2
masthead
V Praze, ve středu dne 30. května. 1900
Praha
4
masthead
Na rauni a odpol. list
předplácí se
v Praze v admisistraei
na mésie
na čtvrt leta . . . . 6 K —
s dvojí čonátkou
na meěsl
Bt stnt lata . . . 7 K 50
ve Glialkách:
pa maškle
Praha
5
masthead
Peštou! 9 K 80
Peštou! 9 K 80
na měsíe
na čtnrt leia
Pešta
6
masthead
Ke
Ke
ra dvojí záleilkeu
na čtvrt lela-
7
article
Po schůzi německých předáků
Po schůzi německých předáků
Po dnech rozčilených rozprav mezi
skupinami někdejší většiny a žurnalistikou
českou ve věcech české obstrukce musilo
se nezbytně očekávati, že sbor předáků ně-
meckého sdružení ve své poradě do zmatků
posavadních vnese spásnou myšlenku, že
položí základy, na nichž by se mohly utvá
řeti nové poměry, že zkrátka zjedná ná-
pravu své posavadní brutální politiky, kteráž
způsobila 17. říjen m. r. a vehnala zástupce
české do obstrukce.
Nuže, schůze pohlavárů německých se
odbyla, bezprostředně takřka před ní vra-
ženy mezi Čechy a ostatní součásti většiny
někdejší kde jaké možné klíny, tak že páni
Němci měli i úplnou jistotu, že každé
positivní usnesení jejich mus
se již pouhou shodou okolnost
státi průlomem, vedoucím k no-
vým ůtvarům a knové situaci —
a přece výsledek schůze jejich jest opět zá-
porný, ani neodvážili se počinu v otázce.
jak dále postupovati, zůstavujíce tu
všecek počin pravici, t. j. Polákům,
konservativním Němcům a jihoslovanskému
klubu, ani neodvážili se návrhu
ve věcech českých, vymlouvajíce se
na to, že prý poslanci čeští nepodali své
požadavky officiálně a že jich přesně ne
formulovali!
Němec
Polák
Čechy
8
article
Jakoby strana, jež si chce hráti na
spasitele státu, neměla povinnost sama hle
dati a pátrati po prostředcích, kteréž by
vedly ku ozdravení vnitřních poměrů v říši?
Nastává ovšem otázka, jaké jsou vlastn
příčiny této úžasné politické neplodnosti
nehybnosti proslulého sboru německých pře
dáků?
Nejprvé vynoří se tu na mysl úžasná
porážka, již německé liberální a nacionální
skupiny právě utrpěly při obecních volbách
vídeňských, zejmena byl jim již v době po-
rady dobře znám zdrcující nezdar ve sborech
druhých, a tu jest na snadě myšlenka, že
pohlaváři německého sdružení v této tísni
jedinou spásu pro sebe shledali v naproste
»neůstupnosti«, t. j. nehybnosti, aby voličstvo
dosud za nimi stojící opravdu se domýšlelo
že není nad ně rozhodnějších a neústupněj
ších obhájců pravého němectví!
9
article
Není však vyloučena možnost, že spole-
hají na další rozklad skupin posavadní vět-
šiny, a tu jest dosti zajímavo, co se vykládá
v některých kruzích pravice. Jako v polském
a německém katolickém klubu jsou dva
proudy, z nichž jeden tihne více na levo
(viz o tom nedávný článek pešť-budínského
»Tagbl.«), tak prý jest i v klubě českém.
Spory, kteréž prý v poslední době vznikly
mezi skupinami pravice a českou obstrukcí
vznikly prý nejen z různých stanovisk v otáz
kách jazykové a obstrukční, ale z části i od-
tud, že v klubu českém jest skupina poslanců,
kteří hájí názor, že pouze německo česká
koalice jest s to, zjednati Rakousku klid.
Stoupenci této theorie, titíž, kdož sdílejí opti-
mistický náhled, že mezi českým a něme-
ckým stanoviskem jest pouze tenká stěna
papírová, tvrdí, že jen tato koalice jest sto
věsti k positivní činnosti parlamentní.
V této koalici by ovšem prý nebylo
místa pro Poláky a konservativní Němce,
proto útoky, směřující k tomu, aby mezi tě-
mito skupinami a Čechy propukl zřejmý
boj, by smír s německými libe-
rály jevil se jako jediné možné
východisko z nynější situace.
Ovšem prý je od plánu toho ku jeho pro-
vedení cesta velmi dlouhá, protože většina
poslanců českých o tom nechce ani slyšeti,
nehledě k jiným ještě překážkám, stojícím
v cestě utváření — potřebné většiny v par
lamentě.
Ať už jest tento názor některých kruhů
pravice správný čili nic, tolik jest jisto, že
zejmena mluva časopisecká vyznamenávala
se v poslední době nebývalou příkrostí mez
posovadními stoupenci, a že to bylo dosta
tečným důvodem pro shromážděné hlaváry
německé, aby se neukvapovali a čekali, co
přijde dále.
