ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 99554390-8f15-11dd-b024-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 90, person 77, work 6, org 14
1 masthead
Ročník padesátý třetí.
2 masthead
V Praze, v pondělí 4. srpna 1913.
Praha
3 masthead
an s sdni sn a
4 masthead
vlanosí v
5 masthead
Číslo 2 2.
6 article
la ranní a večerní listy předplácí se v Praze v administraci na měsle 2 K —h na čtvrt lota sK — s dvojí donáškou na měsie. 2 K 54 na čtvrt leza . . . 7 K 62 h ve fillálkáchi na měsie . . . . 9 K 30 Pošton. na méstu. . . . . . s na čtvrt lota . . . . 9 K 60 s dvoji zásilkoa na měslo. . . . . . 3 K ho na čtvrt lota . . . . 11 K s0
Praha
7 title
Válka mezí spojenci.
8 article Bukureštská jednání.
Bukureštská jednání. Z Bukurešti, 3. srpna. (K. k.) („Ag. tel bulg.“) Dnes dopoledne konali schůzi bul- harští a rumunští delegáti za předsednictv ministerského předsedy Majorescu. rokování, jež potrvalo až do poledne, do- spěly obě strany k dohodě o všech třech bodech, formulovaných Rumunskem v notě ze dne 21. července. Čára nových hra- nic byla vojenskými delegáty zakreslena a podrobnosti vy- hraženy mírové smlouvě. V otázce rumunských škol a kostelů v území, doby- tém Bulhary, přijato bylo rozluštění, na- vržené na petrohradské konferenci. Ko- nečně převzalo také Bulharsko závazek, že zruší pevnost Ruščuk a Varnu a že ani v území mezi nimi, ani na 20 km. kolem Ba- číku nevybuduje žádná opevnění. Nová ru- munská hranice vychází od prvního pahor- ku pod Balčíkem, jenž na mapě naznačen jest kotou 252, jde 10 km. jižněji od Dobriče a končí na západ od Tutukaji, 9 km. od v i Turski-Smil. V jednotlivých bodech uchy- luje se hranice, dle zeměpisných poměrů. 15—16 km. od přímé čáry k západu. Schůze, stanovená na 4. hod. zítra od- poledne, přeložena byla na 10. hod. dopo- lední, aby bylo možno zahájiti vy- jednávání dříve než uplyne pří- měří. Bulhaří se zdráhají přijmout podmínky míruí M. Z Kolína n. R., 4. srpna. (Zvl. telegran „N. L.“) Dle sofijských zpráv prohlásil jistý bulharský žurnalista, že Bulharsko vyhov Rumunsku, ale žádati bude okamžitě jeho vo- jenskou podporu proti Srbům a Řekům, s ni- miž chce opětně zahájiti válku, neboť poža- davky těchto prý jsou naprosto nepřijatelné. Okolnost, že velmoci naléhají na Turecko, aby vydalo Drinopol Bulharům, přichází Bulharsku velmi vhod.
Bulhar Balčík Srba Řek Drinopol Bulhar Bukurešť Rumunsko ko Bulharsko Dobrič Kolín Turecko km
9 article
Bulharské protinávrhy. Z Bělehradu, 3. srpna. [K. k.) Protinávrhy bulharských delegátů o příští pohraniční čáře vyvolaly v Bělehradě nepříznivý dojem, poně- vadž se v tomto postupu Bulharska spatřuje naprosté zneuznávání vojenských úspěchů spojenců a snaha rozbíti mírové jednání. Oče- kává se, že srbští a řečtí delegáti bulharské návrhy patříčným způsobem zamítnou. Stížností na porušení mezinárodního práva Bulhary. Ze Sofije, 3. srpna. (K. k.) (Ag. tel. bulg.) Předevčírem kolem 11. hod. dopol. dostala se jedna řecká kolona, jež postupovala ze sou- těsky u Kresny proti Džumaji, na dostřel Bul- harů. Druhý den na to zaslal velitel řeckého vojska bulharskému generálu list, v němž tvrdí, že Bulhaři stříleli na řecké linie, chrá- něné bílým praporem. Bulharský generál vy- světlil věc a odmítl stížnost. V bombardování Vidinu srbským vojskem bylo pokračováno až do 31. července. Dle soukromých zpráv je město z polovice pobořeno. Z civilního oby- vatelstva bylo 200 osob zabito a 600 zraněno Boje rozšířily se až na 8 km. od města, kte rého Srbové nedobyli. Z Bělehradu, 3. srpna. (K. k.) (Úřadně. Bulharské vojsko dopustilo se opětně poru žení mezinárodního práva. Velitel vojska na- šeho, které obléhá Vidin, poslal dne 31. čer- vence o 11 hod. 30 min. jednoho důstojníka se třemi jezdci do Vidina, aby oznámil, že uzavřeno bylo příměří a aby tedy dle usta- novení dohody o příměří počato bylo s určo- váním demarkační čáry. Když byli vzdálení asi 30 kroků od vesnice Novo Seči, vypálili na ně Bulhaři z kulometu. Důstojník zůstal bez pohromy. Dva jeho průvodčí byli zraněni.
