1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek 30. května 1913.
Praha
4
article
daranniavečerni listy
předplání sa
V Praze v administracii
na máslo. . . . . . 2 K-
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí donáškou
na měsíe.
na čtvrt lota : . . . 7 K eh
ve filiálkách
na máslo . . . . . 9 K B0
Poštorur
za měslo.
ne čevr ieta ! . . . K eo
u dvoji zásílkon
na měslo,
na čtvrt iesa : . . K S
české veřejnusti v království Českén!
Nebývale zlá doba postihla velká naše
ústředí národní práce.
Roztříštěnost sbírek veřejných a stále
nové sbírky i na účely druhořadé a namnoze
i nedůležité, ano třeba pro dnešní dobu
i zbytečné, vedla k těžkému poškozování
našich národních nezbytností. Proto vydala
Národní rada česká zásady pro novou
úpravu sbírek a to prozatím v zemském
obvodu království Českého, kteréžto roz-
hodnutí bylo přijato všemi, kdo jsou zpraveni
o rostoucím skutečném nebezpečí, velmi
příznivě.
Praha
5
article
Všeobecnou naznačenou roztříštěností
sbírek, dále pak i přetižením obětavé části
české veřejnosti v době nebezpečí v období
právě minulém stalo se, že nezbytná česká
obrana národní jest ohrožena přímo ve svých
základech:
Ústřední Matice školská, pečující jako
společné naše národní ústředí o české své-
pomocné školství hlavně v království Českém.
markrabství Moravském a vévodství Slezském.
jakož i jednotlivé Matice s ní sdružené, —
naše Národní jednoty severočeská a pošu-
mavská, pracující pro národnostní, osvětnou
i hospodářskou obranu českých menšin na
nejohroženějších posicích království Českého
i celého Slovanstva, — Menšinový základ
České obce sokolské pro pomoc ohroženým
jednotám jako důležitým střediskům národního
života v území menšinovém v zemích koruny
české i mimo tyto země, — Spolek »Ko-
menský« ve Vídni, starající se v Dolních
Rakousích, zvláště pak ve hlavním říšském
a sídelním městě Vídni svépomocnou oběta-
vostí o národní vzdělání českých díteka
bojující proti germanisačnímu postupu, stále
bezohlednějšímu, — jakož i další důležité
národní korporace naše — uznavše jedno-
myslně, že takového nebezpečí pro národní
českou obranu jako dnes, posavad ještě ne-
bylo: usnesly se po vzájemné dohodě, aby
místo jednotlivých a náhodných sbírek těch
kterých korporací, uspořádána byla rychle
všeobecná sbírka společná, z níž by se
dostalo podílu všem jmenovaným ná-
rodním korporacím; zároveň má býti pama-
továno přiměřeným podílem i dalších žadatelů
a důležitých národních účelů, o nichž roz-
hodne Národní rada česká.
Vídeň
Dolní Rakousy
spolek » komenský
hodnout národní rada
6
article
Podepsaná národní ústředí vznášejí tudíž
ke všem slavným korporacím, společnostem
i jednotlivcům bez rozďílu snažnou žádost
za rychlou pomoc peněžitou a Národní rade
česká dle jednomyslného svého usnesent
z 21. května 1913 prohlásivši dle nové úpravy
sbírek v království Českém mimořádnou Spo-
lečnou sbírku tuto za národní nezbytnost.
doporučuje ji nejvřeleji všem věrným Čechům
v celé zemské oblasti království Českého.
Jednotné sbírky tyto buďtež ve všech
obcích ihned českými národními korporacem
místními za společné dohody organisovány
a prováděny. Výtěžky hromadných sbírek
těchto, jakož i dary jednotlivců buďtež za-
sílány s označením:
Čecho
7
article
Společná sbírka národní
Společná sbírka národní
výhradně a přímo jenom: Městské spoři-
telně pražské, Praha I., Rytířská ul. 29
a to nejlépe složenkou poštovní spořitelny
č. 53.881.
Z důvodů zásadních a pro urychlení
sbírky nebuďtež ve prospěch této »Společné
sbírky národní« pořádány žádné slavnost
nebo zábavy.
Číslované a ověřené sběrací listiny Spo-
lečné sbírky této zasílá: Výkonný komitét
»Společné sbírky národní« v Praze I.-331.
rytířský ulice
Praha
Praha I
8
article
Ríšská rada.
Ríšská rada.
Postanecká sněmovna.
(Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.)
Z Vídně, 29. května.
Povšechná politická debata
která byla navázána na 1. čtení zatímního
rozpočtu pro druhou polovinu tohoto roku
byla dnes záhy odpoledne skon-
čena. Potom bylo zatímní budžetn
provisorium přikázáno výboru.
jenž pozítří je vezme v poradu. Sněmo vna
se pak velkou většinou usnesla
zamítnuvši veškeré návrhy opač-
né, přijati návrh předsedy dra. Syl-
vestra, kombinovaný návrhem
křesťanského sociála Finka, aby
po pověření několika voleb a po 1. čtení ná-
vrhu na pololetní zatímní jednací řád, zahá-
jena byla obecná společná debat
o těchto částech finanční refor-
my: o dani lihové, o zemských údělech,o
dani z osobního příjmu, o dani z automobilů.
o dani ze šumivých vín a o dani z totalisatorů.
