1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek 29. května 1913.
Praha
4
article
Na rannl a večerní llsty
předplácí se
v Praze v administracii
na měslo. . . . . . 2 K —
na čtvrt lsta . . . . 6 K —h
s dvoji donáškou
a měsío. . . . ..
na čtvrt leta . . . . 7 K 6nh
ve šliálkácht
na měsle . . . . . 2 K 80
Poštout
aěsle, . . . .
na čtvrt ista : . . . 9 K 80
s dvojí zásílkou
na měslo,
na stvrtist : . .
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
5
article
Balkánští spojenci.
Balkánští spojenci.
Dělení válečné kořisti neobešlo se
nikdy bez větších neb menších nesnází a
již známá Esopova bájka názorně to vy-
kládá. Z nynějších čtyr balkánských spo-
jenců tři: Bulharsko, Srbsko a Řecko zle
se na sebe kasali a snad ještě tak činí,
pouze Černá Hora zamlkle snáší svůj těžký
úděl. Bulhaři a Srbové nemohou se po-
rovnati o Makedonii, Bulhaři a Řekové
zejména o Soluň. Ač Srbové nemají zájmu
na tom, aby Solun unikl slovanskému
vlivu, spojují své nároky s řeckými, a tak
činí řešení vlastní své záležitosti jen složi-
tějším.
Tyto rozpory mezi bývalými spojene
nedotýkají se však pouze zájmů bezpro-
středně zúčastněných balkánských států
ale i oněch velmocí, kteréž přály vzniku
balkánského spolku, kteréž dovedly ob-
meziti válečné jeviště a kteréž takto u-
možnily skvěle úspěchy jeho zbraní nad
Tureckem.
Domnívají se snad Bulhaři, Srbové
Řekové, že mohou zůstati oni mocní pří-
znivci jejich lhostejni, když nyní zvednou
zbraně proti sobě samým a zničí opět vše
co vítěznou, možno říci dvojí válkou ne-
jen jejich silami společně bylo do-
saženo?
Již i z Italie ozývá se k nim volání.
aby dobře rozvážili, než na sebe přivodi
katastrofu. A Italie přece sotva byla mez
velmocemi, kteréž pomáhaly tvořiti spolel
balkánský. Přípomíná se tam Balkáncům
aby nezapomínali, že pokud jsou Slovany
získali na jihu Evropy a pokud jsou Řeky
na moři postavení, kteréž, rozumně použi-
to, bude míti nemalý vliv na dějiny Evropy.
Budou-li se svářiti, zvednou-li zbraně proti
sobě, nejen že se navzájem oslabí a ože-
bračí, ale podlomí i své síly i výhodné po-
stavení, jež nabyli.
Esopův
Bulhar
Srba
Řek
Balkánec
Bulharsko
Srbsko
Řecko
Makedonie
Soluň
Turecko
Evropa
Soluna
6
article
Všicci jižní Slované, zejména však
Srbové, mají zapotřebí soustřeďovati
rozmnožovati své síly, aby mohli prováděti
samostatnou politiku, a nikoliv je bojem
proti sobě mařiti a utráceti. Všickní maji
zapotřebí, utužiti svou vzájemnost a své
spojenectví pro budoucnost. Ať by byl vý-
sledek jejich případného zápasu jaký koliv.
nepovede je k pevnější jednotě, za to však
na dlouhé doby bude podněcovati jejich
nekrocené vášně a slepou nenávist. Srbové
zůstanou kolkolem sevření nepřáteli, k
nimž přibude ještě i Albanie; zůstanou bez
východu k moři, zůstanou bez blízkého
dobrého sousedství. Není možno, aby to
nepostihli jejich politikové.
Ale ani budoucnost Řecka není zá-
vislá na větším neb menším podílu na za-
braném území makedonském: budoucnost
Řecka naopak závisí na tom, co dovede ze
sebe vytvořiti ve východní části Středo-
zemního moře a ve svých vztazích k Malé
Asii. Ani pro Řeky nemá to politického
smyslu, by balkánský spolek vzal za své.
a aby se připravili o jeho podporu pro ú-
koly námořní, jež na ně čekají. Žádný ze
tří vzpomenutých balkánských spojenců
nebude míti z toho prospěch, budou-li spo-
lu válčiti, promění-li se v odpůrce a zba-
ví-li se nepromyšleně vzájemné pomoci a
podpory. Sjednoceni zjednají si sluchuv
Evropě; znamenajíť nepopíratelně úcty-
hodnou válečnou moc. Řoztříštěni a zne-
přáteleni, klesnou na podřízené činitele a
stanou se hříčkou v rukou velmocí, jimž
přímo či nepřímo budou nuceni přisluho-
Opravdové vysvobození balkánských
národů může býti pouze ovocem jejich jed-
noty, na niž závisí nejen váha jejich vá-
lečných sil, ale i jejich pokroku v dobách
míru.
