ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9919c130-8f15-11dd-bae2-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 36 celkem · entity: place 102, person 72, org 14, work 11
1 masthead
Ročník padesátý třetl.
2 masthead
V Praze, v sobotu 2. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 210.
4 article
da ranni a večerní listy předplácí se V Praze v administracin na měsíe. . . 2 K — na čtvrt lota . . . . 6 K — h s dvojí donáškou na měste,. . . es na čtvrt leta - ve úlfálkách na maěsle 2 K 80 Poštou na měsle.
Praha
5 article K e
K e na čtvrt leta . . . . 9 K oo s dvoji zásilkou na měsle a čtvrt iota : . . K V Praze, 2. srpna. Požadavky spojenců Srbska a Řecka byly včera oznámeny. Jsou tak veliké, že sotva lze očekávat, aby Bulhaři vyslovili beze všech okolků souhlas. Spojenci žádají makedonské území až po tok Strumy na starých hranicích bulharsko-tureckých. Na jihu požadavky ře- cké jdou tak daleko, že končí jen několik kilometrů před Dedeagačem. O Kavale ne- chtějí Řekové ani slyšet, aby ji vydali. Poda- ří-li se přece Bulharům získat Kavalu, bude možno to považovat za velkou úsluhu spřá- telených mocí, které by dovedly Řecko k to- muto ústupu pohnouti. Přesně na mapách rakousko-uherského štábu pohraniční čáru, žádanou Srbskema Řeckem, nelze stopovati, jak upozorňuje vo- jenský odborník v „N. F. P.“. Dokazuje to na novo, jak znamenitě bylo Rakousko-Uhersko pro tažení na Balkán připraveno, když za tak ohromné peníze, které byly vydány na získání zeměpisných zpráv o Balkáně, dostali jsme mapy, kterých v případě potřeby nelze používat. A ještě jsme se chlubili, že náš kar- tografický vojenský ústav má lepší mapy Bal- kánu, než jsou vojenské mapy vlastní mou- archie. Řekům připadla by podle těchto poža- davků — které — doufejme — budou zmír- něny, města Nevrokop, Demis-Histar, Drama. Xanthi, Gümuldžina, přístavní města Orfano. Kavala a Makri. Bulharům zůstala by hornatá část severní Makedonie a na pobřeží u De- deagače asi 20 km. široký pás, stísněný s obou stran řeckým a tureckým územím. Vlastně jen úzká chodba k moři. Vítězní spojenci proti svým původním požadavkům před vál- kou získali by asi 40.000 km3, tedy tolik, jako dvě Moravy.
Bulhar Kavale Řek Praha Srbsko Řecko RakouskoUhersko Balkán Nevrokop Makedonie Morava Bala Drama Xanthi Gümuldžina Orfano DemisHistar km
6 article
Rumuni sice ještě nejsou dohodnuti s Bul- hary o nových hranicích Dobrudže, ale jižsi vydali novou mapu, kde jsou nově hranice po- drobně vyznačeny. Začínají asi 9 km. západně od Turtukaje, zabírají důležitá dopravní stře- diska Rachman-Ariklar, Kokardea, Dobriča končí u Ekrene, jižně od Balčika na pobřeži Černého moře. Požadavky spojenců byly učiněny patrně podle balkánských obchodních zvyklostí, kde se dlouho o cenu smlouvá. Je to patrno z toho, že Srbsko, které svoje požadavky mír- nilo, nyní chce makedonské území až po řeku Stru Řecká neústupnost v otázce Kavaly sou- visí asi s podporou Francie, která hájí zájmy řecké i v jižní Albanií proti Italii. Německe zase opakuje Bismarkova slova o Balkáně který není hoden kostí ani jednoho pomořan ského vojáka, hraje si na nezainferesovaného Rusko se snaží, aby přece jen Kavala byla zachráněna Bulharsku. Nynější balkánská situace popletla všem diplomatům koncept. Nejen že balkánští spo- jenci, vítězi nad Turkem, ocitli se rázem ve válce proti sobě, i nezúčastněné velmoci ne- dovedly zachovati svůj dosavadní poměr. Vi díme v dnešní chvíli v některých otázkách Rusko v podezřelém sousedství s Rakouskem jinde zase Rusko, stojící proti Anglii a Fran- cii, vedle toho samostatnou hru Německa které nechce obětovat své zájmy ve prospěch Rakouska. Ani trojspolek, ani trojdohoda na Balkáně nevystupují jednotně.
Rumun Rachman Ariklar Kokarde Dobriča Bismarkův Turek Fran Dobrudža Turtukaj Černý moře Srbsko Albánie Balkán Rusko Bulharsko Rakousko Anglie Německo km
7 title
Válka na Balkáně.
