1
masthead
31. května 1900. Číslo 149.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
v závěrečné řeči přiznal nedostatečnost nemocnicea
přislíbil, že vláda bude pracovati o zřízení nové.
všem požadavkům doby odpovídající nemocnice na
místě obyvatelstvu snadno přístupném. Nemenšíc
nedostatkův a vad v pražské všeobecné nemocnici
ovšem pan ministr si nevšímá, pro nápravu v této
nikoli 20 mill. zl., ale i jen několik set tisíc korun
bylo by jemu přespříliš .
= Zatčený advokát. Z Vídně sdělují: Ve
Floridsdorfu byl dnes pro podvod zatčen advokát
dr. Stípek.
Ubodán. Z Vídně sdělují: Včera večer zpo-
zoroval syn vetešníka 21letý Josel Schneck, že tři
lidé ukradli pár střevíců vyvěšených před krámem
jeho otce. Schneck se za nimi pustil a dohonil je.
Byl však od nich tak těžce pobodán, že za několik
minut zemřel. Vrahové dosud nejsou dopadeni, a
vypsána je velká odměna tomu, kdo by o nich podal
nějaké zprávy.
= Ko vraždě chojnické. Z Berlína se te-
legrafuje: Bouře v Chojnici se vzmáhají. Byla tam
poslána setnina pěchoty.
= Devítiletý vrah. Z Říma telegrafují: V Te-
reině v římské Kampani bylo osmileté děvčátko od
devítiletého bratra usmrceno ranou z ručnice. Mladý
vrah, jmenem Campoli, uprchl.
doktor
Josel
Campoli
Vídeň
Berlín
Řím
všeobecný nemocnice
5
article
Skolská hlídka.
Skolská hlídka.
Při vyšší obchodní škole král. města
Plzně obsadí se počátkem školního roku 1900—1
místo skutečného učitele pro frančinu. Služné jes
totéž, jako na stát. středních školách. Žádosti ucha-
zečů zkoušených i nezkoušených, náležitě doložené
podány buďtež do 30. června t. r. ředitelství školy
vysoký obchodní škola král . město Plzeň
6
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kancelářo Národního divadla. Dnes
vysloupí naposledy p. Jiří Bittner j. h., a sice
v Dumasově dramatě »Cizinka« (1. čtvrt. předpl.)
ve kterém hraje úlohu vévody ze Septmonts. Titulní
úlohu hraje pí. Laudová, Kateřinu pí. Benoniová,
markýzu z Rumičres pí. Sklenářové-Malá, baronku
d'Ermelines pí. Danzerová, paní Calmeronovou paní
Kolárová, dra. Řemonina p. Seifert. Clarksona pan
Slukov, Gérarda p. Matějovský, Mauriceana pan Že-
lenský, Guye p. Vávra, Calmerona p. Pštros, barona
d'Ermelines p. Řada, hraběte Bernecourta p. Focht.
— Zítra vystoupí naposledy ensemble členů císařské
ruské opery petrohradské, a sice v Glinkově opeře
»Život za caře«, která již dlouhá léta v Národ-
ním divadle se nedávala. Operu říditi bude kapelník
p. L. V. Čelanský. Přední právo ku svým místům
mají předplatitelé druhé čtvrtky. — V sobotu jest
poprvé Giacosovo drama »Jako to listí«, v neděli
večer Smetanova opera »Dvě vdovy«. — Pán
ochotníci, kteří si přejí spolupůsobiti v opeře
»Život za caře«, račtež se dostaviti dnes o 121/2 hod
na jeviště Národního divadla ke zkoušce.
Bittner
Dumasův
Laudová
Kateřina paní
Benoniová
Ermelines
Danzerová
Kolárová
Seifert
Clarkson
Slukov
Gérard p
Matějovský
Guy p
Vávra
Focht
L V Čelanský
Giacosův
národní divadlo
Glinkův opera
Smetanův opera
Calmeronová paní
7
article
+ Z kanceláře smichovského divadla
Dnes hraje se ve prospěch p. B. Hetšla Schnitzlerov
drama »Odkaz« se slečn. F. Valeskou v úloze Toni
Vebrové.
+ Pištěkovo letní divadlo na Král. Vino
hradech. Dnes opakuje se v Praze oblíbená fraška
»Kontrolor spacích vagonů«. Program koncertu v mezi
aktí vykazuje vesměs novinky. Za nejbližší novinku
připravuje se: »Kreolka«.
+ Divadlo »Urania« na výstavišti v Král
Oboře. (Ředitel V. Suk.) Dnes hraje se po druhě v le
tošní saisoně fraška »Hanzí Vejvara« od Blumen-
thala a Kadlburka. Hlavní role jsou v rukou dam
Ryšavé, Teršové. Veselé a Vejvodové a pp.: Kováře
ml., Šípka, Ryšavého, Lachmanna a Konětopského
Začátek o 1/27. hod. Denní prodej lístků v trafice na
Příkopě, proti »Spinkům« do 4 hod.
F Valeská
Vebr
Král
V Suk
Vejvar
Ryšavá
Teršová
Vejvoda
Šípek
Ryšavý
Lachmann
Praha
Blumen
Pištěkův letnit divadlo
divadlo » uranium
8
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Probodnut strážníkovou šavlí.
Před senátem čtyřčlenným.
Rozčilena a na celém těle se chvějíc vrazila do
nuselské strážnice v noci na 1. dubna choť poštov-
ního zřízence Marie Maršálková a žádala zde, abyje
prostřednictvím některého policisty dovoleno bylo vy
hledati nezdárného 16letého synka, jenž už několi
kátou noc mešká mimo dům a někde se toulá.
