ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 993aa370-66ab-11dc-a0db-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 43, person 67, org 1, work 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 3l. května. 1900
Praha
3 masthead
Číslo 149.
4 article
Na ranní a odpol. listy přodlplácí set v Praze v administraál na měsíc . . . . . . 2 K ns čtvrt lets . . . . 6 K — s drojí čenáškoa na mlst n kta . . . . 7 K 50i ve Hlislkách 2K90 na měsíe . . Poštoni a měrsle s drají zásilkee ne n rr . . . : ikot
Praha
5 article Důkaz slovanské upřímnosti k národu českému.
Důkaz slovanské upřímnosti k národu českému. Projev poslance dra. Ferjančiče na pro- spěch ústavních a jazykových práv českých a proti návrhům jazykového zákona Körbrova jest této chvíle hlavní událostí ve vnitřní politice rakouské. Jest to opravdový čin slo- vanské upřímnosti k národu českému nejen se strany někdejšího místopředsedy víden- ského parlamentu, ale zároveň se strany jihoslovanských našich pobratimův, kteří s námi už plná čtyři desetiletí stojí v tuhém zápase na obranu svého života proti záhladné panovačnosti německého živlu v Rakousku. A jest to zároveň rázná od- pověď národa slovinského a jeho ústavních zástupcův ke všem těm nástrahám, které nepřestávají v parlamentě vídeňském i mimo něj ucházeti se o pomoc slovanskou proti nezdolné obstrukci české.
Rakousko
6 article
Po lublaňské řeči dra. Ferjančiče ani vláda Körbrova, ani pomahači její v klubu polském už nebudou spekulovati na odtržen Slovincův od národa našeho. Poučilť je d Ferjančič, že on a jeho političtí přátelé na jihu slovanském uznávají úplnou oprávně- nost nejen obstrukce české na říšské radé ale zároveň onoho tuhého a nepřemožitel ného odporu, který v celém českém národě zavládl proti popiračům a rušitelům práv ního života jeho na celé rozloze rodných vlastí. Dr. Ferjančič činí velmi podstatný rozdí mezi někdejší obstrukcí německou a nynějš českou. Onu nazývá zvrhlou a zpupnou tuto pak mravně oprávněnou. Zcela dle pravdy připomíná, z jakého pramene obstrukce ně mecká vzala svůj počátek. Bylo to tenkrát když Němci na říšské radě pozbyli někdejš své většiny číselné. Ačkoliv až do té doby déle než po třicet let hlásali platnost ústav- ního zřízení, že menšina má se podrobiti většině, jakmile sami v menšině se octli podnikli boj proti většině, popírali její ústavn právomoc a počali zkoušeti a napínati své síly, aby vůli své menšiny vnutili parlamentu jakožto platný zákon.
Slovincův doktor Ferjančič Němec
7 article
Byli by v této své snaze, zvrátiti ústavní základ majority, pokračovali při všech pra- cech vídeňské rady říšské. Ale tu, dle výkladu dra. Ferjančiče, jazykové výnosy vlády Bade novy pro Čechy a Moravu poskytly jim nej vítanější příležitost, aby se vzchopili k ohnivé revoltě i proti většině parlamentu i proti vládě, která svými jazykovými výnosy neuči nila nie jiného, leda že prohlásila pro prakti ckou potřebu státního úřadování platnost zá- sady právní, vyslovené a zaručené našemu národu už článkem 19. ústavy prosincové Dr. Ferjančič zřejmě dokazuje i spravedlivost i ústavnost jazykových výnosů Badenových a připomíná odpůrcům jejich na straně ně- mecké, jaké nespravedlivosti počali se do- máhati, žádajíce, aby neněmečtí úřadníci v celé Cislajtanii byli nuceni podati průkaz své znalosti jazyka německého, kdežto ně- mečtí úřadníci vzhledem k jazykům slovan- ským této povinnosti aby byli prosti. Nie méně prý podařilo se obstrukci německé menšiny zvrátiti základní pravidlo všeho parla- mentního zřízení, dle kterého menšina má se podrobiti většině, divokým hlomozem svým, který brzy se rozšířil z budovy parlamentní i po ulicích vídeňských a přivodil pád tř vídeňských vlád za sebou, totiž nejen pád vlády Badenovy, ale i kabinetu Gautschova a Thunova, které před ní už ustupovaly a vý- nosy Badenovy na úkor práv českých dosti již podstatně byly změnily. Ústupnost vlád Gautschovy a Thunovy jen tím více posilnil
