ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 99e3ba30-8f10-11dd-a647-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 42, org 11, person 98, work 2
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pátek 30. května 1913.
Praha
3 masthead
Čísle 146.
4 article
daranniavečerni listy předplání sa V Praze v administracii na máslo. . . . . . 2 K- na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí donáškou na měsíe. na čtvrt lota : . . . 7 K eh ve filiálkách na máslo . . . . . 9 K B0 Poštorur za měslo. ne čevr ieta ! . . . K eo u dvoji zásílkon na měslo, na čtvrt iesa : . . K S české veřejnusti v království Českén! Nebývale zlá doba postihla velká naše ústředí národní práce. Roztříštěnost sbírek veřejných a stále nové sbírky i na účely druhořadé a namnoze i nedůležité, ano třeba pro dnešní dobu i zbytečné, vedla k těžkému poškozování našich národních nezbytností. Proto vydala Národní rada česká zásady pro novou úpravu sbírek a to prozatím v zemském obvodu království Českého, kteréžto roz- hodnutí bylo přijato všemi, kdo jsou zpraveni o rostoucím skutečném nebezpečí, velmi příznivě.
Praha
5 article
Všeobecnou naznačenou roztříštěností sbírek, dále pak i přetižením obětavé části české veřejnosti v době nebezpečí v období právě minulém stalo se, že nezbytná česká obrana národní jest ohrožena přímo ve svých základech: Ústřední Matice školská, pečující jako společné naše národní ústředí o české své- pomocné školství hlavně v království Českém. markrabství Moravském a vévodství Slezském. jakož i jednotlivé Matice s ní sdružené, — naše Národní jednoty severočeská a pošu- mavská, pracující pro národnostní, osvětnou i hospodářskou obranu českých menšin na nejohroženějších posicích království Českého i celého Slovanstva, — Menšinový základ České obce sokolské pro pomoc ohroženým jednotám jako důležitým střediskům národního života v území menšinovém v zemích koruny české i mimo tyto země, — Spolek »Ko- menský« ve Vídni, starající se v Dolních Rakousích, zvláště pak ve hlavním říšském a sídelním městě Vídni svépomocnou oběta- vostí o národní vzdělání českých díteka bojující proti germanisačnímu postupu, stále bezohlednějšímu, — jakož i další důležité národní korporace naše — uznavše jedno- myslně, že takového nebezpečí pro národní českou obranu jako dnes, posavad ještě ne- bylo: usnesly se po vzájemné dohodě, aby místo jednotlivých a náhodných sbírek těch kterých korporací, uspořádána byla rychle všeobecná sbírka společná, z níž by se dostalo podílu všem jmenovaným ná- rodním korporacím; zároveň má býti pama- továno přiměřeným podílem i dalších žadatelů a důležitých národních účelů, o nichž roz- hodne Národní rada česká.
Vídeň Dolní Rakousy spolek » komenský hodnout národní rada
6 article
Podepsaná národní ústředí vznášejí tudíž ke všem slavným korporacím, společnostem i jednotlivcům bez rozďílu snažnou žádost za rychlou pomoc peněžitou a Národní rade česká dle jednomyslného svého usnesent z 21. května 1913 prohlásivši dle nové úpravy sbírek v království Českém mimořádnou Spo- lečnou sbírku tuto za národní nezbytnost. doporučuje ji nejvřeleji všem věrným Čechům v celé zemské oblasti království Českého. Jednotné sbírky tyto buďtež ve všech obcích ihned českými národními korporacem místními za společné dohody organisovány a prováděny. Výtěžky hromadných sbírek těchto, jakož i dary jednotlivců buďtež za- sílány s označením:
Čecho
7 article Společná sbírka národní
Společná sbírka národní výhradně a přímo jenom: Městské spoři- telně pražské, Praha I., Rytířská ul. 29 a to nejlépe složenkou poštovní spořitelny č. 53.881. Z důvodů zásadních a pro urychlení sbírky nebuďtež ve prospěch této »Společné sbírky národní« pořádány žádné slavnost nebo zábavy. Číslované a ověřené sběrací listiny Spo- lečné sbírky této zasílá: Výkonný komitét »Společné sbírky národní« v Praze I.-331.
rytířský ulice Praha Praha I
8 article Ríšská rada.
