1
article
přítelem vyslána kolonna sestavená z Rusů, Za-
ponců a Angličanů, obsahující pěchotu, jízdu a
dělostrelectvo.
Na ruské straně padlo 6 mužů. Žaponei
ztratili přes 200 mužů, Angličané a Američané
po 20 mužích. Ztráty Číňanů byly značné;
mimo to ztratili Číňané 13 děl, z nichž jedno
ukořistili naši kozáci. Kozáci dobyli také ne-
přatelského tábora. — Dne 6. srpna zahájili
spojenci důrazné útočný postup na Jancun na
obou březích Pejha. Urazivše za 40stupňového
parna asi 20 verst cesty, udeřili útokem n
hradby města Janeunu a dobyli jich i města.
Náš přední voj udeřil vedením plukovníka
Modla na pravý bok nepřátelského postavení,
zmocnil se po tříhodinném boji místa tohoa
obsadil železniční most, stanici železné dráhy
a 2 lodní mosty přes Pejho.
Angličané, Japonci a Američané udeřili n
nepřítele zároveň ve frontě. Jejich ztráty nejsou
dosud známy. Na naší straně bylo raněho 16
vojáků a 2 důstojníci. Číňané měli 20.000 mužů
a jejich ztráty jsou velké. Naše vojsko táboří
u Jancunu Zdravotní stav je výtéčný. t
Z Bernu, 13. srpna. (C.-B.) Dle zprávy
mezinárodní telegrafní kanceláře byla mezi
Cinanfu a Pekinem zařízena pravidelná
kurýrská služba pro dopravová ní
depeší. Telegramy s adresou »Peking courier
Tsinan« dopravují se za obyčejný poplatek
s přirážkou 7.50 franků na kurýra za každou
depeši, ovšem na vlastní nebezpečí odesílatelovo.
Rus
Angličan
Američan
Číňan
Kozák
Japonec
Janeun
Bern
Peking
2
article
Rozumí se samo sebou, že se přiházejí při do-
pravě zpozdění.
Z Washingtonu, 13. srpna, (C. -B.)
Generál Chaffée telegrafuje 10. t. m.: Ura-
zili jsme již půl cesty mezi Tjencinem a Pe-
kinem.
Z Washingtonu, 13. srpna. (C. - B.
V odpovědi americké vlády na čínské sdělení.
že byl Lichunčan jmenován plnomoc-
níkem pro vyjednávání o mír, praví se, že
všeobecném vyjednávání mezi mocnostmi a Čí-
nou nemůže býti řeč pokud se budou nalézati
vyslanci a cizinci v Pekině v nynější nebez-
pečné situaci. Spojené státy jsou prý však
ochotny způsobiti zastavení nepřátelství mezi
mocnostmi a Čínou za tou podmínkou, že bude
dostatečnému osvobozujícímu vojenskému sboru
dovoleno vtrhnouti bez překá žek do
Pekina a doprovoditi vyslance i ostatní
cizince do Tjencina a že budou pro tento po-
chod učiněna bezpečnostní opatření a postaveno
vojsko ták, jak uzná velící generál osvobozují-
cího vojska za dostatečné.
Chaffée
Lichunčan
Washington
spojený stát
Čína
Uro
3
article
vysvědcen ze skoty mestanske nep streaní, vykresy
4
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
Dnešní číslo přináší pokračování ro-
mánu „Chouani čili Bretoňsko v roce
1799“, jejž sepsal Honoré de Balzac, str-
13—16.
e — Konečně poznání! Zdá se, že ko-
nečně se rozbřesklo i v nejtemnějších lebkách
našich odpůrcův a že konečně uznali, oč
vlastně jde v nynějším velkém sporu, jehož
akt snad právě nyní se odehrává. První měl
kuráž označiti to »Pester Lloyd«, jenž přiznal,
že jde o to, má-li se státi vítězem v této říši
federalismus či centralismus, že není tedy
nynější boj pouze jazykový, nýbrž v pravé pod-
statě své boj ústavní. Po »P. Lloydu« pustily se
do otázky některé listy německé a sice způsobem,
jak dalo se od nich očekávati. Abstrahujeme-li od
nadávek, jimiž články jejich jsou přeplněnya
hrubých útoků, jaký důvod zbývá v jejích argu-
mentaci proti federalistickému zřízení? Nesprávný.
