ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 99600a50-70b2-11dc-a58b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 114, place 43, org 7, work 7
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
28. března 1903.
4 masthead
Čísla 86.
5 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 27. března. (Rakouští Něm ci a Maďaři.) „Schlesische Ztg.“ otiskuje ví deňský dopis; pocházející patrně z kruhů, blíz kých rakouské vládě a zabývající se nynější par lamentní krisí v Uhrách, jakož i možnými ná sledky télo krise pro Rakousko i pro celou mon archii. Ačkoliv pisatel nynější bouře v Peštia v uherské sněmovně nebere příliš vážně, při- pouští přece, že by vyčkávací politika Szellov mohla míti ten neblahý následek, že by v ny- nější, ne dosti věrně Szellovi oddané vládní vět- šině mohl nastati rozkol a dosavadní obstruující menšina mohla se změniti v opposiční vět- šinu. A pak by mohla v uherském parlamentě nabýti vítězství také tendence, směřující k roz- dělení armády, což by mělo opět za následek důkladnou změnu vyrovnáni z r. 1867. Na tuto možnost upozorňuje pisatel rakouské Němce. jimž vytýká, že si málo všímají Uher, ba pustil do světa i lehkomyslné heslo „Pryč od Uher! Snad Maďaři zavdali rakouským Němcům nejed. nou příčinu k oprávněnému hněvu, ale v politiee není dovoleno říditi se momenty citovými, ze- jmena v době, pro celou říši tak kritické, jako je nynější. „Nejprostší politická úvaha — pravi pisatel — musí rakouské Němce přesvědčiti, že jejich místo v tuto chvíli jest těsně vedle ko- runy. Trvá-li tato na tom, že každá další změna ve vojenském ústrojí jest neslučitelna se zájmy říše a je-li odhodlána všechny opačné snahy Uher co nejrozhodněji potírati, pak musejí Němci korunu v této akci co nejrázněji podporovati.
Maďar Němec Uher Praha Německo Uhry Rakousko Schlesische Ztg
6 article
Je-li však koruna jiného mínění a projeví ochotu, učiniti maďarstvu v otázce vojenské ústupky, pak by bylo bláhovo, aby rakoušti Němci byli císařštější než císař a zůstali mlčky v koutku, neboť by tím riskovali, že se buď vyrovnání z r. 1867 dů takový výklad, který zvýší nadvládu Uherska v celé říši, aneb že se revise vyrovnání z r. 1867 provede bez jich součinnosti a tedy také boz ohledu na jejich zájmy.
Němec Uhersko
7 article
Aby ještě více povzbudil bdělost něme- ckých stran, pisatel je upozorňuje, že Čechové lépe chápou situaci a navazují již — ovšem prý trochu hrubě — styky s Maďary. Zmiňuje se o jedné z parlamentních řečí dra. Fiedlera, který odsoudil lehkomyslné německé poznámky o Ma- darech, a o výměně přátelských dopisů mezi no vináři českými a uherskými (pisatel mluví omy lem o návštěvě českých novinářů v Pešti) Snaži-li se prý Čechové upevniti svou posici ve státě pomocí Maďarů, jsou Němci povinni to zmařiti tím, že se pevně seskupí kolem koruny,a svoli-li tato k revisi vyrovnání z r. 1867, museji sami navázati styky s Maďary, kteří prý ochot- něji budou vyjednávati s Němci, než aby se spo- jili s Čechy. A účel onoho vyjednávání s Ma- dary pisatel prozrazuje na jiném místě svého do- pisu. Němci mají prý při revisi vyrovnání napravit chrbu, jíž se dopustili r. 1867. V jakém směru. jest jasno. Maďaři vyhradili v Uhrách svěmu ja- zyku veškera práva jazyka státního; v Rakousku Němči, dokud byli pány situace, na povýšení svého jazyka za státní jazyk zapomněli. Při možné revisi vyrovnání mají se tedy pomocí Maďarů domáhati pro sebe téhož postavení v Ra- kousku, jaké zaujímají Maďaři v Uhrách. Jako tam Maďaři a maďarský jazyk, tak v Rakousku Němci mají býti panujícím národem a němčina výhradným státním jazykem! To je smysl vý- strahy, kterou podává rakouským Němcům přes Vratislav dopisovatel, blízký vládě dra. Körbra.
Čecho Maďar Fiedler Němec Vratislav Ma Pešť Čechy Uhry Rakousko
8 article
Ze Lvova, 24. března. (Protest proti najimání cizího dělnictva.) Dne 21. a 22. t. m. konal se ve Lvově sjezd 36 delegátů ruské sociálně-demokratické strany, aby se ohra- dil proti úmyslu statkářů ve východní Haliči, kteři chtěli povolati na polní práce 40.000 děl- níků z Chorvatska. Sjezd usnesl se na resoluci. v níž se praví: „Úmysl, projevený orgánem velko- statkářů ve vých. Haliči, aby se na polní práce najalo 40.000 nejlacinějších dělníků chorvat- ských, jest protisociální provokace millionův lidí přebývajících ve východní Haliči. Volání deseti- tisíců cizích dělníků do země nad míru hustě zalidněné, přeplněné lidem, bojujícím z největš části o nejnuznější uhájení života, bylo by zlo- činem a skutkem, odsuzujícím na smrt hladem stejný počet lidu ruského. Stát, ani společnost nemůže klidně pohlížeti na neslýchané vyssávání míře ubývalo, jak se zvětšovala politická ne- závislost Chorvatův, Srbův a Bulharův. I sam Černohorci jsou daleko populárnější u všech slo vanských národův, než tito, vyjma Rusy u nich A tak zůstává ještě jediný jazyk, který nás může všechny spojiti a dodati nám veškerou váhu jak většině v tomto mocnářství, řeč česká, neb správněji československá.
