ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 268ca460-8fca-11dd-8c15-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 35 celkem · entity: person 94, place 86, org 10, work 3
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
28. května 1913. číslo 144.
4 article
stav svobodného a neangažovaného stanoviska vlá- dy k celému elaborátu. Tím by při nejmenším na- stala ne nepatrná ztráta času. Prosí výbor, aby měl tento moment nyní na paměti a v některých podstatných bodech neusnesl se na změně a ne- způsobil situaci, která by snad zabránila provede- ní předlohy v době ne příliš krátké. Zachovává úplně závazek vlády, přistoupiti při všech dalších stadiích rokování na to, co bylo uloženo v elabo- ratu užšího výboru, vůči nynějšímu elaborátu. Na- proti tomu musí si vláda vyhraditi úplnou volnost pro případ, kdyby v některém podstatném bodě nastala modifikace. Rychlým projednáním této osnovy slouží se jen věci a zájmům osob, jichž se osnova týká. V nejširších kruzích interesentů pro- jevuje se již netrpělivost nad dalším rokováním usnášením se o osnově. Mělo by největší význam kdyby se rychlým pronikavým činem připravila látka v její definitivní úpravě, jež pak může býti sněmovnou úplně skoncována.
5 article
Posl. Kalina soudí, že většina má se vyslo- viti, připojuje-li se ke stanovisku vlády nebo roz hodla-li se podniknouti a provésti na předloze zlepšení. Posl. dr. Waber hodlá podati k § 48. do- datkový návrh, aby pro přiznání zvýšeného služ- ného byla započítána každá služební doba, ztrá- vená ve školské službě před tím, než zákon na- bude platnosti. Posl. Šmeral navrhuje, aby bylo rokováno prvních paragrafech, týkajících se chování a koa- ſičního práva učitelů a pak teprv aby se přikročilo k dalšímu projednávání předlohy. Nebezpečí pa- sivní resistence nelze u učitelů očekávati, poně- vadž se u nich jedná o kulturní obory. Seťrvá-l vláda přes to na příkrém znění příslušných para- grafů, budou sociální demokraté hlasovati prot služební pragmatice učitelů. Rozpravy zúčastnili se ještě posl. Erb. Glöckel, Kalina a ref. Kemetter. Výbor dohodl se za účelem urychlení roková- ní v tom smyslu, aby členové výboru označili pa- ragraly, k nímž si přejí podati pozměňovací ná- vrhy. Ref. Kemetter projevil souhlas s tímto postupem, načež rokování přerušeno, Příští schůze bude zejtra.
Posl Kalina doktor Waber Šmeral Seťrvá
6 article
Sociálně politický výbor pokračoval v roz- pravě o Hanuschově návrhu stran 10hodinné prá- ce v živnostenských podnicích. Promluvili poslanci Ofner. Palme, Schl fer. Goll, Elnspínner, Reger, Schois- wohl a Gostinč ar. Příští schůze bude zejtra dopoledne. Referenti Freisler a Seitz pronesou do- slovy, načež bude se hlasovati. Rozpočtový výbor pokračoval v rokování o účetní závěrce za rok 1909. Posl. Staněk žádal za vysvětlení o rozpočtu ministerstva zeměbrany, zejména o ustanovování civilních úřadníků, dále vysvětlení o fondu pro bytovou péči a stavbě silnie. Posl. Kotlář stěžoval sl. že poslanecká sněmovna nevyužitkuje rozpočtového práva, a pod- poroval požadavek, vyslovený několikrát posl Steinwenderem, aby státní rozpočty a účetní zá- věrky byly projednávány častěji a důkladněji poukazuje na poznámky Šteinwenderovy dovozo- val, že jeho strana, dokud v zemakém rozpočtu v Čechách nebudou zjed- nány normální poměry, nemá žádného nadmírného zájmu na zjednání zdra- vější situace na říšské radě. Důkaz, že trvalé nepřátelské stanovisko vůči Čechům není již možné, bude již podán. Řečníkova strana jest událostmi poslední doby nucena upustit od dosa- vadních ohledů a zaujmouti rozhodně opos iční stanovisko. Vůči posl. Friedmannovi prohlásil, že jeho strana vystoupí proti všem škrtům v roz- počtu ministerstva orby. Když ještě promluvili posl. Diamanda dr. Kolischer, byla povřechná rozprava skončena. V zejtřejší schůzi přikročí se k zevrubn rozpravě, jež k návrhu zpravodaje Steinwendera bude se konati ve čtyřech skupin ách.
Hanuschův Ofner Palme Schl fer Goll Elnspínner Reger Schois Freisler Seitz Posl Staněk Čecho Friedmann doktor Kolischer Čechy Gostinč ar Steinwender
7 article
Justiční výbor
8 article
pokračoval dnes v projednávání otázky připuštění advokátů k živnostenským soudům. Posl. Seitz prohlašuje, že sociální demokraté jsou rozhodnými odpůrci připuštění advokátů k živnostenským soudům, přece však jest možno r- kovati o návrhu, aby advokáti byli připuštěni v zá- ležítostech, jichž finanční moment převyšuje 1000 korun. Vládní zástupce odborový přednosta dr. ryt Schauer prohlašuje, že zastupování stran advokáty před živnostenskými sou- dy není naprosto nutno, protože v těchto záležito- stech jedná se méně o právnickou učenost, nýbrž jde o zasvěcení do sociálních poměrů. Dle jednot- ného úsudku živnostenských soudů a přísedících živnostenských soudů vzniká při advokátní inter- venci obava, že by řízení ztratilo svoji největší vý- hodu, totiž rychlost. Proti prvému usnesení sněmov- ny na připuštění advokátů objevilo se bouřlivé hnutí ve všech kruzích, jež u žívnostenských soudů hledají spravedlnost, a toto hnutí projevilo se peti- cemi, jichž bylo na tucty zasláno. Ministerstvo spravedlnosti jednalo pak s ministerstvem obchodu a na základě tohoto jednání jest nucen žádati vý- bor, když již nechce vyřízení této otázky vůbee vyhraditi reformě zákona o živnostenských sou- dech, aby schválil připuštění advoká- tů k zastupování před živnostenský- mi soudy pouze v záležitostech přes 1000 K. Na to bylo rokování přerušeno.
