ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 992546b0-66ab-11dc-a6ac-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 148, place 47, org 7, work 1
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
30. května 1900. Číslo 14e
4 article
chránil včera portefeuille, zapřel sebe ale včera ještě jednou. Úraziv výrokem »důstojnická felonie« sou- druha v ministerstvu, ministra vojenství, jenž zvedl se a odešel ihned ze sněmovny, pan Waldeck-Rousseau (když vyslaní za Gallifetem ministři Dellcassé a Mouis tohoto pod takou podmínkou asi přemluvili k setrvání) pospíšil dáti Gallifetovi satisfakci způsobem věru dosti po- kořujícím. Pan Waldeck -Rousseau ovšem po- chopil, že by demisse Gallifetova ohrozila celou vládu jeho, neboť nového ministra vojenství pro svůj kabinet by pan Waldeck-Rousseau, jen amnestoval zemězrádce, za nynějších okolností stěží nalezl. Pan Waldeck - Rousseau bude tedy zatím ministrovati dále — opposice do- přeje mu ale stěží klidu na dlouho. Stůjž zde ještě vylíčení bouřlivé scény v sněmovně, vyvolané zmíněným výrokem Waldeck- Rousseanovým. Pan Waldeck- Rousseau mluvě o dokumentech dokazujících nové hojné pikle k rehabilitaci Dreyfusově sosnované, kteréžto dokumenty setník Fritsch zabavil a je naciona- listickému poslanci Le Herissovi za účelem zmaru piklů těch vydal — prohlásil: »Doku menty ony, jež svěřeny byly eti důslojníka, byly vydány důstojnickou felonil.« Sotva Waldeck-Rousseauslova ta pronesl, propukla nevylíčitelná vřava ve sněmovně. Pravice, stře a nacionalisté vzchopili se ze sedadel a shrnulí se kol tribuny řečnické, na níž Waldeck-Rousseau stál. Sluhové sněmovní obklo- pili tribunu, aby po připadě Waldeck-Rousseaua chráni li.
Waldeck Rousseau Dellcassé Mouis Dreyfusův Fritsch Waldeck Le Heriss
5 article
Na Waldeck-Rousseana se volá: »P r y s niml Dolů stribuny! Odprosití Odvolat! Před dveře! Ven s ním Sláva armáděl« Levice za to bouřlivě tleská. Viděli jest. jak ministr vojenství Gallifet promlaviv slůvko s ministrem Delcassém, povstává rychle a od- chází ze síně. Ihned se ujišťuje, že chce po- dati demissi. Pravice propuká proto sama te v potlesk, jenž Gallifetovi platí. Hned na to odpůrci vlády tlukou deskam pultů svých, působíce tak lomor ohlušující. Předseda Deschanel pokouší se hluk utišiti ujímaje se Waldeck-Rousseaua: »Pan ministr-president vysvětlí slova svá. Nechte jej domluviti! Nenazval také ministr vojenství Gal lifet skutek onoho důstojníka zločinem ?« Socialisté, kteří za pravici seděli, řadou sestupují do prostředka síně a staví se k přá telům svým na — levici. Již také zanotoval Marseillaisu. Bouře v zasedací síni trvala půl hodiny Předseda vida nezbytí na konec schůzi přeruši a dal vykliditi galerii, jež se projevů zúčastníla V 7 hodin večer schůze znovu zahájena Waldeck-Rousseau mohl pak skončiti svoji řeč Ostatní průběh schůze znám jest čtenáři z depeší
armáděl Delcassý Rousseau Gal Waldeck
6 article
Veřejná schůze protestní proti jazykovým předlohám vládním svolán byla včera večer původně městskou radou v Žižkově do sálu » Bezovky« které záčastnili se starosta Žižkova paní Bd. Ždárský se členy městské rady a obecníh zastupitelstva, jakož i hojně obecenstva, jímž prostorný sál byl přeplněn. Zároveň zavítali do ni posl. dr. Herold, Březnovský a dr Dvořák. Schůzi zahájil o 19. hod. večer starosta p. Ed. Žďárský, který sděřil, že jelikož ne- bylo povolene, by sehůzi svelala městská rada svolal ji v posledním okamžiku sám. K návrhu p. dra. Černého, jenž po dotkl, že popud ke schůzi vyšel z obou míst- ních stran oběanstva, zvolen předsedou schůz starosta p. Ed. Žďárský a místopředsedy přodáci obou stran pp. Frane a dr. Kotýnek. Po úvodním slovu předsedy starosty pan Žďárského, ve které vytkl účel schůze, ujal se slova posl. p. dr. Merold, by pro- mluvil o politické situaci. Uvítán hlučným po- Ileskem, pravil, že čeští poslanci dohnáni byli k obstrukei z nutnosti. Obstrukční jejich taktika překvapila vládu a Němce, kteří se domnívali, že nemrůže jí užiti strana slabši, která nemá známých tajných styků a překvapila nejen do- savadni spojence české delegace, nýbrž i u nás doma v kruzích, které pochybovaly o mužném vystoupení českého poselstva.
