Románová přiloha

„Národních Listů“ k číslu 219. ze dne 10. srpna 1900.

Různé zprávy.

= Státní zástupce a červený karaflát K nesčetným otázkám nemalé důležitosti, jež devate- nácté století svrhnouti chtělo se sebe na svého ná- stupce, přistoupila v poslední době otázka kardinální jejíž konečné rozřešení záleží od právního náhledu pánů appellačních radů v druhé polovici říše. Smysl otázky této vyznívá v tom, smí-li se státní zástupce objeviti při líčení s červeným karafiátem v knoflí- kové dírce, čili nic. Krajský soud v Pětikostelí byl právě jevištěm luštění záhady této i zavdal předmět sám důvod k nemálo zajímavým projevům různících se mínění mezi předsedou soudu a státním zástup cem. V těchto dnech totiž konati se mělo u označe- ného soudu líčení pro přečin proti bezpečnosti ži vota. Předseda senátu, Géza Mikozs, zahajuje líčení prohlásil klidným tonem: »Dříve nežli projednávat počnem dnešní případ, vybízím pana státního zá- stupce, aby z knoflíkové dírky u kabátu odstranil červený karafiát.« Veřejný žalobce udiven pohlédl na předsedu, povstal ze svého sedadla, načež odpověděl. že panu předsedovi nevyhoví a že karafiát neodloží »Se zřetelem na vážnost soudního líčení,« odvětil předseda podrážděným tonem, »opětuji své vyzvání.« — »A já na novo prohlašuji, ozýval se státní zá- stupce, »že tomuto vyzvání nevyhovím. Má kytička neohrožuje nijak vážnost soudního řízení a nestrpím. aby pan předseda zaujímal vůči mně osobní stano- visko.« S tím ovšem nemohl býti předseda srozuměn.

»Vyzývám,« pokračoval přísně, »státního zástupce, aby se před soudem objevil ve slušném občanském šatě. v takovém, jenž bez různých ozdob neuráží soud!« Po této výměně slov sepsán o aféře úřadní protokol, v němž pro slávu příštích dob zvěčněno dopodrobna vše, co se mezi oběma právními funk- cionáři pod soudním stropem odbylo. Ku meritor- nímu projednání případu sice nepřišlo, za to však dostal se zvuk afféry až před appellační tribunál toho důvodu, že si pan předseda s panem státním zástupcem vjeli výdatně do vlasů, při čemž navzá- jem nešetřili nejzvučnějších titulatur. A vrchní soud nyní učiniti má autoritativní rozhodnutí, kdo z obou přece jen měl pravdu. = Shořelý klášter. Jeden z nejslavnějšícha nejkrásnějších klašterů rumunských padl za obět rozkáceným plamenům ke konci minulého týdne. Ženský klášter Varatický, po celé zemi známý svou malebnou polohou, zničen byl v noci z pátku na sobotu požárem. Způsobená škoda obnáší přes čtvrt millionu franků. Teprve pozdě ráno zdařilo se požár uhasiti a do té doby lehlo i několik domků z nej- bližšího okolí popelem. Mnoho hasičských sborů, jež povolány byly k pomoci, dostavilo se na místo po- žáru velmi pozdě, takže nemohly ani zachrániti zbytky cenného majetku klášterního. Klášter vara- tický byl jedním z nejoblíbenějších míst bohatých rodin rumunských a nabyl pohostinností svého občanstva zvláštní popularity v celé zemi. Také většina cizích cestujících neopomenula nikdy na cestě z Piatry navštíviti klášter varatický a nikdo také cesty tam vážené nijak nelitoval, neboť spatřil jedno z nejutěšenějších a nejčarovnějších zákoutí ru- munského světa. = Červencová parna a úmrtnost. Nesne- sitelná červencová vedra měla za následek ve vět- ších městech evropských zvýšení úmrtnosti dětí

V Berlíně stalo se to měrou největší. Podle úřadních zpráv, vydaných do třetího týdnu minulého měsíce, čítala týdenní úmrtnost v celkovém počtu 584 osob, po této době až 841. V dalším týdnu stouply tyto cifry ještě výše, nicméně není v té příčině ještě úřadních záznamů. Zdá se však, že případů úmrtí bylo -v té době kolem 960. Úmrtnost dětí zvýšena v době z druhého na třetí týden o 183, čili o 100 životů, ve třetím týdnu zemřelo ještě o 316 dětí více. Hlavními příčinami smrti byly nemoci průjmu, ža- ludeční a střevní katarrh. Pozoruhodným u věci samé faktem jest, že ve třetím týdnu letošního července objevuje se nezvykle značná cifra úmrtí slunečním úpalem. Skončilo jim 33 Berlíňanů a rovněž tolik stalo se za ten čas v Berlíně sebevražd. = Pro nevěrnou lásku. O příšerném krvavém výstupu rozepisují se maďarské noviny, uvádějíce místem činu obec halašskou. Obchodní pomocník Ludvík Rábi zvěděl v Komárně, kdež právě odbýval si jednoroční vojenskou službu, že milenka jeho, Irena Ballova, s níž už byl zasnouben, naklonila svou přízeň jinému mladému muži. Mladý muž utekl na to od vojska a neočekávaně objevil se v Halašce, kdež ihned vyhledal si byt nevěstiny matky. Jakkoliv ženské byly překvapeny nenadálou návštěvou, přece jen neměly žádného zvláštního tušení. V okamžiku však, jakmile matka se z pokoje vzdálila, vystřelil Rábi po své nevěstě z bambitky, načež vypálil i ránu proti sobě do spánku. Děvče bylo ihne mrtvo, vrah skonal za několik minut. Činu dopustil se ostře nabitým služebným revolverem.