Hlasování bylo velmi zajímavé. Vytkneme
hlavní a důležité jeho momenty: Poslanec ru-
sínský dr. Petruševič učinil návrh, aby
se nejednalo teď vůbec o finančním plánu,
nýbrž aby se napřed vyřídily návrhy rozpo-
čtového výboru na zřízení vlašské právnické
fakulty v Terstu. Posl. Seitz navrhl, aby se
nevykonala společná generální debata, věno-
vaná všem šesti částem malého finančního
plánu, nýbrž aby se napřed konala rozprava
všeobecná jen o dani z osobního příjmu, po-
tom aby se jednalo o každé části finančního
plánu zvláště. Jmenem Slovinců prohlásil dr
Korošec, že sdílejí stanovisko, kte-
ré tlumočil a zdůraznil v koníe-
renci klubovních předsedů dr
Kramář, že má býti finanční plán projed-
nán celý a to hned.
Finek
doktor
Petruševič
Posl
Seitz
Slovinec
Vídeň
Terst
Postanecká sněmovna
vlašský právnický
doktor Kramář
9
article
Zjevy, jakéž ukázaly se při hlasování
těchto připomenutých podnětech a hlavně ná-
vrhu Sylvestrově-Finkově, jsou velmi po-
zoruhodné. Nikoli Vlachové žádali, aby se
zákon o jejich fakultě právnické bez průtahu
sněmovnou schválil, ba zástupci města Terstu
nebyli ve sněmovně. Návrh ten podal Rusín
s úmysly patrně očividně obstrukčními proti
zemským údělům vůbec a proti zemskému
údělu pro království haličské zvláště. Pro
tento návrh rusínský na prospěch přednosti
vlašské fakulty právnické před projednáním
Iinančníha plán, zabezpežujícího konečné
aktivování služební pragmatiky státním slu-
žebníkům a sanaci financí zemských, nehla-
soval ani jediný sociální demokrat, ani jediný
Jihoslovan, pro něj hlasovali pouze Rusíni
čeští agrárníci a národní sociálové. Těm bylo
zabezpečení vlašské právnické fakultyv
Terstu věcí přednější, důležitější a silnější
než aby státní úřadníci dostali se k lepším
poměrům jak morálním, tak materielním,
království České dostalo ze státní daně ně-
jaký příspěvek, bědný jeho stav alespoň
umenšující.
Když hlasovalo se o návrhu Seitzově, po-
čítali jsme z lože žurnalistické, kolik bylo
pro něj sociálních demokratů a kolik
jich bylo v zasedací síni. Sotva 22. Všichn
ostatní před hlasováním vyšli. Vnější to dů-
kaz, jak opravdově mínili svůj návrh, jehož
účel nepochybně je pouze jeden: aby se pro-
táhlo skoncování zákona, zvyšujícího da
z lihu nebi možno-li zmařilo.
Sylvestrův
Finkův
Vlach
Rusín
Jihoslovan
Seitzův
Terst
10
article
Čeští národní poslanci svob
domyslní hlasovali všichni pro návrh Syl-
vestrův-Finkův, by začala ve sněmovně pe
dlouhých odkladech a průtazích povšechná
rozprava, věnovaná všem částem malého fi-
nančního plánu. Jednali tak, trvajíce důsled-
ně na stanovisku, že mají být opatřeny pro-
středky pro aktivování služební pragmatiky
státních úřadníků a také prostředky, zlevňu-
jící bídu financí zemských.
Ze závěrku všeobecné debaty politické
vyjímáme jenom řeč posl. dra. Otakara R-
báře, ve které vznesl srdečný a důtklivý
apel na Jihoslovany, by hledali sílu svou
nikoli v rozkolu, nýbrž ve shodě a svornosti
Velmi názorně ukázal, kterak Vlachové, do-
máhajíce se, jakkoli jest jich sotva 300.000
university samostatné, odpírají vůbec Slovin-
cům i školy obecné a že tedy Slovinci, jak-
koli přejí všem národům vysokoškolské vzdě-
lání, nemohou dosud přiznat prioritu zákona
strar vlašské fakulty právnické, dokud ne
jsou splněny ony školské požadavky jejich
vlastní.
Velmi rozhodně pak ujal se tento Slovi-
nec veškerého Sokolstva proti nařčení
vyslovenému především sociálním demokra-
tem Leuthnerem a prohlásil, že snahy Sokol-
stva daleky jsou politických tendencí, jimiž
proniknuta jest klerikální strana slovinská.
