2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
28. března 1903.
5
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 27. března. (Rakouští Něm
ci a Maďaři.) „Schlesische Ztg.“ otiskuje ví
deňský dopis; pocházející patrně z kruhů, blíz
kých rakouské vládě a zabývající se nynější par
lamentní krisí v Uhrách, jakož i možnými ná
sledky télo krise pro Rakousko i pro celou mon
archii. Ačkoliv pisatel nynější bouře v Peštia
v uherské sněmovně nebere příliš vážně, při-
pouští přece, že by vyčkávací politika Szellov
mohla míti ten neblahý následek, že by v ny-
nější, ne dosti věrně Szellovi oddané vládní vět-
šině mohl nastati rozkol a dosavadní obstruující
menšina mohla se změniti v opposiční vět-
šinu. A pak by mohla v uherském parlamentě
nabýti vítězství také tendence, směřující k roz-
dělení armády, což by mělo opět za následek
důkladnou změnu vyrovnáni z r. 1867. Na tuto
možnost upozorňuje pisatel rakouské Němce.
jimž vytýká, že si málo všímají Uher, ba pustil
do světa i lehkomyslné heslo „Pryč od Uher!
Snad Maďaři zavdali rakouským Němcům nejed.
nou příčinu k oprávněnému hněvu, ale v politiee
není dovoleno říditi se momenty citovými, ze-
jmena v době, pro celou říši tak kritické, jako
je nynější. „Nejprostší politická úvaha — pravi
pisatel — musí rakouské Němce přesvědčiti, že
jejich místo v tuto chvíli jest těsně vedle ko-
runy. Trvá-li tato na tom, že každá další změna
ve vojenském ústrojí jest neslučitelna se zájmy
říše a je-li odhodlána všechny opačné snahy
Uher co nejrozhodněji potírati, pak musejí Němci
korunu v této akci co nejrázněji podporovati.
Maďar
Němec
Uher
Praha
Německo
Uhry
Rakousko
Schlesische Ztg
6
article
Je-li však koruna jiného mínění a projeví ochotu,
učiniti maďarstvu v otázce vojenské ústupky, pak
by bylo bláhovo, aby rakoušti Němci byli
císařštější než císař a zůstali mlčky v koutku,
neboť by tím riskovali, že se buď vyrovnání z
r. 1867 dů takový výklad, který zvýší nadvládu
Uherska v celé říši, aneb že se revise vyrovnání
z r. 1867 provede bez jich součinnosti a tedy
také boz ohledu na jejich zájmy.
Němec
Uhersko
7
article
Aby ještě více povzbudil bdělost něme-
ckých stran, pisatel je upozorňuje, že Čechové
lépe chápou situaci a navazují již — ovšem prý
trochu hrubě — styky s Maďary. Zmiňuje se
o jedné z parlamentních řečí dra. Fiedlera, který
odsoudil lehkomyslné německé poznámky o Ma-
darech, a o výměně přátelských dopisů mezi no
vináři českými a uherskými (pisatel mluví omy
lem o návštěvě českých novinářů v Pešti)
Snaži-li se prý Čechové upevniti svou posici ve
státě pomocí Maďarů, jsou Němci povinni to
zmařiti tím, že se pevně seskupí kolem koruny,a
svoli-li tato k revisi vyrovnání z r. 1867, museji
sami navázati styky s Maďary, kteří prý ochot-
něji budou vyjednávati s Němci, než aby se spo-
jili s Čechy. A účel onoho vyjednávání s Ma-
dary pisatel prozrazuje na jiném místě svého do-
pisu. Němci mají prý při revisi vyrovnání napravit
chrbu, jíž se dopustili r. 1867. V jakém směru.
jest jasno. Maďaři vyhradili v Uhrách svěmu ja-
zyku veškera práva jazyka státního; v Rakousku
Němči, dokud byli pány situace, na povýšení
svého jazyka za státní jazyk zapomněli. Při
možné revisi vyrovnání mají se tedy pomocí
Maďarů domáhati pro sebe téhož postavení v Ra-
kousku, jaké zaujímají Maďaři v Uhrách. Jako
tam Maďaři a maďarský jazyk, tak v Rakousku
Němci mají býti panujícím národem a němčina
výhradným státním jazykem! To je smysl vý-
strahy, kterou podává rakouským Němcům přes
Vratislav dopisovatel, blízký vládě dra. Körbra.
Čecho
Maďar
Fiedler
Němec
Vratislav
Ma
Pešť
Čechy
Uhry
Rakousko
8
article
Ze Lvova, 24. března. (Protest proti
najimání cizího dělnictva.) Dne 21.
a 22. t. m. konal se ve Lvově sjezd 36 delegátů
ruské sociálně-demokratické strany, aby se ohra-
dil proti úmyslu statkářů ve východní Haliči,
kteři chtěli povolati na polní práce 40.000 děl-
níků z Chorvatska. Sjezd usnesl se na resoluci.
v níž se praví: „Úmysl, projevený orgánem velko-
statkářů ve vých. Haliči, aby se na polní práce
najalo 40.000 nejlacinějších dělníků chorvat-
ských, jest protisociální provokace millionův lidí
přebývajících ve východní Haliči. Volání deseti-
tisíců cizích dělníků do země nad míru hustě
zalidněné, přeplněné lidem, bojujícím z největš
části o nejnuznější uhájení života, bylo by zlo-
činem a skutkem, odsuzujícím na smrt hladem
stejný počet lidu ruského. Stát, ani společnost
nemůže klidně pohlížeti na neslýchané vyssávání
míře ubývalo, jak se zvětšovala politická ne-
závislost Chorvatův, Srbův a Bulharův. I sam
Černohorci jsou daleko populárnější u všech slo
vanských národův, než tito, vyjma Rusy u nich
A tak zůstává ještě jediný jazyk, který nás může
všechny spojiti a dodati nám veškerou váhu jak
většině v tomto mocnářství, řeč česká, neb
správněji československá.
