2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
4. srpna 1913. číslo 212
4
article
movní, takže by se nové volby konaly již na
základě oktroyovaného volebního řádu. Pobyt
knížete Thuna ve Vídni a konference jeho
s hr. Stürgkhem souvisela prý se zamýšleným
oktroyem některých částí českoněmeckého
vyrovnání.
Náš včerejší úvodník zřejmě doličuje sta-
novisko naše oproti těmto možnostem a nikoli
z bůhdarma připomíná významný terminus z
osvědčení konservativního velkostatkářstva,
v němž se vážným odepřením případného sou-
hlasu protestuje proti každému jedno-
strannému oktroji národně-politické-
mu. Nový volební řád by takovým jednostran-
ným oktrojem nebyl, neboť byl by splněním
oprávněného požadavku tříd sociálně z voleb-
ního práva zemského dosud v obou národ-
ních táborech vyloučených.
Thun
Stürgkh
Vídeň
5
article
II. výroční sjezd
II. výroční sjezd
Ústřední jednoty samosprávných zří-
zenců okresních a obecních úřadůa
ústavů v království Českém.
Z Kolína, 3. srpna.
(Od zvláštního zpravodaje »N. L.«)
V zasedací síní obecního zastupitelstva v rad-
nici v Kolíně konal se dnes II. výroční sje z
Ústřední jednoty samosprávných zří-
zenců okresních a obecních úřadůa
ústavů v království Českém, které sešli
se v ní ve velice četném počtu z celého králov-
ství, aby porokovali a právem stěžovali si na své
dosud neupravené poměry.
Ke sjezdu zavítali také četní delegáti z kruhů
samosprávných korporací i samosprávného úřad-
nictva.
Schůzi zahájil o 10. hod. dopolední předsed
Ústřední jednoty p. Lenield: sa
Velectění pánovélbo do
Kolín
obecní zastupitelstvo
6
article
Jako prvním sjezdem, pořádaným v Mladé
Boleslavi, ukázali jsme veřejnosti, že existuje třída
lidí, o nichž takřka ničeho nebylo známo, tak chce-
me tímto druhým naším sjezdem v královském
městě Kolíně poukázati na poměry samosprávného
zřízenectva, na jeho nedostatky a potřeby
Chceme upozorniti veřejnost na způsob, jak by
nám nejlépe pomoženo bylo, bychom se citili v na-
ší české samosprávě doma, nebyli odstrkováni, by
jinak se na nás pohlíželo, jinak s námi jednalo, než
dosud se dělo; chceme vydobýti více porozumění
pro náš stav a nechceme býti ze společenského
života odstrkování a považování za méně cenné.
než jsou zřízenci státní
Hledáme přátel, hledáme podpor a to hlavně
u samosprávy, u které hledáme jako pracující slož-
ka svoji uspokojivou existenci.
Konáme náš II. sjezd ve zvláště pohnuté době
a za poměrů nebývajících. Za dnešních poměrůa
od dnešní doby nelze očekávati nic uspokojivého
a jistě by na nás nikdy nedošlo, kdyby dnešní stav
zůstal. Proto dychtíme po dělném sněmu, by v ze-
mi bylo zavedeno opět řádné hospodářství. (Výbor-
ně! Potlesk.)
Srdečnými slovy uvítal přítomné předseda
sjezdové komise p. Račkovský, vysloviv zejména
radost nad velice četnou účastí.
Račkovský
Mladá Boleslav
Kolín
7
article
Pan inž. Formánek uvítal účastníky sjezdu
jménem kolínského okresního výboru i města Ko-
lína, který může se pochlubiti, že má vyspělou
samosprávu, že zná její význam a cenu a prote
také snaží se své samosprávné zřízence a úřední-
ky, pokud to jde, uspokojiti. Žijeme ovšem v trud-
ných dobách a proto, jestli není možno všude a ve
všem vyhověti hned, v době nejkratší, veškerým
přáním a tužbám jejich, nechť nekladou to na
vrub zlé vůle samosprávných korporací mistních.
Dobrá vůle nechybí nikde a ve všech kruzích sa-
mosprávných sborů je snaha, přáním a tužbám
těm vyhověti. Dnes jsou však těžké doby pro naši
samosprávu a jest proto třeba součinnosti všech
složek jejích, jak představitelů, tak zaměstnaných
a k této součinnosti řečník žádá, aby nesl se vý-
sledek sjezdových porad, jimž přeje veškerého
zdaru. (Výborně! Potlesk.)
Pan dr. štěpán: Velectěné shromáždění! Je mi
ctí a potěšením, že mohu vás jménem výkonného
výboru národní strany svobodomyslné a jménem
místní organisace svobodomyslné co nejupřímněji
pozdraviti. Je význačno, že se jednotlivé strany
organisují, a účel těchto organisací je, aby po-
vznesly hospodářsky i morálně tyto stavy. Obou
těchto účelů jednoho bez druhého nelze ovšem do-
sáhnouti. Těmto organisacím přísluší velký význam
v národě a také politickým stranám musí na tom
záležeti, aby zájmy těchto stavů byly hájeny. Sa-
mo sebou se rozumí, že i politická strana, k níž
mám čest náležeti, položila do svého programu ta-
ké hájení zájmů samosprávy a těch, kteří k ní pří-
sluší a jest jejím jistě upřímným přáním, abyste
dosáhli cíle, po kterém toužíte. (Výborně! Potlesk.
Ing
Formánek
doktor
ko
národní strana
8
article
Jménem strany agrární tlumočili pozdrav pří-
tomným pp. posl. Špaček a Švejk, kteří poukázale
k sesazení zemského výboru a dosázení správní
komise zemské a přáli si, aby dnešní sjezd vyzněl
protestem proti tomuto zasáhnutí do naší samo-
správy. (Výborně! Potlesk.)
Předseda p. Lenfeld sděluje, že pozdravné a o-
mluvné připisy zaslali výkonný výbor národní stra-
ny svobodomyslné, který vyslal na sjezd delegáty p.
dra. Štěpána a tajemníka Pechara. Poradní
sbor českých okresů v království Českém (deleg.
p. inž. Formánek). Svaz českých měst. Jednota
samosprávných úřadníků obecních a okresníchv
království Českém vyslavší delegáty pp. řed. dra.
