2
masthead
NARODNÍ LISTY.
3
masthead
28. května 1913. číslo 144.
4
article
stav svobodného a neangažovaného stanoviska vlá-
dy k celému elaborátu. Tím by při nejmenším na-
stala ne nepatrná ztráta času. Prosí výbor, aby
měl tento moment nyní na paměti a v některých
podstatných bodech neusnesl se na změně a ne-
způsobil situaci, která by snad zabránila provede-
ní předlohy v době ne příliš krátké. Zachovává
úplně závazek vlády, přistoupiti při všech dalších
stadiích rokování na to, co bylo uloženo v elabo-
ratu užšího výboru, vůči nynějšímu elaborátu. Na-
proti tomu musí si vláda vyhraditi úplnou volnost
pro případ, kdyby v některém podstatném bodě
nastala modifikace. Rychlým projednáním této
osnovy slouží se jen věci a zájmům osob, jichž se
osnova týká. V nejširších kruzích interesentů pro-
jevuje se již netrpělivost nad dalším rokováním
usnášením se o osnově. Mělo by největší význam
kdyby se rychlým pronikavým činem připravila
látka v její definitivní úpravě, jež pak může býti
sněmovnou úplně skoncována.
5
article
Posl. Kalina soudí, že většina má se vyslo-
viti, připojuje-li se ke stanovisku vlády nebo roz
hodla-li se podniknouti a provésti na předloze
zlepšení.
Posl. dr. Waber hodlá podati k § 48. do-
datkový návrh, aby pro přiznání zvýšeného služ-
ného byla započítána každá služební doba, ztrá-
vená ve školské službě před tím, než zákon na-
bude platnosti.
Posl. Šmeral navrhuje, aby bylo rokováno
prvních paragrafech, týkajících se chování a koa-
ſičního práva učitelů a pak teprv aby se přikročilo
k dalšímu projednávání předlohy. Nebezpečí pa-
sivní resistence nelze u učitelů očekávati, poně-
vadž se u nich jedná o kulturní obory. Seťrvá-l
vláda přes to na příkrém znění příslušných para-
grafů, budou sociální demokraté hlasovati prot
služební pragmatice učitelů.
Rozpravy zúčastnili se ještě posl. Erb.
Glöckel, Kalina a ref. Kemetter.
Výbor dohodl se za účelem urychlení roková-
ní v tom smyslu, aby členové výboru označili pa-
ragraly, k nímž si přejí podati pozměňovací ná-
vrhy.
Ref. Kemetter projevil souhlas s tímto
postupem, načež rokování přerušeno,
Příští schůze bude zejtra.
Posl
Kalina
doktor
Waber
Šmeral
Seťrvá
6
article
Sociálně politický výbor pokračoval v roz-
pravě o Hanuschově návrhu stran 10hodinné prá-
ce v živnostenských podnicích.
Promluvili poslanci Ofner. Palme, Schl
fer. Goll, Elnspínner, Reger, Schois-
wohl a Gostinč ar.
Příští schůze bude zejtra dopoledne.
Referenti Freisler a Seitz pronesou do-
slovy, načež bude se hlasovati.
Rozpočtový výbor pokračoval v rokování
o účetní závěrce za rok 1909.
Posl. Staněk žádal za vysvětlení o rozpočtu
ministerstva zeměbrany, zejména o ustanovování
civilních úřadníků, dále vysvětlení o fondu pro
bytovou péči a stavbě silnie.
Posl. Kotlář stěžoval sl. že poslanecká
sněmovna nevyužitkuje rozpočtového práva, a pod-
poroval požadavek, vyslovený několikrát posl
Steinwenderem, aby státní rozpočty a účetní zá-
věrky byly projednávány častěji a důkladněji
poukazuje na poznámky Šteinwenderovy dovozo-
val, že jeho strana, dokud v zemakém
rozpočtu v Čechách nebudou zjed-
nány normální poměry, nemá žádného
nadmírného zájmu na zjednání zdra-
vější situace na říšské radě. Důkaz, že
trvalé nepřátelské stanovisko vůči Čechům není
již možné, bude již podán. Řečníkova strana jest
událostmi poslední doby nucena upustit od dosa-
vadních ohledů a zaujmouti rozhodně opos iční
stanovisko. Vůči posl. Friedmannovi prohlásil, že
jeho strana vystoupí proti všem škrtům v roz-
počtu ministerstva orby.
Když ještě promluvili posl. Diamanda
dr. Kolischer, byla povřechná rozprava
skončena.
V zejtřejší schůzi přikročí se k zevrubn
rozpravě, jež k návrhu zpravodaje Steinwendera
bude se konati ve čtyřech skupin ách.
Hanuschův
Ofner
Palme
Schl
fer
Goll
Elnspínner
Reger
Schois
Freisler
Seitz
Posl
Staněk
Čecho
Friedmann
doktor
Kolischer
Čechy
Gostinč ar
Steinwender
8
article
pokračoval dnes v projednávání otázky připuštění
advokátů k živnostenským soudům.
Posl. Seitz prohlašuje, že sociální demokraté
jsou rozhodnými odpůrci připuštění advokátů k
živnostenským soudům, přece však jest možno r-
kovati o návrhu, aby advokáti byli připuštěni v zá-
ležítostech, jichž finanční moment převyšuje 1000
korun.