Posl Seitz doktor Schauer
9 article
Užší sociálně-politický výbor pro novelováni zákona o pensijním pojištění soukromých úřadní- ků konal dnes schůzi. Předseda dr. Licht vytkl nutnost, aby novelování bylo konečně provedeno. profože novela musí nabýti platnosti dnem 1. led- na 1914, nemá-li ujiti pojištěncům výhoda zkráce- ní hraniční doby na pět let (nyní desel lel). Také jinak poskytována jsou mimořádné ulehčení a zlepšení. Proto se doporučuje, aby rokování užšího výboru bylo skončeno a dán byl výboru podnět, aby pokud možno rychle pro- jednal tuto záležitost. Návrhy, jež řečník vypra- coval, mohly by pak býti předloženy jako materiál. Po krátké debatě byl pak jednomyslně přijat tento návrh posl. dra. Frelslera: »Užší výbor sociálně-politický pro projednání novely zákona o pensijním pojištění prohlašuje na základě ze- vrubných rokování, jež tímto končí, že pokládá návrhy předsedy dra. Lichta, vybudované ne podstatě judikatury správního soudu, za vhodný podklad k rokování výboru. Předsedovi se ukládá aby v tomto smyslu vypracovaný referát výbore předložil. Dále usnesl se užší výbor vysloviti předse- dovi dru. Lichtovi největší díky za jeho mimo- řádně namáhavé cenné a důkladné předběžno práce. Tím byly porady užšího výbore skončeny.
doktor Licht
10 article
Tiskový výbor konal po schůzi sněmovní schůzi za předsednictví posl. Düricha, aby pokra- čoval v jednání o reformě tiskového zá- kona. Výbor velkou většinou snaží se projednaí reformu tiskovou beze všech změn proti před- loze, která byla na základě Körbrovy předlohy projednána ve shodě s velkou většinou výboru Účel tohoto postupu je, že má býti odejmuta mi- nistru Hochenburgovi možnost, aby našel důvody a překážky k sankci tiskové reformy. Taktika osvědčila se bezprostředně. Posl. Hummer z něm.nacionálního svazu počal četnými řečmi a pozměňovacími návrhy pro- tahovat debatu. Z tě příčiny usnesl se vý- or provést debatu o I. oddilu najednou. Všechny po- změňovaci návrhy posl. Hummera byly zamílnuty a hlasoval pro ně pouze navrhovatel. Takovým způsobem ohromná většina výboru postavila se proti min. Hochenburgrovi. Výbor přijal dnes §§ 1.--6. předlohy.
Dürich Posl Hummer
11 title
Politický přehled.
12 title
Země české.
13 article Sensační názor c. k. soudce o škole.
Sensační názor c. k. soudce o škole. Redaktor sociálně-demokratického listu „Freiheit“ v Teplicích ostře posoudil jednání učitele německé školy v Trnovanech Augu- stina, který v tamějším obecním zastupitel- stvu, když povolen byl lékařský školní dozor na německé škole, vystoupil velmi nenávistně proti návrhu člena ob. zastupitelstva dra. Steinera, aby se lékařského dozoru dostalo také tamější české škole. Ačkoli list nena- psal víc, než že se učitel Augustin ukázal „v nejkrásnějším světle“, žaloval Augustin pro urážku na cti a byl odpovědný redakton „Freiheitu“ odsouzen u okresního soudu Teplicích. Pamětihodno jest odůvodněn rozsudku, který uznává, že se učitel Au- gustin podle vlastního doznání a výpověd svědků postavil proti dobrodiní školního lé- kaře pro českou školu, že dále nutno zdůraz- nití, že zřízení školních lékařů jest velmi pro- spěšné zdraví a že ten, kdo se prot takovému zařízení vyslovuje, jed- návlastně proti humanitě a že uči- tel, který je potírá, nejedná ani moudře, aní taktně. Ale naproti tomu — tak pokračuje rozsudek — dlužno konstatovatí, že škola v Rakousku není jenom ústavem kulturním, nýbrž i prostředkem moci v politickém boji. Nepochybno jest, že národové v Rakousku na školu tak pohlížejí, že školské spolky všeobecně poklá- dány jsou za politické spolky, ač jimi podle stanov nejsou a že nejvíce podporou jich pro- jevuje se národní obětavost. A proto jest če- ská škola v Trnovanech pro německou ná- rodní državu nebezpečím a není možno o
Freiheit Steiner Augustin Teplice Trnovany Aug Rakousko Trnovany
14 article
