1
masthead
Ročník padesátý třetl.
2
masthead
V Praze, v sobotu 2. srpna 1913.
Praha
4
article
da ranni a večerní listy
předplácí se
V Praze v administracin
na měsíe.
. . 2 K —
na čtvrt lota . . . . 6 K — h
s dvojí donáškou
na měste,. . . es
na čtvrt leta -
ve úlfálkách
na maěsle
2 K 80
Poštou
na měsle.
Praha
5
article
K e
K e
na čtvrt leta . . . . 9 K oo
s dvoji zásilkou
na měsle
a čtvrt iota : . . K
V Praze, 2. srpna.
Požadavky spojenců Srbska a Řecka byly
včera oznámeny. Jsou tak veliké, že sotva
lze očekávat, aby Bulhaři vyslovili beze všech
okolků souhlas. Spojenci žádají makedonské
území až po tok Strumy na starých hranicích
bulharsko-tureckých. Na jihu požadavky ře-
cké jdou tak daleko, že končí jen několik
kilometrů před Dedeagačem. O Kavale ne-
chtějí Řekové ani slyšet, aby ji vydali. Poda-
ří-li se přece Bulharům získat Kavalu, bude
možno to považovat za velkou úsluhu spřá-
telených mocí, které by dovedly Řecko k to-
muto ústupu pohnouti.
Přesně na mapách rakousko-uherského
štábu pohraniční čáru, žádanou Srbskema
Řeckem, nelze stopovati, jak upozorňuje vo-
jenský odborník v „N. F. P.“. Dokazuje to na
novo, jak znamenitě bylo Rakousko-Uhersko
pro tažení na Balkán připraveno, když za
tak ohromné peníze, které byly vydány na
získání zeměpisných zpráv o Balkáně, dostali
jsme mapy, kterých v případě potřeby nelze
používat. A ještě jsme se chlubili, že náš kar-
tografický vojenský ústav má lepší mapy Bal-
kánu, než jsou vojenské mapy vlastní mou-
archie.
Řekům připadla by podle těchto poža-
davků — které — doufejme — budou zmír-
něny, města Nevrokop, Demis-Histar, Drama.
Xanthi, Gümuldžina, přístavní města Orfano.
Kavala a Makri. Bulharům zůstala by hornatá
část severní Makedonie a na pobřeží u De-
deagače asi 20 km. široký pás, stísněný s obou
stran řeckým a tureckým územím. Vlastně
jen úzká chodba k moři. Vítězní spojenci
proti svým původním požadavkům před vál-
kou získali by asi 40.000 km3, tedy tolik,
jako dvě Moravy.
Bulhar
Kavale
Řek
Praha
Srbsko
Řecko
RakouskoUhersko
Balkán
Nevrokop
Makedonie
Morava
Bala
Drama
Xanthi
Gümuldžina
Orfano
DemisHistar
km
6
article
Rumuni sice ještě nejsou dohodnuti s Bul-
hary o nových hranicích Dobrudže, ale jižsi
vydali novou mapu, kde jsou nově hranice po-
drobně vyznačeny. Začínají asi 9 km. západně
od Turtukaje, zabírají důležitá dopravní stře-
diska Rachman-Ariklar, Kokardea, Dobriča
končí u Ekrene, jižně od Balčika na pobřeži
Černého moře.
Požadavky spojenců byly učiněny patrně
podle balkánských obchodních zvyklostí, kde
se dlouho o cenu smlouvá. Je to patrno
z toho, že Srbsko, které svoje požadavky mír-
nilo, nyní chce makedonské území až po řeku
Stru
Řecká neústupnost v otázce Kavaly sou-
visí asi s podporou Francie, která hájí zájmy
řecké i v jižní Albanií proti Italii. Německe
zase opakuje Bismarkova slova o Balkáně
který není hoden kostí ani jednoho pomořan
ského vojáka, hraje si na nezainferesovaného
Rusko se snaží, aby přece jen Kavala byla
zachráněna Bulharsku.
Nynější balkánská situace popletla všem
diplomatům koncept. Nejen že balkánští spo-
jenci, vítězi nad Turkem, ocitli se rázem ve
válce proti sobě, i nezúčastněné velmoci ne-
dovedly zachovati svůj dosavadní poměr. Vi
díme v dnešní chvíli v některých otázkách
Rusko v podezřelém sousedství s Rakouskem
jinde zase Rusko, stojící proti Anglii a Fran-
cii, vedle toho samostatnou hru Německa
které nechce obětovat své zájmy ve prospěch
Rakouska. Ani trojspolek, ani trojdohoda na
Balkáně nevystupují jednotně.
Rumun
Rachman
Ariklar
Kokarde
Dobriča
Bismarkův
Turek
Fran
Dobrudža
Turtukaj
Černý moře
Srbsko
Albánie
Balkán
Rusko
Bulharsko
Rakousko
Anglie
Německo
km
7
title
Válka na Balkáně.
