2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
29. května 1913. Číslo 145.
4
article
nost a nestydí se naprosto za výtku, že vyplnila ji
ideálně, protože je proniknuta přesvědčením, že
věrnost a svědomitost konečně přece
musí býti uznány a odměněny. Jest proto
pochopitelno, že střežila se za války vy-
nucovati na svém spojenci ústupky.
protože takové jednání neodpovidalo by rytířské
povaze srbského národa. Skutečnosti, o něž opírá
se spojenecká smlouva a vojenská konvence, změ-
nily se před válkou a během války tak velice, že
nezměněnou zůstává pouze čára, sta-
novící za jistých podmínek hranice
mezi Srbskem a Bulharskem v Make-
donii, která však předem stanovena byla na zá-
kladě skutečností ve smlouvě předpokládaných.
Protože však tyto skutečnosti úplně se změ-
nily, nemůže býti ani řeči o setrvání př
naznačené pohraniční čáře. Smlou-
va nemůže podržeti pl atn ost
jednom bodě, jestliže všechny ostat-
ní od základu se změnily. Dle texlu
smlouvy podléhají veškerá dobytá územi vý-
sostnímu panství obou smlouvu u-
zavřevších spojenců, kdežto ve skutečnosti tato ú-
zemí nenáleží pouze dvěma spojencům, nýbrž
všem čtyřem spojencům. Mimo to mluví
smlouva o sporných a nesporných územích, na př.
o územích severně a západně od šarského pohoří.
jež jsou nesporně srbskými, kdežto území východ-
ně od Strumy a Rodopského pohoří nesporně jsou
bulharskými. Území mezi šarským p ohořím.
Srbsko
Bulharsko
5
article
Rodopem, Archipelagem a och rid
ským jezerem je sporné a může
býti organisováno jako sam osprávn
ú zemi anebo také rozděleno, jestliže
obě strany nabudou přesvědčení, že samostatná
organisace tohoto území jest nemožnou anebo že
organisace tato poškozuje buď srbskou či bulhar-
skou národnost. Pro případ rozdělení tohoto území
nežádalo by Srbsko nic více, než co mu dle stano-
vené pohraniční čáry náleží a Bulharsko musilo by
přijmouti pohraniční čáru, pro níž se rozhodne
rozhodčí soudce. V tomto případě chtějí Bulhaři
uplatniti svoje práva na územi mezi šarským po-
hořím a označenou čarou, kdežto my Srbové sto-
jíme na stanovisku, že hranice mezi nám
a Bulhary vedena má býti m e z
šarským pohořím. Rodopem, Archipe-
lagem a Ochridským jezerem. Ostatně
tato sporná otázka měla by smysl pouze, kdyby
byla smlouva ve všech bodech dodržena.
Rozpory mezi oběma spojenými státy netýkaií
se však významu a použití smlouvy, nýbrž mno-
hem více jiné otázky, zda totiž smlouva do-
sud platí čili nic, protože ve skutečnosti
mnohé příjaté závazky zůstaly nesplněny, mnohá
ve smlouvé uvedená břemena a povinnosti vůbee
nebyly uskutečněny, a protože námi docílené vá-
lečné úspěchy podstatně změněny byly hlavně za-
hraničními vlivy.
Bulhar
Srba
Archipelago
Srbsko
Bulharsko
6
article
Dle slovného znění smlouvy mělo lotiž Srbsko
nesporné právo na pobřežní území na Ja-
derském moři, jež pro naši zemi mělo by nej-
větší důležitost a pro jehož získání naše země při-
nesla tolik drahých obětí. Vůle velmoc
vzala však toto území v nárok pro
Albanii, jež má býti nově utvořena
nám tím z abránila v použití našeho
práva na dobyté území. Srbsko bylo po-
staveno před alternativu, aby se buď podrobilo u-
snesením velmocí anebo vedlo válku s Rakousko-
Uherskem a Italií. V tomto případě byla by však
válka s Tureckem skončila zhoubně a jest více
než jisto, že bývaly by byly tím ohroženy všechny
docílené úspěchy balkánských států. Srbsko te-
dy obětovalo území, náležející mu dle
smlouvy, zájmu spojence, jen
za to obdržel území strumské a rodopské, jemu
přiřknuté. Touto ztrátou nabylo Srbsko ná-
rok na náhradu od Bulharska. V tomto
případě však nemůže vyvážiti velkost srbských ú-
spěchů v Makedonii ztrátu, již utrpělo Srbsko na
své politické a hospodářské neodvislosti na Zá-
padě.
To jest největší změna ve smlou-
vě, změna, která — ježto na ni nebylo naprosto
pomýšleno, může býti pokládána za force majeure
a na níž může a musí vzat být ohled při rozdělo-
vání dobytého území.
Srbsko
Albánie
RakouskoUhersko
Turecko
Bulharsko
Makedonie
Italia
7
article
Druhá podstatná změna smlouvy vyvolána by-
la pokračováním ve válce po prvém
příměří, protože mír s Tureckem byl by býval
mohl tehdy býti uzavřen, kdyby Bulharsko nebylo
žádalo Odrin a územi východně od Odrinu. Hlavní
účel války byl by již tehdy dosažen a mír by býval
uzavřen, kdyby Bulharsko bylo bývalo ochotno
vzdáti se Odrinu a Trakie. Srbsko věrně plníc svo-
ji spojeneckou povinnost, s níž dle spojenecké
smlouvy nebylo Bulharsko naprosto oprávněno po-
čítati, po 6 měsíců mělo všechno vojsko mobili-
sováno a přineslo pro Bulharsko nejtěžší oběti na
lidských životech a válečném materiálu, jen aby
spojenec dostal Odrin a Trakii, na což dle spo-
jenecké smlouvy neměl žádného nároku. Srbsk
čestně pomohlo Bulharsku v dobre
víře, že za to získá na Bulharsku prá-
vo k náhradě na jiné straně. Je
nutno zdůrazniti, že právě dle textu smlouvy mělo
Srbsko právo na pobřežní území na Jaderském
moři, kdežto Bulharsko dle téže smlouvy
nemělo žádného práva na Odrin
Trakii. Již průběh války ukázal, že Bulharsko
původně na toto územi nepomýšlelo.