Vládní zástupce odborový přednosta dr. ryt
Schauer prohlašuje, že zastupování stran
advokáty před živnostenskými sou-
dy není naprosto nutno, protože v těchto záležito-
stech jedná se méně o právnickou učenost, nýbrž
jde o zasvěcení do sociálních poměrů. Dle jednot-
ného úsudku živnostenských soudů a přísedících
živnostenských soudů vzniká při advokátní inter-
venci obava, že by řízení ztratilo svoji největší vý-
hodu, totiž rychlost. Proti prvému usnesení sněmov-
ny na připuštění advokátů objevilo se bouřlivé
hnutí ve všech kruzích, jež u žívnostenských soudů
hledají spravedlnost, a toto hnutí projevilo se peti-
cemi, jichž bylo na tucty zasláno. Ministerstvo
spravedlnosti jednalo pak s ministerstvem obchodu
a na základě tohoto jednání jest nucen žádati vý-
bor, když již nechce vyřízení této otázky vůbee
vyhraditi reformě zákona o živnostenských sou-
dech, aby schválil připuštění advoká-
tů k zastupování před živnostenský-
mi soudy pouze v záležitostech přes
1000 K. Na to bylo rokování přerušeno.
Posl
Seitz
doktor
Schauer
9
article
Užší sociálně-politický výbor pro novelováni
zákona o pensijním pojištění soukromých úřadní-
ků konal dnes schůzi. Předseda dr. Licht vytkl
nutnost, aby novelování bylo konečně provedeno.
profože novela musí nabýti platnosti dnem 1. led-
na 1914, nemá-li ujiti pojištěncům výhoda zkráce-
ní hraniční doby na pět let (nyní desel lel).
Také jinak poskytována jsou mimořádné
ulehčení a zlepšení. Proto se doporučuje, aby
rokování užšího výboru bylo skončeno a dán byl
výboru podnět, aby pokud možno rychle pro-
jednal tuto záležitost. Návrhy, jež řečník vypra-
coval, mohly by pak býti předloženy jako
materiál.
Po krátké debatě byl pak jednomyslně přijat
tento návrh posl. dra. Frelslera: »Užší výbor
sociálně-politický pro projednání novely zákona
o pensijním pojištění prohlašuje na základě ze-
vrubných rokování, jež tímto končí, že pokládá
návrhy předsedy dra. Lichta, vybudované ne
podstatě judikatury správního soudu, za vhodný
podklad k rokování výboru. Předsedovi se ukládá
aby v tomto smyslu vypracovaný referát výbore
předložil.
Dále usnesl se užší výbor vysloviti předse-
dovi dru. Lichtovi největší díky za jeho mimo-
řádně namáhavé cenné a důkladné předběžno
práce.
Tím byly porady užšího výbore
skončeny.
doktor
Licht
10
article
Tiskový výbor konal po schůzi sněmovní
schůzi za předsednictví posl. Düricha, aby pokra-
čoval v jednání o reformě tiskového zá-
kona. Výbor velkou většinou snaží se projednaí
reformu tiskovou beze všech změn proti před-
loze, která byla na základě Körbrovy předlohy
projednána ve shodě s velkou většinou výboru
Účel tohoto postupu je, že má býti odejmuta mi-
nistru Hochenburgovi možnost, aby našel důvody
a překážky k sankci tiskové reformy. Taktika
osvědčila se bezprostředně.
Posl. Hummer z něm.nacionálního svazu
počal četnými řečmi a pozměňovacími návrhy pro-
tahovat debatu. Z tě příčiny usnesl se vý- or
provést debatu o I. oddilu najednou. Všechny po-
změňovaci návrhy posl. Hummera byly zamílnuty
a hlasoval pro ně pouze navrhovatel. Takovým
způsobem ohromná většina výboru postavila se
proti min. Hochenburgrovi.
Výbor přijal dnes §§ 1.--6. předlohy.
Dürich
Posl
Hummer
11
title
Politický přehled.
13
article
Sensační názor c. k. soudce o škole.
Sensační názor c. k. soudce o škole.
Redaktor sociálně-demokratického listu
„Freiheit“ v Teplicích ostře posoudil jednání
učitele německé školy v Trnovanech Augu-
stina, který v tamějším obecním zastupitel-
stvu, když povolen byl lékařský školní dozor
na německé škole, vystoupil velmi nenávistně
proti návrhu člena ob. zastupitelstva dra.
Steinera, aby se lékařského dozoru dostalo
také tamější české škole. Ačkoli list nena-
psal víc, než že se učitel Augustin ukázal
„v nejkrásnějším světle“, žaloval Augustin
pro urážku na cti a byl odpovědný redakton
„Freiheitu“ odsouzen u okresního soudu
Teplicích. Pamětihodno jest odůvodněn
rozsudku, který uznává, že se učitel Au-
gustin podle vlastního doznání a výpověd
svědků postavil proti dobrodiní školního lé-
kaře pro českou školu, že dále nutno zdůraz-
nití, že zřízení školních lékařů jest velmi pro-
spěšné zdraví a že ten, kdo se prot
takovému zařízení vyslovuje, jed-
návlastně proti humanitě a že uči-
tel, který je potírá, nejedná ani moudře, aní
taktně. Ale naproti tomu — tak pokračuje
rozsudek — dlužno konstatovatí, že škola
v Rakousku není jenom ústavem
kulturním, nýbrž i prostředkem
moci v politickém boji. Nepochybno
jest, že národové v Rakousku na školu tak
pohlížejí, že školské spolky všeobecně poklá-
dány jsou za politické spolky, ač jimi podle
stanov nejsou a že nejvíce podporou jich pro-
jevuje se národní obětavost. A proto jest če-
ská škola v Trnovanech pro německou ná-
rodní državu nebezpečím a není možno o
Freiheit
Steiner
Augustin
Teplice
Trnovany Aug
Rakousko
Trnovany
14
article
národního protivníka očekávati, že nepřátel-
skému bojovnému ústavu bude opatřovat da-
ry ještě nad obnosy, než jaké káže zákonitá
povinnost. A proto jest kritika „Freiheitu“o
jednání učitele Augustina neoprávněná a urá-
Potud důvody rozsudku. Jestliže jest tedy
správno a bezvadno v zájmu německé državy
olupovat českou školu o lékařské přispění
jehož se německé škole dostává, není zajisté
daleko od toho logika, která by přiznala něm
žháři, jenž zapálil českou školu, polehčujíc
okolnost, poněvadž škola ta jest ohrožením
německé državy, kterou každému poctivému
Němci jest dlužno hájiti. Po takovém roz-
sudku nastává německému lékaří v Trnova-
nech vlastně povinnost, aby odepřel vůbee
pomoc lékařskou českému dítěti, které na-
vštěvuje tamní českou školu, chce-li zachovat
pověst obránce německé državy v Trnova-
nech, jejímž velikým prospěchem jest co nej-
větší úmrtnost na české škole.