Balkán
8
article
Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání o mír v Bukurešti.
Z Bukurešti, 1. srpna. (K. k.) Aby bul
harským delegátům poskytnut byl čas ku po-
dání protinávrhů, měla také dnešní schůze
pouzeformálníráz. Až do zítřejší schů-
ze konati se budou opětně zvláštní porady
jednotlivých delegací, aby tak pokud možno
Bukurešť
9
article
brzy dospělo se ku podkladu pro rokován
konference. V kruzích bulharských delegátů
pokládány jsou požadavky spojenců za vel-
mi přehnané a tvrdí se, že není v nich
harmonie, jež několikráte s odpůrčí strany ve
zdejším tisku byla projevena v tom smyslu, že
požadavky spojenců zůstanou v mírných hra-
nicích.
Z Paříže, 2. srpna. „Matin“ oznamuje z
Bukurešti: Podmínky spojenců znepokojily po-
někud velmoci. Proto konali v Bukurešti vy-
slanci evropských velmocí konferenci, jaké
stanovisko zaujmou k nynější situaci. Bylo
konstatováno, že mírová smlouva má býti
potom podepsána, jestliže se odpůrci nedohod-
nou o některém jejím článku. Tyto články byly
by rozhodnuty rozhodčím nálezem evropských
velmocí.
Z Bukurešti, 2. srpna. (K. k.) Včerejší po-
rada bulharských a srbských delegátů, která
trvala až do půl noci, byla věnována novým
bulharským hranicím. Podle zpráv časopisů
jeví srbští delegáti málo ochoty ku koncesím.
Dnes dopoledne konala se porada bulharských
a řeckých delegátů o budoucích hranicích
bulharsko-řeckých. V 11 hod. dop. mají bul-
harský vojenský delegát generál Fičev a ru-
munský vojenský delegát plukovník Coanda
schůzku, ve které bude rokováno podrobně
o territoriálních požadavcích Rumunska a bu-
dou, jak se má za to, delinitivně vyřízeny, po-
něvadž Bulharsko nečiní obtíže ani co do
strategických hranic, ani co do neopevněného
pásma na bulharském území a zrušení pev-
ností v Ruščuku a Šumle.
Velmoci chtějí, aby Kavala případla Bul
harsku.
Fičev
schůzka
Paříž
Bukurešť
Rumunsko
Bulharsko
Ruščuk
10
article
Z Bukureští, 2. srpna. Veškeré vel-
moci, jak se zde ujišťuje, daly na jevo bal-
kánským delegátům, že Kavala musí při-
padnouti Bulharsku. Velmoci si vyhražuj
odškodniti Řecko jinými kompensacemi.
Potom bylo jednáno na mírové konferenci.
zda diskuse o Kavale má býti přenechána
velmocem. Bylo však usneseno, aby kon-
ference veškeré otázky samostatně vyří-
dila. M.-p. Venizelos pravil, že o společném
zakročení velmocí v záležitosti Kavaly ni-
čeho neví. Na otázku, co učiní Řecko, sta-
ne-li se takový jednotný postup skutkem,
odpověděl Venizelos: „Přirozeně, že
Evropě válku nevyhlásíme. Ale oni, kteří
přejí si pro Bulharsko příchod k moří.
nechť se spokojí s Dedeagačem. Bulharsko
žádá Kavalu jenom proto, poněvadž okolní
kraj jest velice úrodný.“ Na otázku, zda
Kavale
Venizelos
Bukurešť
Bulharsko
Řecko
Evropa
11
article
Řekové přenechají tuto záležitost evrop-
ské konferenci, odpověděl Venizelos: „Ni-
koli, všechno musí býti vyřízeno - Buku-
reští, jínak pokračujeme ve válce.“
Z Paříže, 2. srpna. („N. Fr. Pr.“) Ve
zdejších diplomatických kruzích jeví se
přesvědčení, že shoda stanoviska Rakou-
sko-Uherska a Ruska v příčině Kavaly
bude míti za následek, že docílí se mezi
Řeckem a Bulharskem dohoda v tom smě-
ru, že Kavala přidělí se Bulharsku. Fran-
couzská politika se namáhá, aby činila ná-
vrhy, kterými nekřižuje se úsilí jejího ru-
ského spojence, čelící k tomu, by Bulhaři
dostali Kavalu, a současně aby šetřeny
byly zájmy Francie, které se v této otázce
se zájmy ruskými úplně neshodují. Francie
viděla by v Kavale raději Řeky, nežli Bul-
hary, nikoli snad z nevraživosti vůči Bul-
harům, nýbrž proto, že z podporování ře-
cké námořní síly ve Středozemním moři
kyne námořní moci Francie v tomto moři
prospěch, kdežto přidělením Kavaly Bul-
harsku by se posice příští řecké námořní
síly oslabila. Protože však zachování nej-
vřelejšího poměru k Rusku zůstane jádrem
Řek
Venizelos
Fran
Bulhar
Paříž
Francie
Rusko
Řecko
Bulharsko
RakaskýUhersko
13
article
francouzské politiky, a zůstati jím musí
shlížejí se na Quai d' Orsay po sprostřed-
kovacím návrhu, jenž by, jak se v diploma-
tických kruzích vypráví, snad spočívalv
tom, že by se Kavala dala Bulharům s pod-
mínkou, že by nesměli přístav opevnitia
že by v Egejském moři nesměli míti žádné
válečné lodě. Ostrov Thasos bude patrně
sdíleti osud Kavaly.
