1
masthead
Ročník padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pondělí 4. srpna 1913.
Praha
3
masthead
an s sdni sn a
6
article
la ranní a večerní listy
předplácí se
v Praze v administraci
na měsle
2 K —h
na čtvrt lota
sK —
s dvojí donáškou
na měsie.
2 K 54
na čtvrt leza . . . 7 K 62 h
ve fillálkáchi
na měsie . . . . 9 K 30
Pošton.
na méstu. . . . . . s
na čtvrt lota . . . . 9 K 60
s dvoji zásilkoa
na měslo. . . . . . 3 K ho
na čtvrt lota . . . . 11 K s0
Praha
7
title
Válka mezí spojenci.
8
article
Bukureštská jednání.
Bukureštská jednání.
Z Bukurešti, 3. srpna. (K. k.) („Ag. tel
bulg.“) Dnes dopoledne konali schůzi bul-
harští a rumunští delegáti za předsednictv
ministerského předsedy Majorescu.
rokování, jež potrvalo až do poledne, do-
spěly obě strany k dohodě o všech třech
bodech, formulovaných Rumunskem v notě
ze dne 21. července. Čára nových hra-
nic byla vojenskými delegáty
zakreslena a podrobnosti vy-
hraženy mírové smlouvě. V otázce
rumunských škol a kostelů v území, doby-
tém Bulhary, přijato bylo rozluštění, na-
vržené na petrohradské konferenci. Ko-
nečně převzalo také Bulharsko závazek, že
zruší pevnost Ruščuk a Varnu a že ani v
území mezi nimi, ani na 20 km. kolem Ba-
číku nevybuduje žádná opevnění. Nová ru-
munská hranice vychází od prvního pahor-
ku pod Balčíkem, jenž na mapě naznačen
jest kotou 252, jde 10 km. jižněji od Dobriče
a končí na západ od Tutukaji, 9 km. od v i
Turski-Smil. V jednotlivých bodech uchy-
luje se hranice, dle zeměpisných poměrů.
15—16 km. od přímé čáry k západu.
Schůze, stanovená na 4. hod. zítra od-
poledne, přeložena byla na 10. hod. dopo-
lední, aby bylo možno zahájiti vy-
jednávání dříve než uplyne pří-
měří.
Bulhaří se zdráhají přijmout podmínky míruí
M. Z Kolína n. R., 4. srpna. (Zvl. telegran
„N. L.“) Dle sofijských zpráv prohlásil jistý
bulharský žurnalista, že Bulharsko vyhov
Rumunsku, ale žádati bude okamžitě jeho vo-
jenskou podporu proti Srbům a Řekům, s ni-
miž chce opětně zahájiti válku, neboť poža-
davky těchto prý jsou naprosto nepřijatelné.
Okolnost, že velmoci naléhají na Turecko, aby
vydalo Drinopol Bulharům, přichází Bulharsku
velmi vhod.
Bulhar
Balčík
Srba
Řek
Drinopol Bulhar
Bukurešť
Rumunsko
ko
Bulharsko
Dobrič
Kolín
Turecko
km
9
article
Bulharské protinávrhy.
Z Bělehradu, 3. srpna. [K. k.) Protinávrhy
bulharských delegátů o příští pohraniční čáře
vyvolaly v Bělehradě nepříznivý dojem, poně-
vadž se v tomto postupu Bulharska spatřuje
naprosté zneuznávání vojenských úspěchů
spojenců a snaha rozbíti mírové jednání. Oče-
kává se, že srbští a řečtí delegáti bulharské
návrhy patříčným způsobem zamítnou.
Stížností na porušení mezinárodního práva
Bulhary.
Ze Sofije, 3. srpna. (K. k.) (Ag. tel. bulg.)
Předevčírem kolem 11. hod. dopol. dostala se
jedna řecká kolona, jež postupovala ze sou-
těsky u Kresny proti Džumaji, na dostřel Bul-
harů. Druhý den na to zaslal velitel řeckého
vojska bulharskému generálu list, v němž
tvrdí, že Bulhaři stříleli na řecké linie, chrá-
něné bílým praporem. Bulharský generál vy-
světlil věc a odmítl stížnost. V bombardování
Vidinu srbským vojskem bylo pokračováno až
do 31. července. Dle soukromých zpráv je
město z polovice pobořeno. Z civilního oby-
vatelstva bylo 200 osob zabito a 600 zraněno
Boje rozšířily se až na 8 km. od města, kte
rého Srbové nedobyli.
Z Bělehradu, 3. srpna. (K. k.) (Úřadně.