Jaké to nádherné pohledy do niter ně-
meckých soudců v Čechách nám přináší té-
měř každý den! Tenhle trnovanský by za-
sloužil, aby byl na říšské radě předlože
správci rakouské justice s příslušnou kritikou
čistě lidské kvalifikace německých soudců
nehledě ani ku právnímu názoru, který pro-
hlašuje školu za prostředek národnostně po
litického boje, hodný potírání všemi pro
žlivá.“
Augustin
Němec
Trnov
Čechy
15
article
středky.
Osmímilionová půjčka království Českého.
Krajinský tisk německý dostal z osmi-
milionové spořitelní půjčky notnou rýmu, jak
zní příslušný německý výraz a počíná si a
výstředně radikálně ve svých sloupcích. Zají-
mavo jest, že ani největší křikloun mezi šrift-
lajtry nepochybuje o tom, že k půjčce došlo z
souhlasem vlády a proto dostává i vláda z t-
síce láter německých svůj díl. „Nordběhm.
Tagblati“ ujišťuje, že Češí mají k této „nezá-
konné půjčce“ více než mlčelivé svolení vlády.
neboť kdyby vláda nesouhlasila, musela by prý
ihned zakročit svým vetem. Vědí-li to tedy
Němci, a je jisto, že půjčka uzavřena mezi
král. Českým, zastoupeným jeho jedině dnes
oprávněným ústavním representantem, a Měst-
skou spořitelnou za obzvláště pečlivých jistot
— jsou tedy Němci zbavení své nejzávážnější
výtky proti půjčce a přece se chytají trámu.
„Brüxer Ztg.“ opakuje zase jednou výkřik
německého srdce po vládním komisaří anebo
vládní komisi a kochá se legendou o dvou
bezprostředně nastávajících císařských paten-
tech. Ztroskotání zemských financí jest prý
jisto, jen budou-li němečtí poslanci vážně
chtíti a dřív či později bude prý vládní ko-
misař slaviti svůj vjezd do Prahy. List však
naprosto nedůvěřuje německým poslancům.
že zmaří finanční plán a zapřísáhá je, aby proti
němu vystoupili nezlomným „ne!“, sic jinak
prý stane se německá obstrukce fraškou.
Češit
Němec
Praha
Brüxer Ztg
16
article
Spiknutí protí starostoví libereckému
dru. Bayeroví.
V těchto dnech rozhoduje se v Liberci obec
ními volbami, dnem 29. t. m. končícími, o dalš
purkmistrovské byti či nebytí dra. Frant. Bayera
stojícího v čele obecní správy a magistrátu libe-
reckého již déle dvaceti roků. Letos postupuje
radikální oposice proti sjednocenému táboru ně-
meckonacionálního a německého vereinu ob-
zvláště prudce jměnem svobodných německých
voličů a žádá hlavu nejen starostovu, ale i měst-
ského radního Folgenbauera. Dru. Bayerovi vy-
týkají radikálové klerikalismus, poněvadž za jeho
vlády zavedeny byly do města voršilky a rozšířen
hřbitov a do chorobince povolány milo srdné
sestry a uvádějí proti němu i tak staré hříchy —
jako jeho uklidňující provolání k obyvatelstvu ze
dnů Badenových, že dal zakrýti nápis »Bismarck-
platz« při zahájení výstavy a jiné věci. V Liberei
musily by se však poměry v opak zvrátiti, aby
se radikálům podařilo pod ním podtrhnouti křeslo
První volební rorejsí v Čechách
Schönererovci chystají se již ku příštím zem-
ským volbám v Čechách a v přípravách svých
postoupili tak daleko, že ze sedmnácti kandidatur
k nimž se troufají, usneseny jsou již kandidatury
určené pro západočeské volební okresy. Na míste
chebského všeněmeckého zem. posl. dra. Bernar-
dina bude kandidován obskurní muž, vinárník
Künzel z Chebu, proti poslanci venkovských obet
za Cheb a Aš Mayerovi postaven bude eyang
farář Fischer z Chebu, v městském vol. okresu
ašském říšský posl. dr. Jäger proti dosavadnímu
posl. šl. Stranskému. Také dr. Frengl obdrží všeně-
meckého prolikandidáta.
František
Bayer
Folgenbauer
Badenův
Bismarck
Künzel
Mayer
Fischer
doktor
Jäger
Frengl
Liberec
Čechy
Cheb
Aš
17
title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
18
article
Volební ruch v Haličí.
Volební ruch v Haličí.
Významná zpráva došla dnes ze Lvova.
