.
t. m. o 8. hod. večer v sále restaurace „U bílého
beránka“ v Žižkově. Schůzi zahájil předseda orga-
nisace náměstek starosty města p. J. Kotlan
uvítáním přítomných a představil prvního referenta
říšského poslance p. F. Kratochvíla.
J Kotlan
F Kratochvíl
Žižkov
23
article
Poslanec Krafochvíl,
Krafochvíl
24
article
uvítán bouřlivým potleskem, promluvil nejprveo
politické situaci s hlediska zahraniční politiky. Za-
hraniční situaci dlužno posuzovati pod dojmem ví-
tězné války balkánských národů. Zde poukazuje
řečník na chování se v záležitostech balkánských
Německa a říše naší, promlouvá o anexi Bosnya
Hercegoviny, o ztrátě Novo-Pazarska a srovnává
diplomacii rakouskou a ruskou. Řečník promlouvá
dále o trojspolku a trefně poznamenává, že tichým
společníkem trojspolku bylo Turecko. Při anex
Bosny pomohlo nám Německo a od té doby pozo-
rujeme značný vliv sousední říše na politické po-
měry zdejší. Národ náš zaplatil velký účet při
anexi následkem nešťastných projevů národně-so-
ciálních. Po anexi Bosny činili Slované balkánšt
přípravy k válce. Vídeň přála vitězství Turkům
ve Vídni se myslilo, že státy balkánské budou
Turky zničeny. Mluví o štvaní německých, hlavně
křesťansko-sociálních listů, které si vedly ne ne-
křesťansky, ale úžasně barbarsky. Rakousko ztra-
tilo sympatie na Balkáně — ztratilo tam obchod.
Německo obého nabylo. Ne růžově vypadají poli-
tické poměry vnitřní. Němci, majíce oporu v říši
sousední, provozují politiku sjednocenou proti Slo-
vanům vůbec, proti Čechům zvláště. Naproti tomu
solidarita slovanská v Rakousku je ubohá, je dosud
ideálem. V menším obraze jeví se úžasná nesolida-
rita u Čechů samotných. V národě našem 13
různých politických stran se vzá-
jemně potírá, místo, aby pracovaly za společ-
ným cílem pro lepší bytí národa. Pak ovšem celko-
vý výsledek politiky české nemůže žádný býti
Bosnya
Slovan
Turek
Němec
Čecho
Německo
Turecko
Bosna
Vídeň
Rakousko
Balkán
25
article
Oproti tak silnému nepříteli, jakým jsou Němei
nutno prováděti politiku reelní a n
politiku planou, politiku ulice, hese
a prázdných frází. Strana naše má plné po-
chopení pro veškeré otázky nejen národnostní, nýbrž
i hospodářské a sociální. Řečník poukazuje n
dvojí loket vlády rakouské, která pro výdaje na
vojenské potřeby má po ruce stamiliony, pro úřad-
nictvo nemůže sehnati 32 milionů. Strana naše při-
stoupila na úhradu pro výdaje, spojené se služební
pragmatikou, a bude hlasovati z tohoto důvodu
pro malý finanční plán, jakož i aby země do-
staly své úděly. Mnohé strany a to zejména
národně sociální — provozují politiku ulice, která
se lidu více líbí. Poslanci ti staví zájem strany .
na místo prvé, nechávajíce zájem jednotlivých
vrstev národa stranou. Nastiňuje posluchačstvu
obraz politický z doby nejposlednější, kdy agrár-
níci vydali heslo: do oposice. Politika naše na-
prosto oposicí nevylučuje, ale my chceme, aby opo-
sici určovala většina, buď všichni do oposice.
nebo všichni pro práci parlamentní. Strana
naše se naprosto podrobí většině, ať se tato usnese
na taktice té neb oné. Přál bych si jen, konč
řečník povzneseným hlasem, aby zvítězil ná-
zor o společné práci a o společné zod-
povědnosti. Kádr disciplinovaných poslanců,
zřízený na podkladě majority, může něco zname-
nati. Šlane-li se skutkem takový jednotný klub,
nechť mu voliči dají důvěru, neutvoří-li se, pak
nechť voličové soudí. Posl. Kratochvil byl za svoji
opravdu obsažnou a situaci vystihující řeč odměněn
zaslouženým polleskem.
