ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 9947f030-6777-11dc-ae10-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 13 celkem · entity: person 44, place 46, org 4, work 2
1 article
přítelem vyslána kolonna sestavená z Rusů, Za- ponců a Angličanů, obsahující pěchotu, jízdu a dělostrelectvo. Na ruské straně padlo 6 mužů. Žaponei ztratili přes 200 mužů, Angličané a Američané po 20 mužích. Ztráty Číňanů byly značné; mimo to ztratili Číňané 13 děl, z nichž jedno ukořistili naši kozáci. Kozáci dobyli také ne- přatelského tábora. — Dne 6. srpna zahájili spojenci důrazné útočný postup na Jancun na obou březích Pejha. Urazivše za 40stupňového parna asi 20 verst cesty, udeřili útokem n hradby města Janeunu a dobyli jich i města. Náš přední voj udeřil vedením plukovníka Modla na pravý bok nepřátelského postavení, zmocnil se po tříhodinném boji místa tohoa obsadil železniční most, stanici železné dráhy a 2 lodní mosty přes Pejho. Angličané, Japonci a Američané udeřili n nepřítele zároveň ve frontě. Jejich ztráty nejsou dosud známy. Na naší straně bylo raněho 16 vojáků a 2 důstojníci. Číňané měli 20.000 mužů a jejich ztráty jsou velké. Naše vojsko táboří u Jancunu Zdravotní stav je výtéčný. t Z Bernu, 13. srpna. (C.-B.) Dle zprávy mezinárodní telegrafní kanceláře byla mezi Cinanfu a Pekinem zařízena pravidelná kurýrská služba pro dopravová ní depeší. Telegramy s adresou »Peking courier Tsinan« dopravují se za obyčejný poplatek s přirážkou 7.50 franků na kurýra za každou depeši, ovšem na vlastní nebezpečí odesílatelovo.
Rus Angličan Američan Číňan Kozák Japonec Janeun Bern Peking
2 article
Rozumí se samo sebou, že se přiházejí při do- pravě zpozdění. Z Washingtonu, 13. srpna, (C. -B.) Generál Chaffée telegrafuje 10. t. m.: Ura- zili jsme již půl cesty mezi Tjencinem a Pe- kinem. Z Washingtonu, 13. srpna. (C. - B. V odpovědi americké vlády na čínské sdělení. že byl Lichunčan jmenován plnomoc- níkem pro vyjednávání o mír, praví se, že všeobecném vyjednávání mezi mocnostmi a Čí- nou nemůže býti řeč pokud se budou nalézati vyslanci a cizinci v Pekině v nynější nebez- pečné situaci. Spojené státy jsou prý však ochotny způsobiti zastavení nepřátelství mezi mocnostmi a Čínou za tou podmínkou, že bude dostatečnému osvobozujícímu vojenskému sboru dovoleno vtrhnouti bez překá žek do Pekina a doprovoditi vyslance i ostatní cizince do Tjencina a že budou pro tento po- chod učiněna bezpečnostní opatření a postaveno vojsko ták, jak uzná velící generál osvobozují- cího vojska za dostatečné.
Chaffée Lichunčan Washington spojený stát Čína Uro
3 article
vysvědcen ze skoty mestanske nep streaní, vykresy
4 article Denní zprávy.
Denní zprávy. Dnešní číslo přináší pokračování ro- mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce 1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str- 13—16. e — Konečně poznání! Zdá se, že ko- nečně se rozbřesklo i v nejtemnějších lebkách našich odpůrcův a že konečně uznali, oč vlastně jde v nynějším velkém sporu, jehož akt snad právě nyní se odehrává. První měl kuráž označiti to »Pester Lloyd«, jenž přiznal, že jde o to, má-li se státi vítězem v této říši federalismus či centralismus, že není tedy nynější boj pouze jazykový, nýbrž v pravé pod- statě své boj ústavní. Po »P. Lloydu« pustily se do otázky některé listy německé a sice způsobem, jak dalo se od nich očekávati. Abstrahujeme-li od nadávek, jimiž články jejich jsou přeplněnya hrubých útoků, jaký důvod zbývá v jejích argu- mentaci proti federalistickému zřízení? Nesprávný. dávno vyvrácený názor, že federalismus sesla- buje, centralismus posilňuje. Té doby známe dvě velké říše federalistické a sice Německoa Spojené státy a jsou-li našim Němcům dosti mocny, o tom úsudek klidně jim ponecháme. Naproti tomu známe říši centralistickou, hospo- dářsky ubitou, politicky vysílenou, rozeklanou a k jakékoli větší státní akci neschopnou. A v této říši dosud mají vrch démoni, kteří roz- hodujíeím kruhům namlouvají, že by stát se rozpadl, kdyby uvolníl spojitost správy, za to ale v náhradu vzal jednotu smýšlení, kdyby svolil k větší samostatnosti historickou i politi- ckou jednotu tvořivších částí, za to ale získal lásku k celku. Zdali již nyní Rakousko k tomu se odhodlá, což jedinou jeho spásou, nevíme, že ale k tomu odhodlati se jest největ ší rakouskou státní nezbytností, která před všemi ostatními měla by býti vyřízena, je naším ne- mtbel zvratným přesvědčení m.
