1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, ve středu 28. května 1913.
Praha
4
article
Ha ranni a večerní llety
předplácí se
v Praze v administracii
na měsis. . . . . . 2 K—
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvoji donáškou
na máste.
ns čtvrt leta : . . . 7 K nh
ve fllálkách
na měsío . . . . . 9 K 80
Foštoui
na měste, . . . ..
na čtvrt lota . . . . 9 K 80
s dvojí zásllkou
ačsle.
n vriet: : . : k e
Dnešní číslo pro Prahu jest oa
stranách, s přílohou pro venkov
o 12 stranách.
Praha
5
article
Události ve Francii.
Události ve Francii.
Přátelé i nepřátelé Francie kladous
se stejným zájmem otázku, v čem vlastně
nutno hledati hlavní původ pověstných vo-
jenských projevů proti tříleté vojenské
službě a ponechání dosluhujícícho ročníku
pod prapory na třetí rok. V Německu byli
rychle hotovi se svým úsudkem. Inspirová-
ni svým vojenským duchem, všestrannou
národní expansí a populačními ciframi, za-
psali zprávy o demonstracích pod velké
heslo francouzské dekadence, z něhož pan-
germanismus čerpá svoje nejživější naděje
To je jeden z rychlých úsudků, o který
Němci opírají svoje výpočty do budoucno-
sti, založené převahou ne na přirozených
vlastnostech národů, nýbrž na moci čísel
Naproti tomu ozvaly se hlasy připouštějí-
cí, že věci snad přece není nutno bráti tal
tragicky, že se nesmí zapomínati na to, o
vůbec v republikánské zemí vláda je slabšt
a kázeň všude, tedy také v armádě, vol-
nější, a že konec konců, až se rozčilení u-
klidní, zbude ze všeho jenom náhlá ne-
spokojenost mužstva, které se už těšilo na
návrat domů, a ve svém zklamání dalo se
vznětlivým národním temperamentem vésti
ke křiklavému porušení discipliny, jež však
sotva bude míti vážnější následky.
Časy jsou pohnuté a napiaté, takže u-
dálosti francouzské byly přirozeně všude
diskutovány a zkoumány ve svém významu
pro mocenské postavení republiky ve světě.
Němec
Francie
Německo
6
article
A všichni ti, kdo byli dosud nakloněni vy-
kládati Hervéa a jeho propagandu jako
pouhé okamžité scestí francouzské myšlen-
ky, od přírody nachýlené více k zákonům
logiky než praktické možnosti, ocitlí se
tentokráte poprvé na vskutku vážných
rozpacích. Německá these o degeneraci je
ukvapená a přemrštěná. Vyvrací ji den ze
dne rozmach francouzské práce, myšlenky
a umělecké činnosti, francouzské hospodář-
ské činnosti a v neposlední řadě i úspěchy
zahraniční politiky, které ani po Sedanu
nikterak neustaly budovati její koloniální
panství. Ale v manifestacích francouzských
vojáků objevila se vedle těchto tvořivých
sil a proti nim temná destruktivní moc, ve-
dená stejně zbloudilou logikou jako pře-
bujnělým sobectvím, a ukázala stránky tak
hrozivé, že by mohla jednoho dne uvésti
kolísání všecko, na čem Francie jinak stojí
čím žije a co tvoří. Projevy na ulicích av
kasárnách nelze vykládati pouhým překy-
pěním temperamentu. Bylo dokumentárně
zjištěno, že jsou výsledkem plánovité, dlou-
ho připravované agitace, kterou tam prová-
dí „všeobecný svaz práce“. A o jeho tenden-
cích nemůže býti pochyby, ať o tom jeho
předácí ve sněmovně říkají, co chtějí. Tam
se bouří, když jim ministr vnitra mlčky u-
pře patriotismus, ale jinde mluvili a mluví
jinak. Jinde prohlásil Jaurs, že povinností
proletariátu ve válce, s níž by nesouhlasil,
bude bíti se ne s bratry na druhé straně
hranic, nýbrž s vlastní zločinnou vládou, a
všeobecný svaz práce se na svých sjezdech
antimilitaristickou propagandou nikterak
netají. Tou se však nerozumí nějaké pa-
sivní odpírání zlu, nýbrž prostředky velmi
vydatné: poškozování železničních tratí z
mobilisace, přeřezávání telegrafních drátů.
ničení mobilisačních rozkazů a tak po-
dobně. Vše, rozumí se, výhradně ve pro-
spěch „bratrů za hranicemi“.
Sedan
Francie
všeobecný svaz práce
7
article
Chtěli bychom totiž znáti jediné vá-
lečné nebezpečí z posledních let, o němž
by Jaurs neusoudil, že válka, kterou by
Francie, ať ráda nebo nerada, začala, byla
uměle vyvolána její vládou, a proletariáts
ní nemůže souhlasit. Tyto věci byly posud
jenom hlásány tiskem a s tribuny. Události
posledních dnů však ukazují, že následkem
vytrvalé dlouholeté agitace nutno je s nimi
do jisté míry také počítat. Projevy vzbou-
řených vojáků ukázaly, že antimilitaristi-
cké živly jsou připraveny jednati, a to je
jejich dalekosáhlý význam, sahající daleko
přes hranice Francie.
