ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 26a92d10-8fca-11dd-a025-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 37 celkem · entity: place 65, person 82, work 2, org 5
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
29. května 1913. Číslo 145.
4 article
nost a nestydí se naprosto za výtku, že vyplnila ji ideálně, protože je proniknuta přesvědčením, že věrnost a svědomitost konečně přece musí býti uznány a odměněny. Jest proto pochopitelno, že střežila se za války vy- nucovati na svém spojenci ústupky. protože takové jednání neodpovidalo by rytířské povaze srbského národa. Skutečnosti, o něž opírá se spojenecká smlouva a vojenská konvence, změ- nily se před válkou a během války tak velice, že nezměněnou zůstává pouze čára, sta- novící za jistých podmínek hranice mezi Srbskem a Bulharskem v Make- donii, která však předem stanovena byla na zá- kladě skutečností ve smlouvě předpokládaných. Protože však tyto skutečnosti úplně se změ- nily, nemůže býti ani řeči o setrvání př naznačené pohraniční čáře. Smlou- va nemůže podržeti pl atn ost jednom bodě, jestliže všechny ostat- ní od základu se změnily. Dle texlu smlouvy podléhají veškerá dobytá územi vý- sostnímu panství obou smlouvu u- zavřevších spojenců, kdežto ve skutečnosti tato ú- zemí nenáleží pouze dvěma spojencům, nýbrž všem čtyřem spojencům. Mimo to mluví smlouva o sporných a nesporných územích, na př. o územích severně a západně od šarského pohoří. jež jsou nesporně srbskými, kdežto území východ- ně od Strumy a Rodopského pohoří nesporně jsou bulharskými. Území mezi šarským p ohořím.
Srbsko Bulharsko
5 article
Rodopem, Archipelagem a och rid ským jezerem je sporné a může býti organisováno jako sam osprávn ú zemi anebo také rozděleno, jestliže obě strany nabudou přesvědčení, že samostatná organisace tohoto území jest nemožnou anebo že organisace tato poškozuje buď srbskou či bulhar- skou národnost. Pro případ rozdělení tohoto území nežádalo by Srbsko nic více, než co mu dle stano- vené pohraniční čáry náleží a Bulharsko musilo by přijmouti pohraniční čáru, pro níž se rozhodne rozhodčí soudce. V tomto případě chtějí Bulhaři uplatniti svoje práva na územi mezi šarským po- hořím a označenou čarou, kdežto my Srbové sto- jíme na stanovisku, že hranice mezi nám a Bulhary vedena má býti m e z šarským pohořím. Rodopem, Archipe- lagem a Ochridským jezerem. Ostatně tato sporná otázka měla by smysl pouze, kdyby byla smlouva ve všech bodech dodržena. Rozpory mezi oběma spojenými státy netýkaií se však významu a použití smlouvy, nýbrž mno- hem více jiné otázky, zda totiž smlouva do- sud platí čili nic, protože ve skutečnosti mnohé příjaté závazky zůstaly nesplněny, mnohá ve smlouvé uvedená břemena a povinnosti vůbee nebyly uskutečněny, a protože námi docílené vá- lečné úspěchy podstatně změněny byly hlavně za- hraničními vlivy.
Bulhar Srba Archipelago Srbsko Bulharsko
6 article
Dle slovného znění smlouvy mělo lotiž Srbsko nesporné právo na pobřežní území na Ja- derském moři, jež pro naši zemi mělo by nej- větší důležitost a pro jehož získání naše země při- nesla tolik drahých obětí. Vůle velmoc vzala však toto území v nárok pro Albanii, jež má býti nově utvořena nám tím z abránila v použití našeho práva na dobyté území. Srbsko bylo po- staveno před alternativu, aby se buď podrobilo u- snesením velmocí anebo vedlo válku s Rakousko- Uherskem a Italií. V tomto případě byla by však válka s Tureckem skončila zhoubně a jest více než jisto, že bývaly by byly tím ohroženy všechny docílené úspěchy balkánských států. Srbsko te- dy obětovalo území, náležející mu dle smlouvy, zájmu spojence, jen za to obdržel území strumské a rodopské, jemu přiřknuté. Touto ztrátou nabylo Srbsko ná- rok na náhradu od Bulharska. V tomto případě však nemůže vyvážiti velkost srbských ú- spěchů v Makedonii ztrátu, již utrpělo Srbsko na své politické a hospodářské neodvislosti na Zá- padě. To jest největší změna ve smlou- vě, změna, která — ježto na ni nebylo naprosto pomýšleno, může býti pokládána za force majeure a na níž může a musí vzat být ohled při rozdělo- vání dobytého území.
