1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v sobotu 2. srpna 1913.
Praha
4
article
mranni a večerní llety
pěsdplácí se
V Praze v administrasi:
na měsíe.
na čtvrt feta : . . . 8 K —
s dvoji donáškou
na měsle.
na čtvrt jeta : . . . 7 K es
na měsío . . . . 9 K 30
Poštou:
na měsíc.
na čtvrt ieta . . . . 8 K 80
s dvojí zásilkou
na měsle.
na čtvr ieta: . . : i e
Dnešní číslo pro Prahu jest o 8.
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5
article
Kavala a Drinopol.
Kavala a Drinopol.
Po Solunu nejdůležitější přístav na
Egejském moři Kavala a staré hlavní mě-
sto říše turecké Drinopol, tvoří dnes nej-
choulostivější stránky jednání o obnoven
míru na Balkáně.
Jak přístav Kavala s blízkým ostro-
vem Thasem, tak i Drinopol tvoří pevné
uzly nejen pro mírové zástupce válčících
států na konferenci v Bukurešti, ale pro
diplomacii velmocenskou.
Kavala v moci bulharské stane se zá-
hy veledůležitým přístavem slovanským
pro obchod na Středozemním moři; bude
jednou z nemnohých bran slovanského pří-
stupu k moři tím významnější, dokud vý-
chod z Černého moře zůstává v moci tu-
recké. Železníce, jež spojí Dunaj s Kava-
lou, povznese význam tohoto přístavu ne-
jen pro východní část balkánského ostro-
va, nejen pro Rumunsko, ale i pro ruský
jihozápad. Přístav tak výhodně položený
v rukou bulharských bude též zárukou
že vliv jižních Slovanů záhy opět zmo-
hutní a že nevyšli i tentokráte opětně na
prázdno, jako Srbové a Černohorci na po-
břeží Adrie.
Zůstane-li však Kavala v moci Řeků.
kteří ji obsadili za války mezi spojenci
nebude to pouze ztráta Bulharů samotných
— ale bude to spolu velikou ztrátou všeho
jižního Slovanstva, kteréž na pobřeží Egej-
ského moře bude ve svých obchodních sty-
cích záviseti na cizí dobré vůli. Řekové
jak známo, nezískali si ve válce s Turky
v těchto končinách nijakých zvláštních zá-
sluh a když jim zůstane bohatá Solun, bu-
dou dosti odměnění i za své zásluhy ve
válce spojenecké.
Thas
Srba
Adrie
Řek
Bulhar
Turek
Drinopol
Balkán
Bukurešť
Dunaj
Rumunsko
6
article
Není to asi pouhá náhoda, že ve spo-
jení s přístavem Kavalou se mluví o blíz-
kém ostrově Thasu, jenž ovládá záliv ka-
valský a jenž prý Řeky byl nabídnut —
Egyptu, t. j. Anglii, v Egyptě všemocné.
Nabídka taková by znamenala, že kupí se
všemožné překážky; část pobřeží Egej-
ského moře, když již by připadla Bulha-
rům, octla by se takto ihned pod dozorem
Anglie — vládkyně moří!
Dle posledních zpráv prý Rakousko-
Uhersko a Rusko snaží se dopomoci ke
Kavale Bulharům, kdežto prý Anglie, Ita-
lie a Německo podporují stanovisko řecké
Tu by tedy byl zároveň doklad, jak
veliký jest zájem mezinárodní o slovanský
bulharský podíl na pobřeží moře Egejské-
ho, a není asi přehnané tvrzení onoho lon-
dýnského dopisovatele z bukurešťské mí-
rové konference, který praví, že vyjedná-
vání o mír není ani tak vyjednáváním mez
zúčastněnými státy ve válce spojenecké
jako tuhým a houževnatým zápasem mez
velmocemi.
Spor o Drinopol netýká se sice přímo
mírového jednání v Bukurešti, ježto Ture-
cko, kteréž Bulharům, jinde válečně za-
městnaným, tuto mohutnou, moderně vy-
pravenou, složitou pevnost úskočně odňa-
lo, není přímým účastníkem této konferen-
ce, nejsouc na ní zastoupeno. To však, že
Drinopol leží na území vládou tureckou
odstoupeném v preliminárním míru lon-
dýnském — tehdejším spojencům, že pod-
mínky míru toho zjednány a stanoveny by-
ly souhlasem velmocí, trojspolku a troj-
dohody, činí opětně oživlou otázku drino-
polskou tím důležitější.