Situace bulharského vojska před zastavenín
nepřátelství.
M. Z Kolína n. R., 2. srpna. (Zvl. telegr
„Nár. Listů“.) „Köln. Ztg.“ oznamuje z Buku-
rešti: Krátce před zastavením válečných ope-
rací byla dopravena prvá armáda bulharská
v síle 25.000 mužů od Vidína přes Sofiji na
levé křídlo bulharské, čímž posílená druhá ar-
máda společně s částmi armády generála Sa-
vova zatlačila Řeky až k Nevrokopu. Dle
těchto pravděpodobně posledních bojů lze
souditi, že — kdyby Bulhaři nebyli tísněni
Rumuny a Turky — nepozbyli dosud naděje
na úspěšný boj proti Srbům a Řekům.
Srbové u Vranje odmítli zastavení bojů.
Bulhar
Köln
Řek
Rumun
Turek
Srba
Vranje
Thasos
Kolín
Quai d ' Orsay
14
article
Ze Sofije, 1. srpna. (K. k.) Jak se ozna-
muje, odmítli prý Srbové u Vranje o 7. hodině
večerní vyzvání bulharského parlamentáře
k zastavení bojů, namítnuvše, že nebyli uvě-
domění o uzavření příměří a pokračovali prý
v útocích až do dnešního rána. Bulharská vlá
da protí tomu protestovala.
Ze Sofije, 1. srpna. (K. k.) „Agence telegraphi
que Boulgare“ oznamuje: Velitel bulharského voj
ska, jež operuje na srbské hranici až ke Vosile-
hradu, vyslal včera kolem 4. hod. parlamentáře
aby sdělil srbským předním strážím uzavření pří
měří. Dva srbští důstojníci, kteří vyšli parlamen-
táři vstříc, prohlásili, že již o 12. hod. polední ob-
drželi rozkaz k zastavení nepřátelství. Na to byl
bulharský parlamentář veden asi 2 km do vnitra
země a tam setkal se se srbským plukovníkem
jenž opět prohlásil, že nemůže zastaviti nepřátel-
ství, protože dosud neobdržel nutných rozkazů
V téže době postoupil jeden srbský pluk proti
Proseniku a Ugrenovkamiku, Přes prohlášení pří-
měří zahájili Srbové včera o 1 hod. 40 min.
na Zrni Vrh a na Dešanský Kladenac palbu, která
potrvala 40 minut. Také na naše vojsko, stojíe
severně od Proseka, počali Srbové o 1. hod. od-
poledne stříleti.
Srba
Sofijá
Prosek
Vosilehrad
km
15
article
Jižní hravize Albanie.
Z Londýna, 2. srpna. („N. Fr. Pr.“) Ve vče-
rejší velvyslanecké konferenci při otázce ú-
pravy jižní hranice Albanie sir Eduard Grey
zastával stanovisko, že každý pokus řešen
musí, má-li míti praktickou cenu, býti tak
upraven, aby měl vyhlídku, že bude Řeckem
přijat, protože jinak by se velmoci octly před
úkolem, aby své rozhodnutí prosadily proti
Řecku. Nejlepším řešením bylo by, které by
spočívalo na zásadě: do, ut des. Řekové maj-
velké požadavky v Thrakii, v Egejském moř
a v Albanii a v těch měla by se provésti kom-
pensace.
Rakousko-uherský velvyslanec hr. Mens-
dorff přijal s ostatními svými kolegy vývody
Grevovy ad referendum, podotkl vžak, že jeho
vláda zastává náhled, že jmenování a vyslání
mezinárodní kontrolní komise do Albanie bylo
by nesmyslným, kdyby dříve nevytýčily se hra-
nice Albanie na všech stranách.
Essad paša ve Valoně.
Z Valony, 1. srpna. (K. k.) Dnes přiby
sem Essad paša.
Vládní albánský list.
Z Valony, 1. srpna. (K. k.) Dnes večer vy-
šlo prvé číslo vládního listu.
O Drinopol.
Z Vídně, 2. srpna. Berlínský dopisovatel
„N. Fr. Pr.“ dovídá se z diplomatických kruhů
Řek
Albánie
Londýn
Francie
Řecko
Rakousko
Valon
Drinopol
Vídeň
Eduard Grey
Mensa
16
article
dání
o úmyslech turecké vlády informovaných, že
Turecko Drinopol vykliditi nemůže a nechce,
že však je ochotno přistoupiti i nyní na návrh
vlády Mahmuda Šeíketa v Londýně učiněný
aby totiž mohamedánská část Drinopole s me
šitami a hroby zůstala tureckou a ostatní část
přidělila se Bulharsku.