Hledíme-li nyní zpět na několikadenn
diskusi, věnovanou zahraniční a vnitřní poli-
tice, musíme říci, že společným rázem jejím
byla: všeobecná nespokojenost s politikou
onou i s politikou touto.
Finkův
R bář
Jihoslovan
Vlach
Leuthner
Sokol
Slovinsko
11
article
President dr. Sylvester zahajuje schů
President dr. Sylvester zahajuje schů
v 11 hodin.
Posl. dr. Heilinger vytýká, že rakouský parla-
ment neměl za balkánské války přiležitost, aby
zaujal stanovisko k zahraničním otázkám. Vytýká
dále, že poloúřadní tisk, po případě prostřednictvím
literární kanceláře ministerstva zahraničních zále-
žitostí, šířil nepravdy. Tím vyvolána byla v celé
Evropě nedůvěra vůči Rakousku. Promlouvaje
vnitřní politice, prohlašuje řečník, že velký úkol
jenž čeká vládu zřízením spořádaných pomě
vnitřních, bude lze rozluštiti přizváním národů
lidového zastoupení, jimž náleží podíl na vláde.
(Hlučný souhlas.)
Posl. Friedmann promlouvá obšírně o škodách
jež utrpělo rakouské národohospodářství za bal-
kánské krise. Mnoho viny na těchto hospodář-
ských poměrech nese naše zahraniční politika
Umíněné politice agrární vůči Srbsku jest děko-
vati, že Srbsko musilo hledati nové obchodní ce-
sty, že našlo cestu do Soluna a postlilo svůj prů-
mysl. Bilancí postupu našeho zahraničního mini-
sterstva jest zostření naší finanční nouze a vzrůst
jihoslovanského nebezpeči, protože nové Srbsko
bude miti velkou přítažlivost na Srby. Naléhavě
potřebujeme revise našeho poměru k balkánským
státům, hlavně v obchodně-politickém ohledu,
prvé řadě k Srbsku. Změna našeho obchodně-poli-
tického směru předpokládá také změnu našeho po-
měru k Uhrám
Posl. Kotlář polemisuje s posl. Wolfem a kri-
tisuje činnost německé národní rady v Čechách
která brání tomu, aby objektivní lidé mezi Něme
se odvážili vystoupili veřejně pro klidné soužit
ohou národů v Čechách. Vytýká se agrárníkům, že
jsou vinni, že poměry v mocnářství utvářely se pro
doktor
Sylvester
Posl
Heilinger
Friedmann
Srba
Wolf
Evropa
Rakousko
Srbsko
Soluna
Uhry
Čechy
12
article
Slovany nepříznivě. Nelze nechati rakouské země-
dělství bez ochranného ela. Řečník zabývá se do-
vozem dobytka a masa ze Srbska a pravi, že ně-
mecká obstrukce v zemském sněmu král. Českého
má vinu na tom, že nedošlo k modu vivendi se
Srbskem. Aby se dospělo k lepšímu poměru ke
Slovanům balkánským, jest především nutno, aby
se zlepšily také poměry vnitřní. Němci učinili zem-
ský sněm království Českého nedělným a nynější
vláda nevychází v žádném směru vstříc Čechům
kteří s nanazením svých vlastních zájmů hlasovali
pro státní nezbytnosti. Pro odpor Němců nebyla
Čechům povolena druhá universita, zvěrolékařská
vysoká škola a škola Komenského ve Vídni. Z
takových okolností nesmí se nikdo diviti, že Če-
chové zařídí příště svojí taktiku podle toho, jak
s nimi bude státní správa nakládati. (Hlučná po-
chvala u českých agrárníků.)
Posl. dr. Buzek vyslovuje se proti koncesn
soustavě při zakládání akciových společností
Další příčinou špatných hospodářských poměrůje
ta okolnost, že investice dostávají zatím, co jest
nutno.
Posl. dr. Bačinský prohlašuje, že vláda uká-
zala se vůči Rusínům nepřátelskou nejen v oboru
hospodářském, nýbrž také politickém. Rusíni bu-
dou hlasovati proti rozpočtovému provisoriu a také
proti nejmenšímu plánu finančnímu. (Pochvala
Rusínů.)
Posl. dr. Rybář zabývá se antipatií velké části
tisku proti Jihoslovanům a zejména vytýká, že
Albanische Korrespondenz“, která není aní psán
Němec
Čecho
Posl
doktor
Buzek
Bačinský
Rusín
Rybář
Jihoslovan
Srbsko
Vídeň
vysoký škola a škola Komenský
Albanische Korrespondenz
13
article
Albáncem, denně šíří nové báchorky o ukrutno-
stech balkánských národů. Balkánská válka byl
velikým podnikem za osvobození křesťanů z ture-
ckého jha. Albanský národ není schopný vývinu
je proto odvážno poskytnouti Albancům státní
samosprávu. Připouští, že italská universita je po-
žadavkem spravedlnosti, avšak mnohem spravedli-
vějším jest požadavek Slovinců, žádajících obecné
školy na vlastní půdě. Konečně odmítá řečník po-
hanění Sokolstva posl. Leuthnerem. (Hlučný sou-
hlas u Slovinců.)