dávno vyvrácený názor, že federalismus sesla-
buje, centralismus posilňuje. Té doby známe
dvě velké říše federalistické a sice Německoa
Spojené státy a jsou-li našim Němcům dosti
mocny, o tom úsudek klidně jim ponecháme.
Naproti tomu známe říši centralistickou, hospo-
dářsky ubitou, politicky vysílenou, rozeklanou
a k jakékoli větší státní akci neschopnou. A
v této říši dosud mají vrch démoni, kteří roz-
hodujíeím kruhům namlouvají, že by stát se
rozpadl, kdyby uvolníl spojitost správy, za to
ale v náhradu vzal jednotu smýšlení, kdyby
svolil k větší samostatnosti historickou i politi-
ckou jednotu tvořivších částí, za to ale získal
lásku k celku. Zdali již nyní Rakousko k tomu
se odhodlá, což jedinou jeho spásou, nevíme,
že ale k tomu odhodlati se jest největ ší
rakouskou státní nezbytností,
která před všemi ostatními měla
by býti vyřízena, je naším ne-
mtbel
zvratným přesvědčení m.
Balzac
Lloyd
Německoa
spojený stát
Rakousko
5
article
— Není jim po chutí. Francouzské listy
— a ne pouze pařížské — velmi dopodrobna
referovaly o českých návštěvách v Paříži, ba
mnohé listy přinesly dokonce i podobizny depu-
tace města Prahy, jež vyslána byla do Paříže
pozdraviti v tento významný rok representaci
»města světla«. Valnou pozornost vzbudilo též
živé účastenství Čechů na různých kongresech,
zejmena na kongresu lékařském a mimo to ne-
ušla francouzským žurnalistům též přítomnost
dra. Herolda v Paříži. To ale všechno nehodí
se do kalkulace německé, která všechno jinak
měla uchystáno. Domnívala se, že nám dařiti
se bude, až osobně se dostavíme do Paříže, jako
našim, pod slavným protektorátem Rakouska
vystaveným předmětům a výrobkům. Na to totiž
zapomněli, že lidé naši nebudou tam odvislí od
pana dvorního rady Exnera, který by nám
byl vykázal místo někde pod schody, jak to
učinil s největší kollekcí nejmodernějšího pře-
pychu, snad právě proto, že byla česká a jenž
tak skvěle umístil český interiér, že bez
detailního plánu nikdo ho nenajde a jenž
vůbec každému, kdo speciálně nébude mít
vůli jej vyhledat, zůstane koutem nepoznaným.
Čecho
Exner
Paříž
Praha
Rakousko
6
article
Naši ale pana Exnera nevyhledali, aniž jeho
německé a maďarské sbory, z nichž tento
vlídný pán sestavil místní výstavní vý-
bor, který by pečoval o zájmy pří-
slušníkův z této říše do Paříže se
vypravivších. Nikomu z Čechů ani nena-
padlo obtěžovat tyto pány, nýbrž každý vyhle-
dal si spojení své a styky sám. A že jich ne-
bylo zapotřebí těch směšných páně Exnerových,
pařížských satellitův, k tomu nejlepším dokla-
dem byl ohromný úspěch našich plzeňských
pěvcův a úspěch české hudby za řízení Ned-
balova. A to národní odpůrce naše ohromně
mrzí. Francouze všude kde mohou sice zlehčuji
a posmívají se nám i jim a vzájemné sympatii,
která poutá malý národ náš k národu francouz-
skému, ale přes to jsou plni zlosti, stane-li se,
co dopomáhá k utužení těchto sympatií. V ně-
meckých listech opět všude plno slz a jedu
jeví se od té doby co odvážil se dr. Herold
prohlásiti, že přátelství naše má pevný podklad
a sice v nepřátelství, jež k oběma těmto národům
chová Němectvo. V prvních dnech zabývali se
tímto thematem německé listy pražské a vídeň-
ské, nyní ve mnohem hrubší a sprostší tonině
rozepisují se o výroku dr. Herolda německé
listy krajinské a některé zahraničné. Z projevů
těchto mohlo by se souditi, že přátelství naše
k Francouzům mizl, že by raději měli, kdyby-
chom byli přilnuli k ním. Což by bylo ovšem
mnohem přirozenější. Zapomínají ovšem, kdo
tím vinen! Zapomínají, že smutné poměry v ze-
mích českých jsou jejich dílem! Proč se tedy
nyní durdí? Proč nám spílají a nás urážejí?