Polák
Němec
Čecho
Rakousko
10
article
Dodatečně kuje si »Neue Freie Presse
z jednání delegací nový důvod pro usnešení
hlavárů německých, prohlašujíc české dele
gáty a Čechy vůbec za nepřátele »říše«, již
se musí odstaviti na celé čáře, neboť »ohro
žují jak vnitřní tak zahraniční politiku«a
spolehá při tom patrně, že zvláště Kolo
polské neodolá krásným očím hraběte Golu
chowského ...
Za těchto okolností jest zajímavo, že
z polských listů vlastně »Slowo polskie« je-
diné přimlouvá se za bezpodmínečný postup
Kola polského s německou levicí: »Další
trpělivost (dle »Slowa«) byla by novou hlou
postí. Jest třeba revise poměru Poláků ku
pravici, jest zapotřebí získati volnou ruku
ku obraně zájmů Haliče a říše. Nadešel čas
nového utváření parlamentních styků, nlo v
parlamentní většiny. Byla doba.
kdy možnou byla koalice polsko-česko-ně-
mecká. Ten čas se promarnil . . . Přišel čas
k jinému seskupení stran v parlamentě,
většina ta musila by se obejíti bez Čechův«
Z ostatních listův polských »Czas« tento
kráte zdržuje se vlastních myšlenek, uváděje
jen různé hlasy o situaci jak z kruhů če-
ských, tak pravice a levice, za to krakovsk
»Nowa Reforma«, jíž jsme se včera obšírně
dovolávali, přináší dnes opětně další článek
v němž dovozuje, že Němci usilují o úplné
pokoření Čechů. Dovolávajíc se zejmena
zprávy »N. Fr. Pr.«, jakoby byli přišli Čechové
k Němcům s prosbou o milost, pokračuje
Neue Frei
Čecho
Gola
Čechův
Němec
Halič
Francie
11
article
To jest nejlepší doklad, jak si Němci před
stavují smír s Čechy. Možná předem uhod-
nouti, že Němci vše učiní, aby Čechům zne-
možnili klidnou činnost, pociťujíť velmi dobře.
že by potom pravice opětně nabyla sil. Proto
schůze pohlavárů německých jest pouhou
formálností, oni se ovšem laskavě sejdou,
aby milostivě porokovali o způsobu, j ak
odmítnouti veškeré myšlenky o
docílení dohody s Čechy. Časo-
pisectvo levice mne si radostí ruce, že pra-
vice již již vypouští ducha; žene Poláky do
boje proti Čechům a současně perfidně štve
Čechy proti Polákům. Nechať tudíž cokoliv
přinese porada německých předáků ve Vídni,
Češi musí se míti dobře na pozoru.
Rovněž »Glos Naroda« nalezá případné
slovo na nedávné vyzvání předsedy mini-
sterstva Körbra v »Czasu« proti české ob
strukci. Hrozby ony nemohou míti úspěchu,
praví; vždyť zástupci Čechův vždy ochotně
podávali ruku ku spravedlivému smíru na
půdě konstituční a proto neustoupí před ni-
jakými výhrůžkami. Za nimi stojí všecek
národ, nové volby by rozmnožily jen roz-
hodné živly v klubu českém.
Němec
Čecho
Polák
Čech
Glos Naroda
Čechův
Čechy
Vídeň
12
article
Zásadní odpor pravice proti obstrukc
jest sice pochopitelný, ale jest nutno, vmy-
sliti se v postavení Čechův a dáti si otázku
Co by činilo kolo polské, kdyby se zrušila
nařízení z r. 1867 pro Halič a zavedl se
»stav dřívější«? A přece politik »Czasue
místo přispění na pomoc Čechům v dosa
žení jedně části programu pravice, doporu-
čuje vyhladovění české obstrukce, zůstavení
Němcům rozhodujícího postavení v zemích če-
ských, rozbití pravice a upravení půdy pro
novou centralistickou většinu. Je-li to žá
doucí národu polskému, jest pochybno. Dei
bůh, končí »Glos Narodu«, aby kolo polské
neposlouchalo rad »Neue Freie Presse« ají
podobných.
Osvědčí se taktika předáků německých
a budou skupiny z někdejší většiny dále
nadhánětí vodu na jejich mlýn? A jsou tito
předáci po výsledku voleb vídeňskýc
opravdu takovým činitelem, že okolo něho
se musí točiti všecka vnitřní politika? Není
vídeňská porážka při volbách obecních spíše
hlasítou výstrahou . . . .?
Čechův
Čecho
Němec
Dei
Glos Naroda
Halič
Neue Frei Presse
13
article
Delegace.
Delegace.