Velmoci vzaly Srbsku dobyté území, ale
dovolily Bulharsku dobýti území, na něž nečinilo
nárok a jež hájilo Turecko. Také stanovily vel-
moci národopisný princip, když Srbsko zatlačily
dobytého území, kdežto této zásady se vzdaly
když se jednalo o to, aby Bulharsko zvětšeno by-
lo jazykově cizí Trakií.
DDokončení výkladů Pašičových, do-
dané pozdě v noci, uveřejněno bud
v příštím vydání t. I. — Pozn. red.)
Odrin
Pašičův
Turecko
Bulharsko
Srbsko
8
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Z Vídně, 28. května.
Vídeň
9
title
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telet. zpráva „Nár. Listů y
poslanecký sněmovna
10
article
Déle devíti hodin trvala dnešn
schůze. Byl to předposlední den veliké — my-
slíme časově rozsáhlé — rozpravy o zahra-
niční a vnitřní situací. 11 řečníků se vystří-
dalo za ten čas. Největšího úspěchu beze sporu
dosáhl ministr zeměbrany svob. p. Georgi.
odpovídaje na výtky, že prodal mnoho tisíc
černých zeměbraneckých kalhot Rusku, ježje
věnovalo potom Černé Hoře. Způsobil vše-
obecnou veselost, když oznámil, že Rusku
vůbec žádných takových kalhot neprodal, nej-
méně pak po koruně, nýbrž prodával pouze p
414 K a to v malém množství, které nepře-
sahovalo 200 kusů, do Ruska však, resp. do
Černé Hory proto nic, že Černohorci nemohou
nosit kalhoty po evropsku šité. Homerický
smích ozval se sněmovnou, když ministr dodal
že prodej také nestal se v poslední době za
nynější balkánské krise, za které neprodal je-
diného knoflíku, nýbrž již před šesti lety. „To
jest ta kalhotová historie“, zakonči
ministr. Hr. Stürgkh, vedle něho sedící.
boje se, by se sněmovna nerozchechtala ještě
více, zadržel svého kolegu za ruku, by dvoj-
smyslné toto slovo nevyložil jednomyslně.
Posl. Tusar vytýkal poslancům českým
kteří jsou na skoku do oposice, že loni od-
hlasovali předlohy vojenské, nyní však že
zdráhají se hlasovat pro předlohy, kterými
mají být sanovány finance zemské.
Velmi rozmyslnou a diplomatickou řeč
promluvil předseda Kola polského dr. L e
George
Černohorec
Stürgkh
Posl
Tusar
doktor
Délos
Rusko
Hradec
11
article
za všeobecné pozornosti sněmovny. Vylíčil
strázeň a bídu v Haliči, stupňovanou záplet-
kami zahraničními a mluvě o zahraniční poli-
tice zdůrazňoval, že sever a jih monarchie
obydleny jsou Slovany a že na toto faktum
musí míti ředitelé politiky rakouské náležitý
zřetel. Takové akcenty slovanské, jaké pro-
nesl dnes jménem Kola polského, za které pro-
hlásil také, že chce mít co nejdříve uzáko-
něný finanční plán, nebylo dříve z lavic pol-
ských slyšet.
Posl. Wolf upadl zase dnes v tón, jakým
mluvil před 15 lety. Na posl. Kratochvíla
křičel, aby na něj neštěkal, jinému poslane
pak pravil, aby zavřel svůj žrací přístroj. Ape-
loval na vládu a na dynastii, aby provozovala
politiku v duchu německém. Při tom slyšet
bylo výkřiky, aby řekl, kterou dynastii má
na mysli, zda habsburskou, či hohenzollern-
skou, což vedlo k prudkým srážkám a výkří-
kům.
Posl. Iro hrozil, kdyby nějakou oktrojír-
kou aktivován byl jazykový zákon v králov-
ství Českém, podle kterého by se přijímala
česká podání v t. zv. německém uzavřeném
území a také jazykem podacím vyřizovala
že kraje německé byly by revolucionovány
že by se k účelu tomu také již zřídily sběrny
Posl. Ferd. Seidlovi nelze činít vážné
výčitky, že posl. Zenkra jak nejlépe dnes při-
kryl. Vídeňský poslanec nešetřil nikterak ně-
mecké nacionály. Za to se mu pomstil dnes
jmenovaný německý nacionál slezský, odhaliv
sněmovně, že Zenker ucházel se o mandátu
německých radikálů a že byl ochoten býti po-
slušen povelů a pokynů K. H. Wolfa.
Potom úroveň celé diskuse valně po-
klesla.
Zejtra bude politická debata skončena
Koncem schůze vykoná se hlasování, zda, kdy
a jak provede se hlavní debata o všech čá-
stech malého finančního plánu, která projek-
tována je na budoucí úterek, středu a čtvrtek
Slovan
Posl
Wolf
Kratochvíl
Seidl
Zenkr
Zenker
Halič
Ape
12
article
Z Vídně, 28. května. (K. sk)
Vídeň
13
article
Poslanecká sněmovna pokračuje
prvním čtení prozatímného rozpočtu.