Bade doktor Ferjančič Badenův Gautschův Thunův Čechy Morava
8 article
obstrukční snahy a divoké skutky německé levice, která stupňovala svůj řev, až dne 17. října roku minulého dosáhla vrcholu všeho, čeho žádala. Tento den, kdy hrabě Clary ve všem všudy vyhověl přání německé obstrukce, dr. Ferjančič prohlašuje za kapi- tulaci státu rakouského před zločinným ná- silím německé menšiny. »Obstrukce byla posvěcena na parla- mentní přípustnost a na úspěsnou instituei. Čechové pak a jejich spojene byli pokořeni, jakkoliv byli spo- lehlivou podporou vlády a státu v poměrech nejsvízelnějších.« Po této trpké úvaze o významu vládního činu, vykonaného dne 17. října minulého roku, dr. Ferjančič pokračuje patrně se hlu- bokým vzrušením svého právního svědomí; »A po zrušení jazykových výnosů vládních. upravujících jazykové poměry v Čechách na Moravě teprv jen z části po právu, byly ještě vydány tajné ordonance ministra dra. Kindingra, které beze vší potřeby vzrušily užívání češtiny jako úřadního jazyka ve službě vnitřní po okresích českých, ačkoliv sám svatodušní program německé obstrukce jazyku českému v těch věcech nebrání. To bylo opatření, jakéž na právech jazyka českého se stejnou dů- kladností nemohli provésti ani nejkrajnější radikálové němečtí.
Claro Čecho doktor Ferjančič Čechy Morava
9 article
Slovo zpustošení »devastace«, jehož dr. Ferjančič ve své řeči byl užil, nejostřeji vystihuje všechnu povahu onoho skutku, jejž vláda Člarova na národě českém byla spá- chala. Nic než divoké, slepé a vášnivé řá- dění této vlády proti životu a proti právům českého národa v jeho rodných zemích. Nie jiného než zběsilé sekání do odvěké stavby kmenovní bytosti české; nic jiného, než mlácení kolem sebe kyjem německého násilí a německé křivdy v sadě českých dějin. Poněvadž vláda Körbrova za tento zlo- činný skutek své předchůdkyně, národu če- skému až do té chvíle se zdráhá dáti dosti. učinění, ba poněvadž návrhem svého jazy- kového zákona, usilujícím o zrušení odvěké jednolitosti království českého podnikla ještě další útok proti nejživotnějšímu právu na- šemu, proto dr. Ferjančič parlamentní ob- strukci poslancův českých ve Vídni prohla- šuje netoliko za zcela přirozenou, ale i z spravedlivou a nutnou. Provozování této ob- strukce pokládá pak nejen za správnou zbran českého národa proti jeho škůdcům a ne- přátelům, ale i za obranu zásady parlamentní. která vítěznou obstrukcí německou byla zvrá- cena, i autority státní, která svou úplnou kapitulací před touto obstrukcí co nejhruběji byla poškozena.
Ferjančič Vídeň
10 article
Obstrukci českou dr. Ferjančič prohla- šuje za jedině náležitou odpověď vítěznéa zpupné menšině německé, která chce vynu titi také kapitulaci parlamentární většiny. když dříve už byla vynutila kapitulaci ví deňské vlady Clarovy i Körbrovy. »Působí-li se na Čechy, by ustali o obstrukce, musí se uznati, že mají k ní vážné příčiny, které by měly býti uváženy všemi, kdož chtějí opět přivoditi pravidelné poměry v parlamentě.« Takto dr. Ferjančič úplně v souhlase s poslanci českými nazna- čuje jedinou cestu, která vede k obnově klidnějšího ústavního života na říšské radě. Výslovně pak podotýká, že touto cestou ne- jsou návrhy jazykového zákona Körbrova, o nichž praví, že jsou pro národ český naprosto nepřijatelny, poněvadž stlačují platnost českého jazyka v praxi úřa- dův státních v Čechách i na Moravě ještě hluboko pod posavadní malou míru. Že s těmito návrhy Körbrovými, pro Čechy naprosto nepříjatelnými, nesvede se nic v parlamentě, ani kdyby většina přistou- pila na jejich projednávání, dr. Ferjančič dovozuje tím, že německá obstrukee sama by to zmařila. Výklad dra. Ferjančiče o celé vnitro-politické situaci česko-rakouské a vývody jeho, založené na skutečných poměrech národních a parlamen- tárních, projevují národu našemu právě v této době tolik cenné upřímnosti slovanské, že velmi ostře a jasně se odrážejí od chmur- ného pozadí, do něhož vůči nám halíse kolo polské.