Srbsko Albánie RakouskoUhersko Turecko Bulharsko Makedonie Italia
7 article
Druhá podstatná změna smlouvy vyvolána by- la pokračováním ve válce po prvém příměří, protože mír s Tureckem byl by býval mohl tehdy býti uzavřen, kdyby Bulharsko nebylo žádalo Odrin a územi východně od Odrinu. Hlavní účel války byl by již tehdy dosažen a mír by býval uzavřen, kdyby Bulharsko bylo bývalo ochotno vzdáti se Odrinu a Trakie. Srbsko věrně plníc svo- ji spojeneckou povinnost, s níž dle spojenecké smlouvy nebylo Bulharsko naprosto oprávněno po- čítati, po 6 měsíců mělo všechno vojsko mobili- sováno a přineslo pro Bulharsko nejtěžší oběti na lidských životech a válečném materiálu, jen aby spojenec dostal Odrin a Trakii, na což dle spo- jenecké smlouvy neměl žádného nároku. Srbsk čestně pomohlo Bulharsku v dobre víře, že za to získá na Bulharsku prá- vo k náhradě na jiné straně. Je nutno zdůrazniti, že právě dle textu smlouvy mělo Srbsko právo na pobřežní území na Jaderském moři, kdežto Bulharsko dle téže smlouvy nemělo žádného práva na Odrin Trakii. Již průběh války ukázal, že Bulharsko původně na toto územi nepomýšlelo. Velmoci vzaly Srbsku dobyté území, ale dovolily Bulharsku dobýti území, na něž nečinilo nárok a jež hájilo Turecko. Také stanovily vel- moci národopisný princip, když Srbsko zatlačily dobytého území, kdežto této zásady se vzdaly když se jednalo o to, aby Bulharsko zvětšeno by- lo jazykově cizí Trakií. DDokončení výkladů Pašičových, do- dané pozdě v noci, uveřejněno bud v příštím vydání t. I. — Pozn. red.)
Odrin Pašičův Turecko Bulharsko Srbsko
8 article Říšská rada.
Říšská rada. Z Vídně, 28. května.
Vídeň
9 title
Poslanecká sněmovna. (Zvl. telet. zpráva „Nár. Listů y
poslanecký sněmovna
10 article
Déle devíti hodin trvala dnešn schůze. Byl to předposlední den veliké — my- slíme časově rozsáhlé — rozpravy o zahra- niční a vnitřní situací. 11 řečníků se vystří- dalo za ten čas. Největšího úspěchu beze sporu dosáhl ministr zeměbrany svob. p. Georgi. odpovídaje na výtky, že prodal mnoho tisíc černých zeměbraneckých kalhot Rusku, ježje věnovalo potom Černé Hoře. Způsobil vše- obecnou veselost, když oznámil, že Rusku vůbec žádných takových kalhot neprodal, nej- méně pak po koruně, nýbrž prodával pouze p 414 K a to v malém množství, které nepře- sahovalo 200 kusů, do Ruska však, resp. do Černé Hory proto nic, že Černohorci nemohou nosit kalhoty po evropsku šité. Homerický smích ozval se sněmovnou, když ministr dodal že prodej také nestal se v poslední době za nynější balkánské krise, za které neprodal je- diného knoflíku, nýbrž již před šesti lety. „To jest ta kalhotová historie“, zakonči ministr. Hr. Stürgkh, vedle něho sedící. boje se, by se sněmovna nerozchechtala ještě více, zadržel svého kolegu za ruku, by dvoj- smyslné toto slovo nevyložil jednomyslně. Posl. Tusar vytýkal poslancům českým kteří jsou na skoku do oposice, že loni od- hlasovali předlohy vojenské, nyní však že zdráhají se hlasovat pro předlohy, kterými mají být sanovány finance zemské. Velmi rozmyslnou a diplomatickou řeč promluvil předseda Kola polského dr. L e
George Černohorec Stürgkh Posl Tusar doktor Délos Rusko Hradec
11 article
za všeobecné pozornosti sněmovny. Vylíčil strázeň a bídu v Haliči, stupňovanou záplet- kami zahraničními a mluvě o zahraniční poli- tice zdůrazňoval, že sever a jih monarchie obydleny jsou Slovany a že na toto faktum musí míti ředitelé politiky rakouské náležitý zřetel. Takové akcenty slovanské, jaké pro- nesl dnes jménem Kola polského, za které pro- hlásil také, že chce mít co nejdříve uzáko- něný finanční plán, nebylo dříve z lavic pol- ských slyšet. Posl. Wolf upadl zase dnes v tón, jakým mluvil před 15 lety. Na posl. Kratochvíla křičel, aby na něj neštěkal, jinému poslane pak pravil, aby zavřel svůj žrací přístroj. Ape- loval na vládu a na dynastii, aby provozovala politiku v duchu německém. Při tom slyšet bylo výkřiky, aby řekl, kterou dynastii má na mysli, zda habsburskou, či hohenzollern- skou, což vedlo k prudkým srážkám a výkří- kům. Posl. Iro hrozil, kdyby nějakou oktrojír- kou aktivován byl jazykový zákon v králov- ství Českém, podle kterého by se přijímala česká podání v t. zv. německém uzavřeném území a také jazykem podacím vyřizovala že kraje německé byly by revolucionovány že by se k účelu tomu také již zřídily sběrny Posl. Ferd. Seidlovi nelze činít vážné výčitky, že posl. Zenkra jak nejlépe dnes při- kryl. Vídeňský poslanec nešetřil nikterak ně- mecké nacionály. Za to se mu pomstil dnes jmenovaný německý nacionál slezský, odhaliv sněmovně, že Zenker ucházel se o mandátu německých radikálů a že byl ochoten býti po- slušen povelů a pokynů K. H. Wolfa. Potom úroveň celé diskuse valně po- klesla. Zejtra bude politická debata skončena Koncem schůze vykoná se hlasování, zda, kdy a jak provede se hlavní debata o všech čá- stech malého finančního plánu, která projek- tována je na budoucí úterek, středu a čtvrtek
Slovan Posl Wolf Kratochvíl Seidl Zenkr Zenker Halič Ape