Bulhar Srba Bělehrad Bulharsko Sofijá Džumaja Nova Seč km
10 article
Bulhaři tím porušili ustanovení Haagské kavence ze dne 18. října 1907, podepsané též Srby i Bulhary. Nelze říci, že jedná se v tom- to případu o porušení mezinárodního práva špatně zpraveným, prostým vojínem. Důstoj- ník, jenž dal rozkaz k palbě, znal podrobně ustanovení mezinárodního právo a musil do- jista viděti, že přichází parlamentář. Gene- rální štáb oznámil již tato porušení mezinárod- ního práva, spáchaná Bulhary: zneužití bílého praporu, plenění soukromého majetku, ubí- jení obyvatelstva, střelba na nemocnice, mrza- čení a zabíjení raněných. Toto chování Bulharů znemožňuje, aby vysílání byli parlamentář s různými sděleními mezi nepřátelskými armá- dami. Otázka drinopolská. Z Cařihradu, 3. srpna. (K. k.) Italské vele- vyslanectví obdrželo dnes instrukce pro oče- kávané zakročení v otázce Drinopole. Angli- cký velevyslanec dosud instrukci nedostal. Pravděpodobně bude zakročení provedeno zítra. Proslýchá se, že mocnosti poradí Portě aby vyklidila Drinopol za důležité kompen- sace, jež skládati se budou hlavně z úpravy hranic a zvýšení ela na čtyři procenta. Z Cařihradu, 3. srpna. (K. k.) Přibyla sem deputace z Odrinu, která požádá velkovezíra a cizí velevyslance, aby působili k tomu, aby Odrin zůstal tureckým.
Bulhar Srba Odrin Cařihrad Drinopol Angl Genus
11 article
Řecká vojenská zpráva. Z Athén, 3. srpna. (K. k.) „Agence d'Athénes uveřejňuje výňatek z oficielní zprávy o poslední kampani. Dle toho bojovala řecká armáda proti bulharským vojům v počtu asi 120.000 mužů a ně- kolika tisíc nepravidelných vojáků. V ustavičných bojích urazilo řecké vojsko bez závady 300 km. na terčnu, který pro svou zvlášť drsnou horskou po- vahu je velmi způsobilý k obraně a skýtá tudíž útočníkům obrovské obtíže. Na horských řetězech malešských a perinských musilo řecké vojsko vy- kliditi od bulharského vojska vrchy mezi 1500a 2000 metry, které vesměs skoro stoupají kolmo vzhůru. Posice považované za nedobytné byly na- šinci ztečeny bodáky a naše vojsko dobylo vrchů za palby nepřitele. 22 bitev bylo vybojováno ve- směs vítězně pro nás, m. j. nejvýznačnější u Kilki- še, Demirhissru a Kosturina, v průsmyku Kresen- ském, nejobávanějším z celého Balkánu, u Simitli a Džumaje. Řecká armáda obsadila města Kilkiš, Dojran. Gevgheli. Demirhisar, Strumicu. Petricu, Sjer. Dramu. Pečevo, Zelenik, Mehomyji, Nevro- kop. Kavalu, Xanthi. Dedeagač, přístav v Lagosu.
