3
masthead
30. května 1900. Číslo 14e
4
article
chránil včera portefeuille, zapřel sebe ale včera
ještě jednou.
Úraziv výrokem »důstojnická felonie« sou-
druha v ministerstvu, ministra vojenství, jenž
zvedl se a odešel ihned ze sněmovny, pan
Waldeck-Rousseau (když vyslaní za Gallifetem
ministři Dellcassé a Mouis tohoto pod takou
podmínkou asi přemluvili k setrvání) pospíšil
dáti Gallifetovi satisfakci způsobem věru dosti po-
kořujícím. Pan Waldeck -Rousseau ovšem po-
chopil, že by demisse Gallifetova ohrozila celou
vládu jeho, neboť nového ministra vojenství pro
svůj kabinet by pan Waldeck-Rousseau, jen
amnestoval zemězrádce, za nynějších okolností
stěží nalezl. Pan Waldeck - Rousseau bude
tedy zatím ministrovati dále — opposice do-
přeje mu ale stěží klidu na dlouho.
Stůjž zde ještě vylíčení bouřlivé scény v
sněmovně, vyvolané zmíněným výrokem Waldeck-
Rousseanovým. Pan Waldeck- Rousseau mluvě
o dokumentech dokazujících nové hojné pikle
k rehabilitaci Dreyfusově sosnované, kteréžto
dokumenty setník Fritsch zabavil a je naciona-
listickému poslanci Le Herissovi za účelem
zmaru piklů těch vydal — prohlásil: »Doku
menty ony, jež svěřeny byly eti důslojníka, byly
vydány důstojnickou felonil.«
Sotva Waldeck-Rousseauslova ta
pronesl, propukla nevylíčitelná
vřava ve sněmovně. Pravice, stře
a nacionalisté vzchopili se ze
sedadel a shrnulí se kol tribuny
řečnické, na níž Waldeck-Rousseau
stál. Sluhové sněmovní obklo-
pili tribunu, aby po připadě
Waldeck-Rousseaua chráni li.
Waldeck
Rousseau
Dellcassé
Mouis
Dreyfusův
Fritsch
Waldeck
Le Heriss
5
article
Na Waldeck-Rousseana se volá: »P r y
s niml Dolů stribuny! Odprosití
Odvolat! Před dveře! Ven s ním
Sláva armáděl«
Levice za to bouřlivě tleská. Viděli jest.
jak ministr vojenství Gallifet promlaviv slůvko
s ministrem Delcassém, povstává rychle a od-
chází ze síně. Ihned se ujišťuje, že chce po-
dati demissi. Pravice propuká proto sama te
v potlesk, jenž Gallifetovi platí. Hned na to
odpůrci vlády tlukou deskam
pultů svých, působíce tak lomor
ohlušující.
Předseda Deschanel pokouší se hluk
utišiti ujímaje se Waldeck-Rousseaua: »Pan
ministr-president vysvětlí slova svá. Nechte jej
domluviti! Nenazval také ministr vojenství Gal
lifet skutek onoho důstojníka zločinem ?«
Socialisté, kteří za pravici seděli, řadou
sestupují do prostředka síně a staví se k přá
telům svým na — levici. Již také zanotoval
Marseillaisu.
Bouře v zasedací síni trvala půl hodiny
Předseda vida nezbytí na konec schůzi přeruši
a dal vykliditi galerii, jež se projevů zúčastníla
V 7 hodin večer schůze znovu zahájena
Waldeck-Rousseau mohl pak skončiti svoji řeč
Ostatní průběh schůze znám jest čtenáři z depeší
armáděl
Delcassý
Rousseau
Gal
Waldeck
6
article
Veřejná schůze protestní
proti jazykovým předlohám vládním svolán
byla včera večer původně městskou
radou v Žižkově do sálu » Bezovky«
které záčastnili se starosta Žižkova paní Bd.
Ždárský se členy městské rady a obecníh
zastupitelstva, jakož i hojně obecenstva, jímž
prostorný sál byl přeplněn. Zároveň zavítali do
ni posl. dr. Herold, Březnovský a dr
Dvořák.
Schůzi zahájil o 19. hod. večer starosta
p. Ed. Žďárský, který sděřil, že jelikož ne-
bylo povolene, by sehůzi svelala městská rada
svolal ji v posledním okamžiku sám.
K návrhu p. dra. Černého, jenž po
dotkl, že popud ke schůzi vyšel z obou míst-
ních stran oběanstva, zvolen předsedou schůz
starosta p. Ed. Žďárský a místopředsedy
přodáci obou stran pp. Frane a dr. Kotýnek.
Po úvodním slovu předsedy starosty pan
Žďárského, ve které vytkl účel schůze,
ujal se slova posl. p. dr. Merold, by pro-
mluvil o politické situaci. Uvítán hlučným po-
Ileskem, pravil, že čeští poslanci dohnáni byli
k obstrukei z nutnosti. Obstrukční jejich taktika
překvapila vládu a Němce, kteří se domnívali,
že nemrůže jí užiti strana slabši, která nemá
známých tajných styků a překvapila nejen do-
savadni spojence české delegace, nýbrž i u nás
doma v kruzích, které pochybovaly o mužném
vystoupení českého poselstva.
