2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3l. května. 1900
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
přodlplácí set
v Praze v administraál
na měsíc . . . . . . 2 K
ns čtvrt lets . . . . 6 K —
s drojí čenáškoa
na mlst
n kta . . . . 7 K 50i
ve Hlislkách
2K90
na měsíe . .
Poštoni
a měrsle
s drají zásilkee
ne
n rr . . . : ikot
Praha
5
article
Důkaz slovanské upřímnosti
k národu českému.
Důkaz slovanské upřímnosti
k národu českému.
Projev poslance dra. Ferjančiče na pro-
spěch ústavních a jazykových práv českých
a proti návrhům jazykového zákona Körbrova
jest této chvíle hlavní událostí ve vnitřní
politice rakouské. Jest to opravdový čin slo-
vanské upřímnosti k národu českému nejen
se strany někdejšího místopředsedy víden-
ského parlamentu, ale zároveň se strany
jihoslovanských našich pobratimův, kteří
s námi už plná čtyři desetiletí stojí v
tuhém zápase na obranu svého života
proti záhladné panovačnosti německého živlu
v Rakousku. A jest to zároveň rázná od-
pověď národa slovinského a jeho ústavních
zástupcův ke všem těm nástrahám, které
nepřestávají v parlamentě vídeňském i mimo
něj ucházeti se o pomoc slovanskou proti
nezdolné obstrukci české.
Rakousko
6
article
Po lublaňské řeči dra. Ferjančiče ani
vláda Körbrova, ani pomahači její v klubu
polském už nebudou spekulovati na odtržen
Slovincův od národa našeho. Poučilť je d
Ferjančič, že on a jeho političtí přátelé na
jihu slovanském uznávají úplnou oprávně-
nost nejen obstrukce české na říšské radé
ale zároveň onoho tuhého a nepřemožitel
ného odporu, který v celém českém národě
zavládl proti popiračům a rušitelům práv
ního života jeho na celé rozloze rodných
vlastí.
Dr. Ferjančič činí velmi podstatný rozdí
mezi někdejší obstrukcí německou a nynějš
českou. Onu nazývá zvrhlou a zpupnou
tuto pak mravně oprávněnou. Zcela dle pravdy
připomíná, z jakého pramene obstrukce ně
mecká vzala svůj počátek. Bylo to tenkrát
když Němci na říšské radě pozbyli někdejš
své většiny číselné. Ačkoliv až do té doby
déle než po třicet let hlásali platnost ústav-
ního zřízení, že menšina má se podrobiti
většině, jakmile sami v menšině se octli
podnikli boj proti většině, popírali její ústavn
právomoc a počali zkoušeti a napínati své
síly, aby vůli své menšiny vnutili parlamentu
jakožto platný zákon.
Slovincův
doktor
Ferjančič
Němec
7
article
Byli by v této své snaze, zvrátiti ústavní
základ majority, pokračovali při všech pra-
cech vídeňské rady říšské. Ale tu, dle výkladu
dra. Ferjančiče, jazykové výnosy vlády Bade
novy pro Čechy a Moravu poskytly jim nej
vítanější příležitost, aby se vzchopili k ohnivé
revoltě i proti většině parlamentu i proti
vládě, která svými jazykovými výnosy neuči
nila nie jiného, leda že prohlásila pro prakti
ckou potřebu státního úřadování platnost zá-
sady právní, vyslovené a zaručené našemu
národu už článkem 19. ústavy prosincové
Dr. Ferjančič zřejmě dokazuje i spravedlivost
i ústavnost jazykových výnosů Badenových
a připomíná odpůrcům jejich na straně ně-
mecké, jaké nespravedlivosti počali se do-
máhati, žádajíce, aby neněmečtí úřadníci
v celé Cislajtanii byli nuceni podati průkaz
své znalosti jazyka německého, kdežto ně-
mečtí úřadníci vzhledem k jazykům slovan-
ským této povinnosti aby byli prosti. Nie
méně prý podařilo se obstrukci německé
menšiny zvrátiti základní pravidlo všeho parla-
mentního zřízení, dle kterého menšina má se
podrobiti většině, divokým hlomozem svým,
který brzy se rozšířil z budovy parlamentní
i po ulicích vídeňských a přivodil pád tř
vídeňských vlád za sebou, totiž nejen pád
vlády Badenovy, ale i kabinetu Gautschova
a Thunova, které před ní už ustupovaly a vý-
nosy Badenovy na úkor práv českých dosti
již podstatně byly změnily. Ústupnost vlád
Gautschovy a Thunovy jen tím více posilnil
Bade
doktor
Ferjančič
Badenův
Gautschův
Thunův
Čechy
Morava
8
article
obstrukční snahy a divoké skutky německé
levice, která stupňovala svůj řev, až dne
17. října roku minulého dosáhla vrcholu
všeho, čeho žádala. Tento den, kdy hrabě
Clary ve všem všudy vyhověl přání německé
obstrukce, dr. Ferjančič prohlašuje za kapi-
tulaci státu rakouského před zločinným ná-
silím německé menšiny.