Athénes Kosturin Mehomýt Nevro Atény Balkán Kilkiš Lagos Simitnout Džumaja Xanthi km
12 article
Makri. Maroniji. Gymyldžinu a Džumaju. 10.000 Bulharů bylo zajato, 25.000 až 30.000 učiněno ne- způsobilými k boji. 120 děl a množství pušek. střeliva a potravin padlo nám do rukou. Za měsíc byla Macedonie vyčistěna a řecká armáda, která zahnala nepřítele až ke starým bulharským hrani- cím, chystala se je překročiti. V této chvíli, kdy řeckému vojsku otevřela se cesta do Sofie, bylo zastaveno nepřátelství. Dle oficielních zpráv padlo v bojích posledních dnů 35 řeckých důstojníků a 75 jich bylo raněno. šl. Giers se vrátil na Černou Horu. Z Petrohradu, 3. srpna. (K. k.) Ruský vy- slanec v Cetyni, šl. Giers, se vrátil na Černou Horu. Albanci u Majoresca. Z Bukurešti, 3 srpna. (K. k.) Deputace Albánců, žijících v Rumunsku, odevzdala vče- ra ministerskému předsedovi Majorescuovi, ja- ko předsedovi mírové konference, pamětní spis, v němž poukazuje se na ohrožování bu- doucího albánského státu přehnanými poža- davky Srbů, Řeků a Černohorců a jímž žádají Albánci o pomoc Rumunska.
Bulhar Albánec Srba Řek Makedonie Sofie Černá Hora Petrohrad Bukurešť Rumunsko
13 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Před rozpuštěním štýrského sněmu. Z Vídně, 4. srpna. Z dobře informovaného pramene se oznamuje: Ministerským předse- dou zahájená akce za účelem uvolnění š týr- ského zemského sněmu, který již rok nen dělným, nedocílila vzhledem na zamítavé sta- novisko Slovinců, žádného úspěchu pročež vláda hodlá zemský sněm v dozírné do- bě rozpustiti. Zemský sněm svolán bude k je- diné schůzi, aby vyslechl císařský reskript v příčině rozpuštění sněmu. Nové volby budou asi vypsány na měsíc listopad. Císař Vílém navštiví rakouského cisaře? Z Berlína, 4. srpna. „Berl. Tageblatt“ ozna- muje: Proslýchá se, že císař Vilém koncem měsíce září u příležitosti návštěvy násled- níka trůnu Františka Ferdinanda na jeho lo- veckém zámku v Eckartsau v Dolních Rakou- sích navštíví také císaře Františka Josefa v Išlu.
Berl Vilém František Ferdinand František Josef Vídeň Berlín Dolní Raka Išlu
14 article
Zemské volby ve Finsku. bt 7 Heleinslorsu 3. srona. (K. k.) (Petro- hradska tel. agentura“.) Zemské volby konaly se v celém Finsku za mimořádné malé účast voličstva. Dle předběžného odhadu zdrželo se 60 všech oprávněných volby. Anglické přístavy ve Středozemním moři. Z Londýna, 4. srpna. Dla informací listo nařídíla anglická admíralita, aby byly vybudo- vány ve Středozemním moři velké námořn přístavy a to pro válečné lodi v Aghani a pro torpédovky v Bamla-Beide v Egyptě, západně od Alexandrie. Práce spojené s vybudovánín přístavů byly již zahájeny a budou ukončeny před 1. říjnem 1914. Tittův „Volksrát“ proti stálému sboru německých důvěrníků. Myšlenka představenstva bývalého svazu německých poslanců zemských v Čechách na zřízení stálého sboru zemských důvěrníků ně- meckých narazila na tuhý odpor Tittova třebe- nického „Volksratu“, který, sotva pražské listy německé přinesly první tajemné zprávyo organisaci tohoto sboru, sešel se 1. srpna v Lo- vosicích a odtamtud zaslal do německých listů oficielní zprávu tohoto znění: „Včera konala se v Lovosicích mimořádná schůze německého „Volksratu“, která zaujala stanovisko k velké schůzi sboru důvěrníků.