Chorvatův
Srbův
Bulharův
Černohorec
Rus
Lvov
Halič
Chorvatsko
9
article
Ihned však podotýkám, že češtinu nepova-
žuji za nejlepší politické pojítko pro nerusk
Slovany vůbec a pro Slovany habsburské mon-
archie zvláště jen proto, že ostatní slovanské
jazyky se k tomu nehodí. Byla by to pouze před-
nost negativní, která by jen sesílila mínění, že
jediná správná politika jest politika plemenná
anebo úzce národní, bez nejmenších slovanských
illusí. Čeština má toliž tak četné předno st
positivné, že dosavadní naši jazykovou vý-
luěnost a národnostní malichernost možno vy-
světliti pouze nizkým stupněm slovanské
ho vědomí a mělkým pojímáním národnostl
vůbec.
Čechové se Slováky jsou především národ
z celé naší říše nejčetnější. Čitajíť přes
deset millionův a jsou jediný slovanský ná-
rod, který svým celkem, vyjma Kladsko v pru-
ském Slezsku, jest pojat v říšských hrani
cích a žije ne pouze na okraji, nýbrž i upro-
střed říše. Uvážime-li, že ve Vídni jest přes
půl millionu Čechův, že české a slovanské osady
tvoři ostrovy v Uhrách, v Chorvatsku, ba již
pronikají i do alpských německých zemi a četnou
českou intelligenci polkáváme ve všech většíeh
městech haličských a jihoslovanských, uznáme
že s politického a praktického stano-
viska čeština jest jako stvořena pro politi
ckou slovanskou zprostředkovací řeč.
Čecho
Slovák
Čechův
Kladsko
Vídeň
Uhry
Chorvatsko
10
article
Neslovanští národově, z nichž vyjma Ma
ďary všichni mají své kulturní a národní stře-
disko v mocných, nezávislých státech mi m
řiši, nemohou uvésti proti češtině ani nejmenš
výtky, jakoby se jí do říšských záležitostí vtíral
nepřímo cizívliv, nebezpečný jich opráv-
něným zájmům. Maďaři, jsouce nejčetnějším ná-
rodem v Uhrách, mohli by v takové češtině vidět
jen protiváhu němčině, která jim hrozí
větším nebezpečím, než samým Slovanům, a
které se posud hleděli vymkhouti jednak jazv
lidu, prováděné hospodářskou převahou několika
set velkostatkářů, kteři se stali tím, že jsou
držiteli statků, pány nad životem a smrtí statisíc
pracujícího lidu. Taková provokace musila by
vyvolati nejrozhodnější protest domácího obyva-
telstva a sjezd prohlašuje, že za strašné účinky
takové provokace ukrajinská strana sociálně-de-
m kratická nemůže převzíti žádné odpověd-
nosti.?
Ze Záhřeba, 23. března. (Opposič n
akce proti finančnímu vyrovnán
s Uhrami.) Na jedné z posledních schůzí vý
konného výboru spojené chorvatské opposice
stalo se usnesení, aby se ve všech větších cho
vatských městech svolávaly schůze, v nichž by
se protestovalo proti finančnímu vyrovnání, jak
je navrhuje uherská kralevinská deputace. Vy
zvání tomu vyhověno a veřejné schůze svolány
už v četných městech, většinou však vládou za-
kázány. Konají se tedy schůze důvěrné a v nich
se přijímá resoluce ve prospěch finanční samo-
statnosti Chorvatska s dodatky, týkajícími se svo
body tisku a voleb a samostatnosti chorvatské
zomské obrany, jež byly přijaty také protestn
schůzí záhřebskou.
Maďar
jítm
Uhry
Záhřeb
spojený chorvatský
Chorvatsko
Ma
11
article
Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně.
V Praze, 27. března.
»Rappel« a »Radical« proti Čechům
Ve dvou žurnálech pařížských, »Rappel-
a »Radical«, jichž význam podceňovati b
bylo nespravedlivo a lehkovážno, vede se v po
slední době prudká kampaň proti Čechům. Člá-
nek jako »Les Gallophobes de Bohěme« v »Le
Radicalu« z 22. t. m. a dopis pana »Viviena-
Laforesta« (?) v »Le Rappel« pod titulem »E
Bohěme« ze dne 18. března, jsou plny zášti
zloby a — nesprávností a »Prager Tagblatt-
plesá nad pohromou francouzsko-české alliance
Není to tak zlé, ale bagatelisovati nemožno
podivné tyto úkazy, jež musí stejně interesso
vati naše kruhy polilické, jako francouzské
jež je budou zajislé inferessovati po vysvětlen
těchto úkazů a po odhalení jejich původu.
»Radical« a »Rappel« jsou orgány fanali-
ckých dreyfusardů, Ch. Bos, bývalý naciona-
lista a »neuprosný« politický moralista a radikál
Henry Maret, známý z jistého skandálního pro-
cessu z doby, kdy na dobro zmizel Jaeques
St.-Cěre z »Figara«, jsou jejich chefy a vliv
židovský, protipatriotický, protiliberální v nich
převládá.