12 article
Z Vídně, 28. května. (K. sk)
Vídeň
13 article
Poslanecká sněmovna pokračuje prvním čtení prozatímného rozpočtu. Posl. Tuzar odsuzuje účastenství následník trůnu na správě státních záležitostí a praví, že jest nutnou změna ústavy v tom smyslu, že par- lamentu dostane se práva, aby rozhodov a o válce a míru. Polemisuje s posl. Staňkema prohlašuje, že byli to agrárníci, kteří donutili stát, aby provozoval politiku proti Srbům a balkánským státům. (Souhlas u soc. dem., hlučný odpor u če- ských agrárníků.) Agrárníci musili by zrevidovati svoji celní politiku a jenom tak bylo by možno navázati s balkánskými státy lepší poměr. Řečník fvrdí, že máme příliš velkou armádu a příliš veliké loďstvo. Náklad na vojenská opatření činí půl mi- lardy. Ale i tato suma jest nepatrnou oproti ško- dě, kterou jsme utrpěli ve všech oborech hospo- dářského života. Rakousko kráčí jenom v jednom ohledu v čele, totiž ve vystěhovalectví. Za posled- ních 5 let opustilo 600.000 lidí Rakousko. Prohlašuje dále, že stát nemá peněz na nej- důležítější hospodářské a sociálně-politické úkoly. jako jest sociální pojišťování. Řečník přimlouvá se za moderní reformu ústavy a volebního práva do zemského sněmu a praví, že česko-německé vy- rovnání nebude dříve provedeno, dokud na něm nebude interesováno veškeré obyvatelstvo změnou volebního práva. Najdou se prostředky a cesty. aby nezdolné vůli dělnictva v Čechách byla zjed- nána platnost, pokud jde o volební reformu. Jdé-li vládě vážně o vyrovnání v Čechách, musí ihned sama předložiti osnovu volební reformy zemskému sněmu a zasaditi se o na s veškerou silou. Apeluje na měšťácké strany, aby nechaly stranou veškeru malichernost a aby usilovaly o zlepšení poměrů.
Posl Tuzar Srba Rakousko Čechy poslanecký sněmovna
14 article
Místopředseda žďárský konstatuje dle steno- grafického protokolu, že posl. Tuzar strhl do de- baty korunu, jakož i člena císařské rodiny ve vý- rocích, které musí důrazně odmítnouti. Řečník vy. slovil se dále nepřípustným způsobem o sněmovně panské a místopředseda volá jej proto dodatečně ku pořádku. Posl. dr. Leo praví: Více nežli kterákoli čás říše trpěla Halič hrozicím nebezpečím války. Tla- kem těchto poměrů a úplnou stagnací všelikého poskytování úvěru a úplným utlumením všeliké hospodářské iniciativy a podnikavosti byl hospo- dářský organismus ve svých nejdůležitějších funk- cích postižen co nejcitelněji. Obyvatelstvo v Ha- liči pociťuje těžce nedostatečnost dosavadních za- řízení správních a žádá energicky za zjednání pří- ležitosti ku práci předložením zákona o místních drahách, vyřízením novely vodocestné a provede- ním regulací řek, jakož i sděláním zákona vystěho- valeckého. Vyslovuje jménem Kola polského přá- ní, aby malý finanční plán stal se před lelním prázdninami zákonem. Žádá rozhodně, aby zá- roveň byla provedena novela k domovní třídní da- ni. Jest povinností vůdčích kruhů jak Poláků, tak i Rusínů, hledati body dotyku, aby byl zahájen národní mír v zemích mezínárodní krísí nejvíce postižených.
Tuzar Posl doktor Lea Polák Rusín Halič
15 article
Zabývaje se politikou zahraníční, pra- ví, že národ polský projevoval největší účast na světodějných událostech. Mezí vznikem a vývojem otázky východní, mezi tím způsobenou i rivalitou Rakouska a Ruska o nadvládu na Balkáně a záni- kem Polska, jest příčinné spojení, historiky uzna- né. Na místo Polska nastoupila nová velmoc slo- vanská, která v 19. století neochvějně talně nebo veřejně spěje za cílem, založiti ruskou nadvlád nad národy balkánskými, jež mají býti osvoboze- ny. Vůči této politice spokojila se rakouská poli- tika, aby neurychlila nebezpečí konfliktu s Ru- skem, odkládáním projednávání otázky východní která se ztělesňovala v zásadě statu quo, při čemi přehlížena byla přírozená touha Jihoslovanů, do- síci pro sebe státní organisační formy, jakož i úplná neschopnost ottomanského státního umění zjednati snesitelné poměry pro křesťanské národy. Co se týče praktického výsledku naší diplomatické-vo- jenské akce, převládá názor, že cíl, totiž zabezpe- čení svobodné námořní cesty na východ, mohl býti dosažen menšími obětmi. K tomu druží se ješti obava, že nynější řešení nepřineslo žádného za- bezpečení evropského míru na delší dobu. Hrozíci konflikt s Ruskem otevřel pro budoucí vývoj poli- tických poměrů na severovýchodě zcela nové vy- hlídky. Polský národ byl ochoten obětovati věrně krev a statky a přispěti mocnářství v hodině ne- bezpečí v hoji o budoucnost Rakouska a polské- ho národa. (Pochvala.)
Jihoslovan Rakousko Rusko Balkán Polsko
16 article
Posl. Iro: Všeněmci rozhodně protestují, že každá trochu důležitá diplomatická akce spojuje se s válečnou akcí. Žádá úplné odzbrojení obnovení normálního mírového stavu mužstva, na ministru zeměhrany pak vysvětlení o pověstech, že vojenská správa nedostála slibu, který dala př zvýšení braneckého kontingentu, o zařadění přes- počelných do náhradní zálohy a musí tyto přes- početné na 2—3 leta zařaditi do armády.