Posl. dr. Sesardič prohlašuje, že z balkánskýc
států nehrozí žádné nebezpečí zájmům monarchie
nanejvýše jen zájmům pangermanismu. Zájmy mo-
narchie jsou vždy a všude stotožňovány se zájmy
Němců a Maďarů, kdežto Slované nehrají žádnou
Na to byl schválen návrh na konec de
b aty.
Čenerálními řečníky zvoleni byli pro posl
Kraft, proti posl. Seliger. Oba generální ře
níci vzdávají se slova, rovněž i posl. Par-
rer a Pacher, přihlášení k věcným opravám
Pak následuje věcná oprava posl. Bianki-
niho. Poznamenává vůči posl. dru. Gust. Grossovi
že ani chování se slovanských záložníků ani oby-
vatelstva v Dalmacii neospravedlňuje hanebný p-
licejní systém, jenž tam vládne. V polemice s pos
Kurandou konstatuje, že Dalmacie nikdy nebyl
italskou zemí. Posl. Kuranda nechť nemá starosti
o vděčnost dalmatských poslanců vládě.
Na to byl prozatimní rozpočet příkázán roz-
počtovému výboru.
Albánec
Leuthner
Posl
doktor
Sesardič
Němec
Maďar
Slovan
Kraft
Seliger
Pacher
Gross
Dalmacie
Dalmacie
14
article
Mezi došlými spísy jest interpelace dr
Adlera a soudr. o novém povolávání záložníků
a náhradních záložníků k 15. a 16. sboru
Posl. Špaček poukazuje v dotaze na před-
sedu k tomu, že zpráva drahotního výboru o opa-
třeních proti nezákonnému překupnictví, důležitá
jak pro výrobce tak i pro konsumenty, předložen
byla již v květnu 1912, ale dosud ještě nedostala
se na jednací pořad. Táže se předsedy, z jakého
důvodu se to stalo a zda se chce postarati, aby
tato zpráva byla zařazena do jednacího pořadu
Předseda odpovídá, že již před několil
měsíci ujimal se téhož přání posl. Staňka v koníe-
renci seniorů a také při příští seniorské konfe-
renci sdělí přání posl. Špačka.
Předseda navrhuje, aby příští schůze ko-
nala se zítra s tímto jednacím pořadem
1. Zprávy legitimačního výbor.
2. Prvé čtení návrhu Rosnera, dra. Gros-
sa a Stöcklera o prodloužení platn -
sti usnesení o jednacím řádu.
3. Zprávy finančního výboru o da-
ni z kořalky a údělovém zákonu
osobní dani.
Posl. Petruševič navrhuje, aby vzhledem
na známé stanovisko jeho strany na třetí míste
položena byla zpráva rozpočtového výboru o zří-
zení italské právnické fakulty.
Adler
Posl
Staněk
Rosner
Gros
výbor o op
15
article
Posl. Seitz obrací se proti návrhu předse-
dovu, aby o veškerých berních zákonech prove-
dena byla generální debata a pokládá za úplnější
zahájiti rokování o jednotlivých berních zákönel
a to nejdříve o nejdůležitějším a nejrozsá hlejším
o osobní dani. Potom, bude-li dosti čosu, moho
projednány býti druhé berní zákony. Navrhuje
aby na jednací pořad byla jako třetí bod dán
zpráva finančního výboru o osobní dani z přijm
Posl. Fink navrhuje, aby daň ze sázek u to-
talisaterů, šumivých vín a automobílů byla za-
hrnuta do tohoto třetího bodu.
Posl. dr. Gustav Gross prohlašuje, že jes
s tím srozuměn, ale jest rozhodně proti návrht
posl. Seitze, kterým by se druhá část předloh od-
ložila ad calendas graecas. Zejména úděly staly by
se illusorními. Trvá tedy na tom, aby povšechn
rozprava o finančním plánu byla provedena na-
jednou.
Po odpovědi posl. Seitze, který trvá n
svém návrhu, prohlašuje posl. Korošec, že jeho
strana nemůže hlasovati pro návrh Rusinů, ne-
bude-li zároveň rokováno o otázce jihoslovanské
fakulty. Jinak bude jeho strana hlasovati pro návr
Finkův.
Při hlasování zamítají se návrhy posl
Seitze a Petruševiče a schvaluje ná-
vrh Finkův
Příští schůze koná se zítra s jednacím pořa
dem, jaký navrhl president a doplněným návrhen
Finkovým.
Konec schůze ve 344 hod
Posl
Seitz
Fink
doktor
Gross
Rusin
Finkův
Petruševič
18
article
Z Vídně, 29. května. Deputace města Kolin
purkmistr dr. Jelinek a jeho náměstek lékárník
Storch dostavila se dnes do parlamentu a byl
uvedena posl. drem. Lukavským do ministerstv
vyučování v záležitosti obchodní akademi
v Kolíně.