Z Paříže, 2. srpna. „Matinu“ oznamují z Drino
pole: Dne 30. m. m. prohlásil generalissimus Izzed
paša k obyvatelstvu: „Drinopole se nikdy nevzdá-
me. Nechť se kdo chce pokusí město nám vyrvati.
Obyvatelstvo vrací se hromadně do Drinopole
Zpravodaj spatřil cestou do Mustafy Paši několik
mrtvol zavražděných tureckých vojínů.
Z Paříže, 2. srpna. Zdejšího tureckého velvy-
vyslanectví došlo sdělení o snahách velmocí, aby
turecko-bulharská pohraniční záležitost byla po-
kojným způsobem vyřízena. Nejlepší východiště se
vidí v tom, aby Drinopol byla rozdělena mezi Tu-
recko a Bulharsko. Z turecké strany se však namí-
tá, že takové rozřešení by působilo stejně potíže.
poněvadž sousední poměry mezi oběma polovicemi
města nebylo by lze snadno upraviti
Šeíket
Matin
Paša
Turecko
Drinopol
Londýn
Bulharsko
Paříž
Drina
17
article
Uzavření Bosporu.
Bospor
18
article
Z Petrohradu, 1. srpna. (Spb. Ag.) K
zprávě, že Porta zakázala obchodním lodím
projížděti Bosporem, je Petr, tel. ag. zmocně-
na prohlásiti, že byla mořská úžina dočasně
tureckou vládou uzavřena, poněvadž byla po-
změněna služba ve tvrzích, střežících úžinu.
Uzavření úžiny trvalo několik hodin, načež
byla obchodním lodím opět dovolena plavba
Přes to upozornila ruská vláda Portu na ne-
zákonnost uzavření mořské úžiny, třeba i na
tak krátkou dobu.
Německo protí Turecku.
Ze Sofije, 2. srpna. Bulharská vláda ob
držela sdělení, že státní tajemník šl. Jagov
dal Německé bance pokyn, aby T recku ne-
poskytovala žádných finančních prostředků.
dokud své vojsko neodvolá z Thrakie.
Gešov nebyl přijat carem.
Z Petrohradu, 1. srpna. (Spb. Ag.) Dlící zde
bulharské poselstvo prohlašuje za úplně neprav-
divé v časopisech uveřejněné pověsti, dle nichž
bývalý ministerský předseda Gešov byl přija
carem Mikulášem v Petěrhofu ve slyšení
Francouzští důstojníci za instruktory tu-
recké armády.
Z Paříže, 2. srpna. Ministr vojenství poskyt
většímu počtu francouzských důstojníků dovole-
nou, aby mohli působiti v turecké armádě jako in-
struktoři. Nyní vyjednává se mezi těmito důst j-
níky a tureckým vyslanectvím o podmínkách,
Stížností korespondentů.
Z Bukurešti, 1. srpna. (K. k.) Se zřetelem na
žaloby dlících zde zástupců zahraničních časopi-
sů, že censurou se způsobuje značné zpoždění
dodávání jimi odesílaných telegramů, sděluje se
poloúřadně, že ministerstvo obchodu učiní vhodná
opatření.
Port
Petr
Mikuláš
Petrohrad
Německo
Turecko
Paříž
Bukurešť
Aga
19
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Konierence bar. Skerlecze se stranou práva
Ze Záhřeba, 1. srpna. (K. k. uh.) Králov
ský komisař bar. Skerlecz konferoval
dnes se zástupci strany práva, v níž — v chor-
vatsko-slavonské organisaci — mají většinu
přívrženci bývalé strany Frankovy. O konfe-
renci vydána byla tato zpráva: Na pozvání
král. komisaře bar. Skerlecze zmocnil vý-
konný výbor strany práva ve své včerejší ve-
černí schůzi pp. dra. Karla Vosniaka, dra
Iva Franka a Alexandra Horvatha, aby
jménem strany pozvání tomu vyhověli a vylo-
žili královskému komisaři svoje názory o
otázce opětného zřízení ústavních poměrů
Delegáti strany práva odebrali se o 10. hod
dopolední ke královskému komisaři a vylo-
žili mu v delším rozhovoru stanovisko své
strany.
Skerlecz
Frankův
Vosniak
Franco
Horvath
Záhřeb
strana práv
20
article
V drobném prodejii
ranní čislo o sobě
za s
večerní
za dh
Ve filiálkách na venkově
ranní čislo
večerni . . . . . . . . 5b
Inseráty
platí se hotově napře.
Předplacení a inserty přijím
administrace v Marianské ul., a
Tam nacházeji se něl
redaken, tiskárna a ekpodine
„Národních Listů“
Rukopisy se nevracsjt.
21
article
Bar. Heinold v Išlu.
Bar. Heinold v Išlu.
