ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 99c92d50-8f10-11dd-af5d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 53, person 31, org 4, work 1
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek 29. května 1913.
Praha
3 masthead
Čisle 145.
4 article
Na rannl a večerní llsty předplácí se v Praze v administracii na měslo. . . . . . 2 K — na čtvrt lsta . . . . 6 K —h s dvoji donáškou a měsío. . . . .. na čtvrt leta . . . . 7 K 6nh ve šliálkácht na měsle . . . . . 2 K 80 Poštout aěsle, . . . . na čtvrt ista : . . . 9 K 80 s dvojí zásílkou na měslo, na stvrtist : . . Dnešní číslo pro Prahu jest oa stranách, s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Balkánští spojenci.
Balkánští spojenci. Dělení válečné kořisti neobešlo se nikdy bez větších neb menších nesnází a již známá Esopova bájka názorně to vy- kládá. Z nynějších čtyr balkánských spo- jenců tři: Bulharsko, Srbsko a Řecko zle se na sebe kasali a snad ještě tak činí, pouze Černá Hora zamlkle snáší svůj těžký úděl. Bulhaři a Srbové nemohou se po- rovnati o Makedonii, Bulhaři a Řekové zejména o Soluň. Ač Srbové nemají zájmu na tom, aby Solun unikl slovanskému vlivu, spojují své nároky s řeckými, a tak činí řešení vlastní své záležitosti jen složi- tějším. Tyto rozpory mezi bývalými spojene nedotýkají se však pouze zájmů bezpro- středně zúčastněných balkánských států ale i oněch velmocí, kteréž přály vzniku balkánského spolku, kteréž dovedly ob- meziti válečné jeviště a kteréž takto u- možnily skvěle úspěchy jeho zbraní nad Tureckem. Domnívají se snad Bulhaři, Srbové Řekové, že mohou zůstati oni mocní pří- znivci jejich lhostejni, když nyní zvednou zbraně proti sobě samým a zničí opět vše co vítěznou, možno říci dvojí válkou ne- jen jejich silami společně bylo do- saženo? Již i z Italie ozývá se k nim volání. aby dobře rozvážili, než na sebe přivodi katastrofu. A Italie přece sotva byla mez velmocemi, kteréž pomáhaly tvořiti spolel balkánský. Přípomíná se tam Balkáncům aby nezapomínali, že pokud jsou Slovany získali na jihu Evropy a pokud jsou Řeky na moři postavení, kteréž, rozumně použi- to, bude míti nemalý vliv na dějiny Evropy. Budou-li se svářiti, zvednou-li zbraně proti sobě, nejen že se navzájem oslabí a ože- bračí, ale podlomí i své síly i výhodné po- stavení, jež nabyli.
Esopův Bulhar Srba Řek Balkánec Bulharsko Srbsko Řecko Makedonie Soluň Turecko Evropa Soluna
6 article
Všicci jižní Slované, zejména však Srbové, mají zapotřebí soustřeďovati rozmnožovati své síly, aby mohli prováděti samostatnou politiku, a nikoliv je bojem proti sobě mařiti a utráceti. Všickní maji zapotřebí, utužiti svou vzájemnost a své spojenectví pro budoucnost. Ať by byl vý- sledek jejich případného zápasu jaký koliv. nepovede je k pevnější jednotě, za to však na dlouhé doby bude podněcovati jejich nekrocené vášně a slepou nenávist. Srbové zůstanou kolkolem sevření nepřáteli, k nimž přibude ještě i Albanie; zůstanou bez východu k moři, zůstanou bez blízkého dobrého sousedství. Není možno, aby to nepostihli jejich politikové. Ale ani budoucnost Řecka není zá- vislá na větším neb menším podílu na za- braném území makedonském: budoucnost Řecka naopak závisí na tom, co dovede ze sebe vytvořiti ve východní části Středo- zemního moře a ve svých vztazích k Malé Asii. Ani pro Řeky nemá to politického smyslu, by balkánský spolek vzal za své. a aby se připravili o jeho podporu pro ú- koly námořní, jež na ně čekají. Žádný ze tří vzpomenutých balkánských spojenců nebude míti z toho prospěch, budou-li spo- lu válčiti, promění-li se v odpůrce a zba- ví-li se nepromyšleně vzájemné pomoci a podpory. Sjednoceni zjednají si sluchuv Evropě; znamenajíť nepopíratelně úcty- hodnou válečnou moc. Řoztříštěni a zne- přáteleni, klesnou na podřízené činitele a stanou se hříčkou v rukou velmocí, jimž přímo či nepřímo budou nuceni přisluho- Opravdové vysvobození balkánských národů může býti pouze ovocem jejich jed- noty, na niž závisí nejen váha jejich vá- lečných sil, ale i jejich pokroku v dobách míru.