Posl
17 article
Rakousko musí při vedení své zahraničn politiky projevovati největší opatrnost a nevy- rábět umělé objekty pro válečné pro- vokace a připravovati lím také svému nezišt- nému spojenci. Německu, největší rozpaky. C bylo označeno za cíl zahraniční politiky mocnář- ství, je nedostatečně jasno. Němci v Ra- kousku ať šetří svoji sílu promohutný zápa mezi Slovanstvem a Germánstvem Tento zápas národů musí býti tak dlouho zdržován., až, co je germánského původu, sdruží se za vedení německé říše proti slovanské zátopě ku pevnému ochrannému spolku. Takovou politiku musí mít německá říše na zřeteli a nemůže se proto nechat vtahovati svým rakouským spojencem do konfiikto a zápletek pro nějakou balkánskou otázku. (Sou- hlas řečníkových stoupenců.) Zahraniční politika. jevící se v annexi dalších slovanských území na Balkáně, byla jen přirozeným pokra- čováním vnitřního poslovaňujícího systému. Na Balkáně však se ukázalo, že myšlenka čistě ná- rodního státu je silnější než politika za libovolného slučování národů.
Němec Rakousko Německo Balkán
18 article
Autonomní Albanie bude semeništěm stále revoluce, za které Rakousko bude většinou zakro- čovati pomoci německých vojáků. Názor, jakoby špatný poměr Rakouska k Srbsku měl svůj původ v agrárních elech ochranných, musť býti odmítnut co nejrozhodněji. Obyvatelstvu bylo by jeho živobytí mnohem více usnadněno, kdyby vlá- da postarala se o přísnější zákon karte- lový. Němci mají podporovati jen politiku ku prospěchu těžce ohrožovanéh německého národa, nikoli však rakouskou poslovaňující a velmocenskou politiku, pročež ve- liký podiv budí, že vůdce německého národního svazu pohnutými slovy dokazoval četnými příklady jednostranné jednání vlády ve prospěch Čechů, ale přes to dával jí k dísposici hlasy svazu pro státní nezbylnosti. Pokračující prineip národnost- ní nemůže býti zadržen porušováním ústavy, jak to doporučuje dr. Gessmann.
Němec Čecho doktor Gessmann Albánie Rakousko Srbsko
19 article
Promlouvaje o česko-německé otázee, prohlásil řečník za nejhorší překrucování, tvrdil-li český řečník, že vláda podporuje německou ob- strukci v českém sněmu. Vláda učinila německou obstrukci iilusorní tím, že poskytovala státní úděly a dopustila, aby Zemská banka povolovala zem- skému výboru zálohu až do 80 mil. Tatáž vládn je zde v nejkritičtější situaci podporována Něme z Čech, kteří nepatří ke Všeněmcům. Dvojitá hra vládních německýc poslanců z Čech v Praze a ve Vídn musí konečně přestati. Nedospějí-li Če- chové a vláda ku poznání, že přes požadavky ně- meckého národa v Čechách nelze jednoduše přejíti k jednacímu pořadu, musí Němci v Čechách po- mýšleti už nyní na to, aby učinili všechny přípravy pro revoluční provedení německe samosprávy. Ať vláda neopováží se oktrojo- vati nařízení v jazykové otázce a tím splniti po- žadavky Čechů, pokud jde o českou správu v čistě něníkckých územích. Nemá aní poluchy, jaká bouře by pak nastala v německé části Čech. Přisluhová- ním vládě nebude možno Němcům v Čechách Němcům v Rakousku vůbec uhájiti žádná národn práva a zadržeti národní znásilňování. Také ně- mecko-rakouský spolek se uvolní, bude-li se roz- hodovati o osudu 9 milionů Němců v Rakousku. To je pak důležitějšíotázka než rakouská politika v zájmu autonomní Albaníe.
Nout Němec Čecho Čechy Praha Rakousko
20 article
Pak budou také metány kostky o byt a nebytí Rakouska. (Pochvala u Němců.) Posl. Woli pravil, že Rakousko, vyloučenoz vykonávání vlivu ve věcech německých a pak také v Italii, obmezuje nyní své zahraniční snahy vý- hradně na Východ. Události na Balkáně vyvinuly se tak, že Rakousko je nyní v největším nebezpečí ztratiti úplně své velmocenské posta- vení a obchodně politický význam na Východě Je samozřejmo, že balkánský svaz je zahrocen proti nám. Balkánská válka měla hlavně za účel, aby přirozený spojenec trojspolku na Východě — Tu- recko — bylo úplně odklizeno. Umožněna byla lato válka teprve tím, že Rakousko opomenulo své doby annektovati Novopazarsko a tím křesťan- ským státům balkánským přímo vydalo připraveně kooperační území. Mohlo se očekávati, že Rakou- sko zasáhne silnou rukou do vývoje věcí, aniž hned proto musilo dojiti k válce. Události na Bal- káně byly by vzaly jiný obrat, kdyby Rakousko bylo prohlásilo, že na žádný způsob nestrpí, aby Srbové se usadili na Jaderském moři. Němci mají všecku příčinu, aby co nejvíce litovali změnyv mocenských poměrech na Balkáně. Rakousko mu- silo by zabrániti, aby Turecko bylo z Evropy za- tlačeno. Panslavistické tendence a politika balkán- ská není tak namířena proti Turecku jako spíše proti Rakousku, jako spojenci Německa. Tyto ten- dence připravují trialismus, před kterým řeč- ník musí Rakousko varovatt. Politika balkánských knížat byla provozována na útraty rakouských ka- pes. Poukazuje v tomto směru na nízké kursy rent Dobytím východního pobřeží Slovanstvem byla ne- obyčejně zhoršena obchodně-politická situace moc- nářství.