Z Lázní Hšlu. 2. srpna. (K. k.) Ministr vnitra
přibyl sem dnes ráno o 7. hod. k návštěvě své cho-
ti, jež zde prodlévá. Zpráva o slyšení u císaře jest
nesprávná. Svob. p. Heinold odebéře se zítra večer
do Salepurku, aby se súčastnil pohřbu zesnulého
presidenta hr. Schnffgotsche.
Išlu
22
article
Francouzští generálové do Ruska.
Francouzští generálové do Ruska.
Z Paříže, 2. srpna. O 2. hodině v noci od-
jeli přednosta generálního štábu Joffre, ge-
nerál Amade a ještě 5 jiných generálů do
Ruska, kde se zúčastní velkých pozemních
manévrů. Dnešní ranní listy zabývají se touto
hromadnou cestou francouzských generálů do
Ruska. Tvrdí se, že cesta nemá žádných zvlášt-
ních účelů.
„Kruppova“ ařéra v Anglii.
Z Berlina, 2. srpna. „Berliner Tageblatt“ do-
vídá se z Londýna, že londýnská policie zabývá
se nyní stejnou záležitostí, jako je Kruppova aféra.
S řadou úřadníků ministerstva vojenství bylo za-
vedeno přísné vyšetřování, protože lpí na nich
podezření, že přijímali od továrníků úplatky. Jedná
se asi o 10 šikovatelů a několik důstojníků. Továr-
nikům téměř za stejných okolností jako v aféře
Kruppově učiněn byl přístupným materiál, jenž měl
zůstati v tajnosti. Jedná se nejen o dodávky pro
výzhroj vojska, nýbrž také o dodávky pro důstoj-
nická kasina, tudíž o potraviny.
Krise v Holandsku.
Z Haagu, 2. srpna. (K. k.) Reuterova ka-
celář se dovidá, že demokratický poslanec dr.
Bos požádal královnu, aby zbavila ho úkolu
sestaviti kabinet, protože socialisté se vzpí-
rají pracovati k utvoření kabinetu, jenž sklá-
dal by se ze členů všech stran levice. Krá-
lovna jeho přání vyhověla.
Joffre
Kruppův
Reuterův
Rusko
Paříž
Anglie
Berlín
Londýn
Holandsko
Haag
Berliner Tageblatt
23
article
Povstání v Mexiku.
M. Z Kolína n. R., 2. srpna. (Zvl. telegr. „Nár.
Listů“.) President Wilson nechce dle depeše
„Köln. Ztg.“ z Washingtonu za žádnou cenu uznati
Huerta presidentem mexickým. Kongres a tisk
soudí z toho, že jest necdvratna anarchie v Mexi-
ku a vojenské zakročení Spojených států severo-
amerických.
Z Washingtonu, 1. srpna. (K. k.) Křižák „De-
moines“ jest připraven k odplutí do Venezuely.
kde má v La Guayře hájiti americké zájmy.
Z Nového Yorku, 1. srpna. (K. k.) Úřadní te-
legramy z Caracasu oznamují, že povstalecké voj-
sko na dvou místech bylo vládním vojskem odra-
ženo. Z Caracasu nebylo proti povstalcům vysláno
žádné vojsko, protože vláda pokládá státní vojsko
za dosti silné. Telegram z Willemstadu oznamuje,
že došlo tam z Puerta Cabella ve Venezuele po-
tvrzení zprávy, že Castro vystoupil v Coru na
pevninu.
Z Caracasu, 1. srpna. (K. k.) Presidentu Go-
mezovi byla ku potlačení revoluce svěřena dik-
tátorská moc. President sdělil guvernérům, že re-
voluci vyvolal Castro, puzen jsa ctižádostía
vládychtivostí. Vzbouřenci porušili již na více
místech veřejný pořádek. Guvernéři slíbili vládě
podporu.
Wilson
Köln
Castro
Mexiko
Kolín
Washington
Huerta
Mexi
spojený stát severo
Venezuela
Nový York
Caracas
Le Guayra
Puerto Cabello
24
article
Povstání v Číně.
Čína
25
article
Z Honkonu, 1. srpna. (K. k.) Lungčajkvong
zmocnil se s oddaným jemu kvanýsiským vojskem
Šiusingu a postupuje nyní na Kanton. Generální
guvernér telegrafoval, že jeho vojsko zadrží dalšt
postup Lungčajkvangův. Očekává se bitva v nej-
bližších chvilích.
Z Londýna, 2. srpna. „Morning Post“ oznamuje
ze Šanchaje ze včerejška: Admirál Tseng uveřejnil
jménem Juanšikaje proklamaci, kterou stanoví se
tyto odměny za vydání vůdců povstaleckých ži-
vých nebo mrtvých: 100.000 dol. za Hung-Hsinga,
50.000 dol. za Tšen-Tšimaje a 20.000 dol. za Suang-
Fua a Litšu-Tšenga.