Sedm hodin trvala dnešn
schůze. Jednání hnáno bez přestávky ho
rem pádem. Vyřízen rozpočet ministerstva vo
jenství řádný a mimořádný a námořnictva.
Zbývá ještě rozpočet pro země zabrané, zále
žitosti celní a ressort ministerstva společných
financí. Praesidium doufá, že všecko to se
strhne snad přece zejtra.
Je věru s podivem, jak hladce a bez od
poru prošly ministerstvu Svojenství stupňovan
výdaje řádné, stupňované výdaje mimořádné
výdaje dodatečné. Lze skoro říci, že v dele-
gacích vojenská správa nenalezla po té stránc
žádného odporu a že kdyby nenarazila na ná
mitky správy finanční, delegace by povolily
milliony do nekonečna na vojsko.
Dnešní výklad ministra vojenství bar.
Krieghammra podohal se na vlas všem jeho
dosavádním. Leccos popírá, o jiných věcech
praví, že není o nich informován, o jiných
opět, že nebyl o nich řádně informován de-
legát. Dr. Pacák vytkl včera, že se nyní doda
tečně ministerstvem vojenství vymáhají pohle-
dávky na ministerstvu financí a žádal za vy-
světlení. Ministr vojenství odvětil, že mu věct
je záhadou. Ale dr. Pacák nechtěl věděti, zda
je věc baronu Krieghammrovi záhadou, nýbrž
chtěl míti vysvětlení a opatření.
Jakousí pozornost vzbudil mladý kníž
Schönburg, který v debatě vojenské jal se
mluviti o jazykových věcech a appelloval na to,
aby se upravily ústavně a to v ten způsob, aby
se stanovily poměry ty na dlouhou řadu let.
V rozpravě o námořnictvu del. Kafta
uvedl na přetřes otázky všeobecné a speciální
Vyložil důležitost námořnictva a žádal, by s
při dodávkách pro ně bral zřetel na Předlitavsko.
zejmena na království české a nekupoval se
materiál v cizině.
Zejtra promluví při bosenském rozpočtu
del. dr. Sláma.
doktor
Pacák
Schönburg
Kafta
Sláma
Předlitavsko
14
article
Z Pešti, 29. května. (C.-B.)
Rakouská delegace v dnešní plné schůz
rokovala dále o vojenském rozpočtu
Del. Weigel tlumočil rozličná přání haličská
zvlášť o vojenských dodávkách a poměrech tamějších
branců.
K návrhu del. bar. Walterskirchena byl
rokování uzavřeno.
Del. Polzhofer doporučoval 2letou službu v
jenskou, neboť dříve nebo později musí se změn
státi. Přimlouval se za dovolenou rolnických synův
dělníků v čas žní, dovozoval nutnost jednotné
armádní řeči a navrhl resoluci, dle niž má se povo
liti vojsku na teplou večeři 6h.
Del. Gessmann rovněž žádal 2letou služb
v zájmu rolnického obyvatelstva, neb aspoň zkrácení
služby některých kategorií. Vojenská cvičení ať jsou
přiměřena, strava vojska- zlepšena. Stýská si, žes
naddržuje kadetům před jednoročními dobrovolníky
žádá, by vojenští úřadníci byli postaveni na roveř
důstojníkům a upravily se platy pokladním úřadní
kům vojenským. Rovněž zmínil se o úpravě vdov
ských a sirotčích pensí. Přimlouval se za větší účast
maloživnostníků při vojenských dodávkách a broji
proti naddržování Uhrám.
Del. Zimmer doporučoval 2letou službu vo
jenskou, rozšíření jednoroční služby a konečně jed
nal o vojenských dodavkách, tlumoče při tom stesky
moravských tkalců
Del. Hinterhuber mluvil o vojenských do-
dávkách, významu společenstev a jejich skladišť
konečně dotazoval se po vojenském zákazu celo
veckém stran návštěvy divadla ve prospěch »Sud
marky«.
Del. Keil doporučoval, aby se zakročilo prot
soubojům
Del. kn. Schönburg lichotil vojenské správě
a litoval, že šetří se při výcviku střelby. Tvrdí se
že Němci a Ceší jsou hotovi k boji, ale on soudi
Weigel
Zimmer
Del
Keil
Schönburg
Němec
Pešť
Uhry
Cešit
15
article
že obě strany jsou zemdleny. Jmenem pokojné vět
šiny lidu žádá mír. Dorozumění vyhledávalo s
s obou stran a dospělo se k jisté metě, avšak vý
sledek třeba zužitkovati. Nedocílí-li se shody, nej
vyšší činitel musí upravit jazykovou otázku autor
tativně.
Ministr vojenství šl. Krieghammer by by
povděčen jednoduššímu rozpočtu, ale delegace je
ustanovila a nepřipouští se změna. Ručnice mají se
pořizovati ještě dvě léta, protože zásoby jich jsou
skrovné. Novoty v polních železnicích nemohou se
zaváděti, neboť dosavadní systém je starší a doplňo
vací materiál musí býti jako dřívější.