Žižkův
Ždárský
doktor
Herold
Březnovská
Dvořák
Černý
Fran
Kotýnek
Merold
Němec
Žižkov
Ilesko
7
article
Vyličiv snahy zmařiti českou obstrukci se
strany vlády, Poláků i Slovinců, kteří mají ve
vídeňském parlamentě jedinou tribunu, ve které
mohou pronášeti kritiku poměrů ve své vlasti,
poukázal, že všechny výpočty vlády ze směrn
tomto selhaly. O německé straně nemíní řečník,
že pří nynějším právním svém názoru na českou
obstrukci, která provádí se po způsobu jejich
obstrukce, dlouho vypotrvá, nýbrž že Němci
dostanou záhy dar zapomenutí a že řeknou, že
postup českých poslanců jest zneužíváním jed-
nacího řádu proti Němcům. Tito vědí, že pra-
vice nestačí ke zlomení české obstrukce a proto
domnívají se, že pravice přijde k nim a že pak
utvoří s ní spojenství, jež dopomůže německé
straně k bývalé hegemonii. V nastávajícím za-
sedání nastane teprve lámání české obstrukce
a jest možno, že češíí poslanci, jiehž jest jen
60, budou dloubými schůzemi znaveni. Než
čeští poslanci učiní vše, aby obstrukce nemohla
býti zlomena a napnou veškery síly, aby vy-
drželi (Hlučný potlesk.); jsou připraveni i na
porážku. Válka, která na delší dobu jest při-
pravena, musí počitati s měnivým válečným ště-
stím, ale nikdo nemá počítati, že kdyby češt
poslanci dnes utrpěli porážku, zejtra nesáhnou
k novému boji, aby tuto porážku napravili
Polák
Němec
8
article
(Výborně ! Potiesk.)
Poukázav, že naděje členů pravice, že by se ja-
zykové zákony daly v náš prospěch v říšské rade
opraviti, jest za neuspořádaných parlamentních po-
měrů marna a že návrhů vlády nelze ani upraviti.
jak toho žádáme, probírá řečník zběžně jazykové
osnovy Körbrovy a prohlašuje, že nemůžeme připu
stiti, aby jazyk český nebyl v celém království jazy
kem zemským (Výborně! Potlesk.) a jazyk německý
měl v něm postavení privilegované. (Hlasy : Nikdy !)
Stvořil pán bůb občanstvo pro úřady nebo úřady
pro občanstvo? Jsou-li úřady zřízeny pro občanstv
musí býti zařízeny tak, by bylo to ve prospěch ob
čanstva. (Výborně! Pollesk.)
Probrav hlavní ustanovení Körbrových předloh.
praví, že tyto jsou neslýchaným monstrem se stano-
viska právního i praktické potřeby úřadní služby
tak že vůbec nejsou možny. Každý vídí, že zdán
livá rovnoprávnost v nich obsažená má jenom za
účel, by se nevidělo, že v tak zv uzavřeném územ
byl by Čech nucen obraceti se k úřadu německy, al
v českých krajinách Němec dosáhl by svého práva
jazykem svým. (Souhlas).
Körbrový
Čo
Němec
9
article
Že podstata Körbrových předloh není správná.
doznává vláda sama v tem, co navrhuje pro Moravu,
kde calá země má býti smíšenou k vůli sporadickým
menšinám. V předlohách v příčině Moravy je hlubšt
politický motiv, by udrželo se staré Conradovo heslo
že Morava nesmí býti poslovanštěna a mělz na v
řejnosti nátěr pouze a čistě německý
Poukázav, že plány Němců směřují k něčemu
jinému, nežli k zachování této říše a že pro čest
slávu Pruska hledí smíšené území vymaniti a emanci
povati od nedílného král. českého (Souhlas.) přecház
řečník k hrozbám proti české obstrukci. Rozpustí li s
říšská rada, vstoupí do nové české poselstvo s týmže
praporem, který třímá dnes a nebude povolnějším
poněvadž by nesmělo, neboť by mu toho český
národ nedovolil. (Výborně! Potlesk.) Rozpušténí ne
přejí si ostalně ani Poláci, ani zejmena němečt
liberálové. (Souhlas.)
Vážnější jest výhrůžka § 14. Vláda nemá
práva, oktroyovati jazykově své zákony, ale
v Rakousku se při oktrojíree neptají. Řečník
spolehá na slova s nejvyšších míst pronesená
»Já oktroyovati více nebudu«, ale jestli vláda
Körbrova přece k oktroyování svých předlohs
odváží, pak uvidí bouři, která v království č
ském ještě nikdy nebyla. (Bouřlivý demonstra-
tivní souhlas a potlesk, jenž dlouho neutuchá.
Körbrový
Conradův
Němec
Prusek
Polák
Körbrův
Morava
Rakousko
10
article
Jest to možno, neboť malí duchové, kteří vlád
nou v Rakousku, snad to provedou, protože
není vyloučeno, že člověk, který ztratil hlavu
— který vůbec ji vlastně neměl (Veselost.) —
v kritické chvíli nedělá nie moudrého, nýbr
největši hloupost. (Výborně !) Na čin tento mu-
sili bychom odpověděti, že bylo by to nejhrub
ším porušením práva a největší provokací trpě
livosti českého národa. (Hlučný souhlas a po
tlesk), proti nimž musili bychom použiti zbran
nejostřejších. (Výborně! Potlesk.) Utrpí-li někdo
ranou, namířenou nám přímo na srdce, nebu
deme to my, nýbrž tato říše. (Souhlas.)
Nejmoudřejším prostředkem by bylo, po
slati říšskou radu domů a čekati, až pán bol
vštípí někomu nějakou novou myšlenku. (Vý
borně! Veselost.)
Řečník jest přesvěděen, že český národ
který přes tolikeré útísky tak kulturné vyspěl
snese ještě něco horšího, nežli co ho dosu
stihlo. (Souhlas.)