Žižkův Ždárský doktor Herold Březnovská Dvořák Černý Fran Kotýnek Merold Němec Žižkov Ilesko
7 article
Vyličiv snahy zmařiti českou obstrukci se strany vlády, Poláků i Slovinců, kteří mají ve vídeňském parlamentě jedinou tribunu, ve které mohou pronášeti kritiku poměrů ve své vlasti, poukázal, že všechny výpočty vlády ze směrn tomto selhaly. O německé straně nemíní řečník, že pří nynějším právním svém názoru na českou obstrukci, která provádí se po způsobu jejich obstrukce, dlouho vypotrvá, nýbrž že Němci dostanou záhy dar zapomenutí a že řeknou, že postup českých poslanců jest zneužíváním jed- nacího řádu proti Němcům. Tito vědí, že pra- vice nestačí ke zlomení české obstrukce a proto domnívají se, že pravice přijde k nim a že pak utvoří s ní spojenství, jež dopomůže německé straně k bývalé hegemonii. V nastávajícím za- sedání nastane teprve lámání české obstrukce a jest možno, že češíí poslanci, jiehž jest jen 60, budou dloubými schůzemi znaveni. Než čeští poslanci učiní vše, aby obstrukce nemohla býti zlomena a napnou veškery síly, aby vy- drželi (Hlučný potlesk.); jsou připraveni i na porážku. Válka, která na delší dobu jest při- pravena, musí počitati s měnivým válečným ště- stím, ale nikdo nemá počítati, že kdyby češt poslanci dnes utrpěli porážku, zejtra nesáhnou k novému boji, aby tuto porážku napravili
Polák Němec
8 article
(Výborně ! Potiesk.) Poukázav, že naděje členů pravice, že by se ja- zykové zákony daly v náš prospěch v říšské rade opraviti, jest za neuspořádaných parlamentních po- měrů marna a že návrhů vlády nelze ani upraviti. jak toho žádáme, probírá řečník zběžně jazykové osnovy Körbrovy a prohlašuje, že nemůžeme připu stiti, aby jazyk český nebyl v celém království jazy kem zemským (Výborně! Potlesk.) a jazyk německý měl v něm postavení privilegované. (Hlasy : Nikdy !) Stvořil pán bůb občanstvo pro úřady nebo úřady pro občanstvo? Jsou-li úřady zřízeny pro občanstv musí býti zařízeny tak, by bylo to ve prospěch ob čanstva. (Výborně! Pollesk.) Probrav hlavní ustanovení Körbrových předloh. praví, že tyto jsou neslýchaným monstrem se stano- viska právního i praktické potřeby úřadní služby tak že vůbec nejsou možny. Každý vídí, že zdán livá rovnoprávnost v nich obsažená má jenom za účel, by se nevidělo, že v tak zv uzavřeném územ byl by Čech nucen obraceti se k úřadu německy, al v českých krajinách Němec dosáhl by svého práva jazykem svým. (Souhlas).
Körbrový Čo Němec
9 article
Že podstata Körbrových předloh není správná. doznává vláda sama v tem, co navrhuje pro Moravu, kde calá země má býti smíšenou k vůli sporadickým menšinám. V předlohách v příčině Moravy je hlubšt politický motiv, by udrželo se staré Conradovo heslo že Morava nesmí býti poslovanštěna a mělz na v řejnosti nátěr pouze a čistě německý Poukázav, že plány Němců směřují k něčemu jinému, nežli k zachování této říše a že pro čest slávu Pruska hledí smíšené území vymaniti a emanci povati od nedílného král. českého (Souhlas.) přecház řečník k hrozbám proti české obstrukci. Rozpustí li s říšská rada, vstoupí do nové české poselstvo s týmže praporem, který třímá dnes a nebude povolnějším poněvadž by nesmělo, neboť by mu toho český národ nedovolil. (Výborně! Potlesk.) Rozpušténí ne přejí si ostalně ani Poláci, ani zejmena němečt liberálové. (Souhlas.) Vážnější jest výhrůžka § 14. Vláda nemá práva, oktroyovati jazykově své zákony, ale v Rakousku se při oktrojíree neptají. Řečník spolehá na slova s nejvyšších míst pronesená »Já oktroyovati více nebudu«, ale jestli vláda Körbrova přece k oktroyování svých předlohs odváží, pak uvidí bouři, která v království č ském ještě nikdy nebyla. (Bouřlivý demonstra- tivní souhlas a potlesk, jenž dlouho neutuchá.
