ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 991101b0-6777-11dc-b74f-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 15 celkem · entity: place 23, person 11, org 2, work 1
1 masthead
V Praze, v pátek dne 10. srpna.
Praha
2 masthead
K číslu 219.
3 masthead
Čísle v Praze za 2n a na venkově za 3h
Praha
4 article
Na »Národní Listye ranní a odpolední předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K —h ve filiálkách
Praha
5 article NARUDNL LSIY
NARUDNL LSIY na měsíc 2 K 30b Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilko
6 article
Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. am je též redakce a expedice.
7 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. Z Vídně, 10. srpna. Říšský svaz rakouských majitelů knihtiská- ren podal kabinetu petici, v níž se co nej- ostřeji vyslovuje proti koupi 1500 exemplářů díla »Die Pariser Weltausstellung«, vydaného Kirchhofem v Německu, kterážto koupě byla ministerstvem obchodu provedena. Ministr obchodu, praví se v této petici, nemá na- prosto žádného práva koupiti toto dílo a animovati obchodní komory k jeho prodeji. Nejen že jsou tím poškozeny zájmy rakouských knihtiskařů a knih- kupců velice těžce, spočívá v tom také porušení tiskového zákona. Svaz knihtiskařů žádá tudíž co nejdůrazněji, aby nařízení ministra obchodu bylo za všech okolností odvoláno. Z Vídně, 10. srpna. Ministr spravedl- nosti přeložil notáře Eugena Rutteho v Hořovicích a dra. Karla Vondörfera v Hanšpachu do Prahy. Z Pešti, 10. srpna. Peštské lis ty velice rozčileně a vášnivě napadají Ví deň pro včerejší známé usnesení vídeňského magistrátu v otázce »Ofen-Pest«. Některé listy zrovna způsobem, jenž se nedá repro dukovati, Vídni spílají, nazývajíce jed- naní takové klackovstvím, hulvátstvím, oslov stvím a pod. a vyzývají k boykotu Vídně »Egyetértés« praví: »Vyhoďme vše- chno co je rakouského, aby rakou- ský dovoz do Uher se stal nemožným.« Po- dobně vyzývají také ostatní listy, aby Ma- ďaři nekupovali nic z Rakouska. Z Pešti, 10. srpna. Ke schů zce ministrpresidenta Szella s dr.
Rutte Vondörfer Ofen Vídeň Německo Hořovice Hanšpach Praha Pešť Uhry Ma Rakousko
8 article
Körberem píše officiosní »M a gy a Nemzete: Jest samozřejmo, že oba ministrpresi- denti vyměnili své názory také o těž ké krisi monarchie, avšak tento všeobecny rozhovor je daleko ještě od porady spojené s důležitým rozhod nutí m. Schůzka tato a odjezd ministrpresidenta Szella do Išlu byly uherskými i rakou- skými některými kruhy vykládány zrovna dobrodružným způsobem. Ze schůze obou ministrpresidentů může býti konstatováno jedno potěšitelné faktum: důkaz, že oba ministrpresidenti jsou spojeni těsným přátelstvím a že nikoliv proti sobě, nýbrž spolu působí pro blaho monarchie. Jest zajímavo také to za- znamenati, poněvadž už dávno jsme neměli podobného případu.
Körber Išlu
9 article Telegrafické zprávy.