Do sejití se říšské rady nestane se nic, e
by poslance přimělo, by od obstrukce upustili
Ani sliby, ani hrozby, ani přátelské rady, an
nepřátelská škodolibost nemůže je odchýliti o
stanoviska, na které se po zralé úvaze dali, o
kterého očekávají když ne nápravu, tedy roz
luštění dnešních nesnesitelných politických
národních poměrů.
Jestli předpokládění řečníka, že čeští po
slanci budou nuceni provozovati obstrukci dále
ze splní, půjdou do ní vesele a s důvěrou
neboť budou věděti, že v tomto těžkém boj
bude státi za nimi celý český národ (Bouřlivý
souhlas a potlesk.), neboť když čeští poslane
obstrukci zahájili, neučinili tak z obavy o své
mandáty, nýbrž že chtěli hájiti uraženou čes
národa českého. (Výborně! Demonstrativní po
chvala a dlouhotrvající potlesk.)
Pan dr. Kotýnek navrhl
doktor
Kotýnek
Rakousko
11
article
resoluci
Občanstvo města Žižkova, na
veřejné schůzi dne 28. května 1900 shro-
mážděné, vyslechnuvši pojednání posl. dra
Josefa Herolda o návrzích ministerstv
Körbrova na upravení jazykových poměrůu
zeměpanských úřadů v král. českém a mar-
krabství moravském a na zřízení krajskýeh
úřadů v král. českém, předložených ve schůz
sněmovny poslanců na radě říšské dne8
t. m., prohlašuje:
V uvážení
1. že jazyk český s německým požívá jak
dle práva přirozeného tak i dle práva histo
rického v celém obvodu zemí koruny česk
rovné oprávněnosti, uznané od počátku mon
archie rakousko-uherské až do doby nej-
novější, jak četnými státními akty tak i slav-
nými sliby a přísahami králů českých, rovno-
cennosti a rovnoprávnosti, zejmena uznané
kabinetním listem korunovaného krále našeho
Ferdinanda I. ze dne 8. dubna 1848, čl. 19
základního zákona státního ze dne 21. pro
since 1867 č. 142. ř. z., nejvyšším reskrip
tem panujícího císaře a krále našeho ze dne
12. září 1871 a dotvrzené a vyložené po
sléze též i plenárním rozhodnutím nejvyššího
tribunálu soudního ve Vídni ze dne 13. pro-
since 1898 č. 14.934;
2. že říšská rada jest vedle ustanoven
§ 11. státního základního zákona ze dne
21. prosince 1867 č. 141. ř. z. naprosto ne-
příslušným forem pro vydávání zákonů pro
jednotlivá království a země;
3. že císařským diplomem z 20. října
Josef Herold
Žižkov
Vídeň
12
article
1860 č. 226 ř. z. nanovo potvrzena nedíl-
nost a nerozlučitelnost součástí království
zemí, jakožto nezbytný požadavek a záruk
velmocenského postavení této říše —
protestujeme důrazně proti předloženým
osnovám vlády dra. šl. z Körbrů, jsouce plně
přesvědčeni, že předlohy tyto hrubě porušuj
uznaná práva našeho milého království če
ského, protestujeme zejmena proti jakémukol
pokusu vsahání nekompetentního zastupitelstv
říšského do práv sněmů koruny české, jakož
i proti tomu, že dle těchto osnov rovné právo
jazyka českého má býti na prospěch němčiny
zkráceno a trvale obmezeno a že mají polo
ženy býti základy k administrativnímu roz
dělení nedilného království.
Schvalujíce úplně obstrukční postup posel-
stva našeho na radě říšské proti předlohám
vlády Körbrovy zahájený, vyslovujeme po-
slancům svým na radě říšské neobmezenou
důvěru a žádáme od svých poslanců, aby
v boji započatém, který celý národ schvaluje
a s napjetím sleduje, nepoddajně pokračovali.
a bude-li třeba, boj ten stupňovali, dokud
hrubá urážka národu českému dne 17. října
1899 ve tvář vmi ená odčiněna nebude.
Konečně přishibujeme, že ve spravedlivém
boji za práva jazyka i země své svorně státi
budeme jako jeden muž za poselstvem svým,
nehledíce na pomíjející prospěch hmotný, ale
jdouce za zásadou nezapomenutelného Havlička
Borovského
»Nepopustíme, dokud nezvílězíme !«
doktor
Körbrův
13
article
Resoluce byla za potlesku př
Resoluce byla za potlesku př
jata jednohlasně.
K slovu se již nikdo nehlásil.
Předseda starosta p. Žďárský sdělil,že
omluvili se posl. dr. Engel, dr. Heller
dr. Škarda a schůzi po 411. hodině skončil
ujištěním, že Žižkov stojí a státi bude za če-
skými poslanei. (Výborně ! Potlesk.)
Žďárský
doktor
Engel
Heller
Žižkov
15
article
Nespravedlivý soud. Nám věru s
Nespravedlivý soud. Nám věru s
vytýkati nesmí, že jsme kdy měli k našim po-
slancům zvláštních ohledů, že jsme jejich chyby
kdy zakrývali neb jinak jim naddržovali, naopak
byli jsme jako orgán strany k nim mnohdy
přísnější, než listy, stojící v jiném politickém
táboře. Když ale útočí se na ně i nyní ještě
v okamžiku, kdy žádá se na nich, aby dušev-
ních i fysických sil napjali do heroismu, kdy
vymáhá se od nich, aby v nedlouhé době dvou
měsíců provedli to, co vítězstvím Němeů
skončilo teprve po třech letech — když žádáme
od šedesáti mužů, z nichž tři jsou nemocní.