Exner
Čecho
Exnerův
Ned
Francouz
doktor
Herold
Herold německý
Paříž
7
article
Aneb jsou proto plni zlosti, že Francouzové
přilnuli k nám? Činí snad nároky na přátelství
národa, jemuž vzali před třiceti lety dvě krásné
země, jež bezmála tři sta let byly majetkem
Francie? Německý triumfator nebude se přece
ucházeti o přízeň poraženého, pokořeného, toto
nechť přenechá raději nám! Nechť ostatně po-
kusí se o to, jak by pochodil, kdyby tam za-
klepal.
— Rodinné zprávy. Slečna Anuška Bran-
dejsova a pan Antonín Sláma, professor zem-
ské vyšší reálky v Jevíčku, slaví sňatek dne 15. t. m.
o 1/210. hodině dopolední ve farním chrámu Panny
Marie Vítězné na Malé straně. — Pan Jan A. H raše
majitel materiálního a drogerního obchodu v Prostě-
jově a slč. Pavla Zelínkova z Náchoda, slaviti
budou sňatek dne 20. t. m. v katedrálním chrámu
v Hradci Králové.
— Úmrtí. V Lánech zemřela dne 12. srpna
paní Johanna Šímová, vdova po pražském mě-
šťanu, v 72. roce svého žiti. Pohřeb koná se zejtra
ve středu dne 15. srpna t. r. o 3. hod. odpolední
z ústřední kaple na hřbitově olšanském.
Francouz
Anuška Bran
Sláma
Marie
A H
Pavel Zelínkov
Šímová
Francie
Jevíčko
Náchod
Hradec Králové
Lány
Olšanský
8
article
— Nový advokát. Pan JUDr. Karel Hor-
livý otevře koncem srpna advokátní kancelářv
Mostě.
— Dar. Vlastenecká firma chmelařská »Bratří
Holý v Žatci« darovala tamější matiční škole 100K
na zakoupení učebných pomůcek. Správa školy
vzdává tímto šlechetným dárcům povínné díky.
— Konflskace. Časopisu »Jičínský obzor« čís.
32. bylo z rozkazu c. k. státního zastupitelstva v Ji-
číně zabaveno. Závadným shledán článek pod ná-
zvem »Povšímnutí hodno«. Družstvo uspořádalo nové
vydání.
— Stipendium. Při c. k. odborné škole pro
umělecké zámečnictví v Hradci Králové jest počát-
kem školního roku 1900—1901 k zadání jedno státní
stipendium 200 K ročně pro příslušníky soudního
okresu kolínského ku návštěvě jmenované
školy. Kteří žáci chtějí se ucházeti o toto stípendium
a odbyli s dobrým prospěchem měšťanskou školu,
nebo několik ročníků střední školy, mají do 15. t. m.
přímo poslati ředitelství c. k. odborné školy v Hradci
Králové žádost nekolkovanou, psanou na sl. c. k.
místodržitelství v Praze. Přílohy k žádosti jsou:
křestní list, domovský list, vysvědčení nemajetnosti
JUDr
Karel hora
Žatec
Hradec Králové
Praha
9
article
a rysy.
—— K umrtí prof. dra. Edvarda Formánka.