Balkán
8 article Jednání o mír v Bukurešti.
Jednání o mír v Bukurešti. Z Bukurešti, 1. srpna. (K. k.) Aby bul harským delegátům poskytnut byl čas ku po- dání protinávrhů, měla také dnešní schůze pouzeformálníráz. Až do zítřejší schů- ze konati se budou opětně zvláštní porady jednotlivých delegací, aby tak pokud možno
Bukurešť
9 article
brzy dospělo se ku podkladu pro rokován konference. V kruzích bulharských delegátů pokládány jsou požadavky spojenců za vel- mi přehnané a tvrdí se, že není v nich harmonie, jež několikráte s odpůrčí strany ve zdejším tisku byla projevena v tom smyslu, že požadavky spojenců zůstanou v mírných hra- nicích. Z Paříže, 2. srpna. „Matin“ oznamuje z Bukurešti: Podmínky spojenců znepokojily po- někud velmoci. Proto konali v Bukurešti vy- slanci evropských velmocí konferenci, jaké stanovisko zaujmou k nynější situaci. Bylo konstatováno, že mírová smlouva má býti potom podepsána, jestliže se odpůrci nedohod- nou o některém jejím článku. Tyto články byly by rozhodnuty rozhodčím nálezem evropských velmocí. Z Bukurešti, 2. srpna. (K. k.) Včerejší po- rada bulharských a srbských delegátů, která trvala až do půl noci, byla věnována novým bulharským hranicím. Podle zpráv časopisů jeví srbští delegáti málo ochoty ku koncesím. Dnes dopoledne konala se porada bulharských a řeckých delegátů o budoucích hranicích bulharsko-řeckých. V 11 hod. dop. mají bul- harský vojenský delegát generál Fičev a ru- munský vojenský delegát plukovník Coanda schůzku, ve které bude rokováno podrobně o territoriálních požadavcích Rumunska a bu- dou, jak se má za to, delinitivně vyřízeny, po- něvadž Bulharsko nečiní obtíže ani co do strategických hranic, ani co do neopevněného pásma na bulharském území a zrušení pev- ností v Ruščuku a Šumle. Velmoci chtějí, aby Kavala případla Bul harsku.
Fičev schůzka Paříž Bukurešť Rumunsko Bulharsko Ruščuk
10 article
Z Bukureští, 2. srpna. Veškeré vel- moci, jak se zde ujišťuje, daly na jevo bal- kánským delegátům, že Kavala musí při- padnouti Bulharsku. Velmoci si vyhražuj odškodniti Řecko jinými kompensacemi. Potom bylo jednáno na mírové konferenci. zda diskuse o Kavale má býti přenechána velmocem. Bylo však usneseno, aby kon- ference veškeré otázky samostatně vyří- dila. M.-p. Venizelos pravil, že o společném zakročení velmocí v záležitosti Kavaly ni- čeho neví. Na otázku, co učiní Řecko, sta- ne-li se takový jednotný postup skutkem, odpověděl Venizelos: „Přirozeně, že Evropě válku nevyhlásíme. Ale oni, kteří přejí si pro Bulharsko příchod k moří. nechť se spokojí s Dedeagačem. Bulharsko žádá Kavalu jenom proto, poněvadž okolní kraj jest velice úrodný.“ Na otázku, zda
Kavale Venizelos Bukurešť Bulharsko Řecko Evropa
11 article
Řekové přenechají tuto záležitost evrop- ské konferenci, odpověděl Venizelos: „Ni- koli, všechno musí býti vyřízeno - Buku- reští, jínak pokračujeme ve válce.“ Z Paříže, 2. srpna. („N. Fr. Pr.“) Ve zdejších diplomatických kruzích jeví se přesvědčení, že shoda stanoviska Rakou- sko-Uherska a Ruska v příčině Kavaly bude míti za následek, že docílí se mezi Řeckem a Bulharskem dohoda v tom smě- ru, že Kavala přidělí se Bulharsku. Fran- couzská politika se namáhá, aby činila ná- vrhy, kterými nekřižuje se úsilí jejího ru- ského spojence, čelící k tomu, by Bulhaři dostali Kavalu, a současně aby šetřeny byly zájmy Francie, které se v této otázce se zájmy ruskými úplně neshodují. Francie viděla by v Kavale raději Řeky, nežli Bul- hary, nikoli snad z nevraživosti vůči Bul- harům, nýbrž proto, že z podporování ře- cké námořní síly ve Středozemním moři kyne námořní moci Francie v tomto moři prospěch, kdežto přidělením Kavaly Bul- harsku by se posice příští řecké námořní síly oslabila. Protože však zachování nej- vřelejšího poměru k Rusku zůstane jádrem
Řek Venizelos Fran Bulhar Paříž Francie Rusko Řecko Bulharsko RakaskýUhersko
12 title
LIS
Lisa
13 article
francouzské politiky, a zůstati jím musí shlížejí se na Quai d' Orsay po sprostřed- kovacím návrhu, jenž by, jak se v diploma- tických kruzích vypráví, snad spočívalv tom, že by se Kavala dala Bulharům s pod- mínkou, že by nesměli přístav opevnitia že by v Egejském moři nesměli míti žádné válečné lodě. Ostrov Thasos bude patrně sdíleti osud Kavaly. Situace bulharského vojska před zastavenín nepřátelství. M. Z Kolína n. R., 2. srpna. (Zvl. telegr „Nár. Listů“.) „Köln. Ztg.“ oznamuje z Buku- rešti: Krátce před zastavením válečných ope- rací byla dopravena prvá armáda bulharská v síle 25.000 mužů od Vidína přes Sofiji na levé křídlo bulharské, čímž posílená druhá ar- máda společně s částmi armády generála Sa- vova zatlačila Řeky až k Nevrokopu. Dle těchto pravděpodobně posledních bojů lze souditi, že — kdyby Bulhaři nebyli tísněni Rumuny a Turky — nepozbyli dosud naděje na úspěšný boj proti Srbům a Řekům. Srbové u Vranje odmítli zastavení bojů.