aby vykonali, oč před nimi namahalo se po
slancův stoapadesát, kteří na domácí půdě vedl
zápas a ne v nepřátelské cizině, kde proti nám
útočí ne pouze parlament, nýbrž i gallerie —
pak dovolíme si nazvati jednání takové ne pouze
nepolitickým, nemoudrým a nespravedlivým.
nýbrž bezohledně zlomyslným a oproti spoji-
tosti sitnace parlamentní s eventuálními osudy
národa našeho přímo nevlasteneckým. Jsou
jisté okamžiky, kdy tomu, kdo v boj se vrhá.
dopřeje v okamžitém záchvatu rytiřskosti pokoje
i ten nejzuřivější odpůrce, i ustane v poškleb-
eích a v tupení. Jest uložena jistá svatost
okamžiku, jenž předchází rozhodnému boji a
máme za to, že již z ohledu toho mohli by
vyčkati konce i ti, kteří tvrdí, že od ostatních
stran v národě se neliší, než taktikou. Jinak
ale jejich soud útočí i nyní na poslance.
a to bez příčiny. Na základě zpráv z ně
meckého pramene — zprávy z tohoto pra-
mene jsou vždy dosti vítané, mohou-li
sloužiti za materiál k potupení jiného, vytýká
se zástupcům národa českého, že prý nyní
v obstrukci již zase »kompromissují«. Opětujem
že to není pravda a že jen zlomysinost nava
zuje na ledabylé slovo sem tam v couloiru
prohozené a vyvozuje z něho politické důsledky
Něme
16
article
Podmínka českých poslancův, aby ustoupili od ob
strukce, jest dnes tatáž, jaká byla hned na po
čátku: zadostučinění za 17. říjen m. r. at
odvoláním Kindingrova nařizení a zavedením
vnitřní češtiny. Obstrukce nebyla poslancům če
ským sama nikdy účelem, nýbrž vždy jen pro
středkem k určitému cíli. Bude-li eil ten do
sažen, pomine obstrukce — jak se rozumí a samo
sebou. Ohstrukce není snad poslancům českým
nějakým parlamentárním ideálem, jak si to mnohe
politické děti představují, obstrukce je úíž-
jako Němce. Je to taktika zoufalství a je při-
rozeným přáním všech, aby co možná záhy
skončila, tak jako každý zoufalý boj. A že prů
během boje mluví a snad i uvažuje se o tom
jak obstrukci zažehnat, je přirozeno, ale vytý-
kati někomu, že tak činí, svědčí jenom o nedo
statku seriosností, s jakou v některých našieh
tak zvaných politických kruzích politika se
pěstuje.
Němec
17
article
— Chladní až po srdce. Německé listy
tím se chlubí, že německé souručenstvo zůstane
naproti zmatkům, které nyní zavládly v Ra
kousku, chladným až po srdce. Němci prý ne
mají nejmenší příčiny se echauffovati, nýbrz
trvajíce nezvratně na svých právech, mohou
klidně pohližeti dalšímu vývoji věci vstřic. Po-
chopitelno. Obstrukce jejich skončila vítězstvím
jazyková nařízení jsou odstraněna a tu špetičk
vnitřní češtiny nepovoli jinak než za cenu nej
méně desateronásobnou. Tak aspoň se zapřisa
hají. Nedostane-li se jim za ni nejméně úplného
administrativního rozdělení Čech, obchod ne
uzavrou. Proč by se také namahali? Vláda po-
stavíla se na stanovisko, že bez jejich svolen
v jazykové otázce pranic nepodnikne a na zá
kladě tohoto jejich veta, které jim dává příle
žitost všechno zmařiti, co by jim nebylo vhod
mohou klidně čekat, čekat tak dlouho, až snad
už ani žádného Rakouska nebude. Může-li být
jinak, když tomu, jenž je beatus possidens, se
řekne: »Dokud ty nesvoliš, nedostane se tomu
druhému ničeho!« Toť se ví, že si hýčkaný ne-
popíli, aby druhému vyhověl a s ním se smířil.
Němec
Čechy
Rakousko
18
article
Proto může klidně čekat. Jiná je ovšem otázka.
může-li klidně čekat také stát. Budou-li přede-
vším čekat věřitelové jeho, až se jim v určitý
den nebudou vypláceti úroky z jejich papírů
úřadníci, až prvního marně budou se sháněti p
služném. A proto se nám zdá, že p. dr. Körben
se svou vyčkávací methodou valně nepochodí
Ve státě vnitřními boji rozervaném, jenž přede-
vším jiným zapotřebí má vedoucí hlavya
spasné myšlenky, je neštěstím státník, muž se
skříženýma rukama, který klidně na to pohlíží,
jak věci se vyvíjejí samy a který zápasícím
ponechává, až jak se zlíbí jim spor vyříditi dle
gusta svého, aby pak na konec přestal na tom.
udělit smíru takto uzavřenému svou sankci. Ba
fatalismus pana dra. Körbra prý tou měrou již
pokročil, že prý cestu, na niž se právě chystá
konati bude jen k vůli tomu, aby v Pešti pří-
tomen byl delegační hostině, poněvadž prý se
již smířil s myšlenkou, aby přišla potopa.