Posl. Tuzar odsuzuje účastenství následník
trůnu na správě státních záležitostí a praví, že
jest nutnou změna ústavy v tom smyslu, že par-
lamentu dostane se práva, aby rozhodov a
o válce a míru. Polemisuje s posl. Staňkema
prohlašuje, že byli to agrárníci, kteří donutili stát,
aby provozoval politiku proti Srbům a balkánským
státům. (Souhlas u soc. dem., hlučný odpor u če-
ských agrárníků.) Agrárníci musili by zrevidovati
svoji celní politiku a jenom tak bylo by možno
navázati s balkánskými státy lepší poměr. Řečník
fvrdí, že máme příliš velkou armádu a příliš veliké
loďstvo. Náklad na vojenská opatření činí půl mi-
lardy. Ale i tato suma jest nepatrnou oproti ško-
dě, kterou jsme utrpěli ve všech oborech hospo-
dářského života. Rakousko kráčí jenom v jednom
ohledu v čele, totiž ve vystěhovalectví. Za posled-
ních 5 let opustilo 600.000 lidí Rakousko.
Prohlašuje dále, že stát nemá peněz na nej-
důležítější hospodářské a sociálně-politické úkoly.
jako jest sociální pojišťování. Řečník přimlouvá se
za moderní reformu ústavy a volebního práva do
zemského sněmu a praví, že česko-německé vy-
rovnání nebude dříve provedeno, dokud na něm
nebude interesováno veškeré obyvatelstvo změnou
volebního práva. Najdou se prostředky a cesty.
aby nezdolné vůli dělnictva v Čechách byla zjed-
nána platnost, pokud jde o volební reformu. Jdé-li
vládě vážně o vyrovnání v Čechách, musí ihned
sama předložiti osnovu volební reformy zemskému
sněmu a zasaditi se o na s veškerou silou. Apeluje
na měšťácké strany, aby nechaly stranou veškeru
malichernost a aby usilovaly o zlepšení poměrů.
Posl
Tuzar
Srba
Rakousko
Čechy
poslanecký sněmovna
14
article
Místopředseda žďárský konstatuje dle steno-
grafického protokolu, že posl. Tuzar strhl do de-
baty korunu, jakož i člena císařské rodiny ve vý-
rocích, které musí důrazně odmítnouti. Řečník vy.
slovil se dále nepřípustným způsobem o sněmovně
panské a místopředseda volá jej proto dodatečně
ku pořádku.
Posl. dr. Leo praví: Více nežli kterákoli čás
říše trpěla Halič hrozicím nebezpečím války. Tla-
kem těchto poměrů a úplnou stagnací všelikého
poskytování úvěru a úplným utlumením všeliké
hospodářské iniciativy a podnikavosti byl hospo-
dářský organismus ve svých nejdůležitějších funk-
cích postižen co nejcitelněji. Obyvatelstvo v Ha-
liči pociťuje těžce nedostatečnost dosavadních za-
řízení správních a žádá energicky za zjednání pří-
ležitosti ku práci předložením zákona o místních
drahách, vyřízením novely vodocestné a provede-
ním regulací řek, jakož i sděláním zákona vystěho-
valeckého. Vyslovuje jménem Kola polského přá-
ní, aby malý finanční plán stal se před lelním
prázdninami zákonem. Žádá rozhodně, aby zá-
roveň byla provedena novela k domovní třídní da-
ni. Jest povinností vůdčích kruhů jak Poláků, tak
i Rusínů, hledati body dotyku, aby byl zahájen
národní mír v zemích mezínárodní krísí nejvíce
postižených.
Tuzar
Posl
doktor
Lea
Polák
Rusín
Halič
15
article
Zabývaje se politikou zahraníční, pra-
ví, že národ polský projevoval největší účast na
světodějných událostech. Mezí vznikem a vývojem
otázky východní, mezi tím způsobenou i rivalitou
Rakouska a Ruska o nadvládu na Balkáně a záni-
kem Polska, jest příčinné spojení, historiky uzna-
né. Na místo Polska nastoupila nová velmoc slo-
vanská, která v 19. století neochvějně talně nebo
veřejně spěje za cílem, založiti ruskou nadvlád
nad národy balkánskými, jež mají býti osvoboze-
ny. Vůči této politice spokojila se rakouská poli-
tika, aby neurychlila nebezpečí konfliktu s Ru-
skem, odkládáním projednávání otázky východní
která se ztělesňovala v zásadě statu quo, při čemi
přehlížena byla přírozená touha Jihoslovanů, do-
síci pro sebe státní organisační formy, jakož i úplná
neschopnost ottomanského státního umění zjednati
snesitelné poměry pro křesťanské národy. Co se
týče praktického výsledku naší diplomatické-vo-
jenské akce, převládá názor, že cíl, totiž zabezpe-
čení svobodné námořní cesty na východ, mohl býti
dosažen menšími obětmi. K tomu druží se ješti
obava, že nynější řešení nepřineslo žádného za-
bezpečení evropského míru na delší dobu. Hrozíci
konflikt s Ruskem otevřel pro budoucí vývoj poli-
tických poměrů na severovýchodě zcela nové vy-
hlídky. Polský národ byl ochoten obětovati věrně
krev a statky a přispěti mocnářství v hodině ne-
bezpečí v hoji o budoucnost Rakouska a polské-
ho národa. (Pochvala.)
Jihoslovan
Rakousko
Rusko
Balkán
Polsko
16
article
Posl. Iro: Všeněmci rozhodně protestují, že
každá trochu důležitá diplomatická akce spojuje
se s válečnou akcí. Žádá úplné odzbrojení
obnovení normálního mírového stavu mužstva, na
ministru zeměhrany pak vysvětlení o pověstech, že
vojenská správa nedostála slibu, který dala př
zvýšení braneckého kontingentu, o zařadění přes-
počelných do náhradní zálohy a musí tyto přes-
početné na 2—3 leta zařaditi do armády.