Z Vídně, 29. května. Dnes dostavila se do
parlamentu deputace města Litomyšle, veden
doktor
Jelinek
Storch
Lukavský
Vídeň
Kolin
Litomyšl
19
article
V drobném prodejin
ranni dísle o sobě . . sa sb
večerni
. . . . . sa sb
Ve filiálkách na venkově-
ranni číslo . . . . . .
večernl
lnsoráty
platí se hotově napřea
Předplacení a inserty příjim
sdministrace v Marianské ul.,a
Tam nacházejí se t
redakco, tiskárna a sxpediee
„Národnich Listů“
Rukopisy se nevraceii
20
article
starostou posl. Laubem a jednala s českými
poslanci v záležitosti paedagogia. Deputact
tuto uvedl posl. dr. Šubrt k ministru vyučování.
kde přednesla veškeré své přání.
Z Vídně, 29. května. [»Austria«.) Za vedení
posl. Baechla dostavila se dnes k min. předsedov
deputace státnich sluhů a přednesla m
přání, aby co nejdříve provedena byla služební
pragmatika a snížena celková služební doba labo-
rantů. M.-p. Stürgkh uznal loyální chování st.
sluhů. Poukázal na usnesení včerejší konferenc
seniorů, že 2. čtení malého finančního plánu má
započíti příští úterý. Vláda má nejvážnější úmysly
služební pragmatiku co nejdříve uvésti v platnost
a vynasnaží se, aby malý finanční plán byl. poku
možno, vyřízen ještě v letním zasedání poslanecké
sněmovny. Ohledně přání, aby požitky výpomoc-
ných sluhů byly zatímně cestou nařizovací zlepšeny
až do konečné úpravy, přislibil, že také tomuto
přání bude podle možnosti vyhověno. Rovněž se
přimluví u ministrů financí a vyučování, aby sní-
žena byla celková služební doba laborántů.
Laub
doktor
Šubrt
Stürgkh
Vídeň
Austria
poslanecký sněmovna
21
title
Z parlamentních výborů.
22
article
Z Vídně, 29. května. (K. k.)
Vídeň
23
article
V justičním výboru byla nejdříve po stručné
debatě k návrhu ref. ryt. Mühlwertha jednomy-
slně schválena vládní předloha, v
které se prohlašuje, že rozhodnutí o započítání vy-
šetřovací a uschovací vazby může býti vzato v o-
por jen při odvolání
K návrhu posl. dra. Liebermanna usneseno vy-
zvati ministerstvo spravedlnosti k opatřením, aby
doba, kterou právní praktikanti strávi-
li v mimořádné aktivní službě vojen-
ské za posledních měsíců, byla jim za-
počítána do právní praxe, resp. do pří-
pravné služby
Na to pokračovalo se v rokování o advo-
kátním řádu a byl schválen odst. 1. § 11. vlád-
ní předlohy, ve kterém se ustanovuje, že výjimky
ze zastupovacího práva advokátů před soudy
úřady jsou obsaženy v zákonech o řízení.
Dále bylo k návrhu dra. Steinhause 8 hlasy
proti 5 usneseno, že při řízení před soudy živno-
stenskými mohou se strany nechati zastupovati ad-
vokáty, přesahuje-li cena sporného předmětu
1000 .
V drahotním výboru podal posl. dr. Ad. Gross
jménem užšího výboru zprávu o vyjednávání s vlá-
dou v záležitosti další dotace fondu pro byto-
vou péči. Byl dán podnět, aby věnování dvou
milionů, které dle zákona z r. 1911 jsou určeny na
krátkolhůté půjčky společenstvům, které opatří n
místě 10 jen 5% z vlastního, bylo změněno tak.
aby se tohoto obnosu použilo též na krátkolhůt
půjčky stavební.
Liebermann
Ada
Gross
24
article
Vládní zástupce, odb. přednosta dr. šl. En-
gel na doplnění zdůraznil, že už z formálních dů-
vodů, kdyby mělo nastati jiné použití dvou mi-
lionů zákonem z r. 1911 povolených, než je v záko-
ně stanoveno, musel by býti zmíněný zákon n-
vellován. Finanční správa nehledě k meritorním
námitkám už dříve vyloženým, nemůže podati urči-
té prohlášení o navrženém použití těchto dvou mi-
lionů na prospěch přechodného udělení zúročitel-
ných záloh na stavby
Ref. Gros s sdělil, že vláda ničeho nena-
mítala, aby obnosu asi dvou mil., který měla k di-
sposici ještě na další záruky, se použilo částečné-
ho obnosu 1 mil. přechodně pro dobu zvláštní tísně
na trhu peněžním na krátkolhůté přímé půjčky
Přes použití na přímé půjčky může vláda dispono-
vati ještě zárukami až do obnosu asi 15 mil. Do-
sud použilo se z toho 8 mil. a tyto garanční obno-
sy postačí asi až do r. 1913 úplně.