Slovan Srba Středa Řek Albánie Řecko Evropa
7 article
Odmítnou-li rady svých moudrých po- litiků, kteří je dovedli spojiti k podniku, jenž překvapil a zarazil celou Evropu, a budou-li nyní tasiti zbraně na sebe — po- zbudou zároveň i většinu plodů, jež jim přinesla slavná vítězství nad Turky. A to že by nenahlíželi rozumní lidé v táborech balkánských? V témž asi duchu nesly se rady, jež trojdohodové velmoci udílely Balkáncům. Rusko i Francie i Anglie doporučovaly a doporučují jim, aby se přátelsky dohodli o svých sporných nárocích, ba bylo i dosti srozumitelně napovězeno jak Bulharům tak Srbům, že pozbudou dosavadní mravn a finanční podpory, jež jím byla dosudv hojnosti poskytnuta. Konečně vůdčí státník anglický ve vě- cech zahraničních, Grey, jenž tolik trpěli- vosti osvědčil v nekonečném vyjednávání mír, při poslední návštěvě zástupců spoje- neckých tak rozhodně naléhal, aby bez průtahu podepsali mírové prelimináře, že nikdo nemůže o tom býti v pochybnostech. že velmoci jsou odhodlány, učiniti konec zmatkům na Balkáně buď jak buď. Vždyt Grey bez obalu i vyslovil, že ti, kdož ne- míní podepsati ujednání o míru — mohou opustiti Londýní Doposud, jak známo, vůle Evropys v každém případě, jenž se za balkánské války naskytl, zjednala platnost; lze prot tím méně pochybovati, že by tomu tak ne- bylo nyní — po nepolitickém zájezdu pa- novníků Anglie a Ruska do Berlína. Výzva k zástupcům spojenců pronesená anglickým ministrem po této události jest tím sroz- umítelnější.
Turek Balkánec Bulhar Srba Evropa Rusko Francie Anglie Grey Balkán Berlín
8 article
Bylo také po poslední besedě vele- vyslanecké patrno, že to nebyla pouhá ná- hoda, když podepsání mírové smlouvy po- ložila za hlavní předmět svého jednání. Připomenouti také záhodno, že v Pa- říži již po delší dobu marně čekají zástupcí mocností, vyslaní na konferenci o finanč- ních záležitostech, souvislých s balkánskou válkou, aby se podjali svého úkolu. Majít počíti svou práci v pěti dnech, po uzavření míru, a ani tento úkol nemůže z místa, protože dosud prelimináře mírové jsou bez nutných podpisů. Budou balkánští spojenci s to, nedbatí netrpělivosti a naléhání velmocí — a vsadí opravdu všecky své posavadní úspěchy na nejslabší kartu — na krátkozrakost svých domácích šovinistů!? A nevycítili, že v Londýně počalis jejich zástupcí mluviti ihned neobaleně když viděli jejich vnitřní rozháranost? Jest nejvyšší čas, aby věci balkánské uve- deny byly do kolejí střízlivé a prozíravě politiky a přestala nynější tahanice, jež jest nejnebezpečnější budoucnosti všech Balkánců, nikoho nevyjímaje.
Londýn
10 article Vystřídání záložníků v Bosně a Dalmacii.
Vystřídání záložníků v Bosně a Dalmacii. (Starší mladšími.) Z Vídně, 28. května. (K. k.)