V Německu se proti vojenské před-
loze, kterou se armáda tak nehorázně sesi-
luje, takovým způsobem nehnula a nehne
ani ruka. Tam se sociální demokracie spo-
kojí půdou sněmovny.
Jaurs
Francie
Německo
8
article
A přece se tu hrozivým způsobem po-
sunuje evropská rovnováha. Přece se činí
přípravy, aby Německo nabylo nad Francie
takové vojenské převahy, aby ji v případě
války mohlo zaplaviti přesilou své aktivn
armády a nenechati jí ani času k mobilisaci
Sociální demokracie ponechává věc mírua
humanity v Německu samu sobě, nasazuje
za ni však ve Francii všecky páky tako-
vým zvláštním způsobem, že ve skutečno-
sti pracuje pro to, aby rozdíl v síle obou
států byl co možná největší a dodával tak
hlasatelům německé expanse větší a větší
chuti. Oblažovatelé světa ve Francii zapo-
mínají, že nebezpečím pro mir není jenom
stát příliš silný, nýbrž i stát přiliš slabý
protože podle zákona boje, jemuž přece ji-
nak nejsou tak vzdálení, je stálým poku-
šením pro silnější sousedy. Jestliže fran-
couzská vláda vzchopuje se proti nim k ná-
ležité energii, neslouží tím žádné třídě ani
reakci, nýbrž jednoduše civilisací a míru.
a světové rovnováze, které nic není tak
nebezpečno, jako živly, které ji chtějí u-
skutečňovati takovým způsobem. Silnáa
konsolidovaná Francie jest jeji zárukou,a
veřejné mínění, které ve své převážné vět-
šině tak čestně přečkalo agadírskou krisi.
spolu s novou, obrozenou mládeží je na
štěstí důvodem, že touto zárukou také zu-
stane.
Německo
Francie
10
article
Poslanecká sněmovna.
Poslanecká sněmovna.
(Zvl. telef, zpráva „Nár. Listů“.)
Z Vídně, 27. května.
Čtyři řečníci promluvili dnes. Všichn
řečnili dlouho, všichni mají dobré hlasy a bylo
je slyšeti ve všech prostorách zasedací síně
Sociálně-demokratický poslanec a red-
aktor Leuthner je bez odporu muž nadaný
neobyčejným talentem pozorovacím, jakkoliv
jeví se skoro výhradně po stránce negativní.
rozkladné, postrádaje všech momentů posi-
tivných. Jeho výklady, které trvaly skoro 21
hodiny, byly pouhopouhou kritikou jiných
stran, jiných národů, vlády rakouské a vlády
společné.
Pozastavoval se také nad tím, že posl
dr. Kramář jako delegát mluvil jednou prot
oficiálnímu Rusku. Divíme se tomuto údivu
posl. Leuthnera. Faktum, které vytýkal, mohl
mu býti důkazem a poučením, že dr. Kramá
jako poslanec i jako delegát je člověk samo-
statného úsudku a že pro něj rozhodují toliko
momenty věcné, nikoli osobní, žádné choutky
žádné strannictví, nýbrž jedině pravý pro-
spěch Slovanstva, který pokládal v určité
chvíli postupem některých mužů na místech
rozhodujících poškozeným.
Želíme, že musíme řící posl. Leuthnerovi.
který se narodil v české zemi, že postaven
Sokolstva v národě českém nerozumí
mohl-li tvrditi, že Sokolstvo „dosud svoj
mužnou sílu jen potud osvědčovalo, že bylo
do krajní míry ohebným pro krkolomné pro-
dukce byzantinismu.“ — Nemůže býti větš
křivdy, nežli jakou tu posl. Leuthner vyslovil.
Čím jest Sokolstvo pro národní výchovu, pro
kázeň, pro pořádek, pro demokratického du-
cha a pokrokové smýšlení, o tom mohl se
přesvědčiti posl. Leuthner, kdyby byl dostavil
se na poslední sokolský slet v Praze, anebo
kdyby četl alespoň o něm spolehlivé zprávy
V politice není nic tak nebezpečno jako pau-
šálné a lehkomyslné odsuzování — této chy-
by však posl. Leuthner se dopustil.