Mladý Rudolí Maršálek oddán byl nestřídmému
pití lihových nápojů a liboval si za poslední doby
zejmena v tom, že ve známé nuselské krěmě Bernarda
Friedmana trávil dnem a nocí, zvláště když se mu
podařilo vydělati několik šestáků. Místo aby peníze
odevzdával strádající matce, proléval jimi mladý ni
šema chřtán u žida v kořalně a když propil co měl
zalézal ve dvoře Friedmanově do kolny, nebo za
prudčích mrazů do šalandy v chlévě, kdež přenoco-
val snad proto, aby po vyspání do kořalny nemě
daleko.
Ztrápená matka zřela v tom předčasný hrob vý
rostkův a hleděla jej pohnouti slovem i slzou, aby
se v tak časném věku nespouštěl a aby pamatoval
na svou budoncnost. Ale mladík zůstal jako z ka-
mene a kořalna židova i život v chlévě na šalandě
staly se mu tak přítažlivým magnetem, že mateřských
řečí nedbal a kořalnu jakoby naschvál navštěvoval
ještě častěji, nežli dřive před tím.
Proto umínila si Maršálková 1. dubna, že ne-
zdárného klučinu postraší, dožádá-li se pomoci poli-
zejní stráže a překvapí-li ho v jeho úkrytu.
Žádosti matčině bylo úřadujícím komisařem vy
bověno a přidán ji k ruce 26letý strážník Jose
Tlapák, jenž se s Maršálkovou vydal přímo do
Friedmanovy krěmy, aby zde po potulném hochu pá-
tral. Ale kořalečník drze odbyl strážníka i matku.
že o Rudolfovi neví a že mladik ani v putyce, ani
ve stájí není.
Maršálková
Maršálek
Friedman
Friedmanův
Jose Tlapák
Maršálkův
9
article
Přes to vyzvala Maršálková strážníka, aby ji vy-
provodil do nádvorní kolny i do chléva a aby tam
prohledal slámu, neslouží-li snad za tajemné doupě
mladého ničemy. Strážník Tlapák volal Rudolfa ně-
kolikráte jmenem a rovněž matka to učinila, Ale
v kolně i ve stájí vládlo hluboké noční ticho a ani
človíček zde nezadutal. Předpokládal tedy již síráž-
ník, že si hoch tentokráte vyhledal nocleh jindea
že se v těchto místech najisto nezdržuje. Aby se
však o tom úplně přesvědčil, tasil šavli
a třikráte jí vjel do slámy na nevysoké
šalandě, noclehu Friedmanových kočů vykázané.
A když se i potom nikdo neozval, chtěl už Tlapák
nastoupiti zpáteční cestu do strážnice i vyzýval Mar-
šálkovou, aby ze stáje odešla s ním, jinak že by
další hledání bylo zde marným. Než matka setrvá-
vala na svém, že syn nikde jinde býti nemůže, nežli
zde v chlévě, i žádala strážníka zas a zas, aby ještě
jednou, po čtvrté, zkusil, není-li Rudolí ve slámě na
šalandě uschován.
Tlapák nedal se pobízet a tasiv znova zbraň, za
jel ostrou šavlí do slámy prudčeji nežli prvé a hle
z hluboka rozestlaných otepí nyul se
skutečně ozval hlas... Hlas křečovitý.
bolestný, zoufalý... A hned potom slézal se
šalandy — mladý muž s příšerně rozťatým
pravým stehnem... Ze široké rány sršely
proudy krve a naříkající mladík dopraven na rychlo
do všeobecné nemocnice, kdež mu rána obvázán
a poskytnuty potřebné léky. Nicméně všechna pomoe
lékařská byla již bezůčelnou, marnou. Značná ztráta
krve měla za následek plné vysílení a nešťastný hoch
nedožil již ani nejbližšího poledne a v nemocnici
skonal.
Maršálková
Tlapák
Rudolf
Friedmanův
Mar
10
article
Odnášel si tedy přece jen z kořalny smrť, jak se
toho politování hodná matka obávala, hodlajíc je
před ní všemožně uchrániti. Ale krutý osud zahrá
zde neočekávaně a bezohledně a slonek zkázného žit
vyrval plodně půdě raději dřive nežli později a zniči
jej plně v samém zárodku.
Ovšem že jednání strážníkovo bylo neprozřetel
ným a že pro neoprávněnost jeho zavedeno s inte
lektuálním pachatelem hrozného činu trestní vyšetřo-
vání, jehož výsledkem bylo podání žaloby pro přečin
tělesné bezpečnosti ve směru § 335. tr.z.
O žalobě té jednalo se včera před čtyřčienným
senátem pana vrchního rady Stolly. Náměstek pan
dr. Berg zastupoval žalobu a pan dr. Zítek háji
obviněného, jenž se k činu plně přiznával, podotýkaje
že osudnou prudčí sečnou ránu dal jen k výslovné
žádosti Maršálkové, domnívaje se s veškerou určitostí
že na šelandě nikoho není.
Při líčení vyšlo také na jevo, že nešťastná žena
předvídajíc budoucí zkázu svého dítěte, nesčetněkráte
žádala kořalečníka Friedmana, aby hocha v brlohu
netrpěl a otravy mu nenaléval; nicméne
však prosby její byly oslyšány a konec konců vyzně
pro matku v srdceryvnou tragedii, jakou ji nad letošn
1. duben více nepřekvapí žádný den příštího života
Tlapák uznán byv vinným, odsouzen byl do
vězení na čtrnáct dní.
Podotknouti dlužno, že z iniciďtivy nuselského
občanského klubu podána příslušným instancím žádos
za vypovězení kořalečníka Friedma na
z obce, jejíž čestnou pověst až dosud asi velmi
spoře brloh jeho zvětšil nebo povznesl.