národního protivníka očekávati, že nepřátel- skému bojovnému ústavu bude opatřovat da- ry ještě nad obnosy, než jaké káže zákonitá povinnost. A proto jest kritika „Freiheitu“o jednání učitele Augustina neoprávněná a urá- Potud důvody rozsudku. Jestliže jest tedy správno a bezvadno v zájmu německé državy olupovat českou školu o lékařské přispění jehož se německé škole dostává, není zajisté daleko od toho logika, která by přiznala něm žháři, jenž zapálil českou školu, polehčujíc okolnost, poněvadž škola ta jest ohrožením německé državy, kterou každému poctivému Němci jest dlužno hájiti. Po takovém roz- sudku nastává německému lékaří v Trnova- nech vlastně povinnost, aby odepřel vůbee pomoc lékařskou českému dítěti, které na- vštěvuje tamní českou školu, chce-li zachovat pověst obránce německé državy v Trnova- nech, jejímž velikým prospěchem jest co nej- větší úmrtnost na české škole. Jaké to nádherné pohledy do niter ně- meckých soudců v Čechách nám přináší té- měř každý den! Tenhle trnovanský by za- sloužil, aby byl na říšské radě předlože správci rakouské justice s příslušnou kritikou čistě lidské kvalifikace německých soudců nehledě ani ku právnímu názoru, který pro- hlašuje školu za prostředek národnostně po litického boje, hodný potírání všemi pro žlivá.“
Augustin Němec Trnov Čechy
15 article
středky. Osmímilionová půjčka království Českého. Krajinský tisk německý dostal z osmi- milionové spořitelní půjčky notnou rýmu, jak zní příslušný německý výraz a počíná si a výstředně radikálně ve svých sloupcích. Zají- mavo jest, že ani největší křikloun mezi šrift- lajtry nepochybuje o tom, že k půjčce došlo z souhlasem vlády a proto dostává i vláda z t- síce láter německých svůj díl. „Nordběhm. Tagblati“ ujišťuje, že Češí mají k této „nezá- konné půjčce“ více než mlčelivé svolení vlády. neboť kdyby vláda nesouhlasila, musela by prý ihned zakročit svým vetem. Vědí-li to tedy Němci, a je jisto, že půjčka uzavřena mezi král. Českým, zastoupeným jeho jedině dnes oprávněným ústavním representantem, a Měst- skou spořitelnou za obzvláště pečlivých jistot — jsou tedy Němci zbavení své nejzávážnější výtky proti půjčce a přece se chytají trámu. „Brüxer Ztg.“ opakuje zase jednou výkřik německého srdce po vládním komisaří anebo vládní komisi a kochá se legendou o dvou bezprostředně nastávajících císařských paten- tech. Ztroskotání zemských financí jest prý jisto, jen budou-li němečtí poslanci vážně chtíti a dřív či později bude prý vládní ko- misař slaviti svůj vjezd do Prahy. List však naprosto nedůvěřuje německým poslancům. že zmaří finanční plán a zapřísáhá je, aby proti němu vystoupili nezlomným „ne!“, sic jinak prý stane se německá obstrukce fraškou.
Češit Němec Praha Brüxer Ztg
16 article
Spiknutí protí starostoví libereckému dru. Bayeroví. V těchto dnech rozhoduje se v Liberci obec ními volbami, dnem 29. t. m. končícími, o dalš purkmistrovské byti či nebytí dra. Frant. Bayera stojícího v čele obecní správy a magistrátu libe- reckého již déle dvaceti roků. Letos postupuje radikální oposice proti sjednocenému táboru ně- meckonacionálního a německého vereinu ob- zvláště prudce jměnem svobodných německých voličů a žádá hlavu nejen starostovu, ale i měst- ského radního Folgenbauera. Dru. Bayerovi vy- týkají radikálové klerikalismus, poněvadž za jeho vlády zavedeny byly do města voršilky a rozšířen hřbitov a do chorobince povolány milo srdné sestry a uvádějí proti němu i tak staré hříchy — jako jeho uklidňující provolání k obyvatelstvu ze dnů Badenových, že dal zakrýti nápis »Bismarck- platz« při zahájení výstavy a jiné věci. V Liberei musily by se však poměry v opak zvrátiti, aby se radikálům podařilo pod ním podtrhnouti křeslo První volební rorejsí v Čechách Schönererovci chystají se již ku příštím zem- ským volbám v Čechách a v přípravách svých postoupili tak daleko, že ze sedmnácti kandidatur k nimž se troufají, usneseny jsou již kandidatury určené pro západočeské volební okresy. Na míste chebského všeněmeckého zem. posl. dra. Bernar- dina bude kandidován obskurní muž, vinárník Künzel z Chebu, proti poslanci venkovských obet za Cheb a Aš Mayerovi postaven bude eyang farář Fischer z Chebu, v městském vol. okresu ašském říšský posl. dr. Jäger proti dosavadnímu posl. šl. Stranskému. Také dr. Frengl obdrží všeně- meckého prolikandidáta.
František Bayer Folgenbauer Badenův Bismarck Künzel Mayer Fischer doktor Jäger Frengl Liberec Čechy Cheb Aš
17 title
Rakousko-Uhersko.
RakouskoUhersko
18 article Volební ruch v Haličí.