Chorvatův Srbův Bulharův Černohorec Rus Lvov Halič Chorvatsko
9 article
Ihned však podotýkám, že češtinu nepova- žuji za nejlepší politické pojítko pro nerusk Slovany vůbec a pro Slovany habsburské mon- archie zvláště jen proto, že ostatní slovanské jazyky se k tomu nehodí. Byla by to pouze před- nost negativní, která by jen sesílila mínění, že jediná správná politika jest politika plemenná anebo úzce národní, bez nejmenších slovanských illusí. Čeština má toliž tak četné předno st positivné, že dosavadní naši jazykovou vý- luěnost a národnostní malichernost možno vy- světliti pouze nizkým stupněm slovanské ho vědomí a mělkým pojímáním národnostl vůbec. Čechové se Slováky jsou především národ z celé naší říše nejčetnější. Čitajíť přes deset millionův a jsou jediný slovanský ná- rod, který svým celkem, vyjma Kladsko v pru- ském Slezsku, jest pojat v říšských hrani cích a žije ne pouze na okraji, nýbrž i upro- střed říše. Uvážime-li, že ve Vídni jest přes půl millionu Čechův, že české a slovanské osady tvoři ostrovy v Uhrách, v Chorvatsku, ba již pronikají i do alpských německých zemi a četnou českou intelligenci polkáváme ve všech většíeh městech haličských a jihoslovanských, uznáme že s politického a praktického stano- viska čeština jest jako stvořena pro politi ckou slovanskou zprostředkovací řeč.
Čecho Slovák Čechův Kladsko Vídeň Uhry Chorvatsko
10 article
Neslovanští národově, z nichž vyjma Ma ďary všichni mají své kulturní a národní stře- disko v mocných, nezávislých státech mi m řiši, nemohou uvésti proti češtině ani nejmenš výtky, jakoby se jí do říšských záležitostí vtíral nepřímo cizívliv, nebezpečný jich opráv- něným zájmům. Maďaři, jsouce nejčetnějším ná- rodem v Uhrách, mohli by v takové češtině vidět jen protiváhu němčině, která jim hrozí větším nebezpečím, než samým Slovanům, a které se posud hleděli vymkhouti jednak jazv lidu, prováděné hospodářskou převahou několika set velkostatkářů, kteři se stali tím, že jsou držiteli statků, pány nad životem a smrtí statisíc pracujícího lidu. Taková provokace musila by vyvolati nejrozhodnější protest domácího obyva- telstva a sjezd prohlašuje, že za strašné účinky takové provokace ukrajinská strana sociálně-de- m kratická nemůže převzíti žádné odpověd- nosti.? Ze Záhřeba, 23. března. (Opposič n akce proti finančnímu vyrovnán s Uhrami.) Na jedné z posledních schůzí vý konného výboru spojené chorvatské opposice stalo se usnesení, aby se ve všech větších cho vatských městech svolávaly schůze, v nichž by se protestovalo proti finančnímu vyrovnání, jak je navrhuje uherská kralevinská deputace. Vy zvání tomu vyhověno a veřejné schůze svolány už v četných městech, většinou však vládou za- kázány. Konají se tedy schůze důvěrné a v nich se přijímá resoluce ve prospěch finanční samo- statnosti Chorvatska s dodatky, týkajícími se svo body tisku a voleb a samostatnosti chorvatské zomské obrany, jež byly přijaty také protestn schůzí záhřebskou.
Maďar jítm Uhry Záhřeb spojený chorvatský Chorvatsko Ma
11 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 27. března. »Rappel« a »Radical« proti Čechům Ve dvou žurnálech pařížských, »Rappel- a »Radical«, jichž význam podceňovati b bylo nespravedlivo a lehkovážno, vede se v po slední době prudká kampaň proti Čechům. Člá- nek jako »Les Gallophobes de Bohěme« v »Le Radicalu« z 22. t. m. a dopis pana »Viviena- Laforesta« (?) v »Le Rappel« pod titulem »E Bohěme« ze dne 18. března, jsou plny zášti zloby a — nesprávností a »Prager Tagblatt- plesá nad pohromou francouzsko-české alliance Není to tak zlé, ale bagatelisovati nemožno podivné tyto úkazy, jež musí stejně interesso vati naše kruhy polilické, jako francouzské jež je budou zajislé inferessovati po vysvětlen těchto úkazů a po odhalení jejich původu. »Radical« a »Rappel« jsou orgány fanali- ckých dreyfusardů, Ch. Bos, bývalý naciona- lista a »neuprosný« politický moralista a radikál Henry Maret, známý z jistého skandálního pro- cessu z doby, kdy na dobro zmizel Jaeques St.-Cěre z »Figara«, jsou jejich chefy a vliv židovský, protipatriotický, protiliberální v nich převládá.
