ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9922aea0-66ab-11dc-967e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 30 celkem · entity: place 40, person 72, org 5, work 2
1 masthead
Ročník XXXX.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 30. května. 1900
Praha
3 masthead
Číslo 148
4 masthead
Na rauni a odpol. list předplácí se v Praze v admisistraei na mésie na čtvrt leta . . . . 6 K — s dvojí čonátkou na meěsl Bt stnt lata . . . 7 K 50 ve Glialkách: pa maškle
Praha
5 masthead Peštou! 9 K 80
Peštou! 9 K 80 na měsíe na čtnrt leia
Pešta
6 masthead Ke
Ke ra dvojí záleilkeu na čtvrt lela-
7 article Po schůzi německých předáků
Po schůzi německých předáků Po dnech rozčilených rozprav mezi skupinami někdejší většiny a žurnalistikou českou ve věcech české obstrukce musilo se nezbytně očekávati, že sbor předáků ně- meckého sdružení ve své poradě do zmatků posavadních vnese spásnou myšlenku, že položí základy, na nichž by se mohly utvá řeti nové poměry, že zkrátka zjedná ná- pravu své posavadní brutální politiky, kteráž způsobila 17. říjen m. r. a vehnala zástupce české do obstrukce. Nuže, schůze pohlavárů německých se odbyla, bezprostředně takřka před ní vra- ženy mezi Čechy a ostatní součásti většiny někdejší kde jaké možné klíny, tak že páni Němci měli i úplnou jistotu, že každé positivní usnesení jejich mus se již pouhou shodou okolnost státi průlomem, vedoucím k no- vým ůtvarům a knové situaci — a přece výsledek schůze jejich jest opět zá- porný, ani neodvážili se počinu v otázce. jak dále postupovati, zůstavujíce tu všecek počin pravici, t. j. Polákům, konservativním Němcům a jihoslovanskému klubu, ani neodvážili se návrhu ve věcech českých, vymlouvajíce se na to, že prý poslanci čeští nepodali své požadavky officiálně a že jich přesně ne formulovali!
Němec Polák Čechy
8 article
Jakoby strana, jež si chce hráti na spasitele státu, neměla povinnost sama hle dati a pátrati po prostředcích, kteréž by vedly ku ozdravení vnitřních poměrů v říši? Nastává ovšem otázka, jaké jsou vlastn příčiny této úžasné politické neplodnosti nehybnosti proslulého sboru německých pře dáků? Nejprvé vynoří se tu na mysl úžasná porážka, již německé liberální a nacionální skupiny právě utrpěly při obecních volbách vídeňských, zejmena byl jim již v době po- rady dobře znám zdrcující nezdar ve sborech druhých, a tu jest na snadě myšlenka, že pohlaváři německého sdružení v této tísni jedinou spásu pro sebe shledali v naproste »neůstupnosti«, t. j. nehybnosti, aby voličstvo dosud za nimi stojící opravdu se domýšlelo že není nad ně rozhodnějších a neústupněj ších obhájců pravého němectví!
9 article
Není však vyloučena možnost, že spole- hají na další rozklad skupin posavadní vět- šiny, a tu jest dosti zajímavo, co se vykládá v některých kruzích pravice. Jako v polském a německém katolickém klubu jsou dva proudy, z nichž jeden tihne více na levo (viz o tom nedávný článek pešť-budínského »Tagbl.«), tak prý jest i v klubě českém. Spory, kteréž prý v poslední době vznikly mezi skupinami pravice a českou obstrukcí vznikly prý nejen z různých stanovisk v otáz kách jazykové a obstrukční, ale z části i od- tud, že v klubu českém jest skupina poslanců, kteří hájí názor, že pouze německo česká koalice jest s to, zjednati Rakousku klid. Stoupenci této theorie, titíž, kdož sdílejí opti- mistický náhled, že mezi českým a něme- ckým stanoviskem jest pouze tenká stěna papírová, tvrdí, že jen tato koalice jest sto věsti k positivní činnosti parlamentní. V této koalici by ovšem prý nebylo místa pro Poláky a konservativní Němce, proto útoky, směřující k tomu, aby mezi tě- mito skupinami a Čechy propukl zřejmý boj, by smír s německými libe- rály jevil se jako jediné možné východisko z nynější situace. Ovšem prý je od plánu toho ku jeho pro- vedení cesta velmi dlouhá, protože většina poslanců českých o tom nechce ani slyšeti, nehledě k jiným ještě překážkám, stojícím v cestě utváření — potřebné většiny v par lamentě. Ať už jest tento názor některých kruhů pravice správný čili nic, tolik jest jisto, že zejmena mluva časopisecká vyznamenávala se v poslední době nebývalou příkrostí mez posovadními stoupenci, a že to bylo dosta tečným důvodem pro shromážděné hlaváry německé, aby se neukvapovali a čekali, co přijde dále.