Ryt. Korytowski, odpovídaje jako nový
haličský místodržitel na pozdrav politického
úřadnictva, pravil mimo jiné, že zvláštním
oběžníkem nařídil již všem okresním hejtma-
nům haličským, aby se při nastávajících sně-
movních volbách drželi přesně
zákona a zůstali ve všech směrech
nestrannými. S jiné strany došla zpráva.
že odvolal nařízení, které ve věcech voleb-
ních vydal ještě jeho předchůdce dr. Bo-
brzyňski. Přísné nestrannosti při volbách
přejí si od politických úřadů především Malo-
rusové z obou táborů a polští lidovci, ale také
oposiční strany polské — Všepolácí, centrovei
a Podoláci. Těmto přáním ryt. Koryto w-
ski při nastoupení svého úřadu vyhovuje
čímž si aspoň pro začátek zabezpečuje přízei
těchto stran.
Z volebního ruchu zasluhuje zmínky před-
volební schůze strany národně-d emo-
kratické (všepolské), konaná dne 25. t. m
v Řešovč. Řečníci, předseda Pawlik o w
ski, býv. ministr Glabiňski, Cieňsk
a j. libovali si, že polský episkopát postavil
se na stranu odpůrců volební reformy a ze
schůze poslán biskupům holdovací telegram
V příjaté resoluci vyslovuje se přání, aby nový
sněm přijal takovou volební reformu, která by
posílila postavení polského národa v Haliči
tedy ustálila dosavadní polsko-šlechtickou
nadvládu v zemi.
Ryt
Korytowski
Bo
Podolák
Pawlik
Glabiňski
Cieňsk
Halič
Lvov
19
article
Téhož dne byla ve Lvově předvolební
schůze konservativní strany podolské neb
autonomistické. V této schůzi dr. Starzyň-
ski ostře útočil na krakovské stančíky a pro-
hlásil, že krakovšti konservativci nikdy již ne-
spatří po svém boku podolských autonomistů.
jestliže nepřeruší všech styků se Stapiň-
ským a stranou lidovou. Vliv dra. Le a a
Stapiňského v Kole polském musí prý
býti zlomen, zvláště ve Vídni, kde oba tito
poslanci líčí Podoláky jako obyčejné buřiče.
V novém sněmě smí býti schválena jen taková
volební reforma, která zajistí polské menšiny
ve východní Haličí, t. j. zajistí podolské šlechtě
mandáty ve východohaličských venkovských
okresech.
Péče podolské šlechty o „polské men-
šiny ve vých. Haliči“ je pochopítelna, uváží-l
se, že dle starého volebního řádu bylo na
sněmě 74 poslanců venkovských okresů,
nichž připadalo na západ. Halič 27, na východ-
ní Halič 47. Z okresů západohaličských bylo
posledně zvoleno 18 lidovců, 2 demokraté, t
centrovec a 6 konservativců; z okresů výcho-
dohaličských bylo zvoleno 21 Malorusů, 26
Poláků a z těchto byli 3 lidovci, 1 centrovec.
I demokrat, 1 Všepolák a 20 podolských
šlechticů. Poněvadž kurie velkostatkářská
volí dle starého volebního řádu 44 poslance.
měli konservativci více než třetinu mandátů
z venkovských obcí, Podolácí pak dobrou po-
lovínu.
Starzyně
Podolák
Péč
Polák
Stapiň
Vídeň
Halič
Všepolák
21
article
Různosti mezi Srby a Bulhary.
Různosti mezi Srby a Bulhary.
České noviny se neubránily trapné skutečnosti
a naposled neblahý spor srbsko-bulharský pronikl
i do jejich sloupců. Když už je tak, české noviny
jsou povinny informovati, oč se spor vede, jaké
jsou jeho zbraně a cíle.
Do Petrohradu přibyl bývalý srbský ministr
Genčič, aby ruskou veřejnost poučil o srbském
stanovisku. O bulharském velkého poučování ne-
třeba, neboť je velmi prosté, neústupně trvajíc na
tom, sby Srbové do písmeny splnily smlouvu bez
ohledu na to, že by jím to způsobilo takovou škodu
hmotnou, politickou I morálnou, že by v tom byl
nepochybný počátek konce jejich státu a nové po-
roby jejich národa, ovšem ne již od Turků. Srbové
naproti tomu žádají revisi' smlouvy. K srbskému
stanovisku přichyluje se i velmocenská diplomacie
na londýnské konferenci. Pro revisi jest i třetí spol
jenec, Řecko. Černá Hora, čtvrtý spojenec, není
přímo interesována, neboť sporem srbsko-bulhar-
ským otázka její budoucí hranice prozatím není
dotčena. Vznese-li se tento spor na třetí osobu.
aby jej rozhodla, soudce, dávající přednost svému
pohodlí, zajisté se prohlásí pro přesné splnění
smlouvy ale soudce, kterému je smysl pro spra-
vedlnost nad pohodlí, nepochopí, jak ve sporu dvou
jedna strana může žádati, aby druhá vůbec nebyla
slyšena, nýbrž bez slyšení odsouzena. „Není žád-
ného sporu mezi námi a Srby,“ psal tyto dní jeden
sofijský list; „my se nepřeme, jen ukazujeme pod-
pis Srbska na smlouvě a žádáme, aby nám Srbsko
smlouvu dodrželo, jinak se dopustí věrolomství.