Čecho Prager Maret Cěre Figar Praha St Rappela Vocal Les Gallophobes jít Bohout Le Rappel E Bohout
12 article
Poněvadž náš tisk nedal se strhnouti do mezinárodní akce prohlašující věc kapitána Dren fusa za věc lidskosti a spravedlnosti a poně vadž jsme netupili franeouzské muže vlaste necké a francouzské důstojníky tak nestoudně jako německé žurnůly s p. Singrem, důstojní kem řádu čestně legie v čele, upadli jsme v ne mifost u pařížských dreyfusardů. Netajili jsme se též nesouhlasem svým s násilnou, jakobinskou politikou, jež oslabuje nynější Francii. A poně vadž máme mnoho přátel ve straně odpůreů židovské internacionály, Dreyfusa a svobodných zednářů, poněvadž jsme srdečně přijali repre- sentanty města Paříže, kteří náhodou patří k straně nacionalistů — jsme prohlášení » Rappe- lem« a »Radiealem« za nepřátely francousk republiky, za gallofoby, za reakeionáře a kleri kály. »Národní Listy« jsou listem klerikálnín a spojencem cesaristů a orleanistů francouz ských ! Takové stupidnosti otiskuje »Rappel« »Radical«. O tom, že naše sympatie patří Franei svobodné a národně cítíci, republice francouzské hájící volnost všech, nemůže býti nejmenší pochyby. Podobné jsou pocity českého lidu, který nadšeně vítal presidenta městské rady pařížské p. Dausseta a jeho druhy, poněvadž k nám přišli jako Francouzí a ne jako dreyfusardí či antidreyfusardi, nacionalisté nebo kollektivisté. A jen jako francouzští občané vystupovali, taktně si počínali, žádné strannické projevy nepodnikali. Máme publicistické a politické přátely ve straně nacionalistů, progressistů, mírných republikánů a bonapartistů. Jsou mezi nimi muží vzácní duchem i povahou, významní svou prací a vážíme si jich. Ale podobně si vážíme sympatií vyni kovou svojí výlučnosti, podobně jako my Slo- vané, jednak maďarisační tyranií, v níž předč již i německé své učitele.
Singr Rapp Radical Dausset Francie Paříž
13 article
S praktického stanoviska kromě zeměpis- né polohy a rozptýlených osad českoslovanských stačí poukázati na Prahu a co nevidět také na Brno jako na kulturní a hospodářská střediska prvého řádu, kde jmenovitě slo- vanská mládež může s malými výdaji a s velkým duševním prospěchem češtinu si úplně osvojiti Mimo vše to existuje však kulturní a mravni důvod, který tu nejvíce rozhoduje: Češi jsou jediný slovanský národ, který jest ke všem Slo- vanům nestranný, anebo lidově řečeno, jenž všecky Slovany má stejně rád. Dále jsou Češi nejpokročilejším slovanským národem v poli- tice vůbec a v pravém liberalismu zvláště. Je- jich obrození bylo tak opravdově a hluboké, že vzdor nemalým chybám současné české politiky veřejný život český jest na mnohem vyšším stupni, než kdekoliv v Evropě. Vzpomeňme si jen na to, že Češi mají rozvětvený, od peněžní aristokracie i od vládní moci nezávi slý tisk, čeho dnes nenajdeme téměř nikde na světě. Kromě toho česká hospodářská zdatnost. vědecká, umělecká a literárni výše jest jedno myslně uznávána i nejzuřivějšími odpůrci český mi a slovanskými.
Čech Praha Brno Evropa
14 article
Konečně veškeré dějiny Čechoslovanův, je jich počet, poměrná obmezenost jejich územ a přímé nebezpečí před germanisací a maďari- sací ručí naprosto za to, že by svého předáctví jednou nepoužili na ůkor kt- réhokoliv slovanského národa, ba naopak, jsouee posíleni touto důvěrou svých slovanských bratři stali by se teprve tehdy hospodářský m organisátory haličských a jižních Slova nův, kterým nepomůže veškerá politická auto nomie, ba ani úplná státní nezávislost a doko- nalá ethnografická zachovalost proti hospodář skému otroctví a cizímu kapitálu, cizímu, organí sačnímu a moderně technickému duchu vůbee Jest tedy přímo podminkou sebeza chování, aby haličtí a jižní Slované, zvolivše češtinu za svoji politickou zprostředkovací řeč tim jedním rázem osvobodili českou o ganisační sílu, spoutanou nyní zoufalým bojem o nejelementárnější práva jazyková.