Ríšská rada. Postanecká sněmovna. (Zvl. telef. zpráva „Nár. Listů“.) Z Vídně, 29. května. Povšechná politická debata která byla navázána na 1. čtení zatímního rozpočtu pro druhou polovinu tohoto roku byla dnes záhy odpoledne skon- čena. Potom bylo zatímní budžetn provisorium přikázáno výboru. jenž pozítří je vezme v poradu. Sněmo vna se pak velkou většinou usnesla zamítnuvši veškeré návrhy opač- né, přijati návrh předsedy dra. Syl- vestra, kombinovaný návrhem křesťanského sociála Finka, aby po pověření několika voleb a po 1. čtení ná- vrhu na pololetní zatímní jednací řád, zahá- jena byla obecná společná debat o těchto částech finanční refor- my: o dani lihové, o zemských údělech,o dani z osobního příjmu, o dani z automobilů. o dani ze šumivých vín a o dani z totalisatorů. Hlasování bylo velmi zajímavé. Vytkneme hlavní a důležité jeho momenty: Poslanec ru- sínský dr. Petruševič učinil návrh, aby se nejednalo teď vůbec o finančním plánu, nýbrž aby se napřed vyřídily návrhy rozpo- čtového výboru na zřízení vlašské právnické fakulty v Terstu. Posl. Seitz navrhl, aby se nevykonala společná generální debata, věno- vaná všem šesti částem malého finančního plánu, nýbrž aby se napřed konala rozprava všeobecná jen o dani z osobního příjmu, po- tom aby se jednalo o každé části finančního plánu zvláště. Jmenem Slovinců prohlásil dr Korošec, že sdílejí stanovisko, kte- ré tlumočil a zdůraznil v koníe- renci klubovních předsedů dr Kramář, že má býti finanční plán projed- nán celý a to hned.
Finek doktor Petruševič Posl Seitz Slovinec Vídeň Terst Postanecká sněmovna vlašský právnický doktor Kramář
9 article
Zjevy, jakéž ukázaly se při hlasování těchto připomenutých podnětech a hlavně ná- vrhu Sylvestrově-Finkově, jsou velmi po- zoruhodné. Nikoli Vlachové žádali, aby se zákon o jejich fakultě právnické bez průtahu sněmovnou schválil, ba zástupci města Terstu nebyli ve sněmovně. Návrh ten podal Rusín s úmysly patrně očividně obstrukčními proti zemským údělům vůbec a proti zemskému údělu pro království haličské zvláště. Pro tento návrh rusínský na prospěch přednosti vlašské fakulty právnické před projednáním Iinančníha plán, zabezpežujícího konečné aktivování služební pragmatiky státním slu- žebníkům a sanaci financí zemských, nehla- soval ani jediný sociální demokrat, ani jediný Jihoslovan, pro něj hlasovali pouze Rusíni čeští agrárníci a národní sociálové. Těm bylo zabezpečení vlašské právnické fakultyv Terstu věcí přednější, důležitější a silnější než aby státní úřadníci dostali se k lepším poměrům jak morálním, tak materielním, království České dostalo ze státní daně ně- jaký příspěvek, bědný jeho stav alespoň umenšující. Když hlasovalo se o návrhu Seitzově, po- čítali jsme z lože žurnalistické, kolik bylo pro něj sociálních demokratů a kolik jich bylo v zasedací síni. Sotva 22. Všichn ostatní před hlasováním vyšli. Vnější to dů- kaz, jak opravdově mínili svůj návrh, jehož účel nepochybně je pouze jeden: aby se pro- táhlo skoncování zákona, zvyšujícího da z lihu nebi možno-li zmařilo.
Sylvestrův Finkův Vlach Rusín Jihoslovan Seitzův Terst
10 article
Čeští národní poslanci svob domyslní hlasovali všichni pro návrh Syl- vestrův-Finkův, by začala ve sněmovně pe dlouhých odkladech a průtazích povšechná rozprava, věnovaná všem částem malého fi- nančního plánu. Jednali tak, trvajíce důsled- ně na stanovisku, že mají být opatřeny pro- středky pro aktivování služební pragmatiky státních úřadníků a také prostředky, zlevňu- jící bídu financí zemských. Ze závěrku všeobecné debaty politické vyjímáme jenom řeč posl. dra. Otakara R- báře, ve které vznesl srdečný a důtklivý apel na Jihoslovany, by hledali sílu svou nikoli v rozkolu, nýbrž ve shodě a svornosti Velmi názorně ukázal, kterak Vlachové, do- máhajíce se, jakkoli jest jich sotva 300.000 university samostatné, odpírají vůbec Slovin- cům i školy obecné a že tedy Slovinci, jak- koli přejí všem národům vysokoškolské vzdě- lání, nemohou dosud přiznat prioritu zákona strar vlašské fakulty právnické, dokud ne jsou splněny ony školské požadavky jejich vlastní. Velmi rozhodně pak ujal se tento Slovi- nec veškerého Sokolstva proti nařčení vyslovenému především sociálním demokra- tem Leuthnerem a prohlásil, že snahy Sokol- stva daleky jsou politických tendencí, jimiž proniknuta jest klerikální strana slovinská. Hledíme-li nyní zpět na několikadenn diskusi, věnovanou zahraniční a vnitřní poli- tice, musíme říci, že společným rázem jejím byla: všeobecná nespokojenost s politikou onou i s politikou touto.