Slovan
Srba
Středa
Řek
Albánie
Řecko
Evropa
7
article
Odmítnou-li rady svých moudrých po-
litiků, kteří je dovedli spojiti k podniku,
jenž překvapil a zarazil celou Evropu, a
budou-li nyní tasiti zbraně na sebe — po-
zbudou zároveň i většinu plodů, jež jim
přinesla slavná vítězství nad Turky. A to
že by nenahlíželi rozumní lidé v táborech
balkánských?
V témž asi duchu nesly se rady, jež
trojdohodové velmoci udílely Balkáncům.
Rusko i Francie i Anglie doporučovaly a
doporučují jim, aby se přátelsky dohodli o
svých sporných nárocích, ba bylo i dosti
srozumitelně napovězeno jak Bulharům
tak Srbům, že pozbudou dosavadní mravn
a finanční podpory, jež jím byla dosudv
hojnosti poskytnuta.
Konečně vůdčí státník anglický ve vě-
cech zahraničních, Grey, jenž tolik trpěli-
vosti osvědčil v nekonečném vyjednávání
mír, při poslední návštěvě zástupců spoje-
neckých tak rozhodně naléhal, aby bez
průtahu podepsali mírové prelimináře, že
nikdo nemůže o tom býti v pochybnostech.
že velmoci jsou odhodlány, učiniti konec
zmatkům na Balkáně buď jak buď. Vždyt
Grey bez obalu i vyslovil, že ti, kdož ne-
míní podepsati ujednání o míru — mohou
opustiti Londýní
Doposud, jak známo, vůle Evropys
v každém případě, jenž se za balkánské
války naskytl, zjednala platnost; lze prot
tím méně pochybovati, že by tomu tak ne-
bylo nyní — po nepolitickém zájezdu pa-
novníků Anglie a Ruska do Berlína. Výzva
k zástupcům spojenců pronesená anglickým
ministrem po této události jest tím sroz-
umítelnější.
Turek
Balkánec
Bulhar
Srba
Evropa
Rusko
Francie
Anglie
Grey
Balkán
Berlín
8
article
Bylo také po poslední besedě vele-
vyslanecké patrno, že to nebyla pouhá ná-
hoda, když podepsání mírové smlouvy po-
ložila za hlavní předmět svého jednání.
Připomenouti také záhodno, že v Pa-
říži již po delší dobu marně čekají zástupcí
mocností, vyslaní na konferenci o finanč-
ních záležitostech, souvislých s balkánskou
válkou, aby se podjali svého úkolu. Majít
počíti svou práci v pěti dnech, po uzavření
míru, a ani tento úkol nemůže z místa,
protože dosud prelimináře mírové jsou bez
nutných podpisů.
Budou balkánští spojenci s to, nedbatí
netrpělivosti a naléhání velmocí — a vsadí
opravdu všecky své posavadní úspěchy na
nejslabší kartu — na krátkozrakost svých
domácích šovinistů!?
A nevycítili, že v Londýně počalis
jejich zástupcí mluviti ihned neobaleně
když viděli jejich vnitřní rozháranost?
Jest nejvyšší čas, aby věci balkánské uve-
deny byly do kolejí střízlivé a prozíravě
politiky a přestala nynější tahanice, jež
jest nejnebezpečnější budoucnosti všech
Balkánců, nikoho nevyjímaje.
Londýn
10
article
Vystřídání záložníků v Bosně
a Dalmacii.
Vystřídání záložníků v Bosně
a Dalmacii.
(Starší mladšími.)
Z Vídně, 28. května. (K. k.)
Boseň
Dalmacie
Vídeň
11
article
Se zřetelem na dlouhou dobu, po kterou
zvýšen byl stav mužstva u vojska v Bosně.