Řek
Kavale
Bulhar
Thasu
Egypt
Anglie
RakouskoUhersko
Rusko
Německo
Drinopol
Bukurešť
7
article
Ani znesváření spojenci, ani velmoci
neměli by vlastně trpěti afront, jejž jim
Turecko, porušivši mír londýnský obsaze-
ním Drinopole, učinilo, ale — ani jedni,
ani druzí nejeví valné chuti do věci ostřeji
zasáhnouti. Velevyslanci v Londýně ozná-
mili sice jakousi dohodu o zakročení v Ca-
řihradě, aby Turci vyklidili Drinopol, ale
doposud prý ještě se nepodařilo upraviti
text nóty, již má každý velmocenský posel
v Cařihradě turecké vládě zvláště podati.
Na námořní demonstraci, o níž se také
mluvilo, již asi nedojde a zůstane asi při
pouhých zprávách o pohotovosti černo-
mořského loďstva ruského. Ani na zakro-
čení Ruska v turecké Asii — v Armenii,
již se nepomýšlí a snad na to Rusové vů-
bec nepomýšleli, za to však se vyskytuje
nová pověst, jakoby Rusové hodlali vylo-
diti vojsko v Midii — a Rakousko-Uhersko
— v Enosu. Jsouť to oba konečné body
hranic mezi Bulharskem a Tureckem, v
Londýně stanovených.
Rus
Jsouť
Turecko
Drinopol
Londýn
Ca
Turec
Cařihrad
Rusko
Asie
Armenia
RakouskoUhersko
Enos
Bulharsko
8
article
Dle nejnovějších zpráv však ani tato
pověst nemá pevného podkladu, ačkoliv
se z Paříže oznamují již i výhrady, za kte-
rých Německo by souhlasilo s vyloděním
ruského vojska na evropské půdě ture-
cké. Ohlašujíť soukromé telegramy petro-
hradské, že ruská ministerská rada za
předsednictví Kokovcova se usnesla, vy-
slechnuvši zprávu Sazonova o dané situaci
na Balkáně, že Rusko samo nezakročí
proti Turecku. Z usnesení toho plyne, že
Rusko pro takové opatření nedosáhlo sou-
hlasu Francie a Anglie; prvé proto ne, že
má příliš veliké finanční zájmy v Turecku,
Anglie pak vůbec nemíní z ohledů na své
mohamedány v Indii okázaleji proti Tu-
recku vystoupiti. To však nevylučuje, že
přes to nebudou Turci z Drinopole „vydi-
plomatisování“, protože zájmy asíjské
všech evropských velmocí nepřipouštějí
toho, aby prestiž Turecka v Asii nabyl
nového lesku, kdyby zůstalo vítězemv
Drinopoli nejen nade všemi balkánskými
spojenci, ale i nade všemi velmocemi, jež
připravily londýnský mír!
A tak nutno usnesení petrohradské
ministerské rady rozuměti tak, že podaři
se asi jinými kompensacemi uspokojiti tu-
reckou vládu, aby se spokojila pouhým
zdánlivými úspěchy v otázce drinopolskét
jako duchovní správou nad svatyněmi mo-
hamedánskými, zrušením opevnění drino-
polských a pod., a k tomu výhodami
hmotnými, jichž se dostane Turecku půjč-
kami, zvýšením cel, upravením hranic atd.
Podaří-li se tudíž dosíci souhlasuv
otázkách Kavaly a Drinopole, možno dou-
fati, že bukurešťská konference přinese
konečné obnovení míru, po němž v Evro-
pě nedočkavě práhnou všecky hospodář-
ské, pracující, výrobní a obchodní vrstvy
Sazonov
Ruska
Turek
Paříž
Německo
Balkán
Turecko
Rusko
Francie
Anglie
Indie
Drinopol
Asie
Evra
9
article
Bukureštská jednání o mír.
Bukureštská jednání o mír.
Podmínky spojenců.