Finkův R bář Jihoslovan Vlach Leuthner Sokol Slovinsko
11 article President dr. Sylvester zahajuje schů
President dr. Sylvester zahajuje schů v 11 hodin. Posl. dr. Heilinger vytýká, že rakouský parla- ment neměl za balkánské války přiležitost, aby zaujal stanovisko k zahraničním otázkám. Vytýká dále, že poloúřadní tisk, po případě prostřednictvím literární kanceláře ministerstva zahraničních zále- žitostí, šířil nepravdy. Tím vyvolána byla v celé Evropě nedůvěra vůči Rakousku. Promlouvaje vnitřní politice, prohlašuje řečník, že velký úkol jenž čeká vládu zřízením spořádaných pomě vnitřních, bude lze rozluštiti přizváním národů lidového zastoupení, jimž náleží podíl na vláde. (Hlučný souhlas.) Posl. Friedmann promlouvá obšírně o škodách jež utrpělo rakouské národohospodářství za bal- kánské krise. Mnoho viny na těchto hospodář- ských poměrech nese naše zahraniční politika Umíněné politice agrární vůči Srbsku jest děko- vati, že Srbsko musilo hledati nové obchodní ce- sty, že našlo cestu do Soluna a postlilo svůj prů- mysl. Bilancí postupu našeho zahraničního mini- sterstva jest zostření naší finanční nouze a vzrůst jihoslovanského nebezpeči, protože nové Srbsko bude miti velkou přítažlivost na Srby. Naléhavě potřebujeme revise našeho poměru k balkánským státům, hlavně v obchodně-politickém ohledu, prvé řadě k Srbsku. Změna našeho obchodně-poli- tického směru předpokládá také změnu našeho po- měru k Uhrám Posl. Kotlář polemisuje s posl. Wolfem a kri- tisuje činnost německé národní rady v Čechách která brání tomu, aby objektivní lidé mezi Něme se odvážili vystoupili veřejně pro klidné soužit ohou národů v Čechách. Vytýká se agrárníkům, že jsou vinni, že poměry v mocnářství utvářely se pro
doktor Sylvester Posl Heilinger Friedmann Srba Wolf Evropa Rakousko Srbsko Soluna Uhry Čechy
12 article
Slovany nepříznivě. Nelze nechati rakouské země- dělství bez ochranného ela. Řečník zabývá se do- vozem dobytka a masa ze Srbska a pravi, že ně- mecká obstrukce v zemském sněmu král. Českého má vinu na tom, že nedošlo k modu vivendi se Srbskem. Aby se dospělo k lepšímu poměru ke Slovanům balkánským, jest především nutno, aby se zlepšily také poměry vnitřní. Němci učinili zem- ský sněm království Českého nedělným a nynější vláda nevychází v žádném směru vstříc Čechům kteří s nanazením svých vlastních zájmů hlasovali pro státní nezbytnosti. Pro odpor Němců nebyla Čechům povolena druhá universita, zvěrolékařská vysoká škola a škola Komenského ve Vídni. Z takových okolností nesmí se nikdo diviti, že Če- chové zařídí příště svojí taktiku podle toho, jak s nimi bude státní správa nakládati. (Hlučná po- chvala u českých agrárníků.) Posl. dr. Buzek vyslovuje se proti koncesn soustavě při zakládání akciových společností Další příčinou špatných hospodářských poměrůje ta okolnost, že investice dostávají zatím, co jest nutno. Posl. dr. Bačinský prohlašuje, že vláda uká- zala se vůči Rusínům nepřátelskou nejen v oboru hospodářském, nýbrž také politickém. Rusíni bu- dou hlasovati proti rozpočtovému provisoriu a také proti nejmenšímu plánu finančnímu. (Pochvala Rusínů.) Posl. dr. Rybář zabývá se antipatií velké části tisku proti Jihoslovanům a zejména vytýká, že Albanische Korrespondenz“, která není aní psán
Němec Čecho Posl doktor Buzek Bačinský Rusín Rybář Jihoslovan Srbsko Vídeň vysoký škola a škola Komenský Albanische Korrespondenz
13 article
Albáncem, denně šíří nové báchorky o ukrutno- stech balkánských národů. Balkánská válka byl velikým podnikem za osvobození křesťanů z ture- ckého jha. Albanský národ není schopný vývinu je proto odvážno poskytnouti Albancům státní samosprávu. Připouští, že italská universita je po- žadavkem spravedlnosti, avšak mnohem spravedli- vějším jest požadavek Slovinců, žádajících obecné školy na vlastní půdě. Konečně odmítá řečník po- hanění Sokolstva posl. Leuthnerem. (Hlučný sou- hlas u Slovinců.) Posl. dr. Sesardič prohlašuje, že z balkánskýc států nehrozí žádné nebezpečí zájmům monarchie nanejvýše jen zájmům pangermanismu. Zájmy mo- narchie jsou vždy a všude stotožňovány se zájmy Němců a Maďarů, kdežto Slované nehrají žádnou Na to byl schválen návrh na konec de b aty. Čenerálními řečníky zvoleni byli pro posl Kraft, proti posl. Seliger. Oba generální ře níci vzdávají se slova, rovněž i posl. Par- rer a Pacher, přihlášení k věcným opravám Pak následuje věcná oprava posl. Bianki- niho. Poznamenává vůči posl. dru. Gust. Grossovi že ani chování se slovanských záložníků ani oby- vatelstva v Dalmacii neospravedlňuje hanebný p- licejní systém, jenž tam vládne. V polemice s pos Kurandou konstatuje, že Dalmacie nikdy nebyl italskou zemí. Posl. Kuranda nechť nemá starosti o vděčnost dalmatských poslanců vládě. Na to byl prozatimní rozpočet příkázán roz- počtovému výboru.