Srba
Bulhar
Turek
Petrohrad
Řecko
Černá Hora
22
article
Když dožlo do toho, Srbové ovšem musejí s
starati, aby za hranicemi vyložili, proč žádají revisi
od nestranných soudců. Za to nezasluhují, aby jim
spíláno bylo věrolomců. Věrolomství by se byli do-
pustili, kdyby se za války byli spojili s nepřítelem
proti spojenci. Ale když nepřítele věrně dle
smlouvy potřeli, není pro ně titul věrolomců na
místě a není jim divu, hledají-li soudce mimo Bul-
hary, aby při jejich rozebrali. Bulhaři se i tomu
zpředu protiví a nechtějí dopustit, aby někdo třetl
mezi nimi a Srby soudil; avšak právě tím, že se
zuby, nehty brání i proti pouhému slovu revise.
vzbudíli pochybnosti, že by jejich příkrost byla
povýšena nad každého soudce.
Jak jsme pravili: bulharské stanovisko je velmi
prosté a nepotřebuje žádného vysvětlení. Srbské
naproti tomu je složité a potřebuje, aby bylo odů-
vodněno a podepřeno. S těmi důvody seznámíme
čtenáře podle zmíněného srbského státnika.
Počátek sporu vyšel od bulharských novin, jek
zahájily protisrbskou agitaci ještě když srbská voj-
ska v řadě s bulharskými dobývala Odrinu a srbská
rychlopalná dělostřelba připravovala hlavní útok
na odrinskou pevnost.
Těm, kdo jsou pro přesné splnění smlouvy.
musí být připamatováno, že smlouva spoje-
necká mezi Srbskem a Bulharskem
má i své organícké doplnění, jímž jest
dohoda vojenská. Dohoda vojenská rozdělila men
spojence povinnosti, od jichž splnění nebylo úchyl-
ky. Ona počítala se všemi možnostmi, které by na-
dejítí mohly nejen z jihu, nýbrž i ze západu a se-
veru. Jí utvrzeno, že Bulharsko musí v případě
války s Tureckem postaviti na makedonské bojiště
jakožto nejdůležitější v ohledu zeměplsném
i strategickém, armádu 100.000 mužů, tutéž povin-
nost mělo Srbskoj obě armády měly operovati spo-
lečně.
Srba
Bulhar
Srbsko
Bulharsko
Turecko
23
article
Srbsko podle určení smlouvy a dohody chy-
stalo se mobilisovati 150.000 mužů a Bulharsko
300.000 mužů, z nichž, jak uvedeno, 100.000 mělo
býti psláno na bojiště makedonské. Tato různost
číslic vyplývala z toho, že Bulharsko sam
se pokládalo za mnohhem sllnějlí
připravenější, než Srbako. Ale ně-
kolik dni před mobilísací Bulharsko
odřeklo a oznámilo, že oněch 100.000 mužů do
Makedonie poslati nemůže, poněvadž jeho hlavní
štáb nabyl jiného názoru o důležitosti obou bojišt
makedonského a thrackého; dříve měl za důleži-
tější prvé, nyní druhé. Hlavní štáb srhský nesou-
hlasil s tímto novým míněním a odpověděl hlav-
nímu štábu bulharskému, že ode dne podepsán
spojenecké smlouvy a vojenské dohody nezměnily
se ani zeměpisné, ani strategické podminky, a není
tedy, proč měniti společné disposice. Kdo ted
první od smlouvy ustoupil, bylo Bul-
harskoj přes to Srbsko vedlo válku dle smlou-
vy. Zde je počátek pozdějšího sporu, zde začíná
bulharská jednostrannost. Srbové, vě-
douce, že by se válka zkazila, kdyby tato sku-
tečnost pronikla do veřejnosti, zatajili ji a prová-
děli svůj úkol, jako kdyby se nic nebylo stalo. No-
vý názor hlavního Rábu bulharského dal by se
ospravedlniti, kdyby na thráckém bojišti byla sou-
středěna turecká síla, a jakou nepočítáno. Aleo
koncentraci tureckých vojsk v Thrakii nemohlo
tehdy být ještě ani řeči.
Srba
Alea
Srbsko
Bulharsko
Makedonie
24
article
Již mobilisace ukázala, že Srbsko je silnějš
a připravenější, než se předpokládalo. Ono ber
obtíží místo 150.000 zmobilisovalo 350.000 mužů
a nad lo mělo ještě 75.000 mužů vojská náhradního.
Po kumanovské bitvě Bulhaří žádali od Srbů
pomoci a Srbsko beze vžeho poslalo k Odrinu
50.000 mužů, neohlížejíc se na to, že mu Rakousko-
Uhersko nebezpečně hrozilo. I ta možnost, že Srb-
sko bude přepadeno svým západním sousedem, byla
ve smlouvě předvidána a Bulharsko mělo v tom
případě poslati Srbsku na pomoc 150.000 mužů.
Ejhle, jak se úlohy změnily! „Slabě“ a „nepřipra-
vené“ Srbako nedbá vlastního nebezpečí, nežádá
od Bulharska přesného splnění smlouvy, neodvádí
mu mocí spojenecké smlouvy z Thrakie 150.00
mužů, nýbri samo mu posílá na pomo
50.000 mužůl Srbsko v tak osudném okamžiku
zapomíná sebe, obranu své hraníce
proti Rakousko-Uhersku zůstavuje
starcům a výrostkům, a spěchá k Odrinu
na pomoc bratřím! (Bulhaři nyní velikost této srb-
ské oběti a počet srbské pomoci zmenšují. Ale nie
platnol Pod Odrinem byly dvě srbské divise: 1. ti-
mocká a 2. dunajská: 50.000 mužů.] Se srbskou po-
mocí Bulhaři dobyli Odrinu a mohli posunouti svou
sílu k Čataldži.