Leuthner
Kramář
Vídeň
Rusko
Praha
poslanecký sněmovna
11
article
Posl. ryt. Pantz odštěpil se od strany
křesťansko-nacionální a založil s několika
svými druhy novou stranu, nazvanou „něme-
cké centrum“. Při svých výkladech vyhnul se
retrospektivním úvahám o zahraniční poli-
tice, zabýval se však pozoruhodným způsobem
balkánskou krisí a směrnicí rakouské zahra-
niční politiky budoucí. Dlužno uznat, že
jako německý politik nalezl odvahu prohlásiti
nepokrytě, že vnitřní stav říše, tolikéž jako
jeho trvanlivost, závisí na řešení národní-
ho problému, které jest historickým úko-
lem monarchie a že řešení to díti se musí ne-
jen v této polovici říše, nýbrž v říši celé, také
v Uhrách. Protože pak vláda rakouská jes
sevřena pouty prosincovky, doporučoval, aby
vzchopil se parlament ku podnětu sám, pro-
bral celý soubor záležitosti ústavních a vyří
dil jej vážně a opravdově. Na německé své
soukmenovce vznesl výzvu, aby nešli kolem
jihoslovanské otázky nedbale a ne-
tečně, nýbrž aby na jednací pořad postavili
národní vyrovnání také v zemích jižních, po-
něvadž rozřešení této otázky mohlo by se
státi jinak bez Němců t. j. proti nim. Při tom
byl do té míry spravedliv, že uznal, že nevoli
politiků jihoslovanských nad komisariátem
režimem Cuvajovým a nad absolutismem a vý-
jimečným stavem v království chorvatském
zavedeným proti zaručeným právům chorvat-
ského národa, plnou měrou chápe a že pro-
hlásil čelným úkolem parlamentu zamezit vý-
střednostem národů jihoslovanských, jejichžto
dynastickou příchylnost výslovně zdůraznil.
potlačením násilnického režimu maďarského.
Posl
Pantz
Němec
Cuvajův
Uhry
12
article
Posl. Zenker náleží k tak zv. divo-
chům, kteří nenáležejí žádnému klubu. Do ně-
mecko-národního svazu ho nepřijali. Není jim
dost německým. Po tom, co jim dnes pověděl.
je vyobcován a vyloučen navždy. Rakouské
politice v poslední době vytýkal nestálost.
německému kancléři pak, že pronesl nebez-
pečné slovo, pravil-li, že hrozí válka věko-
vitá mezi Germánstvem a Slovanstvem a do-
dal, že je nechutenstvím, vytyčuje-li se Ra-
kousko jako bojiště tohoto zápasu. Stejně ja-
ko posl. Pantz vznesl na Němce apel, aby hle-
dali uspokojivou úpravu jihoslovanských věc
v Rakousku. Vznesl krvavé obžaloby na ně-
mecké nacionály, které nazval lavičníkya
onucemi. Tito bouřili se také proto, že na-
padl dra. Hochenburgra, mstíce se mu nevaln
lichotivými výkřiky, k jakým náleží Marekh-
lův: „Vy nestydatý demagogul
Posl
Zenker
Pantz
Němec
Rakousko
Hochenburgra
národní svaz
13
article
Posl. dvor. rada Kuranda, jakkoliv je
v poslanecké sněmovně úplně osamocen, přec
je živým dokladem, že v zastupitelstvu lido-
vém, čítajícím 516 členů, jedině zjedná si plat-
nost, umí-li a ví-li něco. Bez odporu dr. Ku-
randa se změnil a polepšil od té doby, co jeh
první okres vídeňský vyslal do sněmovny vše-
obecného práva hlasovacího. Důvodně stěžo-
val si na pronásledování židů německými na-
cionály na vídeňské universitě, ale měl by
mít objektivnosti tolik, aby viděl, že kdo je
pronásledován, nemá se přidávati ku proná-
sledovatelům. Nikoli z důvodů národních.
z důvodů citových a psychologických měli by
židé rakouští cítiti a žiti s národy potlačova-
nými. Nikdy nesměli by se přidávat ku po-
tlačovatelům, k těm, kteří o sobě tvrdí, že
jsou národem po té stránce vyvoleným, že
oni jsou jen povoláni panovat, vládnout, po-
roučet. Na důkaz, že Rakousko nechová se
nepřátelsky ke Slovanům, porovnával dvorní
rada Kuranda Dalmacii nynější s Dalmacií
jak byla před 30 lety, připomínaje, že nemá
dnes žádného poslance vlašského a toliko
jediného starostu vlašského v Zadru. Vídeň-
ský poslanec zapomíná, že Dalmacie nikdy
vlašskou zemí nebyla, že měla toliko vlašský
nátěr, který zmizel. Podivením je pouze, že
zmízel tak pozdě.
Čelil také domněnce, jakoby Rusko pro-
vozovalo panslavismus, ovšem negaci svou
ilustroval prazvláštním způsobem, vykládaje
že Rusko ani doma, ani na Balkáně nepro-
vozuje leč politiku náboženskou a panslavis-
mus — dlužno tak jednou pověděti — je stra-
šák, kterého vytáhli zase zdejší Němci z kou-
ta. Lekají se ho a lekají jím také dnes stejna
jako za času Gustava Freytaga.
Posl
Kuranda
Dalmacie
Němec
Freytag
Rakousko
Dalmacie
Vídeň
Rusko
Balkán
Ku
14
article
Posl. dr. Sylvester zahajuje schůzi o 11. hod
Sněmovna pokračuje v prvém čtení proza-
tímního rozpočtu.