Tittův Finsko Petra Londýn Bamla Egypt Alexandrie Čechy Lo Lovosice
15 article
Mezí přítomnými byli: říš. posl. Knir sch (vůdce německých nár. dělníků. Pozn. red.) a býv. zem. poslanci Böhr a Fritz, dále de- putace zem. svazu něm, hostinských. Při za- hájení četně navštívené schůze byl přítomen také říš. poslanec dr. Lodgman. Po referátu dra. Titty o přítomné politické situaci bylo po několikahodinové debatě usneseno, požádat nutně plenární schůzi býv. zemských poslanců, aby společně s ústředím německých okresů a měst a s německým Volksratem svolala schůzi důvěrníků ještě před 12. srpnem (schůze síran zamýšleného stálého sboru důvěrníků je projektována na měsíc září. Pozn. redakce.) O tomto usnesení bude zpraven předseda sva- zu býv. zemských poslanců dr. Bachma n depulací Volksratu v úterý. Dále bylo ve schů- zi zásadně usneseno, že Volksrat má být ve schůzi důvěrníků zastoupen. Druhá zpráva, doplňující první, zní: „Ke zprávě o schůzi „Volksratu“ sděluje se z Tře- benic: Zpráva o nastávajícím oktroji volební opravy v Čechách vyžaduje nutně co nejrychle- ji svolání schůze důvěrníků. Další odkladje nemožný, nemají-li být důležité zájmy něme- ckého lidu v Čechách dány na pospas. Co se týče dnes uveřejněného statusu stálého sboru zemských důvěrníků, stojí „Volksrat“, jemuž tento status, bohužel, nebyl znám, na sta- novisku, že musí mu být jako spolusvolava- teli přiznán vliv na složení schůze důvěr- nického sboru.
Böhr Fritz doktor Lodgman Bachma Volksrat Čechy
16 article
Z těchto zpráv vysvítá, že mezi říšskými býv. zem. poslanci německými z Čech a mezi „Volksratem“ vypukla domácí vojna. P těchto úřadních sděleních „Volksratu“je zřejmo, že jsme správně odhadovali v sobot- ních večerních „Nár. Listech“, že nová orga- nisace důvěrníků je podnikem německých po- slanců proti „Volksratu“, který si osoboval diktovati poslancům německým směr jejich po- litiky. Není nezajímavo, že při „Volksratu“ stojí pevně němečtí národní dělníci, jak už do- kázal projev posl. Knirsche, v pátek „Nár. Listech“ zaznamenaný.ojel aa Ve včerejší „Bohemii“ druhý vůdce ně- meckých národních dělníků říšský poslanec Fahrner vykládá stanovisko své strany; ve výkladu potvrzuje, že organisace stálého sboru zem. něm. důvěrníků skutečně je namířena proti „Volksratu“, že vlastně jest novým pokusem vedoucích německých poslanců o vyloučení „Volksratuí ze spolupráce a spolurozhodová- ní v záležitostech národně - politi- ckých, poněvadž četní poslanci kritiku „Volksratu“ považovali za poručníkování ně- meckých politiků, První pokus o to před něko- lika roky ztroskotal.
Fahrner Čechy Bohemia Volksra
17 article
Posl. Fahrner prohlašuje dále, že ně- mečtí národní dělníci nezúčastní se zalo- žení stálého sboru něm. důvěrníků a sice proto, poněvadž tento sbor je za prvé zby- tečný a za druhé neproveditelný. Zby- tečný proto, poněvadž ve „Volksratu“ mají Němci z Čech sbor důvěrníků, nad nějž lepší- ho nemchou si přáti, nevčasný proto, po- něvadž Němci mají teď větší věci na starosti. než zřizovati sbor, který by teprve po pro- hrané bítvě byl zřízen a neproveditel. ný, poněvadž tento aparát byl by tuze veliký a těžkopádný, činnosti neschopný a tím by přímo německou věč poškozoval. Proti zří- zení jeho zaujme strana něm. národních děl- níků rozhodně stanovisko odmí- tavé a odmítne se jeho ustavení zú- častniti. Německý „Volksrat“ je odhodlán svolati svůj důvěrnický sbor do Teplic, kdež bude Pachrovo „stálé shromáždění německých zem- ských důvěrníků“ pravděpodobně pochová- no ještě dříve než se narodíl
Posl Fahrner Němec Čo Teplice
18 article Politický přehled.