Zpráva o náhlém skonu tohoto vážného učencea
upřímného přítele mládeže vzbudila všeobecnou sou-
strasť. Mládež naše bude roniti slzy upřímného bolu
a věda pak vůbec a česká zvláště složí na dálný
jeho hrob věnce opravdového uznání. Zesnulý byl pří-
sným mužem vědy, jedním z předních botaniků Evropy
a věnoval oboru tomuto veškeré síly vzácného ducha
svého a přinášel mu i přečetné oběti hmotné jak při
vydávání svých děl, tak při cestách různých a ná-
kladných, jež za vědeckými účely podnikal. Zesnulý
zabýval se najmě výzkumem květeny středoevropské,
obzvláště moravsko-slezské, za posledních pak let
balkánské. Materiál v té příčině nasbíral ohromný,
vykonav k tomu konci několik velkých studij-
ních cest po Moravě a Slezsku, roku 1887 po.
profesor
doktor
Formánek
Evropa
Morava
Slezsko
moravskýslezský
10
article
Bosně, Hercegovině a Dalmacii, později pak po
ostatním poloostrově balkánském, a obzvláště v Al-
bánii a Makedonii, kamž nynější jeho cesta byla
už kolikátá. Hlavní jeho prací jest veliké pěti-
svazkové dílo: »Květena Moravy a rakouského
Slezska«, jež vyšlo v Praze od roku 1887 do
r. 1897. Dále zaznamenati jest »Příspěvek ke kvě-
teně střední a jižní Moravy« Praha 1887, »Rosen
des Hochgesenkese Vídeň 1887, přečetné pak
drobnější práce umístěnybyly v časopisech odbor-
ných jako v pražském »Vesmíru«, v »Časopise vla-
steneckého musejního spolku v Olomouci, ve zprá-
vách příslušné sekce bývalé c. k. moravské společ-
nosti pro hospodářství, přírodoznalství a vlastivědu
v Brně, v »Oesterreichische botanische Zeitschrift«
ve Vídni, v »Deutsche botanische Zeitschrift« v Ber-
líně, ve výročních zprávách ústavů na nichž působil
atd. atd.
— Volání po stejných prázdnináoh hlavně
po letošních červencových parnech jest důraznějším,
než jindy. Ukázali jsme již právě v dobách oněch
veder na školy obecné a měšťanské, na kterých se
učí až do konce čarvence, jako na mučírny žactvai
učitelstva, vytkli jsme již několikráte, proč právě jen
na některých školách venkovských a městských, kde
není školy střední, mají míti žáci méně prázdna, než
v městě; vždyť na venkově právě tak citelno jest
dusno a parno, jako ve městech. Zde jediné kompe-
tentní jest, otázku tu na denní pořádek přivésti, zem-
ská konference aby učinila návrhy v záležitosti té
zemské školní radě; přípravné práce pak by měly
vykonány býti v okresních konferencích, v nichž by
o otázce stejných prázdnin na všech obecných a mě-
šťanských školách mělo býti uvažováno.
Rosen
Boseň
Hercegovina
Dalmacie
Alo
Makedonie
Morava
Slezsko
Praha
Olomouc
Brno
Vídeň
Hochgesenkes Vídeň
Deutsche botanische Zeitschrift
11
article
— Výstavku pohlednio ve zvláštním pa-
vilonku hodlá uspořádati Řemeslnická beseda
v Bělé při slavnosti svěcení nové školní budovy,
spojené s oslavou 20letého trvání Ú. M. Š. dne 2.
září t. r. Pp. příznivci a nakladatelé se tímto zdvo-
řile žádají, by neobtěžovali si Řemeslnické besedě
k výstavce té pohlednice zaslati. Také jiné zúčast-
něné spolky hodlají na vlastní náklad provésti půso-
bivé attrakce, jako rybolov, velkou temnou komoru.
střelbu do terče, fotografování a j. Dámy samy
ochotně se nabízejí obstarati i zásobiti buffet a pro-
dej pohlednic. Při takovém všestranném zájmu sli-
buje slavnost zdar nejlepší.