Čecho
Prager
Maret
Cěre
Figar
Praha
St
Rappela
Vocal
Les Gallophobes jít Bohout
Le Rappel
E Bohout
12
article
Poněvadž náš tisk nedal se strhnouti do
mezinárodní akce prohlašující věc kapitána Dren
fusa za věc lidskosti a spravedlnosti a poně
vadž jsme netupili franeouzské muže vlaste
necké a francouzské důstojníky tak nestoudně
jako německé žurnůly s p. Singrem, důstojní
kem řádu čestně legie v čele, upadli jsme v ne
mifost u pařížských dreyfusardů. Netajili jsme
se též nesouhlasem svým s násilnou, jakobinskou
politikou, jež oslabuje nynější Francii. A poně
vadž máme mnoho přátel ve straně odpůreů
židovské internacionály, Dreyfusa a svobodných
zednářů, poněvadž jsme srdečně přijali repre-
sentanty města Paříže, kteří náhodou patří k
straně nacionalistů — jsme prohlášení » Rappe-
lem« a »Radiealem« za nepřátely francousk
republiky, za gallofoby, za reakeionáře a kleri
kály. »Národní Listy« jsou listem klerikálnín
a spojencem cesaristů a orleanistů francouz
ských ! Takové stupidnosti otiskuje »Rappel«
»Radical«.
O tom, že naše sympatie patří Franei
svobodné a národně cítíci, republice francouzské
hájící volnost všech, nemůže býti nejmenší
pochyby.
Podobné jsou pocity českého lidu, který
nadšeně vítal presidenta městské rady pařížské
p. Dausseta a jeho druhy, poněvadž k nám
přišli jako Francouzí a ne jako dreyfusardí či
antidreyfusardi, nacionalisté nebo kollektivisté.
A jen jako francouzští občané vystupovali, taktně
si počínali, žádné strannické projevy nepodnikali.
Máme publicistické a politické přátely ve straně
nacionalistů, progressistů, mírných republikánů
a bonapartistů. Jsou mezi nimi muží vzácní
duchem i povahou, významní svou prací a vážíme
si jich. Ale podobně si vážíme sympatií vyni
kovou svojí výlučnosti, podobně jako my Slo-
vané, jednak maďarisační tyranií, v níž předč
již i německé své učitele.
Singr
Rapp
Radical
Dausset
Francie
Paříž
13
article
S praktického stanoviska kromě zeměpis-
né polohy a rozptýlených osad českoslovanských
stačí poukázati na Prahu a co nevidět také na
Brno jako na kulturní a hospodářská
střediska prvého řádu, kde jmenovitě slo-
vanská mládež může s malými výdaji a s velkým
duševním prospěchem češtinu si úplně osvojiti
Mimo vše to existuje však kulturní a mravni
důvod, který tu nejvíce rozhoduje: Češi jsou
jediný slovanský národ, který jest ke všem Slo-
vanům nestranný, anebo lidově řečeno, jenž
všecky Slovany má stejně rád. Dále jsou Češi
nejpokročilejším slovanským národem v poli-
tice vůbec a v pravém liberalismu zvláště. Je-
jich obrození bylo tak opravdově a hluboké, že
vzdor nemalým chybám současné české politiky
veřejný život český jest na mnohem vyšším
stupni, než kdekoliv v Evropě. Vzpomeňme si
jen na to, že Češi mají rozvětvený, od peněžní
aristokracie i od vládní moci nezávi slý
tisk, čeho dnes nenajdeme téměř nikde na
světě. Kromě toho česká hospodářská zdatnost.
vědecká, umělecká a literárni výše jest jedno
myslně uznávána i nejzuřivějšími odpůrci český
mi a slovanskými.
Čech
Praha
Brno
Evropa
14
article
Konečně veškeré dějiny Čechoslovanův, je
jich počet, poměrná obmezenost jejich územ
a přímé nebezpečí před germanisací a maďari-
sací ručí naprosto za to, že by svého
předáctví jednou nepoužili na ůkor kt-
réhokoliv slovanského národa, ba naopak, jsouee
posíleni touto důvěrou svých slovanských bratři
stali by se teprve tehdy hospodářský m
organisátory haličských a jižních Slova
nův, kterým nepomůže veškerá politická auto
nomie, ba ani úplná státní nezávislost a doko-
nalá ethnografická zachovalost proti hospodář
skému otroctví a cizímu kapitálu, cizímu, organí
sačnímu a moderně technickému duchu vůbee
Jest tedy přímo podminkou sebeza
chování, aby haličtí a jižní Slované, zvolivše
češtinu za svoji politickou zprostředkovací řeč
tim jedním rázem osvobodili českou o
ganisační sílu, spoutanou nyní zoufalým
bojem o nejelementárnější práva jazyková.
Čechoslovanův
Slovan
15
article
kajících mužů ze strany t. zv. »republikánské
obrany«, jež tvoří nynější »blok«.
Zaznamenali jsme kondolence pp. Combesa,
Trouillota, Valléa, Buissona, Milleránda a j., za-
slané k úmrti Riegrovu jako pozornost velmi
zdvořilou, ale nezneužili jsme jich politicky, jak
zcela nemístně a prolhaně píše »Le Radic a l«.