Řetovského a zahradnika Ledvinku, od-
bor táborský (3 delegáti), posl. dr. Baxa, kolego-
vé vodňanští a sušičtí, v Hořicích, v Kostelci n. Orl.
a jiní.
Na sjezd zavítal také býv. posl. p. dr. Pa-
zderka, a za okres kouřimský okresní tajemník
p. R. Suchomel, jakož i četní jiní samosprávní
úřadnící.
Přechází se k jednacímu pořadu sje-
zdovému.
Švejk
Lenfeld
Štěpán
Pechar
Ing
Formánek
doktor
Baxa
R Suchomel
Hořice
Kostelec můj
národní stra
svaz český město
9
article
O nynějších poměrech samosprávného zří-
zenectva
pojednal p. Jos. Legner z Mladě Boleslavě. Stěžo-
val si, že poměry samosprávného zřízenectva ne-
jsou veřejnosti známy, protože se o ně, ač slouží
tak důležitým úřadům, nikdo nestará. O samo-
správného zřízence, který živoří v nejtrudnějších
poměrech, není v ohledu sociálním nijak postaráno,
a obecenstvo mu ještě vytýká, že na něj platí, což
se státnímu zřízenci neděje. Za dnešní drahoty se
služné zřízenců samosprávných nijak nezvýšilo.
Cestář ku př. má od 16 korun měsíčně, ač pracuje
od rána do večera. Nejhůře jsou na tom školníci,
sloužicí bez pense. Domovníci a sluhové okresních
nemocnic musí býti ve dne v noci ve službě při
nepatrném platu.
Obecní strážníci jen ve větších městech mají
poněkud lepší poměry, ale zle to vypadá se stráž-
níky venkovskými, kteří musí sloužit dnem i nocí.
V dalším vylíčil řečník poměry zřízenců vodá-
renských, opatrovníků v sirotčincích a chudobin-
cích, hlásných, lázeňských, jateckých, hajných,
kteří jsou různě placeni, ale nikoli tak, aby mohli
býti spokojeni.
Na zřízenectvu se šetří, poněvadž prý není pe-
něz a také jejich práv se nedbá. Zřízenec ve stáří
bývá často bez příčiny ze služby propuštěn.
Samosprávné zřízenctvo musí proto přiložiti
ruku k dilu, aby jeho poměry se zlepšily a domá-
hati se musí úpravy zákonné služebních poměrů
tak, jak mají to již jiné stavy. Proto dovolává se
veřejnosti, poslanců a tisku, by se ho ve věci této
ujali, je podporovali a zjednali tak možnost, aby
práce zřízenectva byla zdatnější. (Výborněl Po-
flesk.)
O otázce okresních cestářů
promluvili 3 referenti.
Okres. cestář p. Jan Novotný z Poděbrad pra-
vil, že cestářů je v Čechách na 4000, kteří vázáni
jsou přísnými předpisy: v letě musí pracovati
Jos
Legner
Novotná
mladit Boleslav
Poděbrady
Čechy
10
article
11 hodin, na jaře a na podzim 10 hodin a v zimě
8 hodin práce denně, ale služné jejich je malé, ne-
upravené, menší, nežli posledního dělníka. Kdežto
v Německu má cestář i přes 5 korun denně, do-
stává u nás denně 40, 50, 60 hal., 1 kor. až 2 kor.
Rovněž ve stáří není o něho postaráno. Řečník
žádá za podporu snah cestářů, za upravení a zlep-
šení zbědovaných poměrů. (Pochvala a potlesk.)
Pan Fišer z Dubí vypočítává zevrubně platy
cestařů v jednotlivých okresích, uváděje všude
jejich počet a služné měsíční. Tak v chotěboř-
ském okrese je 45 cestařů s platem 10—16 korun
měsíčně, v hořickém 44 cestařů, kteří mají 12 až
35 korun měsíčně, v uhliřsko-janovickém 40 ce-
stařů, 18 K, v kamenickém n. L. 32 cestařů s 20
až 32 K, v novokdýnském 26 cestařů s 13—36 K.
v dolnokralovickém 32 cestařů s 20—27 K, v le-
dečském 44 cestařů s 19 K, v lišovském 11 ce-
stařů se 16—50 K, v manětínském 23 cestařů se 14
až 28 K, Lomnice n. Luž. 5.80—18.33 K, Mi-
rovice 28 cestařů se 16—28 K. Soběslav 29 ce-
stařů při platu čtvrtletně 50 korun, Týn n. Vlt
28 cestařů s platem čtvrtletně 40 korun a pod.
Poněkud lépe jsou cestaři placení ve vět-
ších a průmyslových městech, ale ani zde nejsou
jejich platy uspokojivé. Sem dlužno zařaditi okre-
sy: Kolin 49 c. s platem od 13—33 K, 25—38
11—47 K, Louny 60 c. 36—40 K, Chrudim 74e.
Fišer
Německo
Dubí
Luže
Soběslav
Vltava
Louny
Chrudim
Kolin 49 c
11
article
30—40 K, Jaroměř 37 e. 32—35 K, Jičín 44 c. 30
Mělník 76 c. 36—45 K. Roudnice 37 c. 32—40 K
Slané 79 c. 38—46 K, Vysoké Mýto 73 c. 33.—48 K.
Beroun 33 c. 48 K (se zvláštními přípla tky), Hra-
dec Králové 50 c. 40—54 K. Kutná Hora 50 e.
28 K, při službě přes 10 let 36 K. Kladno 20e.
55, 60 až 65 K. Smíchov 45 c. 65 K, Žižkov pouze
4 cestaře s platem 80, 100, 120 a 140 K a pod.
Průměrná mzda cestaře v Čechách obnáší
denně pouze 1 K 20 hal. (Různé hlasy.)