Balzac Lloyd Německoa spojený stát Rakousko
5 article
— Není jim po chutí. Francouzské listy — a ne pouze pařížské — velmi dopodrobna referovaly o českých návštěvách v Paříži, ba mnohé listy přinesly dokonce i podobizny depu- tace města Prahy, jež vyslána byla do Paříže pozdraviti v tento významný rok representaci »města světla«. Valnou pozornost vzbudilo též živé účastenství Čechů na různých kongresech, zejmena na kongresu lékařském a mimo to ne- ušla francouzským žurnalistům též přítomnost dra. Herolda v Paříži. To ale všechno nehodí se do kalkulace německé, která všechno jinak měla uchystáno. Domnívala se, že nám dařiti se bude, až osobně se dostavíme do Paříže, jako našim, pod slavným protektorátem Rakouska vystaveným předmětům a výrobkům. Na to totiž zapomněli, že lidé naši nebudou tam odvislí od pana dvorního rady Exnera, který by nám byl vykázal místo někde pod schody, jak to učinil s největší kollekcí nejmodernějšího pře- pychu, snad právě proto, že byla česká a jenž tak skvěle umístil český interiér, že bez detailního plánu nikdo ho nenajde a jenž vůbec každému, kdo speciálně nébude mít vůli jej vyhledat, zůstane koutem nepoznaným.
Čecho Exner Paříž Praha Rakousko
6 article
Naši ale pana Exnera nevyhledali, aniž jeho německé a maďarské sbory, z nichž tento vlídný pán sestavil místní výstavní vý- bor, který by pečoval o zájmy pří- slušníkův z této říše do Paříže se vypravivších. Nikomu z Čechů ani nena- padlo obtěžovat tyto pány, nýbrž každý vyhle- dal si spojení své a styky sám. A že jich ne- bylo zapotřebí těch směšných páně Exnerových, pařížských satellitův, k tomu nejlepším dokla- dem byl ohromný úspěch našich plzeňských pěvcův a úspěch české hudby za řízení Ned- balova. A to národní odpůrce naše ohromně mrzí. Francouze všude kde mohou sice zlehčuji a posmívají se nám i jim a vzájemné sympatii, která poutá malý národ náš k národu francouz- skému, ale přes to jsou plni zlosti, stane-li se, co dopomáhá k utužení těchto sympatií. V ně- meckých listech opět všude plno slz a jedu jeví se od té doby co odvážil se dr. Herold prohlásiti, že přátelství naše má pevný podklad a sice v nepřátelství, jež k oběma těmto národům chová Němectvo. V prvních dnech zabývali se tímto thematem německé listy pražské a vídeň- ské, nyní ve mnohem hrubší a sprostší tonině rozepisují se o výroku dr. Herolda německé listy krajinské a některé zahraničné. Z projevů těchto mohlo by se souditi, že přátelství naše k Francouzům mizl, že by raději měli, kdyby- chom byli přilnuli k ním. Což by bylo ovšem mnohem přirozenější. Zapomínají ovšem, kdo tím vinen! Zapomínají, že smutné poměry v ze- mích českých jsou jejich dílem! Proč se tedy nyní durdí? Proč nám spílají a nás urážejí?
Exner Čecho Exnerův Ned Francouz doktor Herold Herold německý Paříž
7 article
Aneb jsou proto plni zlosti, že Francouzové přilnuli k nám? Činí snad nároky na přátelství národa, jemuž vzali před třiceti lety dvě krásné země, jež bezmála tři sta let byly majetkem Francie? Německý triumfator nebude se přece ucházeti o přízeň poraženého, pokořeného, toto nechť přenechá raději nám! Nechť ostatně po- kusí se o to, jak by pochodil, kdyby tam za- klepal. — Rodinné zprávy. Slečna Anuška Bran- dejsova a pan Antonín Sláma, professor zem- ské vyšší reálky v Jevíčku, slaví sňatek dne 15. t. m. o 1/210. hodině dopolední ve farním chrámu Panny Marie Vítězné na Malé straně. — Pan Jan A. H raše majitel materiálního a drogerního obchodu v Prostě- jově a slč. Pavla Zelínkova z Náchoda, slaviti budou sňatek dne 20. t. m. v katedrálním chrámu v Hradci Králové. — Úmrtí. V Lánech zemřela dne 12. srpna paní Johanna Šímová, vdova po pražském mě- šťanu, v 72. roce svého žiti. Pohřeb koná se zejtra ve středu dne 15. srpna t. r. o 3. hod. odpolední z ústřední kaple na hřbitově olšanském.