Srba
Srb
Bulhar
Odrin
Srbsko
Uhersko
Bulharsko
Rakousko
25
article
Po výpravě armády gen. Stepanoviče k Odrinu
Srbsko se octlo ve velmi choulostivém položení
Albanci se bouřili v týle armády gen. Jankovičea
Živkoviče a vyvinula se z toho silná partisánská
vojna. Následkem toho Srbsko, posl avě
Bulharům na pomoc 50.000 mužů, byl
nucenomobilisovatileště 100.000 mužů
takže mělo v poli dohromady 410.000 mužů, kdežto
dle smlouvy bylo povinno postaviti pouze 150.000
mužů.
A za to všecko by Bulhaři odpírali Srbům
pouhé zásadné právo na revisi smlouvy? Velikými
událostmi, jako byla vítězná válka balkánských
spojenců, musejí zúčastněné národy také mravně
růst, a to by se nemohlo říci o Bulharech, kdyby
Srby tak tvrdě odbývalil
Rusko a balkánští spojenci.
Spor srbsko-bulharský přiostřuje se tak, že
hrozí každou chvíli »válečným koniliktem«. »No-
voje Vremja« velmi důrazně volá ruskou vládu,
aby zakročila mezi oběma státy ve prospěch míru.
»Dnes není pro nikoho tajemstvím — píše — že
smlouva srbsko-bulharská byla známa Rusku před
válkou. Právo rozhodčího soudu Ruska, vymíněné
4. bodem smlouvy, nevyplynulo náhodou, ale
mohlo býti do smlouvy přijato jen s vědomím
Ruska. Tudiž smlouva tato zavazuje vlastně tři
strany, nejen Srby a Bulhary, leč i Rusko, bez
jehož souhlasu nelze smlouvu zrušit. Víme, že
rozhodčí soud klade velkou zodpovědnost na Ru-
sko, ale nelze odkládat, v zájmu Evropy a Slo-
vanstva Rusko je povinno říci své slovo.«
Stepanovič
Jankoviče Živkovič
Bulhar
Srba
Odrin Srbsko
Srbsko
Rusko
Evropa
26
article
Řecko a spojencí.
Řecko
27
article
»Novoje Vremja« v úvodním článku obírá se
poměrem Italie k Řecku a lituje, že Řecko místo
co by se obrátilo vší silou k uhájení svých práv
na řecké národnostní území v Epiru, sbírá svoje
síly proti spojeneckému Bulharsku a ziskalov
tomto boji dokonce pomoc Srbska. »My jsme svá-
záni s Řeky historickými vzpomínkami, pouty
příbuzenství, vzdělanosti a náboženstvím — píše
»N. Vr.«. — Tím bolestněji cití Rusko chyby, do
kterých upadá řecká diplomacie pod vlivem
krátkozrakých výpočtů a šovinistických sugescí.-
Řecko nedbá na to, že ltalie na třech stranách
ohrožuje jeho zájmy: v Albanii, kde, chce posu-
novat řecké hranice na jih daleko za národo-
písné pomezí řecké u ostrova Korlu, kde žádá.
aby průliv nedostal do rukou řeckých, a v Egej-
ském moři, kde chce podržet si řadu důležitých
ostrovů, obydlených Řeky. Ale Řekové obracej
se proti Bulharsku a žádají taková území v Ma-
kedouii a Thrácii, která po právu patří Bul-
harům-
Athonská klášťerní republika.
Řek
Řecko
Epirus
Bulharsko
Srbsko
Rusko
Albánie
Korla
Egej
Ma
klášťerní republika
Novoj Vremja
28
article
Svatá hora Athonská nehraje sice v meziná-
rodních zprávách pobuřující úlohy, ale ani tan
není klidu. Dosud celý poloostrov a Athonskou
horou a četnými kláštery na ní patřil pod vládu
cařihradskou, třeba že v samých klášterech za-
chovali si poměrně značnou samostalnost od poli-
tické vrchnosti. Otázka je, co bude s Athonskou
horou po válce. Komu připadne? Rusko navrhuje
aby Athonská hora nepřípadla Řecku, ale aby
byla neutralisována pod ochranou šesti pravoslav-
ných států: Ruska, Řecka, Rumunska, Srbska
Bulharska a Černé Hory. Řecko zprvu nechtělo
s tímto návrhem souhlasit, proti němu byly zvláště
řecké kláštery a cařihradský patriarcha, poně-
vadž z Athonské hory mají značný zisk, ale po-
zději Venizelos jménem athénské vlády projevil
souhlas s neutralisováním Athonské hory a patri-
archa cařihradský, jak sděluje v hovoru se spolu-
pracovníkem »Nového Vremene« zástupce ru-
ského zahraničního úřadu Mausurov, také je
ochoten podrobit se mezinárodnímu usnesení.
Mausurov zmiňuje se též o náboženském sporu,
týkajícím se svatosti jména Ježíšova, o němž jsme
již psali. Tyto spory zuří prý nyní na Athonské
hoře v plné síle. Lidé chodili za tamějšího pobytu
Mausurova jako v mlhách, vedouce ustavičné
spory o jménu božím. Prvotní podnět ke sporu
nevyšel od hieromonacha Antonia Bulatoviče, leč
od prostých starců. Ruský synod pošle prý na
Athonskou horu arcibiskupa Nikona, aby tam pů-
sobil mezi mnichy proti imeslavskému názoru,
který odsoudil i cařihradský patriarcha. Ale bude
třeba jednat velmi opatrně a bez násilí, poněvadi
mysli mnichů jsou příliš pobouřeny tím sporem,
v němž mohou se dovolávat i autority Jana Kron-
štadtského.
Athonská
Venizelos
Mausurov
Ježíšův
Antonius Bulatovič
Nikon
Kron
Athonska hora
Rusko
Řecko
Rumunsko
Srbsko
Bulharsko
Černá Hora
Athonský hora
Athonska hora
Athonský hoře
29
article
Samospráva vnítřního Mongolska.