Odpornou lží téhož žurnálu je tvrzení, že při
návštěvě Daussetově r. 1901 Rieger se spojil
s nacionalisty francouzskými, aby útočil na re-
publiku francouzskou. Při banketu »U černého
koně« promluvil Rieger jednu ze svých nejkrás-
nějších řečí, mluvil jen o osvětovém poslání
Francie a o oblíbenosti francouzského národaa
učinil humoristické porovnání s Němci, které
nikdo nemůže mít rád.
Lží a hloupými útoky je vše, co píše »Ra
dical« ze dne 22. března — a »Rappele
nezůstal pozadu, vlastné mu sloužil za přiklad.
Pochopite, kdo asi má zájem na tom.
aby se takto o nás psalo v listech pařížských
jež se propůjčí k podobným kouskům neho-
netním, neboť víle, kdo vzbuzují nejvíce zle
krve naše stále vzrůstající a srdečné styky
s Francií. Dokud jsme byli umlčování ve svém
politickém boji a své kulturní práci, dokudz
hranice se exportovaly jen informace » Nene
Freie Presse« — bylo dobře. Ale nastaly jiné
poměry a proto nyní posllá Šmul Frischauen
z Paříže do »Neue Freie Presse« i depeše
o domnělých intimních stycích Paula Deschanel
s českými zurnály a politiky, proto nyní »R ap-
pel« přináší dopis z Čech od pana » Viviena
Laforesta« (7) a proto »Prager- Tagblatt« jest
nyní bezpečnějším ve své úzkosti o budouenost
Rakouska.
A jaké jsou cesty, jimiž se dopravují do
»Radicalu« a »Rappelu« nestoudné články proti-
čoské?
Vallé
Buisson
Milleránda
Riegrův
Daussetův
Rieger
Němec
Frei
Frischauen
Deschanel
Francie
Paříž
Čechy
Rakousko
Neue Frei Presse
Vivien Laforesta
Tagblatt
16
article
Jsme přesvědčeni, že informace » Radicalue
a »Rappelu« pocházejí od pražských a víden-
ských kollegů a souvěrců Šmula Frischauera
O tom není nejmenší pochyby. V Paříži nemaji
asi tak dobrou paměť, aby mohli citovati data
jistých událostí, projevů i článků v »Národnich
Listech« a »Politik«. Tak zevrubnou kroniku
českou nevede žádný pařížský list ..
A kdo je asi prostředkovatelem v těchto
nekalých záležitostech?
Kdo že, pan »Vivien Laforest«?
Tajemství ! Mystěrel
Ale snad bychom mohli přece poodhaliti
roušku tajemství.
Dopis »Rappelu« od »Viviena - Laforestae
je zajímavý tím, že je rozhorleným pledoyerem
pro pražského konsula pana Valois de
Meron.
»Rappel« píše: Konsulát francouzský ne-
vyhovuje bojovným zastancům české věci. Tito
bojovní, v touze popohnati své vlastní záleži-
tosti, spojili se, puzeni již přirozenou náklon-
ností, s klerikály a cesaristy na radnici pařížské.
Dle příkladů žurnalů těchto, české listy poslední
tři léta vedou skandální kampaň proti vládě
francouzské, proti demokratické většině parla-
mentu. Nám je známo, že francouzský konsulát
v Praze vyplnil svou povinnost republikánské
počestnosti tím, že demaskoval smýšleni, jež je
málo v souhlasu s tak zv. pocity uetivého přá-
telství, jež se Čechové domnívají míti pro náro
francouzský. Tato pevnost našeho zástupce ne-
byla ovšem po chuti těm, jichž byly odhaleny
překvapující allury vůči našim veřejným moc-
nostem.«
Ejhle slova pana »Viviena- Laforesta«
»Prager Tagblatt« by lépe nevyjádřil pocity
roztrpčeného »demokrata republikánského«.
Pochybujeme však, že se pan »Vivien
Laforest« zavděčil p. Valoisovi.
Radicalue
Šmula
Frischauer
Laforest
Valois
Meron
Rappel
Čecho
Prager
Paříž
Praha
17
article
Z parlamentních výborů.
Z parlamentních výborů.
Z Vídně, 27. března.
(Zvláštní telef. zpráva.)
Chuť doslavuje se při jídle. Tato stará zkušenost
osvědčuje se také při p. dru. Körbrovi. Sotva mu byly
propuštěny vyrovnaci předlohy a celní tarií do vý-
boru, chce, by tento je lam vyřídil s největším urych-
lením. Zapomíná však na dvě věci: jednak, že práce
kvapná není mnoho platná, jinak, že poslanci češti
nijakým způsobem nejsou vázáni ve příčině dalšíeh
lásí v parlamentním vyřizování těchto předloh a že
nedají si nižádným způsobem vzíti volnost své kri-
Čeština by tedy byla naším společným ja-
zykem na jednotné říšskě delegaci.
kde by se kromě ní mluvilo ještě německya
madarsky. Byly by tedy tři říšské řeči-
česká, maďarská, německá. Všechny tři řeči byly
by docela rovnoprávně, což by mezi
jiným bylo viděti i z toho, že by Rumunům
Italům bylo možno voliti si v říšské delegae
kteroukoliv z uvedených řečí.
Slované by dále měli společným úsilím do-
sáhnouti:
1. Aby panovník dokonale uměl českya
aby ve všech ústních projevech ke slovanským
poslancům, delegátům, deputacím a p. užíval
češtiny. V písemných projevech platily by
ovšem zákony jednotlivých státův.
2. Aby se od každého našeho diplomatické-
bo zástupce a od konsulů žádala znalost slovan
ské zprostředkovací řeči.