Němci ovšem přehánějí a namlouvají nepravdy,
poněvadž jsou jim příjemné. Tak na př. tvrdí
pojednou, že na rychlo a ku podivení kruhů
v intimity vídeňské nezasvěcených svolaná
na neděli schůze německých předáků nemohla
se na něčem určitém proto usnést, poněvadž
prý neměla po ruce žádného určitého českého
návrhu, za jakých podmínek by s této strany
upustilo se od obstrukce i nucena byla ná-
sledkem toho spokojiti se pouze se substratem,
totiž s tím, co bylo jednotlivým delegátům
v Pešti od českých kollegů ústně a nezávazně
sděleno. Je tu ovšem na bíledni otázka, proč
že pojednou a tak na kvap v parlamentn
prázdni schůze do Vídně byla svolána, když
její podklad byl tak chatrný a když pán
vlastně ani nevěděli, o čem by se raditi měli.
doktor
Körben
Němec
Pešť
Vídeň
19
article
Byl asi jiný účel schůze než zabývati se če-
skými požadavky, které jsou známy a na nichž
zástupci českého lidu neustupně trvají. Aspoň
se šíří pověsti, že shoda v německém souru
čenství není již tak nade vši pochybnost pevná
jak na venek se zdá. Naopak, z mnohých známek
pozorovati lze, že tam na povrch derous
proudy, které jinými se jeví, než jak se o nich
denně dočitáme v liberálních listech. Vždyt
z referátu o schůzi té bylo patrno, že jednalo
se Němcům vlastně o to, jak by se měli z
chovati, kdyby nadešel kritický okamžik, roz-
hodnouti se buď pro povolnost neb pro ne
ústupné setrvání na původně zaujatém stano
visku. Že tak se asi věci měly, tomu nasvěd
čuje posice, kterou v této schůzi zaujal
ústavovérní velkostatkáři, a mezi nimi půsohí
nyní zvláště kníže Fürstenberg v uklidňujícím
směru. A věřiti, že nyní po výsledku vídeňských
voleb je přátelská součinnost německých libe
rálů i nacionálů se stranou páně Luegrovou
možna, k tomu ovšem zapotřebí bylo by veli-
kého optimismu. Po svém skvělém vítězství ze
dne 17. října m. r. mohou sice Němci čekat,
jak jsme se o tom zmínili nahoře, ale klidu
vítěze přece se úplně oddati nemohou: žijí
v říši pravdě nepodobností, kde děje se všechno
směrem protilogickým a to je znepokojuje. Na
venek líčí klid a sílu, ale uvnitř vypadají jinak
Fürstenberg
Luegrová
Němec
20
article
— Projev učitelstva českých škol mě-
šťanských. Výbor »Jednoty učitelstv
měšťanských škol českých«, na
schůzi 26. května t. r. konané, prohlašuje
s bolestným zklamáním, že návrhy školské ko-
mise sněmu zemského zůstávají daleko za
oprávněnými požadavky učitelstvá a neodpo
vídají nijak významu školy, ani práci, an
drahotním poměrům stále se zvyšujícím. Oče-
kává od sněmu král. českého, že při příštím
zasedání ujme se definitivně úpravy služného
na základě petice »Jednotou učitelstva
měšťanských škol« podané, aby tak
nejen po stránce hmotné stalo se učitelstvu po
právu, ale také by bylo po stránce mravní od-
varováno stálého ponižujícího odkládání a od-
strkování spravedlivých požadavků učitelstv
měšťanských škol. Z výboru »Jiednoty
učitelstva měšťanských škol če
ských« v Praze, 26. května 1900.
Praha
Jednota
21
article
— Oprava. Do včerejšího článečku v o
poledním listé »Nesrovnalosti v ná-
rodním našem životě« vloudilys
hrubé, smysl rušící chyby: Ve druhém sloupei
v posledním odstavei nemá zníti první vělao
». . . nejde nám o to podceňovati jedno-
tlivce«, nýbrž »proskribovatí«. V prv
větě na druhé straně nemá státi: »Když skrýti
má instituce jedna«, nýbrž »když krýti má«
atd. Ve druhé větě v odstavci následujíeím nemá
státi: »Ne pouze snížení dávky n
instituce atd.« — nýbrž: »Ne pouz
mizení důvěry v instituce atd.
Touto chybou stal se celý článek nesrozumi-
telným. Vrchol zmatku nalezá se v konečné.
v poslední větě článečku. Stojí tam monstrum
»Máme za to, že by společnost naše měla málc
příčin otázkami těmi se zabývati«, kdežto, jak
přece je s amo zřejmo — má býti vytištěno;
»Máme za to, že by společnost naše měla
mnoho příčin« atd.
Osobni. Pan Matěj Weyrostek, mist
dlaždičský v Praze, byl jmenován soudním znalcem
pro pozemní a dlaždičské práce pro obvod zemského
soudu pražského.
— Rodinné zprávy. Slečna Milada Mattu-
šova, dcera pana dra. Karla Mattuše, vrchníh
ředitele Zemské banky král. českého, a pan Jose-
Cuřín, ředitel cukrovaru v Radonicích u Kadaně
slavili svůj sňatek v úterý dne 29. t. m. o 5. hod
odpol. v pražském hlavním farním chrámu u sv
Jindřicha.
Weyrostek
Matta
Mattuš
Jose
Cuřín
svatý Jindřich
Praha
Radonice
Kadaň
zemský banka král
22
article
— Úmrtí. V pražském ústavu choromyslných
— kde ztrávil plných 27 let — zemřel předevčírem
pan Václav Svit, absolvovaný posluchač pražské
konservatoře budby a někdejší člen orkestru Národ-
ního divadla. Pohřeb zvěčnělého koná se dnes
o 2. hod. odpol. z ústřední kaple na hřbitově olšan
ském. — Dne 27. t. m. zemřel v Praze po krátk
nemoci pan Jaroslav Špígl, administrativn
úřadník časopisu »Kvas« ve věku 22 let. Pobřeb koná
se dnes o 6. hod. odpol. z ústřední kaple na O
šanech. — Na král. Vyšehradě včera o 2. hod. od-
polední dokonal život svůj pan Em. Babánek
majitel domů a poslední starosta samostatného král
Vyšehradu, dosáhnuv věku 72 let. Za starostování
pana Babánka byl dne 4. listopadu 1883 král. Vyše-
hrad připojen ku Praze. Zesnulý byl pak od 19. ledna
1884 až do 30. listopadu 1889 obecním starším a o
19. ledna 1884 do 25. ledna 1886 městským radou.