Boseň Dalmacie Vídeň
11 article
Se zřetelem na dlouhou dobu, po kterou zvýšen byl stav mužstva u vojska v Bosně. Hercegovině a Dalmacii, nařídil cí- sař, jak sděluje „Militärische Rundschau“ dnešním večerníku, aby nejstarší ročníky zá- ložníků a náhradních záložníků 1902-1905, vý- hod požívající náhradní záložníci, vydržovatelé rodin, jediní synové ve všech ročnících, kteří byli své doby povoláni do Bosny, Hercegoviny a Dalmacie ke zvýšení stavu mužstva, byli pokud jest k disposici náhradní mužstvo, vy- střídání mladšími záložníky a ná- hradními záložníky, kteří nepo- žívají výhod. Toto opatření vyplynulo na jedné straně z úvahy, že zahraniční situace nepřipoušti snížení stavu mužstva v Bo- sně, Hercegovině a Dalmacii a na druhé stra- ně ze snahy, aby mužstvu, které už po něko- lik měsíců koná aktivní službu, byl umožněn návrat k rodinám. Žádoucí současné propuště- ní všech záložníků a náhradních záložníků bylo by i v tom případě, kdyby to zahraničn situace připouštěla, neproveditelno už z dů- vodů dopravních a musilo by se díti postupně Praktické provedení tohoto nejvyššího opa- tření stane se u exteritoriálně dislokovaných sborů vojenských tím způsobem, že starší záložníci budou propuštěni teprve tehdy, až přibudou mladší ro čníky. Záložníci u vojenských sborů a ústavů, které nejsou ex- teritoriálně díslokovány, dostanou dovolenou s nejmožnějším urychlením.
Boseň Hercegovina Dalmacie Bosna Bo Militärische Rundschau
12 article
Vojenské osoby, které budou povolány do Bosny, Hercegoviny a Dalmacie, budouv první řadě vzaty z původního stavu mužstva oněch sborů vojenských, které jsou v Bosně Hercegovině a v Dalmacii dislokovány. Muž- stvo z jiných sborů vojenských bude povoláno jenom k doplnění tím vzniklého úbytku. Z po- volání k aktivní službě vyjmuti zůstanou ti zá- ložníci a náhradní záložníci, kteří se trvale zdržují v cizině a pokud možno také ti, kteři byli povoláni už v letech 1912-13. Záložní ka- deti-aspiranti a reservní gážisté z odvodních ročníků 1905 a předchozích budou bezpodmí- nečně přeloženi do neaktivního poměru, kdež- to reservní gážisté mladších ročníků zůstanou v aktivní službě jenom v nevyhnutelně nut- ném počtu. Všem vyosledních měsících povo- laným záložníkům a náhradním záložnikům započítá se doba, ztrávená v aktivní službě. jako cvičení ve zbraní a to mužstvu podle příslušných ustanovení branného zákona, reservních gážistů při povolání, které trvalo déle než 4 a méně než 8 měsíců, za jedno cvi- čení ve zbrani, při povolání, které trvalog měsíců a více, za dvě cvičení ve zbraní. Tato ustanovení nabudou ihned platností. Vojen- ské osoby, které se nalézají té doby n dovolené a ve smyslu zmíněného ustanovení budou přeloženy do neaktivního poměru, bu- dou ihned telegraficky vyrozuměny, aby zby- tečně se nevracely. Postupná dovolená zálož níků a náhradních záložníků, zůstavšíchv aktivní službě, není dotčena svrchu zmíněný- mí ustanoveními.
Bosna Hercegovina Dalmacie Boseň Hercegovina
13 article Pašičův výklad o zahraničné situaci a srbské politice.
Pašičův výklad o zahraničné situaci a srbské politice. Z Bělehrad u, 28. května. (K. k) Ve skupštině odpověděl m. p. Pašič k dota- zům po zahraniční politice vládní for- mou výkladu o zahraniční situaci a srbské politiee od začátku války až do nynější chvíle. Obíral se hlavně poměrem k Bulhar- sku v tomto okamžiku. Nejprve vytknul, že jemu i vládě v mnohých otázkách uložena je zdrželivost a že nemůže sděliti úplný obsah smlou- vy pro její důvěrný ráz. Pak nastínil obraz poli- tické situace před válkou, kterážto siluace vedla právě k válečným událostem, skončeným nyní spojenými armádami slavným vítězstvím. Jako pravý důvod uzavření spojene- cké smlouvy uvedl smutnou situací křesťan- ského obyvatelstvu v Turecku. Všechny pokusy o reformní akci v Turecku zůstaly bezvýsledny Když vlády křesťanských balkánských států došly k náhledu, že je marnou každá naděje na zlepšen politických, náboženských a sociálních poměrů Turecku, že mladoturecká vláda je neschopna pro- vésti je a albanské hnutí budí sympatie jistého státu, rozhodly se balkánské státy, vzíti obhájení zájmů křesťanského obyvatelstva do vlastních ru- kou tím, že žádali na Portě, by provedla reformy přikázané berlínskou smlouvou. Turecko místo.