3. Aby češtinu úplně ovládali všichni dů
stojníci, začínaje plukovníkem.
4. Aby ve všech společných říšských insti
tucích, jmenovitě v říšských ministerstvech
v říšské úvěrní bance a ve všech ústředních ko-
munikačních ředitelstvích čeština byla rovno
právna s němčinou a s maďarštinou.
5. Aby na ražených mincích a na všech
říšských papírech na jedné straně byl český a
francouzský text a na druhé maďarský a ně-
mecký.
Rumun
Italos
Slovan
Vídeň
18
article
Rozumi se samo sebou, že by všechny tř
státní vlády slovanské (česká, haličská a ban-
ská) s ústředními říšskými úřady jednaly česky
tak že by v říšských záležitostech čeština v ze-
mích českých měla přednost před němčinou, tak
jak maďarština před všemi jinými jazyky
Uhrách a státní němčina v alpském území před
italštinou.
Byla by to zároveň jediná přednost
na kterou Češí jako zakladatelé českého státu a
jako velká většina jeho obyvatelstva mají ne-
popiratelné právo. Kdyby se pro Němce z Čech
dovolila výjimka tak, že by český stát i vůči řiši
byl dvojjazyčným, byla by to pro Němce
velká výsada, neboť měli by vlastně dvě státn
němčiny, totiž v českém a alpském státě.
Němec
Uhry
Čechy
19
article
tiky a rozpravy. Ministerský předseda nalezl pomoc-
níka ve svých snahách v předsedovi výboru ryt. Ja-
vorském a ve zvláštní koalici, která se v komisi
té sestoupila, ve které pak čelnou roli mají pániz
konservativního velkostatku. Již před několika dny
ukázali jsme na prazvláštní roli, ke které se propůj-
čují lito pánové, jsouce v pravdě nejvládnější stranou
v celé sněmovně, pokud jde o povolení vyrovnacích
předloh. Nedosti toho: jakoby proti českým poslan-
cům uzavřeli spolek, jenž patrně a zřejmě čelí ke
zdolání jich, přisluhovali hr. Stürgkhovi v jeho plánu
rokování výborové zkrátiti na minimum. Avšak tyto
plány dra. Körbra, ryt. Javorského, hr. Stürgkhaa
konservativních velokstatkářů byly pochovány. My-
slíme na dobro. Dr. Körber, chce-li míti předlohy
vyrovnací vůbec výborem a plenem výborovým vy-
řízeny, s dobrou se potáže, nebude-li působiti tlakem
nespočelných atmosfer, a bude-li si vědom, že poslanci
čeští mají svobodu svého dalšího postupu. Chování
se zástupců konservativního velkostatku způsobil
u poslanců českých nejen velký podiv, nýbrž také
veliké rozhořčení, kterému zajisté na místě
náležitém bude dán projev.
Výborvyrovnací včera konal schůzi první.
Javorskij
doktor
Körber
20
article
Hned vytasil se posl. David Ahrahamovič s návrhem,
aby se nekonala žádná povšechná debata, nýbrž hned
se zvolili referenti pro jednotlivé části a začala se
debata podrobná. Byl to patrně taktický projektk
urychlení prací výborových a ke zmaru každé příleži-
tosti, podrobili smlouvy jako celek zevrubnému soudu.
Polský řečník prostě řekl, že mluvilo se již o vyrov-
nacích předlohách dosti, takže není povšechné debaty
třeba. Tento návrh došel ohlasu u německého velko-
statku, jménem kterého doporučoval jej vřele hr.
Stürgkh. Čeští poslanci ve výboru byli na tento úskok
připraveni. Posl. Fiedler prohlásil neprodleně, že
menšina nedá se zkracovati v právu volné kritiky
celého vyrovnacího aparátu a to tím méně, čím důle-
žitější jest věc, o kterou jde. Pročež navrhl, aby se
zahájilo rokování povšechné. Tento návrh
podporován byl ještě posl. Kaftanem, jenž mimo
to navrhl, aby pro jednotlivé skupiny předloh vyrov-
nacích zvolily se zvláštní odbory. Německé
strany byly na patrných rozpacích. Generální debata
nebyla jim pohodlnou a milou, protože za vlády Thu-
na a Kaizla políraly vyrovnání nynější co nejprud-
čeji. Proti návrhu na generální debatu nertoufali se
hlasovati, protože voličové sotva by pochopili příčiny.
pro které promeškali možnost posudku vládních ope-
rátů. Jediný posl. Lecher uznal návrh český správ-
ným. Hlasování o něm bylo zajímavé. Poláci, konser-
vativní velkostatek, němečtí velkosta tkáři hlasoval
proti generální debatě. Čeští poslanci, posl. Kubr, ně-
mečtí pokrokovci a lidovci položili votum pro ge-
nerálni debalu, která přijata 15 hla sy
proti 13.
Ahrahamovič
Stürgkh
Posl
Fiedler
Kaftan
Kaizl
Lecher
Polák
Kubr
21
article
Nejspíše, aby se pomstil za utrpěnou porážku,
přodseda Javorský hned ustanovil příští schůzi n
dnes, maje patrně v úmyslu konati ji po celý den —
řekl od 11. hod. dopol. do 7 hod. več. — aby ještě
před Velikonocemi zahájilo se jednání podrobné
některých předlohách. Poslanci čeští, ke kterým přidal
se také dr. Lecher — volali na Javorského: Excellen-
ce, nejsme žádná švadrona, abychom nastoupili, kdy
se vám líbí, nýbrž poslanci — ohradili se proti tomuto
spěchu takovým způsobem — posl. Kaltan pravil,
že by poslanci čeští, kdyby se tento plán Javorského
uskutečnil, užili všech prostředků jednacího řádu —
že předseda byl nucen vyhraditi generální debal
také budoucí týden.