Z Pekinu, 2. srpna. (K. k.) Juanšikaj prohlašuje
v manifestu, že jak vůdcové povstalců Hung-Hsin
a Tšen-Tšimaj, tak i většína přívrženců stran
povstalců náležejí ke straně Huomintangově. Pre-
sident žádá, aby tito povstalci vyloučeni byli ze
řad strany a žádá stranu Huomintangovu o zřejmý
projev o povstalcích. Juanšikaj hrozí, kdyby od-
pověď byla neuspokojivou, přísným používáním zá-
kona. Druhý manifest ukládá vrchnimu veliteli
vládního vojska u Jange, Tuangšikajovi, aby zatkl
a potrestal několik povstaleckých vůdců. Sunjatsen
není mezi nimi uveden.
Juanšikaj
proklamace
Sunjatsen
Honkon
Londýn
Peking
Pre
Morning Post
LitšoTšeng
HungaHsin
TsitTšimaj
26
article
Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů.
„Menšinová Revue“ (II., č. 10.) dokon-
čuje stať JJe v českém národě zapotřeb
reformy spolkového života?“, v níž s
dotýká úřadnické organisace našich velkých ná-
rodních spolků. Uvádí: „Ochotničtí členové všech
velkých národních korporací brzy přišli k poznání,
že nejsou s to, aby vedle svého životního povolání
dovedli řádně zastávati svoji funkci a potřeba sku-
tečně si vyžádala zařízení kanceláří, dobře vy-
zbrojených hlavně úřadnictvem. Zkrátka spolek ai
tu k dobrému hájení svých zájmů musel zjednati
lidi, kteří by vzali zájmy spolkové za svoje život-
ní povolání. To je věc v zásadě výborná, poněvadz
lidé se zapracují a stanou se odborníky. Tím ale
dospěje se k tomu, že funkcionáři jsou více pro
parádu — nic nedělají — ale placení za ně práci
obstarají odborně. Proto se funkcionáři mohou
snadno měniti, aniž by dílo trpělo. Ale při tom je
jedna nezdravá věc. Práce se předá jiným, ale roz-
hodování a kritisování té práce, případně její zne-
možňování si páni ponechali. Mají výborné odborné
síly, které pracují, ale poroučí a rozhodují lidé,
kteří práci té třebas ani nerozumějí. Nezapracovaný
poroučí a znalec musí poslouchati a je bez moci...
27
article
Ochotníci jsou nezbytní zvláště při národní práci,
ale zodpovědnosti nenesou. Konají práci zdarmaa
na základě vykonané práce činí si nároky na moc
rozhodující. Jenže když se jim z různých důvodů
přihodí malheury, jednoduše svojí funkce se vzdajt,
vystoupí z výboru či ze spolku a záležitost je od-
byta. I když je ve stanovách podmínka, že členové
výboru ručí osobně i solidárně za výkony svojí
práce, přece nikdy k tomu nedojde a odchodem
věc je vyrovnána. Úřadník je ale plně zodpověden
za každý svůj úkon a tím již jeho rozhodování nese
vždy pečeť zodpovědnosti, ale zároveň i odbor-
nosti a také podléhá zcela jiné kritice.“ Proto
„Menšinová Revue“ požaduje, aby vedoucí úřad-
níci našich národních korporací měli právo spolu-
rozhodující (patrně slovo a hlas ve výboru): mimo
to aby jenom velké věci (zásadní) byly řešeny po-
volanými orgány širšími (výborem), ale běžné zále-
žitosti aby vykonávaly samostatně k tomu určené
a ustanovené síly úřadní. Spolu přimlouvá se, jak
28
article
již z „Menšinové Revue“ zde bylo citováno, za
centralisaci českého života spolkového. Centrali-
saci tu konkretně si představuje takto: „Český
národ má jediné obranné a kulturní ústředí. Je to
nepolitické spolkové zařizení, které je nejvyšším
úřadem českého národa a pečuje o jeho blaho v
všech směrech. V každé obci má svoje spolkové
odbočky (spolek jeden, v kterém jsou všechny ny-
nější spolky soustředěny), v okresu svoje okresní
zastupitelstvo, případně i krajské zastupitelstvo.
Povstal sloučením všech velikých a význačných
nynějších korporací národních a csvětových.
Ústřední Matice školská je jeho školským odbo-
rem a má svoji školskou kancelář i výbor. Ostatní
národní práce koná Národní jednota, která má
také svoji zvláštní kancelář. Její součástí by byl
Osvětový svaz, Svaz spolků okrašlovacích. Menši-
nové museum. Matice divadelních ochotníků. Všich-
ni mají svá kancelářská oddělení a své menší vý-
bory. S nimi souvisí i Česká obec sokolská se svoji
kanceláří. Velký výbor, sestávající ze členů všech
těchto odboček, řídí práci. Předsednictvo tvoří i
Národní radu, která se při jednání o politických
záležitostech rozšíří o zástupce politických stran.