Ferjančič Clarův Körbrův doktor Körbrový Čechy Morava
11 article Delegace.
Delegace. Z Pešti, 30. května. (Zvláštní telefgrm. »Nár. Listů«.) Ve trojhodinné schůzi skončila cislajtánské delegace všecko svoje ještě neprojednané pensum a schválila celý rozpočet společný na r. 1901. Zejtra o 10. hod. dopol. vyřízené meritum bud přijato formálně ve 3. čtení, a pak bude p kampani, která náležela ze všech k nejkratším — trvala všeho všudy 20 dní — ale tak k nejzajímavějším. Hlavní slovo měli v ní Čechové. Nadutý hr. Vojtěch Appónyi náramně se mýlil v ma darské delegaci, mínil-li, že se jim mohlo slov vzíti, jakmile začali o vnitřní politice. Což o to dobrou vůli k tomu pan Jaworski na stolci pre- sidiálním měl. Vždyť nedovolil vymluviti ani po- slanci Kaftanovi ani bar. Dipaulovi, ani dru Popovicimu. Ale umlčeti nebyli by se Čechové dali nikým, a žádnou brutálností. Vůdce bývalé národní strany maďarské se klame důkladně o zdolnosti a síle českých poslanců, papouškuje-li co mu namluvili hr. Stürgkh a soudruzi, jako by povalení české opposice bylo hračkou. Byť i na krásně byla ve vídeňském parlamentu přemožena vzrostia by mimo parlament na české půdědo rozměrů obrovských. Dr. Sláma, na jehož beďrech spočíval letos největší čásť úkolů českých členů de legace, pojednal kritiekým způsobem o světlých a stinných stránkách správy v zemích za braných, tlumoče hlavně požadavek pra voslavného lidu po církevní auto nomii.
Čecho Appónyi Jaworský Kaftan Popovici Stürgkh doktor Sláma jít legace Pešť
12 article
Ministr Kallay bránil se proti výtce, ž neuvedl 60 členů deputace v této záležitosti zde meškající námitkou, že byla jejich žádost zamitnuta již jednou, ale proč nebylo vyhověno prosbě po obnově samosprávy, jaká byla pře okkupací a na kterou mají práve vyznavač určité konfesse, platící sobě své náboženské školské potřeby sami, nepověděl. Četní delegáti odpoledními a večerními vlaky již odjeli dnes, ostatní zejtra o polednách opustí Pešt. Tak špatné zasedání delegací ještě hr. Go- luchowski neměl. V bolu a žalu jsou mu slabou útěchou ódy a hymny, které mu pěje tisk zdejší a vídeňský a které přemírou chvály a veleby vzbudily všeobecnou veselosť. Nebot říci — jak stalo se v »Pester Lloydu« — že výmluvnosť p. hr. Goluchowského, kterému ja zyka dar a diplomatické způsoby byly odepřeny vyniká jako věž k nebeským výšinám se tý čící — k tomu náleží notná porce onoho ser vilismu, který naplňuje odporem a hnusem. Chce-li již hr. Goluchowski z něho se radova a těšiti, lidé soudní umějí hodnotu jeho dle zásluhy oceniti. Z Pešti, 30. května. (C.-B.) Rakouská delegace měla plnou schůzi z přítomnosti společných ministrů. Uherská delegace podala zprávu o řádném roz počtu vojenském, okupačním úvěru, rozpočtu vojen- ského námořnictva a ministerstva zahraničných věc a účetních závěrkách.