Bulharské vojsko dopustilo se opětně poru
žení mezinárodního práva. Velitel vojska na-
šeho, které obléhá Vidin, poslal dne 31. čer-
vence o 11 hod. 30 min. jednoho důstojníka
se třemi jezdci do Vidina, aby oznámil, že
uzavřeno bylo příměří a aby tedy dle usta-
novení dohody o příměří počato bylo s určo-
váním demarkační čáry. Když byli vzdálení
asi 30 kroků od vesnice Novo Seči, vypálili
na ně Bulhaři z kulometu. Důstojník zůstal
bez pohromy. Dva jeho průvodčí byli zraněni.
Bulhar
Srba
Bělehrad
Bulharsko
Sofijá
Džumaja
Nova Seč
km
10
article
Bulhaři tím porušili ustanovení Haagské
kavence ze dne 18. října 1907, podepsané též
Srby i Bulhary. Nelze říci, že jedná se v tom-
to případu o porušení mezinárodního práva
špatně zpraveným, prostým vojínem. Důstoj-
ník, jenž dal rozkaz k palbě, znal podrobně
ustanovení mezinárodního právo a musil do-
jista viděti, že přichází parlamentář. Gene-
rální štáb oznámil již tato porušení mezinárod-
ního práva, spáchaná Bulhary: zneužití bílého
praporu, plenění soukromého majetku, ubí-
jení obyvatelstva, střelba na nemocnice, mrza-
čení a zabíjení raněných. Toto chování Bulharů
znemožňuje, aby vysílání byli parlamentář
s různými sděleními mezi nepřátelskými armá-
dami.
Otázka drinopolská.
Z Cařihradu, 3. srpna. (K. k.) Italské vele-
vyslanectví obdrželo dnes instrukce pro oče-
kávané zakročení v otázce Drinopole. Angli-
cký velevyslanec dosud instrukci nedostal.
Pravděpodobně bude zakročení provedeno
zítra. Proslýchá se, že mocnosti poradí Portě
aby vyklidila Drinopol za důležité kompen-
sace, jež skládati se budou hlavně z úpravy
hranic a zvýšení ela na čtyři procenta.
Z Cařihradu, 3. srpna. (K. k.) Přibyla sem
deputace z Odrinu, která požádá velkovezíra
a cizí velevyslance, aby působili k tomu, aby
Odrin zůstal tureckým.
Bulhar
Srba
Odrin
Cařihrad
Drinopol
Angl
Genus
11
article
Řecká vojenská zpráva.
Z Athén, 3. srpna. (K. k.) „Agence d'Athénes
uveřejňuje výňatek z oficielní zprávy o poslední
kampani. Dle toho bojovala řecká armáda proti
bulharským vojům v počtu asi 120.000 mužů a ně-
kolika tisíc nepravidelných vojáků. V ustavičných
bojích urazilo řecké vojsko bez závady 300 km. na
terčnu, který pro svou zvlášť drsnou horskou po-
vahu je velmi způsobilý k obraně a skýtá tudíž
útočníkům obrovské obtíže. Na horských řetězech
malešských a perinských musilo řecké vojsko vy-
kliditi od bulharského vojska vrchy mezi 1500a
2000 metry, které vesměs skoro stoupají kolmo
vzhůru. Posice považované za nedobytné byly na-
šinci ztečeny bodáky a naše vojsko dobylo vrchů
za palby nepřitele. 22 bitev bylo vybojováno ve-
směs vítězně pro nás, m. j. nejvýznačnější u Kilki-
še, Demirhissru a Kosturina, v průsmyku Kresen-
ském, nejobávanějším z celého Balkánu, u Simitli
a Džumaje. Řecká armáda obsadila města Kilkiš,
Dojran. Gevgheli. Demirhisar, Strumicu. Petricu,
Sjer. Dramu. Pečevo, Zelenik, Mehomyji, Nevro-
kop. Kavalu, Xanthi. Dedeagač, přístav v Lagosu.
Athénes
Kosturin
Mehomýt
Nevro
Atény
Balkán
Kilkiš
Lagos
Simitnout
Džumaja
Xanthi
km
12
article
Makri. Maroniji. Gymyldžinu a Džumaju. 10.000
Bulharů bylo zajato, 25.000 až 30.000 učiněno ne-
způsobilými k boji. 120 děl a množství pušek.
střeliva a potravin padlo nám do rukou. Za měsíc
byla Macedonie vyčistěna a řecká armáda, která
zahnala nepřítele až ke starým bulharským hrani-
cím, chystala se je překročiti. V této chvíli, kdy
řeckému vojsku otevřela se cesta do Sofie, bylo
zastaveno nepřátelství. Dle oficielních zpráv padlo
v bojích posledních dnů 35 řeckých důstojníků
a 75 jich bylo raněno.