Pašičův Pašič Bulhar Bělehrad Turecko
14 article
aby vyhovělo přání balkánských států, slíbilo re- formy na základě starého zavrženého projektu zahájilo ihned mobilisaci. Tolo opatření vyvolalo totéž opatření u balkánských států a vedlo ko- nečně k válce. Velmoci snažily se válku zadržeti a když se to nezdařilo, prohlásily, že zachovaj neutralitu po čas války, i to, že nemaji zájmu na územních otázkách, ovšem s tou výhradou, že v dohodě projednány budou všechny otázky, jež vyplývají z války a dotýkají se jejich zájmů. Rakousko-Uhersko, z nímž stála Italie, prohlásilo po obsazení břehu Ja- derského moře srbským vojskem, že nemůže z žádných podmínek připustiti zvětše- ní srbského úzení až k moří, při čemž se odvolávalo na národnostní zásadu. Mimo to bylo s této strany zvláště zdůrazňováno, že mohly by býti ohroženy životní zájmy Rakousko- Uherska, kdyby Jaderské moře uzavřeno bylo cizím loďstvem, Srbský protidůvod, že srbské voj- sko osvobodilo tyto kraje, které také dříve byly srbskými, jakož i že Albanci sami nežádají zalo- žení vlastního státu, zmizel úplně před kategori- ckým požadavkem Rakousko-Uherska, jež za žád- ných podminek nepřipustilo zvětšení srbského u- zemí v tomto směru. Setrvalo až do kone pevně na svém projevu a povolilo nám toliko přístav obchodní, na vlastním území.
Albanec Rakousko Uhersko RakouskoUhersko
15 article
Když velmoci na londýnské velevyslanecké konferenci schválily přání a návrhy Rakousko- Uherska a Italie, octlo se Srbsko ve velmi obtížné situaci. Velmoci na počátku války usnesly se sice na prohlášení, že nemají territoriálního zájmu, přece však odňaly Srbsku právě úze mí. která náležela k staré srbské říšia bezpodmínečně byla by nutnými pr politickou a hospodářskou neodvi- slost Srbska. Že to vše nestalo se pro zvěíšen vlastního území, nýbrž za účelem založení nového dosud vůbec neexistujícího stálu, nemění ničeho na skutečnosti samé. Srbsko stálo před alternati- vou buď podříditi se vůli velmocí, anebo podstou- piti boj s jejich plnomocníky. Srbsko bylo proto nuceno prohlásili, že se podvoluje dobrovolně, avšak očekává od velmo náhradu na jiné straně. Tisní nás, že vel- moci tím, že návrh Rakousko-Uherska o Albani vzaly za svůj, vzdaly se definitivního řešení bal- kánské otázky a vytvořily stav, jenž bude po dlouhou řadu let pro ně pramenem starostí a ne- příjemností. Rakousko-Uhersko naprot tomu propáslo příznivý okamžik, aby zajistilo si trvalé sympatie balkán- ských národů, jakož i politickou národně-hospodářskou převahu na Balkáně, přece však nesmí se zapomenoutí, že každý stát provádí politiku, jež odpovídá jeho ná- zorům a zájmům. Srbsko nepociťuje žádného ne- přátelství proti Albancům, ale jest toho názoru, žž rozřešení albánské otázky není ú- čelným a také pro albanský národ b bylo lépe, kdyby byl zůstal v rám srbského státu. Konečným uzavřením míru s Tureckem nikte- rak nejsou rozřešeny všechny otázky
Rakousko Uhersko Srbsko Albani Balkán Turecko
16 article
V drobném prodejle ranní číslo o sobě . . za sp večerní . . . . . natk Ve fliálkách na venkově ranni čislo . . . . .. vočernl . . . . . . . 6h lnseráty plati se hotově napřed. Předplageni a inserty přijíma adminltrace v Marianské al.,a Tam nacházejí se tál rodakce, tiskárna a sxpedine „Národních Llstů“ Rukopisy se novraceji