Francouz Anuška Bran Sláma Marie A H Pavel Zelínkov Šímová Francie Jevíčko Náchod Hradec Králové Lány Olšanský
8 article
— Nový advokát. Pan JUDr. Karel Hor- livý otevře koncem srpna advokátní kancelářv Mostě. — Dar. Vlastenecká firma chmelařská »Bratří Holý v Žatci« darovala tamější matiční škole 100K na zakoupení učebných pomůcek. Správa školy vzdává tímto šlechetným dárcům povínné díky. — Konflskace. Časopisu »Jičínský obzor« čís. 32. bylo z rozkazu c. k. státního zastupitelstva v Ji- číně zabaveno. Závadným shledán článek pod ná- zvem »Povšímnutí hodno«. Družstvo uspořádalo nové vydání. — Stipendium. Při c. k. odborné škole pro umělecké zámečnictví v Hradci Králové jest počát- kem školního roku 1900—1901 k zadání jedno státní stipendium 200 K ročně pro příslušníky soudního okresu kolínského ku návštěvě jmenované školy. Kteří žáci chtějí se ucházeti o toto stípendium a odbyli s dobrým prospěchem měšťanskou školu, nebo několik ročníků střední školy, mají do 15. t. m. přímo poslati ředitelství c. k. odborné školy v Hradci Králové žádost nekolkovanou, psanou na sl. c. k. místodržitelství v Praze. Přílohy k žádosti jsou: křestní list, domovský list, vysvědčení nemajetnosti
JUDr Karel hora Žatec Hradec Králové Praha
9 article
a rysy. —— K umrtí prof. dra. Edvarda Formánka. Zpráva o náhlém skonu tohoto vážného učencea upřímného přítele mládeže vzbudila všeobecnou sou- strasť. Mládež naše bude roniti slzy upřímného bolu a věda pak vůbec a česká zvláště složí na dálný jeho hrob věnce opravdového uznání. Zesnulý byl pří- sným mužem vědy, jedním z předních botaniků Evropy a věnoval oboru tomuto veškeré síly vzácného ducha svého a přinášel mu i přečetné oběti hmotné jak při vydávání svých děl, tak při cestách různých a ná- kladných, jež za vědeckými účely podnikal. Zesnulý zabýval se najmě výzkumem květeny středoevropské, obzvláště moravsko-slezské, za posledních pak let balkánské. Materiál v té příčině nasbíral ohromný, vykonav k tomu konci několik velkých studij- ních cest po Moravě a Slezsku, roku 1887 po.
profesor doktor Formánek Evropa Morava Slezsko moravskýslezský
10 article
Bosně, Hercegovině a Dalmacii, později pak po ostatním poloostrově balkánském, a obzvláště v Al- bánii a Makedonii, kamž nynější jeho cesta byla už kolikátá. Hlavní jeho prací jest veliké pěti- svazkové dílo: »Květena Moravy a rakouského Slezska«, jež vyšlo v Praze od roku 1887 do r. 1897. Dále zaznamenati jest »Příspěvek ke kvě- teně střední a jižní Moravy« Praha 1887, »Rosen des Hochgesenkese Vídeň 1887, přečetné pak drobnější práce umístěnybyly v časopisech odbor- ných jako v pražském »Vesmíru«, v »Časopise vla- steneckého musejního spolku v Olomouci, ve zprá- vách příslušné sekce bývalé c. k. moravské společ- nosti pro hospodářství, přírodoznalství a vlastivědu v Brně, v »Oesterreichische botanische Zeitschrift« ve Vídni, v »Deutsche botanische Zeitschrift« v Ber- líně, ve výročních zprávách ústavů na nichž působil atd. atd. — Volání po stejných prázdnináoh hlavně po letošních červencových parnech jest důraznějším, než jindy. Ukázali jsme již právě v dobách oněch veder na školy obecné a měšťanské, na kterých se učí až do konce čarvence, jako na mučírny žactvai učitelstva, vytkli jsme již několikráte, proč právě jen na některých školách venkovských a městských, kde není školy střední, mají míti žáci méně prázdna, než v městě; vždyť na venkově právě tak citelno jest dusno a parno, jako ve městech. Zde jediné kompe- tentní jest, otázku tu na denní pořádek přivésti, zem- ská konference aby učinila návrhy v záležitosti té zemské školní radě; přípravné práce pak by měly vykonány býti v okresních konferencích, v nichž by o otázce stejných prázdnin na všech obecných a mě- šťanských školách mělo býti uvažováno.