V dalším uvádí řečník zevrubně, jak nedo-
statečně je postaráno o cestaře v nemoci, při
invaliditě a ve stáří, jak nuzně a jen ojediněle
je postaráno o jejich vdovy a sirotky. V ohledu
tom nejlépe je to v Hradci Králové, kde cestai
po 10leté službě za invalidity dostane 40 proc.
služného a za každý další rok o 13/4 proc. více.
vdova pak 40 proc. mužova platu.
Povinností všech okresních cestařů je, aby
společnou rukou domáhali se toho, co jiné stavy
již mají, t. j. úpravy svých poměrů. (Výborněl
Potlesk.)
Pan Josef Kareš z Hořic ocenil nejuznalejšími
slovy dosavadní činnost Ústřední jednoty samo-
správného zřízenectva za účelem zlepšení jeho
hmotných poměrů a uvedl, co se dosud v ohledu
tom provedlo. Většina okresních výborů nechce
připustiti, aby se cestářům dostalo denního plat
2 K 20 hal., ale cestař, když si musí na práci při-
jednati, musí platiti 2 K 80 hal.
Kareš
Jaroměř
Jičín
Mělník
Slaný
Vysoký Mýto 73 c
Beroun
dec Králové
Kutná Hora
28 K
Kladno
Žižkov
Čechy
Hradec Králové
Hořice
12
article
Okresní cestař nemohl by sebe a rodinu ze
služného vyživiti, kdyby neměl svého majetku.
na př. políčka a pod., a co se tak za léta na
cestářích ušetřilo, je pěkný present samosprávě.
(Souhlas. )
Řečník poukazuje, že většína okresních vý-
borů je pro zákonnou úpravu poměrů okresních
cestařů a žádá přítomné, aby neochvějně stáli na
stráži a pracovali ke zlepšení svých poměrů, jako
dosud. (Výborně! Potlesk.)
Jednatel Ústřední jednoty p. Ušák poukazuje.
jak Jednota samosprávného úřadnictva domohla
se zákonné úpravy jeho poměrů a vytýká jí, že
opomenula při tom zřízenectva, které se násled-
kem toho muselo spojit a musí se nyní domáhat
úpravy samo. Jednota zřízenectva zjednala sí ta-
kovou vážnost a hlas, že otázka úpravy poměrů
v zapomenutí již nepadne. Ale je to jako v če-
ském národě: utvoří-li se jedna strana, tvoří se
hned strany druhé, aby prácí její bořily, tak také
děje se mezi samosprávnými zřízenci. Má-li se
zřízenectvo domoci nápravy, musí postupovati
jednotně. (Výborně! Potlesk.)
13
article
Pan posl. Špaček praví, že okresní výbory
budou-li chtíti, aby silnice byly v dobrém po-
řádku, nedocílí toho jiným způsobem, než když
dají cestařům takový plat, aby považovali cestař-
ství za své hlavní povolání. (Výborněí)
Řečník navrhuje, by vláda byla důtklívě vy-
zvána, aby předloha o starobním a invalidním po-
jišťování dělnictva byla uvedena co nejdříve
život a to zároveň se zajíštěním vdov a sirotků
[Výborně! Potlesk.)
Přednosta stanice Chrudim město p. Borovec
stoupenec strany národně-sociální, pravil, že vláda
vídeňská je spravedlivější, nežli naše samospráva.
že úprava platů samosprávných úřadníků bez
úpravy platů saosprávného zřízenectva provedena
byla poslancí z mladočeské strany, ač hned pak
dodal, že poslanci za to nemohou, a pod. Ke konci
své delší řeči navrhl, aby do té doby, nežli dojde
k zákonné úpravě, městské a okresní správy při-
řkly samosprávným zřízencům drahotní přídavek.
Borovec
Chrudim
14
article
(Pochvala.)
Tajemník p. Pechar konstatuje, že na základě
informací ve výkonném výboru národní strany
svobodomyslné a u zemského výboru zjistil, že
není pravdou, co bylo tvrzeno, že při úpravě zá-
kona pro samosprávné úřadnictvo nebyl brán zře-
tel na zřízence. Po pravdě byla vypracována osno-
za zákona také pro zřízence a předložena obcím
a okresům, ale od těch přišla jako lavina spousta
odporů proti ní, takže sněm musil upustiti od je-
jího projednání. Zvěčnělý posl. p. dr. Václav Škar-
da, který byl u zemského výboru osobním refe-
rentem, obral si za jeden z cílů svého života úpra-
vu poměrů samosprávného úřadnictva a zřízene-
etva. (Výborně! Potlesk.)
Že provedena byla úprava platů samospráv-
ného úřadnictva, nestalo se jen silou jeho organi-
sace, nýbrž hlavně snahou, zavésti v samosprávě
pořádek a zabezpečiti jí zdatné síly. Strana svo-
bodomyslná, která vedla akci za účelem úpravy
poměrů samosprávného úřadnictva a zřízenectva
nezanedbala svých povinností vůči zřízenectvu
ale poměry, bohužel, byly silnější. Požadavky sa-
mosprávného zřízenectva jsou však tak naléhavé
a správné, že v zájmu samosprávy je nutno, aby
byly uspokojeny. (Výborněl)
Pechar
doktor
Škar
národní strana
15
article
Pokud týká se postupu, nepovažuje řečník
úplně správným, co bylo řečeno ohledně organi-
sací. Jedna organisace nezdolá druhou. Samo-
správní zřízenci mají více organisací, ale, bohužel
místo aby společně pracovaly, vystupují v mnoha
případech proti sobě bojovně. Jen v jednotě spo-
čívá síla a zdárný úspěch a proto řečník dopo-
ručuje, aby se využitkovala dnešní situace a da
se podnět, by svolal se sjezd organisací samospráv.
ných zřízenců a by vypracoval se plán svazu samo-
správných zaměstnanců, by zjednalo se ústředí
které by pracovalo, aby úprava poměrů samo-
správného zřízenectva mohla postoupiti ku předu
(Výborně! Potlesk.)
Když nikdo k dotazu ke slovu již se nepříhlá-
sil, pravil předseda p. Lenfeld, že není neštěstím
jestli se politické strany samosprávného zříze-
nectva ujímají, naopak toto musí jim za to býti
vděčno. Když zřízenectvo začalo pracovati o ú-
pravu svých poměrů a apelovalo na všechny strany
politické, byla to jediná národní strana svo-
bodomyslná, která se ho ujala a podala návrhya
předlohu v jeho prospěch. (Výborně! Potlesk.)