národní Llstus
17 article
Jedná se nyní o otázky rozhraničení balkánských států, na jehož spravedlivém provedení závisí další úspěch a blaho balkánských národů. Tyto otázky jsou právě tak obtížné jako choulostivé, pročež jest třeba vážiti každé slovo, aby nedošlo k rozčilování mezi spojenci a k vzá- jemným urážkám. Jest nutno patrně, ohle- duplně s láskou a vážností pohlížeti na naše spojence, kteří v minulé vál- ce společně s námi prolévali krev. Krá- lovská vláda bude proto v otázkách, o něž jde, ve- dena snahou, aby jednak chránila zájmy Srbska, jednak aby ze všech sil při- spívala k zachování balkánského spolku. Tohoto cíle bude a může býti dosa- ženo pouze spravedlivým rozděle- nim válkou dobytých území dle mě- řítka přinesených obětí. Nejmenších ob- tiží skytá v tomto směru rozpor s Černou Horou, protože Srbsko i Černá Hora obýváni jsou jedním, srbským národem, který vždy choval nej- živější přání, aby hranice obou srbských států se dotýkaly. Rozdělení území jest v tomto pří- padě samo sebou dáno výsledkem vál- ky. Tam, kde existují sporné body, jako na př. v Dakovici a v Plevlji, bude docíleno do- hody bez obtíží, pro případ neočekávané néjaké obtíže bude ponecháno národu, aby rozhodl, ke které říši chce přináležeti. V nej- nepříznivějším případě rozhodne o tom rozhodčí soud.
Srbsko
18 article
Otázky ohraničení naprotí Albanii ujaly se velmoci, které slanovily v podstatě hra- nice na sever a severovýchod. Tyto hranice ne- isou ani zeměpisné, ani strategické . ani národohospodářské, nýbrž jak se oblibou říká, tak zv. národopisně, jež nej- měně jsou směrodatny, když jedná se o to, aby vy- tvořen byl nový slát z území vesměs hornatých těžko přístupných. Malé osady, jež odděleny jsou neschůdnými horami od jich národopisných středi- sek a odkázány na docela blízká sice, ale úplně cizí obchodní střediska, byly by odsouzeny k věč- ným obtížím, konečně k emigrací a k úplnému vy- mření. Tak na př. bude území krasnické vy- dáno v šans naprostému úpadku, kdyby mělo býti odděleno od Dakovice. Totéž platí o 1jum ském obvodu, kdyby skutečně měl být od Prizrenu odloučen a připojen k pobřežnímu území. O tom přesvědčí se jednou komise pro úpravu hranic na vlastní očl.
Albánie
19 article
Doufáme, že delegáti velmocí konečně přece nahlédnou, jaké obtíže vzniknou z toho pro Srbsko a pro uskutečaění Jaderské dráhy a že samí se vynasnaží tylo obtíže odstranili. K Bulharsku stojíme jako spojen- cí v přátelském poměru. Šrbako-bulharský spolek byl podkladem všeobecného spolku balkán- ského. Samozřejmo, že spojenecká smlou- va předvídá mnohé události a v dů- sledku toho obsahuje ustanovení o právech a povinnostech obou spojen- ců. Spojenecká amlouva s Bulharskem je stát- ním tajemstvím. O ní lze mluviti pouze vše- obecně, jednotlivá ustanoveni jeji ne- budou však uveřejněna. Každá spojenecká smlouva uzavírá se na základě jistých předpokladů Při tom bere se ohled na existující poměry konste- lace a skutečnosti a na jejich základě kombinuj se rozvoj událostí budoucích. Jestliže však během doby změní se poměry a skutečnosti. o něž se smlouva opírá, musí smlouva býti revidována a uvedena v souhlas s no- vými skutečnosími, má-li přání dalšího trvání smlouvy býti životným.