Samospráva vnítřního Mongolska.
Knižata vnitřního Mongolska protestují proti
tomu, aby vnitřní Mongolsko bylo postaveno jen
v právech čínské provincie. Žádají, aby vnitřnímu
Mongolsku dostalo se svobody ve vnitřní správě,
také aby mělo právo držet si svoje vojsko a ome-
zit čínskou kolonisaci. Jinak knížata ubezpečují
čínskou republiku svou věrností.
Spor mezí Německem a španělskem.
V Madridě konala se v sobotu konference mez
ministrem zahraničních záležitostí Navarrem Ra-
verterem a velevyslanci francouzským a angli-
ckým o vystupovází Německa v záležitosti dolů n
Rifu, v níž zaujímají všechny tři mocností stejné
stanovisko.
Španělská vláda dostala v této věci velmi
energickou notu německé vlády. Před třemí mě-
síci prohlásil státní podsekretář zahraničních zále-
žitostí Zimmermann v říšském sněmu, že Nlěmecko
nedovolí vývoz rud z Rlíu, pokud nebude stanoven
horní řád. Po tomto prohlášení zaslala německá
vláda Španělsku notu, jíž Německo vyslovovalo
své veto proti veškerému vyvážení rud a vyzý-
valo Španělsko k revisi podepsaného řádu, který
prý byl Francií a Španělskem změněn, aniž Ně-
mecko bylo dotázáno.
V politických kruzích se poukazuje na to, že
toto vystoupení Německa je současné s cestou špa-
nělského krále do Paříže. Stoupenci dohody s troj-
spolkem ve Španělsku odsuzují proto politiku sbli-
žování s Francií, dovevujíce, že Německo bude
vyvolávati časté konflikty na severu Marokka, kd
jeho příslušníci mají značné zájmy na vykořistění
Všechny důlní práce na Rifu byly zatím zasta-
veny a zahájeno diplomatické jednání s Angli
a Francií.
Zimmermann
Mongolsko
Německo
Madrid
Španělsko
Francie
Paříž
Maroko
Angl
Navarro Ra
30
article
dolů.
Anglie, Italíe a Řecko.
Anglické veřejné mínění počíná důrazně vy-
stupovati proti italským nárokům, pokud jde o
řecké hranice Epiru a ostrovy v Egejském moři
„Pall Mall Gazette“ o tom píšet
Je čas, aby veřejné mínění anglické si uvědo-
milo skutečný význam ofázky, která má životní
důležitost nejen pro Řecko, nýbrž i pro celkové
naše zájmy ve Středozemním moři a budoucnost
našeho spojení s Dardanelami, Edyptem a Asií. Je
v paměti, že Asquith prohlásil, že Velká Britanie
by nestrpěla, aby spojenci byli zbaveni ovoce
svých vítězství. Leč záležitost Škadru, při níž An-
glie na neštěstí svolila zúčastniti se zastrašovacích
opatření proti Černé Hoře, vrhla lehký stín na
obraz, načrtnutý při té příležitosti ministerským
předsedou. Nyní Rtalie ohrožuje zásadu, vyloženou
Asquithem. Jednajíc otevřeně ve svém vlastním
zájmu a bez nejmenšího morálního ospravedlnění,
snaží se tato země nejen zbaviti Řeky území, která
jim náležejí právem výboje, rasy i jazyka, nýbrž
chce pominouti nebo odstrčiti stranou zájmy Fran-
cie a Velké Britanie jako velmocí středomořských.
Dále se anglický list zabývá ostrovy. Řecko,
praví, mělo by míti všechny ostrovy Egejského
moře. Italie udržuje ještě posádky na Rodu a na
různých místech Archipelu, jichž se zmocnila po
dobrodružství tripolském a před válkou balkán
skou. Všechny důvody pro spojení Kréty s Řeckem
ospravedlňují také nároky řeckého národa na
ostatní ostrovy. Nebudou-li vráceny mateřské vla-
sti, stanou se nutně tím, čím byla Kréta, toti
ohnisky jitření a chronickým ohrožením míru.
Asquith
Řek
Fran
Anglie
Řecko
Epirus
Dardanely
Edypt
Asie
Velká Británie
egejský moře
Rhódos
Kréta
Mall Gazette
31
article
Italie jevi nezastřenou touhu dostati později lodní
basi v Egejském moři a zároveň zmenšiti stůj co
stůj, všemi umělými a násilnými prostředky při-
rozené námořní výhody a lodní rozvoj nového
Řecka.
„Pall Mall Gazette“ vytýká Italii také, že chee
odejmouti Řecku pruh epirského pobřeží, který je
nesporně řecký a na konec dovozuje, že nelze při-
pustiti, že by Anglie a trojdohoda mohly podporo-
vati italské projekty proti Řecku, nebo je i jen
strpěti.
Naprotí tomu z Paříže docházejí zprávy, že
prý se prostřednictvím Francie a Německa poda-
řilo dosáhnouti již dohody mezi Řeckem a Rtzlií.
Řecko spokojí prý se pobřežní hranicí, nejdoucí z
Flelii, a zaváže se nezakládati opevnění podél prů-
livu u Koriu. Za to činí Řecko nárok na rozšíření
hranic v severním Epiru, jež mu Italie posud upí-
rala, a na podporu Italie při konečné úpravě otáre
ky egejských ostrovů.
Dle soukromých zpráv z Cařihradu oznámi prý
Porta v nejbližší době diplomatickou cestou vel-
mocem ujednání, které právě učinila s Anglií, že
ostrov Cypr. obsazený Angličany od r. 1878, stává
se ve vší formě anglickou osadou.