Předseda navrhl potom
17
article
„Účastníci sjezdu samosprávných zřízenců
okresních a obecních úřadův a ústavů v králov
ství Českém, v Kolíně 3. srpna 1913 shromáždění
porokovavše o nynějších poměrech a snahách
samosprávného zřízenectva, protestují důrazně
proti neústavnímu porušení zemské samosprávy
království Českého absolutistickým zavedením
c. k. vládního komisariátu po sesazení králov-
ského českého výboru zemského. Tato vládní
libovůle nechť srazí celý národ náš v jednot-
ný mocný šik k ochraně naší zemské
samostatnostií
Resoluce schválena jednomyslně, rovněž i ná-
vrhy p. dra. Špačka a přednosty staníce p. Bo-
rovee.
Schůze byla pak předsedou p. Lenieldem
srdečným doslovem skončena.
Odpoledne prohlédli si účastníci sjezdu město
a okolí a večer prodleli na koncertu v restaurac
„u Ptáčků“. Zejtra v pondělí projektován je zá-
jezd do Sedlce u Kutné Hory.
Kolín
Sedlec
Kutná Hora
18
article
Výkonný výbor strany národní
Výkonný výbor strany národní
(staročeské)
konal včera dopoledne schůzi ve svých místno-
stech v Měšťanské besedě v Praze, aby porokoval
o nynějších událostech politických.
Předseda výk. výboru p. dr. Jindřich Šol
v úvodním proslovení pravil: Strana národní.
pamětlivá slavných dějin a státoprávních tradie
král. Českého a neméně programu svého a své
půlstoleté minulosti, spatřuje v suspensi zemského
zřízení a v ustanovení zemské správní komisea
v nadání jí potřebnými peněžitými prostředky.
které zemskému výboru byly odepřeny, opatření
daleko do všech veřejných poměrů říše a země
sahající, které otřásá v osudných svých důsled-
cích důvěru ve zdárný další rozvoj beztak sla-
bého rakouského konstitucionalismu. Vždyť vláda
sama je prohlašuje za mimořádná opatření, která
se nepohybují v mezích ústavy, nýbrž leží mimo ni.
doktor
Šol
Praha
19
article
Tyto činy pobuřují hluboce zakořenělé státo-
právní vědomi každého Čecha a živý náš cit pro
samosprávu, neboť v nich spatřujeme jen jeden
článek v řetězu událostí vnitřni politiky říše,
vzavších svůj počátek v Chorvatsku, o kterých
však neví nikdo kde a kdy při řícení veřejného
pořádku mají přestati. Dnes nelze v tomto kroku
spatřovati nic jiného, než dopomožení k vítězství
pětileté obstrukci německé, která dle vlastního
přiznání — majíc účelem zastavení české zemské
správy a provedení důkazu, že ovládání Němců
usnášením majority je trvale nemožné — způso-
bila úplný rozvrat politických, finančních, hospo-
dářských a kulturních pomérů naší vlasli. Veškerá
česká veřejnost má v dobré paměti, že naproti
tomu české strany sněmovní to jsou, jež usilují
o spravedlivé narovnání politicko-národních po-
měrů v zemi na základě rovnoprávnosti a rovno-
cennosti obou národů, při zachování jednoty zá-
konodárství a celistvosti správy a při ochraně
menšin a odmítají zřízení zvláštního území, ve
kterém by Čech byl vyděděncem.
Čecho
Němec
Chorvatsko
Čechy
20
article
Když tedy již vláda, jsouc vázána souvislosti
ústavních poměrů zemských s celostátními, neod-
hodlala se léčiti chorobu tam, kde je vlastní její
sídlo, t. j. odklizením sněmovní obstrukce a sáhla
ku přítomným opatřením, nezbývá naší straně
než ruku v ruce s ostatními přičiniti se
svorně o to, aby česká vlast s náro-
dem od úsvitu dějin ji obývajícím ne-
vzala pohromy a aby co nejdříve zavládly
poměry, které vyžadují odvěký řád a právo této
země.
Je nezbytno protestovati ve shodě s ostat-
ními stranami proti zmíněným vládním opatřením.
o nás bez nás učiněným a zejména proti tomu.
aby vláda, tvoříc, jak praví, podklady pro spolu-
působení obou zemí obývajících národů a použí-
vajíc rady a součinnosti osvědčených, v záležito-
stech království obeznalých mužů, nesvolala snad
za tím účelem nějaké shromáždění notáblů, nýbrž
řádně zvolené poslance českého sněmu, aby po-
mohla utvořiti dílo vskutku trvalé.
Poslanecké kruhy měly by se vším důrazem
přičiniti ne o to, aby neústavní správní komise
byla co nejdříve odvolána a aby zavládly v zemi
opět co nejdříve řádné poměry
Bývalý poslanec dr. Vlad. Srb podal pak ob-
šírnou zprávu o činnosti české permanentní ko-
mise i o své účasti v ní.
Zástupcem strany národní v permanentní ko-
misi ustanoven dr. Vl. Srb a v případě jeho za-
neprázdnění dr. Luboš Jeřábek.
Po delší debatě, jíž zúčastnili se všicbni pří-
tomní, usnesen byl následující
doktor
Vlad
Srb
Jeřábek
český sněm
22
article
»Výkonný výbor strany národní, uváživ pří-
činy a následky mimořádných opatření, zavede-
ných císařským nařízením ze dne 26. července
t. r., která byla přivoděna protiprávní a svévolnou
obstrukcí zástupců německého lidu v Čechách.
jež násilně překazila zákonnou působnost sněmu
po dobu pěti let, dospěl k úsudku, že opatření
ta příčí se zemskému zřízení, maří samosprávu
zemskou na dobu neurčitou a mohou uvésti zemi
v další neblahé zmatky. Vláda měla na snadě vy-
hnouti se těmto povážlivým opatřením, kdybyv
čas, neohlížejíc se po odporu obstrukčníků, byla
zemskému výboru poskytla prostředků, pro řádné
hospodářství země nutných, kterých nyní povoluje
neústavní správní komisi.