Čechoslovanův Slovan
15 article
kajících mužů ze strany t. zv. »republikánské obrany«, jež tvoří nynější »blok«. Zaznamenali jsme kondolence pp. Combesa, Trouillota, Valléa, Buissona, Milleránda a j., za- slané k úmrti Riegrovu jako pozornost velmi zdvořilou, ale nezneužili jsme jich politicky, jak zcela nemístně a prolhaně píše »Le Radic a l«. Odpornou lží téhož žurnálu je tvrzení, že při návštěvě Daussetově r. 1901 Rieger se spojil s nacionalisty francouzskými, aby útočil na re- publiku francouzskou. Při banketu »U černého koně« promluvil Rieger jednu ze svých nejkrás- nějších řečí, mluvil jen o osvětovém poslání Francie a o oblíbenosti francouzského národaa učinil humoristické porovnání s Němci, které nikdo nemůže mít rád. Lží a hloupými útoky je vše, co píše »Ra dical« ze dne 22. března — a »Rappele nezůstal pozadu, vlastné mu sloužil za přiklad. Pochopite, kdo asi má zájem na tom. aby se takto o nás psalo v listech pařížských jež se propůjčí k podobným kouskům neho- netním, neboť víle, kdo vzbuzují nejvíce zle krve naše stále vzrůstající a srdečné styky s Francií. Dokud jsme byli umlčování ve svém politickém boji a své kulturní práci, dokudz hranice se exportovaly jen informace » Nene Freie Presse« — bylo dobře. Ale nastaly jiné poměry a proto nyní posllá Šmul Frischauen z Paříže do »Neue Freie Presse« i depeše o domnělých intimních stycích Paula Deschanel s českými zurnály a politiky, proto nyní »R ap- pel« přináší dopis z Čech od pana » Viviena Laforesta« (7) a proto »Prager- Tagblatt« jest nyní bezpečnějším ve své úzkosti o budouenost Rakouska. A jaké jsou cesty, jimiž se dopravují do »Radicalu« a »Rappelu« nestoudné články proti- čoské?
Vallé Buisson Milleránda Riegrův Daussetův Rieger Němec Frei Frischauen Deschanel Francie Paříž Čechy Rakousko Neue Frei Presse Vivien Laforesta Tagblatt
16 article
Jsme přesvědčeni, že informace » Radicalue a »Rappelu« pocházejí od pražských a víden- ských kollegů a souvěrců Šmula Frischauera O tom není nejmenší pochyby. V Paříži nemaji asi tak dobrou paměť, aby mohli citovati data jistých událostí, projevů i článků v »Národnich Listech« a »Politik«. Tak zevrubnou kroniku českou nevede žádný pařížský list .. A kdo je asi prostředkovatelem v těchto nekalých záležitostech? Kdo že, pan »Vivien Laforest«? Tajemství ! Mystěrel Ale snad bychom mohli přece poodhaliti roušku tajemství. Dopis »Rappelu« od »Viviena - Laforestae je zajímavý tím, že je rozhorleným pledoyerem pro pražského konsula pana Valois de Meron. »Rappel« píše: Konsulát francouzský ne- vyhovuje bojovným zastancům české věci. Tito bojovní, v touze popohnati své vlastní záleži- tosti, spojili se, puzeni již přirozenou náklon- ností, s klerikály a cesaristy na radnici pařížské. Dle příkladů žurnalů těchto, české listy poslední tři léta vedou skandální kampaň proti vládě francouzské, proti demokratické většině parla- mentu. Nám je známo, že francouzský konsulát v Praze vyplnil svou povinnost republikánské počestnosti tím, že demaskoval smýšleni, jež je málo v souhlasu s tak zv. pocity uetivého přá- telství, jež se Čechové domnívají míti pro náro francouzský. Tato pevnost našeho zástupce ne- byla ovšem po chuti těm, jichž byly odhaleny překvapující allury vůči našim veřejným moc- nostem.« Ejhle slova pana »Viviena- Laforesta« »Prager Tagblatt« by lépe nevyjádřil pocity roztrpčeného »demokrata republikánského«. Pochybujeme však, že se pan »Vivien Laforest« zavděčil p. Valoisovi.
Radicalue Šmula Frischauer Laforest Valois Meron Rappel Čecho Prager Paříž Praha
17 article Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů. Z Vídně, 27. března. (Zvláštní telef. zpráva.) Chuť doslavuje se při jídle. Tato stará zkušenost osvědčuje se také při p. dru. Körbrovi. Sotva mu byly propuštěny vyrovnaci předlohy a celní tarií do vý- boru, chce, by tento je lam vyřídil s největším urych- lením. Zapomíná však na dvě věci: jednak, že práce kvapná není mnoho platná, jinak, že poslanci češti nijakým způsobem nejsou vázáni ve příčině dalšíeh lásí v parlamentním vyřizování těchto předloh a že nedají si nižádným způsobem vzíti volnost své kri- Čeština by tedy byla naším společným ja- zykem na jednotné říšskě delegaci. kde by se kromě ní mluvilo ještě německya madarsky. Byly by tedy tři říšské řeči- česká, maďarská, německá. Všechny tři řeči byly by docela rovnoprávně, což by mezi jiným bylo viděti i z toho, že by Rumunům Italům bylo možno voliti si v říšské delegae kteroukoliv z uvedených řečí. Slované by dále měli společným úsilím do- sáhnouti: 1. Aby panovník dokonale uměl českya aby ve všech ústních projevech ke slovanským poslancům, delegátům, deputacím a p. užíval češtiny. V písemných projevech platily by ovšem zákony jednotlivých státův. 2. Aby se od každého našeho diplomatické- bo zástupce a od konsulů žádala znalost slovan ské zprostředkovací řeči. 3. Aby češtinu úplně ovládali všichni dů stojníci, začínaje plukovníkem. 4. Aby ve všech společných říšských insti tucích, jmenovitě v říšských ministerstvech v říšské úvěrní bance a ve všech ústředních ko- munikačních ředitelstvích čeština byla rovno právna s němčinou a s maďarštinou. 5. Aby na ražených mincích a na všech říšských papírech na jedné straně byl český a francouzský text a na druhé maďarský a ně- mecký.