»Obstrukce byla posvěcena na parla-
mentní přípustnost a na úspěsnou instituei.
Čechové pak a jejich spojene
byli pokořeni, jakkoliv byli spo-
lehlivou podporou vlády a státu
v poměrech nejsvízelnějších.«
Po této trpké úvaze o významu vládního
činu, vykonaného dne 17. října minulého
roku, dr. Ferjančič pokračuje patrně se hlu-
bokým vzrušením svého právního svědomí;
»A po zrušení jazykových výnosů vládních.
upravujících jazykové poměry v Čechách
na Moravě teprv jen z části po právu, byly
ještě vydány tajné ordonance ministra dra.
Kindingra, které beze vší potřeby vzrušily
užívání češtiny jako úřadního jazyka ve
službě vnitřní po okresích českých, ačkoliv
sám svatodušní program německé obstrukce
jazyku českému v těch věcech nebrání. To
bylo opatření, jakéž na právech
jazyka českého se stejnou dů-
kladností nemohli provésti ani
nejkrajnější radikálové němečtí.
Claro
Čecho
doktor
Ferjančič
Čechy
Morava
9
article
Slovo zpustošení »devastace«, jehož
dr. Ferjančič ve své řeči byl užil, nejostřeji
vystihuje všechnu povahu onoho skutku, jejž
vláda Člarova na národě českém byla spá-
chala. Nic než divoké, slepé a vášnivé řá-
dění této vlády proti životu a proti právům
českého národa v jeho rodných zemích. Nie
jiného než zběsilé sekání do odvěké stavby
kmenovní bytosti české; nic jiného, než
mlácení kolem sebe kyjem německého násilí
a německé křivdy v sadě českých dějin.
Poněvadž vláda Körbrova za tento zlo-
činný skutek své předchůdkyně, národu če-
skému až do té chvíle se zdráhá dáti dosti.
učinění, ba poněvadž návrhem svého jazy-
kového zákona, usilujícím o zrušení odvěké
jednolitosti království českého podnikla ještě
další útok proti nejživotnějšímu právu na-
šemu, proto dr. Ferjančič parlamentní ob-
strukci poslancův českých ve Vídni prohla-
šuje netoliko za zcela přirozenou, ale i z
spravedlivou a nutnou. Provozování této ob-
strukce pokládá pak nejen za správnou zbran
českého národa proti jeho škůdcům a ne-
přátelům, ale i za obranu zásady parlamentní.
která vítěznou obstrukcí německou byla zvrá-
cena, i autority státní, která svou úplnou
kapitulací před touto obstrukcí co nejhruběji
byla poškozena.
Ferjančič
Vídeň
10
article
Obstrukci českou dr. Ferjančič prohla-
šuje za jedině náležitou odpověď vítěznéa
zpupné menšině německé, která chce vynu
titi také kapitulaci parlamentární většiny.
když dříve už byla vynutila kapitulaci ví
deňské vlady Clarovy i Körbrovy.
»Působí-li se na Čechy, by ustali o
obstrukce, musí se uznati, že mají k ní
vážné příčiny, které by měly býti uváženy
všemi, kdož chtějí opět přivoditi pravidelné
poměry v parlamentě.« Takto dr. Ferjančič
úplně v souhlase s poslanci českými nazna-
čuje jedinou cestu, která vede k obnově
klidnějšího ústavního života na říšské radě.
Výslovně pak podotýká, že touto cestou ne-
jsou návrhy jazykového zákona Körbrova,
o nichž praví, že jsou pro národ český
naprosto nepřijatelny, poněvadž
stlačují platnost českého jazyka v praxi úřa-
dův státních v Čechách i na Moravě ještě
hluboko pod posavadní malou míru.
Že s těmito návrhy Körbrovými, pro
Čechy naprosto nepříjatelnými, nesvede se
nic v parlamentě, ani kdyby většina přistou-
pila na jejich projednávání, dr. Ferjančič
dovozuje tím, že německá obstrukee
sama by to zmařila. Výklad dra.