Odchylka takového opatření od slovného
znění zemského zřízení byla by mnohem více
odůvodněna mimořádným stavem, ve který byla
země uvržena obstrukčním řáděním, než povážlivé
zasahování ve zřízení zemské nynějšími nařízeními.
Čechy
strana národní
23
article
Za všech okolností však je opatření nezbyt-
ných prostředků pro další zemské hospodářství
nevyhnutelnou potřebou, neboť země musí žítia
nesmí nikdy dojíti k naprostému rozvratu finan-
čnímu. Očekáváme, že trvání správní komise ne-
bude prodlužováno nad dobu nejkratší, že vy-
psání nových voleb nebude odkládáno a že sněmu.
co nevidět svolanému, budou podány předlohy.
které budou s to zabezpečiti trvalý pořádek, mír
a pokrok v zemi.
K tomu cíli budeme jako dříve tak i na dále
ochotni prostřednictvím svých řádně zvolených
poslanců vyjednávati s krajany druhé národnosti
o slušném pro obě strany vyrovnání na záklacě
jednoty země a rovného práva.
Od vlastenectví všech českých stran bez roz-
dílu nadějeme se svorného postupu ve všech zále-
žitostech významu zásadního a v případě dalšího
znásilnění zákonné působnosti nového sněmu král.
českého rázné obrany práv zemských i národ-
ních — i zbraní nejostřejšil«
24
title
Odhalení pomníku Svatopluka
Svatopluk
25
article
Čecha v Rovensku.
Čecha v Rovensku.
Den Svatopluka Čecha v Rovensku těšil se
i samé přízni nebes. Po dlouhých deštných dnech
a ještě dešťové noci sobotní rozsvitil nad českým
rájem jasný nedělní den. Již v hodinách časně ran-
ních zříti bylo hloučky slavnostních hostí, jichž
zástup množil se každým přijíždějícím vlakema
dostoupil v hodinách poledních svého vrcholu.
Vlaky, povozy, automobily přivážely nesčetné po-
čty obecenstva. Sinice k Rovensku vedoucí hem-
žily se pak hustými houfci, spěchajícími uctíti pa-
mátku velkého člověka.
V předvečer oslavy uspořádána byla slavnost-
ní akademie ve velké dvoraně radnice až do po-
sledního místa obsazené. Zahájena byla živým
obrazem „Hold Podtrosecka Svat. Čechovi“, jenz
doprovázen byl smíšeným sborem z přilelalých na
jeviště mistností, ztlumeně vyznivajícím a působil
dojmem hlubokým. Proslov „Zvony Svatopluka
Čecha“ byl síly a dojmu uchvacujícího. Proslov způ-
sobil v posluchačstvu mocné pohnutí. Jako solista
na housle byl bouřlivě akklamován mladistvý Rus
p. Griša Rifman, solové písně zapěli s úspěchem
sl. Holanová a p. Riegel. Ostatní část programu
za bouřlivé pochvaly provedl zpěvácký spolek
„Veselan“. Recitace básní Svat. Čecha přednesl
učitel p. Al. Náhlovský.
V neděli o 1. hod. odpol. shromáždili se zá-
stupci korporací a slavnostní hosté v zasedací
síni radnice, načež ke 2. hodině odpolední slav-
nostní průvod, počínající školní mládeží rovenskou
a okolní a končící Sokolem, sestavil se na ná-
městí, před domkem, v němž Svat. Čech bydlel.
Čecho
Svatopluk
Rus
Griša Rifman
Holanová
Riegel
Veselan
Náhlovský
Sokol
Rovensko
Čechy
Hold Podtrosecko svat
26
article
Zde před pamětní deskou promluvil Ph. Mg.
p. Karel Radský, lékárník a starosta v Turnově,
takto:
šťastná naše česká města a místa, v nich
pobyt třeba jen dočasný zvolili si přední mužové
našeho národa. Takové štěstí dostalo se i staro-
bylému městu Rovensku, v němž zalíbilo se veli-
kému duchu, mistru Svatopluku Čechovi
Za to činí dnes město Rovensko povinný svůj
dík, vzdává hold nesmrtelnému pěvci, uctívajíc
památku jeho způsobem trvalým.
Ve významný dnešní den pro město toto, širý
kraj, celý český ráj a všechny ctitele mistra Če-
cha, promluví o životě, významu a obrovitém díle
jeho nad jiné povolaná ústa a proto budiž mi do-
voleno,, jen v několika krátkých slovech dotknouti
Radský
Čecho
Turnov
Rovensko
27
article
se jedné stránky blaholodné práce Toho, který
v tomto domě dlel, zde mile snil o velké minu-
losti naší, té zlaté době českého národa, s bolen
v srdci připomínal si naše nesvornosti a stálé vá-
dy, trpce želel tak často projevované lhostejnost
a chabosti a zase v duchu zřel, jak uklidněná jeho
duše kreslí vidinu šťastnější budoucnosti české
vlasti.
Kdyby Svatopluk Čech byl naspal jen ona
díla, v kterých přímo hlásá horoucí lásku k vlasti.
anebo nepřímo k ní vybízí ať radou, satyrou
příkladem, steskem, nadějí nebo dějinným obra-
zem, zůstal by tím velkým Čechem, miláčkem,
pěvcem lidu našeho.
Pěvec svobody a pravdy stojí zde jako učite
náš, učitel pravé lásky k vlasti, obětavé, dělné,
činorodě.
Z duše touží vidět v nási mužná srdce, čisté
hrdé duše. Zříme tu velikou snahu vychovati nás
národ hrdý, svobodný, sebevědomý.