Rumun Italos Slovan Vídeň
18 article
Rozumi se samo sebou, že by všechny tř státní vlády slovanské (česká, haličská a ban- ská) s ústředními říšskými úřady jednaly česky tak že by v říšských záležitostech čeština v ze- mích českých měla přednost před němčinou, tak jak maďarština před všemi jinými jazyky Uhrách a státní němčina v alpském území před italštinou. Byla by to zároveň jediná přednost na kterou Češí jako zakladatelé českého státu a jako velká většina jeho obyvatelstva mají ne- popiratelné právo. Kdyby se pro Němce z Čech dovolila výjimka tak, že by český stát i vůči řiši byl dvojjazyčným, byla by to pro Němce velká výsada, neboť měli by vlastně dvě státn němčiny, totiž v českém a alpském státě.
Němec Uhry Čechy
19 article
tiky a rozpravy. Ministerský předseda nalezl pomoc- níka ve svých snahách v předsedovi výboru ryt. Ja- vorském a ve zvláštní koalici, která se v komisi té sestoupila, ve které pak čelnou roli mají pániz konservativního velkostatku. Již před několika dny ukázali jsme na prazvláštní roli, ke které se propůj- čují lito pánové, jsouce v pravdě nejvládnější stranou v celé sněmovně, pokud jde o povolení vyrovnacích předloh. Nedosti toho: jakoby proti českým poslan- cům uzavřeli spolek, jenž patrně a zřejmě čelí ke zdolání jich, přisluhovali hr. Stürgkhovi v jeho plánu rokování výborové zkrátiti na minimum. Avšak tyto plány dra. Körbra, ryt. Javorského, hr. Stürgkhaa konservativních velokstatkářů byly pochovány. My- slíme na dobro. Dr. Körber, chce-li míti předlohy vyrovnací vůbec výborem a plenem výborovým vy- řízeny, s dobrou se potáže, nebude-li působiti tlakem nespočelných atmosfer, a bude-li si vědom, že poslanci čeští mají svobodu svého dalšího postupu. Chování se zástupců konservativního velkostatku způsobil u poslanců českých nejen velký podiv, nýbrž také veliké rozhořčení, kterému zajisté na místě náležitém bude dán projev. Výborvyrovnací včera konal schůzi první.
Javorskij doktor Körber
20 article
Hned vytasil se posl. David Ahrahamovič s návrhem, aby se nekonala žádná povšechná debata, nýbrž hned se zvolili referenti pro jednotlivé části a začala se debata podrobná. Byl to patrně taktický projektk urychlení prací výborových a ke zmaru každé příleži- tosti, podrobili smlouvy jako celek zevrubnému soudu. Polský řečník prostě řekl, že mluvilo se již o vyrov- nacích předlohách dosti, takže není povšechné debaty třeba. Tento návrh došel ohlasu u německého velko- statku, jménem kterého doporučoval jej vřele hr. Stürgkh. Čeští poslanci ve výboru byli na tento úskok připraveni. Posl. Fiedler prohlásil neprodleně, že menšina nedá se zkracovati v právu volné kritiky celého vyrovnacího aparátu a to tím méně, čím důle- žitější jest věc, o kterou jde. Pročež navrhl, aby se zahájilo rokování povšechné. Tento návrh podporován byl ještě posl. Kaftanem, jenž mimo to navrhl, aby pro jednotlivé skupiny předloh vyrov- nacích zvolily se zvláštní odbory. Německé strany byly na patrných rozpacích. Generální debata nebyla jim pohodlnou a milou, protože za vlády Thu- na a Kaizla políraly vyrovnání nynější co nejprud- čeji. Proti návrhu na generální debatu nertoufali se hlasovati, protože voličové sotva by pochopili příčiny. pro které promeškali možnost posudku vládních ope- rátů. Jediný posl. Lecher uznal návrh český správ- ným. Hlasování o něm bylo zajímavé. Poláci, konser- vativní velkostatek, němečtí velkosta tkáři hlasoval proti generální debatě. Čeští poslanci, posl. Kubr, ně- mečtí pokrokovci a lidovci položili votum pro ge- nerálni debalu, která přijata 15 hla sy proti 13.
Ahrahamovič Stürgkh Posl Fiedler Kaftan Kaizl Lecher Polák Kubr
21 article
Nejspíše, aby se pomstil za utrpěnou porážku, přodseda Javorský hned ustanovil příští schůzi n dnes, maje patrně v úmyslu konati ji po celý den — řekl od 11. hod. dopol. do 7 hod. več. — aby ještě před Velikonocemi zahájilo se jednání podrobné některých předlohách. Poslanci čeští, ke kterým přidal se také dr. Lecher — volali na Javorského: Excellen- ce, nejsme žádná švadrona, abychom nastoupili, kdy se vám líbí, nýbrž poslanci — ohradili se proti tomuto spěchu takovým způsobem — posl. Kaltan pravil, že by poslanci čeští, kdyby se tento plán Javorského uskutečnil, užili všech prostředků jednacího řádu — že předseda byl nucen vyhraditi generální debal také budoucí týden.