Politický přehled. Žemě české. Komentář k nedělním německým výkladům. Sbor truchlících nad hrobem znásilněné ústavy zemské v řadách německých se vůči- hledě množí, nemine dne, aby se nedostavil některý ze státníků a zejména učenců něme- ckých s věncem smutečně oflořeným a s pro- cítěnou hlubší či mělkčí úvahou na thema, že zemská autonomie suspendována a na místo ní dosazena státní správa.n Ani nejsvěžejší, nejnovější z nich, včerejšt článek prof. dra. L. Spiegla v „Bohemii“, nade- psaný „Nové české státní právo“, o němž po- dle ironisujícího nadpisu dalo by se souditi, že bude snůškou sotís, neliší se od toho, co jsme dosud z německých per ku předmětu četli, ničím, leč výrazem hlubší upřímnosti nad úhonou, jaká se přihodila statkům, obě- ma národnostem stejně drahým, jež by měly býti nedotknutelny, upřímnost, která by byla až naivní, kdyby nebyla maskou. Neboť pan prof. Spiegel sám náleží k oněm přečetným zpozdilcům, k nimž možno nyní volati: „Ty s to chtěl!“ vaalto
profesor doktor L Spiegl Bohemia
19 article
Pan profesor obává se druhého, třetího oktroje a divně čte se v „Bohemii“ stesk, že na odstranění zemského sněmu ná- sledovati může odstranění říšské rady. Úžasný to hlas z tábora, jenž vynaložil všechno, aby znemožnil zemský sněm a po pět let dosáhl toho, že se zemská sněmovna stala v nejvlast- nějším slova smyslu „ch a mbre introu- v a b le“. Auteru toho úvodniku jesl naproti tomuto nebezpečí rozdělení referátů v zemské správní komiši dokonce velmi pod- řízeného významu, zvláště že posta- vení českého úřadníka jest neko- nečně, „himmelweit“, vzdáleno od po- stavení českého poslance, rozuměj českého přísedícího zemského výboru, kte- roužto sentenci vyvrátiti ponecháváme „Času“ a jeho politickým filosofům, kteří se v druhé. byrokratické komisi zrovna shlížejí. Jinal probírá německý profesor otázky, již dosta- tečně provanuté, zdali skutečně nezbývale vládě nic jiného, než zemské zřízení suspen- dovati, a tu zaznamenati sluší, že si neodpusti příslušnou výtku německým ministrům, kteř podepsali patent ze dne 26. července, z nichž ani jediný neměl tolik dosti silných rozpaků ústavověrných, aby nebyl dal přednost od- stoupení z úřadu před spolupůsobením při kro- ku tak protiústavnímu. Tato výtka jest mno- hem oprávněnější, než kalumnie „Neue Fr
Neue Bohemia
20 article
Presse“ proti hraběti Schönbornovi, protož prý podržel místopředsednictví říšského sou- du, stav se předsedou správní komise. I ná- mitky pana profesora Spiegla proti slučitel- nosti obou úřadů lze odbýti poukazem k to- mu, že statutem samým ukládá se mu dovo- lená z jeho náměstnictví v říšském soudu Není zapotřebí, býti zrovna nadšencem pro správní komisí, aby se to uznalo. Prof. Spiege je ostatně dosti konciliantní, aby uznal, že o svědomí a loyalitě nového chefa neauto- nomní zemské správy netřeba ani v nejmenším postupovati. Z ostatního článku prof. Spiegla, nte
Schönborn Spiegl Spiege profesor Presse
21 article
* drobném prodejie zanuí čáslo o sobě . za s večern sa si Ve fliálkách na venkové ranní čislo . . . . . . 10b večerní. 5h lnbe lnsoráty plati se hotové napřed- Předplnceni a inserty přijíma administrace v Miarinnské ul., s. Tam nacházeji ne těž ředakee, tiskárna a sxpedive „Národnich Listů“ Rnkopisy se nevracei
Miarinnský ulice
22 article
který není nejhorším z úvah, převratu v Če- chách věnovaných, budiž zaznamenán s na- prostým souhlasem odstavec, kterýmž se uznává zdatnost výborného zemského úřad- nictva, kteréž, co se týče kvalifikace, nijak nestojí za státními úřadníky, do komise po- volanýmí, takže nelze nahlédnouti, kterak ta, že byli státním podřízeni. „Co se sku- tečně stalo,“ dí prof. Spiegel, „jest na- prosto irracionální. Přísedíc zemského výboru, jakožto zvole- ní posl'anci, jakožto mužové z li- du, neodvislé a vlivuplné osob- nosti, měli náležitou autoritu oproti svým úřadníkům a dovozuje, že státní úřadníci dneš- ní komise nemají oproti nim autority nižádné a kromě toho jsou v zemské správě nováčky. Zkrátka prof. Spiegel jest ex post toho ná- hledu, že měl zůstati zemský výbor na svém mistě a že mu znovuzavedení pivní dávky mělo býti povoleno § 14. stát. zákl. zákona, Že „Bohemia“ otiskla tento ka- cířský názor, za to jí může býti leckterý hřích z dob předkomisních odpuštěn. Za to tím dů- razněji musí býti protestováno proti plné moci, kterou pan profesor Spiegel z rozkoš- ného Westerlandu uděluje vládě, aby nyněj- šího mezidobí použila k rozhraničení politi- ckých okresů v Čechách. Naopak, jestliže lze s něčím souhlasiti s okolnostmi, za jakých byla v Čechách instalována správní komise, je to slavný slib vlády a osobní zaručení hr.