Jako starosta okresu turnovského, děkuje pak
p. řečník městu Rovensku a jeho občanům za
záslužný čin zbudování pomníku a zřízení pamětní
desky a jménem téhož okresu vítá účastníky slav-
nosti a dává výrazu radosti, že k pomníku hrdin-
ného národního pěvce sešli se bratři a sestry
čeští právě v nynější, pro národ tak těžké době
aby soudili o křivdách a násilích na národě če-
ském páchaných, stiskli sobě ruce a z veliké chví-
le čerpali novou sílu k boji, nám za práva naše
bez konce vnucovanému,
Řečník končí slovy Svatopluka Čecha;
„Všechny mysli sdružuj pevně jeden velké sna-
hy svaz, všechny síly sbírejte se, až je k činům
svolá čas, pobratří se lidstvo volné, klesnou pout
otroků, a též prapor náš, o bratří, zavlá v jasném
vysoku!“
Po řeči byla deska odhalena, načež ubíral se
průvod městem k pomníku Svat. Čecha, kde zapěl
zpěvácký spolek Smetanovo „Věno“, načež vy-
stoupil na řečnickou tribunu slavnostní řečník p.
Čo
Čecho
Smetanův
Rovensko
28
article
Ferd. Strejček, profesor v Ml. Boleslavi. Vyličiv
význam Sv. Čecha v literatuře a nastíniv obraz
nl
jeho povahy, pravili
„Vděční obyvatelé malého sice, ale uvědomě-
lého a krásného Rovenska, v jejichž středu dlel
básník v r. 1891, vztyčili Svat. Čechovi pomníka
ozdobili deskou dům, kde spisovatel řečeného roku
bydlel. Vykonali tím skutek vzácného pochopení
a uznalosti k dílu básníkovu, ale projevilí tími
poctivé, ušlechtilé své smýšlení.
Nám nejsou dnes pomníky pouhými odznaky
vděčnosti a úcty k velikým mužům, my chceme
jimi manifestovati i souhlas svůj a obdiv pro my-
šlenky, o které veliký člověk náš dílem svým se
zasazoval. Neopičíme se tím po Němcích, kteří
vztyčují v poněmčených městech poprsí a sochy
lidí, kteří jejich národu chtěli zjednat moc nad
jiným národem, slabším, nýbrž hlásáme tím a dá-
váme na jevo, že velikán, před nímž se v obdivu
skláníme, mluvil nám z duše, že chceme kráčet
v jeho šlépějích, chceme usilovati, aby myšlenky
a deály, jichž uskutečnění miláček náš se nedožil
aspoň v budoucnosti staly se skutkem a přinesly
bohaté ovoce.
Strejček
Čecho
Němec
Boleslav
lý a krásný Rovensko
29
article
Ano, skláníme se před Tebou, veliký básníku
a proroku náš, koříme se jasné, krásné památee
Tvé v nadšeném obdivu, úctě a vděčnosti, zacho-
váme Ti upřímnou lásku svou pro vždycky, přese
všecky útoky času a lidí, jichž jsi nemohl zůstati
ušetřen, právě protože máš tolik ctitelů jako málokdo
před Tebou a nikdo po Tobě, a prosíme Tě zá-
roveň, abys s výše své jako zářivý vzor nezišt-
nosti, práce, píle, dobroty, skromnosti, láskyk
národu a k rodné zemi a mateřské řeči, připo-
mínal nejen zde, Rovenským, ale všem — všem
členům našeho malého národa, že jen v prácia
svornosti dojdeme tam, kam jsi nás za života své-
ho vedl a kam drahocenné spisy Tvé ukazují.
Nehynoucí, svaté památce Tvé: slával“
Hudba zahrála národní hymnu, načež za české
ženy promluvila pí. Jindřiška Flajšhansová, sta-
rostka ženského výrobního spolku českého, asi
taktor
Byl-li Čech miláčkem celého národa, náležel
mimo to zvláště a především nám — ženám. Víme
všichni, že v celé literatuře české nenalezneme
jediného básníka, jehož práce byly by s takovou
zrovna dívčí a jistě ženskou cudností přístupny
každému, zvláště nám ženám, jako právě práce
Čechovy. Hluboký cit a jemný ostych před veške-
rou veřejností karakterisuje každý jeho verš, ka-
ždou řádku jeho prósy.
Rovenský
Jindřišek Flajšhansová
Čo
Čechův
Toba
30
article
Veškerá jeho práce jest tímto jemným osty-
chem proniknuta tak, jako celé jeho veřejné vy-
stoupení. Vyhýbalť se právě tak každému veřej-
nému úřadu, jako veřejnému uznání a oslavě svých
zásluh
Nečinil tak proto, že by byl lidmi pohrdal
anebo jich nenáviděl, ale tak, jako to činí ty ti-
síce obětavých a neznámých žen, které věnují svůj
celý život výchově dítek, podpoře chudých a oše-
třování nemocných, právě tak Sv. Čech ve svě
samotě nalézal nesčetných příležitostí, aby pod-
poroval cbudé, těšil děti a pomáhal svým známým,
seč jeho skrovné hmotné prostředky stačily.
Rozkošné obrázky o této jeho dobrotě a jeho
zlatém srdci mohli bychom uvésti zároveň s oby-
vateli tohoto milého městečka, kteří vznešeným
nejkrásnějším aktem piety a lásky k mrtvému
přece žijícímu proroku dokázali dnes svoje uznání.
Avšak nejen celým svým vnitřním za-
ložením blíží se duše Čechova duš
ženy. Česká žena musí mu býti vděčna za nej-
krásnější a nejušlechtilejší obrazy ženských po-
stav, jaké se v české literatuře vyskytují.
Ženská postava, jako Dagmary, v níž vtěleny
jsou všechny přednosti a ctnosti ženy od krásy
tělesné až po nejhlubší cit lásky k dítěti, opakuje
se v básních i prose Čechově ve všech dobách
jeho tvoření a jest zajímavo viděti, že Sv. Čech
žádného ze svých četných reků nenadal takovými
přednostmi a ctnostmi a nepostavil tak vysoko.
jako právě ženu.
Sv. Čech uchoval si tento idešl ženy po celý
život přes to, že — jak tolikrát praví — nikdy
nepoznal lásky ženy milované.
Dívky a ženy Čechovy zdobí dobrota, něha.
čistota a láska v nejvznešenějším slova smyslu.