šl. Giers se vrátil na Černou Horu.
Z Petrohradu, 3. srpna. (K. k.) Ruský vy-
slanec v Cetyni, šl. Giers, se vrátil na Černou
Horu.
Albanci u Majoresca.
Z Bukurešti, 3 srpna. (K. k.) Deputace
Albánců, žijících v Rumunsku, odevzdala vče-
ra ministerskému předsedovi Majorescuovi, ja-
ko předsedovi mírové konference, pamětní
spis, v němž poukazuje se na ohrožování bu-
doucího albánského státu přehnanými poža-
davky Srbů, Řeků a Černohorců a jímž žádají
Albánci o pomoc Rumunska.
Bulhar
Albánec
Srba
Řek
Makedonie
Sofie
Černá Hora
Petrohrad
Bukurešť
Rumunsko
13
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Před rozpuštěním štýrského sněmu.
Z Vídně, 4. srpna. Z dobře informovaného
pramene se oznamuje: Ministerským předse-
dou zahájená akce za účelem uvolnění š týr-
ského zemského sněmu, který již rok nen
dělným, nedocílila vzhledem na zamítavé sta-
novisko Slovinců, žádného úspěchu
pročež vláda hodlá zemský sněm v dozírné do-
bě rozpustiti. Zemský sněm svolán bude k je-
diné schůzi, aby vyslechl císařský reskript
v příčině rozpuštění sněmu. Nové
volby budou asi vypsány na měsíc listopad.
Císař Vílém navštiví rakouského cisaře?
Z Berlína, 4. srpna. „Berl. Tageblatt“ ozna-
muje: Proslýchá se, že císař Vilém koncem
měsíce září u příležitosti návštěvy násled-
níka trůnu Františka Ferdinanda na jeho lo-
veckém zámku v Eckartsau v Dolních Rakou-
sích navštíví také císaře Františka Josefa
v Išlu.
Berl
Vilém
František Ferdinand
František Josef
Vídeň
Berlín
Dolní Raka
Išlu
14
article
Zemské volby ve Finsku.
bt
7 Heleinslorsu 3. srona. (K. k.) (Petro-
hradska tel. agentura“.) Zemské volby konaly
se v celém Finsku za mimořádné malé účast
voličstva. Dle předběžného odhadu zdrželo
se 60 všech oprávněných volby.
Anglické přístavy ve Středozemním moři.
Z Londýna, 4. srpna. Dla informací listo
nařídíla anglická admíralita, aby byly vybudo-
vány ve Středozemním moři velké námořn
přístavy a to pro válečné lodi v Aghani a pro
torpédovky v Bamla-Beide v Egyptě, západně
od Alexandrie. Práce spojené s vybudovánín
přístavů byly již zahájeny a budou ukončeny
před 1. říjnem 1914.
Tittův „Volksrát“ proti stálému
sboru německých důvěrníků.
Myšlenka představenstva bývalého svazu
německých poslanců zemských v Čechách na
zřízení stálého sboru zemských důvěrníků ně-
meckých narazila na tuhý odpor Tittova třebe-
nického „Volksratu“, který, sotva pražské
listy německé přinesly první tajemné zprávyo
organisaci tohoto sboru, sešel se 1. srpna v Lo-
vosicích a odtamtud zaslal do německých listů
oficielní zprávu tohoto znění:
„Včera konala se v Lovosicích mimořádná
schůze německého „Volksratu“, která zaujala
stanovisko k velké schůzi sboru důvěrníků.
Tittův
Finsko
Petra
Londýn
Bamla
Egypt
Alexandrie
Čechy
Lo
Lovosice
15
article
Mezí přítomnými byli: říš. posl. Knir sch
(vůdce německých nár. dělníků. Pozn. red.)
a býv. zem. poslanci Böhr a Fritz, dále de-
putace zem. svazu něm, hostinských. Při za-
hájení četně navštívené schůze byl přítomen
také říš. poslanec dr. Lodgman. Po referátu
dra. Titty o přítomné politické situaci bylo po
několikahodinové debatě usneseno, požádat
nutně plenární schůzi býv. zemských poslanců,
aby společně s ústředím německých okresů a
měst a s německým Volksratem svolala schůzi
důvěrníků ještě před 12. srpnem (schůze
síran zamýšleného stálého sboru důvěrníků je
projektována na měsíc září. Pozn. redakce.)