Posl
17
article
Rakousko musí při vedení své zahraničn
politiky projevovati největší opatrnost a nevy-
rábět umělé objekty pro válečné pro-
vokace a připravovati lím také svému nezišt-
nému spojenci. Německu, největší rozpaky. C
bylo označeno za cíl zahraniční politiky mocnář-
ství, je nedostatečně jasno. Němci v Ra-
kousku ať šetří svoji sílu promohutný zápa
mezi Slovanstvem a Germánstvem
Tento zápas národů musí býti tak dlouho zdržován.,
až, co je germánského původu, sdruží se za vedení
německé říše proti slovanské zátopě ku pevnému
ochrannému spolku. Takovou politiku musí mít
německá říše na zřeteli a nemůže se proto nechat
vtahovati svým rakouským spojencem do konfiikto
a zápletek pro nějakou balkánskou otázku. (Sou-
hlas řečníkových stoupenců.) Zahraniční politika.
jevící se v annexi dalších slovanských
území na Balkáně, byla jen přirozeným pokra-
čováním vnitřního poslovaňujícího systému. Na
Balkáně však se ukázalo, že myšlenka čistě ná-
rodního státu je silnější než politika za libovolného
slučování národů.
Němec
Rakousko
Německo
Balkán
18
article
Autonomní Albanie bude semeništěm stále
revoluce, za které Rakousko bude většinou zakro-
čovati pomoci německých vojáků. Názor, jakoby
špatný poměr Rakouska k Srbsku měl svůj původ
v agrárních elech ochranných, musť býti
odmítnut co nejrozhodněji. Obyvatelstvu bylo by
jeho živobytí mnohem více usnadněno, kdyby vlá-
da postarala se o přísnější zákon karte-
lový. Němci mají podporovati jen politiku
ku prospěchu těžce ohrožovanéh
německého národa, nikoli však rakouskou
poslovaňující a velmocenskou politiku, pročež ve-
liký podiv budí, že vůdce německého národního
svazu pohnutými slovy dokazoval četnými příklady
jednostranné jednání vlády ve prospěch Čechů, ale
přes to dával jí k dísposici hlasy svazu pro státní
nezbylnosti. Pokračující prineip národnost-
ní nemůže býti zadržen porušováním
ústavy, jak to doporučuje dr. Gessmann.
Němec
Čecho
doktor
Gessmann
Albánie
Rakousko
Srbsko
19
article
Promlouvaje o česko-německé otázee,
prohlásil řečník za nejhorší překrucování, tvrdil-li
český řečník, že vláda podporuje německou ob-
strukci v českém sněmu. Vláda učinila německou
obstrukci iilusorní tím, že poskytovala státní úděly
a dopustila, aby Zemská banka povolovala zem-
skému výboru zálohu až do 80 mil. Tatáž vládn
je zde v nejkritičtější situaci podporována Něme
z Čech, kteří nepatří ke Všeněmcům.
Dvojitá hra vládních německýc
poslanců z Čech v Praze a ve Vídn
musí konečně přestati. Nedospějí-li Če-
chové a vláda ku poznání, že přes požadavky ně-
meckého národa v Čechách nelze jednoduše přejíti
k jednacímu pořadu, musí Němci v Čechách po-
mýšleti už nyní na to, aby učinili všechny přípravy
pro revoluční provedení německe
samosprávy. Ať vláda neopováží se oktrojo-
vati nařízení v jazykové otázce a tím splniti po-
žadavky Čechů, pokud jde o českou správu v čistě
něníkckých územích. Nemá aní poluchy, jaká bouře
by pak nastala v německé části Čech. Přisluhová-
ním vládě nebude možno Němcům v Čechách
Němcům v Rakousku vůbec uhájiti žádná národn
práva a zadržeti národní znásilňování. Také ně-
mecko-rakouský spolek se uvolní, bude-li se roz-
hodovati o osudu 9 milionů Němců v Rakousku. To
je pak důležitějšíotázka než rakouská
politika v zájmu autonomní Albaníe.
Nout
Němec
Čecho
Čechy
Praha
Rakousko
20
article
Pak budou také metány kostky o byt
a nebytí Rakouska. (Pochvala u Němců.)
Posl. Woli pravil, že Rakousko, vyloučenoz
vykonávání vlivu ve věcech německých a pak také
v Italii, obmezuje nyní své zahraniční snahy vý-
hradně na Východ. Události na Balkáně
vyvinuly se tak, že Rakousko je nyní v největším
nebezpečí ztratiti úplně své velmocenské posta-
vení a obchodně politický význam na Východě
Je samozřejmo, že balkánský svaz je zahrocen proti
nám. Balkánská válka měla hlavně za účel, aby
přirozený spojenec trojspolku na Východě — Tu-
recko — bylo úplně odklizeno. Umožněna byla lato
válka teprve tím, že Rakousko opomenulo své
doby annektovati Novopazarsko a tím křesťan-
ským státům balkánským přímo vydalo připraveně
kooperační území. Mohlo se očekávati, že Rakou-
sko zasáhne silnou rukou do vývoje věcí, aniž
hned proto musilo dojiti k válce. Události na Bal-
káně byly by vzaly jiný obrat, kdyby Rakousko
bylo prohlásilo, že na žádný způsob nestrpí, aby
Srbové se usadili na Jaderském moři. Němci mají
všecku příčinu, aby co nejvíce litovali změnyv
mocenských poměrech na Balkáně. Rakousko mu-
silo by zabrániti, aby Turecko bylo z Evropy za-
tlačeno. Panslavistické tendence a politika balkán-
ská není tak namířena proti Turecku jako spíše
proti Rakousku, jako spojenci Německa. Tyto ten-
dence připravují trialismus, před kterým řeč-
ník musí Rakousko varovatt. Politika balkánských
knížat byla provozována na útraty rakouských ka-
pes. Poukazuje v tomto směru na nízké kursy rent
Dobytím východního pobřeží Slovanstvem byla ne-
obyčejně zhoršena obchodně-politická situace moc-
nářství.