Procesy konkursní podstaty Hospo-
dářské záložny na Mělníce.
doktor
Berg
Zítek
Maršálek
Friedman
Tlapák
Friedma
Mělník
11
article
(Pře civilní)
V těchto dnech uveřejnili jsme zprávu, jakou
sensaci na Mělníce způsobilo rozhodnutí zemského
soudu, jímž zamítnuta byla žaloba konkursní pod
staty Hospodářské záložny na Mělníce na p. Viléma
Kříže, který se nalezal v řadě 22 bývalých č enů
ředitelství padlé záložny. Rozsudek, radou zem
ského soudu panem Veselým pedrobně vypraco
vaný, byl právě zúčastněným stranám doručen a pro
důležitost jeho na ostatní procesy vyjímáme z ob-
sáhlého elaborátu tyto podrobnosti
C. k. zemský soud v Praze užnal c. k. radou
zem. soudu p. Veselým v právní záležitosti Josefa Le
gnera, správce konk. podstaty Hospodářské záložny
mělnické, žalobce, zast. dr. Frant. Tieftrunkem, advo
kátem na Mělníku, proti Vilému Křížovi na z
placení 276 816 zl. 19 kr. a spravení záznamu práv
zástavního při roku dne 9. května 1900 následkem
nedostavení se Viléma Kříže právem
I. Pořad právní v žalobě, pokud se domáhá
spravení záznamu práva zástavního za pohledávání
náhrady ze ztrát a schodku v Hospodářské záložně
na Mělníku nalezeného v obnosu 276.816 zl. 19 kr.
s 5% úroky od 1. ledna 1897 na základě usnesení
okresního výboru mělnického z 13. prosince 189
č. 2339, výměrem c. k. okr. soudu na Mělníku z 31.
prosince 1897 povoleného a vykonaného v dolno-
beřkovské knize pozem. vložka 97. a 140. na sta
vení čp. 20, dům čp. 107 a zahrady č. kat. 67/1
67/3, 68/6 a polovici role č. kat. 129 Viléma Kříže
jest nepřípustný a vyslovuje se nepříslušnost
tohoto soudu a zmatečnost předcházejícího řízení
v tomto směru.
Kříž
Veselá
Josef Le
doktor
František
Tieftrunk
Mělník
Praha
okresní výbor
12
article
II. Žaloba a její prosba, aby nalezano bylo
právem, že je Vilém Kříž rukou společnou a neroz-
dílnou povinen (s ostatními žalovanými) zaplatiti
konkursní podstatě Hospodářské záložny mělnické z
příčinou nesprávného vedení této záložny 276.816 zl.
19 kr. s přísl. na částečné uhrazení škody timto ne-
správným vedením způsobené, pokud se týče Viléma
Kříže se zavrhuje. Důvody tohoto rozhodnutí
jsou následující:
I. Z ustanovení § 38. c) a § 41. b) knih. zák.a
z dvor. dekretu z 18. září 1786 č. 577 sb z. s.a
z 24. října 1806 č. 789 sb. z. s. vychází na jevo, že
na žádosť úřadu správního lze povoliti knihovní
záznam jen za takové nároky, klerých pořadem práva
zjistiti nelze, které se k řízení soudnímu nehodí ao
nichž rozhodovati úřadům správním přísluší. Dle
§ 41. b. kn. zák. lze takovýto záznam spraviti pouze
právoplatným nálezem příslušného úřadu, který je
k tomu povolán, aby o trvání zajištěného nároku
rozhodoval. Záznam o nějž se jedná, byl na základě
8 38. c. kn. z. povolen a proto spravení jeho nevy-
žaduje pořadu práva, a při řešení otázky, zdali zá
znam takový pořadem práva spraviti se má, není
ovšem soud procesní názorem soudu knihovního
vázán. - K nepřípustnesti pořadu práva sluší dle
§ 240. odst. 3. c. ř. s. z úřadní povinnosti přihlížeti
a proto bylo dle § 42. j. a. vysloveno, že soud tent
k rozhodnutí o spravení tomto příslušným není. Vý-
roku tomu nepřekáží ustanovení § 42. odst. 3. j. a.
poněvadž tu není vzhledem k důvodu zmatečnost
žádného závazného rozhodnutí od téhož aneb jiného
soudu učiněného. I kdyby však pořad právní byl
přípustným, mohl by se spravení domahati jen ten.
kdo záznamu vydobyl, neb jeho právní nástupcové.
jak plyne z předpisu § 45. knihovního zákona, tedy
okresní výbor, nikoliv však konkursn
podstata.
Kříž
Vý
13
article
II. I kdyby se skutkové okolnosti v žaloběa
přípravných spisech uvedené dle § 396. c. ř. s. z
pravdivé pokládaly neplyne z nich, že by žalovaný
škodu 276.816 zl. 19 kr. aneb i menší zavinil. Je
likož příslušné zemské zákony neobsabují ohledně
závazku členů revidujícího výboru k nábradě škody
neplněním jich povinností vzniklé žádné ustanovení
musí tato povinnost členů revidujícího výboru k ná
hradě škody posuzováno býti dle občanského zákona
Dle § 1295. o. z. musí žaloba dokázati: 1. vzešlou
škodu a výši její, 2. zavinění žalovaného, 3. příčin
nou souvislost mezi škodou a zaviněním.
Znalci zjistili sice schodek, te
však není totožným se škodou, poně-
vadž jsou ve schodku obsaženy tak
ztráty nezaviněné, škoda pak před realisací
jmění konkursního a vydobytím upsaných garančních
obnosů zjistiti se nedá, a žaloba pokud se výše
schodku týče, je předča snou. K důkazu za
vinění škody nesla čí uvésti po všechně,
že revidující vý bor nedbale záložen-
ské účty zkoumal, žalobce měl podrobně
uvésti, v kterých konkretních případech se žalovaný
dopustil hrubé nedbalosti a jaká škoda v každém
případu záložně vzešla, poněvadž jen pak se dá po-
souditi, zdali je příčinná souvislost mezi škodou
zaviněním. Každý odpovídá za škodu
svým zaviněním způsobenou a ne
může revidující výbor činěn býti zo-
povědným za škodu vzešlou zavině-
ním členů ředitelstva, aneb na opak
v žádném případě však nemůže být
činěn zodpovědným člen revidujíeího
výboru za případné schodky při revi-
sích, jichž se neúčastni l. Žalobce sice uvádí.