Posl. Leuthner kritisuje politiku Aehren-
thalovu, jež vzdáním se sandžaku vzdala se
také postupově linie na Solun, čímž sám hrabě
Aehrenthal uznal, že politika Andrássyova, který
prohlásil, že celý západní Balkán jest příštím dě-
dictvím Rakouska, až turecká říše se rozpadne.
předstížena byla rozvojem balkánských národů.
kteři dopracovali se plného sebevědomí. Tato zá-
kladní myšlenka Aehrenthalova byla oprávněna.
musila však býti provedena bez výtky. Hr. Berch-
told měl prováděti hned od počátku politiku ne-
vměšování se. V pokojnou politiku Ra-
kouska nemohla Evropa věřiti, když vše-
chen tisk válečně hřmotil, a když slova
válečných štváčů ztělesňována byla údaji
mobilisačními. Řečník kritisuje pak mobili-
sační opatření, učiněná při balkánské krisi.
Vytýká správě vojenské, že se nepostarala
dosti o blaho záložníků. Dále problašuje, že veliké
vojenské napětí sil jest v protivě k dosaženému
minimálnímu úspěchu, jestliže se mimo to uváží
obětování celého života hospodářského a zkáza
financí. Neobyčejně ostře kritisuje řečník čin-
nost ředitele fiskové kanceláře úřa-
du zahraničního, jenž za celou dobu krise
nesledoval jiného účelu, nežli nahoru i dolů vy-
volávatí uměle válečnou náladn. Všecky události
mezi prvním příměřím a dneškem nejsou nežli Hži,
která byla vymyšlena, aby byla zastřen
nerozhodnost politiky zahraníční
Posl
doktor
Sylvester
Leuthner
Aehren
Aehrenthal
Andrássyův
Hž
Balkán
Rakousko
Hradec
Evropa
sněmovna
Soluna
15
article
Aféra Prochaskova nezmizí z veřejne
dlskuse, pokud mají o našich osudech
rozhodovati ti, kteří mlčeli, ačkoli
věděli, že Prochaska žije. Řečník odsu-
zuje co nejostřeji politiku Němců, kteři
obětujíce národní zájmy, ano zájmy státu, učinili
svým voditkem hlavní zásadu panslavísmu a fran-
couzského šovinismu o pudu na východ, o svobod-
ném moři Jaderském. Stejně vinnými na osudných
poměrech jsou Jihoslované a Češi jako pasivní
pomocníci této politiky, Čechové v monarchii za-
měňují své stanovisko k Srbům a Rusům se ctano-
viskem, které zaujímají Němci a Poláci ke svým
soukmenovcům mimo naše hranice. Zaměňují rasov-
ní souvislost s národní pospolitostí. Jejich politika
je s to, aby obraz charakteru jednoho z nejzdatněj-
ších a nejsnaživějších národů učinila vratkým. Je-
jich úkolem bylo by bývalo dokázati, že Rakonsko
musí prováděti nejpokojnější politiku, že Čechové
nejsou proti státu, nýbrž, že jsou uvnitř státu u-
spokojení a že se chtějí vyvíjeti na své hroudě.
Stejně vinnými jsou všichni Slované v Rakousku.
Dosud projevovala se mužná síla Slovanů mon-
archie, zocelená sokolským tělocvičným uměním.
vždy jen v tom, že byli zvlášt obratní v krkolom-
ných přemetech byzantinismu. (Bouřlivý souhlas
soc. dem.) Řečník obrací se ostrými slovy prol
politice měšťáckých stran, která činí, že sněmovna
mlčky musí přejíti přes osud statisíců záložníků
kdežto měšťácké strany vzbouří ve sněmovně nej-
větší rozčilení pro několik soudcovských jmenován
anebo studentské pračky. V Rakousku, končí řeč-
ník, nebude tépe, dokud nebudou odstraněny stra-
ny, které uspokojují všechna přání militarismu
(Hlučný souhlas a potlesk soc. dem.)
Posl. ryt. Pantz vítá zahraničním ministerstvem
podporované sblížení mezi Rakouskem
Prochaskův
Prochaska
Němec
Jihoslovan
Čech
Čecho
Srba
Rus
Polák
Rakonsko
Slovan
Posl
východ
Rakousko
16
article
Italií. Nadhazuje otázku uzavření námořní kon-
vence, aby nějaký třetí stát nestrhl na sebe hege-
monii ve Středozemním moři. Pokud se týče Al-
banie, v práci k samostatnosti Albanie nemůže
býti spatřována žádná Slovanům nepřátelská poli-
tika monarchie. Řečník vítá péči o dobré v ztahy
k Rumunsku a přeje si, aby nebylo opomenute
zahájiti také dobré vztahy k balkánským
státům. Musíme se však proti tomu ohraditi.
aby Rusko ve východní Haliči mezí Rusíny prová-
dělo rusofilskou propagandu. Základnou, jež musi
býti zachována, jest osvědčená trojspolková poli-
tika. (Hlučný souhlas.) Pojednávaje o vnítřn
politice, žádá řečník berní opravu ve vel-
kých rysech, aby poplatnost lidu tak byla povzne-
sena, aby také národní obraně poskytla nutné pro-
středky. Nejdůležitějšími úkoly v nejbližší době jest
uzavření německo-českého a polsko-
rusínského vyrovnání. Pokud se týče
jihoslovanské otázky, nemůže Rakousko
rozluštiti ji samo.