Körbrový Conradův Němec Prusek Polák Körbrův Morava Rakousko
10 article
Jest to možno, neboť malí duchové, kteří vlád nou v Rakousku, snad to provedou, protože není vyloučeno, že člověk, který ztratil hlavu — který vůbec ji vlastně neměl (Veselost.) — v kritické chvíli nedělá nie moudrého, nýbr největši hloupost. (Výborně !) Na čin tento mu- sili bychom odpověděti, že bylo by to nejhrub ším porušením práva a největší provokací trpě livosti českého národa. (Hlučný souhlas a po tlesk), proti nimž musili bychom použiti zbran nejostřejších. (Výborně! Potlesk.) Utrpí-li někdo ranou, namířenou nám přímo na srdce, nebu deme to my, nýbrž tato říše. (Souhlas.) Nejmoudřejším prostředkem by bylo, po slati říšskou radu domů a čekati, až pán bol vštípí někomu nějakou novou myšlenku. (Vý borně! Veselost.) Řečník jest přesvěděen, že český národ který přes tolikeré útísky tak kulturné vyspěl snese ještě něco horšího, nežli co ho dosu stihlo. (Souhlas.) Do sejití se říšské rady nestane se nic, e by poslance přimělo, by od obstrukce upustili Ani sliby, ani hrozby, ani přátelské rady, an nepřátelská škodolibost nemůže je odchýliti o stanoviska, na které se po zralé úvaze dali, o kterého očekávají když ne nápravu, tedy roz luštění dnešních nesnesitelných politických národních poměrů. Jestli předpokládění řečníka, že čeští po slanci budou nuceni provozovati obstrukci dále ze splní, půjdou do ní vesele a s důvěrou neboť budou věděti, že v tomto těžkém boj bude státi za nimi celý český národ (Bouřlivý souhlas a potlesk.), neboť když čeští poslane obstrukci zahájili, neučinili tak z obavy o své mandáty, nýbrž že chtěli hájiti uraženou čes národa českého. (Výborně! Demonstrativní po chvala a dlouhotrvající potlesk.) Pan dr. Kotýnek navrhl
doktor Kotýnek Rakousko
11 article
resoluci Občanstvo města Žižkova, na veřejné schůzi dne 28. května 1900 shro- mážděné, vyslechnuvši pojednání posl. dra Josefa Herolda o návrzích ministerstv Körbrova na upravení jazykových poměrůu zeměpanských úřadů v král. českém a mar- krabství moravském a na zřízení krajskýeh úřadů v král. českém, předložených ve schůz sněmovny poslanců na radě říšské dne8 t. m., prohlašuje: V uvážení 1. že jazyk český s německým požívá jak dle práva přirozeného tak i dle práva histo rického v celém obvodu zemí koruny česk rovné oprávněnosti, uznané od počátku mon archie rakousko-uherské až do doby nej- novější, jak četnými státními akty tak i slav- nými sliby a přísahami králů českých, rovno- cennosti a rovnoprávnosti, zejmena uznané kabinetním listem korunovaného krále našeho Ferdinanda I. ze dne 8. dubna 1848, čl. 19 základního zákona státního ze dne 21. pro since 1867 č. 142. ř. z., nejvyšším reskrip tem panujícího císaře a krále našeho ze dne 12. září 1871 a dotvrzené a vyložené po sléze též i plenárním rozhodnutím nejvyššího tribunálu soudního ve Vídni ze dne 13. pro- since 1898 č. 14.934; 2. že říšská rada jest vedle ustanoven § 11. státního základního zákona ze dne 21. prosince 1867 č. 141. ř. z. naprosto ne- příslušným forem pro vydávání zákonů pro jednotlivá království a země; 3. že císařským diplomem z 20. října
Josef Herold Žižkov Vídeň
12 article
1860 č. 226 ř. z. nanovo potvrzena nedíl- nost a nerozlučitelnost součástí království zemí, jakožto nezbytný požadavek a záruk velmocenského postavení této říše — protestujeme důrazně proti předloženým osnovám vlády dra. šl. z Körbrů, jsouce plně přesvědčeni, že předlohy tyto hrubě porušuj uznaná práva našeho milého království če ského, protestujeme zejmena proti jakémukol pokusu vsahání nekompetentního zastupitelstv říšského do práv sněmů koruny české, jakož i proti tomu, že dle těchto osnov rovné právo jazyka českého má býti na prospěch němčiny zkráceno a trvale obmezeno a že mají polo ženy býti základy k administrativnímu roz dělení nedilného království. Schvalujíce úplně obstrukční postup posel- stva našeho na radě říšské proti předlohám vlády Körbrovy zahájený, vyslovujeme po- slancům svým na radě říšské neobmezenou důvěru a žádáme od svých poslanců, aby v boji započatém, který celý národ schvaluje a s napjetím sleduje, nepoddajně pokračovali. a bude-li třeba, boj ten stupňovali, dokud hrubá urážka národu českému dne 17. října 1899 ve tvář vmi ená odčiněna nebude. Konečně přishibujeme, že ve spravedlivém boji za práva jazyka i země své svorně státi budeme jako jeden muž za poselstvem svým, nehledíce na pomíjející prospěch hmotný, ale jdouce za zásadou nezapomenutelného Havlička Borovského »Nepopustíme, dokud nezvílězíme !«
doktor Körbrův
13 article Resoluce byla za potlesku př
Resoluce byla za potlesku př jata jednohlasně. K slovu se již nikdo nehlásil. Předseda starosta p. Žďárský sdělil,že omluvili se posl. dr. Engel, dr. Heller dr. Škarda a schůzi po 411. hodině skončil ujištěním, že Žižkov stojí a státi bude za če- skými poslanei. (Výborně ! Potlesk.)
Žďárský doktor Engel Heller Žižkov
14 title
Denní zprávy.