Srbsko Bulharsko Šrbako všeobecný spolek balkánský
20 article
Naše spojenecká smlouva s Bul- harskem má za účel obranu a vzájem- né háiení zájmů obou států. Neohrožujea nebrání též nikomu v jeho klidném vývoji. V této spolkové smlouvě jsou předvídány různé případy a dle toho stanoveny jsou také povinnosti a práv spojenců. Mezi poslední případy patří také před- vídaný konflikt s Tureckem, avšak válečné udá- losti, dík všeobecnému balkánskému spolku, daleko překročily rámec, sta- novený srbsko-bulharskou smlouvou Mnoho skutečností, předpokládaných při uzavírání smlouvy, změnilo se během války a dokonce krátce před ní. Spojenci především pečovali o to. aby výsledek války byl zajištěn bez ohledu na to. zda oběti, přinesené tou neb onou stranou, ve smlouvě jsou uvedeny nebo ne. Aby zajistili úspěch vyhýbali se spojenci projednávání takových otázel za války, v předpokladů, že po skončení války bude vzat zřetel na všechny obětí a že budou porovnány s těmi, jež smlouva předpisuje. Králov- ská vláda vyplnila věrně svoji spojeneckou povin-
Turecko Králov
21 title
FEUILLETON.
22 article Primitivismus a kubismus.
Primitivismus a kubismus. Výstavy v pavilonu pod Kinskou av Obecním domě patří k sobě. Jedna je po- kračováním druhé, anebo také může platie druhá za úvod k první. Obsahem a tendenc obou podávají si »Manes« se »Skupinou vý- tvarných umělců« ruce v nově nabyté svor- nosti. Exodus před třemi lety provedený nemá více smyslu, jako nemá pražádného významu, je-li který obraz, tu i tam, pode- psán jménem českým, francouzským, španěl- ským, italským nebo jakým. Falansterium umělců. Všichni jsou si rovni, všichní dě- lají totéž. Není individualit; není hodnotové stupnice a K. V. U. v Umělecké besedě by mohl zcela dobře sem přenechat bezplatně svůj vynález anonymity. Byla by tu velmi logická a na místě, když podle obhajovacích theorií tvoření umělecké má přejít od indi- vidua ke kolektivním snahám a výsledkům v umění.
Kinská obecní dům
23 article
Přece však výstava »Skupiny« v Obec- ním domě má svoje zvláštní poslání, nebot. rozumím-li jí dobře, má býti ospravedlně- ním a oprávněním toho, co členové spolku robí a nám za nejvyšší umění k věření předkládají. Pozorujte jen stále se opaku- jící zjev nejnovějších novotářů v umění. Na jedné straně novost a nebývalost za každou cenu: v tom jejich pýcha, snaha a cíl. Ale na druhé zimničná sháňka po předcích a soudruzích. Hlavně po předcích. Nestačí-li evropští, dodá je Asie nebo Afrika. Patrně nedůvěřují dost svému z brusu novému šlechtictví a výkonům, pro něž si je sami přisoudili. A tak rozvěsili ve výstavě in- dické látky plné bachoratých postav, roze- stavíli osmiruké Buddhy, inďianské a mouře- nínské sochy dětského primitivismu, všeliké fotografie perských miniatur a čínských tka- nin a mohli jejich řady ad libitum rozhoj- niti v peruanské bůžky, tatarské amulety, novoselandské tetování, mexické reliefy se stejným efektem a stejnou průkazností. Po- všimněte si však tohoto výběru, kterak se vyhýbá všemu uměleckému anebo i jen do- vednému a staví vám na oči jenom hrubou a neumělou práci lidovou nebo pudové vy- rážení plastických nebo grafických skřeků.