Hercegovině a Dalmacii, nařídil cí-
sař, jak sděluje „Militärische Rundschau“
dnešním večerníku, aby nejstarší ročníky zá-
ložníků a náhradních záložníků 1902-1905, vý-
hod požívající náhradní záložníci, vydržovatelé
rodin, jediní synové ve všech ročnících, kteří
byli své doby povoláni do Bosny, Hercegoviny
a Dalmacie ke zvýšení stavu mužstva, byli
pokud jest k disposici náhradní mužstvo, vy-
střídání mladšími záložníky a ná-
hradními záložníky, kteří nepo-
žívají výhod. Toto opatření vyplynulo na
jedné straně z úvahy, že zahraniční situace
nepřipoušti snížení stavu mužstva v Bo-
sně, Hercegovině a Dalmacii a na druhé stra-
ně ze snahy, aby mužstvu, které už po něko-
lik měsíců koná aktivní službu, byl umožněn
návrat k rodinám. Žádoucí současné propuště-
ní všech záložníků a náhradních záložníků
bylo by i v tom případě, kdyby to zahraničn
situace připouštěla, neproveditelno už z dů-
vodů dopravních a musilo by se díti postupně
Praktické provedení tohoto nejvyššího opa-
tření stane se u exteritoriálně dislokovaných
sborů vojenských tím způsobem, že starší
záložníci budou propuštěni teprve tehdy, až
přibudou mladší ro čníky. Záložníci u
vojenských sborů a ústavů, které nejsou ex-
teritoriálně díslokovány, dostanou dovolenou
s nejmožnějším urychlením.
Boseň
Hercegovina
Dalmacie
Bosna
Bo
Militärische Rundschau
12
article
Vojenské osoby, které budou povolány
do Bosny, Hercegoviny a Dalmacie, budouv
první řadě vzaty z původního stavu mužstva
oněch sborů vojenských, které jsou v Bosně
Hercegovině a v Dalmacii dislokovány. Muž-
stvo z jiných sborů vojenských bude povoláno
jenom k doplnění tím vzniklého úbytku. Z po-
volání k aktivní službě vyjmuti zůstanou ti zá-
ložníci a náhradní záložníci, kteří se trvale
zdržují v cizině a pokud možno také ti, kteři
byli povoláni už v letech 1912-13. Záložní ka-
deti-aspiranti a reservní gážisté z odvodních
ročníků 1905 a předchozích budou bezpodmí-
nečně přeloženi do neaktivního poměru, kdež-
to reservní gážisté mladších ročníků zůstanou
v aktivní službě jenom v nevyhnutelně nut-
ném počtu. Všem vyosledních měsících povo-
laným záložníkům a náhradním záložnikům
započítá se doba, ztrávená v aktivní službě.
jako cvičení ve zbraní a to mužstvu podle
příslušných ustanovení branného zákona,
reservních gážistů při povolání, které trvalo
déle než 4 a méně než 8 měsíců, za jedno cvi-
čení ve zbrani, při povolání, které trvalog
měsíců a více, za dvě cvičení ve zbraní. Tato
ustanovení nabudou ihned platností. Vojen-
ské osoby, které se nalézají té doby n
dovolené a ve smyslu zmíněného ustanovení
budou přeloženy do neaktivního poměru, bu-
dou ihned telegraficky vyrozuměny, aby zby-
tečně se nevracely. Postupná dovolená zálož
níků a náhradních záložníků, zůstavšíchv
aktivní službě, není dotčena svrchu zmíněný-
mí ustanoveními.
Bosna
Hercegovina
Dalmacie
Boseň Hercegovina
13
article
Pašičův výklad o zahraničné
situaci a srbské politice.
Pašičův výklad o zahraničné
situaci a srbské politice.
Z Bělehrad u, 28. května. (K. k)
Ve skupštině odpověděl m. p. Pašič k dota-
zům po zahraniční politice vládní for-
mou výkladu o zahraniční situaci a srbské politiee
od začátku války až do nynější chvíle.
Obíral se hlavně poměrem k Bulhar-
sku v tomto okamžiku. Nejprve vytknul, že jemu
i vládě v mnohých otázkách uložena je zdrželivost
a že nemůže sděliti úplný obsah smlou-
vy pro její důvěrný ráz. Pak nastínil obraz poli-
tické situace před válkou, kterážto siluace
vedla právě k válečným událostem, skončeným
nyní spojenými armádami slavným vítězstvím.