Telegrafické zprávy. Z Vídně, 10. srpna. (C.-B.) Císař udělii sankci osnově zákona, usnesené sněmem království českého, jíž se mění druhý od- stavec § 106. obecního řádu pro král. hlavní město Prahu ve smyslu zákona ze dne 30. srpna 1886. Z Cronbergu, 9. srpna. (C.-B.) Ko- runní princezna Sofie řecká vrátila se dnes večer ze Scheveningů do Friedrichshofu Smrt krále italského Humberta l. Z Říma, 9. srpna. (C.-B.) Večerní listy zaznamenávají jednohlasně, že dnešní pohřeb ukázal hluboký bol obyvatelstva římského. Z Říma, 9. srpna. (C.-B.) Asi sto po- slanců všech stran shromáždilo se v poledne na Monte Vittorio a usneslo se zříditi ve všech kra- jích léčebné ústavy pro tuberku- losu, jež by nesly jmeno krále Hum- berta I. Z Říma, 10. srpna. (Zvl. tel.) Očit svědkové vyličují paniku při pohřbu krále ná- sledovně: O 49. hod. stál průvod před italskou bankou. Když se hnul bylo slyšeti pojednou pronikavý žalostný křik a ránu jako výstřelz
Sofie Humbert Mont Vittorio Vídeň Praha Cronberg Řím Huma obecní řád pro král
10 article
děla. To všecko poplašilo nervosní dav, který hned prchal sousedními ulicemi do domů. Bá- zeň působila nakažlivě také na vojáky, jichž kordon byl proražen. Všeobecně se myslilo, že anarchisté hodili pumu, která vybuchla. Králov- ská skupina stála zde najednou isolována. Zsi- nalý hlučící dav od ní prchal. Ve skupině ci- zích panovníků nastal zmatek. Kníže černo- horský první tasil meč, za ním prine Savojský a několik generálů obstoupilo krále, chtějíce jej chrániti. Král byl úplně klidný a dal rozkaz k dalšímu pochodu. Naskytla se však nová překážka. Kůň zapřažený do pohřeb- ního vozu nechtěl se hnouti z místa. Teprve za chvíli mohl se průvod ubírati dále. Z Říma, 9. srpna. (C.-B.) Za pohřebního průvodu došlo k nehodám, jimž se nelze při tak velkých shromážděních lidu vyhnouti. Pří- hoda na Via Serpenti povstala tím, že se kůň jednoho důstojníka alpských myslivců splašil před židlí padající s balkonu. Splašený kůň způsobil všeobecnou paniku. Když se však pří- čina vysvětlila nastal opět klid a průvod, který stanul, mohl se zase ubírati dále. Tvrzení, že panika povstala následkem hlučného protestu při nesení praporu městské rady pratské, jest úplně bezdůvodné. Také tostatní příhody byly zaviněny jen podobnými nepatrnými příhodami. Ze Sofie, 9. srpna. (C.-B.) Ve zdejším katolickém chrámě bylo dnes dopoledne slou- ženo rekviem za krále Humberta.
Králov Řím Sofie Humberto
11 article Boje v Čině.
Boje v Čině. Z Tokia, 10. srpna. (C.-B.) Spojenecké vojsko v noci 4. t. m. podniklo útok na Číňany, tábořící ve vzdálenosti asi 3 mí na sever od Tjencina. Ke srážce došlo o půl čtvrté hodině z rána. Po osmihodinném boji byl nepřítel poražen a ztečen Pejcan. Bylo ujednáno, že anglické a japomské vojsko, počtem 12.000 mužů, postupovati má od pra- vého břehu řeky Pejha, 5000 Rusův a Fran-
Číňan Fran Tokio Pejh Rusův
12 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Po škole. Napsal Jan Šmejkal. Volné prostranství před školou a k němu přílehající silnice, opodál zatáčející do vsi, po- jednou oživily.
Šmejkal
13 article Dvéře školní budovy se otevřely a z chodby
Dvéře školní budovy se otevřely a z chodby v náležitém pořádku vyhrnul se řetěz pozdravu- jících žáků a žákyň. Ale již několik kroků před školou řetěz se roztrhl a mládež bez ohledu na pohlaví rozkroužkovala se v pestré, cestou stále se proměňující skupiny větší a menší. V malé chvíli dřívější pořádek, potlačující přirozený pud dětí po volném pohybu, proměnil se v dovádivé dětské skotačení. Mládež ocit- nuvší se na svobodě, propukla v hlasité volání a nenucený smích s veškerou bujností své mladé krve. Nejživěji počínali si hoši. Tu jeden vykřikuje cos na prázdno, rukama se rozehnal, druhý postaviv se na bosou patu, několikrát do kola se otočil, jiný rozběhl se, vrazil mezi přední, nárazem postižení s nevolí obraceli se, křik vzrostl, komu's při tom scházela čepice — a zas křik a škádlení vzájemné. Zůstal jsem státi na stupních školního vchodu. Mlčky pohledem sledoval pozvolna od- cházející žactvo, které v umenšujícím se ruchu na záhybu silnice mizelo mezi baráky. Nebyl jsem nijak pohoršen vířivým jejich odchodem, ano spíše cítil jsem v srdci lehké hnutí závisti nad tou veselou dětskou bezsta- rostností a živým temperamentem . . Před školou opět ticho. Silnice jakoby osmutněla tou prázdnotou ... Vzduchem prole- tovaly vlaštovice v párech neb ojediněle, přerý- vavě švítoříce. Ze stáje odkuďsi zalehalo sem bučení dobytka, ze dvora tvrdý, pronikavý hlas kohouta, z dálky sesláblý ohlas dětského volání.