O tomto usnesení bude zpraven předseda sva-
zu býv. zemských poslanců dr. Bachma n
depulací Volksratu v úterý. Dále bylo ve schů-
zi zásadně usneseno, že Volksrat má
být ve schůzi důvěrníků zastoupen.
Druhá zpráva, doplňující první, zní: „Ke
zprávě o schůzi „Volksratu“ sděluje se z Tře-
benic: Zpráva o nastávajícím oktroji volební
opravy v Čechách vyžaduje nutně co nejrychle-
ji svolání schůze důvěrníků. Další odkladje
nemožný, nemají-li být důležité zájmy něme-
ckého lidu v Čechách dány na pospas. Co se
týče dnes uveřejněného statusu stálého sboru
zemských důvěrníků, stojí „Volksrat“, jemuž
tento status, bohužel, nebyl znám, na sta-
novisku, že musí mu být jako spolusvolava-
teli přiznán vliv na složení schůze důvěr-
nického sboru.
Böhr
Fritz
doktor
Lodgman
Bachma
Volksrat
Čechy
16
article
Z těchto zpráv vysvítá, že mezi říšskými
býv. zem. poslanci německými z Čech a mezi
„Volksratem“ vypukla domácí vojna. P
těchto úřadních sděleních „Volksratu“je
zřejmo, že jsme správně odhadovali v sobot-
ních večerních „Nár. Listech“, že nová orga-
nisace důvěrníků je podnikem německých po-
slanců proti „Volksratu“, který si osoboval
diktovati poslancům německým směr jejich po-
litiky. Není nezajímavo, že při „Volksratu“
stojí pevně němečtí národní dělníci, jak už do-
kázal projev posl. Knirsche, v pátek
„Nár. Listech“ zaznamenaný.ojel aa
Ve včerejší „Bohemii“ druhý vůdce ně-
meckých národních dělníků říšský poslanec
Fahrner vykládá stanovisko své strany; ve
výkladu potvrzuje, že organisace stálého sboru
zem. něm. důvěrníků skutečně je namířena
proti „Volksratu“, že vlastně jest novým
pokusem vedoucích německých
poslanců o vyloučení „Volksratuí
ze spolupráce a spolurozhodová-
ní v záležitostech národně - politi-
ckých, poněvadž četní poslanci kritiku
„Volksratu“ považovali za poručníkování ně-
meckých politiků, První pokus o to před něko-
lika roky ztroskotal.
Fahrner
Čechy
Bohemia
Volksra
17
article
Posl. Fahrner prohlašuje dále, že ně-
mečtí národní dělníci nezúčastní se zalo-
žení stálého sboru něm. důvěrníků a sice
proto, poněvadž tento sbor je za prvé zby-
tečný a za druhé neproveditelný. Zby-
tečný proto, poněvadž ve „Volksratu“ mají
Němci z Čech sbor důvěrníků, nad nějž lepší-
ho nemchou si přáti, nevčasný proto, po-
něvadž Němci mají teď větší věci na starosti.
než zřizovati sbor, který by teprve po pro-
hrané bítvě byl zřízen a neproveditel.
ný, poněvadž tento aparát byl by tuze veliký
a těžkopádný, činnosti neschopný a tím by
přímo německou věč poškozoval. Proti zří-
zení jeho zaujme strana něm. národních děl-
níků rozhodně stanovisko odmí-
tavé a odmítne se jeho ustavení zú-
častniti.
Německý „Volksrat“ je odhodlán svolati
svůj důvěrnický sbor do Teplic, kdež bude
Pachrovo „stálé shromáždění německých zem-
ských důvěrníků“ pravděpodobně pochová-
no ještě dříve než se narodíl
Posl
Fahrner
Němec
Čo
Teplice
18
article
Politický přehled.
Politický přehled.
Žemě české.
Komentář k nedělním německým výkladům.