Z Bukurešti, 1. srpna. (K. k.) Na
dnešní schůzi konference, která se konala
dopoledne a které se zúčastnili Bulhaří
všichní delegáti spojenců, byl jménem spo-
jenců přečten spís, který obsahuje tyto
podmínky spojenců-
Bukurešť
10
article
1. Spojenci žádají jako hranice tok
Strumy, počínaje u staré bulharsko-
turecké hranice až ke Sarbdemre, odtud
ke kotě 1314 pohoří Čengelu, pak podél
vodního toku až k Tragaři, odtud sever-
ně a severovýchodně ke kotě 1152, pak
přes Mestu do Kuky, pak přes šípkovou
a Dalíborskou k vodě až ke kotě 2162
u Kuslaru, odtud směrem k Čegdsadě
přes Morgasan, pak přes Mekovou a To-
kadžidu až ke Kordžale, na to k jihu
přes Kaplaktepe a Galiratepe a končící
u Egejského moře, tří kilometry východ-
ně od Nakri.
2. Bulharsko zřekne se všech nároků
na všechny ostrovy v Egejském moří.
3. Náhrada obyvatelstvu a úprava již
dříve přednesených sporných otázek,
týkajících se srbsko-bulharských hranic.
4. Záruka pro zachování svobody škol
a kostelů řeckých obcí v Thracií.
Z Bukurešti, 1. srpna. (K. k.) Požadav-
ky kladené Bulharsku, na něž bulharští
delegáti asi zítra odpovědí, považují se
nezúčastněných kruzích všeobecně za ne-
obyčejně přehnané. Považuje se však za
samozřejmé, že spojenci tím nepronesli své
poslední slovo a shledává se, že Bulharsku
povolený přístup k moři má toliko theore-
tickou cenu a že se Bulharsku upírají
všechna území hospodářské ceny.
Čengela
Kuslar
Meková
Mesta
Kuka
egejský moře
Bulharsko
Thracie
Bukurešť
11
article
Porady rumunsko-bulharské.
Porady rumunsko-bulharské.
Z Bukurešti, 1. srpna. (K. k.) Včerejší
porada rumunských a bulharský ch
delegátů měla, jak se smí míti za to,
uspokojivý průběh pro obě strany,
poněvadž Bulharsko už před zahájením
konference přislíbilo, že splní rumunské
požadavky. Včera bylo rokováno o po-
drobnostech, zejměna o stanovení nové
hranice Turlukaj-Dobříč- Balčik, která má
býli za tato místa pošinuta průměrně o 10
km. Nová hraníce začne v údolí tekeder-
ském u Turtukaje a skončí v údolí ekren-
ském u Balčiku. Stejný ráz přátelské vý-
měny názorů mělo rokování o otázce ru-
munské.
Bukurešť
Bulharsko
Dobříč
Balčik
Turlukaj
km
12
article
Z Bukurešti, 1. srpna. (Ag. Tel. Roum.)
Užší konference rumunských a bulharských
delegátů skončíla bezvýsledně. Ru-
munský splnomocněnec, ministr financí Marg-
hiloman, přečetl tři body, které ministr zahra-
ničních záležitostí Majorescu formuloval v no-
tě, zaslané 21. července bulharskému ministro-
vi zahraničních záležitostí Genadievovi, na
kterou Bulharsko odpovědělo zásadním schvá-
lením. Ministr financí Marghiloman odevzdal
bulharským delegátům mapu, vypracovanou
vojensko-zeměpisným ústavem, na které jest
přesně topograficky vyznačena nová rumun-
sko-bulharská hranice, která má započíti 9 km
západně od Turtukaje a asi 10 km jižně o
Balčiku. Bulharští splnomocněncí konali ihned
zvláštní porady a činíli námitky proti navržené
hranici. Bylo po společné dohodě usneseno.
aby zevrubné projednání rumunského stano-
viska bylo odloženo na dnešní den. Nová užší
rumunsko-bulharská konference bude se ko-
nati dnes v 9 hod. večer. Ostatní rumunské
požadavky, týkající se škol a chrámů Kuco-
vlachů, jakož i závazku Bulharska neopevňo-
vati určité pásmo, nebyly projednávány a bude
se o nich jednati teprve po delinitivním sta-
novení hranic.