14
article
že žalovaný Vilém Kříž byl od r. 1889—1897 členem
revidujícího výboru a že schodek v těchto letec
vzrosti o 498.450 zl. 59 kr., z toho však nelze ještě
vyvozovati, že žalovaný za tento schodek odpovídá
neboť jak uvedeno, výše schodku nedá se před reali
sací jmění do konkursní podstaty patřícího zjistiti
Žaloba tedy i v tomto směru postrádá palřičného
podkladu a musila býti zamítnuta.
Správce konkursní podstaty proti tomutu roz
sudku podá odvolání k vrchnímu zemskému soudu
Dozvuky tiskové pře.
(Před soudem odvolacím.)
Kříž
15
article
Jak známo, konalo se dne 11. července 189
líčení před pražskou porotou o obžalobě obecní
správy města Plzně, zastoupeňé purkmistrem drem
Petákem, na redaktora Václava Hrachovce, jehož ob
hájcem byl tehdy dr. Sedláček z Plzně. Obviněnému
Václavu Hrachovci kladl dr. Sedláček některé otázky
Mimo jiné se ho též tázal, je-li pravda, že městský
radní Pytlík, který má při městském úřadě v Plzn
živnostenský referát, posílá strany do advokátní kan-
celáře dra. Petáka, aby si tam daly sepisovati žá
dosti, o nichž pak obecní zastupitelstvo rozhoduje
Když Václav Hrachovec to potvrdil, řekl přítomný
dr. Peták, obrátiv se k dru. Sedláčkovi: »To je dare-
báctví«. Pro tento výrok žaloval dr. Fr. Sedláček dra
V. Petáka u okresního soudu v Praze pro přestupek
urážky na cti. Dr. Peták doznal, že řekl dru. Sedlá-
čkovi: »To je darebácíví« proto, že se pokládal byti
k tomu oprávněn, neboť na celém tvrzení dra. Sed-
láčka nebylo ani slova pravdy a protože pronešeno
bylo v tom úmyslu, aby dr. Peták a městský rada
Pytlík byli pohaněni. Svědek Ant. Pytlík potvrdil, že
nikdy, ač již pět roků má referát živnostenský, ni-
koho do kanceláře dra. Petáka neposlal, aby si dal
tam žádost napsat v oboru jeho úřadu. Po delším
odkladu vynesl okresní soud pro přestupky dne 7.
dubna 1899 rozsudek, jímž se dr. Václav Peták od-
suzuje pro urážku na cti k pokutě 30 korun a k ná-
hradě útrat dru. Sedláčkovi 30 korun. Z tohoto roz-
sudku odvolal se dr. Herold, obhájce půrkmistra dra.
Peták
Hrachovec
doktor
Sedláček
Pytlík
V Peták
Antonín
Herold
Plzeň
Praha
16
article
Petáka. Včera konalo se u zemského trestního soudu
řízení odvolací před čtyřčlenným senátem, jemuž
předsedal vrchní rada ryt. Patera. Za žalobce dra.
Sedláčka dostavil se dr. Weinfurter, za obžalovaného
dra. Potáka dr. Herold.
Obhájce dr. Herold ujal se vřele svého klienta
Poukázal především k tomu, že otázky, které tehdy
dr. Sedláček obžalovanému Václavu Hrachovci dal
nemohly míti účelu, aby se dověděl pravdy, nebo
obžalovaný svědectví vydat nemusí, že tyto otázky
Václava Hrachovce se netýkaly, nýbrž obsahovaly
ve formě dotazu jen obviňování obecní správy plzeň
ské, ku kterým Václ. Hrachovec vždy přisvědčoval
Působily tedy dojmem, že se jednalo jen o pronesení
před porotou nových obviňování obecní správy, jež
stihati nelze. Když pak dr. Sedláček otázal se, je-li
to pravda, že dr. Peták v dorozumění s městským
radou Pytlíkem pracuje stranám, do jeho kanceláře
p. Pyllíkem posílaným, nějaké žádosti k obci ve vě-
cech živnostenských a když Hrachovec, ač o tom
nemůže ničeho vědět, to potvrdil, tu právem nazval
dr. Peták takové obviňování ze skutků neslušných
které, jak je dokázáno, bylo naprosto vymyšlené
»darebáctvím«. Byla to sice příkrá, ale zasloužená
kritika oneho druhu obviňování, které způsobem za
krytým se učiní a nejúčinněji otravuje veřejné mi-
nění. Vyšetřováním nebylo zjištěno, že se slova »T
je darebáctví« vztahují na dra. Sedláčka nebo n
Peták
Sedláček
doktor
Weinfurter
Herold
Hrachovec
Václ
Pytlík
Hrachovec
17
article
Hrachovce. Spíše jest patrno, že dr. Peták od
soudil slovy těmi obsah tohoto skrytého obviňo
vání a odsouzení to bylo zasloužené. Neměl tedy vů-
bec dr. Peták ani úmyslu někoho urážet a to tím
měně, ježto slova pronesl tiše k dru. Sedláčkovi
tak, že ani soud, ani kdo jiný kromě Hrachovce ne
slyšel. Ale i kdyby dr. Sedláček soudil, že urážlivá
slova jeho osoby se týkala, platilo by o výroku dra
Petáka, že jest to dovolena kritika, poněvadž k tako
věto otázce, obsahující nepravdivé podezřívání, neměl
dr. Sedláček žádného skutkového podkladu. Proto
žádá obhájce dr. Herold za zrušení rozsudku a úplné
osvobození dra. Potáka z obžaloby. Když byl zástupce
dra, Frant. Sedláčka dr. Weinfurter ještě odůvodnii
žalobu, vynesl appellační senát rozsudek, kterým se
odvolání dra. Petáka vyhovuje a dr. Peták
z obžaloby úplně osvobozuje. Soud odvo
lací zrušil rozsudek první stolice v podstatě z dů
vodů obhájcem drem. Heroldem uvedených a odsoudi
dra. Sedláčka k náhradě útrat řízení trestního.
doktor
Peták
Sedláček
Herold
František
Weinfurter
Hrachovec
18
title
U okresního soudu pro přestupky.