Jest naším úkolem, nechceme-li podporovati
výstřední snahy u jihoslovanských národů, vystou-
piti vší silou proti dnešnímu systému v Chorvatsku
a rozluštiti také konečně státoprávní postavení
Bosny a Hercegoviny. K tomu všemu jest všal
třeba jednomyslného spojení všech Němců v Ra-
kousku. Proto bude řečníkova strana co nejener-
gičtěji vystupovati proti každému rozpoutání kul-
turního boje. Promlouvaje o studentských výtržno-
stech ve Štyrském Hradci, žádá řečník, aby aka-
demické úřady co nejpřísněji odsoudily všechny
udavší se násilnosti a neslušnosti. Nejdůležitější
úkol sněmovny a vlády jest však rozluštění národ-
nostního problému.
Rusín
Němec
Albánie
Rumunsko
Rusko
Halič
Rakousko
Chorvatsko
Bosna a Hercegovina
Štyrský Hradec
17
article
Posl. Zenker prohlašuje, že celá sněmovna
jednomyslně odsoudila vládní politiku, jmenovitě
naši zahraniční politiku. To je výrazem nálady
která ovládá všechny vrstvy a kruhy celého oby-
vatelstva. Řečník obrací se proti zneužívání, které
provádí se s osobou následníka, na nějž při každé
záležitosti více nebo méně zřejměji se poukazuje
Musí nazvati odporujícím ústavě, že na mobilisac
a výzbroj armády vydány byly peníze nepovolené
a že sáhnuto bylo ku pokladním pohotovostem
určeným k jiným účelům.
Slovo německého říšského kancléře o boj
proti panslavismu jest velmi nebezpečné, profože
použil instinktů člověka z pravěku na válku bal-
kánskou. Válka balkánská zajisté nebyla rasovým
bojem. To jsou jenom hesla, kterými měl býti zí-
skán národ německý pro myšlenku, která nebyla
v jeho zájmu. Boj mezi germanismem a slavísmem
zůstane vždycky, čím býti musít bojem duchů
a mozků. Řečník podotýká, že před vypuk-
nutim války balkánské prodalo mi-
nisterstvo vojenství 50.000 Manliche-
rových pušek do Bělehradu a že nejno-
vější modely naší polní pušky byly doprave-
ny do Albanie, takže se mohlo státi, že voj-
sko Essada paše by bylo proti nám táhl
s našimi Manlicherovkami. Řečník kri-
tisuje pak zevrubně politiku albunskou, jejiž úspěch
vrcholi v tom, že jsme zatím aspoň z Albanie byli
vyloučení. Zjednati přirozené hospodářské styky se
státy balkánskými jest zajisté nutno, ale nebudeme
tak dlouho moci je zjednati, pokud trvají agrárníci
na svém naprosto odmítavém slanovisku. Také
záhřebský „velezrádný proces, ujařmení části ná-
roda srbského, nesplnění slibů, jimiž byla před
Posl
Zenker
Bělehrad
Albánie
Manliche
18
article
Evropou annexe ospravedlňována, ústava v Bosně
která jest výsměchem na ústavu, nejsou dobrým
úvodem k zahájení přátelských styků. Nyní stoji
Němci a německo-občanské strany na stanovisku
že každé uspokojení oprávněných požadavků Jiho-
slovanů jest zradou na německém lidu
Řečník kritisuje pak co nejostřeji poli-
tiku stran většiny, jmenovitě něme-
ckého nacionálního svazu, která jest
politikou čistě mandátovou, a vytýká
nacionálnímu svazu demagogii, protože jeho čle-
nové na schůzích lidu budí v lidu nejdalekosáhlejší
naděje, právo oposice sobě vyhražují a ve sně-
movně prokazují vládě nádennické služby. Z
těchto okolností má vláda právo, jestliže se stra-
nami většiny zachází jako s quantité negligeable
Při těchto vývodech dochází opět k vel m
prudkým hádkám mezí řečníkem
posl. Marekhlem, Teufelem a drem. šl
Mühlwerthem. Scény dosahují vrcholu, kdy
řečník mluví o konfiskacích a napadá při tom
prudee ministra spravedlnosti dra
ryt. Hochenburgera, vytýkaje mu zra-
du na jeho vlastní minulosti a pře-
svědčeni
Posl. Kuranda pojednává o událostech na uni-
versitě vídeňské a upozorňuje ministra vyučování.
že, jak se proslýchá, židovští studenti pro jisté udá-
losti mimo akademickou půdu, jež se sběhly z
polehčujících okolností, které dle jeho názoru těsně
hraničí na důvody, vylučující trestnost, byli okres-
ním soudem a policejním úřadem potrestáni bru-
tálními tresty a akademickým senátem byli rele-
gováni, což leckdy znamená zničení existence.
Němec
Marekhl
Teufel
doktor
Mühlwerth
Hochenburger
Posl
Kuranda
Evropa
Boseň
19
article
Žádá ministra vyučování, aby zjednal příslušící mu
nápravu, jestliže se skutečně případy ty udály.