Láska jest vůbec ideálem básníkovým — necht
to již láska k Bohu, k ženě, ale především ta láska
která jej provázela od nejprvnějšího mládí až na
práh stáří — láska k matce.
Čo
Čechův
Dagmara
Čechy
31
article
Tato vzájemná láska syna k matce a matky
k synovi ztělesněna jest ve všech téměř pracích
Čechových — od dobré matičky Václava Bárty
v básní „Ve stínu lípy“ až po nádherný hymnus
v „Modlitbách k Neznámému“. A kterak lne k do-
movu, rodičům, svým sourozencům, zřejmo z vlast-
ních jeho líčení pěších návratů domů — z Prahy
do Vraného.
Vedle Nerudy, jenž zůstal až do své smrti rov-
něž neženat, jako Čech, jest Svat. Čech nejkrásněj-
ším hlasatelem tohoto nejčelnějšího, nejmocněj-
šího citu a jeho verše — „vždyť na tom drahém
srdci mateřském i neštěstí i vina sladce dřímá“
jsou spolu s Nerudovými verši, věnovanými „Ma-
tičce“ nejkrásnějšími projevy našeho písemnictví
A znal-li tak dokonale a kreslil-li tak žívotně
věrně po vzoru své drahé matičky lásku mateřskou
a po vzoru svých sester jemnost a něhu dívčí, zů-
stal přece po celý svůj život vzdálen té lásky div-
ky a ženy, která se cele věnuje milovanému muži
a jejíž city dovedl tak plně oceniti ve verších:
, vděku ženství, nejvábnější květe,
jejž do věnců svých krás nás život plete,
co bez tebe by byla tato zem?
Čechův
Bárt
Praha
Čechy
Ma
32
article
Mnohý snad řekne: Svatopluk Čech proto líčil
ženy tak ideálně, protože jich neznal. O opaku
toho se však snadno přesvědčíme, připomeneme-li
sí, kterak podporoval každou snahu ženskou, s ja-
kou radostí uvítal každý květ, který vypěstila
ruka ženy na roli národní a kterak znal posouditi
každou ušlechtilou práci ženskou.
Z toho lze nabýti přesvědčení, že Sv. Čech
ženy nejen znal, ale že dovedl zachytiti i nejintim-
nější záchvěvy jejich duší a srdcí, že jejich zápaly
a cíty nebyly jemu nikterak cizími a z těchto ně-
kolika stručných slov jest jasně patrno, že také
česká žena má právo přijíti k pomníku toho.
jenž právě ženu cenil tak vysoko a jest mi zvlášt
milo, že mohu tak učiniti právě zde, v Rovensku.
kde Sv. Čech zanechal po sobě tolik důkazů své
Čo
Rovensko
Čechy
33
article
dobroty a lásky k slabým, malým a chudým a že
mohu tak učiniti při skvělém veřejném holdu, kte-
rý národ český přičiněním oddaného obyvatelstva
rovenského skládá světlé, nesmrtelné památce
mrtvého básníka.
Potom zástupce místních studujících p. PhC.
Alois Tejnský odevzdal pomník v ochranu městské
rady a veřejnosti.
senvo
Pan starosta, přejímaje pomník v ochranu obce,
poděkoval všem činitelům, jichž součinností a pod-
porou pomník byl postaven a již přičinili se o
zdar slavnosti. Za rodinu Svatopluka Čecha dosta-
vila se sl. Zdenka Čechová a p. Václav Čech
dále přítomní byli, posl. J. G. Maštálka, rodina
Topičova, rodina Řivnáčova, dr. V. Šole, advokát
Turnově, delegáti Učitelské jednoty Č. Dub
Minervy v Praze, Ženského klubu českého, stu-
dentstvo z Hořic a Jičina, pěvecké a hudební jed-
noty: Olomouc. Sobotka, Orlová (Slezsko), župa
Hruškova, Turnov, Ml. Boleslav: hasiči: Jivany,
Loučka. Troskovice. Lochtuš; Sokol: Kopidino,
Jičín, župa krkonošská. Újezd u Svijan, Semily.
Č. Dub, Turnov, Podmoklice. Čížkova župa; spiso-
vatelé: „Svatobor“: dr. J. Guth, „Máj“: Herites.
Matice česká“ dr. J. Volf. „Zvon“: dr. Valter,
Strejček, „Mladobolesl. Listy“: red. Novák; měst-
ské rady: Boleslav Ml., Nová Paka. Lomnice, Tur-
nov, Železnice, Sobotka, Miletín; okresní výbor
Lomnice, Čten beseda v Obříství.
Phc
Tejnská
Čecho
Zdenko Čechová
Čo
Maštálek
Topičův
Řivnáčův
doktor
V Šole
Hruškův
Čížkův
J Guth
Herites
J Volf
Valter
Strejček
Mladobolesl
Novák
Boleslav ml
Turnov
Č . Dub Minerva
Praha
Hořice
Olomouc
Sobotka
Orlová
Slezsko
Boleslav
Troskovice
Jičín
Újezd
Svijany
Semily
Č . Dub
Podmoklice
Svatobor
Nová Paka
Lomnica
Miletín
Obříství
Sokol
Kopidin
34
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Proti komu bojují spojené strany radi-
kální, dokázaly včera u příležitosti svého prů-
vodu po táboru lidu na Václavském náměstí.