Sbor truchlících nad hrobem znásilněné
ústavy zemské v řadách německých se vůči-
hledě množí, nemine dne, aby se nedostavil
některý ze státníků a zejména učenců něme-
ckých s věncem smutečně oflořeným a s pro-
cítěnou hlubší či mělkčí úvahou na thema, že
zemská autonomie suspendována a na místo
ní dosazena státní správa.n
Ani nejsvěžejší, nejnovější z nich, včerejšt
článek prof. dra. L. Spiegla v „Bohemii“, nade-
psaný „Nové české státní právo“, o němž po-
dle ironisujícího nadpisu dalo by se souditi,
že bude snůškou sotís, neliší se od toho, co
jsme dosud z německých per ku předmětu
četli, ničím, leč výrazem hlubší upřímnosti
nad úhonou, jaká se přihodila statkům, obě-
ma národnostem stejně drahým, jež by měly
býti nedotknutelny, upřímnost, která by byla
až naivní, kdyby nebyla maskou. Neboť pan
prof. Spiegel sám náleží k oněm přečetným
zpozdilcům, k nimž možno nyní volati: „Ty s
to chtěl!“
vaalto
profesor
doktor
L Spiegl
Bohemia
19
article
Pan profesor obává se druhého, třetího
oktroje a divně čte se v „Bohemii“ stesk, že
na odstranění zemského sněmu ná-
sledovati může odstranění říšské rady. Úžasný
to hlas z tábora, jenž vynaložil všechno, aby
znemožnil zemský sněm a po pět let dosáhl
toho, že se zemská sněmovna stala v nejvlast-
nějším slova smyslu „ch a mbre introu-
v a b le“. Auteru toho úvodniku jesl
naproti tomuto nebezpečí rozdělení referátů
v zemské správní komiši dokonce velmi pod-
řízeného významu, zvláště že posta-
vení českého úřadníka jest neko-
nečně, „himmelweit“, vzdáleno od po-
stavení českého poslance, rozuměj
českého přísedícího zemského výboru, kte-
roužto sentenci vyvrátiti ponecháváme „Času“
a jeho politickým filosofům, kteří se v druhé.
byrokratické komisi zrovna shlížejí. Jinal
probírá německý profesor otázky, již dosta-
tečně provanuté, zdali skutečně nezbývale
vládě nic jiného, než zemské zřízení suspen-
dovati, a tu zaznamenati sluší, že si neodpusti
příslušnou výtku německým ministrům, kteř
podepsali patent ze dne 26. července, z nichž
ani jediný neměl tolik dosti silných rozpaků
ústavověrných, aby nebyl dal přednost od-
stoupení z úřadu před spolupůsobením při kro-
ku tak protiústavnímu. Tato výtka jest mno-
hem oprávněnější, než kalumnie „Neue Fr
Neue
Bohemia
20
article
Presse“ proti hraběti Schönbornovi, protož
prý podržel místopředsednictví říšského sou-
du, stav se předsedou správní komise. I ná-
mitky pana profesora Spiegla proti slučitel-
nosti obou úřadů lze odbýti poukazem k to-
mu, že statutem samým ukládá se mu dovo-
lená z jeho náměstnictví v říšském soudu
Není zapotřebí, býti zrovna nadšencem pro
správní komisí, aby se to uznalo. Prof. Spiege
je ostatně dosti konciliantní, aby uznal, že
o svědomí a loyalitě nového chefa neauto-
nomní zemské správy netřeba ani v nejmenším
postupovati. Z ostatního článku prof. Spiegla,
nte
Schönborn
Spiegl
Spiege
profesor
Presse
21
article
* drobném prodejie
zanuí čáslo o sobě . za s
večern
sa si
Ve fliálkách na venkové
ranní čislo . . . . . . 10b
večerní.
5h
lnbe
lnsoráty
plati se hotové napřed-
Předplnceni a inserty přijíma
administrace v Miarinnské ul., s.
Tam nacházeji ne těž
ředakee, tiskárna a sxpedive
„Národnich Listů“
Rnkopisy se nevracei
Miarinnský ulice
22
article
který není nejhorším z úvah, převratu v Če-
chách věnovaných, budiž zaznamenán s na-
prostým souhlasem odstavec, kterýmž se
uznává zdatnost výborného zemského úřad-
nictva, kteréž, co se týče kvalifikace, nijak
nestojí za státními úřadníky, do komise po-
volanýmí, takže nelze nahlédnouti, kterak ta,
že byli státním podřízeni. „Co se sku-
tečně stalo,“ dí prof. Spiegel, „jest na-
prosto irracionální. Přísedíc
zemského výboru, jakožto zvole-
ní posl'anci, jakožto mužové z li-
du, neodvislé a vlivuplné osob-
nosti, měli náležitou autoritu oproti svým
úřadníkům a dovozuje, že státní úřadníci dneš-
ní komise nemají oproti nim autority nižádné
a kromě toho jsou v zemské správě nováčky.