Němec
Posl
Novopazarsko
Srba
Rakousko
Italia
Balkán
Bala
Turecko
Evropa
Německo
21
article
Na místo moci nám přátelské nastoupila jiná
od které v každém okamžiku musíme očekávat
nepřátelskou tendenci vůči nám. Za nerozhodnou
politiku nemůže býti činěn zodpovědným toliko
ministr zahraničních věcí, poněvadž si musil říei
že nelze vést válku, když valná část obyvatelstva
ve státě sympatisuje s nepřáteli
Tak slabou jako zahraniční jest také v ni třn
politíka. Vláda provozovala od r. 1879, o
spolku s Německem, Němcům přátelskou zahraniční
politiku. V této době bylo však v Rakousku vlád-
nuto proti Němcům, třebaže vždy zasazovali se o
státní nezbytnosti. Chování Slovanů v Rakousku
znemožnilo klidný vývoj.
Němec
Německo
Němec
Rakousko
22
article
Promlouvaje o vyrovnání v Čechách.
polemisoval řečník s drem. Kramářem. Dr. Kramář
nepodporoval prý vyjednávání, nýbrž přispěl k jeho
rozbití. Němci byli proniknuti největší ochotou
největší povolností, kdežto Čechové neopustil
svého nesmířitelného stanoviska a vláda přihlížela
k tomu nečinně. Spor v Čechách je zdro-
jem všeho politického zla v Rakou-
sku. Vláda měla by upustiti od sve
lhostejnosti a jeviti více smyslu o vy-
rovnání. Nyní však přichází Čechům na pomoc.
aby jim umožnila vésti dále nezákonným způsobem
zemskou správu. City Němců vůči vládě neoby-
čejně ochladly a jestliže dosud vládu podporoval
a nebyli proti státním nezbytnostem, dělo se to jen
proto, že nepřijde nic lepšího.
Tak nerozhodně, jako v otázce vyrovnání
chovala se vláda také v otázce Němců v ze-
mích alpských a dunajských, málo dbajíc
skutečnosti, že jsou vydržovateli státu. Žádá, b
lex Kolisko byla předložena k sankci. Tent
zákon má odvrátiti jazykový boj od těchto zemí.
Německé alpské země mohou počítati na podporu
německých zemí sudetských. Němci jsou povinni
naléhati, aby Koliskův zákon byl sankcionován.
aby nenastalo nebezpečí, že dojde k týmž jazyko-
vým bojům také v zemích dunajských.
doktor
Kramář
Němec
Čecho
Kolisko
Koliskův
Čechy
23
article
Hlavní město říše musí se státí politi-
ckým faktorem mocenským. Se stanoviska národ-
níhio jest samožřejmo, že Němci musí lidovou duši
vídeňskou získati pro národní věc, aby správa
město nebyly vydány do rukou sociál-
ních demokratů. Volební kompromi
s křesťanskými sociály nebyl uza-
vřen pro mandáty, nýbrž proto, ab
hlasy nepřipadly sociálním demo-
kratům. (Hlučná pochvala a potlesk Němců;
smích a hlučné výkřiky soc. dem.; prolivýkřikyu
Němců. Hluk trvá delší dobu a opakuje se při zá-
věrečných vývodech posl. Wolfa, které jsou namí-
řeny proti sociálně demokratické politice.)
Posl. K. Levícký žádal za pochvaly svých stou-
penců jako nejnaléhavější požadavek svého národa
propuštění záložníků. Chce-li se postavití
hráz nové panslavistické záplavě, musí vláda za-
říditi svoji vnitřní politiku tak, aby přítažlivost po-
sílených balkánských států na rakouské Jihoslo-
vany zůstala bez účinku.
Němec
Wolf
Posl
24
article
Řečník pojednává o ukrajinské universitní ao
otázce haličské volební reformy, ve kterýchžto
obou otázkách vláda neplní svoji povinnost a zkla-
mala oprávněné naděje Rusínů, pročež jí nemohou
přinésti vstříc žádnou důvěru. Řakouským
Rusínům musí býti dána národní a politická samo-
správa, aby žádná jejich skupína netíhla do ciziny
aby spíše situace rakouských Rusínů měla pří-
tažlivost též pro jejich soukmenovce mimo Rakou-
sko. Rusíni jsou se zřetelem na důleži
tost voleb do haličského sněmu roz
hodně proti vyřízení finančního plá-
nu před jejich skončením. (Hlučná po-
chvala Rusínů.)
Posl. Ferd. Seidl: Budou-li zájmy mocnářstv
skutečně přiměřeně obhájeny, není částka 167 ml-
lionů na vojenské výdaje přílišna. V polemice s posl
Korošcem podotkl řečník, že válka balkánských
národů nebyla vedena za osvobozením jelich sou
kmenovců a křesťanů. Rakousko vděčí spolkové
věrnosti Německa, vyšlo-li z krise méně poško-
zeno. Německá vlajka dá se sice uvésti v soulad
s rakouským státním cítěním, těžko však slovan-
ská trikolora. Vyřízení některé záležit -
sti mečem je v zájmu dělnictva lepší
než shnilý mír.
Rusín
Posl
Seidl
Rakousko
Německo
ml
25
article
Po polemice s vývody posl. dra. Kramáře za-
býval se řečník zevrubně včerejší řečí posl. Zen-
kera a jeho osobou samotnou za trvalé hlučné po-
chvaly svých stoupenců a křesťanských sociálův
konečně prohlásil, že bude hlasovatl pro zatím
rozpočet.