Volební ruch v Haličí. Významná zpráva došla dnes ze Lvova. Ryt. Korytowski, odpovídaje jako nový haličský místodržitel na pozdrav politického úřadnictva, pravil mimo jiné, že zvláštním oběžníkem nařídil již všem okresním hejtma- nům haličským, aby se při nastávajících sně- movních volbách drželi přesně zákona a zůstali ve všech směrech nestrannými. S jiné strany došla zpráva. že odvolal nařízení, které ve věcech voleb- ních vydal ještě jeho předchůdce dr. Bo- brzyňski. Přísné nestrannosti při volbách přejí si od politických úřadů především Malo- rusové z obou táborů a polští lidovci, ale také oposiční strany polské — Všepolácí, centrovei a Podoláci. Těmto přáním ryt. Koryto w- ski při nastoupení svého úřadu vyhovuje čímž si aspoň pro začátek zabezpečuje přízei těchto stran. Z volebního ruchu zasluhuje zmínky před- volební schůze strany národně-d emo- kratické (všepolské), konaná dne 25. t. m v Řešovč. Řečníci, předseda Pawlik o w ski, býv. ministr Glabiňski, Cieňsk a j. libovali si, že polský episkopát postavil se na stranu odpůrců volební reformy a ze schůze poslán biskupům holdovací telegram V příjaté resoluci vyslovuje se přání, aby nový sněm přijal takovou volební reformu, která by posílila postavení polského národa v Haliči tedy ustálila dosavadní polsko-šlechtickou nadvládu v zemi.
Ryt Korytowski Bo Podolák Pawlik Glabiňski Cieňsk Halič Lvov
19 article
Téhož dne byla ve Lvově předvolební schůze konservativní strany podolské neb autonomistické. V této schůzi dr. Starzyň- ski ostře útočil na krakovské stančíky a pro- hlásil, že krakovšti konservativci nikdy již ne- spatří po svém boku podolských autonomistů. jestliže nepřeruší všech styků se Stapiň- ským a stranou lidovou. Vliv dra. Le a a Stapiňského v Kole polském musí prý býti zlomen, zvláště ve Vídni, kde oba tito poslanci líčí Podoláky jako obyčejné buřiče. V novém sněmě smí býti schválena jen taková volební reforma, která zajistí polské menšiny ve východní Haličí, t. j. zajistí podolské šlechtě mandáty ve východohaličských venkovských okresech. Péče podolské šlechty o „polské men- šiny ve vých. Haliči“ je pochopítelna, uváží-l se, že dle starého volebního řádu bylo na sněmě 74 poslanců venkovských okresů, nichž připadalo na západ. Halič 27, na východ- ní Halič 47. Z okresů západohaličských bylo posledně zvoleno 18 lidovců, 2 demokraté, t centrovec a 6 konservativců; z okresů výcho- dohaličských bylo zvoleno 21 Malorusů, 26 Poláků a z těchto byli 3 lidovci, 1 centrovec. I demokrat, 1 Všepolák a 20 podolských šlechticů. Poněvadž kurie velkostatkářská volí dle starého volebního řádu 44 poslance. měli konservativci více než třetinu mandátů z venkovských obcí, Podolácí pak dobrou po- lovínu.
Starzyně Podolák Péč Polák Stapiň Vídeň Halič Všepolák
20 title
Za hranicemi.
21 article Různosti mezi Srby a Bulhary.
Různosti mezi Srby a Bulhary. České noviny se neubránily trapné skutečnosti a naposled neblahý spor srbsko-bulharský pronikl i do jejich sloupců. Když už je tak, české noviny jsou povinny informovati, oč se spor vede, jaké jsou jeho zbraně a cíle. Do Petrohradu přibyl bývalý srbský ministr Genčič, aby ruskou veřejnost poučil o srbském stanovisku. O bulharském velkého poučování ne- třeba, neboť je velmi prosté, neústupně trvajíc na tom, sby Srbové do písmeny splnily smlouvu bez ohledu na to, že by jím to způsobilo takovou škodu hmotnou, politickou I morálnou, že by v tom byl nepochybný počátek konce jejich státu a nové po- roby jejich národa, ovšem ne již od Turků. Srbové naproti tomu žádají revisi' smlouvy. K srbskému stanovisku přichyluje se i velmocenská diplomacie na londýnské konferenci. Pro revisi jest i třetí spol jenec, Řecko. Černá Hora, čtvrtý spojenec, není přímo interesována, neboť sporem srbsko-bulhar- ským otázka její budoucí hranice prozatím není dotčena. Vznese-li se tento spor na třetí osobu. aby jej rozhodla, soudce, dávající přednost svému pohodlí, zajisté se prohlásí pro přesné splnění smlouvy ale soudce, kterému je smysl pro spra- vedlnost nad pohodlí, nepochopí, jak ve sporu dvou jedna strana může žádati, aby druhá vůbec nebyla slyšena, nýbrž bez slyšení odsouzena. „Není žád- ného sporu mezi námi a Srby,“ psal tyto dní jeden sofijský list; „my se nepřeme, jen ukazujeme pod- pis Srbska na smlouvě a žádáme, aby nám Srbsko smlouvu dodrželo, jinak se dopustí věrolomství.