19
article
Klamný poplach o Oběanské záložně
Klamný poplach o Oběanské záložně
v Karlíně. Jak jsme ve včerejším odpoledníku
uvedli, dospěla záležitost pře proti šířitelům klam-
ných pověstí až k výslechu svědků, z nichž pan
Josef Škaloud udal, že pověst o kalamitě zálo-
ženské slyšel kdesi v Čakovicích a uvěřiv jí, šel si
ještě téhož dne vyzvednout svůj vklad. — Anna
Mášová, dělnice v Dáblicích, vyzvedla si uložený
obnos 700 zl., protože potřebovala peníze na zakou-
pení domku. O domnělém bankrotu záložny vůbe
nevěděla. — Anna Fryšová slyšela prý, že v zá-
ložně nastal převrat a proto si pospíšila pro své
peníze. — Josefu Vlasákovi z Dáblic sdělili prý
domněnky o nastávajícím převratu v záložně dělníci
s nimiž pracuje v čakovickém cukrovaru. — Antonín
Kácha, obuvník z Čakovic udal, že novinu o do-
mnělém úpadku záložny přinesla jeho žena ze vsi.
a on, uvěřiv jí, vyzvedl si vklad. — Barbora Škor-
pilová, manželka kováře v Třeboraticích, uvedla
nejprve, že pověst slyšela od jisté Kostelákové, která
prý před nedávnem sešílela, a to prý bylo již tehda.
když vklad svůj již vyzvedla. Jiný svědek, Antonín
Svatoš, strojní zámečník z Třeboratic, dokázal ji
však, že ona samotna, ještě dříve, nežli peníze vy
zdvihla, řekla jemu, že »to v záložně praská«. —
Svědek František Vacek, zedník z Letňan, slyše
pověsti od zcela jiných lidí, a obžalované vůbec
nezná.
Škaloud
Mášová
Fryšová
Vlasák
Kácha
Škor
Svatoš
Vacek
Karlín
Čakovice
Letňany
20
article
Tím byl výslech svědků ukončen a zástupce zá
ložny, p. dr. Hurych, navrhoval, aby byli vyslech
nuti ješlě p. Václav Vlček, čelnický strážmistr z Vel
Čakovic, dále znalec písma, neboť v přiložené zá
lepce, kteráž byla čtena, se jeví, že slovo » mně-
bylo vyškrabáno a nahraženo slovem »vám«. —
Mimo to žádal za výslech dalších svědků, proti čemuž
se oba obhájci, pp. dr. Vejvar a dr. Roček, ohražo-
vali. Soudce veškeré návrhy p. dra. Hurycha zamíui
a prohlásil líčení za skončené. Na to pronesl p. dr
Hurych návrh na odsouzení obžalovaných dle
obžaloby pro 88488. a 493. trest. zák. a likvidoval
výlohy v obnosu 330 zl. 50 kr. V řeči své klade
důraz na to, že ústav, jehož existence budována jesl
na důvěře občanstva, uveden byl v opovržení, ná-
sledkem něhož pak též doznal citelných škod. Ve-
řejný žalobce p. Fiala trval na své obžalobě ohledné
§ 308. trest. zák. — Obhájce p. dr. Roček probíraje
celý materiál konstatoval, že ani jeden ze slyšených
svědků neprokázal, co bylo v žalobě uvedeno. Cel
obžaloba spočívá na slově »nezamlouvá se«, jež Maiý
svému tchánovi ve zmíněné zálepce psal. Smysl
tohoto slova jest však libovolný. Obhájce žádá z
sproštění svého klienta. Pan dr. Vejva r připojil se
k vývodům jeho
Na to soudce, adjunkt p. Jakubec, prohlási
rozsudek, jímž se všichní žalovaní z obžaloby pro
pouštějí a osvobozují od nákladu trestního řízení
V důvodech rozsudku uvedeno, že soud neshledáv
v jednání obžalovaných povahu přestupku 88 308.
488. a 493. trest. zák. a z té přičiny musil je obža
loby sprostiti.
doktor
Hurych
Vlček
Vejvar
Roček
Fiala
Vejv
Jakubec
Vela Čakovice
21
article
Druhé odvolání z rozsudku. Pan
Alexandr Storch, městský rada, podal u okrosníh
soudu na Ovocném trhu ohlášení odvolání z roz
sudku ve sporu svém pro přestupek proli bezpeč
nosti cti a sice odvolal se: 1. proti nízkému vymě
ření trestu pokuty 150 K žalovanému panu dru. K
Černohorskému a 100 K panu dru. V. Fričovi
2 proti osvobození třetího žalovaného pana arel
B. Münzbergra. — K této při jsme požádáni za uve
dení, že zástupce žalobce pan dr. Podlipný v ko
nečné řeči své v dotyčném odstavci pravil doslovně
»Insinuace, útoky a urážky, kterých proti mněd
Černohorský, pokud se týče jeho společnost použivá
nedosahují výše mého opovržení.«
Storch
V Frič
doktor
Podlipná
22
title
Sportovní věstník.
23
article
Šachy.
Šachy.