Z Bukurešti, 1. srpna. (K. k.) O včerejší
poradě řeckých, černohorských a srbských de-
legátů zachovávají zúčastnění mlčení. Z ře-
ckých kruhů se však určitě proslýchá, že za
Roa
Marghiloman
Turtukaj
Kuca
Bukurešť
Bulharsko
Balčik
km
13
article
včerejšího projednávání podmínek, ve kterém
se dnes ostatně na nové poradě spojenců bude
pokračovati, trváno bylo na zásadě, že spo-
jenci stanoví své podmínky en bloc.
Z Paříže, 1. srpna. Od příštího pon
dělka budou bukureštské ko níe-
rence pokudmožno vedeny co nej
rychlejším tempem. Očekává se, že do
té doby obdrží Venizelos a Pašič instrukce
svých vlád o minimálních požadavcích zmíně-
ných států.
Ze Sofije, 1. srpna. Mp. Radoslavov se vy-
slovil dnes k jistému novináři takto: Zbytečná
krveprolití jsou ukončena podepsáním příměří
Jest značná naděje, že v 5denní lhůtě bude
podepsán konečně mír. Válka může tudíž býti
prohlášena ukončenou. Pokud jde o rozdělen
Makedonie, nenaskytnou se snad nepřekona-
telné překážky, neboť velmocí si vyhražují po-
slední rozhodnutí.
Z Bukurešti, 1. srpna. V dnešní dopoledn
konferenci srbských, řeckých, černohorských
a bulharských delegátů přednesl Venizelos
prvou podmínku míru, aby stanoveny byly
severovýchodní hranice Řecka ča-
rou, vycházející z Makry a táhnoucí se 8 km
severně až k řece Mesto. Pašič žádal území až
po Strumu a strategické pásmo za touto řekou.
Bulharští delegáti vyhradili si prozkoumat
srbské a řecké požadavky.
Z Bukureští, 1. srpna. Od včerejška pra-
cuje se zde s velkým tlakem. Není po-
chyby, že všechny strany snaží se dociliti r y
chlého míru. Poněvadž zdravotní stav
srbské, řecké i bulharské armády jest povážli-
vý, jest naděje, že prelimináře míru budou brzo
podepsány. Ve příčině zakročení Evropy cho
vají se všichni tři spojenci odmítavě. Rumun-
sko snaží se najíti střední cestu.
Venizelos
Pašič
Rumun
Paříž
Sofijá
Makedonie
Bukurešť
Řecko
Mesta
Evropa
km
14
article
Politický přehled.
Země české.
Politický přehled.
Země české.
O dalším hodlání Němců
rozepisuje se v „N. F. Presse“ vůdčí něme-
cký poslanec z Čech a ujišťuje, že Němci jsou
nuceni i na dál přes správní zemskou komisi
a přerušení autonomie trvati na své taktice
a dopustí funkci zemské samosprávy teprve
potom, až nároky jich ve vyrovnacím mate-
riálu obsažené dojdou splnění. Mohli by prý
ustavení se zemského výboru po provedenýcl
zemských volbách dopustiti jenom, kdyby
dříve vyrovnací jednání, k němuž dojít
má v září, vedlo ku příznivému cíli a
schváleno bylo na sněmu přijetím vyrovna-
cích zákonů. Vyrovnací jednání setká se ovšen
s jistým průtahem, poněvadž se proti reforme
zemského volebního řádu na německé straně
chystá odpor a způsobí ve vyrovnacím jednán
potíže. Vyrovnací jednání bude se díti ve Ví-
dni a budou prý k němu povolány tytéž osob-
nosti, kteréž náležely národně-politické ko-
misi rozpuštěného sněmu, jakož i zástupcové
vyrovnacích komisí říšské rady.
Z dalších názorů německého vůdce o
zemské komisi zmínky zasluhuje výtka, že
v čelo komise postaven byl vicepresident říš-
ského soudu, neboť říšský soud octne se vůči
nutnosti, rozhodovati o stížnostech na proti-
ústavní činnost zemské komise a třeba že hr
Vojtěch Schönborn nebude a nemůže za žád-
ných okolností spolupůsobiti při nálezecho
takových stížnostech, je to přece jen choulo-
stivá věc, že postaven v popředí komise vice-
president oncho nejvyššího forum, kteréž
Němec
N F
Schönborn
Čechy
15
article
drobném prodejle
ranní člsro o vove
večerní
za t
Ve filiálkách na venkově
ranní číslo
večerní
Inseráty
platí se kotově napřed.
Předplncení a inserty přijímá
sdministrace v Marise ské ul., 3.