Předsedající nám. p. Kotland uděluje slov
druhému referentovi generálnímu tajemní-
ku strany panu
Posl
Kratochvil
26
article
F. Sísovi.
F Sís
27
article
Před dvěma roky vstoupili jsme do volebníh
boje s programem pro jednotný postup delegace
české na půdě vídeňské a pro změnu systému vlá-
dy Bienerthovy, vládnout bez nás a proti nám. P
pádu Bienerthově, když jeho nástupce Gautsch
prohlásil, že bez Čechů a dokonce proti Čechům
nelze vládnout, majorita poselstva provozovala po-
litiku volné ruky, to jest, ani politiku vládní, ai
vždy a při všem oposiční, nýbrž každý čin, každou
předlohu vládní posuzovala dle obsabu jejího
dle výsledku v zájmu české věci. Tato taktika byla
utvrzena při zahájení dohodovacího jednání. Vyli-
čuje postup vyjednávacích porad až do 17. srpna
m. r., kdy vyšel výnos Hochenburgerův, porušující
příměří česko-německé, kdy fakticky nastal kone
jednání
Dnes, kdy je jasno, že elapa vyrovnací je u-
končena, dává průběh a výsledky jed-
nání velkou satisfakci našim zástup-
cům, v jednání zúčastněným, za pode-
zírání, zrádcování a za veškeré úto-
ky, neboť není nejmenší pochyby o tom, že z-
stupci naši neuchýlili se od linie při zahájení porad
vytčené, že nesmí býti dotčeno jednotv
a nedílnosti království, že nesmí býti
dotčeno rovné právo českého jazyka
v celé zemi a že musi býti provedena
volební oprava, a právě na rozhodnosti
neústupnosti našich zástupců v těchto otázkách
je věcná příčina zmaru jednání.
Bienerthův
Gautsch
Čecho
Hochenburgerův
28
article
Nepříznivý stav vyjednávací od srpna loňské-
ho roku měl vliv na poměr poslanců v parlamentě.
který se zhoršoval, když jednotlivé resorty mini-
sterské stále překročovaly linii objektivity slibo-
vané i zaručované ministerským předsedou. Ve
straně naší tento směr politiky sle-
dován byl velmi bedlivě a na sjezdu zem-
ských důvěrníků 27. dubna bylo učiněno usnesení
že má býti poměr poslanců k vládě revidován,
dle toho, jak se vláda bude chovati ku požadav-
kům českým a dle toho, jak zasáhne k uspořádání
rozháraných poměrů v Čechách. Bylo počítáno již
tehdy s pravděpodobností změny taktiky, ale
ovšem naprosto nepředstavovali jsme si provedení
eventuální změny způsobem, jak se to stalo. Parla-
mentní oposice vážná a rozhodná znamená všemi
parlamentními prostředky potírati vládu při každé
její předloze a vůbec při každé příleži-
tosti usilovati o její porážku. Poselstv
musí míti jasný cílprobudoucnost a musí
vědět, co učini, podaří-li se porazit vlá-
du. Oposice vážná znamená však také, že nesm
býti seslabována žádnými akcemi u vlády
jako je obléhání kanceláří ministerských v četných
záležitostech veřejných i osobních, a v době opo-
sice má poselstvo jedině parlamentních prostředků,
shodujících se s oposičním stanoviskem, užívatik
jednání, ať s vládou či jednotlivými jejími členy.