Javorská
doktor
Lecher
Javorskij
Excellen
22
article
Dnes zvolili se zpravodajově a zahájena debat
povšechná. Prvním řečníkem byl prof. Fiedler,
který ukázal, jak ve vyrovnacích předlohách, jako
i dřívějších vyrovnáních činily se neustále nově a
nové ústupky polovině uherské po stránce stáloprávní,
ústavní a finanční. Ciferně pak vypočetl, kterak
účtování cla na společný účet v souvislosti s chy-
staným zvýšením cla působí této polovině říše škodu,
kterou odhadl na 110 mill. ročně, škodu ledy, klerou
nebylo by lze nahraditi ani velikým zvýšením kvot-
ního příspěvku uherského. Příčiny předlilavských
koncessí spatřoval v tom, že každé vyrovnání po-
suzuje se v rakouském parlamentě výhradně se sta-
noviska politického. Dokud v Cislajtanii nebudou
věci spořádány v zájmu spravedlnosti vůč
slovanským národům, není naděje na ochranu
zájmů zdejších. Posl. Kaftan zabýval se vývojem
jednotlivých vyrovnacích fásí, ukazuje, jak německé
strany povolily a povolují Maďarům ve všemí za cenu,
aby mohli (Němci) sobě zachovati nadvládu v télo
polovině. Ukázal v ohledu tom na poměry za Belcreda
a Beusta a na vývoj ústavy prosincové. Dotkl se též
poměrů v Uhrách, za klerých nelze se nadíti, že tam
vyrovnáni brzy bude moci býti zkoncováno. Pročež
oznámil, že podán bude Čechy návrh, aby jednání
vyrovnací se odložilo, až vyjasní se poměry v Úhrách.
profesor
Fiedler
Posl
Kaftan
Maďar
Němec
Beust
Čecho
Uhry
23
article
Německé a též ostatní strany nebyly na diskussi
nijak připraveny. Nečekaly, že se bude konati po-
všechná diskusse. Proto nehlásil se z nich nikdo ke
slovu a k replikám na výtky české. Žádali naposledy
Javorského, by odročil schůzi na úterek, kterého dne
hodlají teprve zasáhnouti do debaty. Předseda jim
vyhověl a skončil schůzi dříve, nežli bylo zamýšleno.
Možno tedy čekati, že v ůterní a středové schůzí dojde
k prudké potyčce, protože němečtí zástupcové do t
doby se připraví. Zvláště zajímavo bude vyslechnouti.
jak omluví změněné jednání naproti vyrovnacím před-
lohám.
Ve výboru celním pronikli se svými návrhy
zástupci čeští. Poslanec Heimrich proti podnětu
předsedy Baernreithera, který chtěl o celním tariíu
míti referentů 6, navrhl napřed 13, potom 8. Tento
poslední počet byl přijat. Zároveň po návrhu téhož
poslance přikázány zemědělské plodiny zvláštnímu
referenlu (byly původně spojeny se zbožím jiným).
Předseda navrhl, aby se nekonala generální debatn
žádná. Tomu se opřeli Čechové a po návrhu poslance
Heimricha usneseno konati povšechné rokování hned.
jakmile vyřízen bude tarif, to jest před rokováním
o zákoně celním.
Javorskij
Heimrich
Baernreither
Čecho
24
article
Z Vídně, 27. března. (C. - B.)
Vyrovnaci výbor, rozděliv referáty, zvolil zpravo
dajem o celním a obchodním spolku bar. Schwe-
gla, o zákonech valutových Ploje, o zákonec
bankovních Mettala, o zákoně o zamezení dvoji-
tého zdanění Grossa, o zákoně o obchodu s pá-
lenými lihovinami Glabinského, pro čl. XX
celního a obchodního spolku a pro předpisy zvěro-
lékařské Tollingra. Vyrovnací výbor zahájil pak
generální debatu o vyrovnacích předlohách.
V povšechné debatě ujali se slova posl. dr.
Fiedler a Kaltan. Tento, projeviv naději, že
toto vyrovnání je posledním, líčil historii vyrovnání
dosavadních, zejmena vyrovnání Badenova a Thu-
nova, vůči nimž nynější vyrovnání není zajisté zlep-
šením a prohlásil, objasniv chování levice, že jebo
strana podrobí předlohy velmi ostré kritice nejen v
příčině jejich účinků hospodářských, nýbrž také
v tom směru, pokud zkoncování vyrovnání může
míti vliv na politické postavení strany řečníkovy.
doktor
Fiedler
Kaltan
Badenův
Tha
Vídeň
zvěrolékařský Tollingra
25
article
Řečník poukazoval pak k nynější situaciv
Uhrách, která nevylučuje změnu dosavadního poměru
obou polovic říše a mohla by stěží skoncované usne-
sení výboru zmařiti. Práce výboru měly by se prolo
odročiti až do té doby, kdy bude jasno, že uherská
polovice říše jest ochotna zahájiti v uherském parla-
mentu jednání o vyrovnání. Jsou jen dvě možnosti
Buďto zvítězí opposice se svým stanoviskem proti
branné předloze a nastane pak stav z roku 1848
tudíž personální unie, čímž další jednání o vyrov-
náni stane se zbytečným nebo podlehne v boji proti
branné předloze a potom bude se domáhati s prud-
kostí ještě větší celní rozluky. Bylo by těžkou chy-
bou, kdyby rakouský parlament a rakouská vládn
nebyly na tento případ připraveny. Jako své doby
předseda ministerstva Szell prohlásil, že Uhry jsou
připraveny také na celní rozluku a mají příslušný
celní tarif a příslušné přípravy hotovy do posledního
kusu, tak posílilo by to i naše postavení, kdybychom
mohli prohlásiti totéž. Řečník praví, že učiní k
konci jednání příslušný návrh. Jednání bylo pak
přerušeno. V příští schůzi (úterní) bude pokračováno
v generální debatě.