Jinak musil by se starý materiál nákladně předě
lati nebo prodati. Rakouský vzor polních že lezni-
jest ostatně velmi dobrý, jak se sám ze zkušenost
v Haliči přesvědčil.
Oprava trestního řádu vojenského zvolna postu
puje pro množství instancí, jimiž projíli musí. Jeho
několik předloh musilo se na různá přání měniti
ale doufá, že do podzimu nová předloha bude po
dána zúčastněným ministerstvům. Oprava záleží
v ústním jednání, odloučení žaloby od obrany a ve-
řejnosti, pokud ji vojenský zájem dopouští
Poslední sezení v revisní věcí záložníka Kali-
vody konalo se 25. t. m. Na kadetních a vyšších
reálkách vojenských je zaveden nový učební plán.
jenž rovná se vyšším reálkám občanským, takže je-
jich chovanci mohou se podrobiti maturitní zkoušce
počínaje rokem 1902. Letos bylo přihlášeno z vojen
ských ústavů 27 chovanců k maturitním zkouškám
Výplata zvýšených vojenských gáží se zdržela.
ale koncem dubna byly doplaceny od ledna do
dubna.
Halič
Kali
16
article
Transakce v Praze pokročily a také si' nice byla
již částečně odevzdána. Na část objektů podán
obci slušná nabídka, ale nedošla ještě odpověď. Vo-
jenská správa hledí, aby se jí dostalo přiměřené ná-
hrady, neboť na takové věci nemůže žádat peněz ze
společných prostředků. Rovněž tak mají se věci
Krakově. S dělostřeleckými střelnicemi jsou svízele
náhrady tuze velké. Vojenská správa musí pomý
šleti na koupi střelnic a cvičišť. Na střelnících zříd-
si nové terče a štíty, aby kule nemohly odrážeti
Případ s nešťastníkem od 28. pěšího pluku dá vy-
šetřiti.
Na karlovecké kadetce, kde je 18 Čechů a8
Chorvatů bylo snad proto zakázáno česky mluviti
aby chovanci zvykli si na chorvatštinu a maďarštinu
jež jsou učebními předměty. Od letoška uči se n
ústavě jen jedné národní řeči, v níž se konversuje
O konfiskaci kněh mohl bych se vysloviti, kdybych
znal jejich obsah. (Del. Kaftan: Illustrované
knihy »Žlatá Praha«). O události v sedmihradském
Bělehradě má jen zprávy od uherského ministerstva
Výsledek vyšetřování přemyšlského profousa, jenž
dovolil si různé přehmaty a ukrutnosti, dosu
nezná.
O samovraždách podány výkazy a v nich uve-
deny jejich příčiny. Ministr vyličuje, co všecko stalc
se, aby se vyhovělo se potřebám vojínů. Povýšován
děje se dle známých podmínek povyšovacího před-
pisu. Mimo touru povyšuje v zásadě přednostenská
komise, ne jednotlivec. Poučení ve vojenském pase
je v řeči vojínově. Pense puškářů jsou skrovné, al
upraveny tak jako jiné, ale pomáhá se osobním
přídavky a nadacemi.
Čecho
Chorvat
Kaftan
Praha
Krakov
Bělehrad
Illustrovaný kniha » Žlatý Praha
17
article
Dále zmínil se ministr o způsobu zadávání vo
jenských dodávek a ubeznečoval, že vojenská správ
přeje si styků s producenty, zvláště jsou-li podpo-
rováni skladišti. Zavedou-li se jako v Dolních Ra
kousích, obě strany pochodí dobře.
Kauce vojenských úřadníkův zabezpečovaly
dosud differenci na zl. 1200, nyní na zl. 1500 =
3000 K. Kancě uvolňuje se teda teprv až gáže zvýší
se na zl. 1500.
Výkaz přímých dodávek, jejž žádal del. Ko
zlowski, je připojen k rozpočtové zprávě; snad jei
přehledí. (Del. Kozlowski: Kvantitativní. Poče
producentů!) Dodávku masa obstarává si menážní
správa. Masná režie má mnoho vad, ale svého
času bylo jí ve Lvově dočasně třeba pro dra-
hotu masa. Příslušná smlouva později obnovena
nebyla. Jmenování důvěrníků při odvodu koní s
ministrovi nelibí a kdo by je prý také platil. Stesky
na odvodní komise pocházejí pouze od jednotlivců.
Ministr pojednával potom o pevnostních re-
versech, zvláště haličských.