Bulhar Köln Řek Rumun Turek Srba Vranje Thasos Kolín Quai d ' Orsay
14 article
Ze Sofije, 1. srpna. (K. k.) Jak se ozna- muje, odmítli prý Srbové u Vranje o 7. hodině večerní vyzvání bulharského parlamentáře k zastavení bojů, namítnuvše, že nebyli uvě- domění o uzavření příměří a pokračovali prý v útocích až do dnešního rána. Bulharská vlá da protí tomu protestovala. Ze Sofije, 1. srpna. (K. k.) „Agence telegraphi que Boulgare“ oznamuje: Velitel bulharského voj ska, jež operuje na srbské hranici až ke Vosile- hradu, vyslal včera kolem 4. hod. parlamentáře aby sdělil srbským předním strážím uzavření pří měří. Dva srbští důstojníci, kteří vyšli parlamen- táři vstříc, prohlásili, že již o 12. hod. polední ob- drželi rozkaz k zastavení nepřátelství. Na to byl bulharský parlamentář veden asi 2 km do vnitra země a tam setkal se se srbským plukovníkem jenž opět prohlásil, že nemůže zastaviti nepřátel- ství, protože dosud neobdržel nutných rozkazů V téže době postoupil jeden srbský pluk proti Proseniku a Ugrenovkamiku, Přes prohlášení pří- měří zahájili Srbové včera o 1 hod. 40 min. na Zrni Vrh a na Dešanský Kladenac palbu, která potrvala 40 minut. Také na naše vojsko, stojíe severně od Proseka, počali Srbové o 1. hod. od- poledne stříleti.
Srba Sofijá Prosek Vosilehrad km
15 article
Jižní hravize Albanie. Z Londýna, 2. srpna. („N. Fr. Pr.“) Ve vče- rejší velvyslanecké konferenci při otázce ú- pravy jižní hranice Albanie sir Eduard Grey zastával stanovisko, že každý pokus řešen musí, má-li míti praktickou cenu, býti tak upraven, aby měl vyhlídku, že bude Řeckem přijat, protože jinak by se velmoci octly před úkolem, aby své rozhodnutí prosadily proti Řecku. Nejlepším řešením bylo by, které by spočívalo na zásadě: do, ut des. Řekové maj- velké požadavky v Thrakii, v Egejském moř a v Albanii a v těch měla by se provésti kom- pensace. Rakousko-uherský velvyslanec hr. Mens- dorff přijal s ostatními svými kolegy vývody Grevovy ad referendum, podotkl vžak, že jeho vláda zastává náhled, že jmenování a vyslání mezinárodní kontrolní komise do Albanie bylo by nesmyslným, kdyby dříve nevytýčily se hra- nice Albanie na všech stranách. Essad paša ve Valoně. Z Valony, 1. srpna. (K. k.) Dnes přiby sem Essad paša. Vládní albánský list. Z Valony, 1. srpna. (K. k.) Dnes večer vy- šlo prvé číslo vládního listu. O Drinopol. Z Vídně, 2. srpna. Berlínský dopisovatel „N. Fr. Pr.“ dovídá se z diplomatických kruhů
Řek Albánie Londýn Francie Řecko Rakousko Valon Drinopol Vídeň Eduard Grey Mensa
16 article
dání o úmyslech turecké vlády informovaných, že Turecko Drinopol vykliditi nemůže a nechce, že však je ochotno přistoupiti i nyní na návrh vlády Mahmuda Šeíketa v Londýně učiněný aby totiž mohamedánská část Drinopole s me šitami a hroby zůstala tureckou a ostatní část přidělila se Bulharsku. Z Paříže, 2. srpna. „Matinu“ oznamují z Drino pole: Dne 30. m. m. prohlásil generalissimus Izzed paša k obyvatelstvu: „Drinopole se nikdy nevzdá- me. Nechť se kdo chce pokusí město nám vyrvati. Obyvatelstvo vrací se hromadně do Drinopole Zpravodaj spatřil cestou do Mustafy Paši několik mrtvol zavražděných tureckých vojínů. Z Paříže, 2. srpna. Zdejšího tureckého velvy- vyslanectví došlo sdělení o snahách velmocí, aby turecko-bulharská pohraniční záležitost byla po- kojným způsobem vyřízena. Nejlepší východiště se vidí v tom, aby Drinopol byla rozdělena mezi Tu- recko a Bulharsko. Z turecké strany se však namí- tá, že takové rozřešení by působilo stejně potíže. poněvadž sousední poměry mezi oběma polovicemi města nebylo by lze snadno upraviti
Šeíket Matin Paša Turecko Drinopol Londýn Bulharsko Paříž Drina
17 article
Uzavření Bosporu.