Mnohem hlouběji dojímají ho případy, týkající se
oboru justiční správy. V poslední době staly se pří-
pady, že v letácích a na schůzích bylo tvrzeno, že
žídé nemají cti. Ministr spravedlnosti nepohnul
ani prstem, aby tu zjednal nápravu. Pronáší vůči
ministru spravedlnosti slavnostní protest proti ne-
dbalosti úřadů svých, vydává-li židy bez ochrany
každému ponižujícímu úloku. (Výborně!) Pojedná-
vaje o politice zahraniční, připomíná řečník zprávy
v listech, vládě blízkých, o ztýrání jistého katoli-
ckého kněze, jejichž nepravdivost se dnes už nedá
popírati. Musí se zkrátka a dobře tázati: Byly
zprávy ty šířeny vládními orgány čili nikoliv? ší-
ření takových zpráv je zločinem na lidu a na Jměn
lidu. Naši politiku zahraniční označuje od desiti-
letí okolnost, že považuje národní obchodně-poli-
lické a Hinanční poměry našeho státu a jejich styky
s cizinou za quantité negligeable, na kterou nemá
míti žádného vlivu.
20
article
Úspěchem bylo, čeho dosaženo v zahranično
politice. Nechceme dobýti žádně země a jsme
spokojeni s negativným, čistě politickým úšpě-
chem, aby naše situace utvářila se tak, že přines
jen výhody. Slovanská moc nesmí se dostati n
Jaderské moře a už proto musili jsme utvoři
Albanii. Dalším úspěchem je, že Rusko vyšlo dost
ochromeno z celé záležitosti a musilo zapříti po-
litiku lzvolského a Hartviga. Vážnost Ruska klesla
u všech balkánských národů. Také to není žádným
neúspěchem naší politiky. Vojenská vydání ospra-
vedlňuje nutností, abychom byli vyzbrojeni a tím
že je lépe přinášeti oběti peněžni, než oběti krve
Poměr k Italii stal se poměrem mezi národy
může sesiliti, postaráme-li se - zřízením vlašské
právnické fakulty o pevné pouto. K tomu druži
se ještě okolnost, že Německo a Anglie se pod-
statně sblížily, čímž zabezpečen byl světový mí .
Albánie
Rusko
Italia
Německo
Anglie
vlašský právnický
21
article
Chceme mír a součinnost s balkánskými národya
nejsme tké nespokojeni s místními mračny na
Balkáně. Pováží-li se, že v oboru obchodním jsme
ochotní vyjíti Srbsku v každém směru vstříc.
bude míti Srbsko v pokojném soužiti s námi zá-
ruku klidně, úspěšné budouenosti. Bude-li tomu
tak, můžeme říci »oderint, dum metuant«. (Po-
chvala.)
Jednání přerušuje se.
Ministr vnitra svob. pán Heinold odpověděl na
dotazy po demonstracích a výtržno-
stech ve Št. Hradci o slavnosti něm. katoli-
ckého spolku „Carolina“. Policejní ředitelstvív
souhlase s názorem místodržitele přes návrh měst-
ské rady, aby zakázány byly „Carolině“ veřejn
slavnostní projevy, dalo souhlas k nim, aby ne-
vyvolalo dojem, že se postupuje nestejně se strany
úřadů s jednotlivými stranami a to tím spíše, po-
něvadž veřejné projevy studentských spolků byly
opětně policejním ředilelstvím povoleny, takže
spolek „Carolina“ mohl si v tomto případě činiti
nárok na stejné povolení se stanoviska zásadn
rovnoprávnosli.
Heinold
Carolina
Balkán
Hradec
22
article
Místodržitel obdržel od rektora a starosty
ubezpečení, že nebudou vykonávati žádný vliv na
svobodomyslné kruhy a jakékoliv násilnosti bude
zabráněno. Přes to došlo k politováníhodným vý-
tržnostem. Dle zevrubného vyličení demonstrací
výtržností, jež učinily nutným okamžité povolání
přípravené vojenské asistence, konstatoval ministr
že jen těmto opatřením dlužno děkovati, že bylo
zabráněno výtržnostem dalším nedozirného dosahu.
a byl obnoven a zachován pořádek. V tom, že bylo
povoláno místodržitelem vojsko, nemůže býti spa-
třováno porušení samosprávy města Št. Hradce.
Vyjednávání o postátnění štyrsko-hradecké místní
policie je beztak po delší dobu v proudu a bude
se v něm dále pokračovati. Udavší se výtržnosti
jsou předmětem zevrubného šetření, na jehož zá-
kladě provede se zákonné úřadní řízení. Policejno
vyšetřování vztahuje se též na demonstrace, př
nichž bylo použito nábytkových vozů, do nichž byli
zapřaženi voli. Mezi osobami, udanými stálnímu za-
stupitelství, jest 27 universitních posluchačů a 17
techniků. Jak bude zjištěn výsledek trestního ř-
zení, bude též se strany štyrsko-hradecké univer-
sity a techniky zahájeno proti vinníkům disci-
plinární řízení
V došlých spisech byly návrhy poslanců
Buřívala a soudr. na zařadění učitelů veřej-
ných 2třídních obchodních škol pod ustanoven
služební pragmatiky pro učitele; — Čecha
soudr. na zákonnou úpravu postavení učitelů ná-
boženství konfesionálních menšin na středních ško-
lách a ústavech ke vzdělání učitelů.