Výbor vzal zprávu na vědomí a k návrhu posl
Reumanna bylo uloženo odbory vypracovati
dohodě s vládou osnovu o novelle zákona z r. 1911
a předložiti výboru k usnesení.
Užší železniční výbor pro snížení jízd-
ného ustanovil po čilé rozpravě posl. Heilin-
gera zpravodajem o všech návrzích, předložených
užšímu výboru.
Dál usneseno vyzvati vládu, aby pokud jde o
platnost legitimací státních úřadníků na soukro-
mých drahách uzavřela příslušnou dohodu.
Rozpočtový výbor zahájil zevrubnou rozpral
o ústřední účetní závěrce z a r. 1911.
Posl. Ant. Němec navrhl, aby důstojníkům,
přiděleným ministerstvu zeměbrany, byly odňaty
platy na píci pro koně, jichž nedrží, jakož i na stá
a aby byli odměňováni stejně jako jiní úřadníci.
Dále podal návrh, v němž poslanecká sněmovna
vyslovuje nelibost, že všeobecné výdaje politické
správy překročily o více než 11/2 mil. obnos, zařa-
děný do rozpočtu na r. 1910.
doktor
Gros
Reumann
Posl
Němec
Ena
25
article
Čechové! Češky!
Dokažte rychlou touto finanční záchra-
nou naší národní práce obrarné, že český
národ v království našem lne ke společné
myšlence všenárodní!
Dokažte skutkem, že i za všeobecné
tísně hospodářské, která na nás všecky
v přítomné době doléhá, necpustíte posa-
vadní dílo své národní obrany!
Všichní neodkladně ruku k dílu za he-
slem: »Společné sbírky národní« a učíňme
každý, co nám možnol
A jako druhdy v dávných dobách slo-
vanského dávnověku bylo za nebezpečí vlasti
české voláno všecko obyvatdstvo našeho
království do zbraně na obranu staré naší
otčiny zvláštními posly po všedh obcích vá-
lečným heslem: „Nastojte!“, tak voláme
k Vám všem, věrní naší, v těžré chvíli ne-
bývalého nebezpečí:
Čecho
Češka
26
article
Nastojte! Pomoztel
Nastojte! Pomoztel
Ústřední Matice ško ská:
Posl. dr. Jindřich Metelka, starosta.
Dr. Vincene Dewetter, jednatel.
Národní jednota pošunavská:
Posl. dr. Karel Baxa, shrosta.
Karel Vondráček, jemnatel.
Národní jednota severcčeská:
Jindřich Nechanský, sarosta.
Dr. Josef Schlecht, jematel.
Česká obec sokolská: Menšinový základa
Dr. Josef Scheiner, staosta.
Spolek „Komenský
Posl. Josef Dürich, staosta.
Dr. Frant. Formánek, jdnatel.
Z jednomyslného usnesení doporučuh tuto sbírku
jako národní nezbytnos
Národní rada česki:
Posl. dr. Podlipný předseda.
Posl
doktor
Metelka
Dewetter
Baxa
Vondráček
Nechanský
Schlecht
Scheiner
Komenský Posl
Dürich
František
Formánek
Podlipná
28
article
Z Paříže.
Z Paříže.
(Konec války na východě. — Franci
a Balkán. — Tříletá vojen ská služba
Nadšení a protesty. — Revolučn
Paříž. — Květiny.)
Z pařížských listů mizí poznenáhlu jedna
rubrika, která v nich ovládala po více než půl
roku a která k sobě poutala pozornost nejdřive
ze všeho, co čerstvá čísla novin mohla přinésti
„Válka na východě.“ Pak-li už dávno vlastně ztra-
tila svou denní aktuálnost, již jí naposledy pro-
půjčilo dobytí Skadru, které celá Paříž přijala
nejradostnějšími pocity a s ironickým zadostiuči-
něním za onu nemilou pro Francii povinnost, jakou
bylo nucené vyslání válečné lodi před černohorské
pobřeží, bude prodlužovati ještě nějaký čas, snad
několik měsíců, svůj život, aby registrovala po-
malá jednání mírových konferencí zde a v Lon-
dýně, ale už nikdy nevbudí onen chvatný a dychti-
vý zájem, s jakým vždycky vznětlivá Pařiž přijí-
mala zprávy z válečného východu.
Ale tato rubrika má svou jednu zajímavost.
kterou by stálo za to prostudovati a promhysliti
podrobně. Jest v ní registrován celý poměr Fran-
cie k Balkánu a částečně více než k Balkánu.
pokud se týče slovanského světa, a jest v ní na-
značen celý onen přechod zájmů a sympatií od říže
turecké k nově vybudovaným slovanským státům
A konečně bylo by možno v ní nalézti mnoho po-
učení pro nás, kteří také jednou budeme upírati
ve dnech svého posledního boje nebo ve dnech
v nichž bude rozhodováno o nové budoucnosti
naší vlasti, své oči k zemi, kde více než kdekoliv
jinde se rozhodují osudy lidí i národů, a kde pro-
hrávají ti, kteří nedovedli včas a výhodně pro sebe
připraviti půdu a za sebe promluviti.