Veliký úspěch matiční slavnosti v
Českých Budějovicích. Po příkladě roku lon-
ského uspořádána byla i letos a to v neděli dne
12. t. m. v Českých Budějovicích velká slavnost ma-
tiční, v níž se zúčastnily všechny české spolky bu-
dějovické. V předvečer slavnosti uspořádáno v měst-
ském divadle představení. Hrál se Samberkův »Ka-
re! Havlíček Borovský«. Před tím byl pří-
padný proslov a živý obraz »Hold národa če-
ského arciučiteli Janu Amosu Komen-
skému«. Divadlo bylo úplně vyprodáno. Ku slav-
nosti nedělní sjelo se hojně účastníků nejen z blíz-
kého okolí, ale i z měst vzdálenějších, na př2z Tá-
bora, Strakonic, Týna n. Vlt., Třeboně, Lišova, Hlu-
boké atd. Čechové budějovičtí vykonali svou povin-
nost k Maticí skvěle: páčíť se počet účastníků slav-
nosti na 14.000 osob. Průvod slavnostní, jenžo
2. hodině se hnul a prošel hlavními třídami města,
poskytoval imposantní pohled a sami Němci proje-
vovali obdiv nad jeho mohutností a spořádaností.
M Š
Samberkův
Havlíček
Hold
Jan
Ámos
Komen
Čecho
Němec
Bělá
Český Budějovice
Ka
Strakonice
Vltava
Třeboň
Lišov
Hla
Tábor
12
article
Zúčastnilo se ho nejméně 4000 lidí. Hlavní pozor-
nost ovšem budil nádherný oddíl cyklistů a cykli-
stek v elegantních bílých úborech na kolech skvostně
okrášlených květinami a stuhami slovanských a če-
ských barev. Celkem napočítáno ke 100 kol, mimo
přemnohé velmi originální skupiny cyklistské. Klub
»Šumavan« vezl na zvláštním k tomu upraveném
kole dar Matici 140 korun. Obyvatelstvo vítalo nad-
šeně průvod, zejmena pak jednoty sokolské, jichž
účastno bylo pět a to obě českobudějovické, pak
z Týna n. Vlt., Lišova a Hluboké. V průvodu ne-
seno 8 praporů a hrály dva velké hudební shory.
Šumavan
Vltava
Lišov
13
article
Slavnost konala se v rozsáhlém parku českého akc.
pivovaru, jenž za tou příčinou byl velmi vkusně upra-
ven. Byly zde buffety, kavárna, mlékárna, prodej
uzenářského zboží atd., pak přečetné atrakce zábavní,
vše ve vkusných pavillonech umístěno. Prodej obsta-
raly vesměs dámy, jimž vůbec přísluší nemalá zá-
sluha o tak skvělý výsledek slavnosti. Imposantní
pohled na proudící davy lidu byl zejmena večer,
když všechny prostory parku zazářily v záplavě elek-
trického světla a lid rozjařen, uvolnil citům svým
zpěvem vlasteneckých písní. Slavnost zakončena
hojně navštíveným plesem ve dvoraně besední. Čistý
výnos slavnosti není ještě znám, ale bude obnášeti
dle příbližného odhadu asi 4000 K. Morální úspěch
nelze ovšem též podceňovati: Čechové budějovičtí
ukázali opětně vynikajícím způsobem svou sílu, uká-
zali že postupují a rostou.
— Výlet na Filipov. Myšlenka oživiti opět
památné a známé slovácké výlety filipovské, které
hlavně neschůdností cest po několik let utuchly —
uvedena jest letos ve skutek. Výlet letošní, který byl
původně projektován na den 15. t. m., odložen jest
se zřetelem na radhošťskou slavnost kroměřížskou
na čtvrtek dne 23. srpna t. r. Pozvání zvláštní
rozesílána nebudou a jest každý účastník vítán. Ku
hojné účasti zve zařízující výbor.
Čecho
výlet na Filipov