15 article Nespravedlivý soud. Nám věru s
Nespravedlivý soud. Nám věru s vytýkati nesmí, že jsme kdy měli k našim po- slancům zvláštních ohledů, že jsme jejich chyby kdy zakrývali neb jinak jim naddržovali, naopak byli jsme jako orgán strany k nim mnohdy přísnější, než listy, stojící v jiném politickém táboře. Když ale útočí se na ně i nyní ještě v okamžiku, kdy žádá se na nich, aby dušev- ních i fysických sil napjali do heroismu, kdy vymáhá se od nich, aby v nedlouhé době dvou měsíců provedli to, co vítězstvím Němeů skončilo teprve po třech letech — když žádáme od šedesáti mužů, z nichž tři jsou nemocní. aby vykonali, oč před nimi namahalo se po slancův stoapadesát, kteří na domácí půdě vedl zápas a ne v nepřátelské cizině, kde proti nám útočí ne pouze parlament, nýbrž i gallerie — pak dovolíme si nazvati jednání takové ne pouze nepolitickým, nemoudrým a nespravedlivým. nýbrž bezohledně zlomyslným a oproti spoji- tosti sitnace parlamentní s eventuálními osudy národa našeho přímo nevlasteneckým. Jsou jisté okamžiky, kdy tomu, kdo v boj se vrhá. dopřeje v okamžitém záchvatu rytiřskosti pokoje i ten nejzuřivější odpůrce, i ustane v poškleb- eích a v tupení. Jest uložena jistá svatost okamžiku, jenž předchází rozhodnému boji a máme za to, že již z ohledu toho mohli by vyčkati konce i ti, kteří tvrdí, že od ostatních stran v národě se neliší, než taktikou. Jinak ale jejich soud útočí i nyní na poslance. a to bez příčiny. Na základě zpráv z ně meckého pramene — zprávy z tohoto pra- mene jsou vždy dosti vítané, mohou-li sloužiti za materiál k potupení jiného, vytýká se zástupcům národa českého, že prý nyní v obstrukci již zase »kompromissují«. Opětujem že to není pravda a že jen zlomysinost nava zuje na ledabylé slovo sem tam v couloiru prohozené a vyvozuje z něho politické důsledky
Něme
16 article
Podmínka českých poslancův, aby ustoupili od ob strukce, jest dnes tatáž, jaká byla hned na po čátku: zadostučinění za 17. říjen m. r. at odvoláním Kindingrova nařizení a zavedením vnitřní češtiny. Obstrukce nebyla poslancům če ským sama nikdy účelem, nýbrž vždy jen pro středkem k určitému cíli. Bude-li eil ten do sažen, pomine obstrukce — jak se rozumí a samo sebou. Ohstrukce není snad poslancům českým nějakým parlamentárním ideálem, jak si to mnohe politické děti představují, obstrukce je úíž- jako Němce. Je to taktika zoufalství a je při- rozeným přáním všech, aby co možná záhy skončila, tak jako každý zoufalý boj. A že prů během boje mluví a snad i uvažuje se o tom jak obstrukci zažehnat, je přirozeno, ale vytý- kati někomu, že tak činí, svědčí jenom o nedo statku seriosností, s jakou v některých našieh tak zvaných politických kruzích politika se pěstuje.
Němec
17 article
— Chladní až po srdce. Německé listy tím se chlubí, že německé souručenstvo zůstane naproti zmatkům, které nyní zavládly v Ra kousku, chladným až po srdce. Němci prý ne mají nejmenší příčiny se echauffovati, nýbrz trvajíce nezvratně na svých právech, mohou klidně pohližeti dalšímu vývoji věci vstřic. Po- chopitelno. Obstrukce jejich skončila vítězstvím jazyková nařízení jsou odstraněna a tu špetičk vnitřní češtiny nepovoli jinak než za cenu nej méně desateronásobnou. Tak aspoň se zapřisa hají. Nedostane-li se jim za ni nejméně úplného administrativního rozdělení Čech, obchod ne uzavrou. Proč by se také namahali? Vláda po- stavíla se na stanovisko, že bez jejich svolen v jazykové otázce pranic nepodnikne a na zá kladě tohoto jejich veta, které jim dává příle žitost všechno zmařiti, co by jim nebylo vhod mohou klidně čekat, čekat tak dlouho, až snad už ani žádného Rakouska nebude. Může-li být jinak, když tomu, jenž je beatus possidens, se řekne: »Dokud ty nesvoliš, nedostane se tomu druhému ničeho!« Toť se ví, že si hýčkaný ne- popíli, aby druhému vyhověl a s ním se smířil.
Němec Čechy Rakousko
18 article
Proto může klidně čekat. Jiná je ovšem otázka. může-li klidně čekat také stát. Budou-li přede- vším čekat věřitelové jeho, až se jim v určitý den nebudou vypláceti úroky z jejich papírů úřadníci, až prvního marně budou se sháněti p služném. A proto se nám zdá, že p. dr. Körben se svou vyčkávací methodou valně nepochodí Ve státě vnitřními boji rozervaném, jenž přede- vším jiným zapotřebí má vedoucí hlavya spasné myšlenky, je neštěstím státník, muž se skříženýma rukama, který klidně na to pohlíží, jak věci se vyvíjejí samy a který zápasícím ponechává, až jak se zlíbí jim spor vyříditi dle gusta svého, aby pak na konec přestal na tom. udělit smíru takto uzavřenému svou sankci. Ba fatalismus pana dra. Körbra prý tou měrou již pokročil, že prý cestu, na niž se právě chystá konati bude jen k vůli tomu, aby v Pešti pří- tomen byl delegační hostině, poněvadž prý se již smířil s myšlenkou, aby přišla potopa. Němci ovšem přehánějí a namlouvají nepravdy, poněvadž jsou jim příjemné. Tak na př. tvrdí pojednou, že na rychlo a ku podivení kruhů v intimity vídeňské nezasvěcených svolaná na neděli schůze německých předáků nemohla se na něčem určitém proto usnést, poněvadž prý neměla po ruce žádného určitého českého návrhu, za jakých podmínek by s této strany upustilo se od obstrukce i nucena byla ná- sledkem toho spokojiti se pouze se substratem, totiž s tím, co bylo jednotlivým delegátům v Pešti od českých kollegů ústně a nezávazně sděleno. Je tu ovšem na bíledni otázka, proč že pojednou a tak na kvap v parlamentn prázdni schůze do Vídně byla svolána, když její podklad byl tak chatrný a když pán vlastně ani nevěděli, o čem by se raditi měli.