Franek
Paříž
Paříž
východ
Balkán
Lon
29
article
Pak-li na počátku války dala si Francie příli
diktovati bursou svůj poměr k válčícím stranám
na Balkáně a vsugerovati zlehčování oněch velkýc
osvoboditelských idef, jež vedly balkánské spojen-
ce do boje, vybavila se záhy z těchto klamných
zájmů pro Turecko a dávala tím více své přátelstv
jeho vítězným protivníkům. A dneska, kdy zby
jediný neúnavný zastance Turků, stále věrně slo-
vem i tiskem pro ně apoštolující Pierre Loti, jehož
turecké vavříny nedaly spáti příliš výmluvnému
Claudu Farrěrovi, který zahrnul nás Slovany nej-
příkřejšími výrazy francouzského domýšlivce v
svých balkánských epištolách, není pochyby, jak
vědomé a důsledné jest přátelství Francie k no-
vému Balkánu, zejména jeho slovanským národům
Důsledné i tím, že diktovalo Francii její dnešní
poměr k Rakousku, který se tak trpce dotknui
Vídně při obsazení Skadru, té alarmující Vídně
jež mohla býti uvedena v úžas v tomto případě jen
proto, že patrně nečtla francouzských listů, v nichž
zejména od blokády černohorských pobřeží, nase
dobré Rakousko vystupovalo v úloze kohosi, kd
sesměšnil svá gesta, jež měla býti heroická, a ke
všemu si toho nebyl vědom.
Turek
Loti
Claud Farrěr
Francie
Balkán
Turecko
Rakousko
Vídeň
30
article
Ale dneska mizí s denního pořádku válka n
východě, zatím co zdejší sopečná půda jest více
rozechvěna nežli kdykoliv jindy domácími záleži-
tostmi. Tříletá vojenská služba zaměstnává už po
měsíce mysli Francie a dneska, kdy blížíme se de-
finitivnímu projednávání návrhu, stává se boj da-
leko prudší a nebezpečnější, nežli bylo možno tu-
šiti. Jest nepochybno, že zavedení nového systému
neodbude se hladce a nová změna ministerstva,
o níž se mluví, by byla jistě nejmenším důsledkem
Na obou stranách, jež dnes stojí pohotově
proti sobě, pracovalo se s podnikavou bystrostía
s krajním využitím všech prostředků od té chvíle.
kdy rozhodnutí Německa, rozmnožiti armádu, se
stala Francii zlým mementem, stavíc zemi, v níž
vždycky znovu a znovu se probouzí myšlenka od-
vahy a v níž ztracené dvě provincie jsou neustále
pociťovanou výčitkou, ve stav nepoměrné inferio-
rity. Při stále vzrůstající depopulaci nebylo ovšem
možno počítati na zvýšení kontingentu vojska,
neboť branná povinnost zasahuje zde co nejšířea
s nejměně výjimkami, pokud možno. A tak ne-
zbylo než jediné rozluštění těžké otázky, znovu
zavěsti tříletou službu vojenskou, jež by zvětšila
o třetinu aktivní hotovost. Rázem byl celý národ
postaven před tuto těžkou povinnost, již měl při-
nésti, aby odstranil obavu před nebezpečím ne-
smírnou obětí, přinášenou rok co rok vojenskému
zřízení země nějakými sto tisíci muži, odvrácenými
ve věku nejpružnější schopnosti práce od klidných
povolání k životu kasáren.
Listy nacionalistické ve svém upřímném vla-
stenectví a listy velikého kapitalismu ve své hra-
bivé dychtivosti se vrhly první za heslem tříleté
služby, aby jemu vybojovaly v národě sympatie
Francie
Německo
32
article
boje.
přesvědčily pro ně. Záhy nebylo vrstev společen-
ských, jež by nebyly bývaly angažovány projeviti
své názory, a kampaň pro tříletou vojenskou službu
nacházela výrazu ve dvou směrech, z nichž jeden
s nadšením přijímal myšlenku, kdežto druhý sna-
žil se všemi prostředky přesvědčiti o její nepři-
jatelnosti. Bylo již vedlejší věcí formy, zda se m
jednati o plnou tříletou službu, nebo jen službu
třiceti nebo šestadvaceti nebo dokonce osmadva-
ceti měsíců. Sloupce listů po měsíce přinášely od-
borné úvahy politiků, akademiků, sociologů, vyso-
kých důstojníků a den co den se plnily projevy
městských rad a okresních zastupitelstev, žáků
středních, vysokých a odborných škol, sdružení
spolků, a francouzská mládež se přihlašovala se
stejným nadšením pro novou povinnost, jako ji při-
jímali ti, v jejichž rodinné a hospodářské rozpočty
bude krutě zasahovati. A vedle tohoto nadšení
jež je tak pochopitelno a tak doma v této Franci
nejmužnějších bojovníků, se zvedly hlasy protestu.