Zavedení 2leté služby vojenské musilo by míti
za následek doplnění presenčního stavu a větší vý-
daje. Připouští, že některým kategoriím mohla bys
kratší služba dovolit, ale výhody jedněch byly by
nespravedlivostí naproti druhým. Dovolené o žních
se mu nezamlouvají, rolníků-vojáků není prý tak
mnoho a proč by se jen jim mělo dostati výhody.
proč ne živnostníkovi, jehož syn je vojákem a jeni
dostane najednou větší objednávky. (Del. Polzhofer
Nesouhlasíme!)
Ministr: A proč? Del. Polzhofer: To je ve-
liký rozdíl. Žně jsou jednou za rok a trvají na nej-
výše týden. Del. Zimmer: Práce rolnického syna
se nenahradí.
Ministr snaží se dokázati, že dovolencova práce
nerozhoduje.
Kozlowski
Zimmer
Dolní Ra
Lvov
18
article
Dále rozebíral poměry a službu důstojníkův
vojenských úřadníkův, rozprávěl o nedělním klidua
zadržování mužstva přes dva měsíce, o stavebních
dílovedoucích a jejich povýšování až do IX. dietní
třídy. Nemajetným záložníkům a náhradníkům, jsou-l
povolání k plukům, dostává se stravného. Vzpírá s
jednoročním dobrovolníkům z nižších tříd, praví, že
by se přitížilo vojákům stavu rolnického a dělni-
ckého, a nevychovali by se řádní vojáci, ještě méně
dobří poddůstojníci. O celoveckém případu se zá
kazem návštěvy divadelního představení, což stalc
se snad teprve včera, nemůže dáti autentickou zprávu
ale schvaluje zákaz, mělo-li představení politicko
tendenci.
Na vojenské správě mělo by se nejméně žádat
aby odstranila souboje, ať se odstraní prve z občan
ské společnosti a vojsko bude následovati. Odmít
nutí souboje se strany důstojníka považuje se z
nedostatek smělosti a to nelze trpěti.
Ministr rozebíral konečně ještě důležitost střelnic
Ref. del. hr. Kottulinsky zmínil se o rozlič
ných podnětech, pronešených během debaty a v
slovil naději, že delegace povolí prostředky, žádan
vojenskou správou na zlepšení výstroje a výzbroje
a lepší zaopatření vojska.
Potom přešlo se k zevrubnému rokován
a přijat lit. I. s Demelovou resolucí stran opa
tření koní pro setníky u pěchoty, tit 2. a 3. bez de
baty, tit. 4. s resolucí Vachňaninovou o zřízen
řecko katolického faráře vojenského v Haliči, dále
tit. 5.—22. Při tit. 23. přijata Polzhořerov
resoluce o 6 hal. na vojenskou večeři, konečně tit
24.—27. a úhrada, čímž byl řádný rozpočet vyřízen
Del Popowski referoval potom o mimo
řádném rozpočtu vojenském, jenž přija
beze změny.
Ref
Demelův
jít bat
Del
Halič
19
article
Účetní závěrky za rok 1899 odvolány
s jednacího pořadu a rokovalo se o rozpočtu
námořním.
Del. Pergelt vychvaloval neobyčečnou spoři
vost v rozpočlu
Del. Kaftan litoval zanedbanosti loďstva n
újmu mocného postavení říše a škodu domácího
průmyslu. Činil různé dotazy, mezi nimíž po samo
vraždách v námořnictvu za poslední doby, dál
po jednoroční službě námořní, pokusech s pod
mořskými lodmi, brněncích dělových a pod. a žádi
za zprávu o rozsahu podníceného rozmnožení pre
senčního stavu námořního.
Námořní velitel bar. Spaun odpovídaje na do
tazy, praví, že večeře pro námořníky by stála + 4— 6l
na muže. O strojnících a inženýrech opakoval sve
vývody z výboru a sdělil, že hodla navrhnouti, bys
zřídilo několik míst s vyššími platy. Stavby člune
provádějí většinou soukromníci. Podal statistiku samo
vražd za osm posledních let Šestnáct případů samo
vraždy událo se ze strachu před trestem, tři z ne
chuti k vojenské službě. Nesouhlasí s rozmnožením
jednoročních dobrovolníků z příčin vojenských, led
by část jich sloužila na svůj vrub, což však záko
nedovoluje. O podmořských lodíchi opakuje, co řekl
ve výboru a konstatuje, že všecka děla a střelivo vy
rábějí se ve Škodových závodech ve Vítkovicích a ž
lezárnách alpských. Ve Vítkovicích robí také brněné
plotny dle Kruppova vzoru. Kotelní roury třeba ob
jednávati v Düsseldorfu; ostatně staly se objednávky
na zkoušku také ve Vítkovicích.