Bospor
18 article
Z Petrohradu, 1. srpna. (Spb. Ag.) K zprávě, že Porta zakázala obchodním lodím projížděti Bosporem, je Petr, tel. ag. zmocně- na prohlásiti, že byla mořská úžina dočasně tureckou vládou uzavřena, poněvadž byla po- změněna služba ve tvrzích, střežících úžinu. Uzavření úžiny trvalo několik hodin, načež byla obchodním lodím opět dovolena plavba Přes to upozornila ruská vláda Portu na ne- zákonnost uzavření mořské úžiny, třeba i na tak krátkou dobu. Německo protí Turecku. Ze Sofije, 2. srpna. Bulharská vláda ob držela sdělení, že státní tajemník šl. Jagov dal Německé bance pokyn, aby T recku ne- poskytovala žádných finančních prostředků. dokud své vojsko neodvolá z Thrakie. Gešov nebyl přijat carem. Z Petrohradu, 1. srpna. (Spb. Ag.) Dlící zde bulharské poselstvo prohlašuje za úplně neprav- divé v časopisech uveřejněné pověsti, dle nichž bývalý ministerský předseda Gešov byl přija carem Mikulášem v Petěrhofu ve slyšení Francouzští důstojníci za instruktory tu- recké armády. Z Paříže, 2. srpna. Ministr vojenství poskyt většímu počtu francouzských důstojníků dovole- nou, aby mohli působiti v turecké armádě jako in- struktoři. Nyní vyjednává se mezi těmito důst j- níky a tureckým vyslanectvím o podmínkách, Stížností korespondentů. Z Bukurešti, 1. srpna. (K. k.) Se zřetelem na žaloby dlících zde zástupců zahraničních časopi- sů, že censurou se způsobuje značné zpoždění dodávání jimi odesílaných telegramů, sděluje se poloúřadně, že ministerstvo obchodu učiní vhodná opatření.
Port Petr Mikuláš Petrohrad Německo Turecko Paříž Bukurešť Aga
19 article Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické zprávy „Národních Listů“. Konierence bar. Skerlecze se stranou práva Ze Záhřeba, 1. srpna. (K. k. uh.) Králov ský komisař bar. Skerlecz konferoval dnes se zástupci strany práva, v níž — v chor- vatsko-slavonské organisaci — mají většinu přívrženci bývalé strany Frankovy. O konfe- renci vydána byla tato zpráva: Na pozvání král. komisaře bar. Skerlecze zmocnil vý- konný výbor strany práva ve své včerejší ve- černí schůzi pp. dra. Karla Vosniaka, dra Iva Franka a Alexandra Horvatha, aby jménem strany pozvání tomu vyhověli a vylo- žili královskému komisaři svoje názory o otázce opětného zřízení ústavních poměrů Delegáti strany práva odebrali se o 10. hod dopolední ke královskému komisaři a vylo- žili mu v delším rozhovoru stanovisko své strany.
Skerlecz Frankův Vosniak Franco Horvath Záhřeb strana práv
20 article
V drobném prodejii ranní čislo o sobě za s večerní za dh Ve filiálkách na venkově ranní čislo večerni . . . . . . . . 5b Inseráty platí se hotově napře. Předplacení a inserty přijím administrace v Marianské ul., a Tam nacházeji se něl redaken, tiskárna a ekpodine „Národních Listů“ Rukopisy se nevracsjt.
21 article Bar. Heinold v Išlu.