Albánec Leuthner Posl doktor Sesardič Němec Maďar Slovan Kraft Seliger Pacher Gross Dalmacie Dalmacie
14 article
Mezi došlými spísy jest interpelace dr Adlera a soudr. o novém povolávání záložníků a náhradních záložníků k 15. a 16. sboru Posl. Špaček poukazuje v dotaze na před- sedu k tomu, že zpráva drahotního výboru o opa- třeních proti nezákonnému překupnictví, důležitá jak pro výrobce tak i pro konsumenty, předložen byla již v květnu 1912, ale dosud ještě nedostala se na jednací pořad. Táže se předsedy, z jakého důvodu se to stalo a zda se chce postarati, aby tato zpráva byla zařazena do jednacího pořadu Předseda odpovídá, že již před několil měsíci ujimal se téhož přání posl. Staňka v koníe- renci seniorů a také při příští seniorské konfe- renci sdělí přání posl. Špačka. Předseda navrhuje, aby příští schůze ko- nala se zítra s tímto jednacím pořadem 1. Zprávy legitimačního výbor. 2. Prvé čtení návrhu Rosnera, dra. Gros- sa a Stöcklera o prodloužení platn - sti usnesení o jednacím řádu. 3. Zprávy finančního výboru o da- ni z kořalky a údělovém zákonu osobní dani. Posl. Petruševič navrhuje, aby vzhledem na známé stanovisko jeho strany na třetí míste položena byla zpráva rozpočtového výboru o zří- zení italské právnické fakulty.
Adler Posl Staněk Rosner Gros výbor o op
15 article
Posl. Seitz obrací se proti návrhu předse- dovu, aby o veškerých berních zákonech prove- dena byla generální debata a pokládá za úplnější zahájiti rokování o jednotlivých berních zákönel a to nejdříve o nejdůležitějším a nejrozsá hlejším o osobní dani. Potom, bude-li dosti čosu, moho projednány býti druhé berní zákony. Navrhuje aby na jednací pořad byla jako třetí bod dán zpráva finančního výboru o osobní dani z přijm Posl. Fink navrhuje, aby daň ze sázek u to- talisaterů, šumivých vín a automobílů byla za- hrnuta do tohoto třetího bodu. Posl. dr. Gustav Gross prohlašuje, že jes s tím srozuměn, ale jest rozhodně proti návrht posl. Seitze, kterým by se druhá část předloh od- ložila ad calendas graecas. Zejména úděly staly by se illusorními. Trvá tedy na tom, aby povšechn rozprava o finančním plánu byla provedena na- jednou. Po odpovědi posl. Seitze, který trvá n svém návrhu, prohlašuje posl. Korošec, že jeho strana nemůže hlasovati pro návrh Rusinů, ne- bude-li zároveň rokováno o otázce jihoslovanské fakulty. Jinak bude jeho strana hlasovati pro návr Finkův. Při hlasování zamítají se návrhy posl Seitze a Petruševiče a schvaluje ná- vrh Finkův Příští schůze koná se zítra s jednacím pořa dem, jaký navrhl president a doplněným návrhen Finkovým. Konec schůze ve 344 hod
Posl Seitz Fink doktor Gross Rusin Finkův Petruševič
18 article
Z Vídně, 29. května. Deputace města Kolin purkmistr dr. Jelinek a jeho náměstek lékárník Storch dostavila se dnes do parlamentu a byl uvedena posl. drem. Lukavským do ministerstv vyučování v záležitosti obchodní akademi v Kolíně. Z Vídně, 29. května. Dnes dostavila se do parlamentu deputace města Litomyšle, veden