Kaftan
Škodův
Kruppův
Vítkovice
Düsseldorf
20
article
Vylíčil účastenství Rakouska na námořních do
dávkách a konstatoval, že námořní správa dbá, aby
měla ve skladištích k disposíci 100.000 tun uhlí
z něhož minulou zimu přenechala ministerstvu že
leznic 10.000 tun, jež jsou částečně již vráceny. Pr
senční stav upraví se jen se svolením parlamentu
dosavadní je nedostatečný. Třeba rozmnožiti sta
námořnictva asi o 2500 mužů, náklad rozpočten na
4 leta, protože ročně odvede se jen čtvrtá čás
nováčků.
Dále zmínil se o odvratných opatřeních prot
moru a v průběhu řeči své konstatoval, že z 20 ná
mořnických stipendistů na technikách připadá jich
10 na Čechy a Moravu. Konečně zmínil se o stav
námořních kaplanův, jejichž poměry mohou se upra
viti jen v souvislosti z poměry vojenských du
chovních.
Po doslovu del. Pergelta byl přijat bez d
baty řádný i mimořádný rozpočet námořní s resolu
cemi a dodatečnými úvěry
Příští schůze bude zejtra o 11. hod. dopo
Na pořadu jsou: 1. účetní závěrky, 2. okkupačn
úvěr. 3. rozpočet říšského ministerstva financi
4. rozpočet vrchní účtárny společné a 5. zpráva pe
tičního výboru.
Rakousko
Čechy
Morava
21
article
Uherská delegace rokovala o rozpočtu m
nisterstva zahraničných věcí.
Rel. del. Falk odvolával se na svou zprávu
zřekl se odpovědi na rakouské stesky na Uhry
protože budou odmítnuty s kompetentní strany až
nechce přenášeti národnostní otázku do zahraničné
politiky, jež má býti prosta této jedové setby. P
leta již pozoruje, jak škodně působí národnostn
sváry na domácí politiku rakouskou. Bylo by ne-
štěstím, kdyby zanesl se do zahraničné politiky, jež
má pečovat o zájmy všech národů říše. Rozhodnost.
s jakou ministr odmítl ony pokusy, je přičinou, aby
se přijalo votum důvěry hraběti Goluchowskému
Del. hr. Apponyi jednal o postavení národo
mocností, jež tvoří trojspolek. Německý císař shle
dával blahý a trvalý ráz spolku v tom, že je
schválily cit a přesvědčení národů. Konstatuje s po-
vděkem, že berlínské slavnosti byly pů-
vodně maďarským nápadem a myšlenkat
má nejpevnější oporu ve veřejném mínění maďar-
ském. Maďarský národ osvědčil svou politickou
zralost a přispůsobivost také radostným uvitáním
smlouvy s Ruskem, což musí míti jisté přirozené
důsledky.
Falk
Goluchowský Del
Uhry
Rusko
22
article
Zmiňuje se o politické vyspělosti, nepomýšlí pr
na žádnou převahu, ale dovozuje z toho požadavek
stejnosti práva a poměrnosti v oboru hmotném
Uhrám nedostává se dosud, co jim náleží dle kvoty
na výhodách společných institucí. Je to to nejmenšl
co se musí žádati. Pokud týká se stejnosti práv
spokojí se, aby při společných institucích všude jevi
se jejich společný, teda také maďarský ráz. Teď, kdy
Uhry tlumoči nejzřejměji myšlenku, na níž spočív
bezpečnost říše, kdy zjevno je, že říše nacház
v samostatném národním státě maďarském nej
pevnější podporu, octl by se každý v odporu s lo-
gikou, kdo by nechtěl honorovati cenu Uher úplný
výrazem maďarské individnality. (Hlučná pochvala.
Přecházeje ku haagské konferenci nalehá na zří-
zení rozhodčího soudu a konstatuje milerád prohlá
šení ministra zahraničných věcí, že nemá co nami
tati proti změně konferenčních usnesení v neuza
vřená (k nimž mohou přistoupiti také státy na konfe
renci nezúčastněné).
Rokování bylo uzavřeno a rozpočet schválen
v celku i podrobnostech beze vší poznámky.
Příští schůze bude zejtra dopoledne. Na
jednacím pořadu bude 3. čtení dnešní c
usnešení
Uher
Uhry
23
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 29. května. (Polské hl a sy
proti kolu polskěmu.) Podobně, jak
od kola polského neodvislé listy haličské, staví
se i petrohradský »Kraj« proti politice, kterou
chce kolo polské prováděti proti delegaci české
»Nejsem přítelem obstrukce —— píše vídeňský
zpravodaj »Kraje« — ale toho fakta nikdo ne
vymaže z listů dějin, že německá obstrukce
jež beztrestně všechno rozbíjela, zabila vídeňský
parlament. Byla by ho zabila, i kdyby nebyla
odnesla vítězství. Což teprve po zrušení jazy-
kových nařízení! Tím byla uznána za připustnou.
oprávněnou, k výsledkům vedoucí parlamentn
instituci. Způsob zrušení jazykových nařízen
nevydal ještě všeho trpkého ovoce .