Menš
svaz spolek okrašlovací
29
article
Vedoucí úřadnictvo jednotlivých kanceláří tvoří
výkonný orgán, který správní záležitosti a běžné
věcí vyřizuje sám. Sestává ze zapracovaných lidí
všech oborů české duševní práce.“ Zaznamená-
váme-li návrh „Menšinové Revue“, ovšem není to
na souhlas s ním, ale na doklad, že český život
spolkový oprav potřebuje, ovšem asi méně překot-
ných .— Číslo mimo to podává: Pro svá práva
národ svorný. — A. Břeský, Třicet pět let činnosti
Matice opavské. — J. S. Loučka, Menšiny v pro-
gramech polifických stran. — J. Šubrt. Národnostní
poměry v kraji litoměřickém za posledních 150 let
— V. Kukaň, Na bludných cestách. — A. M. Jeh.
Dosud české obce v bývalé župě Vítorazské v Do
Rakousích. — Literatura. — Školství. — Život
spolkový. — Národní obrana.
V „Českém Časopise Historickém
(XIX, č. 3) podává archivář Jan B. Novák zprá-
vu „O mezinárodním historickém kon-
gresu v Londýně“, kterou zakončuje poznám-
kou o účasti malých národů na mezinárodních sjez
A Břeská
Loučka
J Šubrt
Jeh
Novák
Rakousy
Londýn
30
article
dech historických a o jazykové otázce vědeckých
kongresů vůbec. Jazykovou otázku uvedli na pře-
třes při mezinárodním historickém kongresuv
Londýně Rusové návrhem N. M. Bubnovovým. Zá-
sada čtyr tak zvaných civilisovaných nebo uče-
ných jazyků je tak nelogická a násilná, že bylo
Bubnovu lehko ukázati na její slabé stránky a na
nespravedlnost ke Slovanům, hlavně na nespra-
vedlnost v historii. Kdo chce na př. přednášetio
Petru Velikém neb jiném thematu ruských dějin,
proč by neměl užívati při tom jazyka ruského.
když přece všem vědeckým pracovníkům, kteří
se zajímají o tyto otázky, jest také uměti rusky?
Rus
M Bubnovův
Londýn
31
article
Bubnov žádá, aby vedle dvou jazyků románských.
francouzského a vlašského, a dvou germánských,
anglického a německého, přípuštěny byly také
dva jazyky slovanské, ovšem především ruštinaa
navrhuje ke konci svého memoranda, aby byla ke
kongresu přiřaděna sekce pro dějiny východní
Evropy a v té aby bylo možno užívati všech ja-
zyků slovanských. Ruština má své místo již za-
bezpečeno, té se neodváží nikdo odporovati; váha
sta milionů a obrovské vědecké produkce je zde
rozhodující. Jak se povede jiným slovanským ja-
zykům, a který z nich je tím druhým jazykem, je
otázka. Pro budoucnost se sami nebudeme zříkati
ničcho, ale prozatím jsou to jen vidiny. Pro my-
šlenku, aby vedle ruštiny ku posavadnímu čtyř-
spolku privilegovaných řečí byl přibrán ještě je-
den jazyk slovanský, se na kongresu jistě většina
nenalezne. Ruský jazyk vlastně zvítězil tím, že té-
měř jednomyslně přijat Petrohrad za sídlo budou-
cího kongresu — jediní Poláci při hlasování schá-
zeli — ale již tu bylo slyšeti s mnoha stran, že
dosavadní bez toho chabá srozumitelnost kongre-
sových jednání se tím ještě oslabí. Přihlásí-li se po
Rusku ještě jiní — a proč by na př. neučinili tak
Španělé, jejichž řečí mluví celá jižní Amerika —
budeme míti na kongresech Babylon. A pak se
snad dojde k tomu, od čeho se mělo vyjíti, že by
měl býti činěn rozdíl mezi řečí jednací a řečí před-
nášek v sekcích. Proč by se v sekcích, věnovaných
dějinám příslušného národa, nemohlo užívati také
jeho řeči? V generálních meelincích a debatách
ovšem jednati pěti nebo šesti řečmi je absurdum.
Polák
Španěl
Bubnov
Evropa
Petrohrad
Rusko
jižní Amerika
Babylón
32
article
Tam by měla býti zavedena řeč jediná, a to řeč.
které se dosud s prospěchem užívá jako řeči styků
mezinárodních v diplomacii — řeč irancouzská
Povede-li ruský průlom k takovým důsledkům, bu-
de to jistě na prospěch věci, na prospěch srozumi-
telnosti mezinárodních styků vědeckých, aspoň na
poli historie.“ Ale za důležitější než otázku jazy-
kovou historických kongresů považuje J. B. Novál
návrh zříditi sekci pro dějiny východní Evropy. K
návrhu tomu připojuje podnětnou poznámku: „Do-
jde-li na kongresech světových k stálé sekci pro
dějiny slovanské, rozdělí se asi Slované podle svě-
ho historického vývoje na tři skupiny, skupinu ru-
skou, západoslovanskou a balkánskou. Slované
západní mají tolik společného ve svých osudech
své civilisaci, že by to opravdu jednou za to stálo
shromážditi jejich historiky a vyměniti o tom názo-
ry.“ — „Časopis Historický“ mimo to obsahuje: Jan
B. Novák. Polní maršál Karel kniže ze Schwar-
zenberka. — Jan Morávek. Schmidl, Balbín a Wa-
re. Příspěvek k jesuitské historiografii v Čechách.