Čechy Bohemia Spiegel
23 article
Stürgkha oproti bývalému nejvyššímu maršál- kovi, který vylučuje podobný nacionálně-poli- tický j ednostranný čin správní úpravy. Marianskolázeňský starosta a zemský po- lanec dr. Reiniger uveřejňuje pak v „N. Fr. Presse“ úvahu o komisi, kterou nutnov celku i podrobnostech co nejrozhodněji odmít- nouti, především pak jeho mínění, že zodpo- vědní čínitelé a český národ budou chápati do- sazení zemské správní komise jakožto donu- covací prostředek, aby konečně vzdali se své- ho odporu proti skromným požadavkům něme- ckých zemských soudruhů po právním zajiště- ní jich v zemi. Už tento výrok přímo za- stírá pravou podstatu pojmu vyrovnacího jed- nání rovných s rovnými, z něhož vyjíti musí nepokoření vedle nepokořených a jestliže hrozí dr. Reiniger po nových volbách neob- mezenou plnou mocí německých poslanců, za- hájiti obstrukční taktiku znovu, potom při- mlouvá se za automatickou permananci státní komise správní ve smyslu prof. Brockhausena. Proti názoru, že dosazením správní komise bylo Čechům poskytnuto finanční přispění v jich nouzi, marno bojovati, a namítati, že patent ze dne 26. července jest opatřením z nouze celé země, ačkoli by stačilo poukázati na to, že výkříky, kteréž nouze tato vydrala z postižených hrdel, mnohem hlasitěji ozývaly se z uzavíraného území v Čechách.
Stürgkh Reiniger profesor Brockhausen Čecho Čechy
24 article
Jinak jest pan dr. Reiniger nadšeným pří- vržencem oktroje. Lituje upřímně, že vláda nešla ještě o krok dále a týmž způsobem ne- uskutečnila „malý komplex“ požadavků ně- meckého národa v příčině reformy zemského zřízení k zajištění německých minoritních práv, kterýž ve vyrovnacím jednání poslední- ho roku oběma vyrovnacími stranami byl pro- hlášen za možný kompromis. Jestliže tohle považuje pan dr. Reiniger za dostatečný důvod pro oktroy národně- politický, potom se mu rozplývá pod ru- kou, touž rukou, kteráž slavnostně odhlaso- vala německé poslanecké pronunciamento, podle kteréhož všechna jednání a zejména usnesení ve vyrovnacích komisích jsou na- prosto neplatná a nezávazná. S české strany rovněž, jak známo, ne nedostává se podob- ných prohlášení a takž tedy o nějakém kom- promisu nelze ani mluviti jako o faktu, kterýž by mohl sloužiti za podklad nějakého na- cionálne-politického oktroje, jejž by rádi Němci co nejraději sloučili s oktroyem nového volebního řádu zemského, kdyby k tomuto dojíti mělo, třeba že jej co nejdůtklivěji perhoreskuji. Myšlenku takového junctim propaguje ze- jména včerejší „Prager Tagblatt“, který uvádí tyto zvěsti ve spojení s domnělým pramenem v českém táboře. Podle sdělení, učině- ného „Prag. Tagblattu“, má prý volební opra- va býti oktroyována současně s částí vyrov- nacích předmětů, náležitých kompetenci sně-
doktor Reiniger Němec Prager Praga
25 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Cisař František v Brandejse n. Lab. roku 1813. Po pověstné drážďanské audienci Metter- nichově 28. června bylo uvažováno u dvor císaře Františka v Jičíně, kam položiti kon- gres mírový. S počátku navrhován Jičín, ale na poradě Metternichově s ruskými a pruský- mi státníky, konané 4. července v Ratiboři- cích, stalo se rozhodnutí, aby svolán byl kon- gres do Prahy. Tu však bylo potřebí, aby cí- sař František jako panovník státu dotud pro- středkujícího byl se dvorem svým Praze blíže proto přesídlil 6. července na zámek Bran- dejs. Pražské poštovské noviny ze dne 13 července 1813 oznamovaly: „Dne 6./7, příje J. M. náš nejmilostivější císař z Jičína na ka- merální panství Brandejs.“ V družině císařově byli nejvyšší komo hrabě z Vrbna, nejvyšší štolba hrabě Traut- mannsdorí a podmaršálek Duca.