Ferjančiče o celé vnitro-politické situaci
česko-rakouské a vývody jeho, založené na
skutečných poměrech národních a parlamen-
tárních, projevují národu našemu právě v této
době tolik cenné upřímnosti slovanské, že
velmi ostře a jasně se odrážejí od chmur-
ného pozadí, do něhož vůči nám halíse
kolo polské.
Ferjančič
Clarův
Körbrův
doktor
Körbrový
Čechy
Morava
11
article
Delegace.
Delegace.
Z Pešti, 30. května.
(Zvláštní telefgrm. »Nár. Listů«.)
Ve trojhodinné schůzi skončila cislajtánské
delegace všecko svoje ještě neprojednané pensum
a schválila celý rozpočet společný na r. 1901.
Zejtra o 10. hod. dopol. vyřízené meritum bud
přijato formálně ve 3. čtení, a pak bude p
kampani, která náležela ze všech k nejkratším
— trvala všeho všudy 20 dní — ale tak
k nejzajímavějším.
Hlavní slovo měli v ní Čechové. Nadutý
hr. Vojtěch Appónyi náramně se mýlil v ma
darské delegaci, mínil-li, že se jim mohlo slov
vzíti, jakmile začali o vnitřní politice. Což o to
dobrou vůli k tomu pan Jaworski na stolci pre-
sidiálním měl. Vždyť nedovolil vymluviti ani po-
slanci Kaftanovi ani bar. Dipaulovi, ani dru
Popovicimu. Ale umlčeti nebyli by se Čechové
dali nikým, a žádnou brutálností. Vůdce bývalé
národní strany maďarské se klame důkladně
o zdolnosti a síle českých poslanců, papouškuje-li
co mu namluvili hr. Stürgkh a soudruzi, jako by
povalení české opposice bylo hračkou. Byť i na
krásně byla ve vídeňském parlamentu přemožena
vzrostia by mimo parlament na české půdědo
rozměrů obrovských.
Dr. Sláma, na jehož beďrech spočíval
letos největší čásť úkolů českých členů de
legace, pojednal kritiekým způsobem o světlých
a stinných stránkách správy v zemích za
braných, tlumoče hlavně požadavek pra
voslavného lidu po církevní auto
nomii.
Čecho
Appónyi
Jaworský
Kaftan
Popovici
Stürgkh
doktor
Sláma
jít legace
Pešť
12
article
Ministr Kallay bránil se proti výtce, ž
neuvedl 60 členů deputace v této záležitosti
zde meškající námitkou, že byla jejich žádost
zamitnuta již jednou, ale proč nebylo vyhověno
prosbě po obnově samosprávy, jaká byla pře
okkupací a na kterou mají práve vyznavač
určité konfesse, platící sobě své náboženské
školské potřeby sami, nepověděl.
Četní delegáti odpoledními a večerními
vlaky již odjeli dnes, ostatní zejtra o polednách
opustí Pešt.
Tak špatné zasedání delegací ještě hr. Go-
luchowski neměl. V bolu a žalu jsou mu
slabou útěchou ódy a hymny, které mu pěje
tisk zdejší a vídeňský a které přemírou chvály
a veleby vzbudily všeobecnou veselosť. Nebot
říci — jak stalo se v »Pester Lloydu« — že
výmluvnosť p. hr. Goluchowského, kterému ja
zyka dar a diplomatické způsoby byly odepřeny
vyniká jako věž k nebeským výšinám se tý
čící — k tomu náleží notná porce onoho ser
vilismu, který naplňuje odporem a hnusem.
Chce-li již hr. Goluchowski z něho se radova
a těšiti, lidé soudní umějí hodnotu jeho dle
zásluhy oceniti.
Z Pešti, 30. května. (C.-B.)
Rakouská delegace měla plnou schůzi z
přítomnosti společných ministrů.
Uherská delegace podala zprávu o řádném roz
počtu vojenském, okupačním úvěru, rozpočtu vojen-
ského námořnictva a ministerstva zahraničných věc
a účetních závěrkách.
Kallay
Lloyd
Goluchowský
Pešť
13
article
Na jednacím pořadu první jsou účetní zá
věrky za r. 1899.
Rel. del. bar. Czedlk konstatoval dle zpráv
číslic, že společná vláda je si vědoma svých povin-
ností a dbá o řádné dodržení rozpočtů, pročež žádá
za jejich schválení.
Účetní závěrky schváleny potom bez debaty-
Druhým předmětem byla zpráva rozpočtového
výboru o úvěru okupačnín.