Angličan
egejský moře
Řecko
Anglie
Paříž
Francie
Německo
Epirus
Cařihrad
Cypr
Mall Gazette
32
article
Ze strany.
Ze strany.
Místní organisace nár. strany svobodomyslné
pro hoř. Nové město (u Karlova] koná tuto
středu 28. května v host. »u Nedvědů« pravi-
delnou svoji schůzi důvěrnickou, na níž projedná-
vána bude celá řada velmi důležitých záležitostí
organisačních. Vzhledem k tomu žádáme zdvořile,
by se pp. důvěrníci sešli tentokrát, pokud možno,
počtem nejplnějším.
Místní organisace nár. strany svobodomyslné
na Král. Vinohradech koná ve čtvrtek 29. t. m.
o 1/28. hod. večer v Národním domě klubovna
č. 3. schůzi důvěrnického sboru. Program: 1. Zpráva
jednatele. 2. Zpráva pokladníka. 3. Zpráva orga-
nisačního odboru. 4. Rozhovor o politicke
situaci zahájí p. ředitel Václav Karbus
předseda místní organisace.
Praha-VII. Mladá generace má dnes ve
středu o 732 hod. večer v restauraci p. J. Nováka
(Bělského 40) členskou schůzi, na níž pro-
mluví kol. JÚSt. J. Jirsák »O živnosten-
ském úvěru«. Pak věci organisační.
Ze správní rady vodárny
král. hlav. města Prahy a měst. obcí
Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů
a Žižkova.
Karlův
Nedvěd
Král
Karbus
J Novák
Bělský
J Jirsák
Nová město
Praha
Karlín
Smíchov
Žižkov
národní dům klubovna
33
article
(Úřadní zpráva.)
34
article
Vzhledem k různým, nesprávným a tendenčně
vedeným zprávám z posledních dnů o pražském
vodovodu jest konstatovati, že náklady na spo-
lečnou vodárnu činily o počátku (od r. 1900) do
konce roku 1911 dle předložených a řádně do-
zorčí radou společně vodárny schválených účtů
celkem 13,720.054 K 53 h, čilí příbližně tudíž 14
milionů korun, jak také v denních listech bylo
oproti nesprávným zprávám uvedeno.
Od roku 1912 pak až do dnešního dne dle
účtů právě účtárnou předložených vychází výdej
v roce 1912 . . . . . . . . . . 3,942.836 K 12h
a v roce 1913 do dnešního dne. 718.873 K 45h
Náklady tyto jsou skutečné a sestaveny dle
účtů výročních, jež schvaluje dozorčí rada spo-
lečné vodárny a v r. 1913 uvedeny dle peněžního
denníku.
Ve skutečnosti náklady ty pak json o něco
menší, protože z nich odpočítati sluší náklady na
částečnou regulaci Labe u Káraného, kterou spo-
lečná vodárna za fond vodocestný podnikla
které jí z fondu toho budou nahrazeny. Počítá-li
kde výdaje vzešlé na společnou vodárnu dle
rozpočtů výročních, číní tak buď z neznalosti
a nedbalé povrchnosti, nebo ze zlomyslné vůle, by
vykázal sumu 50,000.000 K a ji paličsky hodil na
střechu nové vodárny.
Celkový předběžný rozpočet ná-
kladů na společnou vodárnu, který schválil
dozorčí rada této vodárny dne 29. září 1906, činil
16,250.000 K. — V něm činí rozpočet nákladů na
vodárnu a vodovod dle stavebního projektu A.
35
article
Thiema K 12.786.860, ostatní náklady jsou v něm
rozpočteny na rozváděcí potrubí z rozdělovacího
vodojemu, vedení stavby, výkup pozemků a slu-
žebností, nákladovou dráhu, interkalární úroky
atd. —
Tento 16milionový rozpočet arci již jest a
bude ještě překročen, ale tím se nijak správní
rada společné vodárny netajila.
Překročení to způsobeno bylo okolnostmi, na
nichž nemá nijaké viny správní rada vodárny a
jež způsobeny byly proti její vůli a námaze.
Šestnáctimilionový rozpočet byl schválen v r.
1906, ale k účinné stavbě přikročíti mohla správní
rada teprve v r. 1910, pro překážky, které usku-
tečnění projektu, když vže již bylo připraveno,a
povolanými člnitelí schváleno, v nevčas a bez-
podstatně se čínily.
Zdržení to mělo v zapětí značné zdražení
projektovaného díla.
Tak na př. strojní zařízení vodárny dle roz-
počtěného nákladu vyžadovati mělo nákladu
2,500.000 K, na základě veřejného ofertního ří-
zení však zadáno (s oplocením, stavbou budov
závodních atd.) za 3.750.000 K. Tento větší náklad
ťaké povolila k návrhu správní rady dozorčí rada
dne 18. září 1909.
Zdražení stavebního materiálu (železa, uhlí,
dříví atd.) a mzdy od r. 1906 činí 20 až 30 proe,
a zdražení peněz nastalo od r. 1906 měrou ne-
tušenou.
Kdežto ještě v r. 1906 nabídnuta byla pro
společnou vodárnu půjčka na 4% úrok s připočí-
tacím kursem 98.75, kontrahována byla první zá-
půjčka u Zemské banky království Českého per
10,000.000 K na úrok 4%, ale při huren teliko 93.
druhá zápůjčka u téže banky per 4,032.003 K za
kurs toliko 9014. Opatření dulších peněz na stavbu
nové vodárny bylo ještě těžším, úrok stoupl a
na 8%% a i za tento vysoký úrok nemohla správní