Srba Bulhar Turek Petrohrad Řecko Černá Hora
22 article
Když dožlo do toho, Srbové ovšem musejí s starati, aby za hranicemi vyložili, proč žádají revisi od nestranných soudců. Za to nezasluhují, aby jim spíláno bylo věrolomců. Věrolomství by se byli do- pustili, kdyby se za války byli spojili s nepřítelem proti spojenci. Ale když nepřítele věrně dle smlouvy potřeli, není pro ně titul věrolomců na místě a není jim divu, hledají-li soudce mimo Bul- hary, aby při jejich rozebrali. Bulhaři se i tomu zpředu protiví a nechtějí dopustit, aby někdo třetl mezi nimi a Srby soudil; avšak právě tím, že se zuby, nehty brání i proti pouhému slovu revise. vzbudíli pochybnosti, že by jejich příkrost byla povýšena nad každého soudce. Jak jsme pravili: bulharské stanovisko je velmi prosté a nepotřebuje žádného vysvětlení. Srbské naproti tomu je složité a potřebuje, aby bylo odů- vodněno a podepřeno. S těmi důvody seznámíme čtenáře podle zmíněného srbského státnika. Počátek sporu vyšel od bulharských novin, jek zahájily protisrbskou agitaci ještě když srbská voj- ska v řadě s bulharskými dobývala Odrinu a srbská rychlopalná dělostřelba připravovala hlavní útok na odrinskou pevnost. Těm, kdo jsou pro přesné splnění smlouvy. musí být připamatováno, že smlouva spoje- necká mezi Srbskem a Bulharskem má i své organícké doplnění, jímž jest dohoda vojenská. Dohoda vojenská rozdělila men spojence povinnosti, od jichž splnění nebylo úchyl- ky. Ona počítala se všemi možnostmi, které by na- dejítí mohly nejen z jihu, nýbrž i ze západu a se- veru. Jí utvrzeno, že Bulharsko musí v případě války s Tureckem postaviti na makedonské bojiště jakožto nejdůležitější v ohledu zeměplsném i strategickém, armádu 100.000 mužů, tutéž povin- nost mělo Srbskoj obě armády měly operovati spo- lečně.
Srba Bulhar Srbsko Bulharsko Turecko
23 article
Srbsko podle určení smlouvy a dohody chy- stalo se mobilisovati 150.000 mužů a Bulharsko 300.000 mužů, z nichž, jak uvedeno, 100.000 mělo býti psláno na bojiště makedonské. Tato různost číslic vyplývala z toho, že Bulharsko sam se pokládalo za mnohhem sllnějlí připravenější, než Srbako. Ale ně- kolik dni před mobilísací Bulharsko odřeklo a oznámilo, že oněch 100.000 mužů do Makedonie poslati nemůže, poněvadž jeho hlavní štáb nabyl jiného názoru o důležitosti obou bojišt makedonského a thrackého; dříve měl za důleži- tější prvé, nyní druhé. Hlavní štáb srhský nesou- hlasil s tímto novým míněním a odpověděl hlav- nímu štábu bulharskému, že ode dne podepsán spojenecké smlouvy a vojenské dohody nezměnily se ani zeměpisné, ani strategické podminky, a není tedy, proč měniti společné disposice. Kdo ted první od smlouvy ustoupil, bylo Bul- harskoj přes to Srbsko vedlo válku dle smlou- vy. Zde je počátek pozdějšího sporu, zde začíná bulharská jednostrannost. Srbové, vě- douce, že by se válka zkazila, kdyby tato sku- tečnost pronikla do veřejnosti, zatajili ji a prová- děli svůj úkol, jako kdyby se nic nebylo stalo. No- vý názor hlavního Rábu bulharského dal by se ospravedlniti, kdyby na thráckém bojišti byla sou- středěna turecká síla, a jakou nepočítáno. Aleo koncentraci tureckých vojsk v Thrakii nemohlo tehdy být ještě ani řeči.
Srba Alea Srbsko Bulharsko Makedonie
24 article
Již mobilisace ukázala, že Srbsko je silnějš a připravenější, než se předpokládalo. Ono ber obtíží místo 150.000 zmobilisovalo 350.000 mužů a nad lo mělo ještě 75.000 mužů vojská náhradního. Po kumanovské bitvě Bulhaří žádali od Srbů pomoci a Srbsko beze vžeho poslalo k Odrinu 50.000 mužů, neohlížejíc se na to, že mu Rakousko- Uhersko nebezpečně hrozilo. I ta možnost, že Srb- sko bude přepadeno svým západním sousedem, byla ve smlouvě předvidána a Bulharsko mělo v tom případě poslati Srbsku na pomoc 150.000 mužů. Ejhle, jak se úlohy změnily! „Slabě“ a „nepřipra- vené“ Srbako nedbá vlastního nebezpečí, nežádá od Bulharska přesného splnění smlouvy, neodvádí mu mocí spojenecké smlouvy z Thrakie 150.00 mužů, nýbri samo mu posílá na pomo 50.000 mužůl Srbsko v tak osudném okamžiku zapomíná sebe, obranu své hraníce proti Rakousko-Uhersku zůstavuje starcům a výrostkům, a spěchá k Odrinu na pomoc bratřím! (Bulhaři nyní velikost této srb- ské oběti a počet srbské pomoci zmenšují. Ale nie platnol Pod Odrinem byly dvě srbské divise: 1. ti- mocká a 2. dunajská: 50.000 mužů.] Se srbskou po- mocí Bulhaři dobyli Odrinu a mohli posunouti svou sílu k Čataldži.