Ve včerejší schůzi městské rady pražské starosta pan
dr. Srb věnoval vřelou vzpomínku zesnulému, oceniv
jeho zásluhy nejen o Vyšehrad, ale i o Prahu. Rada
městská památku jeho uctila povstáním. Úsneseno
pozůstalým členům rodiny vysloviti soustrast a n
rakev položiti věnec. Při pohřbu prokázány budou
zesnulému následující pocty: na radnici vyšehradské
vyvěšen bude smuteční prapor, v ulicích, kterými s
bude průvod ubírati, hořeti budou plynové svítilny
a k pohřbu bude propůjčen zlatý pohřební vůz.
—K úmrtí pana Ludvíka Vorla, býv
zemského a říšského poslance, připomínáme, že tě-
lesné ostatky zesnulého budou dnes o 5. hod. odpol
v domě smutku na Kr. Vinohradech, v Puchmajerově
ulici č. 2 vykropeny, pak do Žebráku převezeny
po zádušních bohoslužbách ve čtvrtek dne 31. května
o půl 11. hodině dopol. na tamním hřbitově po-
chovány.
Václav svit
Jaroslav Špígl
em
Babánek
doktor
Srb
Vorel
Praha
Vyšehrad
Vyš
Puchmajerův ulice
Žebrák
hrad
23
article
— Pohřeb zesnulého Jenička Hrdličky
posluchače konsulární akademie ve Vídni, syna rady
zemského soudu, konal se dne 27. května odpoledně
z chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech za pře
hojné účasti obecenstva všech vrstev. Nádherný smu
teční katafalk obklopen byl množstvím bohatých
věnců s nádhernými stuhami, jež věnovali příbuzní.
přátelé a kollegové zesnulého jinocha i otce jeho
pana rady Hrdličky. Při církevních obřadech, jež vy
konaí první zemský prelát království českého generál
řádu křižovnického Th. dr. V. Horák za assistence
místního duchovenstva, zazněl smuteční sbor, řízený
ředitelem kůru panem K. Čechem. V průvodu po-
hřebním za rakví kráčelo kromě přátel a příbuzných
veliké množství obecenstva. Mezi účastníky byli ze-
jmena pp. vicepresident vrchního soudu dvor. rada
dr. Ripka, president zemského soudu dr. Pally, pre
sident obchodního soudu dvorní rada Šindelář, vice
president obchodního soudu ryt. Janatsch s chotí.
vrchní rada ryt. Koschin, vrchní rada O. Brožovský
z Pravoslavů, vrchní rada dr. Šrámek a j., dále pp.
zemští soudní radové Lukeš, Rektorys, Reytschek
dr. Nebovidský, četní advokáti, tříčlenná depulace
konsulárních akademiků z Vídně atd. Tklivě roz-
loučili se všichni se zesnulým na hřbitově, kdež po
církevních obřadech spuštěna byla rakev do proza-
tímní hrobky. Rodiny zesnulého došlo nesčetné
množství soustrastí z blízka i z dáli.
Jeniček Hrdlička
svatý . Ludmila
Král
Hrdlička
Th
doktor
V Horák
K Čecho
Ripka
Palla
Koschin
O Brožovský
Pravoslav
Šrámek
Lukeš
Rektorys
Reytschek
nebovidský
Vídeň
24
article
— Arcibiskup pražský baron Lev Skrbenský
který doprovázel procesí do Říma a v Italii vážné
ochuravěl, vrátí se zejtra odpoledním rychlíkem rak.
uherské státní dráhy o 3. hod. do Prahy. Ve dvorn
čekárně uvítá ho metropolitní kapitola, načež odjede
arcibiskup do kostela sv. Salvatora v Klementinu
kde shromážděno bude pražské duchovenstvo, cho
vanci arcibiskupského semináře a j. Po pobožnost
odjede arcibiskup do své residence na král. Hradča-
nech.
— 2 městské rady pražské, (Schůze v úterý
dne 29. května.) Dne 29. června, ve výroční den úmrt
J. M. krále Ferdinanda Dobrotivého, konány budou
jako každoročně zádušní bohoslužby v chrámě Týn
Skrbenský
svatý . Salvator
král
Dobrotivý
Řím
Praha
Klementinum
Týn
pražský baron Lev
25
article
ském. — Ryt. Dunajewski vyslovil radě městské číky
za blahopřání obce k jubileu padesátého výročí jeho
doktorátu. — Dále poděkoval pan dr. Holub za udělení
stříbrně medaille a čestný dar 1000 K, jichž se mu
dostalo za sbírky, darované českým školám pražským
— Panu Frant. Hodíkovi, mistru obuvnickému v Praze
uděleno právo měšťanské. — Slib měšťanský složil
pan Frant. Tužil, ředitel městské výpravny, jemuž
právo toto s prominutím poplatku za více než 40let
služby bylo uděleno při vstoupení na odpočinek. —
Městští radové pp. Rus, Raban a Seifert přimlouvali
se za urychlení prací kanalisačních a úpravu ulie
Leténské, Valdštýnské a Tomášské na Malé straně.