Němec Posl Novopazarsko Srba Rakousko Italia Balkán Bala Turecko Evropa Německo
21 article
Na místo moci nám přátelské nastoupila jiná od které v každém okamžiku musíme očekávat nepřátelskou tendenci vůči nám. Za nerozhodnou politiku nemůže býti činěn zodpovědným toliko ministr zahraničních věcí, poněvadž si musil říei že nelze vést válku, když valná část obyvatelstva ve státě sympatisuje s nepřáteli Tak slabou jako zahraniční jest také v ni třn politíka. Vláda provozovala od r. 1879, o spolku s Německem, Němcům přátelskou zahraniční politiku. V této době bylo však v Rakousku vlád- nuto proti Němcům, třebaže vždy zasazovali se o státní nezbytnosti. Chování Slovanů v Rakousku znemožnilo klidný vývoj.
Němec Německo Němec Rakousko
22 article
Promlouvaje o vyrovnání v Čechách. polemisoval řečník s drem. Kramářem. Dr. Kramář nepodporoval prý vyjednávání, nýbrž přispěl k jeho rozbití. Němci byli proniknuti největší ochotou největší povolností, kdežto Čechové neopustil svého nesmířitelného stanoviska a vláda přihlížela k tomu nečinně. Spor v Čechách je zdro- jem všeho politického zla v Rakou- sku. Vláda měla by upustiti od sve lhostejnosti a jeviti více smyslu o vy- rovnání. Nyní však přichází Čechům na pomoc. aby jim umožnila vésti dále nezákonným způsobem zemskou správu. City Němců vůči vládě neoby- čejně ochladly a jestliže dosud vládu podporoval a nebyli proti státním nezbytnostem, dělo se to jen proto, že nepřijde nic lepšího. Tak nerozhodně, jako v otázce vyrovnání chovala se vláda také v otázce Němců v ze- mích alpských a dunajských, málo dbajíc skutečnosti, že jsou vydržovateli státu. Žádá, b lex Kolisko byla předložena k sankci. Tent zákon má odvrátiti jazykový boj od těchto zemí. Německé alpské země mohou počítati na podporu německých zemí sudetských. Němci jsou povinni naléhati, aby Koliskův zákon byl sankcionován. aby nenastalo nebezpečí, že dojde k týmž jazyko- vým bojům také v zemích dunajských.
doktor Kramář Němec Čecho Kolisko Koliskův Čechy
23 article
Hlavní město říše musí se státí politi- ckým faktorem mocenským. Se stanoviska národ- níhio jest samožřejmo, že Němci musí lidovou duši vídeňskou získati pro národní věc, aby správa město nebyly vydány do rukou sociál- ních demokratů. Volební kompromi s křesťanskými sociály nebyl uza- vřen pro mandáty, nýbrž proto, ab hlasy nepřipadly sociálním demo- kratům. (Hlučná pochvala a potlesk Němců; smích a hlučné výkřiky soc. dem.; prolivýkřikyu Němců. Hluk trvá delší dobu a opakuje se při zá- věrečných vývodech posl. Wolfa, které jsou namí- řeny proti sociálně demokratické politice.) Posl. K. Levícký žádal za pochvaly svých stou- penců jako nejnaléhavější požadavek svého národa propuštění záložníků. Chce-li se postavití hráz nové panslavistické záplavě, musí vláda za- říditi svoji vnitřní politiku tak, aby přítažlivost po- sílených balkánských států na rakouské Jihoslo- vany zůstala bez účinku.
Němec Wolf Posl
24 article
Řečník pojednává o ukrajinské universitní ao otázce haličské volební reformy, ve kterýchžto obou otázkách vláda neplní svoji povinnost a zkla- mala oprávněné naděje Rusínů, pročež jí nemohou přinésti vstříc žádnou důvěru. Řakouským Rusínům musí býti dána národní a politická samo- správa, aby žádná jejich skupína netíhla do ciziny aby spíše situace rakouských Rusínů měla pří- tažlivost též pro jejich soukmenovce mimo Rakou- sko. Rusíni jsou se zřetelem na důleži tost voleb do haličského sněmu roz hodně proti vyřízení finančního plá- nu před jejich skončením. (Hlučná po- chvala Rusínů.) Posl. Ferd. Seidl: Budou-li zájmy mocnářstv skutečně přiměřeně obhájeny, není částka 167 ml- lionů na vojenské výdaje přílišna. V polemice s posl Korošcem podotkl řečník, že válka balkánských národů nebyla vedena za osvobozením jelich sou kmenovců a křesťanů. Rakousko vděčí spolkové věrnosti Německa, vyšlo-li z krise méně poško- zeno. Německá vlajka dá se sice uvésti v soulad s rakouským státním cítěním, těžko však slovan- ská trikolora. Vyřízení některé záležit - sti mečem je v zájmu dělnictva lepší než shnilý mír.