Konec schůze o půl 6. hod. več.; příští bude
zeitra.
Buříval
Štýrský
Hradec
23
article
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 27. května. (K .k
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 27. května. (K .k
Ve výboru státně-zřízeneckém na počátku
schůze poukázal posl. dr. Hofmann šl. Wel-
lenhol na neudržitelné junctim služební pragma-
tiky s finančním plánem a navrhl resoluci
„Vláda se vyzývá, by především svým vlivem pů-
sobila, aby tak zv. malý finanční plán bez dalšiho
průtahu byl dán na jednací pořad a vyřízen. Kdyb
se mimo očekávání toto vyřízení opět zpozdílo
V drobném prodejla
ranní číslo o sohě . . na s
vedoral . . . . . . . na d k
Ve fliálkách na venkově
ranní čislo . . . . . .
večerní . . . . . . . . 5h
lnsoráty
platí se hotově napřed
Předplacení a inserty příjíma
zdministrace v Marianské ul., a
Tam nacházejí se tůl
redakco, tiskárna a sxpadine
„Národnleh Listů“
Rukopisy se nevraceji
doktor
Hofmann
Vídeň
Welo
24
article
vyzývá se vláda za všech okolností postarati se.
aby služební pragmatika pro státní úřadníky
státní sluhy, jakož i s tím spojená opatření pro jin
skupiny státních zřízenců, nabyly platnosti be
dalšího průtahu.
Posl. Buřival připomněl dřívější prohlášení
ministra financí, že vláda, kdyby služební pragma-
tika nebyla snad vyřízena v prosinci 1912, hodlá
poskytnouti státním zřízencům výpomoc za druho
polovinu roku 1912. Protože se to nestalo, přeje
si po té stránce vysvětlen
Posl. Forstner podával zprávu o návrh
na změnu jednotlivých ustanovení zákona o za-
opatřovacích požitcích občanských stát-
ních úřadníků (státních učitelů), sluhů, jakož i vdov
a sirotků a navrhl, aby pense vdov po státníc
úřadnících a učitelích IX. hodn. tř. byla stanoven
1300 K. v X. tř. 1200 K a v XI. tř. 1100 K. Dál
navrhl, aby vdovám po sluzích a státních zřízen-
cích s nárokem na pensi byla jako pense přiznána
třetina platu zesnulého manžela, do pense vpočí-
tatelného.
Tento návrh přijat bež debaty a zpravodajem
pro sněmovnu byl jmenován posl. Forstner.
Na to podával ref. Buřival zprávu o ná-
vrzích Friedmanna a Buřivala na zvýšení vý-
služného staropensistů postátně-
ných drah. Protože jde o určitý počet osob
rozpočtové zatížení není stoupající, nýbrž klesa-
jicí, prosil za přijetí návrhu: „Vláda se vyzývá, aby
co nejdřive zvýšila výslužné staropensistů resp.
staroprovisionistů býv. soukromých drah ve smyslu
výnosu ministerstva železnic z 19. kvělna 1908
výnosu z 2. srpna 1910.
Návrh byl příjat bez debaty a zpravodajen
jmenován posl. Buřiv al.
Posl. Marckhl podával zprávu 6 slavu zá-
ležitosti kancelářských oficiantův a navrhl resoluci
ve které se žádá zákonná úprava otázky té a vy-
slovuje očekávání, že se při tom vezme zřetel n
usnesení výboru.
Posl
Buřival
Forstner
Friedmann
Buřiv
státní zřízenec
25
article
Odb. přednosta Galecki prohlašuje, že vlá-
da má nejeminentnější zájem na provedení finanč-
ního plánu a vynakládá vše, aby byl nejrychleji
vyřízen. Kdyby tato ustavičná její námaha neměla
býti korunována úspěchem, musila by služebn
pragmatika a s ní souvisící opatření býti odložena
až do opatření finanční úhrady. Ohledně návrhu
Marckhlova prohlašuje, že vláda musí ze známých
důvodů trvati na odmitavém stanovisku k zákonne
úpravě otázky kancelářských oficiantů. Připomíná
prohlášení ministra financí, že vláda současně
působností služební pragmatiky vydá nové nařízení
které podstatně zlepšuje služební a platové po-
měry kancelářských oficiantů a kterým příjmy kan-
celářského pomocného personálu budou v ráme
možnosti zlepšeny. Prosi o zamítnutí Marckhlova
návrhu.
Odpoledne pokračovalo se v rokování. Na
dopolední dotaz posl. Buřivala, zdali vláda v tom
případě, nenabude-li služební pragmatika platnosti.
chce opětně poskytnouti úřadníkům přídavek, od-
pověděl ryt. Galecki, že vláda nehodlá, poku
jest informován, poskytnouti přídavek jednou pr
vždy se zřetelem na finanční situací.
Posl. Glöckel nepovažuje resoluci Hoí-
mannovu za žádný silný projev.