Javorská doktor Lecher Javorskij Excellen
22 article
Dnes zvolili se zpravodajově a zahájena debat povšechná. Prvním řečníkem byl prof. Fiedler, který ukázal, jak ve vyrovnacích předlohách, jako i dřívějších vyrovnáních činily se neustále nově a nové ústupky polovině uherské po stránce stáloprávní, ústavní a finanční. Ciferně pak vypočetl, kterak účtování cla na společný účet v souvislosti s chy- staným zvýšením cla působí této polovině říše škodu, kterou odhadl na 110 mill. ročně, škodu ledy, klerou nebylo by lze nahraditi ani velikým zvýšením kvot- ního příspěvku uherského. Příčiny předlilavských koncessí spatřoval v tom, že každé vyrovnání po- suzuje se v rakouském parlamentě výhradně se sta- noviska politického. Dokud v Cislajtanii nebudou věci spořádány v zájmu spravedlnosti vůč slovanským národům, není naděje na ochranu zájmů zdejších. Posl. Kaftan zabýval se vývojem jednotlivých vyrovnacích fásí, ukazuje, jak německé strany povolily a povolují Maďarům ve všemí za cenu, aby mohli (Němci) sobě zachovati nadvládu v télo polovině. Ukázal v ohledu tom na poměry za Belcreda a Beusta a na vývoj ústavy prosincové. Dotkl se též poměrů v Uhrách, za klerých nelze se nadíti, že tam vyrovnáni brzy bude moci býti zkoncováno. Pročež oznámil, že podán bude Čechy návrh, aby jednání vyrovnací se odložilo, až vyjasní se poměry v Úhrách.
profesor Fiedler Posl Kaftan Maďar Němec Beust Čecho Uhry
23 article
Německé a též ostatní strany nebyly na diskussi nijak připraveny. Nečekaly, že se bude konati po- všechná diskusse. Proto nehlásil se z nich nikdo ke slovu a k replikám na výtky české. Žádali naposledy Javorského, by odročil schůzi na úterek, kterého dne hodlají teprve zasáhnouti do debaty. Předseda jim vyhověl a skončil schůzi dříve, nežli bylo zamýšleno. Možno tedy čekati, že v ůterní a středové schůzí dojde k prudké potyčce, protože němečtí zástupcové do t doby se připraví. Zvláště zajímavo bude vyslechnouti. jak omluví změněné jednání naproti vyrovnacím před- lohám. Ve výboru celním pronikli se svými návrhy zástupci čeští. Poslanec Heimrich proti podnětu předsedy Baernreithera, který chtěl o celním tariíu míti referentů 6, navrhl napřed 13, potom 8. Tento poslední počet byl přijat. Zároveň po návrhu téhož poslance přikázány zemědělské plodiny zvláštnímu referenlu (byly původně spojeny se zbožím jiným). Předseda navrhl, aby se nekonala generální debatn žádná. Tomu se opřeli Čechové a po návrhu poslance Heimricha usneseno konati povšechné rokování hned. jakmile vyřízen bude tarif, to jest před rokováním o zákoně celním.
Javorskij Heimrich Baernreither Čecho
24 article
Z Vídně, 27. března. (C. - B.) Vyrovnaci výbor, rozděliv referáty, zvolil zpravo dajem o celním a obchodním spolku bar. Schwe- gla, o zákonech valutových Ploje, o zákonec bankovních Mettala, o zákoně o zamezení dvoji- tého zdanění Grossa, o zákoně o obchodu s pá- lenými lihovinami Glabinského, pro čl. XX celního a obchodního spolku a pro předpisy zvěro- lékařské Tollingra. Vyrovnací výbor zahájil pak generální debatu o vyrovnacích předlohách. V povšechné debatě ujali se slova posl. dr. Fiedler a Kaltan. Tento, projeviv naději, že toto vyrovnání je posledním, líčil historii vyrovnání dosavadních, zejmena vyrovnání Badenova a Thu- nova, vůči nimž nynější vyrovnání není zajisté zlep- šením a prohlásil, objasniv chování levice, že jebo strana podrobí předlohy velmi ostré kritice nejen v příčině jejich účinků hospodářských, nýbrž také v tom směru, pokud zkoncování vyrovnání může míti vliv na politické postavení strany řečníkovy.
doktor Fiedler Kaltan Badenův Tha Vídeň zvěrolékařský Tollingra
25 article
Řečník poukazoval pak k nynější situaciv Uhrách, která nevylučuje změnu dosavadního poměru obou polovic říše a mohla by stěží skoncované usne- sení výboru zmařiti. Práce výboru měly by se prolo odročiti až do té doby, kdy bude jasno, že uherská polovice říše jest ochotna zahájiti v uherském parla- mentu jednání o vyrovnání. Jsou jen dvě možnosti Buďto zvítězí opposice se svým stanoviskem proti branné předloze a nastane pak stav z roku 1848 tudíž personální unie, čímž další jednání o vyrov- náni stane se zbytečným nebo podlehne v boji proti branné předloze a potom bude se domáhati s prud- kostí ještě větší celní rozluky. Bylo by těžkou chy- bou, kdyby rakouský parlament a rakouská vládn nebyly na tento případ připraveny. Jako své doby předseda ministerstva Szell prohlásil, že Uhry jsou připraveny také na celní rozluku a mají příslušný celní tarif a příslušné přípravy hotovy do posledního kusu, tak posílilo by to i naše postavení, kdybychom mohli prohlásiti totéž. Řečník praví, že učiní k konci jednání příslušný návrh. Jednání bylo pak přerušeno. V příští schůzi (úterní) bude pokračováno v generální debatě.