14 article
Z nejbližších zahrad táhla sem vůně právě kve- toucích jabloní ... Cítil jsem, jak v tom vonném vzduchu po úmorné práci školní okřívám. Ši- rokým dechem prsa se dmula, a vědomí vy- konané povinnosti a volné teď chvíle naplňovaly mě uspokojením a náladou. Od školy jakoby se mi nechtělo. Umíniv si posléz vykonati obvyklou svoji procházku k lesu, po malém ještě váhání pustil jsem se za dětmi. Prošel řadou chalup s ma- lými okénky, kde každý rys a každá linie obí- lených stěn v rámci zčernalého stářím štítu měly své známé idyllické vzezření. Před jednou z těch chalup vzrušil se mým krokem houf na cestě dřímajících hus a dal se do chvilkového křiku ... Tu a tam na zápraží zjevila se vážná tvář chalupníka, a hned zas vedle v okně mihlo se ven vyhlédající plaché oko dívčí. Před za- vřenou kovárnou na konci vsi dohonil jsem ně- kolik loudavých dětí přespolních. Ztišily se, pozdravujíce. Konečně octl jsem se za vsí v širém moři zrajícího obilí. Den byl soumračný, ale jenom tak, že ne mizela naděje na brzké rozjasnění. Po modrém nebi povalovaly se bílé mráčky, z nichž jeden, největší, s několika stříbrnými okraji zastiňoval slunce. Vysoko pěli skřivánci. Volným krokem šel jsem polní cestou mez obilím, obklíčenou se stran vysokými břehy, za- rostlými travou. Místy na nich vyšlehovaly z šíp- kových keřů plamínky nesčetných květů, z obilí zamodrala se chrpa důvěřivého vzhledu, tam, tam a tam zaplanul rudý mák! V povzdálí přede mnou na návrší rýsoval se stmělý zádumčivý les, okrajem všecek ztopen v ten lan obilního moře ... Vzduch chvěl se a zvučel zároveň tlumeným rythmem života, totéž žilobití ozývalo se z klasného pole a vznášelo se nad ním jak předtucha bolestného zrání
15 article
S rostoucím zalíbením naslouchal vysílení .. . jsem té zajímavé hudbě přírody, plné melan- cholie a nálady — když v tom silrtě se roz- jasnilo... Slnnce, prodravši se z mraku, roz- prostřelo se po modrém nebes luhu a liják horkých paprsků snesl se k zemi. V tom okamžiku radostnější byl pohled na celé okolí. Vzduch křišťálově zprůhledněl, zlatě zaleskly se klasy obilné a stmělý len pozvedl se ze své zádumčivosti k jasnějšírnu tónu. Krovky po cestě čile probíhajích střevlíků ko- vovým leskem zazářily. A skřivánek vzlétnuv k oblakům, písní tak se veselil, jako ve škole veselí se děti, když před jejich zrakoma necháme broušeným hranolem na stěnu dopadnou ti vidmo slunečné s celou stupnicí barevných odsjtínů ... Vzduch horký jako krev řinul se k zerni. Na blízku však již kynul les. Zrychliv krok, s uspo- kojivým úsměvem zadíval jsem se na ty husté třásně smrků, stroucích se obloukem pol okraji lesa někam do prázdné dálky. Zdálo se mi, že ty větve, dosahujícíl dříve až k zemi, teď pozvedají se, uvolňujíce tak vstup do hlubin lesních ... Vešel jsem. Pod zelenými vějíři stromů rozprostíralo se magické přítmí. Shora padalo dolů světlo, vyzlacujíe místy zelený svěží mech. Lahodné ochllazení projelo mými žilami a vláčná únava, tak tíživě najadnou pocítěna, stahovala celou mou bytost do těch kyprých podušek lesa .. Usedl jsem pod rozložitou, pryskyřici silně vydychující sosnou. Mezi korunami modrally se prorvy nebes, a s jedné strany větvovím pro- hlédaly sem chvějivé paprsky slunce. Klín — nevýslovný klid lesa — přerušovaný jen snivým voláním kdesi v mlází ukrytého drozda — stup- ňoval se ve mně až k mystickému opojení . .. A tu zapomínal jsem na všechen skutečný život, na všechen shon a rej pro uhájení své ma- teriální existence, zapomínal jsem na vše úttapy
Slnnce