Když posl. Kalina vyslovil se proti I. části
Hofímannovy resoluce, byla tato resoluce schvá-
lena, tak jako návrh posl. Marckhla o kancelář-
ských oliciantech.
Výbor zahájil pak rokování o služebn
pragmatice učitelů a usnesl se upustit o
povšechné rozpravy.
Ref. Kemetter zahájil rokování.
Posl. Glöckel prohlásil, že Kemetterova
zpráva je nedostatečná. Referent podal mimo to
návrhy, které ve výboru nikdy nebyly předneseny.
Pros
Buřival
Posl
Kalina
Kemetterův
26
article
Své doby stala se v užším výboru dohoda, že
strany, které jsou zastoupeny v tomto užším vý-
boru, nepodají žádné pozměňovací návrhy. Poně-
vadž však dnes referent stojí na stanovisku,že
tato dohoda platí jen pro osoby, nikoli pro strany.
nepovažují se sociálně demokratičtí poslanci tak
vázáni onou dohodou.
Posl. dr. Jerzabek soudí, že nemůže býti
žádnému členu výboru bráněno, aby podal pozmě-
ňovací návrhy k usnesením užšího výboru.
Ref. Kemetter prohlásil, že neexistuje ne-
bezpečí, kterého se obává posl. Glöckel, že by
služební pragmalikou učitelů mohlo býti oddáleno
provedení služební pragmatiky úřadníků, poněvadt
vláda své doby protokolárně prohlásila, že výhody.
které přinese služební pragmatika učitelů, budou
zcela nezávisle na době vyřízení této pragmatiky
započítávány od téže doby jako výhody, které při-
náší služební pragmatika státních úřadníků. Výtky.
činěné v odůvodňovací zprávě, bere na vědomí se
slovy: „Habent sua fala libelli.
Posl
doktor
Jerzabek
27
article
Posl. šl. Holmann poukazuje na to, že užái
výbor byl původně jednomyslně toho názoru, že do
tohoto zákona mají býti pojati též úřadníci škol-
ního dozoru a školní správy s paedagogickým před-
běžným vzděláním, v zájmu súčastněných kruhů
avšak též zejména v zájmu školství. Vláda kladla
nejrozhodnější odpor jednomyslnému názoru užšího
výboru. Aby nevznikly nové obtíže, spokojí se řeč-
ník s tímto rozhodnutím: Vláda se vyzývá, aby
provedla soupis všech státních zaměstnanců s di-
dakticko-paedagogickým předběžným vzděláním.
působících ve službách školství, v celkovém stafutu.
aby vyhradila státním učitelům možnost postupu
na vyšší místa vyučovací správy stejnou měrou.
jako v ostatních správních odvětvích a aby zabez-
pečila státním úřadníkům s didakticko-paedagogi-
ckým předběžným vzděláním vliv, příslušící jim
jako školním odborníkům a rovnocenné postavení
u ústředen.
Posl. Kalina tázal se zpravodaje, zdali též
učitelé tělocviku, učitelé hudby, učitelé na stát-
ních průmyslových učilištích a učitelé na veřej-
ných dvojtřídních obchodních školách spadají po
učitelskou služební pragmatiku
Ref. Kemetter odpověděl, že smluvně usta-
novení učitelé nebudou podřízeni učitelské služebn
pragmalice.
Posl. dr. Jerzabek navrhl, aby smluvně
ustanovení učitelé, učitelky a dílovedoucí byli rov-
něž postaveni pod služební pragmatiku pro učitele.
Posl
Holmann
Kalina
Kemetter
doktor
Jerzabek
28
article
Ministr vyučování ryt. Hussarek považuje
za svoji povinnost, poněvadž byl podán konkrétní
návrh pozměňovací, aby stručně nastínil stanovi-
sko vlády k elaborátu užšího výboru. Po svízel-
ném a měnivém vyjednávání nastala jistá dohoda
o předložené osnové. Bylo-li poukázáno, že osno-
va nevyhovuje všem přáním, která byla projevena
v inferesovaných kruzích, mohl by to ministr beze
všeho přiznati se stanoviska vlády. Při lepší fi-
nanční situaci bývalo by snad možno, aby vzat
byl zřetel na jednotlivá přání, pro která mohou
býti uvedeny vážné důvody, avšak musíme s da-
nou situací počítati. Učinili jsme proto se zřete-
lem na situaci státního pokladu v dozírné dob
koncese, které při povinném zřeteli na danou fi-
nanční sítuací představují maximum toho, co stát-
ní správa může v tomto směru koncedovati. Tak
zde mohlo býti docileno pokroku jen cestou kom-
promisu. Pokrok není malý. Z požadavků nebyl na
některý brán zřetel, poněvadž se naň nemohl brá-
ti zřetel, avšak v některých směrech bylo docíle-
no pokroku proti původní vládní předloze. Je vše-
obecným míněním užšího výboru, aby výboru před-
ložen byl elaborát, který nemůže více podléhati
zásadní změně v důležitých podrobnostech. Pro
případ, že by taková změna měla býti ještě usne-
sena, musil by vůči ní nostati původní stav. foti