František Metternichův Brandejs Duca Laba Jičín Ratiboř Praha Bran Vrbno Traut Cisař František v Brandejs poštovský novina
26 article
Císař ubytoval se ve skvostných komna- tách prvého patra zámeckého k Labi obráce- néhe, z jichž oken šíří se rozkošná vyhlídka na mohutné Labe, na žírné nivy a rozsáhlé lesy, obklopující věžatou Starou Boleslav- Slavná někdy myslivost v lesích brandejs- ských byla právě zrušena — poslední veliký lov konán roku 1803 za přítomnosti arci- knižete Karla — ale císař nenudil se přes to dlouhou chvílí, ježto stále přijížděli a odjížděl státníci, diplomaté i generálové. 10. července meškal u císařského dvora v Brandejse císa- řův bratr Ferdinand, dříve velkovévoda To- skánský a tehdy velkovévoda Würzburský Pražské poštovské noviny, vydávané V. Hýb- lem, psaly 3. srpna: „V Praze a našem okol tu nejživější oučinlivost teď viděti. Množstv kurýrů k J. M. císaři do Brandejsa, do hlav- ního bytu v Libni a sem přicházejících a zase po sobě odcházejících, hejna venkovského lidu na ohražení Prahy sem docházejícího neunavitelná pilnost v řemeslných dílnách na vojenských přípravách pracujících...“ Nej- častějším hostem v komnatách císařových byl však Metternich, který nemeškal osobně po- dávati zprávy císaři o všech důležitostech po- litických.
Karel Ferdinand císař Brandejs Metternich Stará Boleslav Praha Libeň
27 article
Čísař za svého séjouru v Brandejse hor- livě pečoval o věci vojenské. Ježto ve hlav- ním stanu spojenců známy byly úmysly Na- poléonovy, vpadnoutí od Rumburka, Žitavy i Liberce ku Praze, nabýval významu labský most přes Labe a proto na jihovýchodní stra- ně města a zámku Brandejsa, tu, kde bývaly náspy a valy z dob švédských, na rychlo zři- zovány baterie za přispění poddaných ze všech okolních panství. Na rovinách kolem Čelakovic, Mochova a Nehvizd konána byla za účastenství císařova veliká cvíčení jízde- cká. Neobyčejné divadlo lákalo vznešené vrstvy i lid, tak že kraj kolem Čelakovic po- dobal se velikému vejenskému táboru. Také vyjížděl císař z Brandejsa za důle- žitými potřebami. 28. července vyjel z Bran- dejsa, maje v průvodu hraběte z Vrbna, pod- maršálka Ducu a generálního pobočníka Ku- čeru, přes Mladou Boleslav do Kuřích Vod aby shlédl tamější položení vojska. Přenoco- vav v místě, odjel z rána císař do Litoměřic a přenocoval v Ploškovicích. Dne 30. červen- ce prohlížel pevnost Terezín a skrze Doksany i Veltrusy zajel do Prahy. Dne 31. července prohlížel opevnění pražská a večer vrátil se do Brandejsa. 1. srpna konána veliká vojen- ská přehlídka u Kostelce nad Labem, k níž vytáhla celá brigáda knížete Liechtenštejna.