Tam nacházejí se těí
rodakce, tiskárna a sxpediee
„Národních Listů“
Rukoplsy se nevraceji.
Marisa
16
article
rozhodovati má o porušování ústavních práv
touto komisí.
Co do hospodářských důsledků správní
komise soudí autor, že nutno počítati s urči-
tým procentem berní resistence a odepřením
pivní dávky, krom toho uplyne nějaký měsíc.
než se nové příjmy octnou v zemské po-
kladně. Bude tedy nutno, aby zemská komise
přijala zálohy, anebo uzavřela zemskou půj-
čku, kterou zaplatiti bude nucen snad stát, ni-
kdy však příští autonomní zem. správa. Zdali
však členové říšské rady beze všeho budou
ochotni obnosy tyto povoliti, o tom nutno prý
pochybovati.
Jak vidět, vynikající a vůdčí článkáři v
„Neue Freie Presse“, zemskou správní komisi
projednávající, jednají přímo proti pořekadle
o kaši, která se tak horká nejí, neboť jedí
kaši, která ještě dávno není uvařena a hned
tak nebude.
Zdražení piva a činže v Čechách.
Touž látkou, jaké jsme věnovali včerejší
úvodník, zabývá se pražský dopis „N. Freie
Presse“, účinky obnovení pivní dávky a zvý-
šením přirážky, nikoli však ve směru hospo-
dářském, ale politickém. Následky tohoto
berního oktroje budou již v nejbližších dnech
citelny. Podle usnesení hostinských bude pivní
dávka přesunuta úplně na obecenstvo a litr
piva zdraží se o 4 haléře, ještě hůře pociťo-
váno bude zvýšení zemské přirážky, kteréž
bude míti v zápětí zvýšení činží v celých Če-
chách v nejbližších dnech. Toto zvýšení bude
pocítěno v německé části Čech, kteráž prý
trpí všeobecnou drahotou více než české kra-
je země, jako drtivý útisk. Neboť hospodář-
ská krise tohoto roku těžce prý postíhla ně-
meckou část Čech, nedostatek odbytu měl za
následek hojné vypovídání z práce, konsum
klesl a občanstvo zápolí s těžkými starostmi.
Čechy
Neue Frei Presse
Frei Presse
17
article
Zdražení domácích potřeb pivní dávkou
a zvýšením činže zajisté není podle toho, aby
umírnilo hněv německého obyvatelstva, vzbu-
zený berním oktrojem, zničivším výsledky
dlouholeté obětavé taktiky německého boje
v Čechách. Německý lid byl by prý ochotně
vzal na se nutná břemena zemská, kdyby je
byl zemský sněm, schváliv dříve vyrovnáni,
odhlasoval. Potom byl by prý německý lid
obdržel za zvýšení berních břemen náhradu
splnění svých nejnaléhavějších národně-politi-
ckých požadavků. Němci budou nuceni něsti
nyní těžké břímě bez útěchy, že bude odstra-
něno bezpráví po celá desetiletí snášená, že
německé berně po výtce přicházejí k dobru
českým krajům, neboť komise bude v nejlep-
ším případě používati výdajů podle starého,
Němcům nepříznivého klíče. Nové daněa
staré bezpráví, tak prý vstupuje „Deutsch-
böhmen“ v éru komisariátu. V takových ná-
ladách ráda prý shlukují se mračna k těžkým
bouřím. Bývalí němečtí poslanci, kteří hodlají
se v době bezesněmí konstituovati ve výbor
pro zastoupení německých zájmů, budou mu-
sit řešit těžké a zodpovědné úkoly.
Je mnoho legendy a málo pravdy v tomto
nářku pražského dopisovatele. Dávno vyvrá-
cenou tradicí německou jest tvrzení o něme-
ckých zemských berních, obracovaných po
výtce na české kraje, dokonce podle něja-
kého klíče, jehož prý bude používáno i na-
dále zemskou správní komisí. Toť tvrzení ne-
smyslné, nepravdivé a málo šlechtí list,v
němž stojí. Nová břemena budou v celých Če-
chách pociťována stejně těžce a měla by
vlastně snášena býti v německé části Čech
snáze, je-li německé ujišťování o větší ho-
spodářské zdatnosti Němců v Čechách prav-
dou. Tíže, s jakou břemeno novou daní kon-
sumní uložené bude snášeno, najde svůj index
Němec
Deutsch
Čechy
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Úprava učitelských platů před
půl stoletím.