Bar. Heinold v Išlu. Z Lázní Hšlu. 2. srpna. (K. k.) Ministr vnitra přibyl sem dnes ráno o 7. hod. k návštěvě své cho- ti, jež zde prodlévá. Zpráva o slyšení u císaře jest nesprávná. Svob. p. Heinold odebéře se zítra večer do Salepurku, aby se súčastnil pohřbu zesnulého presidenta hr. Schnffgotsche.
Išlu
22 article Francouzští generálové do Ruska.
Francouzští generálové do Ruska. Z Paříže, 2. srpna. O 2. hodině v noci od- jeli přednosta generálního štábu Joffre, ge- nerál Amade a ještě 5 jiných generálů do Ruska, kde se zúčastní velkých pozemních manévrů. Dnešní ranní listy zabývají se touto hromadnou cestou francouzských generálů do Ruska. Tvrdí se, že cesta nemá žádných zvlášt- ních účelů. „Kruppova“ ařéra v Anglii. Z Berlina, 2. srpna. „Berliner Tageblatt“ do- vídá se z Londýna, že londýnská policie zabývá se nyní stejnou záležitostí, jako je Kruppova aféra. S řadou úřadníků ministerstva vojenství bylo za- vedeno přísné vyšetřování, protože lpí na nich podezření, že přijímali od továrníků úplatky. Jedná se asi o 10 šikovatelů a několik důstojníků. Továr- nikům téměř za stejných okolností jako v aféře Kruppově učiněn byl přístupným materiál, jenž měl zůstati v tajnosti. Jedná se nejen o dodávky pro výzhroj vojska, nýbrž také o dodávky pro důstoj- nická kasina, tudíž o potraviny. Krise v Holandsku. Z Haagu, 2. srpna. (K. k.) Reuterova ka- celář se dovidá, že demokratický poslanec dr. Bos požádal královnu, aby zbavila ho úkolu sestaviti kabinet, protože socialisté se vzpí- rají pracovati k utvoření kabinetu, jenž sklá- dal by se ze členů všech stran levice. Krá- lovna jeho přání vyhověla.
Joffre Kruppův Reuterův Rusko Paříž Anglie Berlín Londýn Holandsko Haag Berliner Tageblatt
23 article
Povstání v Mexiku. M. Z Kolína n. R., 2. srpna. (Zvl. telegr. „Nár. Listů“.) President Wilson nechce dle depeše „Köln. Ztg.“ z Washingtonu za žádnou cenu uznati Huerta presidentem mexickým. Kongres a tisk soudí z toho, že jest necdvratna anarchie v Mexi- ku a vojenské zakročení Spojených států severo- amerických. Z Washingtonu, 1. srpna. (K. k.) Křižák „De- moines“ jest připraven k odplutí do Venezuely. kde má v La Guayře hájiti americké zájmy. Z Nového Yorku, 1. srpna. (K. k.) Úřadní te- legramy z Caracasu oznamují, že povstalecké voj- sko na dvou místech bylo vládním vojskem odra- ženo. Z Caracasu nebylo proti povstalcům vysláno žádné vojsko, protože vláda pokládá státní vojsko za dosti silné. Telegram z Willemstadu oznamuje, že došlo tam z Puerta Cabella ve Venezuele po- tvrzení zprávy, že Castro vystoupil v Coru na pevninu. Z Caracasu, 1. srpna. (K. k.) Presidentu Go- mezovi byla ku potlačení revoluce svěřena dik- tátorská moc. President sdělil guvernérům, že re- voluci vyvolal Castro, puzen jsa ctižádostía vládychtivostí. Vzbouřenci porušili již na více místech veřejný pořádek. Guvernéři slíbili vládě podporu.
Wilson Köln Castro Mexiko Kolín Washington Huerta Mexi spojený stát severo Venezuela Nový York Caracas Le Guayra Puerto Cabello
24 article
Povstání v Číně.
Čína
25 article
Z Honkonu, 1. srpna. (K. k.) Lungčajkvong zmocnil se s oddaným jemu kvanýsiským vojskem Šiusingu a postupuje nyní na Kanton. Generální guvernér telegrafoval, že jeho vojsko zadrží dalšt postup Lungčajkvangův. Očekává se bitva v nej- bližších chvilích. Z Londýna, 2. srpna. „Morning Post“ oznamuje ze Šanchaje ze včerejška: Admirál Tseng uveřejnil jménem Juanšikaje proklamaci, kterou stanoví se tyto odměny za vydání vůdců povstaleckých ži- vých nebo mrtvých: 100.000 dol. za Hung-Hsinga, 50.000 dol. za Tšen-Tšimaje a 20.000 dol. za Suang- Fua a Litšu-Tšenga. Z Pekinu, 2. srpna. (K. k.) Juanšikaj prohlašuje v manifestu, že jak vůdcové povstalců Hung-Hsin a Tšen-Tšimaj, tak i většína přívrženců stran povstalců náležejí ke straně Huomintangově. Pre- sident žádá, aby tito povstalci vyloučeni byli ze řad strany a žádá stranu Huomintangovu o zřejmý projev o povstalcích. Juanšikaj hrozí, kdyby od- pověď byla neuspokojivou, přísným používáním zá- kona. Druhý manifest ukládá vrchnimu veliteli vládního vojska u Jange, Tuangšikajovi, aby zatkl a potrestal několik povstaleckých vůdců. Sunjatsen není mezi nimi uveden.