Polák Němec Čecho Rakousko
10 article
Dodatečně kuje si »Neue Freie Presse z jednání delegací nový důvod pro usnešení hlavárů německých, prohlašujíc české dele gáty a Čechy vůbec za nepřátele »říše«, již se musí odstaviti na celé čáře, neboť »ohro žují jak vnitřní tak zahraniční politiku«a spolehá při tom patrně, že zvláště Kolo polské neodolá krásným očím hraběte Golu chowského ... Za těchto okolností jest zajímavo, že z polských listů vlastně »Slowo polskie« je- diné přimlouvá se za bezpodmínečný postup Kola polského s německou levicí: »Další trpělivost (dle »Slowa«) byla by novou hlou postí. Jest třeba revise poměru Poláků ku pravici, jest zapotřebí získati volnou ruku ku obraně zájmů Haliče a říše. Nadešel čas nového utváření parlamentních styků, nlo v parlamentní většiny. Byla doba. kdy možnou byla koalice polsko-česko-ně- mecká. Ten čas se promarnil . . . Přišel čas k jinému seskupení stran v parlamentě, většina ta musila by se obejíti bez Čechův« Z ostatních listův polských »Czas« tento kráte zdržuje se vlastních myšlenek, uváděje jen různé hlasy o situaci jak z kruhů če- ských, tak pravice a levice, za to krakovsk »Nowa Reforma«, jíž jsme se včera obšírně dovolávali, přináší dnes opětně další článek v němž dovozuje, že Němci usilují o úplné pokoření Čechů. Dovolávajíc se zejmena zprávy »N. Fr. Pr.«, jakoby byli přišli Čechové k Němcům s prosbou o milost, pokračuje
Neue Frei Čecho Gola Čechův Němec Halič Francie
11 article
To jest nejlepší doklad, jak si Němci před stavují smír s Čechy. Možná předem uhod- nouti, že Němci vše učiní, aby Čechům zne- možnili klidnou činnost, pociťujíť velmi dobře. že by potom pravice opětně nabyla sil. Proto schůze pohlavárů německých jest pouhou formálností, oni se ovšem laskavě sejdou, aby milostivě porokovali o způsobu, j ak odmítnouti veškeré myšlenky o docílení dohody s Čechy. Časo- pisectvo levice mne si radostí ruce, že pra- vice již již vypouští ducha; žene Poláky do boje proti Čechům a současně perfidně štve Čechy proti Polákům. Nechať tudíž cokoliv přinese porada německých předáků ve Vídni, Češi musí se míti dobře na pozoru. Rovněž »Glos Naroda« nalezá případné slovo na nedávné vyzvání předsedy mini- sterstva Körbra v »Czasu« proti české ob strukci. Hrozby ony nemohou míti úspěchu, praví; vždyť zástupci Čechův vždy ochotně podávali ruku ku spravedlivému smíru na půdě konstituční a proto neustoupí před ni- jakými výhrůžkami. Za nimi stojí všecek národ, nové volby by rozmnožily jen roz- hodné živly v klubu českém.
Němec Čecho Polák Čech Glos Naroda Čechův Čechy Vídeň
12 article
Zásadní odpor pravice proti obstrukc jest sice pochopitelný, ale jest nutno, vmy- sliti se v postavení Čechův a dáti si otázku Co by činilo kolo polské, kdyby se zrušila nařízení z r. 1867 pro Halič a zavedl se »stav dřívější«? A přece politik »Czasue místo přispění na pomoc Čechům v dosa žení jedně části programu pravice, doporu- čuje vyhladovění české obstrukce, zůstavení Němcům rozhodujícího postavení v zemích če- ských, rozbití pravice a upravení půdy pro novou centralistickou většinu. Je-li to žá doucí národu polskému, jest pochybno. Dei bůh, končí »Glos Narodu«, aby kolo polské neposlouchalo rad »Neue Freie Presse« ají podobných. Osvědčí se taktika předáků německých a budou skupiny z někdejší většiny dále nadhánětí vodu na jejich mlýn? A jsou tito předáci po výsledku voleb vídeňskýc opravdu takovým činitelem, že okolo něho se musí točiti všecka vnitřní politika? Není vídeňská porážka při volbách obecních spíše hlasítou výstrahou . . . .?
Čechův Čecho Němec Dei Glos Naroda Halič Neue Frei Presse
13 article Delegace.