Měli jsme příležitost poznati náladu táboristů
na pochodu po Václavském náměstí. Jakmile
průvod, jehož se zúčastnilo nanejvýš 1800 osob,
na 4 strany počet to neimponující, zahnul z ulice
Jindřišské na Václavské nám., ozýval se z něj
z předních řad do zadních povel: „Před „Ná-
rodní Listy“, hanba!“ Posl. Stříbrný cestou od
Jindřišské ulice k ulici Marianské mohl si krk
ukroutit, jak dával pokyny do zadu. Ulici Ma-
rianskou uzavřela policie počtem asi 15 mužů,
a radikální táboristé byli by se mohli přesvěd-
čit na místě, že přítomní redaktoří „Nár. Listů“
odsuzovali, že policie se vynašla k ochraně
„Národních Listů“. Z redakce ani z vydavatel-
stva nikdo policii nevolal na ochranu „Národ-
ních Listů“ a jest tudíž tvrzení dnešního „Če-
ského Slova“, že „Nár. Listy“ si vyž áda ly
policejní ochrany, lží. Nám toto nevyžádané
policejní opatření konečně neslouží k necti,
spíše nedělá čest těm, kteří v boji
proti komisariátu nebuší svými
slovy a zaťatými pěstmi do vlády
a Němců, nýbrž do redakce „Národních Li-
stů“ za to, že zcela jinak nazírá na methodu
a taktiku nynějšího zápasu. Konečně, má-li
i to, co včera radikální strany provedly před
„Národními Listy“, být stigmatisováním naší
redakce na politického kacíře, nemáme nie
proti tomu, poněvadž v českém národě byli za
kacíře prohlašováni vždycky zrovna ti, kteří
radili národu k rozumu a byli to zrovna n ej-
lepší lidé v národě.
lo n
Posl
List
Němec
Václavský náměstí
Václavský já
Jindřišská ulice
k ulice
Ma
35
article
— Pakt a pakt. Radikální orgány obviňují
národní stranu svobodomyslnou a sociálně-
demokratickou z paktu na obranu absolutis-
mu a vyvozují to — zejména „České Slovo“ —
z toho, že se jim zdá, že obě strany budou
rukou společnou a nerozdílnou bojovat pro
oktrojírku volební opravy. Aby bylo jasno me-
zi námi: Národní strana svobodomyslná nemů-
že se spokojiti pouze negativním bojem proti
komisariátu, manifestace a demonstrace proti
němu jsou sice na místě, ale to jsou prostřed-
ky pouze negativní, jimiž se komisariát neod-
straní. Positivní práce proti komisariátu musí
jíti dále, než kreaktivování Schmer-
lingovy ústavy a jejího hanebné-
ho volebního řádu pro sněm český.
Křísití tuto ústavu je totéž, jako uzna tí, že
se vžíla. Naše radikální strany opravdusi
počínají tak, jakoby chtěli starou Schmerlin-
govu ústavu křísiti, aspoň jejich volání po no-
vých volbáchza platnosti starého
volebního řádu tomu nasvědčuje. Kdy-
bychom jim chtěli oplácet stejnou mincí, mo-
hli bychom je obviňovat, že Schmerlingova
ústava, proti níž celý národ český protestoval,
již nikdy neuznal, jim se vžila, že tudíž
ony jsou spojenci Němců, vládya
mrtvého reakcionáře Schmerlin-
ga. Přežitky Schmerlingovštíny jsou dnes v
pohybu, a kdo by tomuto pohybu, který zna-
mená pokrok k lepšímu, překážel, byl by
škůdcem českého národa.
Křísití
Schmerlingův
Němec
36
article
— Další protesty protí porušení ústav-
ností a omezení samosprávy v král. Českém
došly nás od obecního zastupitelstva města
Vlašimě, od obec. představenstva města
Sobotky (zároveň souhlas s ohražením
rady král. hlav. města Prahy), od obecního
zastupitelstva král. města Rakovníka,
od městské rady král. komorního města
Kostelce nad Lab. (zároveň dík če-
ským členům zemského výboru za jejich
úsilovnou snahu zjednati peněz pro vydání
země), od obecního výboru král. věnného
města Chrudimě, od okresního zastupitel-
stva v Kostelci nad Orl.
— Kultura německých buršáků. (Pův. zpr.)
V těchto dnech vystoupila společnost několika
německých akademiků na vrchol hory Lisé fu
Želnavy), kde pokochavše se krásnou vyhlídkou,
dali pak průchod svým »svatým« citům něme-
ckým. Učinili to tím způsobem, že na své visitky
napsali různé urážky českého lidu a visitky ty
pak rozházeli po zemi a na místě zanechali. Čeští
turisté si je pak sebrali na památku a na doklad
německé kulfury. Zde ukázka oněch výlevů citů
nadějné německé mládeže akademické (): »Es ist
abscheulich, wie der schöne deutsche Böhmer-
wald vertschecht! Die deutschen Bewohner des-
selben sollten sich mehr in Acht nehmení Jagt
sie hinaus, diese elende Tschechení (Schnallen
u. Drücken!) Wir aber rufen: Heil Alldeutschlandl
Lisá
Vlašim
představenstvo město Sobotka
Praha
Rakovník
Kostelec nad Laba
Chrudim
Kostelec nad Orlický
Želnava
obecní výbor král
37
article
Karl Hable.« (Jest odporné, jak krásná německá
Šumava jest počešťována. Její němečtí obyvatelé
měli by se míti více na pozoru. Vyžeňte je.
ty bídné Čechyl (Utlačujte, utiskujte jel! Karl
Hable.«) A podobných »kulturních« dokumentů
zanechali zde tito němečtí mládenci více, patrně
na důkaz, v jakém duchu vedena jest výchova
této generace. — Jeden z nich měl také jinou
bolest. Pochválil krásu německé Šumavy, ale při-
pojil politování, že tam nikde není — plzeň-
ského piva. V šumavských vesnicích něme-
ckých čepuje se totiž většinou německé pivo
z Budějovic (měšťanské), ale to mlsnějším Něm-
cům nechutná.
— Ministr orby J. E. dr. Frant. Zenker přijel
v pátek 1. srpna t. r. odpoledne do Roudnice ku
prohlidce král. české zemské střední školy ho-
spodářské. Ministra provázel sekční rada dr. Al.
Gerstenkorn. V průvodu pp. ředitele školy Frant.
Nováka, c. k. místodržitelského rady Václ. Boumy,
starosty města Erv. Špindlera, okres. starosty Jos.
Kobra, c. k. okres. soudce dra. Vikt. Divíška, c. k.
vrch. zvěrolékaře Frant. Nádvorníka, továrníka
Habl
doktor
František
Zenker
Al
Gerstenkorn
Novák
Václ
Bouma
Špindler
Jos
Kobr
Divíšek
Nádvorník
Šumava
Budějovice
Německo
Roudnice
Erv