Reř.-del. Venenjz žádá, by zahájila se de
bata.
Del. dr. Bulat líčil nesnáze se stavbou želez-
nice z Bugojna do Splitu. Odmítá útoky, jež na něho
podnikali protivníci národní strany chorvatské, pro
hlašuje, že nebude mluvit o politických otázkách.
přeje si pouze, by záhy přišla chvíle, kde bude s
moci mluvit o nich zjevně a veřejně bez ublížení
zájmům národa, jenž obývá zabrané země, Chor-
vatsko a Dalmacii, jejichž zájmy jsou toložny se
zájmy říše. Troufá, že ministr Kallav nesetká se
s maďarské strany se žádnými překážkami ve zmí-
něné železniční záležitosti. Rakousko onu trať již
zákonně zajistilo a proto by rád, aby ministrse
stavbou pospíšil.
Del. dr. Sláma vrací se k účetním závěrkám
a lituje, že delegace neb oba parlamenty o nich ne-
zvědí. Třeba nebylo náležitého zákona, ministr samo-
děk měl by podat delegaci o nich zprávu, jinak hraje
delegace úlohu statisty v bosenské otázce. Nechce
vésti zásadný boj proti bosenské správě, jejíž do-
brou vůli uznává též opposice. Za 21leté okupace
vykonalo se mnoho prospěšného a docílilo se pěk
ného pokroku.
Dovozuje, že nynější berní způsob v zabraných
zemích je velmi obtížný a uvádí případy, že policie
a finanční úřady obyvatelstvo svým jednáním týraly.
Del
doktor
Bulat
Sláma
Bugojno
Split
Dalmacie
Rakousko
14
article
Vyčítá porušení církevní autonomie se strany vlády
dokládaje se skutečnými případy. Konečně myslí, ž
by bylo třeba víc ochoty k obyvatelstvu, aby jeho
nespokojenost pominula. (Pochvala.)
Povšechné rokování bylo tím ukončeno.
Ministr Kallay souhlasi s Bulatovýml vývody
a rád by, aby železniční spojení se Splitem bylo již
jednou provedeno. O účetní závěrce odkazuje na
dřívější své vývody a domnívá se, že by se nesrov-
návalo, aby delegace, jež nepovolují rozpočet za-
braných zemí, rozhodovaly o účetní závěrce, ježje
průkazem, že správa zachovala se dle toho, coji
parlamentní sbory povolily. Bosenskou správu vylíčii
nejednou, a dělaji li se výtky, je toho příčina ta, že
zapomíná se, co se dříve řeklo, a pak, že žádný
delegát nebydlí v Bosně a nemá na těchto věcech
přímý interes. Bosenská správa vydává již po delší
dobu monografie o jednotlivých odborech správy, jež
obsahují autentická data, ale toto dílo může pokra-
čovati jen jak dovolují finanční prostředky — po-
nenáhlu. Nechce dopustili, že jeho vyličování po-
měrů zabraných zemí bývalo příliš optimistické, vždyí
prý zmiňoval se též o nedostatcích, jež se musí od-
straniti. Připouští rozličné chyby a poklesky, tak
nespokojenost v zabraných zemích. Popírá, že bo-
senské deputace po svém návratu od císaře neb
ministerstva byly trestány nebo jinak týrány. Mim
nynější deputaci, jež obnovuje zamítnutou již žádost.
Kallay
Split
Boseň
15
article
přijal nebo uvedl každého prosebníka nebo deputaci.
ba jest jim povděčen. Jednotlivé případy nemůž
rozebírati a proto žádá del. Slámu, aby mu udal
bližší data, aby mohl případy ty vyšetřiti.
O agrární otázce, vybírání daní a příslušné r-
formě zmínil se dříve; připouští, že přímě daně zvý-
šily se, neboť zemědělství vzkvetlo. Větší spotřeba
soli a tabáku v zabraných zemích je důkazem, že
množí se všeobecný blahobyt mezi obyvatelstvem
Popírá vystěhovalství z Nevesině. Přijímati dary
z ciziny mohou církevní obce se svolením vlády.
16
article
Listu vysokého vládního úřadníka mostarskému me-
tropolitoví nezná a neví, je-li pravý. Vláda nemís
se do věroučno-náboženských záležitosti jednotlivých
vyznání a poskytuje ochranu a péči každé církvi
jejím institucím.