Čechy
29
article
Dnešní proklamovaná oposice ni-
čeho z tohoto nepřipravila. Byla zahá-
jena v době, kdy poslanci mají splniti celou řadu
slibů, učiněných různým stavům, krajům, městům.
a tyto sliby nemohou plniti, půjdou-li ihned do
oposice. Oposice neví, jakou má si dát organisaci
a naprosto jsou si odporující názory o cílech opo-
sičních. V tomto smyslu provedla naše
strana kritiku toho postupu, Z radikál-
ních stran usilovali, aby svedli myšlení voličstva
na cestu, že naše strana nechce se podrobit majo-
ritě poselstva a že chce proti všem a na vlastní
pěst provozovati politiku vládní. Dnes již u k a-
zuje se, že nejsme to my, kteří chceme
solidární postup českého poselstva
kazit, nýbrž že jsou to ti, kteří jménem cel-
národní discipliny první proti nám se svými útoky
se vrhli. Jakkoliv nemáme té víry i naděje v Jed-
notný klub poslanců, jako před posledními volbami.
30
article
přece strana naše považuje za svou velkou povin-
nost vůči voličstvu českému, vynaložiti vše k do-
cílení jednotné organisace, neboť je si vědoma, j ak
mnoho znamenala by v parlamentu ví-
deňském velká pracovníjednotka po-
slanecká, ukázněná a vedená jediným
cilem. prospěchu celku národniho.
Po této řečí, bouřlivým souhlasem akklamova-
né, promluvil jednatel organisace p. inž. Vencl
o tom, jak si někteří voličové představují oposici.
Na jedné straně mají poslanci představitele vlády
zničiti, na straně druhé však posílají tytéž poslan-
ce, aby s prosebným archem v ruce jim vymáhali
různé koncese, subvence atd. To přece nejde. Bud
cílevědomá oposice, nebo plodná práce parlament-
ní. Se státními úřadníky provozují radikální strany
úžasnou demagogii. Nejdříve odhlasovaly zákon o
drahotním přídavku pro státní zaměstnance, ale
ihned hlasovaly proti rozpočtu, ve kterém příslušná
položka byla zařazena. Rovněž tak se to más
pragmatikou. I radikálové hlasovali pro tento zá-
kon. Když však nyní se má uskutečnit hrazením
výloh z malého finančního plánu, naši radiká-
lové ohlašují ostrou oposici proti
plánu, čili ohlašují oposici proti uzákonění
pragmatiky, čili jeví se býti zjevnými
nepřáteli oproti státním úřadníků m.
Ing
Vencl
Buda
31
article
Národní strana svobodomyslná se zaručila státním
zaměstnancům, že bude pracovati na uzákonění
služební pragmatiky. A tento slib prohlášením, že
bude hlasovati pro malý finanční plán, také čestně
dodrží. Z tohoto jednání je patrno, která strana
je opravdovým zastancem státních zaměstnanců.
V naší straně jest jedině místo pro státního úřad-
níka a zřízencel Pak navrhl řečník následující
resoluci:
„Mistní organisace nár. strany svobodomysl-
né v Žižkově ve své členské schůzi dne 26. květ-
na 1913 konané po vyslechnutí referátů poslanc
p. Kratochvíla a gen. tajemnika strany p.
Síse, se jednomyslně usnáší: Plně souhla-
síme s taktikou českého klubu. Vy-
slovujeme poslancům národní stra-
ny svobodomyslné plnou důvěru
žádáme je, aby pracovali k utvořen
jednotného klubu všech českých po-
slanců na radě říšské, ve kterém by
se názorům majority menšina mu-
sila naprosto podrobiti. Neboť jen
v jednotě proti nepříteli je naše ví-
tězstvíl
Dále žádáme, aby poslanci strany na tom
pracovali, aby konečně upraveny byly služeb-
ní poměry státních zaměstnanc
neboť kategorie tyto bezměrnou bídu dále sná-
šeti nemohou.
Zároveň žádáme poslance na sněmu král.
Českého, abý setrýsli na svých stanoviskůch
projevených ve školské komisi ohledně
právních a hmotných poměrů uči-
telstva v král. Českém.
Navržená resoluce jednomyslně schválena. —
Když byl promluvil ještě věcně oficiál p. Dvořák
skončil předsedající poděkováním řečníkům i člen-
stvu organisace a vybídnutím k další účinné práci
zdařilou tuto schůzí.
Kratochvíl
Sís
Dvořák
Žižkov