Delegace. Sedm hodin trvala dnešn schůze. Jednání hnáno bez přestávky ho rem pádem. Vyřízen rozpočet ministerstva vo jenství řádný a mimořádný a námořnictva. Zbývá ještě rozpočet pro země zabrané, zále žitosti celní a ressort ministerstva společných financí. Praesidium doufá, že všecko to se strhne snad přece zejtra. Je věru s podivem, jak hladce a bez od poru prošly ministerstvu Svojenství stupňovan výdaje řádné, stupňované výdaje mimořádné výdaje dodatečné. Lze skoro říci, že v dele- gacích vojenská správa nenalezla po té stránc žádného odporu a že kdyby nenarazila na ná mitky správy finanční, delegace by povolily milliony do nekonečna na vojsko. Dnešní výklad ministra vojenství bar. Krieghammra podohal se na vlas všem jeho dosavádním. Leccos popírá, o jiných věcech praví, že není o nich informován, o jiných opět, že nebyl o nich řádně informován de- legát. Dr. Pacák vytkl včera, že se nyní doda tečně ministerstvem vojenství vymáhají pohle- dávky na ministerstvu financí a žádal za vy- světlení. Ministr vojenství odvětil, že mu věct je záhadou. Ale dr. Pacák nechtěl věděti, zda je věc baronu Krieghammrovi záhadou, nýbrž chtěl míti vysvětlení a opatření. Jakousí pozornost vzbudil mladý kníž Schönburg, který v debatě vojenské jal se mluviti o jazykových věcech a appelloval na to, aby se upravily ústavně a to v ten způsob, aby se stanovily poměry ty na dlouhou řadu let. V rozpravě o námořnictvu del. Kafta uvedl na přetřes otázky všeobecné a speciální Vyložil důležitost námořnictva a žádal, by s při dodávkách pro ně bral zřetel na Předlitavsko. zejmena na království české a nekupoval se materiál v cizině. Zejtra promluví při bosenském rozpočtu del. dr. Sláma.
doktor Pacák Schönburg Kafta Sláma Předlitavsko
14 article
Z Pešti, 29. května. (C.-B.) Rakouská delegace v dnešní plné schůz rokovala dále o vojenském rozpočtu Del. Weigel tlumočil rozličná přání haličská zvlášť o vojenských dodávkách a poměrech tamějších branců. K návrhu del. bar. Walterskirchena byl rokování uzavřeno. Del. Polzhofer doporučoval 2letou službu v jenskou, neboť dříve nebo později musí se změn státi. Přimlouval se za dovolenou rolnických synův dělníků v čas žní, dovozoval nutnost jednotné armádní řeči a navrhl resoluci, dle niž má se povo liti vojsku na teplou večeři 6h. Del. Gessmann rovněž žádal 2letou služb v zájmu rolnického obyvatelstva, neb aspoň zkrácení služby některých kategorií. Vojenská cvičení ať jsou přiměřena, strava vojska- zlepšena. Stýská si, žes naddržuje kadetům před jednoročními dobrovolníky žádá, by vojenští úřadníci byli postaveni na roveř důstojníkům a upravily se platy pokladním úřadní kům vojenským. Rovněž zmínil se o úpravě vdov ských a sirotčích pensí. Přimlouval se za větší účast maloživnostníků při vojenských dodávkách a broji proti naddržování Uhrám. Del. Zimmer doporučoval 2letou službu vo jenskou, rozšíření jednoroční služby a konečně jed nal o vojenských dodavkách, tlumoče při tom stesky moravských tkalců Del. Hinterhuber mluvil o vojenských do- dávkách, významu společenstev a jejich skladišť konečně dotazoval se po vojenském zákazu celo veckém stran návštěvy divadla ve prospěch »Sud marky«. Del. Keil doporučoval, aby se zakročilo prot soubojům Del. kn. Schönburg lichotil vojenské správě a litoval, že šetří se při výcviku střelby. Tvrdí se že Němci a Ceší jsou hotovi k boji, ale on soudi
Weigel Zimmer Del Keil Schönburg Němec Pešť Uhry Cešit
15 article
že obě strany jsou zemdleny. Jmenem pokojné vět šiny lidu žádá mír. Dorozumění vyhledávalo s s obou stran a dospělo se k jisté metě, avšak vý sledek třeba zužitkovati. Nedocílí-li se shody, nej vyšší činitel musí upravit jazykovou otázku autor tativně. Ministr vojenství šl. Krieghammer by by povděčen jednoduššímu rozpočtu, ale delegace je ustanovila a nepřipouští se změna. Ručnice mají se pořizovati ještě dvě léta, protože zásoby jich jsou skrovné. Novoty v polních železnicích nemohou se zaváděti, neboť dosavadní systém je starší a doplňo vací materiál musí býti jako dřívější. Jinak musil by se starý materiál nákladně předě lati nebo prodati. Rakouský vzor polních že lezni- jest ostatně velmi dobrý, jak se sám ze zkušenost v Haliči přesvědčil. Oprava trestního řádu vojenského zvolna postu puje pro množství instancí, jimiž projíli musí. Jeho několik předloh musilo se na různá přání měniti ale doufá, že do podzimu nová předloha bude po dána zúčastněným ministerstvům. Oprava záleží v ústním jednání, odloučení žaloby od obrany a ve- řejnosti, pokud ji vojenský zájem dopouští Poslední sezení v revisní věcí záložníka Kali- vody konalo se 25. t. m. Na kadetních a vyšších reálkách vojenských je zaveden nový učební plán. jenž rovná se vyšším reálkám občanským, takže je- jich chovanci mohou se podrobiti maturitní zkoušce počínaje rokem 1902. Letos bylo přihlášeno z vojen ských ústavů 27 chovanců k maturitním zkouškám Výplata zvýšených vojenských gáží se zdržela. ale koncem dubna byly doplaceny od ledna do dubna.