Jako pravý důvod uzavření spojene-
cké smlouvy uvedl smutnou situací křesťan-
ského obyvatelstvu v Turecku. Všechny pokusy
o reformní akci v Turecku zůstaly bezvýsledny
Když vlády křesťanských balkánských států došly
k náhledu, že je marnou každá naděje na zlepšen
politických, náboženských a sociálních poměrů
Turecku, že mladoturecká vláda je neschopna pro-
vésti je a albanské hnutí budí sympatie jistého
státu, rozhodly se balkánské státy, vzíti obhájení
zájmů křesťanského obyvatelstva do vlastních ru-
kou tím, že žádali na Portě, by provedla reformy
přikázané berlínskou smlouvou. Turecko místo.
Pašičův
Pašič
Bulhar
Bělehrad
Turecko
14
article
aby vyhovělo přání balkánských států, slíbilo re-
formy na základě starého zavrženého projektu
zahájilo ihned mobilisaci. Tolo opatření vyvolalo
totéž opatření u balkánských států a vedlo ko-
nečně k válce. Velmoci snažily se válku zadržeti
a když se to nezdařilo, prohlásily, že zachovaj
neutralitu po čas války, i to, že nemaji
zájmu na územních otázkách, ovšem
s tou výhradou, že v dohodě projednány budou
všechny otázky, jež vyplývají z války a dotýkají
se jejich zájmů. Rakousko-Uhersko, z
nímž stála Italie, prohlásilo po obsazení břehu Ja-
derského moře srbským vojskem, že nemůže z
žádných podmínek připustiti zvětše-
ní srbského úzení až k moří, při čemž se
odvolávalo na národnostní zásadu. Mimo to bylo
s této strany zvláště zdůrazňováno, že mohly by
býti ohroženy životní zájmy Rakousko-
Uherska, kdyby Jaderské moře uzavřeno bylo
cizím loďstvem, Srbský protidůvod, že srbské voj-
sko osvobodilo tyto kraje, které také dříve byly
srbskými, jakož i že Albanci sami nežádají zalo-
žení vlastního státu, zmizel úplně před kategori-
ckým požadavkem Rakousko-Uherska, jež za žád-
ných podminek nepřipustilo zvětšení srbského u-
zemí v tomto směru. Setrvalo až do kone
pevně na svém projevu a povolilo nám
toliko přístav obchodní, na vlastním
území.
Albanec
Rakousko
Uhersko
RakouskoUhersko
15
article
Když velmoci na londýnské velevyslanecké
konferenci schválily přání a návrhy Rakousko-
Uherska a Italie, octlo se Srbsko ve velmi obtížné
situaci. Velmoci na počátku války usnesly se sice
na prohlášení, že nemají territoriálního zájmu,
přece však odňaly Srbsku právě úze mí.
která náležela k staré srbské říšia
bezpodmínečně byla by nutnými pr
politickou a hospodářskou neodvi-
slost Srbska. Že to vše nestalo se pro zvěíšen
vlastního území, nýbrž za účelem založení nového
dosud vůbec neexistujícího stálu, nemění ničeho
na skutečnosti samé. Srbsko stálo před alternati-
vou buď podříditi se vůli velmocí, anebo podstou-
piti boj s jejich plnomocníky. Srbsko bylo proto
nuceno prohlásili, že se podvoluje
dobrovolně, avšak očekává od velmo
náhradu na jiné straně. Tisní nás, že vel-
moci tím, že návrh Rakousko-Uherska o Albani
vzaly za svůj, vzdaly se definitivního řešení bal-
kánské otázky a vytvořily stav, jenž bude po
dlouhou řadu let pro ně pramenem starostí a ne-
příjemností. Rakousko-Uhersko naprot
tomu propáslo příznivý okamžik, aby
zajistilo si trvalé sympatie balkán-
ských národů, jakož i politickou
národně-hospodářskou převahu na
Balkáně, přece však nesmí se zapomenoutí, že
každý stát provádí politiku, jež odpovídá jeho ná-
zorům a zájmům. Srbsko nepociťuje žádného ne-
přátelství proti Albancům, ale jest toho názoru, žž
rozřešení albánské otázky není ú-
čelným a také pro albanský národ b
bylo lépe, kdyby byl zůstal v rám
srbského státu.