Kallay Lloyd Goluchowský Pešť
13 article
Na jednacím pořadu první jsou účetní zá věrky za r. 1899. Rel. del. bar. Czedlk konstatoval dle zpráv číslic, že společná vláda je si vědoma svých povin- ností a dbá o řádné dodržení rozpočtů, pročež žádá za jejich schválení. Účetní závěrky schváleny potom bez debaty- Druhým předmětem byla zpráva rozpočtového výboru o úvěru okupačnín. Reř.-del. Venenjz žádá, by zahájila se de bata. Del. dr. Bulat líčil nesnáze se stavbou želez- nice z Bugojna do Splitu. Odmítá útoky, jež na něho podnikali protivníci národní strany chorvatské, pro hlašuje, že nebude mluvit o politických otázkách. přeje si pouze, by záhy přišla chvíle, kde bude s moci mluvit o nich zjevně a veřejně bez ublížení zájmům národa, jenž obývá zabrané země, Chor- vatsko a Dalmacii, jejichž zájmy jsou toložny se zájmy říše. Troufá, že ministr Kallav nesetká se s maďarské strany se žádnými překážkami ve zmí- něné železniční záležitosti. Rakousko onu trať již zákonně zajistilo a proto by rád, aby ministrse stavbou pospíšil. Del. dr. Sláma vrací se k účetním závěrkám a lituje, že delegace neb oba parlamenty o nich ne- zvědí. Třeba nebylo náležitého zákona, ministr samo- děk měl by podat delegaci o nich zprávu, jinak hraje delegace úlohu statisty v bosenské otázce. Nechce vésti zásadný boj proti bosenské správě, jejíž do- brou vůli uznává též opposice. Za 21leté okupace vykonalo se mnoho prospěšného a docílilo se pěk ného pokroku. Dovozuje, že nynější berní způsob v zabraných zemích je velmi obtížný a uvádí případy, že policie a finanční úřady obyvatelstvo svým jednáním týraly.
Del doktor Bulat Sláma Bugojno Split Dalmacie Rakousko
14 article
Vyčítá porušení církevní autonomie se strany vlády dokládaje se skutečnými případy. Konečně myslí, ž by bylo třeba víc ochoty k obyvatelstvu, aby jeho nespokojenost pominula. (Pochvala.) Povšechné rokování bylo tím ukončeno. Ministr Kallay souhlasi s Bulatovýml vývody a rád by, aby železniční spojení se Splitem bylo již jednou provedeno. O účetní závěrce odkazuje na dřívější své vývody a domnívá se, že by se nesrov- návalo, aby delegace, jež nepovolují rozpočet za- braných zemí, rozhodovaly o účetní závěrce, ježje průkazem, že správa zachovala se dle toho, coji parlamentní sbory povolily. Bosenskou správu vylíčii nejednou, a dělaji li se výtky, je toho příčina ta, že zapomíná se, co se dříve řeklo, a pak, že žádný delegát nebydlí v Bosně a nemá na těchto věcech přímý interes. Bosenská správa vydává již po delší dobu monografie o jednotlivých odborech správy, jež obsahují autentická data, ale toto dílo může pokra- čovati jen jak dovolují finanční prostředky — po- nenáhlu. Nechce dopustili, že jeho vyličování po- měrů zabraných zemí bývalo příliš optimistické, vždyí prý zmiňoval se též o nedostatcích, jež se musí od- straniti. Připouští rozličné chyby a poklesky, tak nespokojenost v zabraných zemích. Popírá, že bo- senské deputace po svém návratu od císaře neb ministerstva byly trestány nebo jinak týrány. Mim nynější deputaci, jež obnovuje zamítnutou již žádost.
Kallay Split Boseň
15 article
přijal nebo uvedl každého prosebníka nebo deputaci. ba jest jim povděčen. Jednotlivé případy nemůž rozebírati a proto žádá del. Slámu, aby mu udal bližší data, aby mohl případy ty vyšetřiti. O agrární otázce, vybírání daní a příslušné r- formě zmínil se dříve; připouští, že přímě daně zvý- šily se, neboť zemědělství vzkvetlo. Větší spotřeba soli a tabáku v zabraných zemích je důkazem, že množí se všeobecný blahobyt mezi obyvatelstvem Popírá vystěhovalství z Nevesině. Přijímati dary z ciziny mohou církevní obce se svolením vlády.