Halič Kali
16 article
Transakce v Praze pokročily a také si' nice byla již částečně odevzdána. Na část objektů podán obci slušná nabídka, ale nedošla ještě odpověď. Vo- jenská správa hledí, aby se jí dostalo přiměřené ná- hrady, neboť na takové věci nemůže žádat peněz ze společných prostředků. Rovněž tak mají se věci Krakově. S dělostřeleckými střelnicemi jsou svízele náhrady tuze velké. Vojenská správa musí pomý šleti na koupi střelnic a cvičišť. Na střelnících zříd- si nové terče a štíty, aby kule nemohly odrážeti Případ s nešťastníkem od 28. pěšího pluku dá vy- šetřiti. Na karlovecké kadetce, kde je 18 Čechů a8 Chorvatů bylo snad proto zakázáno česky mluviti aby chovanci zvykli si na chorvatštinu a maďarštinu jež jsou učebními předměty. Od letoška uči se n ústavě jen jedné národní řeči, v níž se konversuje O konfiskaci kněh mohl bych se vysloviti, kdybych znal jejich obsah. (Del. Kaftan: Illustrované knihy »Žlatá Praha«). O události v sedmihradském Bělehradě má jen zprávy od uherského ministerstva Výsledek vyšetřování přemyšlského profousa, jenž dovolil si různé přehmaty a ukrutnosti, dosu nezná. O samovraždách podány výkazy a v nich uve- deny jejich příčiny. Ministr vyličuje, co všecko stalc se, aby se vyhovělo se potřebám vojínů. Povýšován děje se dle známých podmínek povyšovacího před- pisu. Mimo touru povyšuje v zásadě přednostenská komise, ne jednotlivec. Poučení ve vojenském pase je v řeči vojínově. Pense puškářů jsou skrovné, al upraveny tak jako jiné, ale pomáhá se osobním přídavky a nadacemi.
Čecho Chorvat Kaftan Praha Krakov Bělehrad Illustrovaný kniha » Žlatý Praha
17 article
Dále zmínil se ministr o způsobu zadávání vo jenských dodávek a ubeznečoval, že vojenská správ přeje si styků s producenty, zvláště jsou-li podpo- rováni skladišti. Zavedou-li se jako v Dolních Ra kousích, obě strany pochodí dobře. Kauce vojenských úřadníkův zabezpečovaly dosud differenci na zl. 1200, nyní na zl. 1500 = 3000 K. Kancě uvolňuje se teda teprv až gáže zvýší se na zl. 1500. Výkaz přímých dodávek, jejž žádal del. Ko zlowski, je připojen k rozpočtové zprávě; snad jei přehledí. (Del. Kozlowski: Kvantitativní. Poče producentů!) Dodávku masa obstarává si menážní správa. Masná režie má mnoho vad, ale svého času bylo jí ve Lvově dočasně třeba pro dra- hotu masa. Příslušná smlouva později obnovena nebyla. Jmenování důvěrníků při odvodu koní s ministrovi nelibí a kdo by je prý také platil. Stesky na odvodní komise pocházejí pouze od jednotlivců. Ministr pojednával potom o pevnostních re- versech, zvláště haličských. Zavedení 2leté služby vojenské musilo by míti za následek doplnění presenčního stavu a větší vý- daje. Připouští, že některým kategoriím mohla bys kratší služba dovolit, ale výhody jedněch byly by nespravedlivostí naproti druhým. Dovolené o žních se mu nezamlouvají, rolníků-vojáků není prý tak mnoho a proč by se jen jim mělo dostati výhody. proč ne živnostníkovi, jehož syn je vojákem a jeni dostane najednou větší objednávky. (Del. Polzhofer Nesouhlasíme!) Ministr: A proč? Del. Polzhofer: To je ve- liký rozdíl. Žně jsou jednou za rok a trvají na nej- výše týden. Del. Zimmer: Práce rolnického syna se nenahradí. Ministr snaží se dokázati, že dovolencova práce nerozhoduje.