Konečným uzavřením míru s Tureckem nikte-
rak nejsou rozřešeny všechny otázky
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Albani
Balkán
Turecko
16
article
V drobném prodejle
ranní číslo o sobě . . za sp
večerní
. . . . . natk
Ve fliálkách na venkově
ranni čislo . . . . ..
vočernl
. . . . . . . 6h
lnseráty
plati se hotově napřed.
Předplageni a inserty přijíma
adminltrace v Marianské al.,a
Tam nacházejí se tál
rodakce, tiskárna a sxpedine
„Národních Llstů“
Rukopisy se novraceji
národní Llstus
17
article
Jedná se nyní o otázky rozhraničení
balkánských států, na jehož spravedlivém
provedení závisí další úspěch a blaho balkánských
národů. Tyto otázky jsou právě tak obtížné jako
choulostivé, pročež jest třeba vážiti každé slovo,
aby nedošlo k rozčilování mezi spojenci a k vzá-
jemným urážkám. Jest nutno patrně, ohle-
duplně s láskou a vážností pohlížeti
na naše spojence, kteří v minulé vál-
ce společně s námi prolévali krev. Krá-
lovská vláda bude proto v otázkách, o něž jde, ve-
dena snahou, aby jednak chránila zájmy
Srbska, jednak aby ze všech sil při-
spívala k zachování balkánského
spolku. Tohoto cíle bude a může býti dosa-
ženo pouze spravedlivým rozděle-
nim válkou dobytých území dle mě-
řítka přinesených obětí. Nejmenších ob-
tiží skytá v tomto směru rozpor s Černou Horou,
protože Srbsko i Černá Hora obýváni jsou
jedním, srbským národem, který vždy choval nej-
živější přání, aby hranice obou srbských států se
dotýkaly. Rozdělení území jest v tomto pří-
padě samo sebou dáno výsledkem vál-
ky. Tam, kde existují sporné body, jako na př.
v Dakovici a v Plevlji, bude docíleno do-
hody bez obtíží, pro případ neočekávané néjaké
obtíže bude ponecháno národu, aby rozhodl,
ke které říši chce přináležeti. V nej-
nepříznivějším případě rozhodne
o tom rozhodčí soud.
Srbsko
18
article
Otázky ohraničení naprotí Albanii
ujaly se velmoci, které slanovily v podstatě hra-
nice na sever a severovýchod. Tyto hranice ne-
isou ani zeměpisné, ani strategické .
ani národohospodářské, nýbrž jak se
oblibou říká, tak zv. národopisně, jež nej-
měně jsou směrodatny, když jedná se o to, aby vy-
tvořen byl nový slát z území vesměs hornatých
těžko přístupných. Malé osady, jež odděleny jsou
neschůdnými horami od jich národopisných středi-
sek a odkázány na docela blízká sice, ale úplně
cizí obchodní střediska, byly by odsouzeny k věč-
ným obtížím, konečně k emigrací a k úplnému vy-
mření. Tak na př. bude území krasnické vy-
dáno v šans naprostému úpadku, kdyby mělo býti
odděleno od Dakovice. Totéž platí o 1jum ském
obvodu, kdyby skutečně měl být od Prizrenu
odloučen a připojen k pobřežnímu území. O tom
přesvědčí se jednou komise pro úpravu hranic na
vlastní očl.
Albánie
19
article
Doufáme, že delegáti velmocí konečně přece
nahlédnou, jaké obtíže vzniknou z toho pro Srbsko
a pro uskutečaění Jaderské dráhy a že samí se
vynasnaží tylo obtíže odstranili.
K Bulharsku stojíme jako spojen-
cí v přátelském poměru. Šrbako-bulharský
spolek byl podkladem všeobecného spolku balkán-
ského. Samozřejmo, že spojenecká smlou-
va předvídá mnohé události a v dů-
sledku toho obsahuje ustanovení o
právech a povinnostech obou spojen-
ců. Spojenecká amlouva s Bulharskem je stát-
ním tajemstvím. O ní lze mluviti pouze vše-
obecně, jednotlivá ustanoveni jeji ne-
budou však uveřejněna. Každá spojenecká
smlouva uzavírá se na základě jistých předpokladů
Při tom bere se ohled na existující poměry konste-
lace a skutečnosti a na jejich základě kombinuj
se rozvoj událostí budoucích. Jestliže však během
doby změní se poměry a skutečnosti.
o něž se smlouva opírá, musí smlouva býti
revidována a uvedena v souhlas s no-
vými skutečnosími, má-li přání dalšího
trvání smlouvy býti životným.