** Šachový turnnj v Pařiži. Z Paříže se te
legrafuje: Po dnešním sedmém dnu turnaje jest cel
kový stav tento: Lasker 6. Pillsbury 519
Mieses (1), Janowski, Marshall 5, Sho
walter 41/2, Marco (1), Burn (1). Marócz
4, Schlechter. Čigorin 3, Mason 2, Brody
Rosen, Sterlingi, Mortimer (1). Didiero
Lasker
Janowský
Marshall
Schlechter
Mason
Brod Rosen
Sterlingi
Mortimer
Paříž
Marócz
Čigorin
Pillsbury 519 MieSES
Burn
24
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
stávky.
Z Náchoda, 30. května. (C.-B.) V červeno
kostelecké továrně akciové tkalcovny a přádelny
Červeném Kostelci a Erlachu dostavilo se stávkujíe
dělnictvo částečně opět do práce. Včera pracovale
již 437 dělníků, mezi nimi 290 tkalců. Tři osoby
byly zatčeny pro zlé nakládání s jednou dělnici, d
práce se ubírající.
Z Falknova, 30. května. (C.-B.) Dělnictvo šachty
»Heleniny« v Novosedle a dělnictvo šacbet »Josefin-
ných 1. a 2. v Davidsthalu nastoupilo opět bez pod
mínek do práce ve dnech 25. a 28. t. m. Dělníkům
šachty »Heleniny« byla mzda o 109% zvýšena.
Z Peští, 30. května. (C.-B.) 275 dělníků stro
jírny uherských státních drah, jež přes 3000 dělníků
zaměstnává, zastavilo dnes práci, žádajíce za zvýšen
mzdy.
Helenin
Náchod
Kostelec
Erlach
Falknov
Novosedle
Josefin
Pešť
25
title
Věstník spolkový.
27
article
Akad. kroužek francouzský pořádá
Akad. kroužek francouzský pořádá
dnes ve čtvrtek 31. května přednášku prof. dra. Ja
roslava Vrchlického: »O nejnovějších prou
dech poesie Irancouzské« v místnostech
spolkových (I. Veleslavínova ul. 96, rom. seminář)
Začátek v 71/2 hod. večer. Hosté vítáni.
profesor
doktor
Vrchlický
Veleslavínův ulice
28
article
Schůze.
Schůze.
Dne 31. května: Výtvarný odbo
Umělecké besedy koná dnes o 8. hod. večen
obvyklou schůzi. — Damský odbor besedy »Čela-
kovský« v Praze má o 8. hod. večer ve Svato
václavské záložně dnes odborovou schůzi. O 9. hod
hod. več. jest schůze správního výboru a porada vý-
boru zábavního. — Hospodářské druž stv
soukromých úřadníků na Král. Vino-
hradech koná dnes o 8. hodině več. v míslno
stech Staré besedv v Brandlově ulici ustavující val
nou hromadu. — Klub »Český citerista«
Karlíně má výborovou schůzi
Král
Praha
Brandlův
Karlín
29
article
Zábavy.
Zábavy.
Sodoma »u Štajgrů«. Přízeň obecenstv
k tomuto novému podniku trvá stále. Dnes hrají s
dvě nové komické sceny: »Žádný otec a tolik dětí-
a »Jan Kalivoda« s p. H. Škrdlíkem ve hlavních úlo
hách. Ostatní program jest též úplně nový.
Bombardování Mafekingu s velikým ohňo
strojem bude uspořádáno dne 2. června v »Kla
movce« pyrotechnikem p. J. Böhmem z Prahy.
Sodoma
Kalivoda
H Škrdlík
Mafeking
J Böhm
Praha
30
title
Válka jihoafrická.
31
article
Telegramy.
Telegramy.
Z Londýna, 30. května. (C.-B.) M-p
lord Salisbury řečnil včera večer v konser
vativním klubu v City. Pojednav o městskýeh
a vnitřních záležitostech zabýval se obšírno
otázkou transvaalskou. Pravil, že jeho řeč dne
29. listopadu v příčině záměrů vlády byla vy
kládána mylně. Lord Salisbury nepřevzal nijak
závazek, že Anglie nezabeře žádného území
Lord Salisbury neučinil takového ujištění a ne
užil slov, z nichž mohl by se vyvozovat
rozumně táký závazek. Anglie nešla do boj-
s přáním zabrati nějaké území, nýbrž za
účelem odstraniti utiskování anglických při
slušníků. Ale poněvadž Anglie byla odpůrcen
k válce přinucena, bylo by směšno prohlásiti
že Anglie se zavázala, že nezabere žádného
území. Anglie přinesla nesmírné obéti v pevném
přesvědčení, že nebude musiti přinášeti jich
podruhé již. O příšti politice ministr-presiden
nemůže se prý jasněji vysloviti. Vláda jest o
hodlána zameziti opakování války, chráni
domorodce a přivoditi smír, aby všechny jiho
africké státy staly se blaženými
členy britské říše. Nemůžeme však na
býti bezpečnosti, dokud bychom ponechal
oběma burským republikám i jen trošek ne
odvislé vlády. Zodpovědnosť naše jest dvojí
musíme chrániti zanedbané domorodce az
druhé řiditi politiku svou tak, aby, poku
možno, nastoupil smír místo odporu a sporu
Vše ale ustoupiti musí požadavku, aby v celém
území nebylo možné žádné tajné hnutí, jež by
proti královně neb říši bylo namířeno.
Z Montprospektu, 29. kvétna. (»Reu
ter«.) Britské vojsko stojí v silném po-
stavení, jež ovládá Majubu a Laingsneck
Burové stříleli na ně včera večer, ale bez
úspěchu. Přední stráže dostaly se dnes do
ohně na obou křídlech; 12liberní batterie pře-
kazila Burům postaviti děla na návrší Boshov
průsmyku.
Z New-Castlu, 29. května. (»Reuter«.