Kozlowski Zimmer Dolní Ra Lvov
18 article
Dále rozebíral poměry a službu důstojníkův vojenských úřadníkův, rozprávěl o nedělním klidua zadržování mužstva přes dva měsíce, o stavebních dílovedoucích a jejich povýšování až do IX. dietní třídy. Nemajetným záložníkům a náhradníkům, jsou-l povolání k plukům, dostává se stravného. Vzpírá s jednoročním dobrovolníkům z nižších tříd, praví, že by se přitížilo vojákům stavu rolnického a dělni- ckého, a nevychovali by se řádní vojáci, ještě méně dobří poddůstojníci. O celoveckém případu se zá kazem návštěvy divadelního představení, což stalc se snad teprve včera, nemůže dáti autentickou zprávu ale schvaluje zákaz, mělo-li představení politicko tendenci. Na vojenské správě mělo by se nejméně žádat aby odstranila souboje, ať se odstraní prve z občan ské společnosti a vojsko bude následovati. Odmít nutí souboje se strany důstojníka považuje se z nedostatek smělosti a to nelze trpěti. Ministr rozebíral konečně ještě důležitost střelnic Ref. del. hr. Kottulinsky zmínil se o rozlič ných podnětech, pronešených během debaty a v slovil naději, že delegace povolí prostředky, žádan vojenskou správou na zlepšení výstroje a výzbroje a lepší zaopatření vojska. Potom přešlo se k zevrubnému rokován a přijat lit. I. s Demelovou resolucí stran opa tření koní pro setníky u pěchoty, tit 2. a 3. bez de baty, tit. 4. s resolucí Vachňaninovou o zřízen řecko katolického faráře vojenského v Haliči, dále tit. 5.—22. Při tit. 23. přijata Polzhořerov resoluce o 6 hal. na vojenskou večeři, konečně tit 24.—27. a úhrada, čímž byl řádný rozpočet vyřízen Del Popowski referoval potom o mimo řádném rozpočtu vojenském, jenž přija beze změny.
Ref Demelův jít bat Del Halič
19 article
Účetní závěrky za rok 1899 odvolány s jednacího pořadu a rokovalo se o rozpočtu námořním. Del. Pergelt vychvaloval neobyčečnou spoři vost v rozpočlu Del. Kaftan litoval zanedbanosti loďstva n újmu mocného postavení říše a škodu domácího průmyslu. Činil různé dotazy, mezi nimíž po samo vraždách v námořnictvu za poslední doby, dál po jednoroční službě námořní, pokusech s pod mořskými lodmi, brněncích dělových a pod. a žádi za zprávu o rozsahu podníceného rozmnožení pre senčního stavu námořního. Námořní velitel bar. Spaun odpovídaje na do tazy, praví, že večeře pro námořníky by stála + 4— 6l na muže. O strojnících a inženýrech opakoval sve vývody z výboru a sdělil, že hodla navrhnouti, bys zřídilo několik míst s vyššími platy. Stavby člune provádějí většinou soukromníci. Podal statistiku samo vražd za osm posledních let Šestnáct případů samo vraždy událo se ze strachu před trestem, tři z ne chuti k vojenské službě. Nesouhlasí s rozmnožením jednoročních dobrovolníků z příčin vojenských, led by část jich sloužila na svůj vrub, což však záko nedovoluje. O podmořských lodíchi opakuje, co řekl ve výboru a konstatuje, že všecka děla a střelivo vy rábějí se ve Škodových závodech ve Vítkovicích a ž lezárnách alpských. Ve Vítkovicích robí také brněné plotny dle Kruppova vzoru. Kotelní roury třeba ob jednávati v Düsseldorfu; ostatně staly se objednávky na zkoušku také ve Vítkovicích.