Srba Srb Bulhar Odrin Srbsko Uhersko Bulharsko Rakousko
25 article
Po výpravě armády gen. Stepanoviče k Odrinu Srbsko se octlo ve velmi choulostivém položení Albanci se bouřili v týle armády gen. Jankovičea Živkoviče a vyvinula se z toho silná partisánská vojna. Následkem toho Srbsko, posl avě Bulharům na pomoc 50.000 mužů, byl nucenomobilisovatileště 100.000 mužů takže mělo v poli dohromady 410.000 mužů, kdežto dle smlouvy bylo povinno postaviti pouze 150.000 mužů. A za to všecko by Bulhaři odpírali Srbům pouhé zásadné právo na revisi smlouvy? Velikými událostmi, jako byla vítězná válka balkánských spojenců, musejí zúčastněné národy také mravně růst, a to by se nemohlo říci o Bulharech, kdyby Srby tak tvrdě odbývalil Rusko a balkánští spojenci. Spor srbsko-bulharský přiostřuje se tak, že hrozí každou chvíli »válečným koniliktem«. »No- voje Vremja« velmi důrazně volá ruskou vládu, aby zakročila mezi oběma státy ve prospěch míru. »Dnes není pro nikoho tajemstvím — píše — že smlouva srbsko-bulharská byla známa Rusku před válkou. Právo rozhodčího soudu Ruska, vymíněné 4. bodem smlouvy, nevyplynulo náhodou, ale mohlo býti do smlouvy přijato jen s vědomím Ruska. Tudiž smlouva tato zavazuje vlastně tři strany, nejen Srby a Bulhary, leč i Rusko, bez jehož souhlasu nelze smlouvu zrušit. Víme, že rozhodčí soud klade velkou zodpovědnost na Ru- sko, ale nelze odkládat, v zájmu Evropy a Slo- vanstva Rusko je povinno říci své slovo.«
Stepanovič Jankoviče Živkovič Bulhar Srba Odrin Srbsko Srbsko Rusko Evropa
26 article
Řecko a spojencí.
Řecko
27 article
»Novoje Vremja« v úvodním článku obírá se poměrem Italie k Řecku a lituje, že Řecko místo co by se obrátilo vší silou k uhájení svých práv na řecké národnostní území v Epiru, sbírá svoje síly proti spojeneckému Bulharsku a ziskalov tomto boji dokonce pomoc Srbska. »My jsme svá- záni s Řeky historickými vzpomínkami, pouty příbuzenství, vzdělanosti a náboženstvím — píše »N. Vr.«. — Tím bolestněji cití Rusko chyby, do kterých upadá řecká diplomacie pod vlivem krátkozrakých výpočtů a šovinistických sugescí.- Řecko nedbá na to, že ltalie na třech stranách ohrožuje jeho zájmy: v Albanii, kde, chce posu- novat řecké hranice na jih daleko za národo- písné pomezí řecké u ostrova Korlu, kde žádá. aby průliv nedostal do rukou řeckých, a v Egej- ském moři, kde chce podržet si řadu důležitých ostrovů, obydlených Řeky. Ale Řekové obracej se proti Bulharsku a žádají taková území v Ma- kedouii a Thrácii, která po právu patří Bul- harům- Athonská klášťerní republika.
Řek Řecko Epirus Bulharsko Srbsko Rusko Albánie Korla Egej Ma klášťerní republika Novoj Vremja
28 article
Svatá hora Athonská nehraje sice v meziná- rodních zprávách pobuřující úlohy, ale ani tan není klidu. Dosud celý poloostrov a Athonskou horou a četnými kláštery na ní patřil pod vládu cařihradskou, třeba že v samých klášterech za- chovali si poměrně značnou samostalnost od poli- tické vrchnosti. Otázka je, co bude s Athonskou horou po válce. Komu připadne? Rusko navrhuje aby Athonská hora nepřípadla Řecku, ale aby byla neutralisována pod ochranou šesti pravoslav- ných států: Ruska, Řecka, Rumunska, Srbska Bulharska a Černé Hory. Řecko zprvu nechtělo s tímto návrhem souhlasit, proti němu byly zvláště řecké kláštery a cařihradský patriarcha, poně- vadž z Athonské hory mají značný zisk, ale po- zději Venizelos jménem athénské vlády projevil souhlas s neutralisováním Athonské hory a patri- archa cařihradský, jak sděluje v hovoru se spolu- pracovníkem »Nového Vremene« zástupce ru- ského zahraničního úřadu Mausurov, také je ochoten podrobit se mezinárodnímu usnesení. Mausurov zmiňuje se též o náboženském sporu, týkajícím se svatosti jména Ježíšova, o němž jsme již psali. Tyto spory zuří prý nyní na Athonské hoře v plné síle. Lidé chodili za tamějšího pobytu Mausurova jako v mlhách, vedouce ustavičné spory o jménu božím. Prvotní podnět ke sporu nevyšel od hieromonacha Antonia Bulatoviče, leč od prostých starců. Ruský synod pošle prý na Athonskou horu arcibiskupa Nikona, aby tam pů- sobil mezi mnichy proti imeslavskému názoru, který odsoudil i cařihradský patriarcha. Ale bude třeba jednat velmi opatrně a bez násilí, poněvadi mysli mnichů jsou příliš pobouřeny tím sporem, v němž mohou se dovolávat i autority Jana Kron- štadtského.
Athonská Venizelos Mausurov Ježíšův Antonius Bulatovič Nikon Kron Athonska hora Rusko Řecko Rumunsko Srbsko Bulharsko Černá Hora Athonský hora Athonska hora Athonský hoře
29 article Samospráva vnítřního Mongolska.