Srbsko
Bulharsko
Šrbako
všeobecný spolek balkánský
20
article
Naše spojenecká smlouva s Bul-
harskem má za účel obranu a vzájem-
né háiení zájmů obou států. Neohrožujea
nebrání též nikomu v jeho klidném vývoji. V této
spolkové smlouvě jsou předvídány různé případy a
dle toho stanoveny jsou také povinnosti a práv
spojenců. Mezi poslední případy patří také před-
vídaný konflikt s Tureckem, avšak válečné udá-
losti, dík všeobecnému balkánskému
spolku, daleko překročily rámec, sta-
novený srbsko-bulharskou smlouvou
Mnoho skutečností, předpokládaných při uzavírání
smlouvy, změnilo se během války a dokonce
krátce před ní. Spojenci především pečovali o to.
aby výsledek války byl zajištěn bez ohledu na to.
zda oběti, přinesené tou neb onou stranou, ve
smlouvě jsou uvedeny nebo ne. Aby zajistili úspěch
vyhýbali se spojenci projednávání takových otázel
za války, v předpokladů, že po skončení války
bude vzat zřetel na všechny obětí a že budou
porovnány s těmi, jež smlouva předpisuje. Králov-
ská vláda vyplnila věrně svoji spojeneckou povin-
Turecko
Králov
22
article
Primitivismus a kubismus.
Primitivismus a kubismus.
Výstavy v pavilonu pod Kinskou av
Obecním domě patří k sobě. Jedna je po-
kračováním druhé, anebo také může platie
druhá za úvod k první. Obsahem a tendenc
obou podávají si »Manes« se »Skupinou vý-
tvarných umělců« ruce v nově nabyté svor-
nosti. Exodus před třemi lety provedený
nemá více smyslu, jako nemá pražádného
významu, je-li který obraz, tu i tam, pode-
psán jménem českým, francouzským, španěl-
ským, italským nebo jakým. Falansterium
umělců. Všichni jsou si rovni, všichní dě-
lají totéž. Není individualit; není hodnotové
stupnice a K. V. U. v Umělecké besedě by
mohl zcela dobře sem přenechat bezplatně
svůj vynález anonymity. Byla by tu velmi
logická a na místě, když podle obhajovacích
theorií tvoření umělecké má přejít od indi-
vidua ke kolektivním snahám a výsledkům
v umění.
Kinská
obecní dům
23
article
Přece však výstava »Skupiny« v Obec-
ním domě má svoje zvláštní poslání, nebot.
rozumím-li jí dobře, má býti ospravedlně-
ním a oprávněním toho, co členové spolku
robí a nám za nejvyšší umění k věření
předkládají. Pozorujte jen stále se opaku-
jící zjev nejnovějších novotářů v umění. Na
jedné straně novost a nebývalost za každou
cenu: v tom jejich pýcha, snaha a cíl. Ale
na druhé zimničná sháňka po předcích a
soudruzích. Hlavně po předcích. Nestačí-li
evropští, dodá je Asie nebo Afrika. Patrně
nedůvěřují dost svému z brusu novému
šlechtictví a výkonům, pro něž si je sami
přisoudili. A tak rozvěsili ve výstavě in-
dické látky plné bachoratých postav, roze-
stavíli osmiruké Buddhy, inďianské a mouře-
nínské sochy dětského primitivismu, všeliké
fotografie perských miniatur a čínských tka-
nin a mohli jejich řady ad libitum rozhoj-
niti v peruanské bůžky, tatarské amulety,
novoselandské tetování, mexické reliefy se
stejným efektem a stejnou průkazností. Po-
všimněte si však tohoto výběru, kterak se
vyhýbá všemu uměleckému anebo i jen do-
vednému a staví vám na oči jenom hrubou
a neumělou práci lidovou nebo pudové vy-
rážení plastických nebo grafických skřeků.
Asie
24
article
Dále asi sto »selských obrázků«, oněch
pestrých a naprosto neumělých maleb sva-
tých na skle, jež nyní spíše nalezneteu
sběratelů nebo v museích nežli ve venkov-
ských chalupách. Folklor, ne umění. A do-
konce ne už lidové umění. Jenom obrázky
pro lid malované docela po řemeslnicku
jako obchodní artikl. Primitivní umění?