Burová
Londýn
Salisbury
Cita
Anglie
Montprospekt
NewCastle
Reuter
32
article
Bullerova proklamace oznamuje, že
britské vojsko postupuje teď Transvaalskem
poskytne lidem, kudy táhne, všemožnou ochranu.
aby se teda chovali nestranně. Obyvatelstv
ručí svou osobou a jměním za porouchání že
leznice nebo telegrafu a za násilnosti spáchan
na brilských vojácích blíže příbytků.
Z Kapska, 30. května. (Reuter.) P
slední příchozí z Johannesburku ozna
mují, že se tam všude drancují sou
kromé byty a zdravotní poměry jsou velm
nepřiznivé.
Z Bloemfonteinu, 28. května. (Reuter.
Vojenský guverner Pretyman četl dnes v poledne
na náměstí u přítomnosti velkého davu lidstva
slavně Robertsovu proklamaci
annexi oranžského státu. Na tržišt
bylo rozestaveno vojsko. Proklamace oznamuje
mezi jiným, že stát bude se jmenovati bu-
doucně »osadou na řece Oranži«.
Z Londýna, 30. května. »Temps« sděluje
že se Roberts postaral o to, aby železniční tra
z Pretorie do Lourenco-Marquezu na některém
místě východně od Pretorie byla přerušena, aby
nejen burští bojovníci, nýbrž i Krüger a Stoijn
mohli býti zaskočeni. Dle toho se všeobecně mo
za to, že se blíží konee války. V několika dnec
může se očekávati podrobení Krügera.
Bullerův
Pretyman
Robertsův
Roberts
Pretorius
Krüger
Stoijn
Kapsko
Bloemfontein
Londýn
Temps
Pretorie
Lourenco
Marquez
Reuter
33
article
Z Londýna, 30. května. (C.-B.) Rann
listy uveřejňují telegram z Pretorie, že Burov
upustili opravdu od odporu proti postupu angli
ckého vojska. Jest prý podstatná příčína do
mnívati se, že vláda transvaalská bez prodlen
zahájí jednání o mír, nestalo-li se již tak. Včera
byl učiněn poslední pokus zjistiti telegraficky
je-li ještě nějaké naděje na pomoc zahraničních
přáte .
Z Londýna, 30. května. Z Pretorie s
sděluje, že velitel v Johannesburgu vydal zvláštní
oběžník podřízeným úřadníkům, ve kterémž jim
rozkazuje, aby přísně dbali toho, aby cizí dobro
družní živlové z Johannesburgu násilí prot
anglickému vojsku neužili a aby doly nebyly po-
škozeny. Lord Roberts, se dle toho sotv
potká s odporem, an i Krüger vyslovil přán
upustiti od dalšího odporu a chtěl by se podro
biti lordu Robertsovi, bude-li mocí zůstati v Trans
vaalu. Oddělení jízdy nalezá se již
na cestě do Pretorie. Myslí se, že lor
Roberts se nesetká v Pretorii se žádným od
porom.
Z Londýna, 30. května. (C.-B.) Reute
rova kancelář sděluje z Newcastlu ze včerejška
Lodní děla v Montprospektu zahájila dnes ráno
prudkou palbu na postavení Burů u Pogwaní
Laingsnecku. Nepřítel odpovídal rovněž střelbou
ale bez úspěchu.
Burov
Pretorius
Roberts
Krüger
Londýn
Johannesburg
Pretorie
Newcastle
Pogwaný Laingsnecko
34
article
Z Londýna, 30. května. (C.-B.) zá
chrana dolů před zničením musí se v prvn
řadě přičitati generálu Bothovi, který přímý rez
kaz z Pretorie odmítl, tvrdě, že zničení dol
nebylo by prý vhodným prostředkem k zacho
vání neodvislosti transvaalského státu.
Z Londýna, 30. května. (C.-B.) Dle de
peše »Timesů« z Klipriveru ze dne 28. t. m
nesetkali se Angličané na svém pochodu sni
jakým odporem. Železnice není poškozena
Chce-li nepřilel udržeti své spojení s Natalem.
musi se odhodlati k boji co nevidět.
Z Londýna, 30. května. (Reuter.) Ge
nerál Builer telegrafuje dnes z New Castlu, že
Burové zřídili východně odtud u Dorn
bergu tábor a ohrožovali pravý bok Angli
čanů. Dne 27. t. m. poslán proti nim generá
Hildyard přes Voolsdrift a Utrecht a generál
Smithleton přes Iehangodrift do Dornbergu
načež nepřítel ustoupil k severu. Generál
Hildyard obsadi! Utrecht, jenžs
vzdal. Generál Clery bombardo va
Laingsneck. Nepřítel je velmi malomyslný.
Z Londýna, 30. května. (C.-B.) Minulé
neděle byla republika Oranžský svobodný stát
lordem Robertsem prohlášena za součást britské
říše s názvem »Orange-River-Territory« (Území
řeky Oranže). Sanguinikové v zdejším listu
doufají, že Roberts bude moci příští neděli vy-
hlásiti také již v Pretorii anexi Trans-
vaalu. Hlídky jizdecké jsou již od Johanes-
burgu na cestě k Pretorii.
Both
Pretorius
Angličan
Burová
Dorn
Smithleton
Hildyard
Clera
Roberts
Hlídek
Johanes
Londýn
Natal
Builer
New Castle
Utrecht
Iehangodrift
Timesy
Reuter
OrangeRiveraTerritor
35
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Telefonické zprávy „Nár. Listů.
Rozmluva císaře s delegátem drem.
Pacákem.
Z Pešti, 30. května. Ve všech zdejších
delegačních a parlamentních kruzích vzbudi
velikou sensaci dlouhý rozhovor, který měl
císař s delegátem drem. Pacákem o české
politice.