doktor Jelinek Storch Lukavský Vídeň Kolin Litomyšl
19 article
V drobném prodejin ranni dísle o sobě . . sa sb večerni . . . . . sa sb Ve filiálkách na venkově- ranni číslo . . . . . . večernl lnsoráty platí se hotově napřea Předplacení a inserty příjim sdministrace v Marianské ul.,a Tam nacházejí se t redakco, tiskárna a sxpediee „Národnich Listů“ Rukopisy se nevraceii
20 article
starostou posl. Laubem a jednala s českými poslanci v záležitosti paedagogia. Deputact tuto uvedl posl. dr. Šubrt k ministru vyučování. kde přednesla veškeré své přání. Z Vídně, 29. května. [»Austria«.) Za vedení posl. Baechla dostavila se dnes k min. předsedov deputace státnich sluhů a přednesla m přání, aby co nejdříve provedena byla služební pragmatika a snížena celková služební doba labo- rantů. M.-p. Stürgkh uznal loyální chování st. sluhů. Poukázal na usnesení včerejší konferenc seniorů, že 2. čtení malého finančního plánu má započíti příští úterý. Vláda má nejvážnější úmysly služební pragmatiku co nejdříve uvésti v platnost a vynasnaží se, aby malý finanční plán byl. poku možno, vyřízen ještě v letním zasedání poslanecké sněmovny. Ohledně přání, aby požitky výpomoc- ných sluhů byly zatímně cestou nařizovací zlepšeny až do konečné úpravy, přislibil, že také tomuto přání bude podle možnosti vyhověno. Rovněž se přimluví u ministrů financí a vyučování, aby sní- žena byla celková služební doba laborántů.
Laub doktor Šubrt Stürgkh Vídeň Austria poslanecký sněmovna
21 title
Z parlamentních výborů.
22 article
Z Vídně, 29. května. (K. k.)
Vídeň
23 article
V justičním výboru byla nejdříve po stručné debatě k návrhu ref. ryt. Mühlwertha jednomy- slně schválena vládní předloha, v které se prohlašuje, že rozhodnutí o započítání vy- šetřovací a uschovací vazby může býti vzato v o- por jen při odvolání K návrhu posl. dra. Liebermanna usneseno vy- zvati ministerstvo spravedlnosti k opatřením, aby doba, kterou právní praktikanti strávi- li v mimořádné aktivní službě vojen- ské za posledních měsíců, byla jim za- počítána do právní praxe, resp. do pří- pravné služby Na to pokračovalo se v rokování o advo- kátním řádu a byl schválen odst. 1. § 11. vlád- ní předlohy, ve kterém se ustanovuje, že výjimky ze zastupovacího práva advokátů před soudy úřady jsou obsaženy v zákonech o řízení. Dále bylo k návrhu dra. Steinhause 8 hlasy proti 5 usneseno, že při řízení před soudy živno- stenskými mohou se strany nechati zastupovati ad- vokáty, přesahuje-li cena sporného předmětu 1000 . V drahotním výboru podal posl. dr. Ad. Gross jménem užšího výboru zprávu o vyjednávání s vlá- dou v záležitosti další dotace fondu pro byto- vou péči. Byl dán podnět, aby věnování dvou milionů, které dle zákona z r. 1911 jsou určeny na krátkolhůté půjčky společenstvům, které opatří n místě 10 jen 5% z vlastního, bylo změněno tak. aby se tohoto obnosu použilo též na krátkolhůt půjčky stavební.