doktor Körben Němec Pešť Vídeň
19 article
Byl asi jiný účel schůze než zabývati se če- skými požadavky, které jsou známy a na nichž zástupci českého lidu neustupně trvají. Aspoň se šíří pověsti, že shoda v německém souru čenství není již tak nade vši pochybnost pevná jak na venek se zdá. Naopak, z mnohých známek pozorovati lze, že tam na povrch derous proudy, které jinými se jeví, než jak se o nich denně dočitáme v liberálních listech. Vždyt z referátu o schůzi té bylo patrno, že jednalo se Němcům vlastně o to, jak by se měli z chovati, kdyby nadešel kritický okamžik, roz- hodnouti se buď pro povolnost neb pro ne ústupné setrvání na původně zaujatém stano visku. Že tak se asi věci měly, tomu nasvěd čuje posice, kterou v této schůzi zaujal ústavovérní velkostatkáři, a mezi nimi půsohí nyní zvláště kníže Fürstenberg v uklidňujícím směru. A věřiti, že nyní po výsledku vídeňských voleb je přátelská součinnost německých libe rálů i nacionálů se stranou páně Luegrovou možna, k tomu ovšem zapotřebí bylo by veli- kého optimismu. Po svém skvělém vítězství ze dne 17. října m. r. mohou sice Němci čekat, jak jsme se o tom zmínili nahoře, ale klidu vítěze přece se úplně oddati nemohou: žijí v říši pravdě nepodobností, kde děje se všechno směrem protilogickým a to je znepokojuje. Na venek líčí klid a sílu, ale uvnitř vypadají jinak
Fürstenberg Luegrová Němec
20 article
— Projev učitelstva českých škol mě- šťanských. Výbor »Jednoty učitelstv měšťanských škol českých«, na schůzi 26. května t. r. konané, prohlašuje s bolestným zklamáním, že návrhy školské ko- mise sněmu zemského zůstávají daleko za oprávněnými požadavky učitelstvá a neodpo vídají nijak významu školy, ani práci, an drahotním poměrům stále se zvyšujícím. Oče- kává od sněmu král. českého, že při příštím zasedání ujme se definitivně úpravy služného na základě petice »Jednotou učitelstva měšťanských škol« podané, aby tak nejen po stránce hmotné stalo se učitelstvu po právu, ale také by bylo po stránce mravní od- varováno stálého ponižujícího odkládání a od- strkování spravedlivých požadavků učitelstv měšťanských škol. Z výboru »Jiednoty učitelstva měšťanských škol če ských« v Praze, 26. května 1900.
Praha Jednota
21 article
— Oprava. Do včerejšího článečku v o poledním listé »Nesrovnalosti v ná- rodním našem životě« vloudilys hrubé, smysl rušící chyby: Ve druhém sloupei v posledním odstavei nemá zníti první vělao ». . . nejde nám o to podceňovati jedno- tlivce«, nýbrž »proskribovatí«. V prv větě na druhé straně nemá státi: »Když skrýti má instituce jedna«, nýbrž »když krýti má« atd. Ve druhé větě v odstavci následujíeím nemá státi: »Ne pouze snížení dávky n instituce atd.« — nýbrž: »Ne pouz mizení důvěry v instituce atd. Touto chybou stal se celý článek nesrozumi- telným. Vrchol zmatku nalezá se v konečné. v poslední větě článečku. Stojí tam monstrum »Máme za to, že by společnost naše měla málc příčin otázkami těmi se zabývati«, kdežto, jak přece je s amo zřejmo — má býti vytištěno; »Máme za to, že by společnost naše měla mnoho příčin« atd. Osobni. Pan Matěj Weyrostek, mist dlaždičský v Praze, byl jmenován soudním znalcem pro pozemní a dlaždičské práce pro obvod zemského soudu pražského. — Rodinné zprávy. Slečna Milada Mattu- šova, dcera pana dra. Karla Mattuše, vrchníh ředitele Zemské banky král. českého, a pan Jose- Cuřín, ředitel cukrovaru v Radonicích u Kadaně slavili svůj sňatek v úterý dne 29. t. m. o 5. hod odpol. v pražském hlavním farním chrámu u sv Jindřicha.