Ministr zemské obrany svob. p. Georái za-
ujal rozhodné stanovisko proti včerejším vývodům
posl. Zenkerá, jenž tvrdil, že ministr prodal země-
branecké kalhoty do Ruska a tyto kalhoty dodány
byly z Ruska na Černou Horu. Kdo vůbec zná ča-
sti ústroje balkánských národů, ví, že Černohore
naprosto by nemohl potřebovati evropsky střiže-
ně kalhoty. Správa zeměbrany nařídila v r. 1907
prodej černých zeměhraneckých kalhot proto, že
nepřiteli nesmí býti označována čára, vedoucí přes
tělo tam, kde štikově šedý kabát nápadně se od-
ráží od černých kalhot. Bylo proto ministrovou
povinností, aby černé zeměbranecké kalhoty co
nejrychleji odstranil. V r. 1907 byl tento prode
zahájen veřejnými vyhláškami. Od ministerstva fi-
nancí vyžádal si dovolení ku prodeji těchto kal-
hot a k zakoupení štikově šedých kalhot za strže-
né peníze. V dotyčném rozpočtu následujících lek
jsou dotyčné obnosy přesně uvedeny v položkách
příjmů, resp. vydání. Když začal poplach v říjnu
1908, zastavil ministr ihned prodej a teprve když
poplach utichl v květnu 1909, prodej obnovil. Kal-
hoty byly v drobném prodejí u zeměbraneckých
oddělení prodávány, a to ne, jak bylo tvrzeno kus
za korunu, nýbrž za 4 K 50 h, celkem 250.000 ku-
sů, za něž do příjmů zanesen byl obnos 1.2 mil.
Kramář
Zenkerý
Černohore
Rusko
Černá Hora
Kala
26
article
Proto nemohly velké spousty těchto kalhot po ko-
runě dostati se do Ruska. Sněmovna i široká ve-
řejnost věděly o tomto prodeji kalhot, což vyplývá
již z toho, že v tom směru byl ministr interpelován
se tří stran a na interpelaci neodpověděl pouze
proto, že tehdy sněmovna byla uzavřena. To je ce-
lá kalhotová historie (Hlučná veselost.), jež ode-
hrála se před 6, event. 4 léty. Protivilo se mi, tyto
věcí zde veřejně říkati, avšak takové historky se
rychle šíří a snad dnes již koluje Rakouskem po-
věst, že generál Georgi prodal kalhoty do Ruska
(Veselost.), a proti tomu musím se co možno nej-
rychleji a nejrozhodněji ohraditi. (Hlučný souhlas
a potlesk.)
Posl. Breiter dovozoval, že za zahraniční zále-
žitosti nesmí býti činěn zodpovědným správce ti-
skové kanceláře zahraničního úřadu, nýbrž pouze
ministr sám.
Promlouvaje o vnitřní politice, prohlásil
řečník, že každému národu musí zaručena býti je-
ho úplná rovnoprávnost, pak nebude více
žádného národnostního boje, pak vznikne také ra-
kouské vlastenectví. (Souhlas.)
Posl. Angermann žádal vládu, by působila k
brzkému propuštění záložníků. V další řeči obíra
se povšechnou hospodářskou a finanční situncí
státu.
George
Posl
Angermann
Rusko
Rakousko
27
article
Po vývodech posl. Denka a Isopescul
bylo rokování přerušeno.
Na konci schůze odpovídal ministr šl. Geor
k dotazu po souboji, jenž 8. t. m. konal se mer
Zborovským a Welssem. Je mu přirozeně
velmi obtížno, aby zodpověděl tuto interpelaci pro
všechny strany uspokojivě, neboť mínění o souboj
povšechně také v této sněmovně je rozděleno. Pii
rokováních ve sněmovně projevuje se také, že
mnozí pání poslanci upírají důstojníkům právo, žítí
v ovzduší důstojnického sboru dle jistých vše-
obecně známých pravidel, jimž vyhnouti se nemůže
nikdo, kdo vůbec chce býti důstojníkem. Tím ne-
má býti čest jiných stavů nikterak méně ceněna.
Ministr konstatoval, že když nebylo lze do-
cíliti pokojného urovnání čestné aféry mezi oběma
důstojníky, byl pověřen výbor čestné rady, aby
zjistil, byla-li dotčena stavovská nebo soukromá
čest. Protože dobrozdání výboru čestné rady zji-
stilo tento poslední případ a súčastnění byli o fom
vyrozuměni, převzali zástupci obou důstojníků pro-
jednání záležitosti a další její vyřízení. Zástupe
obou stran stanovili pak vyřízení zbraněmi a smlu-
víli souboj na bambitky. Okolnost, že setník Zbo-
rowski jako diplomovaný absolvent tělocvičného
šermířského kursu při souboji na žavle byl by bý-
val příliš ve výhodě, zvoleny byly jako zbraně
bambitky. Pro vojenské úřady byl vyloučen jaký-
koli vliv na podmínky, za nichž byl souboj odbyt
Stanoviti tyto podmínky dle obvyklých pravidel
bylo pouze věcí zástupců obou stran.