Místo, aby byli pokutováni ti, kdo činili obstrukci
ponese těžkou pokutu stát, jenž se pokořil
Pobouření a rozmrzelost polských listů prot
české obstrukci byly by oprávněny, kdyby tatc
obstrukce nebyla vyvolána s hůry. Vzhledem
k vítězství obstrukce německé nelze žádati na
českých poslancích a zejmena na jich voličích.
aby byli na tolik diplomaty, by se nechopili
téže zbraně . . . Česká obstrukce není snad
politicky oprávněna, ale jistě jest psychologick
pochopitelna a nevyhnutelna. Čechy možn
přesvědčovat, ale nesluší se je potírati a hano-
biti.« Přecházeje dále k požadavku levice, aby
Praha
Čechy
24
article
Poláci za ni vytahovali kaštany z ohně a sami
jim pomohli rozbiti pravici osamocením Čechů
pisatel praví: »Což není dosud jasno, že celý
německý odboj proti jazykovým nařízením by
jen jedním z racových hesel a že hesla s
mohou sice změniti, ale příčina sporů zůstane
neboť ta jest: německá hegemonie a popírán
rovnoprávnosti ostatních národů.«
Důsledně hájí politíku českou i krakovský
»Glos Narodu«. V posledním jeho vídeňském
dopise čteme: »Zrušení jazykových nařízení
bylo vynuceno německou obstrukcí; důstojnost
státu kapitulovala tedy před násilím; dnes nelz
tedy Čechům bráti za zlé, ať se to komu lib
nebo ne, že se nechtějí spokojiti stavem věcl.
jak byl vytvořen za hr. Clara, že jsou pobouřen
a znepokojeni, když jim bylo vzato, co jednou
obdrželi a co od dvou let už se vžilo. Dobrá
byla obstrukce pro Němce, poněvadž je přivedl
k eili; proč by měla býti špatnou pro Čechy
Je-li řeč o parlamentní stagnaci, spadá vina z
to na Němce a ne na Čechy, neboť převrat
způsobili oni a ne tito, kteří se jen brání před
V drebném prodeji
ranní čísla o sobě . . . za 8h
pdpolední . . . . . . . za 2b
Ve flialkách na venkově
ranní číslo. . . .
vdpolední.
Inserá t
platí se hotové sapřeě.
Předplacení a inserty přijímá zdmini-
strace v Mariaaské ulici č. a.
Tana nacháznjí se též redake
tiskárna a vzpodios „ Národních Listů“
Iukopisy se novrunaji
Polák
Čecho
Glos Naroda
Claro
Němec
Čechy
Mariaaský ulice
Tana
25
article
útokem, brání svého nejdražšího pokladut
jazyka národního.«
Z Vídně, 29. května. (O pondělni
delegační řeči hr. Goluchovského)
píše »Vaterland«: »Hned po zahájení schůze
ujal se slova ministr zahraničních věcí hr. Go-
luchovský, aby odpověděl na různé útoky a
dotazy. Pokud se útoků týče, povšimnul si nej-
méně hlavního jádra jich, totiž toho, že se
vměšuje do vnitřní politiky rakouské. Tvrzení
toho dotknul se lehounce a jen mimochodem,a
jako už dříve, prostě je popřel. V jiných bo-
dech užil proti českým delegátům příliš
ostrých výrazů, které zahrnovaly v sobě
také ostrou důtku pro předsedu Javorského.«
Ze Záhřeba, 28. května. (Chorvatský
hlas o rakouské situac i.) »Agr. Tagbl.«
přináší úvahu o rakouském parlamentarismu,
v níž náležitě charakterisuje zejmena rakouské
Němce. Pravíť o nich: »Němci se vychloubají,
že jsou v Rakousku jediný parlamentárnía
svobodomyslný národ, jenž je povolán, aby za-
chránil ústavu. Pravý opak je pravda. Jsou jen
přivrženci některé parlamentární formy, která
jim pomáhá utlačovati Slovany. Jsou přátelé
svobody, záleží-li svoboda ve volném pronásle-
dování Slovanů. Jsou přátelé ústavy, pokud
znamená uskutečnění jejich hegemonických
choutek. Ve skutečnosti možno jejich parlamen-
tarismus, jejich svobodomyslnost a ústavnost
shrnouti ve snahu, podporovati německý a vlaský
irredentismus. Domnívají se, že to směji tím
směleji prováděti, poněvadž jsou podporováni
z Berlína. Slované jsou povinni vše to vynésti
na světlo. Možno snad činiti námitky proti české
obstrukci, ale dovolávati se pomoci Němců proti
obstrukci, byla by se strany Slovanů nejen
Agr
Němec
Slovan
Vídeň
Záhřeb
Rakousko
Berlín
Slovan
26
article
chyba, ale přímo zločin. Nechať se Slované
sjednotí a učiní svou solidárností obstrukci zby-
tečnou. Budou-li však Čechové nuceni užiti
i potom téže zbraně, pak spadne všechna vina
na německou levici. Němci rádi vydávají Slo-
vany za zpátečnický živel, ačkoli Slované bo-
jují jen za svá práva a za svou svobodu. Z
daných poměrů mělo by býti povinností Slovanů
dokázati, že si váží parlamentních zásad. Jsou
povinni přinutiti vládu, buď jiti s nimi, s většinou,
aneb se poděkovati. Vláda by mohla sice par-
lament rozpustiti, ale i to by bylo menší zlo,
než nynější nejistota a parlamentní choroba.