Zkrátka prof. Spiegel jest ex post toho ná-
hledu, že měl zůstati zemský výbor na svém
mistě a že mu znovuzavedení pivní
dávky mělo býti povoleno § 14. stát.
zákl. zákona, Že „Bohemia“ otiskla tento ka-
cířský názor, za to jí může býti leckterý hřích
z dob předkomisních odpuštěn. Za to tím dů-
razněji musí býti protestováno proti plné
moci, kterou pan profesor Spiegel z rozkoš-
ného Westerlandu uděluje vládě, aby nyněj-
šího mezidobí použila k rozhraničení politi-
ckých okresů v Čechách. Naopak, jestliže
lze s něčím souhlasiti s okolnostmi, za jakých
byla v Čechách instalována správní komise,
je to slavný slib vlády a osobní zaručení hr.
Čechy
Bohemia
Spiegel
23
article
Stürgkha oproti bývalému nejvyššímu maršál-
kovi, který vylučuje podobný nacionálně-poli-
tický j ednostranný čin správní úpravy.
Marianskolázeňský starosta a zemský po-
lanec dr. Reiniger uveřejňuje pak v „N.
Fr. Presse“ úvahu o komisi, kterou nutnov
celku i podrobnostech co nejrozhodněji odmít-
nouti, především pak jeho mínění, že zodpo-
vědní čínitelé a český národ budou chápati do-
sazení zemské správní komise jakožto donu-
covací prostředek, aby konečně vzdali se své-
ho odporu proti skromným požadavkům něme-
ckých zemských soudruhů po právním zajiště-
ní jich v zemi. Už tento výrok přímo za-
stírá pravou podstatu pojmu vyrovnacího jed-
nání rovných s rovnými, z něhož vyjíti musí
nepokoření vedle nepokořených a jestliže
hrozí dr. Reiniger po nových volbách neob-
mezenou plnou mocí německých poslanců, za-
hájiti obstrukční taktiku znovu, potom při-
mlouvá se za automatickou permananci státní
komise správní ve smyslu prof. Brockhausena.
Proti názoru, že dosazením správní komise
bylo Čechům poskytnuto finanční přispění
v jich nouzi, marno bojovati, a namítati, že
patent ze dne 26. července jest opatřením
z nouze celé země, ačkoli by stačilo poukázati
na to, že výkříky, kteréž nouze tato vydrala
z postižených hrdel, mnohem hlasitěji ozývaly
se z uzavíraného území v Čechách.
Stürgkh
Reiniger
profesor
Brockhausen
Čecho
Čechy
24
article
Jinak jest pan dr. Reiniger nadšeným pří-
vržencem oktroje. Lituje upřímně, že vláda
nešla ještě o krok dále a týmž způsobem ne-
uskutečnila „malý komplex“ požadavků ně-
meckého národa v příčině reformy zemského
zřízení k zajištění německých minoritních
práv, kterýž ve vyrovnacím jednání poslední-
ho roku oběma vyrovnacími stranami byl pro-
hlášen za možný kompromis.
Jestliže tohle považuje pan dr. Reiniger
za dostatečný důvod pro oktroy národně-
politický, potom se mu rozplývá pod ru-
kou, touž rukou, kteráž slavnostně odhlaso-
vala německé poslanecké pronunciamento,
podle kteréhož všechna jednání a zejména
usnesení ve vyrovnacích komisích jsou na-
prosto neplatná a nezávazná. S české strany
rovněž, jak známo, ne nedostává se podob-
ných prohlášení a takž tedy o nějakém kom-
promisu nelze ani mluviti jako o faktu, kterýž
by mohl sloužiti za podklad nějakého na-
cionálne-politického oktroje, jejž
by rádi Němci co nejraději sloučili s oktroyem
nového volebního řádu zemského,
kdyby k tomuto dojíti mělo, třeba že jej co
nejdůtklivěji perhoreskuji.
Myšlenku takového junctim propaguje ze-
jména včerejší „Prager Tagblatt“, který uvádí
tyto zvěsti ve spojení s domnělým pramenem
v českém táboře. Podle sdělení, učině-
ného „Prag. Tagblattu“, má prý volební opra-
va býti oktroyována současně s částí vyrov-
nacích předmětů, náležitých kompetenci sně-
doktor
Reiniger
Němec
Prager
Praga
25
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Cisař František v Brandejse n. Lab.
roku 1813.