Juanšikaj proklamace Sunjatsen Honkon Londýn Peking Pre Morning Post LitšoTšeng HungaHsin TsitTšimaj
26 article Z revuí a časopisů.
Z revuí a časopisů. „Menšinová Revue“ (II., č. 10.) dokon- čuje stať JJe v českém národě zapotřeb reformy spolkového života?“, v níž s dotýká úřadnické organisace našich velkých ná- rodních spolků. Uvádí: „Ochotničtí členové všech velkých národních korporací brzy přišli k poznání, že nejsou s to, aby vedle svého životního povolání dovedli řádně zastávati svoji funkci a potřeba sku- tečně si vyžádala zařízení kanceláří, dobře vy- zbrojených hlavně úřadnictvem. Zkrátka spolek ai tu k dobrému hájení svých zájmů musel zjednati lidi, kteří by vzali zájmy spolkové za svoje život- ní povolání. To je věc v zásadě výborná, poněvadz lidé se zapracují a stanou se odborníky. Tím ale dospěje se k tomu, že funkcionáři jsou více pro parádu — nic nedělají — ale placení za ně práci obstarají odborně. Proto se funkcionáři mohou snadno měniti, aniž by dílo trpělo. Ale při tom je jedna nezdravá věc. Práce se předá jiným, ale roz- hodování a kritisování té práce, případně její zne- možňování si páni ponechali. Mají výborné odborné síly, které pracují, ale poroučí a rozhodují lidé, kteří práci té třebas ani nerozumějí. Nezapracovaný poroučí a znalec musí poslouchati a je bez moci...
27 article
Ochotníci jsou nezbytní zvláště při národní práci, ale zodpovědnosti nenesou. Konají práci zdarmaa na základě vykonané práce činí si nároky na moc rozhodující. Jenže když se jim z různých důvodů přihodí malheury, jednoduše svojí funkce se vzdajt, vystoupí z výboru či ze spolku a záležitost je od- byta. I když je ve stanovách podmínka, že členové výboru ručí osobně i solidárně za výkony svojí práce, přece nikdy k tomu nedojde a odchodem věc je vyrovnána. Úřadník je ale plně zodpověden za každý svůj úkon a tím již jeho rozhodování nese vždy pečeť zodpovědnosti, ale zároveň i odbor- nosti a také podléhá zcela jiné kritice.“ Proto „Menšinová Revue“ požaduje, aby vedoucí úřad- níci našich národních korporací měli právo spolu- rozhodující (patrně slovo a hlas ve výboru): mimo to aby jenom velké věci (zásadní) byly řešeny po- volanými orgány širšími (výborem), ale běžné zále- žitosti aby vykonávaly samostatně k tomu určené a ustanovené síly úřadní. Spolu přimlouvá se, jak
28 article
již z „Menšinové Revue“ zde bylo citováno, za centralisaci českého života spolkového. Centrali- saci tu konkretně si představuje takto: „Český národ má jediné obranné a kulturní ústředí. Je to nepolitické spolkové zařizení, které je nejvyšším úřadem českého národa a pečuje o jeho blaho v všech směrech. V každé obci má svoje spolkové odbočky (spolek jeden, v kterém jsou všechny ny- nější spolky soustředěny), v okresu svoje okresní zastupitelstvo, případně i krajské zastupitelstvo. Povstal sloučením všech velikých a význačných nynějších korporací národních a csvětových. Ústřední Matice školská je jeho školským odbo- rem a má svoji školskou kancelář i výbor. Ostatní národní práce koná Národní jednota, která má také svoji zvláštní kancelář. Její součástí by byl Osvětový svaz, Svaz spolků okrašlovacích. Menši- nové museum. Matice divadelních ochotníků. Všich- ni mají svá kancelářská oddělení a své menší vý- bory. S nimi souvisí i Česká obec sokolská se svoji kanceláří. Velký výbor, sestávající ze členů všech těchto odboček, řídí práci. Předsednictvo tvoří i Národní radu, která se při jednání o politických záležitostech rozšíří o zástupce politických stran.