Kaftan Škodův Kruppův Vítkovice Düsseldorf
20 article
Vylíčil účastenství Rakouska na námořních do dávkách a konstatoval, že námořní správa dbá, aby měla ve skladištích k disposíci 100.000 tun uhlí z něhož minulou zimu přenechala ministerstvu že leznic 10.000 tun, jež jsou částečně již vráceny. Pr senční stav upraví se jen se svolením parlamentu dosavadní je nedostatečný. Třeba rozmnožiti sta námořnictva asi o 2500 mužů, náklad rozpočten na 4 leta, protože ročně odvede se jen čtvrtá čás nováčků. Dále zmínil se o odvratných opatřeních prot moru a v průběhu řeči své konstatoval, že z 20 ná mořnických stipendistů na technikách připadá jich 10 na Čechy a Moravu. Konečně zmínil se o stav námořních kaplanův, jejichž poměry mohou se upra viti jen v souvislosti z poměry vojenských du chovních. Po doslovu del. Pergelta byl přijat bez d baty řádný i mimořádný rozpočet námořní s resolu cemi a dodatečnými úvěry Příští schůze bude zejtra o 11. hod. dopo Na pořadu jsou: 1. účetní závěrky, 2. okkupačn úvěr. 3. rozpočet říšského ministerstva financi 4. rozpočet vrchní účtárny společné a 5. zpráva pe tičního výboru.
Rakousko Čechy Morava
21 article
Uherská delegace rokovala o rozpočtu m nisterstva zahraničných věcí. Rel. del. Falk odvolával se na svou zprávu zřekl se odpovědi na rakouské stesky na Uhry protože budou odmítnuty s kompetentní strany až nechce přenášeti národnostní otázku do zahraničné politiky, jež má býti prosta této jedové setby. P leta již pozoruje, jak škodně působí národnostn sváry na domácí politiku rakouskou. Bylo by ne- štěstím, kdyby zanesl se do zahraničné politiky, jež má pečovat o zájmy všech národů říše. Rozhodnost. s jakou ministr odmítl ony pokusy, je přičinou, aby se přijalo votum důvěry hraběti Goluchowskému Del. hr. Apponyi jednal o postavení národo mocností, jež tvoří trojspolek. Německý císař shle dával blahý a trvalý ráz spolku v tom, že je schválily cit a přesvědčení národů. Konstatuje s po- vděkem, že berlínské slavnosti byly pů- vodně maďarským nápadem a myšlenkat má nejpevnější oporu ve veřejném mínění maďar- ském. Maďarský národ osvědčil svou politickou zralost a přispůsobivost také radostným uvitáním smlouvy s Ruskem, což musí míti jisté přirozené důsledky.
Falk Goluchowský Del Uhry Rusko
22 article
Zmiňuje se o politické vyspělosti, nepomýšlí pr na žádnou převahu, ale dovozuje z toho požadavek stejnosti práva a poměrnosti v oboru hmotném Uhrám nedostává se dosud, co jim náleží dle kvoty na výhodách společných institucí. Je to to nejmenšl co se musí žádati. Pokud týká se stejnosti práv spokojí se, aby při společných institucích všude jevi se jejich společný, teda také maďarský ráz. Teď, kdy Uhry tlumoči nejzřejměji myšlenku, na níž spočív bezpečnost říše, kdy zjevno je, že říše nacház v samostatném národním státě maďarském nej pevnější podporu, octl by se každý v odporu s lo- gikou, kdo by nechtěl honorovati cenu Uher úplný výrazem maďarské individnality. (Hlučná pochvala. Přecházeje ku haagské konferenci nalehá na zří- zení rozhodčího soudu a konstatuje milerád prohlá šení ministra zahraničných věcí, že nemá co nami tati proti změně konferenčních usnesení v neuza vřená (k nimž mohou přistoupiti také státy na konfe renci nezúčastněné). Rokování bylo uzavřeno a rozpočet schválen v celku i podrobnostech beze vší poznámky. Příští schůze bude zejtra dopoledne. Na jednacím pořadu bude 3. čtení dnešní c usnešení
Uher Uhry