Liebermann Ada Gross
24 article
Vládní zástupce, odb. přednosta dr. šl. En- gel na doplnění zdůraznil, že už z formálních dů- vodů, kdyby mělo nastati jiné použití dvou mi- lionů zákonem z r. 1911 povolených, než je v záko- ně stanoveno, musel by býti zmíněný zákon n- vellován. Finanční správa nehledě k meritorním námitkám už dříve vyloženým, nemůže podati urči- té prohlášení o navrženém použití těchto dvou mi- lionů na prospěch přechodného udělení zúročitel- ných záloh na stavby Ref. Gros s sdělil, že vláda ničeho nena- mítala, aby obnosu asi dvou mil., který měla k di- sposici ještě na další záruky, se použilo částečné- ho obnosu 1 mil. přechodně pro dobu zvláštní tísně na trhu peněžním na krátkolhůté přímé půjčky Přes použití na přímé půjčky může vláda dispono- vati ještě zárukami až do obnosu asi 15 mil. Do- sud použilo se z toho 8 mil. a tyto garanční obno- sy postačí asi až do r. 1913 úplně. Výbor vzal zprávu na vědomí a k návrhu posl Reumanna bylo uloženo odbory vypracovati dohodě s vládou osnovu o novelle zákona z r. 1911 a předložiti výboru k usnesení. Užší železniční výbor pro snížení jízd- ného ustanovil po čilé rozpravě posl. Heilin- gera zpravodajem o všech návrzích, předložených užšímu výboru. Dál usneseno vyzvati vládu, aby pokud jde o platnost legitimací státních úřadníků na soukro- mých drahách uzavřela příslušnou dohodu. Rozpočtový výbor zahájil zevrubnou rozpral o ústřední účetní závěrce z a r. 1911. Posl. Ant. Němec navrhl, aby důstojníkům, přiděleným ministerstvu zeměbrany, byly odňaty platy na píci pro koně, jichž nedrží, jakož i na stá a aby byli odměňováni stejně jako jiní úřadníci. Dále podal návrh, v němž poslanecká sněmovna vyslovuje nelibost, že všeobecné výdaje politické správy překročily o více než 11/2 mil. obnos, zařa- děný do rozpočtu na r. 1910.
doktor Gros Reumann Posl Němec Ena
25 article
Čechové! Češky! Dokažte rychlou touto finanční záchra- nou naší národní práce obrarné, že český národ v království našem lne ke společné myšlence všenárodní! Dokažte skutkem, že i za všeobecné tísně hospodářské, která na nás všecky v přítomné době doléhá, necpustíte posa- vadní dílo své národní obrany! Všichní neodkladně ruku k dílu za he- slem: »Společné sbírky národní« a učíňme každý, co nám možnol A jako druhdy v dávných dobách slo- vanského dávnověku bylo za nebezpečí vlasti české voláno všecko obyvatdstvo našeho království do zbraně na obranu staré naší otčiny zvláštními posly po všedh obcích vá- lečným heslem: „Nastojte!“, tak voláme k Vám všem, věrní naší, v těžré chvíli ne- bývalého nebezpečí:
Čecho Češka
26 article Nastojte! Pomoztel
Nastojte! Pomoztel Ústřední Matice ško ská: Posl. dr. Jindřich Metelka, starosta. Dr. Vincene Dewetter, jednatel. Národní jednota pošunavská: Posl. dr. Karel Baxa, shrosta. Karel Vondráček, jemnatel. Národní jednota severcčeská: Jindřich Nechanský, sarosta. Dr. Josef Schlecht, jematel. Česká obec sokolská: Menšinový základa Dr. Josef Scheiner, staosta. Spolek „Komenský Posl. Josef Dürich, staosta. Dr. Frant. Formánek, jdnatel. Z jednomyslného usnesení doporučuh tuto sbírku jako národní nezbytnos Národní rada česki: Posl. dr. Podlipný předseda.
Posl doktor Metelka Dewetter Baxa Vondráček Nechanský Schlecht Scheiner Komenský Posl Dürich František Formánek Podlipná
27 title
FEUILLETON.
28 article Z Paříže.
Z Paříže. (Konec války na východě. — Franci a Balkán. — Tříletá vojen ská služba Nadšení a protesty. — Revolučn Paříž. — Květiny.) Z pařížských listů mizí poznenáhlu jedna rubrika, která v nich ovládala po více než půl roku a která k sobě poutala pozornost nejdřive ze všeho, co čerstvá čísla novin mohla přinésti „Válka na východě.“ Pak-li už dávno vlastně ztra- tila svou denní aktuálnost, již jí naposledy pro- půjčilo dobytí Skadru, které celá Paříž přijala nejradostnějšími pocity a s ironickým zadostiuči- něním za onu nemilou pro Francii povinnost, jakou bylo nucené vyslání válečné lodi před černohorské pobřeží, bude prodlužovati ještě nějaký čas, snad několik měsíců, svůj život, aby registrovala po- malá jednání mírových konferencí zde a v Lon- dýně, ale už nikdy nevbudí onen chvatný a dychti- vý zájem, s jakým vždycky vznětlivá Pařiž přijí- mala zprávy z válečného východu. Ale tato rubrika má svou jednu zajímavost. kterou by stálo za to prostudovati a promhysliti podrobně. Jest v ní registrován celý poměr Fran- cie k Balkánu a částečně více než k Balkánu. pokud se týče slovanského světa, a jest v ní na- značen celý onen přechod zájmů a sympatií od říže turecké k nově vybudovaným slovanským státům A konečně bylo by možno v ní nalézti mnoho po- učení pro nás, kteří také jednou budeme upírati ve dnech svého posledního boje nebo ve dnech v nichž bude rozhodováno o nové budoucnosti naší vlasti, své oči k zemi, kde více než kdekoliv jinde se rozhodují osudy lidí i národů, a kde pro- hrávají ti, kteří nedovedli včas a výhodně pro sebe připraviti půdu a za sebe promluviti.