Musí se konečně vysvětliti, že uzdravení parla-
mentarismu bude tak dlouho nemožno, dokud
bude trvati nynější soustava. Úkolem Slovanů
jest snažiti se o toto uzdravení a tedy o změnu
soustavy.«
Z Vídně, 29. května. (Nový návrh
na řešení národnostních otáze k.)
Podgornikowo »Slav. Echo«, vidouc marnost
pokusů upraviti národnostní poměry ve sbore
parlamentních, navrhuje, aby se utvoříla ko-
mise, sestávající z osvícených a důstojných
mužů všech národností, jíž by se předložily
sporné otázky k projednání a rozřešení. »Ta-
ková komise — míní »Slav. Echo« — měla
by snad před parlamentem tu přednost, že by
se nemusila opírati o většinu hlasů, nýbrž je-
dině o zásadu spravedlnosti.«
Máme za to, že i taková komise by byla
marna. Neboť zástupcové národa, k němuž
všichni ostatní národové Rakouska volají o spra-
vedlnost, zůstali by k této zásadě právě tak
hluchými v komisi, jako na sněmích a na říšské
radě. Jim právě nejde o spravedlnost, nýbrž
o nadvládu, opřenou o bezpráví potlačených
národů.
Slovan
Čecho
Němec
Vídeň
Rakousko
27
title
Politické zprávy zahraničné.
28
article
V Praze, 29. května.
Praha
29
article
Kyrilometodějská slavnost Slov,
dobroč. spolku petrohradského.
V den paměti sv. blahozvěstů slovanských
Kyrila a Metoděje Slovanský spolek petrohrad-
ský měl valnou hromadu, věnovanou uctění
A. V. Suvorova, jenž byl pohřben právě
v ten den. Valná hromada byla velmi četně na-
vštivena. Předsedal gen. A. A. Kirěj ev. Ge-
nerál Orlov měl přednášku o Suvorovu, gen.
M. M. Borodkin a p. Vasiljev přečetli
několik legend a básní o Suvorovu. Sbor
Archangelského v přestávkách zapěl
hymnu kyrilometodějskou a srbskou píseň,
česká mládež pod řízením p. Archangel-
ského zapěla českou národní píseň.
Na to V. V. Komarov pronesl řeč o vý-
znamu Suvorova pro Slovany. Valná hromade
byla uzavřena husitskou písní »K d oz
jste boží bojovníci.«
Kyril
Metoděj
A V Suvorov
Kirěj
Suvorov
M M Borodkin
Vasiljev
Archangel
V V Komarov
Slovan
30
article
Bouřlivá schůze francouzské
sněmovny.
Také tentokráte ještě uniklo tedy dreyfu-
sovské ministerstvo Waldeek-Rousseauovo porážce.
Většina padesátihlasová zůstala vládě věrna.
Ovšem by jí nebylo — bez socialistů, jimž sic
nevadí, že vláda tato v neděli zamezila moci
policejní na hrbitově Pěre Lachaise rozvinutí
rudého praporu, ač pro takový zákaz proti jiným
vládám podnikali ve sněmovně vždy hned nej-
prudší na ně útoky. Pan Waldeck-Rousseau dě-
kuje včerejší vyváznutí své zase snaze velikého
počtu poslanců, nevzbuzovati za trvání světové
výstavy krise ministerské, jež by jistě byla
vleklou, a děkuje vyváznutí své také — obrat-
nosti, s jakou se dovede přizpůsobiti ihned si-
tuaci ve sněmovně. Tak v minulé již schůzi
sněmovní i ve schůzi včerejší pan Waldeck-
Rousseau vida veliké rozhorlení nad pokusy
zjednati Dreyfusovi rehabilitaci, ihned slavnostně
prohlásil, že také on jest proti pokusům tém,
ač jest přece na snadě, že policejní agent
Thomps nebyl by se odvážil pokusy ony podni-
kati na vlastní vrub, proti vůli mocného
bezohledného ministrpresidenta. Slovem,
zapřením sebe si pan Waldeck-Rousseau za-
Rousseauův
Waldeck
Rousseau
Dreyfus
Waldeek
Thomps