F. J. Řezáč: „Skoro jsem již touže-
ním po lepším upravení věcí školních
unaven. Mnohá léta toužím a toužím
málo dobrého ovoce jsem se dosud do-
čkal. Budu, seč jsem, dále ještě toužití
a snad se tužbou přiblížím k žádoucím
opravám škol i učitelstva se týkajícím.“
Škola a život 1865, 21.
ske
Při upravování učitelských poměrů jes
vždy přímo trapná ona cesta, kterou prochá-
zejí učitelské oprávněné požadavky, jimž
jedna část veřejností nikdy se nechce naklo-
niti, ba jistá část přímo s pochoutkou pase se
na oněch žalostných poměrech, v nichž tone
učitelstvo. A je vždycky potřebí tolik pře-
svědčování, tolik trapných a bolestných dů-
kazů, že stydno jest přiznávati se k tomu, jak
u nás hmotně jsou zabezpečeni vychovatelé
mládeže. A je velmi žalostné, že hmotná otáz-
ka učitelská vrací se vždy po krátkých inter-
valech jako nová, nevyřízená, čekající nového
zodpovědění.
Jest zajímavo srovnávati „upravování
učitelských poměrů z dob dřívějších s dnešním
a připomenouti si, že u nás s učitelstvem hi-
storie se opakuje zrovna fotograficky přesně.
Jak bylo před padesáti léty
Sotva se roku 1861 sešel český sněm, podal
v prvním jeho zasedání poslanec dr. Ču pr
návrh na úpravu platů učitel-
ských. Byl odkázán zemskému výboru, jenž
zároveň s ním projednával obsah žádosti uči-
telstva z vikariátu libereckého, kteréž chtělo,
aby zvláštním zákonem uložilo se obcím za-
ručení za správnou výplatu učítelů, nebo,
aby oba odváděly školní přirážky berním úřa-
dům, kde by učitelstvo bylo vypláceno.
Bylyť poměry tak hrozné, že někde uči-
telstvo ani po léta nedostalo od obcí povin-
ného platu, jenž dle min. nař. z r. 1854 mě
F J Řezáč
doktor
19
article
býti vyplácen učitelstvu obcemi čtvrtletně.
Někde na Liberecku byli dlužni učiteli až 500
zl., ba i 1150 zl., jinde musili představeným
obcí dáti 5 z vybraného sobotálesu, aby vů-
bec ku příjmům došli, anebo musili opět sobo-
táles rozbírat sami. Kde učitel si stěžoval vý-
še, nedostal mnoho, ale s představeným pak
nevydržel.
Věc učitelská se dostala opět do sněmu
až 4. března 1863. Dr. Brauner jako zpra-
vodaj zemského výboru referoval o návrhu
Čuprově a libereckém, uznal atd. atd., a prý
zemský výbor shledává prozatím přiměřený
prostředek v tom, aby se sic platy učitelů ještě
nezvyšovaly, ale skrovný plat, jejž dostávají.
aby se lépe pojistil a proto aby se zákonitě
ustanovilo, že „má obec vypláceti učitelům
školní plat po částkách měsíčních vždy na-
před, má vybírati plat ten od osob, které jsou
povinny jej platiti a má zapravovati školní
plat za děti osvobozené od školného z pro-
středků obecních.
doktor
Brauner
Čuprův
Liberecko
20
article
Dr. Čupr vylíčil tklivě žalostné poměry
učitelstva, prohlásíl, že dělník tovární i po-
sluha má lepší postavení, než český učitel,a
žádostí, aby školní plat neplatili pouze povin-
níci, nýbrž i kontribuenti, což vyvolalo prudký
odpor na lavicích velkostatkářských. Posl.