Uher Uhry
26 article
Celní výbor po delší debatě usnesl se rozděliti celní položky v osm skupin referátových načež schůze byla za tím účelem na hodinu přeru- šena. Rozdělení celních položek, usnesené celním výborem, obsahuje tyto referátové skupiny 1. relerá!: Třída tarifu 1. až 7. a 13. : Obili tabák, rostliny, cukr, nápoje atd. 2. referůt: Třídy tarifní 8. až 12., 14., 48. 51.: Dobytek, zvířecí výrobky ald. 3. referát: Třídy tarifní 15., 16., 19.. 20., 27. až 29., 34.: Dříví, uhlí, papír a zboží papírové. 4. referát: Třídy tarifu 22. az 26. Zboží ter tilní a konfekční. 5. referát: Třídy tarifu 38. až 44. Železo. železné zboží, kovy, stroje atd. 6. reřerát: Třídy tarifu 32., 33., 35. až 37.. 50. Kůže a kožní zboží, sklo a sklenně zboží, zboží kamenné a hliněně, předměty literární a umělecké. 7. referát: Třídy tarifu 17., 18, 21., 30., 31. 45., 47., 49. Lučebniny atd. 8. referát: Zákon o celním tarifu. Po znovuzahájení schůze zvoleni pro jeduotlivé skupiny zpravodají: pro první referát posl. M ar- chet; pro druhý posl. Povše; pro třetí posl. Ko- lischer; pro čtvrtý posl. Holstein; pro pátý posl. Urban; pro šestý posl. Dulemba; pr sedmý posl. Morsey a pro osmý posl. Chiari. Den příští schůze nebyl ještě ustanoven. Odbor tiskového výboru vyřídil v dnešní schůzi odstavec II. (Pořad ve věcech tiskových čl. 8. až 12.)a usnesl se na četných změnách vládní osnovy. Příšu schůze koná se po Velkonocich. Živnostenský výbor pokračoval v jednání o čl. 2 zákona proti opilství. Odbor živnostenského výboru pro revisi živnostenského zákona zvolil před- sedou posl. ryt. Plačka a posl. Böheim a jeho náměstkem.
Holstein Urban Morse Chiari Příša Velkonocich Plaček ko M ar Dulemba
27 article
Rozpočtový výbor v odpolední schůzi své při- dělil referáty o státním rozpočtu na r. 1903. Na přímluvu posl. Starzyňskěho, by roz- počtovému výboru bylo poskytnuto dostatečného času k projednání rozpočlu na r. 1903, ježto by jinak dojednával se tento rozpočet teprve při roko- vání o rozpočtu na r. 1904, odvětil předseda dr. Kathrein, že se o nápravu postará, žádaje refe- renty, by mu referáty své dodávali hned, jak s nimi budou hotovi, aby mohl výborové schůze svolávati. Při rokování o vládou navrženém zrušení služebních kaucí, které by dle návrhu rele- rentova mělo vejíti v platnost dnem svého vyhlášení, tázal se posl. Hofmann- Wellenhol, platí-l vládní osnova také pro valnou část neerárních poštmistrů, kterým rovněž uloženo kauci složili. Vládní zástupce odb. přednosta Ach prohlásil, že vládní předloha vztahovati se má na poštmistry již stabilisované nebo na ty, na jichž stabilisování dojde později.
doktor Kathrein Hofmann Wellenhol
28 article
Finanční ministr dr. Böhm Bawerk na další dotaz odpovídá, že zákon vztahuje se pouze na státní úřadníky cislajtánské, že však úřadníků s titulem »c. a k.« změna tato se netýká. Zákon schválen na to po návrhu referenta posl. Gorského, jenž ustanoven také zpravodajem pro sněmovnu. Rozpočtový výbor přidělil mimo jiné referáto rozpočtu ministerstva kultu a vyučování posl. dru. Fuchsovi, referál o vysokém školství posl. dru. Starzyňskému, referát o středním školství hr. Stürgkhovi, referát o průmyslových vzděláva- cích ústavech posl. d'Elvertovi, referát o správě finanční dru. Gorskému, o clech dru. Men- grovi, referát o ministerstvu obchodu dru. Bärn- reitherovi, referát o ministerstvu železničním dru. Pergeltovi, referát o ministerstvu spravedl- nosti (správa ústřední a nejvyšší soud) dru. ryt. Abrahamowiczovi, referát o justiční správě ve královstvích a zemích jednotlivých (tit. 3—7 posl. dru. Derschat tovi.