— Městský rada pan Raban stěžoval si na liknav
pokračování kanalisace na Malé straně, kdež se vy-
kopávky celé týdny povalují a žádal, aby při pracích
kanalisačních bylo více lidí zaměstnáno, tak aby po-
stup prací byl rychlejší. — Městský rada pan Kassli-
cký žádal, aby při obecních navážkách nejprvé od
padkový materlál z podniků a obecních budov byi
užíván. — Náměstek starosty pan Ferdinand Voitl
žádal, aby upraven byl chodnik na silnici pod Letnou
v místech, kde bývalo vyústění pilotového mostu. —
Výtěžek prodeje koní. Za 94 koně tramwaye, v dražbě
prodané, bylo vytěženo 24.264 korun. — Obecnímu
staršimu p. Hudlovi vysloveny díky za bedlivý dozon
na koně pražské tramwaye. — Schváleno zaříditi
návštěvu lidových lázní říčních tak, aby v době.
kdy jdou tam děti z útulků neb škol, nebyly navště-
vovány jiném obecenstvem. — Náměstek pan dr.
Ryt
doktor
Holub
František
Hodík
Raban
Seifert
Kassnout
Voitl
Praha
Rus
Letná
26
article
Kühn navrhl, aby učitelé byli požádáni k náležitému
dozoru na dítky, jdoucí Letnou na hřiště, ježto byl
upozorněn, že dítky poškozují sady. — Provedení
nábytku do nové měšťanské školy chlapecké a dívči
na Děkance zadáno pp. H. Kolmannovi a Jar. Hey-
dukovi. — Měšťanská beseda v Praze a Jednota ob-
čanů pražských věnovaly prostřednictvím pana A. P.
Stýbla 45 K pro fond paní Marie Riegrové Palacké.
K témuž účelu věnovala banka »Slavia« obnos 30K
Dárcům vysloveny díky. — Za právního zástupc
plynáren obecních byl zvolen ve správní radě ply-
náren pan dr. Groš. Při hlasování v menšině zůstali
pp. dr. Novák a dr. Baštýř, kteří jsou již po delší
dobu členy správní rady.
— Deputace. Z Vídně se nám sděluje: De-
putace pekařů pražských: pp. Jan Jelínek, Josef Je-
línek a Herlin byli přijati ministrem-krajanem a mi-
nistrem obchodu, jimž tlumočili prosbu, aby poměr
mezi mlynáři a pekaři byl upraven a jmenovitě by
zakročeno bylo proti zasahování mlynářů do zájmů
pekařských, pokud se týká pečení chleba. Bylo jim
slíbeno, že v jejich prospěch bude rozhodnuto.
— Věstník vojenský. Podmaršálek Karel šl.
Pokorný na vlastní žádost dán byl na odpočinek
a byl mu udělen rytířský kříž řádu Leopoldova.
Kühn
H Kolmann
Hey
Stýblo
Riegr Palacká
doktor
Groš
Novák
Baštýř
Jelínek
Josef
šl
Letná
Praha
Vídeň
Leopoldov
Slavia
27
article
Jednota pro dostavění hlav. chrámu
sv. Víta na hradě pražském konala včera od-
poledne na staroměstské radnici valnou hromadu za
předsednictví hr. Frant. Thuna z Hohensteinu. Před-
sedající v zahajovací řeči uvedl nejprve, že v tomto
správním roce nastoupil na stolec arcibiskupský nový
arcipastýř, od něhož s plnou důvěrou očekává, že
se živým zájmem sledovati bude činnost Jednoty.
Do dnešního shromáždění nemohl zavítati proto, po-
něvadž v Italii musil pobyt svůj prodloužiti, aby se
v podlomeném zdraví svém zotavil. Dále vyslovil
předseda díky starostovi měst pražských za účasten-
ství při valné hromadě. Německé proslovení předsedy
zllumočil náměstek jeho p. dr. Jan Vlček. Zpráva
jednatelskou přednesl p. ryt. Brechler z Troskovic
vzpomíná se v ní úmrtí dlouholetého zasloužilého
jednatele škol. rady E. Tonnera. Památka zesnulých
čienů uctěna obvyklým způsobem. Jednota čítala
členů: 18 zakladatelů, 3 podporovatele, 278 skuteč-
ných, 226 přispívajících s příspěvkem 5 zi. a 1270
členů s ročním příspěvkem menším než 5 zl. Zprávu
o postupu prací na dómě již jame uveřejnili. Po
schválení zpráv věnoval ještě předseda vzpomínku
řed. Tonnerovi. Příjmy jednoty loni obnášely i s
zbytkem z roku 1898 úhrnem 127.965 zl. 43 kr., vy-
dání 110.585 zl. 64 kr. Potom byl aklamací před-
sedou Jednoty zvolen hr. Frant. Thun z Hohensteinu,
do výboru pak zvoleni pp. probošt A. Hora, monsign.
svatý . Vít
František
Thun
Hohenstein
doktor
Vlček
E Tonner
Tonner
A Hora
Troskovice
28
article
Thdr. Fr. Krásl, Jan Stüdl a Josef Zvěřina, na 1 rok
p. Jan Herain, c. k. konservátor. Při ustavení vý-
boru byl insp. Rud. Brechler z Troskovic zvolen
jednatelem
— Výstavy. Výstava ruských umělc
výtvarných těší se stále pozornosti našeho
umění milovného obecenstva a byla zvláště v po-
sledních dnech četně navštívena. Zejmena předešlou
neděli, kdy ji navštívilo přes 400 osob, byl ve vý-
stavě čilý ruch. Jak již bylo oznámeno, potrvá vý-
stava jen přes svatodušní svátky a bude nejspíše ve
čtvrtek dne 7. června uzavřena. Výstava nalezá se
ve velkém sále domu su Stajgrů« ve Vodičková
ulici a otevřena jest denně od 9—6 hod. za vstupné
40 kr., v neděli a ve svátek 25 kr. Pro spolky
ústavy jest vstupné sníženo na 20 kr. pro neděle
všední dny.