Weyrostek Matta Mattuš Jose Cuřín svatý Jindřich Praha Radonice Kadaň zemský banka král
22 article
— Úmrtí. V pražském ústavu choromyslných — kde ztrávil plných 27 let — zemřel předevčírem pan Václav Svit, absolvovaný posluchač pražské konservatoře budby a někdejší člen orkestru Národ- ního divadla. Pohřeb zvěčnělého koná se dnes o 2. hod. odpol. z ústřední kaple na hřbitově olšan ském. — Dne 27. t. m. zemřel v Praze po krátk nemoci pan Jaroslav Špígl, administrativn úřadník časopisu »Kvas« ve věku 22 let. Pobřeb koná se dnes o 6. hod. odpol. z ústřední kaple na O šanech. — Na král. Vyšehradě včera o 2. hod. od- polední dokonal život svůj pan Em. Babánek majitel domů a poslední starosta samostatného král Vyšehradu, dosáhnuv věku 72 let. Za starostování pana Babánka byl dne 4. listopadu 1883 král. Vyše- hrad připojen ku Praze. Zesnulý byl pak od 19. ledna 1884 až do 30. listopadu 1889 obecním starším a o 19. ledna 1884 do 25. ledna 1886 městským radou. Ve včerejší schůzi městské rady pražské starosta pan dr. Srb věnoval vřelou vzpomínku zesnulému, oceniv jeho zásluhy nejen o Vyšehrad, ale i o Prahu. Rada městská památku jeho uctila povstáním. Úsneseno pozůstalým členům rodiny vysloviti soustrast a n rakev položiti věnec. Při pohřbu prokázány budou zesnulému následující pocty: na radnici vyšehradské vyvěšen bude smuteční prapor, v ulicích, kterými s bude průvod ubírati, hořeti budou plynové svítilny a k pohřbu bude propůjčen zlatý pohřební vůz. —K úmrtí pana Ludvíka Vorla, býv zemského a říšského poslance, připomínáme, že tě- lesné ostatky zesnulého budou dnes o 5. hod. odpol v domě smutku na Kr. Vinohradech, v Puchmajerově ulici č. 2 vykropeny, pak do Žebráku převezeny po zádušních bohoslužbách ve čtvrtek dne 31. května o půl 11. hodině dopol. na tamním hřbitově po- chovány.
Václav svit Jaroslav Špígl em Babánek doktor Srb Vorel Praha Vyšehrad Vyš Puchmajerův ulice Žebrák hrad
23 article
— Pohřeb zesnulého Jenička Hrdličky posluchače konsulární akademie ve Vídni, syna rady zemského soudu, konal se dne 27. května odpoledně z chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech za pře hojné účasti obecenstva všech vrstev. Nádherný smu teční katafalk obklopen byl množstvím bohatých věnců s nádhernými stuhami, jež věnovali příbuzní. přátelé a kollegové zesnulého jinocha i otce jeho pana rady Hrdličky. Při církevních obřadech, jež vy konaí první zemský prelát království českého generál řádu křižovnického Th. dr. V. Horák za assistence místního duchovenstva, zazněl smuteční sbor, řízený ředitelem kůru panem K. Čechem. V průvodu po- hřebním za rakví kráčelo kromě přátel a příbuzných veliké množství obecenstva. Mezi účastníky byli ze- jmena pp. vicepresident vrchního soudu dvor. rada dr. Ripka, president zemského soudu dr. Pally, pre sident obchodního soudu dvorní rada Šindelář, vice president obchodního soudu ryt. Janatsch s chotí. vrchní rada ryt. Koschin, vrchní rada O. Brožovský z Pravoslavů, vrchní rada dr. Šrámek a j., dále pp. zemští soudní radové Lukeš, Rektorys, Reytschek dr. Nebovidský, četní advokáti, tříčlenná depulace konsulárních akademiků z Vídně atd. Tklivě roz- loučili se všichni se zesnulým na hřbitově, kdež po církevních obřadech spuštěna byla rakev do proza- tímní hrobky. Rodiny zesnulého došlo nesčetné množství soustrastí z blízka i z dáli.
Jeniček Hrdlička svatý . Ludmila Král Hrdlička Th doktor V Horák K Čecho Ripka Palla Koschin O Brožovský Pravoslav Šrámek Lukeš Rektorys Reytschek nebovidský Vídeň
24 article
— Arcibiskup pražský baron Lev Skrbenský který doprovázel procesí do Říma a v Italii vážné ochuravěl, vrátí se zejtra odpoledním rychlíkem rak. uherské státní dráhy o 3. hod. do Prahy. Ve dvorn čekárně uvítá ho metropolitní kapitola, načež odjede arcibiskup do kostela sv. Salvatora v Klementinu kde shromážděno bude pražské duchovenstvo, cho vanci arcibiskupského semináře a j. Po pobožnost odjede arcibiskup do své residence na král. Hradča- nech. — 2 městské rady pražské, (Schůze v úterý dne 29. května.) Dne 29. června, ve výroční den úmrt J. M. krále Ferdinanda Dobrotivého, konány budou jako každoročně zádušní bohoslužby v chrámě Týn
Skrbenský svatý . Salvator král Dobrotivý Řím Praha Klementinum Týn pražský baron Lev
25 article
ském. — Ryt. Dunajewski vyslovil radě městské číky za blahopřání obce k jubileu padesátého výročí jeho doktorátu. — Dále poděkoval pan dr. Holub za udělení stříbrně medaille a čestný dar 1000 K, jichž se mu dostalo za sbírky, darované českým školám pražským — Panu Frant. Hodíkovi, mistru obuvnickému v Praze uděleno právo měšťanské. — Slib měšťanský složil pan Frant. Tužil, ředitel městské výpravny, jemuž právo toto s prominutím poplatku za více než 40let služby bylo uděleno při vstoupení na odpočinek. — Městští radové pp. Rus, Raban a Seifert přimlouvali se za urychlení prací kanalisačních a úpravu ulie Leténské, Valdštýnské a Tomášské na Malé straně. — Městský rada pan Raban stěžoval si na liknav pokračování kanalisace na Malé straně, kdež se vy- kopávky celé týdny povalují a žádal, aby při pracích kanalisačních bylo více lidí zaměstnáno, tak aby po- stup prací byl rychlejší. — Městský rada pan Kassli- cký žádal, aby při obecních navážkách nejprvé od padkový materlál z podniků a obecních budov byi užíván. — Náměstek starosty pan Ferdinand Voitl žádal, aby upraven byl chodnik na silnici pod Letnou v místech, kde bývalo vyústění pilotového mostu. — Výtěžek prodeje koní. Za 94 koně tramwaye, v dražbě prodané, bylo vytěženo 24.264 korun. — Obecnímu staršimu p. Hudlovi vysloveny díky za bedlivý dozon na koně pražské tramwaye. — Schváleno zaříditi návštěvu lidových lázní říčních tak, aby v době. kdy jdou tam děti z útulků neb škol, nebyly navště- vovány jiném obecenstvem. — Náměstek pan dr.