23 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 29. května. (Polské hl a sy proti kolu polskěmu.) Podobně, jak od kola polského neodvislé listy haličské, staví se i petrohradský »Kraj« proti politice, kterou chce kolo polské prováděti proti delegaci české »Nejsem přítelem obstrukce —— píše vídeňský zpravodaj »Kraje« — ale toho fakta nikdo ne vymaže z listů dějin, že německá obstrukce jež beztrestně všechno rozbíjela, zabila vídeňský parlament. Byla by ho zabila, i kdyby nebyla odnesla vítězství. Což teprve po zrušení jazy- kových nařízení! Tím byla uznána za připustnou. oprávněnou, k výsledkům vedoucí parlamentn instituci. Způsob zrušení jazykových nařízen nevydal ještě všeho trpkého ovoce . Místo, aby byli pokutováni ti, kdo činili obstrukci ponese těžkou pokutu stát, jenž se pokořil Pobouření a rozmrzelost polských listů prot české obstrukci byly by oprávněny, kdyby tatc obstrukce nebyla vyvolána s hůry. Vzhledem k vítězství obstrukce německé nelze žádati na českých poslancích a zejmena na jich voličích. aby byli na tolik diplomaty, by se nechopili téže zbraně . . . Česká obstrukce není snad politicky oprávněna, ale jistě jest psychologick pochopitelna a nevyhnutelna. Čechy možn přesvědčovat, ale nesluší se je potírati a hano- biti.« Přecházeje dále k požadavku levice, aby
Praha Čechy
24 article
Poláci za ni vytahovali kaštany z ohně a sami jim pomohli rozbiti pravici osamocením Čechů pisatel praví: »Což není dosud jasno, že celý německý odboj proti jazykovým nařízením by jen jedním z racových hesel a že hesla s mohou sice změniti, ale příčina sporů zůstane neboť ta jest: německá hegemonie a popírán rovnoprávnosti ostatních národů.« Důsledně hájí politíku českou i krakovský »Glos Narodu«. V posledním jeho vídeňském dopise čteme: »Zrušení jazykových nařízení bylo vynuceno německou obstrukcí; důstojnost státu kapitulovala tedy před násilím; dnes nelz tedy Čechům bráti za zlé, ať se to komu lib nebo ne, že se nechtějí spokojiti stavem věcl. jak byl vytvořen za hr. Clara, že jsou pobouřen a znepokojeni, když jim bylo vzato, co jednou obdrželi a co od dvou let už se vžilo. Dobrá byla obstrukce pro Němce, poněvadž je přivedl k eili; proč by měla býti špatnou pro Čechy Je-li řeč o parlamentní stagnaci, spadá vina z to na Němce a ne na Čechy, neboť převrat způsobili oni a ne tito, kteří se jen brání před V drebném prodeji ranní čísla o sobě . . . za 8h pdpolední . . . . . . . za 2b Ve flialkách na venkově ranní číslo. . . . vdpolední. Inserá t platí se hotové sapřeě. Předplacení a inserty přijímá zdmini- strace v Mariaaské ulici č. a. Tana nacháznjí se též redake tiskárna a vzpodios „ Národních Listů“ Iukopisy se novrunaji
Polák Čecho Glos Naroda Claro Němec Čechy Mariaaský ulice Tana
25 article
útokem, brání svého nejdražšího pokladut jazyka národního.« Z Vídně, 29. května. (O pondělni delegační řeči hr. Goluchovského) píše »Vaterland«: »Hned po zahájení schůze ujal se slova ministr zahraničních věcí hr. Go- luchovský, aby odpověděl na různé útoky a dotazy. Pokud se útoků týče, povšimnul si nej- méně hlavního jádra jich, totiž toho, že se vměšuje do vnitřní politiky rakouské. Tvrzení toho dotknul se lehounce a jen mimochodem,a jako už dříve, prostě je popřel. V jiných bo- dech užil proti českým delegátům příliš ostrých výrazů, které zahrnovaly v sobě také ostrou důtku pro předsedu Javorského.« Ze Záhřeba, 28. května. (Chorvatský hlas o rakouské situac i.) »Agr. Tagbl.« přináší úvahu o rakouském parlamentarismu, v níž náležitě charakterisuje zejmena rakouské Němce. Pravíť o nich: »Němci se vychloubají, že jsou v Rakousku jediný parlamentárnía svobodomyslný národ, jenž je povolán, aby za- chránil ústavu. Pravý opak je pravda. Jsou jen přivrženci některé parlamentární formy, která jim pomáhá utlačovati Slovany. Jsou přátelé svobody, záleží-li svoboda ve volném pronásle- dování Slovanů. Jsou přátelé ústavy, pokud znamená uskutečnění jejich hegemonických choutek. Ve skutečnosti možno jejich parlamen- tarismus, jejich svobodomyslnost a ústavnost shrnouti ve snahu, podporovati německý a vlaský irredentismus. Domnívají se, že to směji tím směleji prováděti, poněvadž jsou podporováni z Berlína. Slované jsou povinni vše to vynésti na světlo. Možno snad činiti námitky proti české obstrukci, ale dovolávati se pomoci Němců proti obstrukci, byla by se strany Slovanů nejen