Franek Paříž Paříž východ Balkán Lon
29 article
Pak-li na počátku války dala si Francie příli diktovati bursou svůj poměr k válčícím stranám na Balkáně a vsugerovati zlehčování oněch velkýc osvoboditelských idef, jež vedly balkánské spojen- ce do boje, vybavila se záhy z těchto klamných zájmů pro Turecko a dávala tím více své přátelstv jeho vítězným protivníkům. A dneska, kdy zby jediný neúnavný zastance Turků, stále věrně slo- vem i tiskem pro ně apoštolující Pierre Loti, jehož turecké vavříny nedaly spáti příliš výmluvnému Claudu Farrěrovi, který zahrnul nás Slovany nej- příkřejšími výrazy francouzského domýšlivce v svých balkánských epištolách, není pochyby, jak vědomé a důsledné jest přátelství Francie k no- vému Balkánu, zejména jeho slovanským národům Důsledné i tím, že diktovalo Francii její dnešní poměr k Rakousku, který se tak trpce dotknui Vídně při obsazení Skadru, té alarmující Vídně jež mohla býti uvedena v úžas v tomto případě jen proto, že patrně nečtla francouzských listů, v nichž zejména od blokády černohorských pobřeží, nase dobré Rakousko vystupovalo v úloze kohosi, kd sesměšnil svá gesta, jež měla býti heroická, a ke všemu si toho nebyl vědom.
Turek Loti Claud Farrěr Francie Balkán Turecko Rakousko Vídeň
30 article
Ale dneska mizí s denního pořádku válka n východě, zatím co zdejší sopečná půda jest více rozechvěna nežli kdykoliv jindy domácími záleži- tostmi. Tříletá vojenská služba zaměstnává už po měsíce mysli Francie a dneska, kdy blížíme se de- finitivnímu projednávání návrhu, stává se boj da- leko prudší a nebezpečnější, nežli bylo možno tu- šiti. Jest nepochybno, že zavedení nového systému neodbude se hladce a nová změna ministerstva, o níž se mluví, by byla jistě nejmenším důsledkem Na obou stranách, jež dnes stojí pohotově proti sobě, pracovalo se s podnikavou bystrostía s krajním využitím všech prostředků od té chvíle. kdy rozhodnutí Německa, rozmnožiti armádu, se stala Francii zlým mementem, stavíc zemi, v níž vždycky znovu a znovu se probouzí myšlenka od- vahy a v níž ztracené dvě provincie jsou neustále pociťovanou výčitkou, ve stav nepoměrné inferio- rity. Při stále vzrůstající depopulaci nebylo ovšem možno počítati na zvýšení kontingentu vojska, neboť branná povinnost zasahuje zde co nejšířea s nejměně výjimkami, pokud možno. A tak ne- zbylo než jediné rozluštění těžké otázky, znovu zavěsti tříletou službu vojenskou, jež by zvětšila o třetinu aktivní hotovost. Rázem byl celý národ postaven před tuto těžkou povinnost, již měl při- nésti, aby odstranil obavu před nebezpečím ne- smírnou obětí, přinášenou rok co rok vojenskému zřízení země nějakými sto tisíci muži, odvrácenými ve věku nejpružnější schopnosti práce od klidných povolání k životu kasáren. Listy nacionalistické ve svém upřímném vla- stenectví a listy velikého kapitalismu ve své hra- bivé dychtivosti se vrhly první za heslem tříleté služby, aby jemu vybojovaly v národě sympatie
Francie Německo
31 title
V máji.
32 article
boje. přesvědčily pro ně. Záhy nebylo vrstev společen- ských, jež by nebyly bývaly angažovány projeviti své názory, a kampaň pro tříletou vojenskou službu nacházela výrazu ve dvou směrech, z nichž jeden s nadšením přijímal myšlenku, kdežto druhý sna- žil se všemi prostředky přesvědčiti o její nepři- jatelnosti. Bylo již vedlejší věcí formy, zda se m jednati o plnou tříletou službu, nebo jen službu třiceti nebo šestadvaceti nebo dokonce osmadva- ceti měsíců. Sloupce listů po měsíce přinášely od- borné úvahy politiků, akademiků, sociologů, vyso- kých důstojníků a den co den se plnily projevy městských rad a okresních zastupitelstev, žáků středních, vysokých a odborných škol, sdružení spolků, a francouzská mládež se přihlašovala se stejným nadšením pro novou povinnost, jako ji při- jímali ti, v jejichž rodinné a hospodářské rozpočty bude krutě zasahovati. A vedle tohoto nadšení jež je tak pochopitelno a tak doma v této Franci nejmužnějších bojovníků, se zvedly hlasy protestu. jež nemohly sice působiti k vystřízlivění hlav, roz- nícených možností nebezpečí pro novou myšlenku pakli prudkostí svého útoku vůbec ještě k ní pro- tivníky nepřipoutávaly. A byly to hlasy odporu mohutné, buď ohromností skupin lidu, jež je pro- nášely, nebo závažností, osobní, vědeckou neb po- litickou těch, kteří varovali před zavedením no- vého režimu, jenž nemůže zasáhnouti než katastro- fálně v hospodářský a společenský život země trpící již dnes nedostaikem mladých pracovníků ohrožený jak v oborech hmotné, tak duchovní prá ce, pomyslíme-li, že vojenská povinnost má přeru šovati na tři léta bez výjimky nějakých jedno ročních výsad u všech branců jejich životní povo lání.