Uher
Uhry
26
article
Celní výbor po delší debatě usnesl se rozděliti
celní položky v osm skupin referátových
načež schůze byla za tím účelem na hodinu přeru-
šena. Rozdělení celních položek, usnesené celním
výborem, obsahuje tyto referátové skupiny
1. relerá!: Třída tarifu 1. až 7. a 13. : Obili
tabák, rostliny, cukr, nápoje atd.
2. referůt: Třídy tarifní 8. až 12., 14., 48.
51.: Dobytek, zvířecí výrobky ald.
3. referát: Třídy tarifní 15., 16., 19.. 20., 27.
až 29., 34.: Dříví, uhlí, papír a zboží papírové.
4. referát: Třídy tarifu 22. az 26. Zboží ter
tilní a konfekční.
5. referát: Třídy tarifu 38. až 44. Železo.
železné zboží, kovy, stroje atd.
6. reřerát: Třídy tarifu 32., 33., 35. až 37..
50. Kůže a kožní zboží, sklo a sklenně zboží, zboží
kamenné a hliněně, předměty literární a umělecké.
7. referát: Třídy tarifu 17., 18, 21., 30., 31.
45., 47., 49. Lučebniny atd.
8. referát: Zákon o celním tarifu.
Po znovuzahájení schůze zvoleni pro jeduotlivé
skupiny zpravodají: pro první referát posl. M ar-
chet; pro druhý posl. Povše; pro třetí posl. Ko-
lischer; pro čtvrtý posl. Holstein; pro pátý
posl. Urban; pro šestý posl. Dulemba; pr
sedmý posl. Morsey a pro osmý posl. Chiari.
Den příští schůze nebyl ještě ustanoven.
Odbor tiskového výboru vyřídil v dnešní schůzi
odstavec II. (Pořad ve věcech tiskových čl. 8. až 12.)a
usnesl se na četných změnách vládní osnovy. Příšu
schůze koná se po Velkonocich.
Živnostenský výbor pokračoval v jednání o čl. 2
zákona proti opilství. Odbor živnostenského
výboru pro revisi živnostenského zákona zvolil před-
sedou posl. ryt. Plačka a posl. Böheim a jeho
náměstkem.
Holstein
Urban
Morse
Chiari
Příša
Velkonocich
Plaček
ko
M ar
Dulemba
27
article
Rozpočtový výbor v odpolední schůzi své při-
dělil referáty o státním rozpočtu na r. 1903.
Na přímluvu posl. Starzyňskěho, by roz-
počtovému výboru bylo poskytnuto dostatečného
času k projednání rozpočlu na r. 1903, ježto by
jinak dojednával se tento rozpočet teprve při roko-
vání o rozpočtu na r. 1904, odvětil předseda dr.
Kathrein, že se o nápravu postará, žádaje refe-
renty, by mu referáty své dodávali hned, jak s nimi
budou hotovi, aby mohl výborové schůze svolávati.
Při rokování o vládou navrženém zrušení
služebních kaucí, které by dle návrhu rele-
rentova mělo vejíti v platnost dnem svého vyhlášení,
tázal se posl. Hofmann- Wellenhol, platí-l
vládní osnova také pro valnou část neerárních
poštmistrů, kterým rovněž uloženo kauci složili.
Vládní zástupce odb. přednosta Ach prohlásil, že
vládní předloha vztahovati se má na poštmistry již
stabilisované nebo na ty, na jichž stabilisování
dojde později.
doktor
Kathrein
Hofmann
Wellenhol
28
article
Finanční ministr dr. Böhm Bawerk na
další dotaz odpovídá, že zákon vztahuje se pouze
na státní úřadníky cislajtánské, že však
úřadníků s titulem »c. a k.« změna tato se netýká.
Zákon schválen na to po návrhu referenta posl.
Gorského, jenž ustanoven také zpravodajem pro
sněmovnu.
Rozpočtový výbor přidělil mimo jiné referáto
rozpočtu ministerstva kultu a vyučování posl. dru.
Fuchsovi, referál o vysokém školství posl. dru.
Starzyňskému, referát o středním školství hr.
Stürgkhovi, referát o průmyslových vzděláva-
cích ústavech posl. d'Elvertovi, referát o správě
finanční dru. Gorskému, o clech dru. Men-
grovi, referát o ministerstvu obchodu dru. Bärn-
reitherovi, referát o ministerstvu železničním
dru. Pergeltovi, referát o ministerstvu spravedl-
nosti (správa ústřední a nejvyšší soud) dru. ryt.
Abrahamowiczovi, referát o justiční správě
ve královstvích a zemích jednotlivých (tit. 3—7
posl. dru. Derschat tovi.
doktor
Böhm
Gorský
Fuchs
Stürgkh
Mena
ústav posl . d ' Elvert
29
article
Výbor pro změnu jednacího řádu rokoval dnes
o návrzích, podaných odborem. Dodatky k 8 67.