Denk
Isopescul
Pius
Zborovský
28
article
Vojenský úřad nebyl tudiž ani s to, schválit
nebo zamitnouti tyto podmínky. Na uklidnění ve-
řejnost — praví ministr — mohu ubezpečiti, že vy-
zvání nestalo se pro svědecké výpovědi, jež učiní
dle své povinnosti nadporučík Weiss před vojen-
skou čestnou radou v jiné čestné záležitosti. C
se mohlo státi, aby záležitost mezi oběma důstojní-
ky byla po dobrém urovnána, bylo učiněno. Že
tyto kroky, podniknuté ve smyslu předpisu čestné
rady neměly žádného úspěchu, nelze vyčitati ai
platným ustanovením předpisu ani vojenské sprá-
vě. Ustanovení dodatku k předpisu čestné rady.
jež nabyla platnosti v říjnu 1908 a jež teprve pře
několika dny zde jistým poslancem byla uznán
za veliký krok k obmezení soubojů, jsou úplně způ-
sobilá zameziti pokud možná vyřizování čestných
záležitostí zbraněmi.
Počet soubojů ve vojsku i zeměbraně nepopí-
ratelně za působení uvedených ustanovení v po-
sledních letech podstatně klesl a lze doufati, že
budoucnosti klesne ještě více. Během 7 let před
platností ustanovení dodatku konalo se ve vojsku
a zeměbraně průměrem 45 soubojů, kdežto tato či-
slice v následujících dvou letech obnášela prů-
měrně 14, v 1911 pak klesla již na 7. Za tyto vý-
sledky dlužno v prvé řadě děkovati vojenské sprá-
vě, jež stále pracovala k tomu a dále také usilo-
vati bude o zmenšení možnosti soubojů.
Weiss
29
article
Ministr uvádí a konstatuje mezi jiným, že vo-
jenské ústředny nařídily, aby při provokacích s
strany nevojenských osob ze svárlivosti nebo zpup-
nosti protí vojenským osobám k dosažení dostiučí-
nění vojenskými osobami má a smí býti použit
pouze cesty soudní, protože vysoké oceňování po-
jmu cti zakazuje, aby takové aféry, zaviněné jedi-
ně urážejícími, vyrovnány byly rytířsky. Lehko-
vážně a ze zpupnosti nesahá k souboji nikdo v ar
mádě. Zlořádu soubojovému jest pro vždy odňata
půda. Souboj nedá se však proto potlačiti, protože
názory o nápravě uražené cti ve vážných konflik-
tech jednak nemohou dosud býti pokládány za
úplně ujasněny, jednak není dostatečně postaráno
o účinnou ochranu cti před veřejnými soudy.
Mezi došlými spisy jest návrh posl. dr
Rosnera dr. Gustava Grossa, Stöcklera a soudr.
aby platnost usnesení poslanecké sněmovny z 20
prosince 1912 o platnosti § 16. jedn. řádu prodlou-
žena byla až do konce r. 1914; dále dodatek po-
slance Cingra a soudr. o rozšíření devítiho-
dinné pracovní doby na horníky v odkrytých do-
lech a řemeslníky při dolování a dra. Lukav-
ského a soudr. o zastavení telefonních prací
Čechách.
Konec schůze v 8 hod. 45 minut; příští bud
zítra.
Rosner
doktor
Gustav grosso
Cingr
Lukava
Čechy
poslanecký sněmovna
31
article
posl. dra. Frant. Lukavského a soudr. ne
J. Exc. ministra vyučování ryt. Hussarka ve pří-
čině nevyučování tělocviku jako předmětu povin-
nému na c. k. českém gymnasiu v Příbrami v
škol, r. 1912/13.
C. k. české gymnaslum v Příbrami nemá
vlastní tělocvičny. Ve škol. letech 1910/11 a 1911/1
užívalo tělocvičny spolku »Sokol« v Příbrami z
roční nájem, ve škol. roce 1910/11 za 8 hodin
týdně 1000 K, v roce 1911/12 za 12 hodin týdni
1500 K. Ježto však c. k. erár ani v době počátku
škol. roku 1912/13 nezaplatil za předešlá dvě lét
nájem za používání tělocvičny, odepřel spole
»Sokol« propůjčiti tělocvičnu pro r. 1912/13, poku
nedostane zaplaceno za léta 1910/11 a 1911/12.
Ježto pak erárem na počátku škol. roku tohot
nájemné zaplaceno nebylo, nebylo hned od po-
čátku tohoto škol, roku tělocviku vyučováno.
František
Příbram
Sokol
32
article
Po různých krocích dosaženo bylo toho, že
nájemné bylo zaplaceno až v únoru 1913. Avšak
ani potom, od druhého běhu, tělocviku nebylo
vyučováno.
Že »Sokol« naléhal na zaplacení, nutno také
vysvětliti tím, že po celá dvě léta platil pro c. k.
gymnasium otop a světlo v tělocvičně. Pro školní
rok 1912/13 nabídl snížené nájemné na 80 K z
hodinu, ale přes to se tělocviku nevyučuje.
Na c. k. českém gymnasiu v Příbrami m
býti vyučováno tělocviku jako předmětu povinné-
mu v 6 třídách, celkem tedy 12 hodin, [v prvních
třech třídách s pobočkami) a pak ve všech vyš-
šich třídách jako předmětu nepovinnému (ve dvou
odděleních). Tím, že se letos po celý školní rok
tělocviku nevyučuje, přichází o příslušný tělesný
výcvik přibližně 400 žáků. Náhrady za tělocvik
žáci nemají žádné. Učitel tělocviku pro rok
1912/13 ani nebyl ustanoven.
Stav, jaký na c. k. českém dymnasiu v Pří-
brami následkem nevyučování tělocviku od za-
čátku škol. roku 1912/13 trvá, odporuje — ježto
jde o předmět povinný — učebné osnově gymna-
sijní a odporuje duchu všech těch četných naří-
zení a předpisů, jež vzhledem k tělesnému vý-
cviku žactva c. k. správou vyučovací jsou vy-
dávány.