sdružený spolek
33 article
Nepřišli se svými protesty jen idealistní pa cifisté na jedné straně a revolucionářští antimili taristé na druhé straně, ale protesty se zvedly v řadách pokrokové Francie a jejich velikých sou- časných myslitelů a byly zde hlasy, jichž nebyl možno přeslechnouti, a jména, jichž nebylo možno pomíjeti. Tolik jest jisto, že ve všech těch námií- kách a případech bylo by možno rozřešiti problém jen tehdy, kdyby i na druhé straně Rýna bylo stej- ně jako zde, ale dneska? — Zde ony ideály nových společenských systémů a nového mezinárodního života, a tam na druhém břehu ono budování ve- liké násilné moci, jež kdykoliv by chtěla, může udolati svého deklamujícího protivníka. Socialisté a revolucionáři pracují svými pro- nikavými organisacemi nejprudčími útoky proti no- vému systému a dovedou jimi zasahovati tam, kde dotknou se protesty nejcitelněji. Poslední události v některých kasárnách jsou jistě kompromitujíci pro armádu a její případnou zodpovědnost za bez- pečnost země. Systém svobody má svá nebezpečí. ač nikdy krajní nebezpečí v rukou národa, který jest pro tuto svobodu vychován a zrozen, a v němž lze vůbec pochybovati, že v případě skutečného nebezpečí se strany i obávaného, i hrozivého Ně- mecka by nastala jakákoliv desorganisace v armá- Dnes, v hodinu dvanáctou, kdy zastanci třílet služby připravili opatrně všechen materiál, který může posloužiti přijetí nového zákona, a upevnili všechno vlastenecké nadšení a sebevědomí, přichá- zejí jejich protivníci s posledními projevy protestu
Francie Rýn
34 article
Jako na podzim protestovala socialistická stran proti válce, tak učiní zítra opět v projevu, a to mohutnějším a vzrušenějším, oč bližší jest tento- kráte záležitost národa. Vláda odepřela letos do- volení manifestace májové u zdi federovaných na hřbitově Pěre-Lachaise, jež měla vyzníti v protest proti připravovanému zákonu a jež mohla se zvrá- titi snadno v nejnebezpečnější bouři. Strana sociali- stická (francouzská sekce dělnické internacionály) se shromáždí v neděli v Prě-Saint-Gervais, na samých hranicích Paříže, aby tam vyslechla řeči svých poslanců, svých městských radů pařížských a svých bojovníků, jež vyzní v hesla: „Pryč se třemi rokyl“ a „Chceme sociální republikul Ale tato krutá Paříž boje není celou Paříží dnešní, a chcete-li od ní se odloučiti, jí se nadobro zciziti, není nic snadnějšího. Pro několik dní jest upravena na břehu Seiny na Cours-la-Reine, kde stávaly před léty ohyzdné městské sklenníky, vý- stava květin a to jest jedna z nejkrásnějších idyl. jež možno prožíti v dnešní bouřlivé době, a jedno z nejrozkošnějších okouzlení očí. Jediné ráno, ztrá- vené v tichu ještě téměř prázdném výstavním sta- nu, jen mezi květy nocí občerstvenými a probu- zenými k novému celodennímu odevzdání se obdivu tisíců očí, prosvěží celou duši. Daleko a daleko s táhnou záhony květů, stojí celé hájky keřů růží. jež — pravda — nemají ještě svou nejšťastnější dobu, a rhododendronů, jichž květy splývají v ba- revné vlny. A jaké jsou to barvy oněch květů,v něž oči se noří jako v nádherné hlubiny. A zase záhon za záhonem, macešky, luční květiny, pri- mule, křehké hráchy, zasněné a zamýšlené fialy, náprstníky, nad něž se zdá, že příroda nevytvořila
SaintGervaisa Paříž Seina CoursleRein PěreLachaise