Rusín Posl Seidl Rakousko Německo ml
25 article
Po polemice s vývody posl. dra. Kramáře za- býval se řečník zevrubně včerejší řečí posl. Zen- kera a jeho osobou samotnou za trvalé hlučné po- chvaly svých stoupenců a křesťanských sociálův konečně prohlásil, že bude hlasovatl pro zatím rozpočet. Ministr zemské obrany svob. p. Georái za- ujal rozhodné stanovisko proti včerejším vývodům posl. Zenkerá, jenž tvrdil, že ministr prodal země- branecké kalhoty do Ruska a tyto kalhoty dodány byly z Ruska na Černou Horu. Kdo vůbec zná ča- sti ústroje balkánských národů, ví, že Černohore naprosto by nemohl potřebovati evropsky střiže- ně kalhoty. Správa zeměbrany nařídila v r. 1907 prodej černých zeměhraneckých kalhot proto, že nepřiteli nesmí býti označována čára, vedoucí přes tělo tam, kde štikově šedý kabát nápadně se od- ráží od černých kalhot. Bylo proto ministrovou povinností, aby černé zeměbranecké kalhoty co nejrychleji odstranil. V r. 1907 byl tento prode zahájen veřejnými vyhláškami. Od ministerstva fi- nancí vyžádal si dovolení ku prodeji těchto kal- hot a k zakoupení štikově šedých kalhot za strže- né peníze. V dotyčném rozpočtu následujících lek jsou dotyčné obnosy přesně uvedeny v položkách příjmů, resp. vydání. Když začal poplach v říjnu 1908, zastavil ministr ihned prodej a teprve když poplach utichl v květnu 1909, prodej obnovil. Kal- hoty byly v drobném prodejí u zeměbraneckých oddělení prodávány, a to ne, jak bylo tvrzeno kus za korunu, nýbrž za 4 K 50 h, celkem 250.000 ku- sů, za něž do příjmů zanesen byl obnos 1.2 mil.
Kramář Zenkerý Černohore Rusko Černá Hora Kala
26 article
Proto nemohly velké spousty těchto kalhot po ko- runě dostati se do Ruska. Sněmovna i široká ve- řejnost věděly o tomto prodeji kalhot, což vyplývá již z toho, že v tom směru byl ministr interpelován se tří stran a na interpelaci neodpověděl pouze proto, že tehdy sněmovna byla uzavřena. To je ce- lá kalhotová historie (Hlučná veselost.), jež ode- hrála se před 6, event. 4 léty. Protivilo se mi, tyto věcí zde veřejně říkati, avšak takové historky se rychle šíří a snad dnes již koluje Rakouskem po- věst, že generál Georgi prodal kalhoty do Ruska (Veselost.), a proti tomu musím se co možno nej- rychleji a nejrozhodněji ohraditi. (Hlučný souhlas a potlesk.) Posl. Breiter dovozoval, že za zahraniční zále- žitosti nesmí býti činěn zodpovědným správce ti- skové kanceláře zahraničního úřadu, nýbrž pouze ministr sám. Promlouvaje o vnitřní politice, prohlásil řečník, že každému národu musí zaručena býti je- ho úplná rovnoprávnost, pak nebude více žádného národnostního boje, pak vznikne také ra- kouské vlastenectví. (Souhlas.) Posl. Angermann žádal vládu, by působila k brzkému propuštění záložníků. V další řeči obíra se povšechnou hospodářskou a finanční situncí státu.
George Posl Angermann Rusko Rakousko
27 article
Po vývodech posl. Denka a Isopescul bylo rokování přerušeno. Na konci schůze odpovídal ministr šl. Geor k dotazu po souboji, jenž 8. t. m. konal se mer Zborovským a Welssem. Je mu přirozeně velmi obtížno, aby zodpověděl tuto interpelaci pro všechny strany uspokojivě, neboť mínění o souboj povšechně také v této sněmovně je rozděleno. Pii rokováních ve sněmovně projevuje se také, že mnozí pání poslanci upírají důstojníkům právo, žítí v ovzduší důstojnického sboru dle jistých vše- obecně známých pravidel, jimž vyhnouti se nemůže nikdo, kdo vůbec chce býti důstojníkem. Tím ne- má býti čest jiných stavů nikterak méně ceněna. Ministr konstatoval, že když nebylo lze do- cíliti pokojného urovnání čestné aféry mezi oběma důstojníky, byl pověřen výbor čestné rady, aby zjistil, byla-li dotčena stavovská nebo soukromá čest. Protože dobrozdání výboru čestné rady zji- stilo tento poslední případ a súčastnění byli o fom vyrozuměni, převzali zástupci obou důstojníků pro- jednání záležitosti a další její vyřízení. Zástupe obou stran stanovili pak vyřízení zbraněmi a smlu- víli souboj na bambitky. Okolnost, že setník Zbo- rowski jako diplomovaný absolvent tělocvičného šermířského kursu při souboji na žavle byl by bý- val příliš ve výhodě, zvoleny byly jako zbraně bambitky. Pro vojenské úřady byl vyloučen jaký- koli vliv na podmínky, za nichž byl souboj odbyt Stanoviti tyto podmínky dle obvyklých pravidel bylo pouze věcí zástupců obou stran.