Samospráva vnítřního Mongolska. Knižata vnitřního Mongolska protestují proti tomu, aby vnitřní Mongolsko bylo postaveno jen v právech čínské provincie. Žádají, aby vnitřnímu Mongolsku dostalo se svobody ve vnitřní správě, také aby mělo právo držet si svoje vojsko a ome- zit čínskou kolonisaci. Jinak knížata ubezpečují čínskou republiku svou věrností. Spor mezí Německem a španělskem. V Madridě konala se v sobotu konference mez ministrem zahraničních záležitostí Navarrem Ra- verterem a velevyslanci francouzským a angli- ckým o vystupovází Německa v záležitosti dolů n Rifu, v níž zaujímají všechny tři mocností stejné stanovisko. Španělská vláda dostala v této věci velmi energickou notu německé vlády. Před třemí mě- síci prohlásil státní podsekretář zahraničních zále- žitostí Zimmermann v říšském sněmu, že Nlěmecko nedovolí vývoz rud z Rlíu, pokud nebude stanoven horní řád. Po tomto prohlášení zaslala německá vláda Španělsku notu, jíž Německo vyslovovalo své veto proti veškerému vyvážení rud a vyzý- valo Španělsko k revisi podepsaného řádu, který prý byl Francií a Španělskem změněn, aniž Ně- mecko bylo dotázáno. V politických kruzích se poukazuje na to, že toto vystoupení Německa je současné s cestou špa- nělského krále do Paříže. Stoupenci dohody s troj- spolkem ve Španělsku odsuzují proto politiku sbli- žování s Francií, dovevujíce, že Německo bude vyvolávati časté konflikty na severu Marokka, kd jeho příslušníci mají značné zájmy na vykořistění Všechny důlní práce na Rifu byly zatím zasta- veny a zahájeno diplomatické jednání s Angli a Francií.
Zimmermann Mongolsko Německo Madrid Španělsko Francie Paříž Maroko Angl Navarro Ra
30 article
dolů. Anglie, Italíe a Řecko. Anglické veřejné mínění počíná důrazně vy- stupovati proti italským nárokům, pokud jde o řecké hranice Epiru a ostrovy v Egejském moři „Pall Mall Gazette“ o tom píšet Je čas, aby veřejné mínění anglické si uvědo- milo skutečný význam ofázky, která má životní důležitost nejen pro Řecko, nýbrž i pro celkové naše zájmy ve Středozemním moři a budoucnost našeho spojení s Dardanelami, Edyptem a Asií. Je v paměti, že Asquith prohlásil, že Velká Britanie by nestrpěla, aby spojenci byli zbaveni ovoce svých vítězství. Leč záležitost Škadru, při níž An- glie na neštěstí svolila zúčastniti se zastrašovacích opatření proti Černé Hoře, vrhla lehký stín na obraz, načrtnutý při té příležitosti ministerským předsedou. Nyní Rtalie ohrožuje zásadu, vyloženou Asquithem. Jednajíc otevřeně ve svém vlastním zájmu a bez nejmenšího morálního ospravedlnění, snaží se tato země nejen zbaviti Řeky území, která jim náležejí právem výboje, rasy i jazyka, nýbrž chce pominouti nebo odstrčiti stranou zájmy Fran- cie a Velké Britanie jako velmocí středomořských. Dále se anglický list zabývá ostrovy. Řecko, praví, mělo by míti všechny ostrovy Egejského moře. Italie udržuje ještě posádky na Rodu a na různých místech Archipelu, jichž se zmocnila po dobrodružství tripolském a před válkou balkán skou. Všechny důvody pro spojení Kréty s Řeckem ospravedlňují také nároky řeckého národa na ostatní ostrovy. Nebudou-li vráceny mateřské vla- sti, stanou se nutně tím, čím byla Kréta, toti ohnisky jitření a chronickým ohrožením míru.
Asquith Řek Fran Anglie Řecko Epirus Dardanely Edypt Asie Velká Británie egejský moře Rhódos Kréta Mall Gazette
31 article
Italie jevi nezastřenou touhu dostati později lodní basi v Egejském moři a zároveň zmenšiti stůj co stůj, všemi umělými a násilnými prostředky při- rozené námořní výhody a lodní rozvoj nového Řecka. „Pall Mall Gazette“ vytýká Italii také, že chee odejmouti Řecku pruh epirského pobřeží, který je nesporně řecký a na konec dovozuje, že nelze při- pustiti, že by Anglie a trojdohoda mohly podporo- vati italské projekty proti Řecku, nebo je i jen strpěti. Naprotí tomu z Paříže docházejí zprávy, že prý se prostřednictvím Francie a Německa poda- řilo dosáhnouti již dohody mezi Řeckem a Rtzlií. Řecko spokojí prý se pobřežní hranicí, nejdoucí z Flelii, a zaváže se nezakládati opevnění podél prů- livu u Koriu. Za to činí Řecko nárok na rozšíření hranic v severním Epiru, jež mu Italie posud upí- rala, a na podporu Italie při konečné úpravě otáre ky egejských ostrovů. Dle soukromých zpráv z Cařihradu oznámi prý Porta v nejbližší době diplomatickou cestou vel- mocem ujednání, které právě učinila s Anglií, že ostrov Cypr. obsazený Angličany od r. 1878, stává se ve vší formě anglickou osadou.