Brandejs Čelakovic Brandejs hora Rumburk Žitava Liberec Praha Mochov Nehvizdy Bran Vrbno Mlada Boleslav Litoměřice Terezín Doksany Veltrusy Kostelec nad Labe Ku
28 article
Císař účastnil se opět přehlídky Když docházelo příměří, s Napoléonem do 10. srpna ujednané, stávaly se návštěvy ministrův a generálův u císařského dvora v Brandejse ještě častějšími. Téměř každodenně přijížděl Metternich. Nejdůležitější byl Metter- nichův příjezd 7. srpna. Tehdy podával císaři zprávu o návrzích, které Napoléon zaslai do Prahy svému zplnomocněnci Caulaincour- tovi. Císař jsa již vázán slibem svým spojen- cům, odmitl tyto návrhy a tím bylo již rozhod- nutno. O tři dny později přistoupilo Rakousko ke spojencům a válka počala. Hlavní stan ra- kouský přenesen byl z Libně do Brandejsa. Tím byla ale dána i časová meze cisařovu pobytu v Brandejse. Na 15. srpen ohlášen byl
Brandejs Metternich Napoléon Napoléon Praha Caulaincour Rakousko Libeň
29 article
příjezd ruského cáře Alexandra do Prahy. Cí- sař František tudíž opustil 14. srpna z rána Brandejs, zajel na cvičiště do Záluže a odtud skrze Toušeň, Brandejs a Vinoř odebral se do Prahy, kdež nazejtří u večer setkal se s cářem Alexandrem v Nové bráně. Zároveň přenesen blavní stan knížete Schwarzenberka z Bran- dejsa na Mělník. Není nezajímavo, že úzce souvisí s poby- tem císaře Františka na Brandejse vznik lá- zeňského místa Hoštky, aneb, jak od dvacá- tých let minulého století v písemnictví počale se ustálovati, Houštky Až do zrušení královské myslivosti v le- sích brandejských byla Hoštka neproniknu- telným luhem lesnatého podrostu, z něhož zdvihaly se věkovité duby. Luh, až do konce XVII. stol. zvaný Hoští nebo v Hošti, byl tu- díž příhodným útulkem zvěře, za níž z vyšších lesních poloh začasté ploužíval se vlk. Proto zřizovány pro nevítané tyto hosti v okolí vlč jámy nebo krti, a ještě dnes část listnatého lesa za Hoštkou slove „ve vlčím krti“. Když r. 1809 královské hájemství bylo zrušeno, při- kročila lesní správa k racionálnějšímu hospo- dářství lesnímu a dala především mýtiti od- věké duby v Hoštce. Když byl kácen věkovitý jeden dub, vytryskl ze země pramen rezavé železité vody, jejž přítomný fořtmistr Josef Neumann kázal ihned zaroubiti: zároveň ob- jevena i některá slabší zřídla. Fořtmistr, tuše léčivou sílu vody, jal se v ní častěji koupati
František Brandejs Schwarzenberk Houštka Hoský Josef Neumann Praha Záluže Toušeň Vinoř Bran Mělník Hoštka Luha
30 article
a jeho příkladu následoval okolní lid. Když císař r. 1813 pobýval v zámku brandejském a se zálibou Hoštku navštěvoval, pokusil se fořtmistr Neumann na rychlo přeměniti di- voký luh v lesní park anglického způsobu. I zakládal chodníky a cesty různými směry. vysoušel slatinná a močálovitá místa, probí- raje les, pouze pokud toho vyhledávala ne- vyhnutelná potřeba, s ušetřením všech věko- vitých stromův, ať ojedinělých ať ve skupi- nách. Poděl cesty z osady Písku k Hoštce ve- doucí dal vysázeti po obou stranách topoly a přes opuštěné rámě Jizerské, které lid Sta- rým Labem zval a zve, položil dřevěný most. Po několika letech k popudu Neumannovu byly zbudovány neveliké lázně, které v pů- vodní své podobě dochovaly se až do r. 1867. Jinou památkou na pobyt císaře Fran- tiška v Brandejse r. 1813 jsou lesní sadyv Hluchově, na pravém břehu labském, z části k Brandejsu a z části ke Staré Boleslavi pří- slušné. Dnešní přikatastrování ke St. Bole- slavi není ovšem ujmou historické přísluš- nosti. Když Rakousko přistoupilo ke spojen- cům a všichni tři spojení mocnářové sešli se v Praze, vštípil poštmistr Neumann ku poctě jejich v Hluchově stromořadí a sice tak, že vždy tři stromky byly pospolu vsazeny, na počest tří spojených mocnářů. Ještě dnes ně- které potrojné skupiny jsou zachovány. Dr. J. V. Prášek.
Neumann Neumannův Fran Brandejs doktor J V Prášek Písek Hoštka sadyv Hluchov Stará Boleslav St . Bol Rakousko Praha lesní park