Menš svaz spolek okrašlovací
29 article
Vedoucí úřadnictvo jednotlivých kanceláří tvoří výkonný orgán, který správní záležitosti a běžné věcí vyřizuje sám. Sestává ze zapracovaných lidí všech oborů české duševní práce.“ Zaznamená- váme-li návrh „Menšinové Revue“, ovšem není to na souhlas s ním, ale na doklad, že český život spolkový oprav potřebuje, ovšem asi méně překot- ných .— Číslo mimo to podává: Pro svá práva národ svorný. — A. Břeský, Třicet pět let činnosti Matice opavské. — J. S. Loučka, Menšiny v pro- gramech polifických stran. — J. Šubrt. Národnostní poměry v kraji litoměřickém za posledních 150 let — V. Kukaň, Na bludných cestách. — A. M. Jeh. Dosud české obce v bývalé župě Vítorazské v Do Rakousích. — Literatura. — Školství. — Život spolkový. — Národní obrana. V „Českém Časopise Historickém (XIX, č. 3) podává archivář Jan B. Novák zprá- vu „O mezinárodním historickém kon- gresu v Londýně“, kterou zakončuje poznám- kou o účasti malých národů na mezinárodních sjez
A Břeská Loučka J Šubrt Jeh Novák Rakousy Londýn
30 article
dech historických a o jazykové otázce vědeckých kongresů vůbec. Jazykovou otázku uvedli na pře- třes při mezinárodním historickém kongresuv Londýně Rusové návrhem N. M. Bubnovovým. Zá- sada čtyr tak zvaných civilisovaných nebo uče- ných jazyků je tak nelogická a násilná, že bylo Bubnovu lehko ukázati na její slabé stránky a na nespravedlnost ke Slovanům, hlavně na nespra- vedlnost v historii. Kdo chce na př. přednášetio Petru Velikém neb jiném thematu ruských dějin, proč by neměl užívati při tom jazyka ruského. když přece všem vědeckým pracovníkům, kteří se zajímají o tyto otázky, jest také uměti rusky?
Rus M Bubnovův Londýn
31 article
Bubnov žádá, aby vedle dvou jazyků románských. francouzského a vlašského, a dvou germánských, anglického a německého, přípuštěny byly také dva jazyky slovanské, ovšem především ruštinaa navrhuje ke konci svého memoranda, aby byla ke kongresu přiřaděna sekce pro dějiny východní Evropy a v té aby bylo možno užívati všech ja- zyků slovanských. Ruština má své místo již za- bezpečeno, té se neodváží nikdo odporovati; váha sta milionů a obrovské vědecké produkce je zde rozhodující. Jak se povede jiným slovanským ja- zykům, a který z nich je tím druhým jazykem, je otázka. Pro budoucnost se sami nebudeme zříkati ničcho, ale prozatím jsou to jen vidiny. Pro my- šlenku, aby vedle ruštiny ku posavadnímu čtyř- spolku privilegovaných řečí byl přibrán ještě je- den jazyk slovanský, se na kongresu jistě většina nenalezne. Ruský jazyk vlastně zvítězil tím, že té- měř jednomyslně přijat Petrohrad za sídlo budou- cího kongresu — jediní Poláci při hlasování schá- zeli — ale již tu bylo slyšeti s mnoha stran, že dosavadní bez toho chabá srozumitelnost kongre- sových jednání se tím ještě oslabí. Přihlásí-li se po Rusku ještě jiní — a proč by na př. neučinili tak Španělé, jejichž řečí mluví celá jižní Amerika — budeme míti na kongresech Babylon. A pak se snad dojde k tomu, od čeho se mělo vyjíti, že by měl býti činěn rozdíl mezi řečí jednací a řečí před- nášek v sekcích. Proč by se v sekcích, věnovaných dějinám příslušného národa, nemohlo užívati také jeho řeči? V generálních meelincích a debatách ovšem jednati pěti nebo šesti řečmi je absurdum.
Polák Španěl Bubnov Evropa Petrohrad Rusko jižní Amerika Babylón
32 article
Tam by měla býti zavedena řeč jediná, a to řeč. které se dosud s prospěchem užívá jako řeči styků mezinárodních v diplomacii — řeč irancouzská Povede-li ruský průlom k takovým důsledkům, bu- de to jistě na prospěch věci, na prospěch srozumi- telnosti mezinárodních styků vědeckých, aspoň na poli historie.“ Ale za důležitější než otázku jazy- kovou historických kongresů považuje J. B. Novál návrh zříditi sekci pro dějiny východní Evropy. K návrhu tomu připojuje podnětnou poznámku: „Do- jde-li na kongresech světových k stálé sekci pro dějiny slovanské, rozdělí se asi Slované podle svě- ho historického vývoje na tři skupiny, skupinu ru- skou, západoslovanskou a balkánskou. Slované západní mají tolik společného ve svých osudech své civilisaci, že by to opravdu jednou za to stálo shromážditi jejich historiky a vyměniti o tom názo- ry.“ — „Časopis Historický“ mimo to obsahuje: Jan B. Novák. Polní maršál Karel kniže ze Schwar- zenberka. — Jan Morávek. Schmidl, Balbín a Wa- re. Příspěvek k jesuitské historiografii v Čechách. — Josef Pekař, České katastry 1654—1789. Prvý katastr tereziánský. — Literatura. — Zprávy. — Bibliografie české historie za rok 1912. Pořádá Jos. Kazimour.