= Ženské studium v Americe. Za dnešní doby jest 80% universit, kolejí a odborných ško amerických ženskému studiu přístupno. Celkem 30.000 dívek, jak to vykazuje roční zpráva »Board of Educationu« ve Wasbingtoně za dobu od r. 1897 do r. 1898 vydaná, povýšeno na hodnost akademickou a 40.000 jiných připravuje se ještě na dráhu tuto. V letech 1896—1897 studovalo 1583 žen chirurgii, 150 zubní lékařství, 131 farmacii, rovněž tolik bylo absolventek práv a 193 theologie. Počet ženských, zabývajících se studiem filosofie a paedagogiky, od- povídá též cifře učebních sil. Na veřejných ustavech a soukromých školách Unie bylo totiž za školní rok 1897—1898 celkem zaměstnáno 131.750 učitelůa 277.443 učitelek. Vyučování dálo se na 242.390 ško- lách. Žáků a žákyň bylo při souhrnném počtu oby- vatelstva, odhadnutého povšechně na 72,737.000 duší, celkem 16,687.643. Učitelé požívají na měsíčním platu průměrně 45.16 dollarů, učitelky 38.74 dollarů. Jak různé poměry jsou na tom božím světě! = Zlaté peníze z papírové hmoty. Podle osvědčeného přísloví, že svět chce býti podváděna že hloupými všichni lidé nejsou, počal jakýsi londýn- ský dobrodruh John Bryson hotoviti zlaté mincez papírové hmoty a skutečné jich přivedl do oběhu značné množství. Místo, aby se dlouho obíral namá- havým hotovením formiček a litím kovů, koupil si zvláštní hmotu, z níž vyřezal kulatá těliska ve vel- kosti jedné guiney, opatřil je potřebným rázem, po- zlatil náležitě, načež se značným štěstím podjal se úkolu jich rozšíření. Nejmilejším sportem darebovým bylo, že navštěvoval poštovní úřadovny, v nichž za skleněným přepažením zasedaly mladé dívky, od nichž nakoupil si vždy několik marek nebo poštov- ních dopisnic, při čemž falešné peníze měnil. Rovněž také posílal sí často na vlastní adresu peníze nepravé

poštovní poukázkou. Důmyslný výzkum svůj zbudoval si prohnaný šejdíř na tom, že mladé dámy se svým okolím v úřadních hodinách se bavily, při čemž vy- hledával si pan Bryson vždy tmavý koutek úřadoven, aby zůstal nepoznán a v pravý čas mohl zmizeti nej bližším východem. Podvodná machinace se mu sku- tečně také šestkráte povedla. Konečně však odvážil se dareba přenésti působnost svoji do kraje a nejbliž- šího okolí Londýna, kdež však byl polapen a ode- vzdán úřadům. A šťastně mu vše dopadlo: dostal celkem šest měsíců za své umění, což jest skutečně trest neobyčejně malý. Dle našich zákonů odpykal by to dlouhým několikaletým žalářem.

Zemřekí v Prage. Dne 5. srpna 1900: Pazelt Kajetán, rukavič- kář, 67 roků, čís. 68—II. Šmidt Jan, býv. zřízenec potravní daně, 69 roků, čís. 1336—II. Jedlička Jan, syn obch. sluhy, 4 měsíce, čís. 485—II. Bečvářová Barbora, vdova po sluhovi, 83 roky, čís. 28—VI. Doležal Adolf, ředitel panství v. v., 61 rok, číslo 1771—II. — Ve všeobecné nemocnicí: Keil- nerová Marie, manželka účadníka, 21 rok. Milotová Marie, dělnice, 16 roků. Lieberzeit Antonín, sluha, 56 roků. Pelc Leopold, hostinský, 41 rok. Lorenz Jan, preclikář, 44 roky. — V nemocnici u mi- losrd. sester: Šicha Josef, nádenník. 32 roky. Dne 6. srpna 1900: Ve všeobecn nemocnici: Halášková Anna, manželka do- movníka, 47 roků. Skretová Marie, nádennice, 68 roků. — V Chorobinci: Franková Marie, vdova po krejčím, 73 roky. — U milosrdných se- ster: Makovičková Kristina, vdova po nádenníku, 67 roků. Procházka František, obuvník, 24 roky. Král.české zem. divadlo v Praze. Márodní divadlo. V pátek dne 10. srpna. 273. hra v předplacení. (1. čtvrtka.) Bílá paní. Zpěvohra o 3 dějstvích od Boieldieua. Text přeložil V. J. Novotný. Po prvním dějství delší přestávka. Konec o 1/210. hod Začátek o 7. hodině.