— Kostnice—Paříž. Účastníci této výprav
odjedou zejtra ráno o půl 9. hodině. Směr jízdy
uveden v prospektu, který byl všem účastníkům za-
slán. Výprava zastaví se v Kostnici u mohyly kost-
nického mučedníka a položí na ni věnec »České
Obce Sokolské« a »Spolku pro postavení Husova
pomníku«. V sobotu o 9. hodině ranní dorazí do
Paříže.
— Ze spolku českých professorů v Praze.
František
Krásl
Stüdl
Zvěřina
Herain
Husův
Troskovice
Paříž
Praha
spolek český profesor
29
article
Spolek uvažoval ve dvou občasných schůzích ze-
vrubně o článcích uveřejněných v časopise »Politike
a jednajících »O vyučování na středních školách,
zvláště na gymnasiích« a na základě jejich usnesení
činí toto vežejné osvědčení: »Jakkoli v návrzích spi-
sovatelových jest mnohé dobré zrno oprávněných
snah reformních, přece prohlašuje, že jich nelze pro-
vésti. Pokuď pak v článcích těch jsou nemírné útoky
na nynější školu v její učitele, odmítá je s veškerou
rozhodností.« — Ředitelstvům českých škol středních
se oznamuje, že v nejbližších dnech jim bude zaslán
jednotný návrh instrukcí pro odpovědné dozorce
stravovatele žáků. — Sjezd českých professorů byl
vzhledem k pařížské výstavě odložen na rok příští.
— 5. sešit »Věstníku českých professorů« bude vydán
teprve v druhé polovici června. — Petici haličského
Towarzystwa professorského, žádající přeměnu trva-
lých parallelek v samostatné ústavy, pevné, jednotné
služné pro supplenty a odstranění zkušebného třílet
usnesl se výbor spolupodepsati.
— Konfiskace. Včerejší 61. číslo »Českého
Lloydu« bylo z rozkazu stát. zastupitelstva za-
baveno. Konfiskaci propadl celý náklad.
Lloyd
30
article
— Cyklus nové frašky. Dnes hraje se v
smíchovské aréně ve prospěch Spolku českých žurna-
listů v Praze velice rozmarná fraška »Sensačn
vynález pana prolessora« Středeční spo-
lečnost, jež od loňska pilně navštěvuje všechna
představení cyklu a utěšenou měrou se množí, po-
baví se zajisté opět měrou svrchovanou. Hilavní
úlohy mají pp. Lier a Ma rek
Lázeňské družstvo v království če-
ském. Lázně Houšťka u Staré Boleslavi a Běloves
(Nové Lázně) u Náchoda přejdou v nejbližší dob
ve vlastnictví Lázeňského družstva v král. českém
které obralo si za účel lázeňských míst v Čechách
a na Moravě nabývati, je zařizovati a zřídla léčebná,
jakož i minerální vody využitkovati. Stozlatové po-
díly družstva toho se právě upisují u všech čelněj-
ších pražských a předměstských záložen a dle dosa-
vadního průběhu upisování dá se očekávati, že nový
podník setká se s úplným zdarem. Upisování podílo
končí dne 9. června. Každý upsati může libovolný
počet podílů.
Lier
Houštěk
Praha
Stará Boleslav
Běloves
Náchod
Čechy
Morava
Ma rek
31
article
— VI. Pro slavnost českých feriálních
osad, pořádanou dne 9. a 10. června, darovali dále
Jan Pantzner, řezník, zašle zboží, Frant. Odkolek
10 bochníků chleba, Josef Kasýk bedničku cukro-
vinek, Irmenbach minerální vodu, L. Jiránek su
šenky, V. Česák pečívo, Jan Jánský koláče, A. Pen-
nerová pečivo, Albína Vitáčková něco do buffetu,
dr. Javůrek a Svátek víno, Jan Červený uzenářsk
zboží, Bohuslav Dolejš 50 párků, J. Šimáčková něco
do buffetu, V. Váňa 10 párků, Frant. Trachta uze-
nářské zboží, J. Loukotka koláče, Hrabánek pečivo.
Jan Fan cukroví, Mučka cukroví, J. Holý kupeck
zboží, pí. Josefa Kreibichová maso, Eliška Čelikov-
ská pečivo, František Pavlát pečivo, Jan Trnka 10
chlebů.
— Členskou schůzi uspořádá spolek ma-
jitelů domů v Praze—VII. ve čtvrtek dne 31. l. m.
o 8. hod. večer v restauraci p. J. Kutílka v Praze-VII.
v Belcrediově třídě. Pořad: 1. O fasích, správném
jich vyplňování a o přiznání výnosu z nájemného.
(Referuje stavitel p. Ant. Žižka.) 2. Volný rozhova
Pantzner
František
Odkolek
Kasýk
L Jiránek
V Česák
Jan Jánská
A Pen
Vitáčková
doktor
Javůrek
Červená
Dolejš
J Šimáčková
V Váňa
J Loukotka
Hrabánek
Jan
Mučka
Kreibichová
Čelikov
Pavlát
Trnka
Žižek
Praha
Belcrediov třída