Slovan Novák Karel kniže Morávek Schmidl Balbín Wa Pekař Kazimour Evropa Schwar Čechy Jos Český katastr
33 article Různé zprávy.
Různé zprávy. — Bosenský poslanec zatčen pro podezření z vyzvědačství. Ze Sarajeva se oznamuje: Před několika dny byl zde policií zatčen pro podezření z vyzvědačství zemský poslanec a člen městské rady v Metloviči. Pešut. Ve včerejší schůzi měst- ské rady vyslovil místostarosta Damjanovíč své rozhořčení nad tím, že Pešut, který náleži k nej- rozhodnějším přivržencům vlády, byl dalmatskými strážníky vlečen do vězení v okovech jako nej- sprostší zločinec. Žádal také přítomného zástupce vlády, aby vymohl u dalmatských úřadů pro- puštění Pešuta. Zástupce vlády slíbil, že vláda pod- nikne k tomu ihned veškery kroky. = Není nad jistotu. Loď plující po Atlanti- ckém oceáně přestála prudkou bouři. Pak se opě ukázalo slunce a cestujícím se jasnily obličeje, mi- zela mořská nemoc a strach před utonutím a pře- stávalo se mluviti o záchranných člunech a ochran- ných pásech. Jen jeden cestující, bodrý Němčík. nepřestal běhati s utrápeným obličejem po palubě a sténal chvílemi jako člověk, kterého kruší strach. Večer bylo jeho sténání ještě hlasitější.
Pešut Sarajevo
34 article
„Ale, co je vám vlastně?“ ptali se soucitní spolu- cestující. „Vždví už je dávno po nebezpečíl“ „Ach bože, sténal ubožák, „hnedle nastane no a proto je mi tak krušno. Ochranný pás odře mi vždycky záda do krve a jä nemohu spáti!“ Objevilo se, že opatrný Němčík nestrávil ještě ani jedné noci bez ochranného pásu. — Buď se vzdá svobody, nebo purkmistrov- ského úřadu. V tragikomické sítuaci ocitl se purk- mistr města Cambridge, mr. Edward Barry. Ženy prohlásily, že se buď musí oženiti, nebo že přijde o svůj úřad. Mr. Barry má býti totiž volen již po třetí. Při druhé volbě daly mu ženy hlasy jen na jeho slib, že se záhy ožení, protože svobodný purlomistr je v jejich očích jen polovičním purk- mistrem, neboť druhá polovice mu schází. Jako každý, kdo chce být volen, slibuje voličům hory. doly, tak i mr. Barry slíbil, že se ožení a štal se purkmistrem za cenu své svobody. Ale nebral to se slibem příliš vážně. Jakmile byl pur lomistrem, na ženitbu ani nevzpomněl a upominání žen od- býval úsměvem. Ale ženy nepopustily a nyní při- šla chvile, kdy už purkmistrovi nepomohou jen sliby; buď se co nejdřive ožení a pak bude volen purkmistrem po třetí, nebo ztratí svůj úřad. Mr.
Barr Mister Cambridge
35 article
Barry má těžkou volbu, protože svoboda i purk- mistrovství jsou mu stejně milé. Snažil se rozmlu- viti ženám jejich přesvědčení tvrzením, že dosud nenašel „té pravé“. Ale to přišel z louže pod okap. neboť se všech stran je mu dávána přdežitost k najití „pravé“. Je zahrnován fotografiemi mladých divekk a je zván do rodin. Dlužno podotknouti, že je poměrně mladý, hezký a bohatý. Proto ten — Stříbrná liška, tato elegantní kožešina, do- stupuje pro svou vzácnost stále závratnějších cen. Jak „Montreal Star“ oznamuje, bylo jistému lovci za pět mladých. živých samiček stří- brné lišky, které chytil v Athabasce v Kanadě, na- bídnuto 36.000 K. Nabídku podal jistý spolek ve východní Kanadě, který chce založiti chov stří- brných lišek. Lovec pronásledoval starou lišku ně- kolik neděl, nežli se mu podařilo vypátrati její shon.
Barr Montreal Kanada východní Kanada