Asie
24 article
Dále asi sto »selských obrázků«, oněch pestrých a naprosto neumělých maleb sva- tých na skle, jež nyní spíše nalezneteu sběratelů nebo v museích nežli ve venkov- ských chalupách. Folklor, ne umění. A do- konce ne už lidové umění. Jenom obrázky pro lid malované docela po řemeslnicku jako obchodní artikl. Primitivní umění? Nikoliv. K tomu chybí těmto výrob- kům všechna spontannost a pudovost tvoření. V jádře jsou to jea velmí vzdálené a přemnohýma rukama prošlé kopie a reminiscence všelikých secentistů zhrublé, rukou necvičenou a neumělou pro- vedené a proto na pouhou přibližnost zre- dukované v linii i v barvě. Tato pak ve své jednoduchosti a křiklavosti upravena ke vkusu odběratelů. Odtud také ony rozdíly škálové v jednotlivých skupinách, jak je na- bízejí tu českému, onde německému sedláku v Čechách nebo Němcích a jinde. Snahy umělecké nejnovější a nejposled- nější ráže čerpají tedy své popudy, posilya oprávnění v těchto končinách primitivismu co nejelementárnějšího, dovednosti co nej- menší a plochové mluvy, v domnění, že při- cházejí vstříc nevysloveným tužbám naší doby, nebo, nenaleznou-li hned žádoucího ohlasu, odvolávají se s nimi hned k budouc- nosti, kterou nikdo nezná a jejíž rozhodnut nám, žijícím v její minulosti, věru málo pro- spěje. Chtějí svým uměleckým procesem vrá- titi se k nejprvnějším a nejzákladnějším po- stupům, v nichž pud a vůle ke tvoření byly větší nežli umělost a dovednost v jejich službách.
Němec Čechy
25 article
Theoretikové a psychologové, ano em- bryologové umění objevují, vykládaií a do- kazují, že tyto první pudy tihly k abstrak- cím a nikoli k ilusivnosti, že uhýbaly se přírodě a skutečnosti. Retrospektivní pozná- vání původů a prvních hnutí, začátků umě- leckého tvoření platí nejnovějším primitiví- stům za východiště a obranu. Nic jiného t neznamená, nežli že jejich práce vychází od vědy a zakládá se na spekulaci, že jest po- stupem abstraktním a nikoli z názoru, vjemů a dojmů citovou podstatí tvořivé mohutnosti. v umělci uložené, rozehrávající. Není divu. že jejich obrazy, sochy i stavby vykazuji tolik podobnosti s geometrií, planimetrii. deskriptivou, matematikou, že jsou vskutku výsledkem výpočtů právě tam, kde by tito umělci chtěli býti vtělenou pudovostí a spon- taností. Zatím, prohlédneme-li až k jádru všechen var pod různými a vlastně jen leda- bylými jmeny, jež často vzešly z přezdívek. jen v jednom jediném bodu má a snad i může míti oprávnění životní a vývojové: jako re- akce proti realismu, který prý v poslední své formě umělecké se plně vyžil a vy- čerpal. Dosud arci, kam náš historický roz- hled sahá, všechny umělecké změny dály s novým návratem ku přírodě, k její nevyčer- patelnosti. Pracovní omyl leží asi v tom, že hledaji spásu pro nás a pro sebe v primi- tivní abstrakci. To však nevede k evrop- skému, arijskému obrazu, nýbrž k orienlal- skému ornamentu a vzpírají-li se mluvčí ku- bistů tomu, aby kdo jejich obrazy pokládal za dekorace, za umělecký výtvor podřadný a jen ve spojení s jiným a v jeho službách ku plnosti svého závěru dospívající, pak sam nechápou, že jdou jinam, nežli kam chtějí.
26 article
Naši čeští vyznavači kubismu hřeší ještě jinak, nevědouce. Odlučují se od svého při- rozeného kořene, od své půdy. Nesměji sobě aniž nám namlouvati, že vytvářejí nějaké nové umění, když mezi nimi, předpokládaje talenty, není jediného, k němuž byste neob- jevili vzor cizí, mimo naší sferu žijící, po němž papouškují každé nové jeho bleknutí. Chtějí býti umělci bez předpokladů a zatím vlečou galejní pouta a koule svých otroči- telů nám nezodpovědných. Nejsou si také asi vědomi, že naše tisícileté umění vyrostlo a bylo vypěstěno jako umění evropo-arijské v protikladu umění asijsko-orientalnímu a že jejich nápodobivost chytá se zoufale biologi- ckých principů umění plemene od kořene cizorodého.