Nikoliv. K tomu chybí těmto výrob-
kům všechna spontannost a pudovost
tvoření. V jádře jsou to jea velmí
vzdálené a přemnohýma rukama prošlé
kopie a reminiscence všelikých secentistů
zhrublé, rukou necvičenou a neumělou pro-
vedené a proto na pouhou přibližnost zre-
dukované v linii i v barvě. Tato pak ve
své jednoduchosti a křiklavosti upravena ke
vkusu odběratelů. Odtud také ony rozdíly
škálové v jednotlivých skupinách, jak je na-
bízejí tu českému, onde německému sedláku
v Čechách nebo Němcích a jinde.
Snahy umělecké nejnovější a nejposled-
nější ráže čerpají tedy své popudy, posilya
oprávnění v těchto končinách primitivismu
co nejelementárnějšího, dovednosti co nej-
menší a plochové mluvy, v domnění, že při-
cházejí vstříc nevysloveným tužbám naší
doby, nebo, nenaleznou-li hned žádoucího
ohlasu, odvolávají se s nimi hned k budouc-
nosti, kterou nikdo nezná a jejíž rozhodnut
nám, žijícím v její minulosti, věru málo pro-
spěje. Chtějí svým uměleckým procesem vrá-
titi se k nejprvnějším a nejzákladnějším po-
stupům, v nichž pud a vůle ke tvoření byly
větší nežli umělost a dovednost v jejich
službách.
Němec
Čechy
25
article
Theoretikové a psychologové, ano em-
bryologové umění objevují, vykládaií a do-
kazují, že tyto první pudy tihly k abstrak-
cím a nikoli k ilusivnosti, že uhýbaly se
přírodě a skutečnosti. Retrospektivní pozná-
vání původů a prvních hnutí, začátků umě-
leckého tvoření platí nejnovějším primitiví-
stům za východiště a obranu. Nic jiného t
neznamená, nežli že jejich práce vychází od
vědy a zakládá se na spekulaci, že jest po-
stupem abstraktním a nikoli z názoru, vjemů
a dojmů citovou podstatí tvořivé mohutnosti.
v umělci uložené, rozehrávající. Není divu.
že jejich obrazy, sochy i stavby vykazuji
tolik podobnosti s geometrií, planimetrii.
deskriptivou, matematikou, že jsou vskutku
výsledkem výpočtů právě tam, kde by tito
umělci chtěli býti vtělenou pudovostí a spon-
taností. Zatím, prohlédneme-li až k jádru
všechen var pod různými a vlastně jen leda-
bylými jmeny, jež často vzešly z přezdívek.
jen v jednom jediném bodu má a snad i může
míti oprávnění životní a vývojové: jako re-
akce proti realismu, který prý v poslední
své formě umělecké se plně vyžil a vy-
čerpal. Dosud arci, kam náš historický roz-
hled sahá, všechny umělecké změny dály s
novým návratem ku přírodě, k její nevyčer-
patelnosti. Pracovní omyl leží asi v tom, že
hledaji spásu pro nás a pro sebe v primi-
tivní abstrakci. To však nevede k evrop-
skému, arijskému obrazu, nýbrž k orienlal-
skému ornamentu a vzpírají-li se mluvčí ku-
bistů tomu, aby kdo jejich obrazy pokládal
za dekorace, za umělecký výtvor podřadný
a jen ve spojení s jiným a v jeho službách ku
plnosti svého závěru dospívající, pak sam
nechápou, že jdou jinam, nežli kam chtějí.
26
article
Naši čeští vyznavači kubismu hřeší ještě
jinak, nevědouce. Odlučují se od svého při-
rozeného kořene, od své půdy. Nesměji sobě
aniž nám namlouvati, že vytvářejí nějaké
nové umění, když mezi nimi, předpokládaje
talenty, není jediného, k němuž byste neob-
jevili vzor cizí, mimo naší sferu žijící, po
němž papouškují každé nové jeho bleknutí.
Chtějí býti umělci bez předpokladů a zatím
vlečou galejní pouta a koule svých otroči-
telů nám nezodpovědných. Nejsou si také
asi vědomi, že naše tisícileté umění vyrostlo
a bylo vypěstěno jako umění evropo-arijské
v protikladu umění asijsko-orientalnímu a že
jejich nápodobivost chytá se zoufale biologi-
ckých principů umění plemene od kořene
cizorodého.