Po pověstné drážďanské audienci Metter-
nichově 28. června bylo uvažováno u dvor
císaře Františka v Jičíně, kam položiti kon-
gres mírový. S počátku navrhován Jičín, ale
na poradě Metternichově s ruskými a pruský-
mi státníky, konané 4. července v Ratiboři-
cích, stalo se rozhodnutí, aby svolán byl kon-
gres do Prahy. Tu však bylo potřebí, aby cí-
sař František jako panovník státu dotud pro-
středkujícího byl se dvorem svým Praze blíže
proto přesídlil 6. července na zámek Bran-
dejs. Pražské poštovské noviny ze dne 13
července 1813 oznamovaly: „Dne 6./7, příje
J. M. náš nejmilostivější císař z Jičína na ka-
merální panství Brandejs.“
V družině císařově byli nejvyšší komo
hrabě z Vrbna, nejvyšší štolba hrabě Traut-
mannsdorí a podmaršálek Duca.
František
Metternichův
Brandejs
Duca
Laba
Jičín
Ratiboř
Praha
Bran
Vrbno
Traut
Cisař František v Brandejs
poštovský novina
26
article
Císař ubytoval se ve skvostných komna-
tách prvého patra zámeckého k Labi obráce-
néhe, z jichž oken šíří se rozkošná vyhlídka
na mohutné Labe, na žírné nivy a rozsáhlé
lesy, obklopující věžatou Starou Boleslav-
Slavná někdy myslivost v lesích brandejs-
ských byla právě zrušena — poslední veliký
lov konán roku 1803 za přítomnosti arci-
knižete Karla — ale císař nenudil se přes to
dlouhou chvílí, ježto stále přijížděli a odjížděl
státníci, diplomaté i generálové. 10. července
meškal u císařského dvora v Brandejse císa-
řův bratr Ferdinand, dříve velkovévoda To-
skánský a tehdy velkovévoda Würzburský
Pražské poštovské noviny, vydávané V. Hýb-
lem, psaly 3. srpna: „V Praze a našem okol
tu nejživější oučinlivost teď viděti. Množstv
kurýrů k J. M. císaři do Brandejsa, do hlav-
ního bytu v Libni a sem přicházejících a zase
po sobě odcházejících, hejna venkovského
lidu na ohražení Prahy sem docházejícího
neunavitelná pilnost v řemeslných dílnách na
vojenských přípravách pracujících...“ Nej-
častějším hostem v komnatách císařových byl
však Metternich, který nemeškal osobně po-
dávati zprávy císaři o všech důležitostech po-
litických.
Karel
Ferdinand
císař
Brandejs
Metternich
Stará Boleslav
Praha
Libeň
27
article
Čísař za svého séjouru v Brandejse hor-
livě pečoval o věci vojenské. Ježto ve hlav-
ním stanu spojenců známy byly úmysly Na-
poléonovy, vpadnoutí od Rumburka, Žitavy
i Liberce ku Praze, nabýval významu labský
most přes Labe a proto na jihovýchodní stra-
ně města a zámku Brandejsa, tu, kde bývaly
náspy a valy z dob švédských, na rychlo zři-
zovány baterie za přispění poddaných ze
všech okolních panství. Na rovinách kolem
Čelakovic, Mochova a Nehvizd konána byla
za účastenství císařova veliká cvíčení jízde-
cká. Neobyčejné divadlo lákalo vznešené
vrstvy i lid, tak že kraj kolem Čelakovic po-
dobal se velikému vejenskému táboru.
Také vyjížděl císař z Brandejsa za důle-
žitými potřebami. 28. července vyjel z Bran-
dejsa, maje v průvodu hraběte z Vrbna, pod-
maršálka Ducu a generálního pobočníka Ku-
čeru, přes Mladou Boleslav do Kuřích Vod
aby shlédl tamější položení vojska. Přenoco-
vav v místě, odjel z rána císař do Litoměřic
a přenocoval v Ploškovicích. Dne 30. červen-
ce prohlížel pevnost Terezín a skrze Doksany
i Veltrusy zajel do Prahy. Dne 31. července
prohlížel opevnění pražská a večer vrátil se
do Brandejsa. 1. srpna konána veliká vojen-
ská přehlídka u Kostelce nad Labem, k níž
vytáhla celá brigáda knížete Liechtenštejna.
Brandejs
Čelakovic
Brandejs hora
Rumburk
Žitava
Liberec
Praha
Mochov
Nehvizdy
Bran
Vrbno
Mlada Boleslav
Litoměřice
Terezín
Doksany
Veltrusy
Kostelec nad Labe
Ku
28
article
Císař účastnil se opět přehlídky
Když docházelo příměří, s Napoléonem
do 10. srpna ujednané, stávaly se návštěvy
ministrův a generálův u císařského dvora v
Brandejse ještě častějšími. Téměř každodenně
přijížděl Metternich. Nejdůležitější byl Metter-
nichův příjezd 7. srpna. Tehdy podával císaři
zprávu o návrzích, které Napoléon zaslai
do Prahy svému zplnomocněnci Caulaincour-
tovi. Císař jsa již vázán slibem svým spojen-
cům, odmitl tyto návrhy a tím bylo již rozhod-
nutno. O tři dny později přistoupilo Rakousko
ke spojencům a válka počala. Hlavní stan ra-
kouský přenesen byl z Libně do Brandejsa.