16 article
Listu vysokého vládního úřadníka mostarskému me- tropolitoví nezná a neví, je-li pravý. Vláda nemís se do věroučno-náboženských záležitosti jednotlivých vyznání a poskytuje ochranu a péči každé církvi jejím institucím. Ohledně stížnosti mostarských mohamedánův odvolává se na své vývody v uherské delegaci a lič organisaci správy jednotlivých církevních zboží, ja- kož i mohamedanské školství a výhodu centralisac všech církevních statků mohamedánských, již pro- vedla bosenská vláda. Dále vyličoval reformní snahy v oboru školství mohamedánského, zařízení reform- ních škol. Konečně zodpověděl dotaz po používání pr mene v jednom hosenském okrese. Rel. del. Vencajz konstatoval naproti stížno stem pravoslavných a mohamedánů, že dostal mnoh stížností od katoliků na přílšné naddržování jinověr cům, z čehož lze souditi, že ve všech těch přípa- dech jedná se o strannické snahy a zemská správa bosenská stojí nad stranami. Na to přijaty bez další debaty okupační úvěr rozpočet společného ministerstva financí a společno vydání účtárny Ministr vojenství šl. Krieghammer odpo vídaje na Gessmannův dotaz prohlásil, že moh povoliti spolek vojenského úřadnictva V drobném prodejir ranní číslo o sobě . . . za Bh odpoledni . . . na2 Ve dlialkšch na venkovět ranní číslo. . . . . . . . 10 odpolední . . . . . . . . 5h Inseraty platí se hotevě zapřel. Předplacení a inserty přijímá sdminl- strace v Marianské ulici č.a Tam nacházejí se též redskee tiskárna s ezpedice „Národnich Listě Eukopisy se nerransji.
Vencajz Gessmannův Eukopisa
17 article
rakousko-uherského tím spíše, protože má dobrý účel a v čele jeho stojí vesměs vyšší vojenšti hodnostové, jejichž postavení je zárukou opravdové a poctivé snahy po dosažení vytčeného cíle spol- kového — na Vachňaninův po větším vojenském cvičení o pravoslavných velkonocích, že dá tento jemu neznámý případ vyšetřiti. Poznamenává však, že dle vojenského řádu, pokud to služba dovoluje, má se usnadniti vojákům jisté dni účastenství při službách božích a že o boží hody vojáci mívají prázno. Kdyby se však svátky všech vyznání měly ustanoviti za prázdné dni v plucích, kde je mužstvo různého vyznání, měly by 3—4krát tolik svátků, jako pluky, kde je mužstvo jednoho vyznání. Příští schůze bude zejtra o 10. hod. dop. na jednacím pořadu je zpráva rozpočtového výboru o zprávách uherské delegace a 3. čtení rozpočtu. Uherská delegace měla plnou schůzi o 10. hod. dop. u přítomnosti společných ministr financí a vojenství, uherského m.p. Szella a dvor- ního ministra hr. Szechenya. Po schválení zápisníku poslední schůze byla přijata včerejší usnesení ve 3. čtení, načež předseda sdělil, že ustavil se sedmičlenný výbora zvolil za předsedu hr. Julia Szapara a referenta dra. Münnicha a ukončil schůzi. V zejtřejší poslední schůzi vyslechne se nuncium rakouské delegace a ve 4 hod. odpol. bude závěrečná schůze.
Szell Szapar Münnich
18 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30května. (Poláci o hr. Goluchovském.) Liberální »Kurier Lvov- ský«, pojednávaje o české opposicí proti zahra- niční politice hr. Goluchovského, praví: »Jak- koliv příchylnost Čechů k Rusku nemůže býti s našeho stanoviska nikdy sympatickou, přece nelze v mnohém ohledu neschvalovati řečí če- ských delegátů. Neboť tajnými dráhami se be- roucí politika hr. Goluchovského a zejmena po- slední sjezd berlínský kážou, abychom se i ve vnitřních poměrech předlitavských domýšleli ten- dence k jakémusi obratu, jímž nemůže býti nie jiného, než návrat německé hegemonie, založené na přízni a aspoň na mravné podpoře Němeů s druhé strany pohraničných sloupů. To všechno, co za debatty o rozpočtu ministerstva zahra- ničných věcí promluvili čeští delegáti Kaftan, Stránský, Sláma a Pacák, dá se vysvětliti oba- vou, aby utužením přátelství rakousko-pruského nevzaly na svých národních právech škodu slo- vanské národnosti v Rakousku . . . Na kolik jsou oprávněny stesky proti hr. Goluchovskému a obavy vzhledem k návštěvě berlínské, ukáže budouenost. Jen aby to neukázala příliš pozdě My — končí »Kur. Lov.« — ku hříchům hr.