27 article
Primitivismus a orientalismus! U praotce expresionistů a kubistů a všech jiných v Francii (zúmyslně nepravím: francouzských u Cézanna je zřejmý a u těchto zmocněný Jeho dojmy z přírody a v přírodě byly velm úzké a jednostranné, za to tím intensivnější Jeho umělost nebyla značná. Výsledek byly výtvory ve zjevech nad míru redukovaných jenom v barvách a plochách se pohybující. o jejichž poznatelnou správnost, o jejichž ži- votný obraz nedbal. Jeho postup redukční šel tak daleko, že mu barevná skvrna a li- niový obvod její plochy byly veškerým umě- leckým obsahem obrazu, v jejich vztazích poměrech. Cézannovo umění je zredukovaný impresionismus na jedné a zprimitisovaný stylismus na druhé straně a další krokz ného expresionismus, jímž také Pablo Pi- casso započal. Malířství, jež jde po abso- lutní barvě, které z cézanneovské nedby ilusivnosti a přirozenosti a ze zřejmého ne- dostatku technického odvodilo si volnosti ještě větší: znásilňování a znetvořování při- rodního a přirozeného zjevu a syrový, vůči skutečnosti libovolný nános barev. Hrubost vydávané za primitivnost; umělá neumělost tvářící se jako panenská prostodušnost.
Cézanne Cézannův Pablo Francie
28 article
Aodré Derain má na výstavě několik krajin toho druhu, špinavých barev, hrubě jako zed- nickou štětkou natřených na plátno, kuliso- vých terenů, stromů a staveb, v jejichž ko- loristní brutalitě při nejlepší vůli není možno vycítiti vychvalované krásy a skvělosti, po- dobně jako někde u Picassa neb G. Braquea Další krok vedl ke kubismu I., k onomu dětinskému skládání přírodních tvarů z vše- likých polyedrů, natíraných chabými a ne- přirozenými barvami — krok k abstrakci. Naši kubisté dali ve svém časopise vyhlásiti všechny kubisty za prázdné, ploché hlavy. za obchodní a obchodující agenty, kteří se honosí zkradeným peřím, vyškubaným z ná- dhery Picassovy, a po tomto nanejvýš komi- ckém harakirí sotva je třeba vážně se jimi obírati, byť by ve všech variacích vyhlašo- vali do světa, že kubismus je »la seule con- ception possible actuellement de l'art pictuale a dokonce »la peinture měme«. Definice sice velmi sebevědomá, ale také naprosto planá.
Derain Picasso Braque Picassův
29 article
Arcí onen popravčí všech kubistů vyzvedá za jediného pánbíčka P. Picassa, který světu dal svůj a jediný kubismus, stále se vyvije- jící až do rozlámaných geometrických a jiných figur, zpřeházených, podobajících se na vlas kryptogramům a obrázkovým rebusům, které už vůbec s představou a pojmem obrazu a malby jako uměleckého výtvoru nemají co společného, leda titul. Jak jsou, ku podivu, tituly kubistických a neokubistických prací realistické! Zátiší, Svícen, Muž s mandolinou, Česající se žena, Žebračka, Básník, Salomé. Krajina, Hlava ženy a podobné. Dokonce ne abstrakta, nýbrž konkretní představy či aspoň typy. Ovšem také v obrazech a lep- tech kubistů na výstavě ještě u Juana Grise a A. Sofficia, mimo všechnu kontrolu. Tyto hlaťové drůzy, deskriptivní rozviny, nad ni- miž by se snad nebožtík Tilšer byl zamyslil, jsou arci ex lex. Mají prý svoje vnitřní zá- kony a »zákonitost«, tajemná jako organisace tajných spolků fantastů, zaznívá všadyv theoriích novotářů. Jenom že jejich práce potud se nepodobá uměleckému tvořeni, po- něvadž vycházi od apriorního zákona, který se v díle potom demonstruje, kdežto umě- lecká zákonitost vyrůstá a opodstatňuje se vytvářením a vytvořením uměleckého díla. Toto je držitelem, nositelem a hlasatelem své zákonnosti. Poměr obrácený je a zůstane čirým akademismem, byť by jeho vyznavaš se tvářil sebe radikálněji a revolučněji. K. B. M.
P Picasso Salomé Gris A Sofficio Tilšer