— Josef Pekař, České katastry 1654—1789. Prvý
katastr tereziánský. — Literatura. — Zprávy. —
Bibliografie české historie za rok 1912. Pořádá
Jos. Kazimour.
Slovan
Novák
Karel kniže
Morávek
Schmidl
Balbín
Wa
Pekař
Kazimour
Evropa
Schwar
Čechy
Jos
Český katastr
33
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
— Bosenský poslanec zatčen pro podezření
z vyzvědačství. Ze Sarajeva se oznamuje: Před
několika dny byl zde policií zatčen pro podezření
z vyzvědačství zemský poslanec a člen městské
rady v Metloviči. Pešut. Ve včerejší schůzi měst-
ské rady vyslovil místostarosta Damjanovíč své
rozhořčení nad tím, že Pešut, který náleži k nej-
rozhodnějším přivržencům vlády, byl dalmatskými
strážníky vlečen do vězení v okovech jako nej-
sprostší zločinec. Žádal také přítomného zástupce
vlády, aby vymohl u dalmatských úřadů pro-
puštění Pešuta. Zástupce vlády slíbil, že vláda pod-
nikne k tomu ihned veškery kroky.
= Není nad jistotu. Loď plující po Atlanti-
ckém oceáně přestála prudkou bouři. Pak se opě
ukázalo slunce a cestujícím se jasnily obličeje, mi-
zela mořská nemoc a strach před utonutím a pře-
stávalo se mluviti o záchranných člunech a ochran-
ných pásech. Jen jeden cestující, bodrý Němčík.
nepřestal běhati s utrápeným obličejem po palubě
a sténal chvílemi jako člověk, kterého kruší
strach. Večer bylo jeho sténání ještě hlasitější.
Pešut
Sarajevo
34
article
„Ale, co je vám vlastně?“ ptali se soucitní spolu-
cestující. „Vždví už je dávno po nebezpečíl“
„Ach bože, sténal ubožák, „hnedle nastane no
a proto je mi tak krušno. Ochranný pás odře mi
vždycky záda do krve a jä nemohu spáti!“ Objevilo
se, že opatrný Němčík nestrávil ještě ani jedné
noci bez ochranného pásu.
— Buď se vzdá svobody, nebo purkmistrov-
ského úřadu. V tragikomické sítuaci ocitl se purk-
mistr města Cambridge, mr. Edward Barry. Ženy
prohlásily, že se buď musí oženiti, nebo že přijde
o svůj úřad. Mr. Barry má býti totiž volen již po
třetí. Při druhé volbě daly mu ženy hlasy jen na
jeho slib, že se záhy ožení, protože svobodný
purlomistr je v jejich očích jen polovičním purk-
mistrem, neboť druhá polovice mu schází. Jako
každý, kdo chce být volen, slibuje voličům hory.
doly, tak i mr. Barry slíbil, že se ožení a štal se
purkmistrem za cenu své svobody. Ale nebral to
se slibem příliš vážně. Jakmile byl pur lomistrem,
na ženitbu ani nevzpomněl a upominání žen od-
býval úsměvem. Ale ženy nepopustily a nyní při-
šla chvile, kdy už purkmistrovi nepomohou jen
sliby; buď se co nejdřive ožení a pak bude volen
purkmistrem po třetí, nebo ztratí svůj úřad. Mr.
Barr
Mister
Cambridge
35
article
Barry má těžkou volbu, protože svoboda i purk-
mistrovství jsou mu stejně milé. Snažil se rozmlu-
viti ženám jejich přesvědčení tvrzením, že dosud
nenašel „té pravé“. Ale to přišel z louže pod okap.
neboť se všech stran je mu dávána přdežitost k
najití „pravé“. Je zahrnován fotografiemi mladých
divekk a je zván do rodin. Dlužno podotknouti, že
je poměrně mladý, hezký a bohatý. Proto ten
— Stříbrná liška, tato elegantní kožešina, do-
stupuje pro svou vzácnost stále závratnějších cen.
Jak „Montreal Star“ oznamuje, bylo jistému lovci
za pět mladých. živých samiček stří-
brné lišky, které chytil v Athabasce v Kanadě, na-
bídnuto 36.000 K. Nabídku podal jistý spolek ve
východní Kanadě, který chce založiti chov stří-
brných lišek. Lovec pronásledoval starou lišku ně-
kolik neděl, nežli se mu podařilo vypátrati její
shon.
Barr
Montreal
Kanada
východní Kanada