Promluviv s delegátem drem. Kozlov-
ským, přistoupil císař k místopředsedovi
českého klubu a tázal se ho: »Jedete přím
do Prah v?
Del. dr. Pacák: A no-
Císař: Je nyní doba velmi svízelná.
Del. dr. Pacák: Ano, V. V., doba
je velmi těžká. My všichni, kteří stojíme
uprostřed parlamentního života, to pociťujeme.
Avšak V. V., nikoliv my jsme zavinili, že
jsme byli zatlačeni do tak nejasné a obtížné
situace. My sami učinili jsme, seč jsme byli,
bychom přivodili lepší poměry, a pověděli
jsme vládě V. V., co se státi musí,
aby nalezen byl východ z ny-
nější situace.
Prosím V. V., by si ráčilo vládou dáti
předložiti naše podněty. V. V. se potom
přesvědčí, že jsme vyslovili poža-
davky jen spravedlivé, jimiž ne-
jsou dotčena práva drahých ni-
žádným způsobem. Prosím V. V. ještě
jednou, by si ráčilo dáti předložiti návrhy
námi vládě podané, aby V. V. je uvážilo
popřálo sluchu našim tužbám. Také my
chceme, by nastaly utěšené poměry a klidný
stav věcí u nás opět se zahostil, jakož aby
došlo k míru s našimi německými krajany.
Avšak my žádáme, by nám vrá-
ceno bylo právo nám odňaté.«
V dálší rozpravě zmínil se císař o ne-
přátelském stanovisku českých členů dele-
gace vůči ministru zahraničných záležitosti
hr. Goluchowskému a vyslovil se o této
věci kára vě.
Pacák
Del
doktor
Goluchowský
Pešť
Kozlov
Praha
36
article
Del. dr. Pacák: »Vaše Vel., 1 h al
bych, kdybych řekl, že nestojí-
me nepřátelsky k ministru za-
hraničných záležitostí v dele-
gacích, avšak také výroky ministra za-
hraničních záležitostí vůči nám nebyly
mluveny tonem, jaký byl dosu
v delegacích obvyklý m. Naše
opposice byla způsobena nejen příčinami
politiky zahraniční, nýbrž také příči-
nami politiky vnitřní. Není na
celém světě žádného národa dra-
hého, kterému by se bylo stalo tak
do nebe volající bezpráví, jako na-
šemu.
Při těchto slovech císař kynul záporně
rukou.
Del. dr. Pacák: Při veškeré oddanosti
k majestátu koruny musím slova ta
opakovat.
Císař podotkl: Vždyť podány byly
poslanecké sněmovně jazykové osnovy, které
by se měly vyříditi.
Del. dr. Paeák: Tyto osnovy jseu
pro nás rozhodně nepřijatelnya
kdyby se provedly dle § 14., bylo
by způsobeno v celé zemi hnutí,
jakého tam dosud nebylo. Vznáším
na V. V. prosbu, by neráčil dopustiti
by osnovy ty byly proveden
Císař opětně kynul záporně rukou.
Del. dr. Pacák: Prosím V. V. za pro-
minutí, avšak znám poměry příliš dobře.
mluvím jako upřímný Čech a jako upřímný
Rakušan v zájmu své vlasti, v zájmu Ra-
kouska a jako oddaný přítel dynastie. Ne-
račiž V. V. dopustiti, aby tyto
osnovy byly uskutečněny, nebo
mělo by to za následek boj perma-
nentní.«
Na konec opětoval dr. Pacák, že Če-
chové byli do nynější situace vehnánia
vznesl podruhé na císaře žádosť, by ze-
vrubně poměry uvážil a vrácením
práva Čechům odňatého jim
umožnil zaujati správné postavenív
státu.
Del
doktor
Pacák
Paeák
Císař
Rakušan
Čecho
Čechy
37
article
II. Delegační hostina.
Z Pešti, 30. května. Dnes konala s
2. dvorská hostina pro členy obou delegací.
Po ní císař rozmlouval s hr. Goluchow-
ským, bar. Chlumeckým, posl. Wen-
gerem, drem. Bulatem, drem. Pacá-
kem, drem. Madejským, hr. Dziedu-
szyckým a drem. Kozlovským.
Dra. Wengera se tázal, zda letošní
jarní zimy způsobily velké škody a dodal
pak, že v červnu přijede do Išlu. Dr. Wenger
odvětil, že obyvatelstvo rádo zase císaře
uvítá.
S drem. Bulatem mluvil císař o stavbě
železnic, které spojují Dalmacii s Bosnou.
S del. hr. Dzieduszyckým pojednal o po-
litické situaci.
Del. dru. Kozlowskému pochválil obě
řeči v delegaci proslovené jako správné.
Del. Kozlowski odvětil: Děkuji V. V.
Poláci vždy činili, seč byli, by došlo k míru,
jenž žádoucím nejen se stanoviska politického,
nýbrž i hospodářského. Dosud naděje na pří-
měří nezmizela úplně. Je toliko třeba, by
všechny umírněné strany zúčastnily se akce
k tomu čelící, aby obě strany svoji dobrou
vůli osvědčily skutky. Je zvláštností Rakou-
ska, že neshody dříve či později se srovnávají
kompromisem.
Císař: Ta věc se mi zamlouvá
Dr. Pacák a dr. Körber
Z Pešti, 30. května. M.-p. dr. Körber
pozval dnes k sobě delegáta dra. Pacáka.
Místopředseda českého klubu pozvání tomu
vyhověl.
Rozmluva dra. Pacáka s maďar-
ským žurnalistou.
Z Pešti, 30. května. Del. dr. Pacák
v rozmluvě s redaktorem »Magyar Országu-
Chlumecký
Bulat
Madejský
Kozlovský
Wenger
doktor
Kozlowski
V V
Pacák
Körber
Del
Magyar Ország
Pešť
Wen
Išlu
Dalmacie
Bosna