Tím byla ale dána i časová meze cisařovu
pobytu v Brandejse. Na 15. srpen ohlášen byl
Brandejs
Metternich
Napoléon
Napoléon
Praha
Caulaincour
Rakousko
Libeň
29
article
příjezd ruského cáře Alexandra do Prahy. Cí-
sař František tudíž opustil 14. srpna z rána
Brandejs, zajel na cvičiště do Záluže a odtud
skrze Toušeň, Brandejs a Vinoř odebral se do
Prahy, kdež nazejtří u večer setkal se s cářem
Alexandrem v Nové bráně. Zároveň přenesen
blavní stan knížete Schwarzenberka z Bran-
dejsa na Mělník.
Není nezajímavo, že úzce souvisí s poby-
tem císaře Františka na Brandejse vznik lá-
zeňského místa Hoštky, aneb, jak od dvacá-
tých let minulého století v písemnictví počale
se ustálovati, Houštky
Až do zrušení královské myslivosti v le-
sích brandejských byla Hoštka neproniknu-
telným luhem lesnatého podrostu, z něhož
zdvihaly se věkovité duby. Luh, až do konce
XVII. stol. zvaný Hoští nebo v Hošti, byl tu-
díž příhodným útulkem zvěře, za níž z vyšších
lesních poloh začasté ploužíval se vlk. Proto
zřizovány pro nevítané tyto hosti v okolí vlč
jámy nebo krti, a ještě dnes část listnatého
lesa za Hoštkou slove „ve vlčím krti“. Když
r. 1809 královské hájemství bylo zrušeno, při-
kročila lesní správa k racionálnějšímu hospo-
dářství lesnímu a dala především mýtiti od-
věké duby v Hoštce. Když byl kácen věkovitý
jeden dub, vytryskl ze země pramen rezavé
železité vody, jejž přítomný fořtmistr Josef
Neumann kázal ihned zaroubiti: zároveň ob-
jevena i některá slabší zřídla. Fořtmistr, tuše
léčivou sílu vody, jal se v ní častěji koupati
František
Brandejs
Schwarzenberk
Houštka
Hoský
Josef Neumann
Praha
Záluže
Toušeň
Vinoř
Bran
Mělník
Hoštka
Luha
30
article
a jeho příkladu následoval okolní lid. Když
císař r. 1813 pobýval v zámku brandejském
a se zálibou Hoštku navštěvoval, pokusil se
fořtmistr Neumann na rychlo přeměniti di-
voký luh v lesní park anglického způsobu.
I zakládal chodníky a cesty různými směry.
vysoušel slatinná a močálovitá místa, probí-
raje les, pouze pokud toho vyhledávala ne-
vyhnutelná potřeba, s ušetřením všech věko-
vitých stromův, ať ojedinělých ať ve skupi-
nách. Poděl cesty z osady Písku k Hoštce ve-
doucí dal vysázeti po obou stranách topoly a
přes opuštěné rámě Jizerské, které lid Sta-
rým Labem zval a zve, položil dřevěný most.
Po několika letech k popudu Neumannovu
byly zbudovány neveliké lázně, které v pů-
vodní své podobě dochovaly se až do r. 1867.
Jinou památkou na pobyt císaře Fran-
tiška v Brandejse r. 1813 jsou lesní sadyv
Hluchově, na pravém břehu labském, z části
k Brandejsu a z části ke Staré Boleslavi pří-
slušné. Dnešní přikatastrování ke St. Bole-
slavi není ovšem ujmou historické přísluš-
nosti. Když Rakousko přistoupilo ke spojen-
cům a všichni tři spojení mocnářové sešli se
v Praze, vštípil poštmistr Neumann ku poctě
jejich v Hluchově stromořadí a sice tak, že
vždy tři stromky byly pospolu vsazeny, na
počest tří spojených mocnářů. Ještě dnes ně-
které potrojné skupiny jsou zachovány.
Dr. J. V. Prášek.
Neumann
Neumannův
Fran
Brandejs
doktor
J V Prášek
Písek
Hoštka
sadyv Hluchov
Stará Boleslav
St . Bol
Rakousko
Praha
lesní park