Polák Čecho Goluchovský Kaftan Stránský Sláma Pacák Praha 30 květen Rusko Rakousko Kurier Lvov
19 article
Goluchovského můžeme dodati ještě jeden : že dovolil beztrestně vražditi polské dělníky v Ame- rice a ani slovem se neujal těch nešťastníků.« V Praze, 30. května. (K situ a ci.) V Pešti vedou se dosud důvěrné rozhovory o další činnosti říšské rady mezi členy různých politických stran, při čemž se poukazuje, že Poláci spolu s německou levicí jeví ochotu sta- rati se o novou většinu »pro jednací pořad«, kdežto němečtí katolíci s bar. Dipaulem v čele mají snahy takové za marné a naopak české podmínky smíru za přijatelné. Dr. Körber hali se při tom, jak obyčejně, ve plášť tajemství. Ale časopisy jemu blízké prozrazují z části jeho přání. Tak po krakovském »Czase« činí dnes »Pester Lloyd«. Jeho vídeňský zpravodaj sděluje, že k použití »nejkrajnějšího prostředku«, totiž rozpuštění říšské rady, nelze se snadno od- hodlati. Už proto ne, že složení příštího parla- mentu bylo by velice pochybné a pak proto, že po vystřelení této patrony zbyla by už jen jedna — státní převrat. Vzhledem k tomu, že onoho prostředku se bojí zejmena ty strany, jež si nečiní dobrých nadějí do nových voleb, vyskytl se opět návrh, aby říšská rada byla zatím jen odročena a jazykový zákon se prostě oktroyoval; při tom má býti učiněn poslední pokus, aby aspoň zatímný rozpočet byl. vyjat z obstrukce. Ale jest pochybno, svoli-li k tomu
Polák doktor Körber ame Praha Pešť Pester Lloyd
20 title
FEUILLETON.
21 article
V Paříži, 30. května.
Paříž
22 article
6— (Kronika.) Něco vám vadí př prvním pohledu na výstavu s kteréhokoli s ne- sčetných málem mostů. Vedou k ní všechny, jako všechny cesty vedou do Říma, výstava nemá dosti vzduchu! Zabrala sice nové lány po obou březích Sekvany, ale což to platno! Budova sedí na budově, stavba stavbu tlačí, dusí, uma- čkává. Je tu přespočet zajímavých koutů, nádherných facad, překvapujících jednotlivosti, ale velkého průzoru se nedopátráte. Pohleds mostu cara Mikuláše k Esplanádě Invalidů s bá- ječnými zámky v levo v pravo, anebo pohledz obrovitých kleneb Eiffelky vzhůru, k vodnímu zámku a elektrickému paláci, při všem bohatství architektonických forem, zklame. Zvláště u po- rovnání s illustracemi výstavních pohledů zklame- Tam je všude přidáno hojně vzduchu a prostory prospekty mají náležitou šířku a hloubku. Vý stava nemohla disponovati volně prostorem, mu sila počítati se starými budovami, nové jen při stavovati. Jednotlivé fantasii stavitelské ponechá- vána úplná volnost. Tak je pohled víc kuriosní než harmonický a úchvatný. Jediný prospekt je ovšem výminkou, ale je velkolepý, od paláce Trokadéra, přes náměst zámořských osad dolů k Marsovým polím. V ne- děli, kdy navštívilo výstaviště na 370 tisíc lidí a všechno se jen černalo návštěvníky, byl to pohled jediný svého druhu. Včera večer spouštěli slavnostní osvětlení na zkoušku. Vodní zámek s diadémem facady elektrického paláce v pozadí, k tomu Eiffelk planouci elektřinou od hlavy do paty jako obrovské znamení na černém nebi a v pozadí veliké ohnivé kolo výstavní jako zlatá duha na obzoru: nevýdaný pohled! To je už jisto, hlavní effekt dojmový dělá výstava večer . . . .