Rosen Boseň Hercegovina Dalmacie Alo Makedonie Morava Slezsko Praha Olomouc Brno Vídeň Hochgesenkes Vídeň Deutsche botanische Zeitschrift
11 article
— Výstavku pohlednio ve zvláštním pa- vilonku hodlá uspořádati Řemeslnická beseda v Bělé při slavnosti svěcení nové školní budovy, spojené s oslavou 20letého trvání Ú. M. Š. dne 2. září t. r. Pp. příznivci a nakladatelé se tímto zdvo- řile žádají, by neobtěžovali si Řemeslnické besedě k výstavce té pohlednice zaslati. Také jiné zúčast- něné spolky hodlají na vlastní náklad provésti půso- bivé attrakce, jako rybolov, velkou temnou komoru. střelbu do terče, fotografování a j. Dámy samy ochotně se nabízejí obstarati i zásobiti buffet a pro- dej pohlednic. Při takovém všestranném zájmu sli- buje slavnost zdar nejlepší. Veliký úspěch matiční slavnosti v Českých Budějovicích. Po příkladě roku lon- ského uspořádána byla i letos a to v neděli dne 12. t. m. v Českých Budějovicích velká slavnost ma- tiční, v níž se zúčastnily všechny české spolky bu- dějovické. V předvečer slavnosti uspořádáno v měst- ském divadle představení. Hrál se Samberkův »Ka- re! Havlíček Borovský«. Před tím byl pří- padný proslov a živý obraz »Hold národa če- ského arciučiteli Janu Amosu Komen- skému«. Divadlo bylo úplně vyprodáno. Ku slav- nosti nedělní sjelo se hojně účastníků nejen z blíz- kého okolí, ale i z měst vzdálenějších, na př2z Tá- bora, Strakonic, Týna n. Vlt., Třeboně, Lišova, Hlu- boké atd. Čechové budějovičtí vykonali svou povin- nost k Maticí skvěle: páčíť se počet účastníků slav- nosti na 14.000 osob. Průvod slavnostní, jenžo 2. hodině se hnul a prošel hlavními třídami města, poskytoval imposantní pohled a sami Němci proje- vovali obdiv nad jeho mohutností a spořádaností.
M Š Samberkův Havlíček Hold Jan Ámos Komen Čecho Němec Bělá Český Budějovice Ka Strakonice Vltava Třeboň Lišov Hla Tábor
12 article
Zúčastnilo se ho nejméně 4000 lidí. Hlavní pozor- nost ovšem budil nádherný oddíl cyklistů a cykli- stek v elegantních bílých úborech na kolech skvostně okrášlených květinami a stuhami slovanských a če- ských barev. Celkem napočítáno ke 100 kol, mimo přemnohé velmi originální skupiny cyklistské. Klub »Šumavan« vezl na zvláštním k tomu upraveném kole dar Matici 140 korun. Obyvatelstvo vítalo nad- šeně průvod, zejmena pak jednoty sokolské, jichž účastno bylo pět a to obě českobudějovické, pak z Týna n. Vlt., Lišova a Hluboké. V průvodu ne- seno 8 praporů a hrály dva velké hudební shory.
Šumavan Vltava Lišov
13 article
Slavnost konala se v rozsáhlém parku českého akc. pivovaru, jenž za tou příčinou byl velmi vkusně upra- ven. Byly zde buffety, kavárna, mlékárna, prodej uzenářského zboží atd., pak přečetné atrakce zábavní, vše ve vkusných pavillonech umístěno. Prodej obsta- raly vesměs dámy, jimž vůbec přísluší nemalá zá- sluha o tak skvělý výsledek slavnosti. Imposantní pohled na proudící davy lidu byl zejmena večer, když všechny prostory parku zazářily v záplavě elek- trického světla a lid rozjařen, uvolnil citům svým zpěvem vlasteneckých písní. Slavnost zakončena hojně navštíveným plesem ve dvoraně besední. Čistý výnos slavnosti není ještě znám, ale bude obnášeti dle příbližného odhadu asi 4000 K. Morální úspěch nelze ovšem též podceňovati: Čechové budějovičtí ukázali opětně vynikajícím způsobem svou sílu, uká- zali že postupují a rostou. — Výlet na Filipov. Myšlenka oživiti opět památné a známé slovácké výlety filipovské, které hlavně neschůdností cest po několik let utuchly — uvedena jest letos ve skutek. Výlet letošní, který byl původně projektován na den 15. t. m., odložen jest se zřetelem na radhošťskou slavnost kroměřížskou na čtvrtek dne 23. srpna t. r. Pozvání zvláštní rozesílána nebudou a jest každý účastník vítán. Ku hojné účasti zve zařízující výbor.
Čecho výlet na Filipov