Ryt doktor Holub František Hodík Raban Seifert Kassnout Voitl Praha Rus Letná
26 article
Kühn navrhl, aby učitelé byli požádáni k náležitému dozoru na dítky, jdoucí Letnou na hřiště, ježto byl upozorněn, že dítky poškozují sady. — Provedení nábytku do nové měšťanské školy chlapecké a dívči na Děkance zadáno pp. H. Kolmannovi a Jar. Hey- dukovi. — Měšťanská beseda v Praze a Jednota ob- čanů pražských věnovaly prostřednictvím pana A. P. Stýbla 45 K pro fond paní Marie Riegrové Palacké. K témuž účelu věnovala banka »Slavia« obnos 30K Dárcům vysloveny díky. — Za právního zástupc plynáren obecních byl zvolen ve správní radě ply- náren pan dr. Groš. Při hlasování v menšině zůstali pp. dr. Novák a dr. Baštýř, kteří jsou již po delší dobu členy správní rady. — Deputace. Z Vídně se nám sděluje: De- putace pekařů pražských: pp. Jan Jelínek, Josef Je- línek a Herlin byli přijati ministrem-krajanem a mi- nistrem obchodu, jimž tlumočili prosbu, aby poměr mezi mlynáři a pekaři byl upraven a jmenovitě by zakročeno bylo proti zasahování mlynářů do zájmů pekařských, pokud se týká pečení chleba. Bylo jim slíbeno, že v jejich prospěch bude rozhodnuto. — Věstník vojenský. Podmaršálek Karel šl. Pokorný na vlastní žádost dán byl na odpočinek a byl mu udělen rytířský kříž řádu Leopoldova.
Kühn H Kolmann Hey Stýblo Riegr Palacká doktor Groš Novák Baštýř Jelínek Josef šl Letná Praha Vídeň Leopoldov Slavia
27 article
Jednota pro dostavění hlav. chrámu sv. Víta na hradě pražském konala včera od- poledne na staroměstské radnici valnou hromadu za předsednictví hr. Frant. Thuna z Hohensteinu. Před- sedající v zahajovací řeči uvedl nejprve, že v tomto správním roce nastoupil na stolec arcibiskupský nový arcipastýř, od něhož s plnou důvěrou očekává, že se živým zájmem sledovati bude činnost Jednoty. Do dnešního shromáždění nemohl zavítati proto, po- něvadž v Italii musil pobyt svůj prodloužiti, aby se v podlomeném zdraví svém zotavil. Dále vyslovil předseda díky starostovi měst pražských za účasten- ství při valné hromadě. Německé proslovení předsedy zllumočil náměstek jeho p. dr. Jan Vlček. Zpráva jednatelskou přednesl p. ryt. Brechler z Troskovic vzpomíná se v ní úmrtí dlouholetého zasloužilého jednatele škol. rady E. Tonnera. Památka zesnulých čienů uctěna obvyklým způsobem. Jednota čítala členů: 18 zakladatelů, 3 podporovatele, 278 skuteč- ných, 226 přispívajících s příspěvkem 5 zi. a 1270 členů s ročním příspěvkem menším než 5 zl. Zprávu o postupu prací na dómě již jame uveřejnili. Po schválení zpráv věnoval ještě předseda vzpomínku řed. Tonnerovi. Příjmy jednoty loni obnášely i s zbytkem z roku 1898 úhrnem 127.965 zl. 43 kr., vy- dání 110.585 zl. 64 kr. Potom byl aklamací před- sedou Jednoty zvolen hr. Frant. Thun z Hohensteinu, do výboru pak zvoleni pp. probošt A. Hora, monsign.