Mikuláš Marsův Řím Eiffelka Trokadér
23 article
Dopoledne, cestou na výstaviště, zastavíte se rádi na mostě. Zahýřite si trochu pohledem na oba břehy, jak se pod vámi mihotá střibrná pentle Sekvany v ranním májovém slunci av levo a v pravo svítí a hrají vížky a stříšky. kopule a minarety výstavních budov. Pouť ži- votem neskýtá mnoho takových pastev tělesného i duševního zraku! Zapomenete se trochu. Pocit nějakého tvrdšího předmětu v zádech vás náhle vyrušil. Silný popud vlastního těla do předu jste náhle ucítili. Kloníte se chvatn mimo vůli a klobouk málem se vám s hlavy poroučí přes zábradli do řeky. Jen tak tak jste drahocennou pokrývku pražské výroby ještě za- chytili. Obracíte se rychle. Jste již odhodláni, dáti útočníku jak náleží pocítiti svoji nevoli . . Nějaký směšný panáček se vám kloní. Tvát plná dobromyslnosti. Smrtelně směšné nesnáze. Chytá vás za ruku a úpěnlivě shání slova omluvy ! — Milles pardons, monsieur!.. . C'est .. par měgarde . .. affaire de mon parapluie .. je vous prie millefois .. Ubohý cizineček. A jak mu francouzský akcent cvaká a praská mezi zuby! Ani jste ne- zporovali, že se vás tu na mostě nastavila rozčuměla celá společnost. Nešťastník nešikovně se obrátil. Affaire de son parapluie! Vypadá tak zkroušeně! Není možná, vykládati mu za zlé. My cizinci v tom zdejším Bábelu dojmů máme vskutku jisté právo na vzájemnou shovívavost. Stisknuli jsme neznámému členu souručenstv nabízenou pravici .. Nevím, jste-li přátely tak zvané »soustavné methody« při návštěvě výstav, abyste ničeho »pozoruhodného« nepropásli, abyste za ty krůpěje zlatého potu, které z vás ve výstavním městě vylisují, také »vskutku něco« si domů odnesli. Nenáležím k té sortě soustavníků. Ujde-li mi něco, dobrá, tedy ujde. Nemusím ode všeho mít. Ulicí národů, z paláce do paláce, jde to s velmi rovnodušnou lhostejností.
Sekvan Milles jít mon C ' est
24 article Není vskutku nic nadprůměrného vidět
Není vskutku nic nadprůměrného vidět Samé více méně representační výklady. Nejvíc ještě representace drobných národů poutají.A se dá výkony kulturní práce velikých národů omračovat, komu se libí. Nás spíše zaujme snaha malých a slabých. Rozumíme jí lépe Být velkým a mocným, není konečně velké umění Pavillon bulharský! Nevelké stavení s věžičkami v rozích, n už zcela evropská, ale také ne ještě orientálská budova. Něco tak na přechodu. Pěkný vesti- bulek. Vstup velmi náladový. Zdaleka už váa obestřela zvláštní vůně. — Ehm . . . ááh! . . Jste v říši růžových sadů a orientálskýeh voňavek. Vodotrysk růžové tekutiny šíří kolem líbezný pach. Rozprašuje se do vzduchu a sladce opájí smysly. Nápis kyrilikou: »Blgaryja parfymira čelyj svjet« .. Nu, to je přece poetické heslo l Růžový vodomet mimo svůj význam prů- myslový symbolisuje i bohatství země různými prameny thermovými. »Růžový dol« balkánský zastoupen řadou voňavkářských firem. Nevím, se kterou z nich pan Prochaska z Příkopu je asi ve přímém styku. Že už jsme tu, zachytíme si obláček vůně do svého kapesníku. Co chcete? Knížectvičko jako dlaň, alen svém malém čtverečku pařížské půdy směstnal výrobky více než pěti set firem všelikých domá cích industrií ! Jen kobereářů bulharských cose presentuje! Zvláštní výstavy mají ministerstva veřejných prací, zemědělství a obchodu i vyučo- vání. Hlavní vystavovatel je kníže sám, horlivý sbírkář přírodnin a vinař velikého slohu. — Nět vam ugodno »du vin rouge ou blane d' Euxinograde ?« Možno ochutnati. Přijmete s ochotou na- bídku sličné Bulharky v národním kroji. Vskutku magnifique! Dokonalé bordeauxské! Bodejť by knížata nevystavovala knížecky Kdyby vám připadalo rozdávati ceny, palmu za vkus a výraznost úpravy přiřkli byste roz hodně pavillonu — finskému. Je vskutku origi nální, obsahem i tvarem.