Denk Isopescul Pius Zborovský
28 article
Vojenský úřad nebyl tudiž ani s to, schválit nebo zamitnouti tyto podmínky. Na uklidnění ve- řejnost — praví ministr — mohu ubezpečiti, že vy- zvání nestalo se pro svědecké výpovědi, jež učiní dle své povinnosti nadporučík Weiss před vojen- skou čestnou radou v jiné čestné záležitosti. C se mohlo státi, aby záležitost mezi oběma důstojní- ky byla po dobrém urovnána, bylo učiněno. Že tyto kroky, podniknuté ve smyslu předpisu čestné rady neměly žádného úspěchu, nelze vyčitati ai platným ustanovením předpisu ani vojenské sprá- vě. Ustanovení dodatku k předpisu čestné rady. jež nabyla platnosti v říjnu 1908 a jež teprve pře několika dny zde jistým poslancem byla uznán za veliký krok k obmezení soubojů, jsou úplně způ- sobilá zameziti pokud možná vyřizování čestných záležitostí zbraněmi. Počet soubojů ve vojsku i zeměbraně nepopí- ratelně za působení uvedených ustanovení v po- sledních letech podstatně klesl a lze doufati, že budoucnosti klesne ještě více. Během 7 let před platností ustanovení dodatku konalo se ve vojsku a zeměbraně průměrem 45 soubojů, kdežto tato či- slice v následujících dvou letech obnášela prů- měrně 14, v 1911 pak klesla již na 7. Za tyto vý- sledky dlužno v prvé řadě děkovati vojenské sprá- vě, jež stále pracovala k tomu a dále také usilo- vati bude o zmenšení možnosti soubojů.
Weiss
29 article
Ministr uvádí a konstatuje mezi jiným, že vo- jenské ústředny nařídily, aby při provokacích s strany nevojenských osob ze svárlivosti nebo zpup- nosti protí vojenským osobám k dosažení dostiučí- nění vojenskými osobami má a smí býti použit pouze cesty soudní, protože vysoké oceňování po- jmu cti zakazuje, aby takové aféry, zaviněné jedi- ně urážejícími, vyrovnány byly rytířsky. Lehko- vážně a ze zpupnosti nesahá k souboji nikdo v ar mádě. Zlořádu soubojovému jest pro vždy odňata půda. Souboj nedá se však proto potlačiti, protože názory o nápravě uražené cti ve vážných konflik- tech jednak nemohou dosud býti pokládány za úplně ujasněny, jednak není dostatečně postaráno o účinnou ochranu cti před veřejnými soudy. Mezi došlými spisy jest návrh posl. dr Rosnera dr. Gustava Grossa, Stöcklera a soudr. aby platnost usnesení poslanecké sněmovny z 20 prosince 1912 o platnosti § 16. jedn. řádu prodlou- žena byla až do konce r. 1914; dále dodatek po- slance Cingra a soudr. o rozšíření devítiho- dinné pracovní doby na horníky v odkrytých do- lech a řemeslníky při dolování a dra. Lukav- ského a soudr. o zastavení telefonních prací Čechách. Konec schůze v 8 hod. 45 minut; příští bud zítra.
Rosner doktor Gustav grosso Cingr Lukava Čechy poslanecký sněmovna
31 article
posl. dra. Frant. Lukavského a soudr. ne J. Exc. ministra vyučování ryt. Hussarka ve pří- čině nevyučování tělocviku jako předmětu povin- nému na c. k. českém gymnasiu v Příbrami v škol, r. 1912/13. C. k. české gymnaslum v Příbrami nemá vlastní tělocvičny. Ve škol. letech 1910/11 a 1911/1 užívalo tělocvičny spolku »Sokol« v Příbrami z roční nájem, ve škol. roce 1910/11 za 8 hodin týdně 1000 K, v roce 1911/12 za 12 hodin týdni 1500 K. Ježto však c. k. erár ani v době počátku škol. roku 1912/13 nezaplatil za předešlá dvě lét nájem za používání tělocvičny, odepřel spole »Sokol« propůjčiti tělocvičnu pro r. 1912/13, poku nedostane zaplaceno za léta 1910/11 a 1911/12. Ježto pak erárem na počátku škol. roku tohot nájemné zaplaceno nebylo, nebylo hned od po- čátku tohoto škol, roku tělocviku vyučováno.
František Příbram Sokol
32 article
Po různých krocích dosaženo bylo toho, že nájemné bylo zaplaceno až v únoru 1913. Avšak ani potom, od druhého běhu, tělocviku nebylo vyučováno. Že »Sokol« naléhal na zaplacení, nutno také vysvětliti tím, že po celá dvě léta platil pro c. k. gymnasium otop a světlo v tělocvičně. Pro školní rok 1912/13 nabídl snížené nájemné na 80 K z hodinu, ale přes to se tělocviku nevyučuje. Na c. k. českém gymnasiu v Příbrami m býti vyučováno tělocviku jako předmětu povinné- mu v 6 třídách, celkem tedy 12 hodin, [v prvních třech třídách s pobočkami) a pak ve všech vyš- šich třídách jako předmětu nepovinnému (ve dvou odděleních). Tím, že se letos po celý školní rok tělocviku nevyučuje, přichází o příslušný tělesný výcvik přibližně 400 žáků. Náhrady za tělocvik žáci nemají žádné. Učitel tělocviku pro rok 1912/13 ani nebyl ustanoven. Stav, jaký na c. k. českém dymnasiu v Pří- brami následkem nevyučování tělocviku od za- čátku škol. roku 1912/13 trvá, odporuje — ježto jde o předmět povinný — učebné osnově gymna- sijní a odporuje duchu všech těch četných naří- zení a předpisů, jež vzhledem k tělesnému vý- cviku žactva c. k. správou vyučovací jsou vy- dávány. I táží se podepsaní: 1. Jsou Vaší Excellenci poměry týkající s nevyučování tělocviku na c. k. českém gymnaslu v Příbrami známy 2. Co hodlá Vaše Excellence učiniti, aby uči- něno bylo zadost učebné osnově gymnasijní, jakož i požadavkům tělesného výcviku žactva? (Podpisy.)