řed. Wenzig hájil návrh zemského výboru,
zároveň však také nedotknutelnosti zemského
fondu a doufal, že nastávající znovuzřízení
obcí zlepší i poměry učitelské. Biskup Jir-
sík zopakoval slova Písma „hoden jest děl-
ník mzdy své“, uznal, že mnohde je učitelům
zle, ale zase — když mohou být živi a jsou
jim přece obce tolik dlužny — musí mít jistě
ještě jiné výnosné dotace, ač nejsou-li prý živi
na dluh. Lidumil. Posl. dr. F. L. Rieger
v úvodu své řeči prohlásil, že žaloba, že se
učitelům zle daří a že hladem mrou, vede se
již 50 let a vždy se úprava odkládá. „My
nyní — pokračuje Rieger — jakož někteří na-
vrhují, měli bychom to také odložit na rok,
na dvě léta. Kdybychom našemu učitelstvu
slíbili: Počkejte dvě nebo tři léta, pak vám
doktor
Čupr
Posl
Wenzig
Jir
F L Rieger
Rieger
21
article
to vystavíme velmi krásně, bychom mu po-
sloužili velmi špatně. Jestliže je pravda, že
učitelstvo hladem mře, musíme mu přece dáti
aspoň kus chleba, ale hned, a nesmímeje
těšit, že dostane za rok celou hostinu. Návrh
zemského výboru byl přijat s dodatkem Ha-
nišovým, by zemský výbor do příštího za-
sedání připravil návrh osnovy zákona o úpra-
vě učitelských platů.
Učitelské časopisy té doby — „Národn
škola“ a „škola a život“ — s bolestí zazna-
menávaly výsledky sněmovního jednání a ze-
jména výrok Riegrův o kusu chleba se jich
trpce dotýkal. Mnozí přátelé školství, sedíci
v řadách poslaneckých, zejména Řezáč, Ze-
lený, Čupr a j., byli zdrcení bezvýslednosti
svého usilování. Ke všemu tomu ještě usnese-
ný zákon nebyl učitelstvu docela nic platen.
poněvadž představenstva obcí učitelstvu opět
platu nevyplácela a dozorčí úřady správní
stížnosti učitelstva na správy obcí odkládaly
nevyřízené.
Riegrův
Řezáč
Čupr
Národn škola
22
article
Komise, která v r. 1863 pilně pracovala
na úpravě textu zákona o rovnoprávnosti ja-
zykové a potřebných opravách ve školství.
pomýšlela pilně na úpravu učitelských platů
a vytvořila již jistou stupnici zákonnou: pro
učitele 250, 350, 400 a 500 zl.: pro podučitele
160 a 200 zl., pro zatímní 180 zl. Pramenem
těchto nákladů mělo býti: 1. Školné týdenních
žáků, 2. školné nedělních žáků, 3. peníze
z pokut, 4. školní fundace, 5. přirážky k da-
ním v obcích, 6. přirážky okresní, 7. zemský
Avšak z upravovacích návrhů těch ne-
uskutečněno ničeho a přijat toliko v r. 1864
památný zákon o rovnoprávnosti jazykové ve
školách („Sprachenzwangsgesetz“ ).
Zemský výbor předložil sněmu návrh, aby
plat učitelů se dříve neupravil, až bude vyří-
zena otázka o patronátu škol a konkurenci při
stavbách škel. Posl. dr. Krejčí promluvil ve
smyslu přání zemského výboru, dr. Groh-
mann vřele se zastal učitelstva, vyvrátil ná-
mitky zemského výboru a pravil: „. .. Bez na-
fond.
děje a bez povzbuzení kráčí exponovaný uči-
tel tímto životem a jestliže se vlas jeho bělt
anebo nemoc se ho dotkne, pak přichází mu
na mysl: Co se stane s mou ženou, co s mým
dítkami? A jak odpovídá naše zřízení školn
k těmto otázkám? Jest tvrdé, nespravedlivé.
ježto nesrovnává se s nynějšími náhledy
učiteli, jeho postavení a důstojnosti...“ V po-
dobném smyslu promluvil i posl. P. Řezáč
domáhaje se podání návrhu o úpravě platů —
avšak marně!
V roce 1865 zvolena nová poradní komise
o učitelských platech, sestávající z poslanců.
Posl
Krejčí
doktor
Groh
P Řezáč
23
article
Mareše, Polacha, Daneše, Platzera, Grohman-
na, Řezáče a Krouského, která od srpna do
října zpracovala podrobný návrh zákona, dle
něhož bylo učitelstvo rozděleno dle škol far-
ních a filiálních a platy se zvyšovaly dle počtu
obyvatelstva. Jako přání již byla vysloven
zásada přídavků po desítiletích (25, 50
100 zl.).