doktor Böhm Gorský Fuchs Stürgkh Mena ústav posl . d ' Elvert
29 article
Výbor pro změnu jednacího řádu rokoval dnes o návrzích, podaných odborem. Dodatky k 8 67. (dotazy na předsedu) a znění 8 68. (dotazy) byly schváleny i s dodatkem poslance Štarzynského, že má dotazovaný právo označiti napřed den, kdy interpellaci hodlá zodpověděti. § 69. (přijetí neb ne- přijetí odpovědi na vědomí) schválen k návrhu posl. Greka a dra. Baernreithera v tomto znění: »Při rozhovora dotyčném nesmí býti navrženo, aby sněm vzal odpověď na vědomí, nebo aby ji na vědomí nevzal.« § 71. (petice) byl s několika malými změnami přijat. Při § 32. (dle něhož kterýkoli výbor je schopen se usnášeti, je-li přítomno více než tře- tina jeho členů) rozpředla se delší debaťa, po níš přešlo se o poragrafu tom k jednacímu pořadu. Posl. Wodzicki navrhl pro 8 55 al. a) loto znění: »Zpravodajové výborů, jakož i všichni řečníci vůbec mluví se zvláštní řečnické tribuny. Jen při věcech, týkajících se výkladu jednacího řádu nebo ve zvláštních případech, kde předseda k tomu svolí, smějí poslanci mluviti u svých křesel.“ Posl. Skéne je pro tento návrh, dovozuje nutnost jeho již špatnou akustikou zasedací síně. Předseda neslyší dnes řečníka vůbec a nemůže tudíž do jednání zasahovati. Opatření navržené osvědčilo se již ve Francii a budiž také v parlamentu rakou- ském zavedeno. K návrhu posl. Romanczuka přikázán návrh hr. Wodzického, jakož i návrh posl. hr. Barba (na rozšíření disciplinární moci předsedovy vůčí členům, kteří proviní se proti důstojnosti sněmovny a prot ustanovením jednacího řádu) odboru.
Štarzynský Greco Baernreither Posl Barba Francie
30 article Defraudace ve svato-václavské záložně.
Defraudace ve svato-václavské záložně. Ve čtvrteční schůzi členů sv.-václavské záložny bylo veřejně konstatováno, že členové velmi ne- patrnou měrou plní repartiční své povinnosti. Zdá se. že ani důtklivé upozornění sanačního sdružení členů ani kuratoria mnoho členů nepohne ke složení re- particí. Za včerejšek nepřihlásil se ani jediný člen s reparticí. Sdružení a kuratorium dává členům lhůlu do 5, a krajní a poslední lhůtu do 8. dubna. Dos- vadní zkušenosti nasvědčují tomu, že ani tato výzva nebude provázena zdárným výsledkem. Členové zpe- čují se vyplniti své povínnosti. Proč tedy mařiti času dalším čekáním? Nechť už jednou všem členům ro- zešlou se vyznání ke složení reparticí písemně a kdo ani potom repartici nesloží, ať se proti němu po- stupuje cestou soudní. Tím způsobem alespoň bude zjištěno, kdo je a kdo není členem sv -väclavské záložny. Dosud přemnozí členové nesložili repartici jen proto, že jsou ve svém nitru přesvědčeni, že neučinili přihlášku, že nic nepodepsali a proto také že nejsou povinni něčím přispěti k uhražení veřikého schodku. Mnoho bylo v télo příčině zmeškáno. z uplynulých pět měsíců tonutí existence sv.-václav- ské záložny alespoň mohlo býti zjištěno, kdo dle sta- nov skulečně je členem a u koho členství je po- chyhné. V předvčerejší schůzi členů záložny pronesen byly stesky na záložnu „Důvěru“, že nedosti libe- rálně postupuje vůči členům sv. václavské záložnv.
31 article
Proto zvolena byla deputace, aby stesky a prosby „Důvěře“ sdělila. Čtyřělenná deputace odebralas včera dopoledne do kanceláře „Důvěry“ a její zá- stupci p. dru. Rytřoví tlumočili náhledy schůze členů Přednesli zejmena žádost, aby „Důvěra“ s větsí benevolenci chovala se ke členům a ulehčovala jim úvěr. Deputanti připomenuli, že žádost jejich ovšem nesahá tak daleko, aby přesahovala obvyklé záložea- ské předpisy. Depulace stěžovala si také, že za ru- čilele nejsou přijímání členové sv.- václavské záložny. Pan dr. Rytíř odpověděl, že děje se tak dlo usnesení výboru „Důvěry“, ale slíbil, že přednese žádost de- putace výboru, který bude o ní uvažovati. Další stlz- nosti proneseny na slězování převodu hypolekárních pohledávek. V té příčině odpověděl p. dr. Rytiř, že „Důvěra“ postupuje dle požadavku Zemské banky. Jedná se však o to, aby „Důvěra“ ze svého majefku nesla poplatek za nadzástavní právo, které Zemská banka žádá. Na stížnost o loudavém vyřizování agendy přihlášek, odpověděl zástupce „Důvěry“, že vyřizo- vání děje se pokud možno rychle, ale je ovšem za potřebí prováděli příslušná vyšelřování žadatelů. Pr té příležitosti vylkl zástupce „Důvěry“, že členově svváclavské záložny o pomoc na repartici se ne-
Rytřový svatý doktor Rytíř