Ohledně stížnosti mostarských mohamedánův
odvolává se na své vývody v uherské delegaci a lič
organisaci správy jednotlivých církevních zboží, ja-
kož i mohamedanské školství a výhodu centralisac
všech církevních statků mohamedánských, již pro-
vedla bosenská vláda. Dále vyličoval reformní snahy
v oboru školství mohamedánského, zařízení reform-
ních škol.
Konečně zodpověděl dotaz po používání pr
mene v jednom hosenském okrese.
Rel. del. Vencajz konstatoval naproti stížno
stem pravoslavných a mohamedánů, že dostal mnoh
stížností od katoliků na přílšné naddržování jinověr
cům, z čehož lze souditi, že ve všech těch přípa-
dech jedná se o strannické snahy a zemská správa
bosenská stojí nad stranami.
Na to přijaty bez další debaty okupační úvěr
rozpočet společného ministerstva financí a společno
vydání účtárny
Ministr vojenství šl. Krieghammer odpo
vídaje na Gessmannův dotaz prohlásil, že moh
povoliti spolek vojenského úřadnictva
V drobném prodejir
ranní číslo o sobě . . . za Bh
odpoledni
. . . na2
Ve dlialkšch na venkovět
ranní číslo. . . . . . . . 10
odpolední . . . . . . . . 5h
Inseraty
platí se hotevě zapřel.
Předplacení a inserty přijímá sdminl-
strace v Marianské ulici č.a
Tam nacházejí se též redskee
tiskárna s ezpedice „Národnich Listě
Eukopisy se nerransji.
Vencajz
Gessmannův
Eukopisa
17
article
rakousko-uherského tím spíše, protože má
dobrý účel a v čele jeho stojí vesměs vyšší vojenšti
hodnostové, jejichž postavení je zárukou opravdové
a poctivé snahy po dosažení vytčeného cíle spol-
kového
— na Vachňaninův po větším vojenském
cvičení o pravoslavných velkonocích, že dá tento
jemu neznámý případ vyšetřiti. Poznamenává však,
že dle vojenského řádu, pokud to služba dovoluje,
má se usnadniti vojákům jisté dni účastenství při
službách božích a že o boží hody vojáci mívají
prázno. Kdyby se však svátky všech vyznání měly
ustanoviti za prázdné dni v plucích, kde je mužstvo
různého vyznání, měly by 3—4krát tolik svátků,
jako pluky, kde je mužstvo jednoho vyznání.
Příští schůze bude zejtra o 10. hod. dop.
na jednacím pořadu je zpráva rozpočtového výboru
o zprávách uherské delegace a 3. čtení rozpočtu.
Uherská delegace měla plnou schůzi
o 10. hod. dop. u přítomnosti společných ministr
financí a vojenství, uherského m.p. Szella a dvor-
ního ministra hr. Szechenya.
Po schválení zápisníku poslední schůze byla
přijata včerejší usnesení ve 3. čtení, načež předseda
sdělil, že ustavil se sedmičlenný výbora
zvolil za předsedu hr. Julia Szapara a referenta
dra. Münnicha a ukončil schůzi.
V zejtřejší poslední schůzi vyslechne se
nuncium rakouské delegace a ve 4 hod. odpol. bude
závěrečná schůze.
Szell
Szapar
Münnich
18
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30května. (Poláci o hr.
Goluchovském.) Liberální »Kurier Lvov-
ský«, pojednávaje o české opposicí proti zahra-
niční politice hr. Goluchovského, praví: »Jak-
koliv příchylnost Čechů k Rusku nemůže býti
s našeho stanoviska nikdy sympatickou, přece
nelze v mnohém ohledu neschvalovati řečí če-
ských delegátů. Neboť tajnými dráhami se be-
roucí politika hr. Goluchovského a zejmena po-
slední sjezd berlínský kážou, abychom se i ve
vnitřních poměrech předlitavských domýšleli ten-
dence k jakémusi obratu, jímž nemůže býti nie
jiného, než návrat německé hegemonie, založené
na přízni a aspoň na mravné podpoře Němeů
s druhé strany pohraničných sloupů. To všechno,
co za debatty o rozpočtu ministerstva zahra-
ničných věcí promluvili čeští delegáti Kaftan,
Stránský, Sláma a Pacák, dá se vysvětliti oba-
vou, aby utužením přátelství rakousko-pruského
nevzaly na svých národních právech škodu slo-
vanské národnosti v Rakousku . . . Na kolik
jsou oprávněny stesky proti hr. Goluchovskému
a obavy vzhledem k návštěvě berlínské, ukáže
budouenost. Jen aby to neukázala příliš pozdě
My — končí »Kur. Lov.« — ku hříchům hr.