Agr Němec Slovan Vídeň Záhřeb Rakousko Berlín Slovan
26 article
chyba, ale přímo zločin. Nechať se Slované sjednotí a učiní svou solidárností obstrukci zby- tečnou. Budou-li však Čechové nuceni užiti i potom téže zbraně, pak spadne všechna vina na německou levici. Němci rádi vydávají Slo- vany za zpátečnický živel, ačkoli Slované bo- jují jen za svá práva a za svou svobodu. Z daných poměrů mělo by býti povinností Slovanů dokázati, že si váží parlamentních zásad. Jsou povinni přinutiti vládu, buď jiti s nimi, s většinou, aneb se poděkovati. Vláda by mohla sice par- lament rozpustiti, ale i to by bylo menší zlo, než nynější nejistota a parlamentní choroba. Musí se konečně vysvětliti, že uzdravení parla- mentarismu bude tak dlouho nemožno, dokud bude trvati nynější soustava. Úkolem Slovanů jest snažiti se o toto uzdravení a tedy o změnu soustavy.« Z Vídně, 29. května. (Nový návrh na řešení národnostních otáze k.) Podgornikowo »Slav. Echo«, vidouc marnost pokusů upraviti národnostní poměry ve sbore parlamentních, navrhuje, aby se utvoříla ko- mise, sestávající z osvícených a důstojných mužů všech národností, jíž by se předložily sporné otázky k projednání a rozřešení. »Ta- ková komise — míní »Slav. Echo« — měla by snad před parlamentem tu přednost, že by se nemusila opírati o většinu hlasů, nýbrž je- dině o zásadu spravedlnosti.« Máme za to, že i taková komise by byla marna. Neboť zástupcové národa, k němuž všichni ostatní národové Rakouska volají o spra- vedlnost, zůstali by k této zásadě právě tak hluchými v komisi, jako na sněmích a na říšské radě. Jim právě nejde o spravedlnost, nýbrž o nadvládu, opřenou o bezpráví potlačených národů.
Slovan Čecho Němec Vídeň Rakousko
27 title
Politické zprávy zahraničné.
28 article
V Praze, 29. května.
Praha
29 article
Kyrilometodějská slavnost Slov, dobroč. spolku petrohradského. V den paměti sv. blahozvěstů slovanských Kyrila a Metoděje Slovanský spolek petrohrad- ský měl valnou hromadu, věnovanou uctění A. V. Suvorova, jenž byl pohřben právě v ten den. Valná hromada byla velmi četně na- vštivena. Předsedal gen. A. A. Kirěj ev. Ge- nerál Orlov měl přednášku o Suvorovu, gen. M. M. Borodkin a p. Vasiljev přečetli několik legend a básní o Suvorovu. Sbor Archangelského v přestávkách zapěl hymnu kyrilometodějskou a srbskou píseň, česká mládež pod řízením p. Archangel- ského zapěla českou národní píseň. Na to V. V. Komarov pronesl řeč o vý- znamu Suvorova pro Slovany. Valná hromade byla uzavřena husitskou písní »K d oz jste boží bojovníci.«
Kyril Metoděj A V Suvorov Kirěj Suvorov M M Borodkin Vasiljev Archangel V V Komarov Slovan
30 article
Bouřlivá schůze francouzské sněmovny. Také tentokráte ještě uniklo tedy dreyfu- sovské ministerstvo Waldeek-Rousseauovo porážce. Většina padesátihlasová zůstala vládě věrna. Ovšem by jí nebylo — bez socialistů, jimž sic nevadí, že vláda tato v neděli zamezila moci policejní na hrbitově Pěre Lachaise rozvinutí rudého praporu, ač pro takový zákaz proti jiným vládám podnikali ve sněmovně vždy hned nej- prudší na ně útoky. Pan Waldeck-Rousseau dě- kuje včerejší vyváznutí své zase snaze velikého počtu poslanců, nevzbuzovati za trvání světové výstavy krise ministerské, jež by jistě byla vleklou, a děkuje vyváznutí své také — obrat- nosti, s jakou se dovede přizpůsobiti ihned si- tuaci ve sněmovně. Tak v minulé již schůzi sněmovní i ve schůzi včerejší pan Waldeck- Rousseau vida veliké rozhorlení nad pokusy zjednati Dreyfusovi rehabilitaci, ihned slavnostně prohlásil, že také on jest proti pokusům tém, ač jest přece na snadě, že policejní agent Thomps nebyl by se odvážil pokusy ony podni- kati na vlastní vrub, proti vůli mocného bezohledného ministrpresidenta. Slovem, zapřením sebe si pan Waldeck-Rousseau za-
Rousseauův Waldeck Rousseau Dreyfus Waldeek Thomps