27
article
Primitivismus a orientalismus! U praotce
expresionistů a kubistů a všech jiných v
Francii (zúmyslně nepravím: francouzských
u Cézanna je zřejmý a u těchto zmocněný
Jeho dojmy z přírody a v přírodě byly velm
úzké a jednostranné, za to tím intensivnější
Jeho umělost nebyla značná. Výsledek byly
výtvory ve zjevech nad míru redukovaných
jenom v barvách a plochách se pohybující.
o jejichž poznatelnou správnost, o jejichž ži-
votný obraz nedbal. Jeho postup redukční
šel tak daleko, že mu barevná skvrna a li-
niový obvod její plochy byly veškerým umě-
leckým obsahem obrazu, v jejich vztazích
poměrech. Cézannovo umění je zredukovaný
impresionismus na jedné a zprimitisovaný
stylismus na druhé straně a další krokz
ného expresionismus, jímž také Pablo Pi-
casso započal. Malířství, jež jde po abso-
lutní barvě, které z cézanneovské nedby
ilusivnosti a přirozenosti a ze zřejmého ne-
dostatku technického odvodilo si volnosti
ještě větší: znásilňování a znetvořování při-
rodního a přirozeného zjevu a syrový, vůči
skutečnosti libovolný nános barev. Hrubost
vydávané za primitivnost; umělá neumělost
tvářící se jako panenská prostodušnost.
Cézanne
Cézannův
Pablo
Francie
28
article
Aodré Derain má na výstavě několik krajin
toho druhu, špinavých barev, hrubě jako zed-
nickou štětkou natřených na plátno, kuliso-
vých terenů, stromů a staveb, v jejichž ko-
loristní brutalitě při nejlepší vůli není možno
vycítiti vychvalované krásy a skvělosti, po-
dobně jako někde u Picassa neb G. Braquea
Další krok vedl ke kubismu I., k onomu
dětinskému skládání přírodních tvarů z vše-
likých polyedrů, natíraných chabými a ne-
přirozenými barvami — krok k abstrakci.
Naši kubisté dali ve svém časopise vyhlásiti
všechny kubisty za prázdné, ploché hlavy.
za obchodní a obchodující agenty, kteří se
honosí zkradeným peřím, vyškubaným z ná-
dhery Picassovy, a po tomto nanejvýš komi-
ckém harakirí sotva je třeba vážně se jimi
obírati, byť by ve všech variacích vyhlašo-
vali do světa, že kubismus je »la seule con-
ception possible actuellement de l'art pictuale
a dokonce »la peinture měme«. Definice sice
velmi sebevědomá, ale také naprosto planá.
Derain
Picasso
Braque
Picassův
29
article
Arcí onen popravčí všech kubistů vyzvedá
za jediného pánbíčka P. Picassa, který světu
dal svůj a jediný kubismus, stále se vyvije-
jící až do rozlámaných geometrických a jiných
figur, zpřeházených, podobajících se na vlas
kryptogramům a obrázkovým rebusům, které
už vůbec s představou a pojmem obrazu a
malby jako uměleckého výtvoru nemají co
společného, leda titul. Jak jsou, ku podivu,
tituly kubistických a neokubistických prací
realistické! Zátiší, Svícen, Muž s mandolinou,
Česající se žena, Žebračka, Básník, Salomé.
Krajina, Hlava ženy a podobné. Dokonce
ne abstrakta, nýbrž konkretní představy či
aspoň typy. Ovšem také v obrazech a lep-
tech kubistů na výstavě ještě u Juana Grise
a A. Sofficia, mimo všechnu kontrolu. Tyto
hlaťové drůzy, deskriptivní rozviny, nad ni-
miž by se snad nebožtík Tilšer byl zamyslil,
jsou arci ex lex. Mají prý svoje vnitřní zá-
kony a »zákonitost«, tajemná jako organisace
tajných spolků fantastů, zaznívá všadyv
theoriích novotářů. Jenom že jejich práce
potud se nepodobá uměleckému tvořeni, po-
něvadž vycházi od apriorního zákona, který
se v díle potom demonstruje, kdežto umě-
lecká zákonitost vyrůstá a opodstatňuje se
vytvářením a vytvořením uměleckého díla.
Toto je držitelem, nositelem a hlasatelem
své zákonnosti. Poměr obrácený je a zůstane
čirým akademismem, byť by jeho vyznavaš
se tvářil sebe radikálněji a revolučněji.
K. B. M.
P Picasso
Salomé
Gris
A Sofficio
Tilšer