I táží se podepsaní:
1. Jsou Vaší Excellenci poměry týkající s
nevyučování tělocviku na c. k. českém gymnaslu
v Příbrami známy
2. Co hodlá Vaše Excellence učiniti, aby uči-
něno bylo zadost učebné osnově gymnasijní, jakož
i požadavkům tělesného výcviku žactva?
(Podpisy.)
Příbram
Sokol
33
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 28. května. (K. k. )
Právní výbor projednával dále a dvokátn
řád.
Posl. dr. Roller soudí, že rozřešiti otázku
pokud advokáti mohou zastupovat u živnosten-
ských soudů, mělo by býti ponecháno reformě
zákona o živnostenských soudech, tedy že má
býti vládní předloha obnovena; dr. Steinhaus
navrhl dle podnětu vládního zásťupce, že strany
se smějí dáti zastupovat advokátem u živnosten-
ského soudu, přesahuje-li cena sporného před-
mětu 1000 K.
Mluvili ještě posl. Liebermann a dr
Renner, načež bylo rokování přerušeno.
Ve výboru sociálně-politickém referoval posl.
dr. Freissler a korreferent posl. Seitz o vý-
sledcích debaty o návrhu posl. Hanusche
na úpravu pracovní doby pomocných dělníků
živnostenských.
Posl
doktor
Roller
Steinhaus
Liebermann
Renner
Freissler
Seitz
Vídeň
34
title
Politický přehled.
35
article
Země české.
Země české.
Posl. dr. Viškovský o sítuaci.
Ve své řeči, pronesené na schůzi v Tá-
boře dne 25. t. m., vyslovil se poslanec dr.
Viškovský o situaci české delegace v ten
smysl, že bryskním způsobem, jakým jedno-
strannou výpovědi z německé strany pře-
rušeno jednání o národní dohodu, způsoben
nová situace, v jakéž naše vyčkávací stano-
visko a reserva naše se zřetelem na možnost
vyrovnání a dohody staly se na příště nejistý-
mi. Úkol znovuzříditi dělnost sněmu a uspo-
řádání politických poměrů na sněmu i na
radě říšské, chceme — pravil řečník — sle-
dovati dále, leč po zmaru vyrovnání budeme
jej říditi cestami jinými. Důsledky, jež tato
politika snad přinese v parlamentě v našem
postavení ke vládě, „musí přičístí si ti, kdož
nedovedli jíti ruku v ruce s naší snahou po
lidském uspořádání poměrů a sama vláda,
která nedosti energicky a upřímně dovedla
podporovati dílo dohody, resp. křižovati ce-
sty těch, již dohodu tuto snažili se zmařiti.“
Posl. dr. Viškovský zejména vítal snahy
po sloučení postupu českého v jeden šik, kon-
solidaci strany agrární, kteráž umožnila jíi
„ujati se vedení české politiky a státi se kry-
stalisačním bodem v nových jejích směrech za
doby tak vážné.“
Posl
doktor
Viškovský
Tá
36
article
Služební pragmatika bez malého finančního
plánu?
Služební pragmatika bez malého finančního
plánu?
Pověděti objektivní pravdu o určitém
politickém thematu jest podle ústředního ná-
rodně-sociálního orgánu „nepoctivým, pod-
vodným“ psaním. Těmito názvy opatřuje totiž
„České Slovo“, kteréž by si mělo vůbec
právě v těchto dnech dáti velký pozor na své
nekárané pero, naše prohlášení, že poslanci
naší strany „pro případ politického činu zma-
ření finančního plánu odmítají všechnu zod-
povědnost za neuskutečnění služební pragma-
tiky“. Jak se věci mají, jest služební pragma-
tika bez úhrady finančním plánem doopravdy
jalový oříšek bez jádra a říci to vůči hnutí
v úřadnictvu, kteréž zaplavuje poslance te-
legramy s naléhavými urgencemi za finanční
uskutečnění pragmatiky, jest svatou povinno-
stí, a je nutností říci to tolikráte, kolikrát se
to nesvědomitou a povrchní žurnalistikou uvá-
dí v pochybnost. „České Slovo“ přehlídlo
ostatně, že původní názor o nutnosti české
oposice proti finančnímu plánu za každou
cenu doznal opravy hned téměř v zápětí, když
kolportován radikálním tiskem dne 16. květ-
na t. r. po známé schůzi agrárních poslanců
ve Vídni. Doporučovat českému táboru zmar
finančního plánu, který nese nejen pragmati-
ku, ale i zvýšené úděly zemím, na nichž spo-
čívá z valné části sanace zemských financí,
úprava učitelských platů a příjmů zemského
úřadnictva, ve chvíli, kdy Němci nasazují
všechny páky k vyvrácení finančního plánu,
může ovšem zas jenom „České Slovo“,
Němec
Vídeň
37
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Ukrajinci a malý finanční plán.
Dle informace vídeňského „Zeitu“ vy-
hlídky na projednání malého finančního plá-
nu ještě v letním zasedání poslanecké sně-
movny se o něco zlepšily. Jest prý naděje,
že ukrajinský klub svolí, aby se o malém fi-
nančním plánu provedla povšechná debata ve
II. čtení hned, kdežto podrobná debata by se
provedla v červenci po haličských volbách.
Odpor Ukrajinců proti malému finančnímu
plánu byl prý seslaben nařízením místodržitele
ryt. Korytowského, aby politické úřady
při nastávajících volbách, v Haliči nestrpěly
nijaké nezákonnosti a vystříhaly se jakého-
koli nátlaku na voliče. Poněvadž ryt. Kory-
towski chce skutečně provésti v Haliči či-
sté volby, nastalo mezi Ukrajinci uklidně-
ní, které jim umožní přistoupiti na nějaký
kompromis vzhledem k malému finančnímu
plánu.
Ukrajinec
Kory
RakouskoUhersko
Halič