Angličan egejský moře Řecko Anglie Paříž Francie Německo Epirus Cařihrad Cypr Mall Gazette
32 article Ze strany.
Ze strany. Místní organisace nár. strany svobodomyslné pro hoř. Nové město (u Karlova] koná tuto středu 28. května v host. »u Nedvědů« pravi- delnou svoji schůzi důvěrnickou, na níž projedná- vána bude celá řada velmi důležitých záležitostí organisačních. Vzhledem k tomu žádáme zdvořile, by se pp. důvěrníci sešli tentokrát, pokud možno, počtem nejplnějším. Místní organisace nár. strany svobodomyslné na Král. Vinohradech koná ve čtvrtek 29. t. m. o 1/28. hod. večer v Národním domě klubovna č. 3. schůzi důvěrnického sboru. Program: 1. Zpráva jednatele. 2. Zpráva pokladníka. 3. Zpráva orga- nisačního odboru. 4. Rozhovor o politicke situaci zahájí p. ředitel Václav Karbus předseda místní organisace. Praha-VII. Mladá generace má dnes ve středu o 732 hod. večer v restauraci p. J. Nováka (Bělského 40) členskou schůzi, na níž pro- mluví kol. JÚSt. J. Jirsák »O živnosten- ském úvěru«. Pak věci organisační. Ze správní rady vodárny král. hlav. města Prahy a měst. obcí Karlína, Smíchova, Král. Vinohradů a Žižkova.
Karlův Nedvěd Král Karbus J Novák Bělský J Jirsák Nová město Praha Karlín Smíchov Žižkov národní dům klubovna
33 article
(Úřadní zpráva.)
34 article
Vzhledem k různým, nesprávným a tendenčně vedeným zprávám z posledních dnů o pražském vodovodu jest konstatovati, že náklady na spo- lečnou vodárnu činily o počátku (od r. 1900) do konce roku 1911 dle předložených a řádně do- zorčí radou společně vodárny schválených účtů celkem 13,720.054 K 53 h, čilí příbližně tudíž 14 milionů korun, jak také v denních listech bylo oproti nesprávným zprávám uvedeno. Od roku 1912 pak až do dnešního dne dle účtů právě účtárnou předložených vychází výdej v roce 1912 . . . . . . . . . . 3,942.836 K 12h a v roce 1913 do dnešního dne. 718.873 K 45h Náklady tyto jsou skutečné a sestaveny dle účtů výročních, jež schvaluje dozorčí rada spo- lečné vodárny a v r. 1913 uvedeny dle peněžního denníku. Ve skutečnosti náklady ty pak json o něco menší, protože z nich odpočítati sluší náklady na částečnou regulaci Labe u Káraného, kterou spo- lečná vodárna za fond vodocestný podnikla které jí z fondu toho budou nahrazeny. Počítá-li kde výdaje vzešlé na společnou vodárnu dle rozpočtů výročních, číní tak buď z neznalosti a nedbalé povrchnosti, nebo ze zlomyslné vůle, by vykázal sumu 50,000.000 K a ji paličsky hodil na střechu nové vodárny. Celkový předběžný rozpočet ná- kladů na společnou vodárnu, který schválil dozorčí rada této vodárny dne 29. září 1906, činil 16,250.000 K. — V něm činí rozpočet nákladů na vodárnu a vodovod dle stavebního projektu A.
35 article
Thiema K 12.786.860, ostatní náklady jsou v něm rozpočteny na rozváděcí potrubí z rozdělovacího vodojemu, vedení stavby, výkup pozemků a slu- žebností, nákladovou dráhu, interkalární úroky atd. — Tento 16milionový rozpočet arci již jest a bude ještě překročen, ale tím se nijak správní rada společné vodárny netajila. Překročení to způsobeno bylo okolnostmi, na nichž nemá nijaké viny správní rada vodárny a jež způsobeny byly proti její vůli a námaze. Šestnáctimilionový rozpočet byl schválen v r. 1906, ale k účinné stavbě přikročíti mohla správní rada teprve v r. 1910, pro překážky, které usku- tečnění projektu, když vže již bylo připraveno,a povolanými člnitelí schváleno, v nevčas a bez- podstatně se čínily. Zdržení to mělo v zapětí značné zdražení projektovaného díla. Tak na př. strojní zařízení vodárny dle roz- počtěného nákladu vyžadovati mělo nákladu 2,500.000 K, na základě veřejného ofertního ří- zení však zadáno (s oplocením, stavbou budov závodních atd.) za 3.750.000 K. Tento větší náklad ťaké povolila k návrhu správní rady dozorčí rada dne 18. září 1909. Zdražení stavebního materiálu (železa, uhlí, dříví atd.) a mzdy od r. 1906 činí 20 až 30 proe, a zdražení peněz nastalo od r. 1906 měrou ne- tušenou. Kdežto ještě v r. 1906 nabídnuta byla pro společnou vodárnu půjčka na 4% úrok s připočí- tacím kursem 98.75, kontrahována byla první zá- půjčka u Zemské banky království Českého per 10,000.000 K na úrok 4%, ale při huren teliko 93. druhá zápůjčka u téže banky per 4,032.003 K za kurs toliko 9014. Opatření dulších peněz na stavbu nové vodárny bylo ještě těžším, úrok stoupl a na 8%% a i za tento vysoký úrok nemohla správní