Prochaska d ' Euxinograde Bulharka
25 article Jakási dřevostavba. Polo lovecký hrádek
Jakási dřevostavba. Polo lovecký hrádek polo modlitebna. Mezi okny vypouklé ozdůbky v podobě žáby obrácené na znak. Symbol vlast močálů. Ostatně patří ještě vlk a sob k domácí. symbolické zvířeně země tisíci jezer. Obrovský povětroň uprostřed budovy pod velikou kupolí je středem výstavy. Naproti dos primitivním pokusům na poli vzdělanosti mla distvého státečku podunajského je Finsko stará už kulturní země. Velkolepé jsou výjevy z Kale- valy, provedené štětcem domácího umělce Axela Galema, kolem po stěnách. Škoda, že nemám po ruce kapesní vydání překladu té finské písné písní, abych se trochu porozhlédl po obsahu. Vytratily se mi docela z paměti jednotlivosti boje hrdin o kouzelné Sampo. Pane Josefe Holečku příteli, kde jste! Aspoň nějaký citát překladu mohl bych potřebovatl Mimo uměleckou a rukodílnou práci, zaujata je výstavní plocha sbírkou starožitnickou a ná- rodopisnou. Malá výstava, ale zajímavá každým řezem a krojem. A jaký svérázný celek ! Cos »vzdělaná« Evropa narozčilovala pro bezpráví. které prý »barbarské« Rusko páše na malén nárůdku finském. A vída! »Utiskovaný« dvou- millionový finský národ má na světové výstavě svůj osobitý pavillon ! Šestimillionový český, pro výstavu — neexistuje
Axel Gale Holeček Finsko Kala Evropa Rusko
26 article
Unaveni věčným obcházením a vyvalová ním očí dopřejete si občas něco pro vyražen mysli. Nějakou attrakci? Jen že jsou z polo viny dosud nepřístupny. Tahle na přiklad prozatím také jen zkouší! Cinéorama! Nejnovější »vědecká- hračka. Jakási kombinace panoramatu s kine matografem. Předmět pokusu: zrakové dojmy při výletu s balonem. V obyčejném panora- matu vystoupíte na vyvýšené místo a máte kolem sebe určitou krajinu, historický děj, pa- mátnou událost, bitvu u Lipan, u Sedanu, u Lipska, Pompejův slavnostní návrat do Říma, Ukřižování Krista a pod. Jak jste to v přírod- ních barvách, v postavě a perspektivě, skuteč- nosti, mámivě napodobeno viděli už po mno- hých výstavách a městech. Obzorový dojem kolem dokola byl vždy dokonalý. Ale strnulý, nebybný. Při obraze kinematografickém pak je ovšem zřejmý pohyb a sled momentů určité doby.
Cinéoram Pompejův Krist Lipany Sedan Lipsko Řím
27 article
Cinéorama spojuje obé. Vstoupíte do ba- lonové loďky. Kolem sebe a pod sebou po- zorujele jakýsi prostor bezbarvý, vzdušný. Tma vás obklopuje. Najednou se okolí ozářilo. Po vámi se objevila krajina, obzor do širé dáli, střechy města. Stoupáte do výše. Krajina pod vámi ustupuje, obzor se šíří. Vidíte města. vesnice, luka, pole, řeky, zámky, kosteliky, hory, lesy. Vše věrně, životně. I dokonalá závrať se vás zmocňuje. Proděláte jízdu baloně, vyjedete si do vzduchu nad Paříž, nad Petrohrad s Něvou, nad Cařihrad s Bosporem, nad Vídeňský Práter a švýcarské ledovce, nad španělskou arénu s býčím zápasem, nad plochu moře šlehanou vichrem a bouří, nad válečné pole, kde se pod vámi lidé vraždí, kde se kouři z děl a šrapnely praskají . . . Vznášíte se ve výši několika set metrů a všecko — bez nej- menšího nebezpači. A vlastně nejste než ty dva, tři metry nad zemí, co jste po schůdkách vystoupili. A za čtvrt hodiny nebo za půl budete už někde u Brébantu nebo v plzeňské restauraci! Roztomilé Voilá une idée charmante! A všecko všudy za doplatek vstupného nějakého franku, který konečně rádi zapravite. Na zvláštní vstupné při každém kroku mu- síte už tady být připraveni. K tomu se jezdí na výstavu, aby se utrácely penízel
Cinéoram Paříž Petrohrad Něva Cařihrad Bospor Práter