Polák
Čecho
Goluchovský
Kaftan
Stránský
Sláma
Pacák
Praha
30 květen
Rusko
Rakousko
Kurier Lvov
19
article
Goluchovského můžeme dodati ještě jeden : že
dovolil beztrestně vražditi polské dělníky v Ame-
rice a ani slovem se neujal těch nešťastníků.«
V Praze, 30. května. (K situ a ci.)
V Pešti vedou se dosud důvěrné rozhovory
o další činnosti říšské rady mezi členy různých
politických stran, při čemž se poukazuje, že
Poláci spolu s německou levicí jeví ochotu sta-
rati se o novou většinu »pro jednací pořad«,
kdežto němečtí katolíci s bar. Dipaulem v čele
mají snahy takové za marné a naopak české
podmínky smíru za přijatelné. Dr. Körber hali
se při tom, jak obyčejně, ve plášť tajemství.
Ale časopisy jemu blízké prozrazují z části
jeho přání. Tak po krakovském »Czase« činí
dnes »Pester Lloyd«. Jeho vídeňský zpravodaj
sděluje, že k použití »nejkrajnějšího prostředku«,
totiž rozpuštění říšské rady, nelze se snadno od-
hodlati. Už proto ne, že složení příštího parla-
mentu bylo by velice pochybné a pak proto,
že po vystřelení této patrony zbyla by už jen
jedna — státní převrat. Vzhledem k tomu,
že onoho prostředku se bojí zejmena ty strany,
jež si nečiní dobrých nadějí do nových voleb,
vyskytl se opět návrh, aby říšská rada byla
zatím jen odročena a jazykový zákon se prostě
oktroyoval; při tom má býti učiněn poslední
pokus, aby aspoň zatímný rozpočet byl. vyjat
z obstrukce. Ale jest pochybno, svoli-li k tomu
Polák
doktor
Körber
ame
Praha
Pešť
Pester Lloyd
21
article
V Paříži, 30. května.
Paříž
22
article
6— (Kronika.) Něco vám vadí př
prvním pohledu na výstavu s kteréhokoli s ne-
sčetných málem mostů. Vedou k ní všechny, jako
všechny cesty vedou do Říma, výstava nemá
dosti vzduchu! Zabrala sice nové lány po obou
březích Sekvany, ale což to platno! Budova
sedí na budově, stavba stavbu tlačí, dusí, uma-
čkává. Je tu přespočet zajímavých koutů,
nádherných facad, překvapujících jednotlivosti,
ale velkého průzoru se nedopátráte. Pohleds
mostu cara Mikuláše k Esplanádě Invalidů s bá-
ječnými zámky v levo v pravo, anebo pohledz
obrovitých kleneb Eiffelky vzhůru, k vodnímu
zámku a elektrickému paláci, při všem bohatství
architektonických forem, zklame. Zvláště u po-
rovnání s illustracemi výstavních pohledů zklame-
Tam je všude přidáno hojně vzduchu a prostory
prospekty mají náležitou šířku a hloubku. Vý
stava nemohla disponovati volně prostorem, mu
sila počítati se starými budovami, nové jen při
stavovati. Jednotlivé fantasii stavitelské ponechá-
vána úplná volnost. Tak je pohled víc kuriosní
než harmonický a úchvatný.
Jediný prospekt je ovšem výminkou, ale je
velkolepý, od paláce Trokadéra, přes náměst
zámořských osad dolů k Marsovým polím. V ne-
děli, kdy navštívilo výstaviště na 370 tisíc lidí
a všechno se jen černalo návštěvníky, byl to
pohled jediný svého druhu.
Včera večer spouštěli slavnostní osvětlení
na zkoušku. Vodní zámek s diadémem facady
elektrického paláce v pozadí, k tomu Eiffelk
planouci elektřinou od hlavy do paty jako
obrovské znamení na černém nebi a v pozadí
veliké ohnivé kolo výstavní jako zlatá duha na
obzoru: nevýdaný pohled! To je už jisto, hlavní
effekt dojmový dělá výstava večer . . . .
Mikuláš
Marsův
Řím
Eiffelka
Trokadér
23
article
Dopoledne, cestou na výstaviště, zastavíte
se rádi na mostě. Zahýřite si trochu pohledem
na oba břehy, jak se pod vámi mihotá střibrná
pentle Sekvany v ranním májovém slunci av
levo a v pravo svítí a hrají vížky a stříšky.
kopule a minarety výstavních budov. Pouť ži-
votem neskýtá mnoho takových pastev tělesného
i duševního zraku! Zapomenete se trochu.