(dotazy na předsedu) a znění 8 68. (dotazy) byly
schváleny i s dodatkem poslance Štarzynského,
že má dotazovaný právo označiti napřed den, kdy
interpellaci hodlá zodpověděti. § 69. (přijetí neb ne-
přijetí odpovědi na vědomí) schválen k návrhu posl.
Greka a dra. Baernreithera v tomto znění:
»Při rozhovora dotyčném nesmí býti navrženo,
aby sněm vzal odpověď na vědomí, nebo aby ji na
vědomí nevzal.« § 71. (petice) byl s několika malými
změnami přijat. Při § 32. (dle něhož kterýkoli výbor
je schopen se usnášeti, je-li přítomno více než tře-
tina jeho členů) rozpředla se delší debaťa, po níš
přešlo se o poragrafu tom k jednacímu pořadu.
Posl. Wodzicki navrhl pro 8 55 al. a) loto
znění: »Zpravodajové výborů, jakož i všichni řečníci
vůbec mluví se zvláštní řečnické tribuny.
Jen při věcech, týkajících se výkladu jednacího řádu
nebo ve zvláštních případech, kde předseda k tomu
svolí, smějí poslanci mluviti u svých křesel.“
Posl. Skéne je pro tento návrh, dovozuje
nutnost jeho již špatnou akustikou zasedací síně.
Předseda neslyší dnes řečníka vůbec a nemůže tudíž
do jednání zasahovati. Opatření navržené osvědčilo
se již ve Francii a budiž také v parlamentu rakou-
ském zavedeno.
K návrhu posl. Romanczuka přikázán návrh
hr. Wodzického, jakož i návrh posl. hr. Barba (na
rozšíření disciplinární moci předsedovy vůčí členům,
kteří proviní se proti důstojnosti sněmovny a prot
ustanovením jednacího řádu) odboru.
Štarzynský
Greco
Baernreither
Posl
Barba
Francie
30
article
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Defraudace ve svato-václavské
záložně.
Ve čtvrteční schůzi členů sv.-václavské záložny
bylo veřejně konstatováno, že členové velmi ne-
patrnou měrou plní repartiční své povinnosti. Zdá se.
že ani důtklivé upozornění sanačního sdružení členů
ani kuratoria mnoho členů nepohne ke složení re-
particí. Za včerejšek nepřihlásil se ani jediný člen
s reparticí. Sdružení a kuratorium dává členům lhůlu
do 5, a krajní a poslední lhůtu do 8. dubna. Dos-
vadní zkušenosti nasvědčují tomu, že ani tato výzva
nebude provázena zdárným výsledkem. Členové zpe-
čují se vyplniti své povínnosti. Proč tedy mařiti času
dalším čekáním? Nechť už jednou všem členům ro-
zešlou se vyznání ke složení reparticí písemně a kdo
ani potom repartici nesloží, ať se proti němu po-
stupuje cestou soudní. Tím způsobem alespoň bude
zjištěno, kdo je a kdo není členem sv -väclavské
záložny. Dosud přemnozí členové nesložili repartici
jen proto, že jsou ve svém nitru přesvědčeni, že
neučinili přihlášku, že nic nepodepsali a proto také
že nejsou povinni něčím přispěti k uhražení veřikého
schodku. Mnoho bylo v télo příčině zmeškáno. z
uplynulých pět měsíců tonutí existence sv.-václav-
ské záložny alespoň mohlo býti zjištěno, kdo dle sta-
nov skulečně je členem a u koho členství je po-
chyhné.
V předvčerejší schůzi členů záložny pronesen
byly stesky na záložnu „Důvěru“, že nedosti libe-
rálně postupuje vůči členům sv. václavské záložnv.
31
article
Proto zvolena byla deputace, aby stesky a prosby
„Důvěře“ sdělila. Čtyřělenná deputace odebralas
včera dopoledne do kanceláře „Důvěry“ a její zá-
stupci p. dru. Rytřoví tlumočili náhledy schůze členů
Přednesli zejmena žádost, aby „Důvěra“ s větsí
benevolenci chovala se ke členům a ulehčovala jim
úvěr. Deputanti připomenuli, že žádost jejich ovšem
nesahá tak daleko, aby přesahovala obvyklé záložea-
ské předpisy. Depulace stěžovala si také, že za ru-
čilele nejsou přijímání členové sv.- václavské záložny.
Pan dr. Rytíř odpověděl, že děje se tak dlo usnesení
výboru „Důvěry“, ale slíbil, že přednese žádost de-
putace výboru, který bude o ní uvažovati. Další stlz-
nosti proneseny na slězování převodu hypolekárních
pohledávek. V té příčině odpověděl p. dr. Rytiř, že
„Důvěra“ postupuje dle požadavku Zemské banky.
Jedná se však o to, aby „Důvěra“ ze svého majefku
nesla poplatek za nadzástavní právo, které Zemská
banka žádá. Na stížnost o loudavém vyřizování agendy
přihlášek, odpověděl zástupce „Důvěry“, že vyřizo-
vání děje se pokud možno rychle, ale je ovšem za
potřebí prováděli příslušná vyšelřování žadatelů. Pr
té příležitosti vylkl zástupce „Důvěry“, že členově
svváclavské záložny o pomoc na repartici se ne-
Rytřový
svatý
doktor
Rytíř