Příbram Sokol
33 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 28. května. (K. k. ) Právní výbor projednával dále a dvokátn řád. Posl. dr. Roller soudí, že rozřešiti otázku pokud advokáti mohou zastupovat u živnosten- ských soudů, mělo by býti ponecháno reformě zákona o živnostenských soudech, tedy že má býti vládní předloha obnovena; dr. Steinhaus navrhl dle podnětu vládního zásťupce, že strany se smějí dáti zastupovat advokátem u živnosten- ského soudu, přesahuje-li cena sporného před- mětu 1000 K. Mluvili ještě posl. Liebermann a dr Renner, načež bylo rokování přerušeno. Ve výboru sociálně-politickém referoval posl. dr. Freissler a korreferent posl. Seitz o vý- sledcích debaty o návrhu posl. Hanusche na úpravu pracovní doby pomocných dělníků živnostenských.
Posl doktor Roller Steinhaus Liebermann Renner Freissler Seitz Vídeň
34 title
Politický přehled.
35 article Země české.
Země české. Posl. dr. Viškovský o sítuaci. Ve své řeči, pronesené na schůzi v Tá- boře dne 25. t. m., vyslovil se poslanec dr. Viškovský o situaci české delegace v ten smysl, že bryskním způsobem, jakým jedno- strannou výpovědi z německé strany pře- rušeno jednání o národní dohodu, způsoben nová situace, v jakéž naše vyčkávací stano- visko a reserva naše se zřetelem na možnost vyrovnání a dohody staly se na příště nejistý- mi. Úkol znovuzříditi dělnost sněmu a uspo- řádání politických poměrů na sněmu i na radě říšské, chceme — pravil řečník — sle- dovati dále, leč po zmaru vyrovnání budeme jej říditi cestami jinými. Důsledky, jež tato politika snad přinese v parlamentě v našem postavení ke vládě, „musí přičístí si ti, kdož nedovedli jíti ruku v ruce s naší snahou po lidském uspořádání poměrů a sama vláda, která nedosti energicky a upřímně dovedla podporovati dílo dohody, resp. křižovati ce- sty těch, již dohodu tuto snažili se zmařiti.“ Posl. dr. Viškovský zejména vítal snahy po sloučení postupu českého v jeden šik, kon- solidaci strany agrární, kteráž umožnila jíi „ujati se vedení české politiky a státi se kry- stalisačním bodem v nových jejích směrech za doby tak vážné.“
Posl doktor Viškovský Tá
36 article Služební pragmatika bez malého finančního plánu?
Služební pragmatika bez malého finančního plánu? Pověděti objektivní pravdu o určitém politickém thematu jest podle ústředního ná- rodně-sociálního orgánu „nepoctivým, pod- vodným“ psaním. Těmito názvy opatřuje totiž „České Slovo“, kteréž by si mělo vůbec právě v těchto dnech dáti velký pozor na své nekárané pero, naše prohlášení, že poslanci naší strany „pro případ politického činu zma- ření finančního plánu odmítají všechnu zod- povědnost za neuskutečnění služební pragma- tiky“. Jak se věci mají, jest služební pragma- tika bez úhrady finančním plánem doopravdy jalový oříšek bez jádra a říci to vůči hnutí v úřadnictvu, kteréž zaplavuje poslance te- legramy s naléhavými urgencemi za finanční uskutečnění pragmatiky, jest svatou povinno- stí, a je nutností říci to tolikráte, kolikrát se to nesvědomitou a povrchní žurnalistikou uvá- dí v pochybnost. „České Slovo“ přehlídlo ostatně, že původní názor o nutnosti české oposice proti finančnímu plánu za každou cenu doznal opravy hned téměř v zápětí, když kolportován radikálním tiskem dne 16. květ- na t. r. po známé schůzi agrárních poslanců ve Vídni. Doporučovat českému táboru zmar finančního plánu, který nese nejen pragmati- ku, ale i zvýšené úděly zemím, na nichž spo- čívá z valné části sanace zemských financí, úprava učitelských platů a příjmů zemského úřadnictva, ve chvíli, kdy Němci nasazují všechny páky k vyvrácení finančního plánu, může ovšem zas jenom „České Slovo“,
Němec Vídeň
37 article Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko. Ukrajinci a malý finanční plán. Dle informace vídeňského „Zeitu“ vy- hlídky na projednání malého finančního plá- nu ještě v letním zasedání poslanecké sně- movny se o něco zlepšily. Jest prý naděje, že ukrajinský klub svolí, aby se o malém fi- nančním plánu provedla povšechná debata ve II. čtení hned, kdežto podrobná debata by se provedla v červenci po haličských volbách. Odpor Ukrajinců proti malému finančnímu plánu byl prý seslaben nařízením místodržitele ryt. Korytowského, aby politické úřady při nastávajících volbách, v Haliči nestrpěly nijaké nezákonnosti a vystříhaly se jakého- koli nátlaku na voliče. Poněvadž ryt. Kory- towski chce skutečně provésti v Haliči či- sté volby, nastalo mezi Ukrajinci uklidně- ní, které jim umožní přistoupiti na nějaký kompromis vzhledem k malému finančnímu plánu.
Ukrajinec Kory RakouskoUhersko Halič