Pocit nějakého tvrdšího předmětu v zádech
vás náhle vyrušil. Silný popud vlastního těla
do předu jste náhle ucítili. Kloníte se chvatn
mimo vůli a klobouk málem se vám s hlavy
poroučí přes zábradli do řeky. Jen tak tak jste
drahocennou pokrývku pražské výroby ještě za-
chytili. Obracíte se rychle. Jste již odhodláni,
dáti útočníku jak náleží pocítiti svoji nevoli . .
Nějaký směšný panáček se vám kloní. Tvát
plná dobromyslnosti. Smrtelně směšné nesnáze.
Chytá vás za ruku a úpěnlivě shání slova
omluvy !
— Milles pardons, monsieur!.. . C'est ..
par měgarde . .. affaire de mon parapluie ..
je vous prie millefois ..
Ubohý cizineček. A jak mu francouzský
akcent cvaká a praská mezi zuby! Ani jste ne-
zporovali, že se vás tu na mostě nastavila
rozčuměla celá společnost. Nešťastník nešikovně
se obrátil. Affaire de son parapluie! Vypadá tak
zkroušeně! Není možná, vykládati mu za zlé.
My cizinci v tom zdejším Bábelu dojmů máme
vskutku jisté právo na vzájemnou shovívavost.
Stisknuli jsme neznámému členu souručenstv
nabízenou pravici ..
Nevím, jste-li přátely tak zvané »soustavné
methody« při návštěvě výstav, abyste ničeho
»pozoruhodného« nepropásli, abyste za ty krůpěje
zlatého potu, které z vás ve výstavním městě
vylisují, také »vskutku něco« si domů odnesli.
Nenáležím k té sortě soustavníků. Ujde-li mi
něco, dobrá, tedy ujde. Nemusím ode všeho mít.
Ulicí národů, z paláce do paláce, jde to
s velmi rovnodušnou lhostejností.
Sekvan
Milles
jít mon
C ' est
24
article
Není vskutku nic nadprůměrného vidět
Není vskutku nic nadprůměrného vidět
Samé více méně representační výklady. Nejvíc
ještě representace drobných národů poutají.A
se dá výkony kulturní práce velikých národů
omračovat, komu se libí. Nás spíše zaujme
snaha malých a slabých. Rozumíme jí lépe
Být velkým a mocným, není konečně velké umění
Pavillon bulharský!
Nevelké stavení s věžičkami v rozích, n
už zcela evropská, ale také ne ještě orientálská
budova. Něco tak na přechodu. Pěkný vesti-
bulek. Vstup velmi náladový. Zdaleka už váa
obestřela zvláštní vůně.
— Ehm . . . ááh! . .
Jste v říši růžových sadů a orientálskýeh
voňavek. Vodotrysk růžové tekutiny šíří kolem
líbezný pach. Rozprašuje se do vzduchu a sladce
opájí smysly. Nápis kyrilikou:
»Blgaryja parfymira
čelyj svjet« ..
Nu, to je přece poetické heslo l
Růžový vodomet mimo svůj význam prů-
myslový symbolisuje i bohatství země různými
prameny thermovými.
»Růžový dol« balkánský zastoupen řadou
voňavkářských firem. Nevím, se kterou z nich
pan Prochaska z Příkopu je asi ve přímém
styku. Že už jsme tu, zachytíme si obláček
vůně do svého kapesníku.
Co chcete? Knížectvičko jako dlaň, alen
svém malém čtverečku pařížské půdy směstnal
výrobky více než pěti set firem všelikých domá
cích industrií ! Jen kobereářů bulharských cose
presentuje! Zvláštní výstavy mají ministerstva
veřejných prací, zemědělství a obchodu i vyučo-
vání. Hlavní vystavovatel je kníže sám, horlivý
sbírkář přírodnin a vinař velikého slohu.
— Nět vam ugodno »du vin rouge ou
blane d' Euxinograde ?«
Možno ochutnati. Přijmete s ochotou na-
bídku sličné Bulharky v národním kroji. Vskutku
magnifique! Dokonalé bordeauxské!
Bodejť by knížata nevystavovala knížecky
Kdyby vám připadalo rozdávati ceny, palmu
za vkus a výraznost úpravy přiřkli byste roz
hodně pavillonu — finskému. Je vskutku origi
nální, obsahem i tvarem.