svatý . Vít František Thun Hohenstein doktor Vlček E Tonner Tonner A Hora Troskovice
28 article
Thdr. Fr. Krásl, Jan Stüdl a Josef Zvěřina, na 1 rok p. Jan Herain, c. k. konservátor. Při ustavení vý- boru byl insp. Rud. Brechler z Troskovic zvolen jednatelem — Výstavy. Výstava ruských umělc výtvarných těší se stále pozornosti našeho umění milovného obecenstva a byla zvláště v po- sledních dnech četně navštívena. Zejmena předešlou neděli, kdy ji navštívilo přes 400 osob, byl ve vý- stavě čilý ruch. Jak již bylo oznámeno, potrvá vý- stava jen přes svatodušní svátky a bude nejspíše ve čtvrtek dne 7. června uzavřena. Výstava nalezá se ve velkém sále domu su Stajgrů« ve Vodičková ulici a otevřena jest denně od 9—6 hod. za vstupné 40 kr., v neděli a ve svátek 25 kr. Pro spolky ústavy jest vstupné sníženo na 20 kr. pro neděle všední dny. — Kostnice—Paříž. Účastníci této výprav odjedou zejtra ráno o půl 9. hodině. Směr jízdy uveden v prospektu, který byl všem účastníkům za- slán. Výprava zastaví se v Kostnici u mohyly kost- nického mučedníka a položí na ni věnec »České Obce Sokolské« a »Spolku pro postavení Husova pomníku«. V sobotu o 9. hodině ranní dorazí do Paříže. — Ze spolku českých professorů v Praze.
František Krásl Stüdl Zvěřina Herain Husův Troskovice Paříž Praha spolek český profesor
29 article
Spolek uvažoval ve dvou občasných schůzích ze- vrubně o článcích uveřejněných v časopise »Politike a jednajících »O vyučování na středních školách, zvláště na gymnasiích« a na základě jejich usnesení činí toto vežejné osvědčení: »Jakkoli v návrzích spi- sovatelových jest mnohé dobré zrno oprávněných snah reformních, přece prohlašuje, že jich nelze pro- vésti. Pokuď pak v článcích těch jsou nemírné útoky na nynější školu v její učitele, odmítá je s veškerou rozhodností.« — Ředitelstvům českých škol středních se oznamuje, že v nejbližších dnech jim bude zaslán jednotný návrh instrukcí pro odpovědné dozorce stravovatele žáků. — Sjezd českých professorů byl vzhledem k pařížské výstavě odložen na rok příští. — 5. sešit »Věstníku českých professorů« bude vydán teprve v druhé polovici června. — Petici haličského Towarzystwa professorského, žádající přeměnu trva- lých parallelek v samostatné ústavy, pevné, jednotné služné pro supplenty a odstranění zkušebného třílet usnesl se výbor spolupodepsati. — Konfiskace. Včerejší 61. číslo »Českého Lloydu« bylo z rozkazu stát. zastupitelstva za- baveno. Konfiskaci propadl celý náklad.
Lloyd
30 article
— Cyklus nové frašky. Dnes hraje se v smíchovské aréně ve prospěch Spolku českých žurna- listů v Praze velice rozmarná fraška »Sensačn vynález pana prolessora« Středeční spo- lečnost, jež od loňska pilně navštěvuje všechna představení cyklu a utěšenou měrou se množí, po- baví se zajisté opět měrou svrchovanou. Hilavní úlohy mají pp. Lier a Ma rek Lázeňské družstvo v království če- ském. Lázně Houšťka u Staré Boleslavi a Běloves (Nové Lázně) u Náchoda přejdou v nejbližší dob ve vlastnictví Lázeňského družstva v král. českém které obralo si za účel lázeňských míst v Čechách a na Moravě nabývati, je zařizovati a zřídla léčebná, jakož i minerální vody využitkovati. Stozlatové po- díly družstva toho se právě upisují u všech čelněj- ších pražských a předměstských záložen a dle dosa- vadního průběhu upisování dá se očekávati, že nový podník setká se s úplným zdarem. Upisování podílo končí dne 9. června. Každý upsati může libovolný počet podílů.
Lier Houštěk Praha Stará Boleslav Běloves Náchod Čechy Morava Ma rek
31 article
— VI. Pro slavnost českých feriálních osad, pořádanou dne 9. a 10. června, darovali dále Jan Pantzner, řezník, zašle zboží, Frant. Odkolek 10 bochníků chleba, Josef Kasýk bedničku cukro- vinek, Irmenbach minerální vodu, L. Jiránek su šenky, V. Česák pečívo, Jan Jánský koláče, A. Pen- nerová pečivo, Albína Vitáčková něco do buffetu, dr. Javůrek a Svátek víno, Jan Červený uzenářsk zboží, Bohuslav Dolejš 50 párků, J. Šimáčková něco do buffetu, V. Váňa 10 párků, Frant. Trachta uze- nářské zboží, J. Loukotka koláče, Hrabánek pečivo. Jan Fan cukroví, Mučka cukroví, J. Holý kupeck zboží, pí. Josefa Kreibichová maso, Eliška Čelikov- ská pečivo, František Pavlát pečivo, Jan Trnka 10 chlebů. — Členskou schůzi uspořádá spolek ma- jitelů domů v Praze—VII. ve čtvrtek dne 31. l. m. o 8. hod. večer v restauraci p. J. Kutílka v Praze-VII. v Belcrediově třídě. Pořad: 1. O fasích, správném jich vyplňování a o přiznání výnosu z nájemného. (Referuje stavitel p. Ant. Žižka.) 2. Volný rozhova
Pantzner František Odkolek Kasýk L Jiránek V Česák Jan Jánská A Pen Vitáčková doktor Javůrek Červená Dolejš J Šimáčková V Váňa J Loukotka Hrabánek Jan Mučka Kreibichová Čelikov Pavlát Trnka Žižek Praha Belcrediov třída