Zemský výbor tento návrh 8. ledna 186
předložil jako svůj, ale zemský sněm jej zamítl
a zvolil novou komisi 13. ledna, platy u či-
telstva vůbec neupraviv.
Nastalá doba dějinná, v níž Rakousko do-
šlo i mohutných změn ústavních, nebyla na-
prosto přízniva pronikavému měnění poměrů
učitelstva a tak se stalo, že k jakés také
úpravě došlo teprve v roce 1870.
Historie učitelstva prvního patnáctiletív
době konkordátní (1855—1870) je vrcholně
tragická. I když konečně zvýšili se vlivy ze-
mě na osudy školy a učitelstva, vidíme ko-
nečně, že všechny oběti, které učitelstvo po-
ložilo na oltář vlasti, vyzněly marně. Pro od-
por proti novým zákonům demonstroval celý
národ, ale jen čeští učitelé položili v boji tom
za oběť své existence. Byliť tehdy s úřadu
svého sesazeni: Karel Ninger, profesor v Pí-
sku, Ant. K. Víták, učitel v Lounech, Antonín
Král, učitel v Dobříši, Václav Vaněk, učitel
v Bezně, Václav Vlach, učitel v Semčících
Al. Lohr, učitel ve Všelisech, Fr. Tichý, učitel
v Bohdanči, Jos. Hroch, učitel tamže, Josek
Mareš
Polach
Daneš
Platzer
Grohman
Řezáč
Krouský
Ninger
Antonín
K Víták
Král
Vaněk
Vlach
Tichá
Hroch
Josek
Rakousko
Louny
Dobříš
Bezno
Lohr
Všelisy
Francie
Bohdaneč
Jos
Semčíce Al
24
article
Hádek, učitel v Boskově, Ant. Wolf, řed. hl.
a reál. školy v Lounech, P. Boh. Schüller, ře-
ditel a katech. hl. a reál. školy v Poličce,
Vinc. Podhajský, uč. tamže, B. Böchel, řed.
gymn. v Plzni, Ad. Křenek, uč. v Příšovicích,
Flor. Nykl, učitel v Jestřábí.
Co bylo nadšení v odporu proti Vídni, co
bylo vyčerpáno energie, co ran zkusili od-
vislí bojovníci, jak bylo učitelstvo pronásle-
dováno a koncem roku 1873 byly provedeny
všude volby do okresních školních rad kromě
v Praze. „Posel z Prahy“ ohlásil novou tak-
tiku, „trpný odpor“ odvolán a avisován „čin-
ný odpor“. První jej provedlo okresní zastupi-
telstvo v Roudnici.
K velikému gaudiu vládních kruhů počali
se jednotlivcí i korporace příti o taktiku po-
stupovou v českých oposičních listech a zma-
tek zvýšilo ještě prohlášení důvěrníků če-
ských poslanců, že ve věci samé ponechávají
volnost v rozhodování a že otázka školská
„netvoří částku politického programu národa
českého“.
Boskův
Antonín
Wolf
P Boh
Schüller
Podhajský
Nykl
Louny
Plzeň
Křenek
Příšovice
Vídeň
Praha
Roudnice
Flore
25
article
Oběti učitelstva byly tedy marny! A prv-
ní úpravu platů, kterou mu národ pro-
váděl, prováděl plných deset let!
Není divno, že tehdy k učitelství se nikdo ne-
tlačil a že v r. 1874 žaluje „Učitelský kalen-
dář pražské Budče“, že nouze o učitele do-
sáhla takového stupně, že v povážlivé míře
dosazováni jsou na učitelská místa osoby ne-
zkoušené, krejčí, vysloužilí vojínové, četníci,
hospodští a j. a ve školách je takový nepří-
znivý stav, že v 53 okresích připadá na jed-
noho učitele průměrem 100 žáků ...
Bída učitelská šla vždy ruku v ruce s ne-
blahým vnitřním stavem českého školství.
Bylo by tragikou národa, kdyby kulturní jeho
vývoj měl v rozpětí svém polevit a se seslabít.
A tento vývoj je v harmonickém spjetí s po-
měry učitelskými, o jichž zlepšení nutno se
postarat z důvodů sociálních i kulturních. či
se má opakovat historie let sedmdesátých?
Cyr. Merhout.
Cyr
Merhout
Budeč