Prochaska
d ' Euxinograde
Bulharka
25
article
Jakási dřevostavba. Polo lovecký hrádek
Jakási dřevostavba. Polo lovecký hrádek
polo modlitebna. Mezi okny vypouklé ozdůbky
v podobě žáby obrácené na znak. Symbol vlast
močálů. Ostatně patří ještě vlk a sob k domácí.
symbolické zvířeně země tisíci jezer.
Obrovský povětroň uprostřed budovy pod
velikou kupolí je středem výstavy. Naproti dos
primitivním pokusům na poli vzdělanosti mla
distvého státečku podunajského je Finsko stará
už kulturní země. Velkolepé jsou výjevy z Kale-
valy, provedené štětcem domácího umělce Axela
Galema, kolem po stěnách. Škoda, že nemám
po ruce kapesní vydání překladu té finské písné
písní, abych se trochu porozhlédl po obsahu.
Vytratily se mi docela z paměti jednotlivosti boje
hrdin o kouzelné Sampo. Pane Josefe Holečku
příteli, kde jste! Aspoň nějaký citát překladu
mohl bych potřebovatl
Mimo uměleckou a rukodílnou práci, zaujata
je výstavní plocha sbírkou starožitnickou a ná-
rodopisnou. Malá výstava, ale zajímavá každým
řezem a krojem. A jaký svérázný celek ! Cos
»vzdělaná« Evropa narozčilovala pro bezpráví.
které prý »barbarské« Rusko páše na malén
nárůdku finském. A vída! »Utiskovaný« dvou-
millionový finský národ má na světové výstavě
svůj osobitý pavillon ! Šestimillionový český, pro
výstavu — neexistuje
Axel Gale
Holeček
Finsko
Kala
Evropa
Rusko
26
article
Unaveni věčným obcházením a vyvalová
ním očí dopřejete si občas něco pro vyražen
mysli. Nějakou attrakci? Jen že jsou z polo
viny dosud nepřístupny.
Tahle na přiklad prozatím také jen
zkouší! Cinéorama! Nejnovější »vědecká-
hračka. Jakási kombinace panoramatu s kine
matografem. Předmět pokusu: zrakové dojmy
při výletu s balonem. V obyčejném panora-
matu vystoupíte na vyvýšené místo a máte
kolem sebe určitou krajinu, historický děj, pa-
mátnou událost, bitvu u Lipan, u Sedanu,
u Lipska, Pompejův slavnostní návrat do Říma,
Ukřižování Krista a pod. Jak jste to v přírod-
ních barvách, v postavě a perspektivě, skuteč-
nosti, mámivě napodobeno viděli už po mno-
hých výstavách a městech. Obzorový dojem
kolem dokola byl vždy dokonalý. Ale strnulý,
nebybný. Při obraze kinematografickém pak je
ovšem zřejmý pohyb a sled momentů určité
doby.
Cinéoram
Pompejův
Krist
Lipany
Sedan
Lipsko
Řím
27
article
Cinéorama spojuje obé. Vstoupíte do ba-
lonové loďky. Kolem sebe a pod sebou po-
zorujele jakýsi prostor bezbarvý, vzdušný. Tma
vás obklopuje. Najednou se okolí ozářilo. Po
vámi se objevila krajina, obzor do širé dáli,
střechy města. Stoupáte do výše. Krajina pod
vámi ustupuje, obzor se šíří. Vidíte města.
vesnice, luka, pole, řeky, zámky, kosteliky,
hory, lesy. Vše věrně, životně. I dokonalá
závrať se vás zmocňuje. Proděláte jízdu
baloně, vyjedete si do vzduchu nad Paříž, nad
Petrohrad s Něvou, nad Cařihrad s Bosporem,
nad Vídeňský Práter a švýcarské ledovce, nad
španělskou arénu s býčím zápasem, nad plochu
moře šlehanou vichrem a bouří, nad válečné
pole, kde se pod vámi lidé vraždí, kde se kouři
z děl a šrapnely praskají . . . Vznášíte se ve
výši několika set metrů a všecko — bez nej-
menšího nebezpači. A vlastně nejste než ty
dva, tři metry nad zemí, co jste po schůdkách
vystoupili. A za čtvrt hodiny nebo za půl
budete už někde u Brébantu nebo v plzeňské
restauraci! Roztomilé
Voilá une idée charmante! A všecko všudy
za doplatek vstupného nějakého franku, který
konečně rádi zapravite.
Na zvláštní vstupné při každém kroku mu-
síte už tady být připraveni. K tomu se jezdí
na výstavu, aby se utrácely penízel
Cinéoram
Paříž
Petrohrad
Něva
Cařihrad
Bospor
Práter