Arena na Smíchově. V pátek 10. srpna. Začátek o 1/27. hod. Bratr Marti n. Lidová hra o 4 jedn. od K. Kosty, hudba od M Weinzierla. Přeložil K Otomar. 18539

Pištěkovo letní divadlo na Král. Vinohradech. V pátek dne 10. srpna. Začátek o 1/27. hodině. Lež na lež aneb Země zaslíbená. Veselohra o 3 jednáních od Fr. a Pavla ze Schön- thanu.

Divadlo,Urania“ na výstavišti v Kr. Oboře. Ředitel V. Suk Začátek o 1/27. hodině V pátek 10. srpna. Ve prospěch paní Anny Šípkové. Poprvé: Martin Luba.

Obraz ze života o 4 jedn. od Misčinského. Režii má p. Fr. Šrpek.

a ohrožena ve Švýcarech od Rusů, jimž Suvorov dělal naději, že dobudou Francie. Západní departementy, známé pode jmenem Vendée, Bretoňsko a část dolní Normandie, kteréž po čtyřletém boji úsilím generála Hochea již před třemi roky byly k pokoji přivedeny, očekávaly dle všeho tento okamžik, aby zápas obnovily. Proti tolika útokům nalezla však republika opět svoji dřívější odhodlanost. Především pečovala o ochranu ohrožených departementů, svěřivši jich obranu dle jednoho článku zmíněného zá- kona ze dne 10. messidoru vlastenecky smýšlejícím oby- vatelům oněch krajů. Vláda, kteráž pro vlastní zemi ne- měla ani vojska ani peněz, vyvázla z nesnází opravdu jen zákonodárnou gaskonnadou: nemohouc departementům vzpourou ohroženým poslati ničeho, věnovala jim svoji důvěru. Snad také doufala, že opatření toto, jež občana proti občanu ve zbraň volalo, udusí vzpouru v zárodku. Onen článek zmíněného zákona, zdroj neblahých útisků, zněl takto: »V západních departementech zřídí se svo- bodné sbory.« Nepolitické toto opatření vzbudilo však na západě tak nepřátelského ducha, že direktorium hned z počátku pozbylo naděje v jeho pokoření. Proto žádalo po něko- lika dnech na zákonodárných shromážděních zvláštní opa- tření stran nepatrných výzev, kteréž měly býti postaveny na základě onoho článku, jímž nařízeno bylo zřizování svobodných sborů. Následkem toho nařizoval nový, ne- mnoho dní před počátkem našeho vypravování uveřejněný zákon, kterýž nabyl platnosti třetiho doplňovacího dne VII. roku, aby nečetné mužstvo při odvodech sebrané bylo sestaveno v legie. Tyto měly býti pojmenovány dle departementů la Sarth, l'Orne, la Mayenne, Ille-et-Vilaine, le Morbihan, la Loire-Inferiere a Maineret Loire. »Legie

rázným než oděv tlupy prvější, měl přece historickou zá- sluhu, že byl přechodem k nádhernému téměř šatu ně- kterých mužů, kteří jsouce roztroušeni tu a tam v davu, vynikali mezi ním jako květiny. Jejich modré plátěné spodky, jejich rudé nebo žluté kamizoly, ozdobené dvěma rovnoběžnými řadami měděných knoflíků a podobné čtver- hranným krunýřům, odrážely se vskutku tak křiklavě od bílého oděvu a od kožešin jich spolucestujících jako v poli květy chrpy a vlčího máku od obilí. Někteří z nich měli na nohou dřevěnky, jaké si umějí vesničané v Bretoňsku sami vyráběti; lvětšina však měla těžké okované střevíce a kabáty z velmi hrubého sukna, střihu starofrancouzského, jehož formu naši venkované podnes svědomitě zachová- vají. Límec košile byl zapjat stříbrnými knofliky v podobě srdce nebo kotvy. Konečně byly jich tlumoky, jak se zdálo, lépe opatřeny než u jich soudruhů a mnozí z nich připojili ke svým zavazadlům také tykvovou láhev, jež, naplněná nejspíše pálenkou, jim visela na šňůře přes krk přehozené. Několik měšťáků mezi těmito polodivochy bylo jaksi poslední stopou civilisace v této krajině. Majíce na hlavě kulaté klobouby, klaky nebo čepice a na nohou ohrnuté boty nebo střevíce s kamašemi, různili se tak jako venkované značně svým oděvem. Asi deset z nich mělo republikánský kabátec, známý pode jmenem carma- gnola. Jiní, nepochybně bohatí řemeslníci, byli oděni od hlavy do paty soukenným šatem jedné barvy. Ti, jejichž úbor byl nejvybranější, pyšnili se fraky a svrchníky z mo- drého nebo zeleného sukna, více nebo méně ošumělého. Tyto opravdu vzácné osobnosti měly obuv různého tvaru a pohrávaly si pádnými holemi jako lidé, kteří v nehodě vesele se tváří. Několik pečlivě napudrovaných hlava dosti dobře zapletených copů prozrazovalo onu snahu po chosnnl