jež nemohly sice působiti k vystřízlivění hlav, roz-
nícených možností nebezpečí pro novou myšlenku
pakli prudkostí svého útoku vůbec ještě k ní pro-
tivníky nepřipoutávaly. A byly to hlasy odporu
mohutné, buď ohromností skupin lidu, jež je pro-
nášely, nebo závažností, osobní, vědeckou neb po-
litickou těch, kteří varovali před zavedením no-
vého režimu, jenž nemůže zasáhnouti než katastro-
fálně v hospodářský a společenský život země
trpící již dnes nedostaikem mladých pracovníků
ohrožený jak v oborech hmotné, tak duchovní prá
ce, pomyslíme-li, že vojenská povinnost má přeru
šovati na tři léta bez výjimky nějakých jedno
ročních výsad u všech branců jejich životní povo
lání.
sdružený spolek
33
article
Nepřišli se svými protesty jen idealistní pa
cifisté na jedné straně a revolucionářští antimili
taristé na druhé straně, ale protesty se zvedly
v řadách pokrokové Francie a jejich velikých sou-
časných myslitelů a byly zde hlasy, jichž nebyl
možno přeslechnouti, a jména, jichž nebylo možno
pomíjeti. Tolik jest jisto, že ve všech těch námií-
kách a případech bylo by možno rozřešiti problém
jen tehdy, kdyby i na druhé straně Rýna bylo stej-
ně jako zde, ale dneska? — Zde ony ideály nových
společenských systémů a nového mezinárodního
života, a tam na druhém břehu ono budování ve-
liké násilné moci, jež kdykoliv by chtěla, může
udolati svého deklamujícího protivníka.
Socialisté a revolucionáři pracují svými pro-
nikavými organisacemi nejprudčími útoky proti no-
vému systému a dovedou jimi zasahovati tam, kde
dotknou se protesty nejcitelněji. Poslední události
v některých kasárnách jsou jistě kompromitujíci
pro armádu a její případnou zodpovědnost za bez-
pečnost země. Systém svobody má svá nebezpečí.
ač nikdy krajní nebezpečí v rukou národa, který
jest pro tuto svobodu vychován a zrozen, a v němž
lze vůbec pochybovati, že v případě skutečného
nebezpečí se strany i obávaného, i hrozivého Ně-
mecka by nastala jakákoliv desorganisace v armá-
Dnes, v hodinu dvanáctou, kdy zastanci třílet
služby připravili opatrně všechen materiál, který
může posloužiti přijetí nového zákona, a upevnili
všechno vlastenecké nadšení a sebevědomí, přichá-
zejí jejich protivníci s posledními projevy protestu
Francie
Rýn
34
article
Jako na podzim protestovala socialistická stran
proti válce, tak učiní zítra opět v projevu, a to
mohutnějším a vzrušenějším, oč bližší jest tento-
kráte záležitost národa. Vláda odepřela letos do-
volení manifestace májové u zdi federovaných na
hřbitově Pěre-Lachaise, jež měla vyzníti v protest
proti připravovanému zákonu a jež mohla se zvrá-
titi snadno v nejnebezpečnější bouři. Strana sociali-
stická (francouzská sekce dělnické internacionály)
se shromáždí v neděli v Prě-Saint-Gervais, na
samých hranicích Paříže, aby tam vyslechla řeči
svých poslanců, svých městských radů pařížských
a svých bojovníků, jež vyzní v hesla: „Pryč se
třemi rokyl“ a „Chceme sociální republikul
Ale tato krutá Paříž boje není celou Paříží
dnešní, a chcete-li od ní se odloučiti, jí se nadobro
zciziti, není nic snadnějšího. Pro několik dní jest
upravena na břehu Seiny na Cours-la-Reine, kde
stávaly před léty ohyzdné městské sklenníky, vý-
stava květin a to jest jedna z nejkrásnějších idyl.
jež možno prožíti v dnešní bouřlivé době, a jedno
z nejrozkošnějších okouzlení očí. Jediné ráno, ztrá-
vené v tichu ještě téměř prázdném výstavním sta-
nu, jen mezi květy nocí občerstvenými a probu-
zenými k novému celodennímu odevzdání se obdivu
tisíců očí, prosvěží celou duši. Daleko a daleko s
táhnou záhony květů, stojí celé hájky keřů růží.
jež — pravda — nemají ještě svou nejšťastnější
dobu, a rhododendronů, jichž květy splývají v ba-
revné vlny. A jaké jsou to barvy oněch květů,v
něž oči se noří jako v nádherné hlubiny. A zase
záhon za záhonem, macešky, luční květiny, pri-
mule, křehké hráchy, zasněné a zamýšlené fialy,
náprstníky, nad něž se zdá, že příroda nevytvořila
SaintGervaisa
Paříž
Seina
CoursleRein
PěreLachaise