ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9901cc60-8f15-11dd-b82d-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 25 celkem · entity: place 81, person 74, org 4, work 5
1 masthead
Ročník padesátý třeti.
2 masthead
V Praze, v sobotu 2. srpna 1913.
Praha
3 masthead
Číslo 2 0.
4 article
mranni a večerní llety pěsdplácí se V Praze v administrasi: na měsíe. na čtvrt feta : . . . 8 K — s dvoji donáškou na měsle. na čtvrt jeta : . . . 7 K es na měsío . . . . 9 K 30 Poštou: na měsíc. na čtvrt ieta . . . . 8 K 80 s dvojí zásilkou na měsle. na čtvr ieta: . . : i e Dnešní číslo pro Prahu jest o 8. s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5 article Kavala a Drinopol.
Kavala a Drinopol. Po Solunu nejdůležitější přístav na Egejském moři Kavala a staré hlavní mě- sto říše turecké Drinopol, tvoří dnes nej- choulostivější stránky jednání o obnoven míru na Balkáně. Jak přístav Kavala s blízkým ostro- vem Thasem, tak i Drinopol tvoří pevné uzly nejen pro mírové zástupce válčících států na konferenci v Bukurešti, ale pro diplomacii velmocenskou. Kavala v moci bulharské stane se zá- hy veledůležitým přístavem slovanským pro obchod na Středozemním moři; bude jednou z nemnohých bran slovanského pří- stupu k moři tím významnější, dokud vý- chod z Černého moře zůstává v moci tu- recké. Železníce, jež spojí Dunaj s Kava- lou, povznese význam tohoto přístavu ne- jen pro východní část balkánského ostro- va, nejen pro Rumunsko, ale i pro ruský jihozápad. Přístav tak výhodně položený v rukou bulharských bude též zárukou že vliv jižních Slovanů záhy opět zmo- hutní a že nevyšli i tentokráte opětně na prázdno, jako Srbové a Černohorci na po- břeží Adrie. Zůstane-li však Kavala v moci Řeků. kteří ji obsadili za války mezi spojenci nebude to pouze ztráta Bulharů samotných — ale bude to spolu velikou ztrátou všeho jižního Slovanstva, kteréž na pobřeží Egej- ského moře bude ve svých obchodních sty- cích záviseti na cizí dobré vůli. Řekové jak známo, nezískali si ve válce s Turky v těchto končinách nijakých zvláštních zá- sluh a když jim zůstane bohatá Solun, bu- dou dosti odměnění i za své zásluhy ve válce spojenecké.
Thas Srba Adrie Řek Bulhar Turek Drinopol Balkán Bukurešť Dunaj Rumunsko
6 article
Není to asi pouhá náhoda, že ve spo- jení s přístavem Kavalou se mluví o blíz- kém ostrově Thasu, jenž ovládá záliv ka- valský a jenž prý Řeky byl nabídnut — Egyptu, t. j. Anglii, v Egyptě všemocné. Nabídka taková by znamenala, že kupí se všemožné překážky; část pobřeží Egej- ského moře, když již by připadla Bulha- rům, octla by se takto ihned pod dozorem Anglie — vládkyně moří! Dle posledních zpráv prý Rakousko- Uhersko a Rusko snaží se dopomoci ke Kavale Bulharům, kdežto prý Anglie, Ita- lie a Německo podporují stanovisko řecké Tu by tedy byl zároveň doklad, jak veliký jest zájem mezinárodní o slovanský bulharský podíl na pobřeží moře Egejské- ho, a není asi přehnané tvrzení onoho lon- dýnského dopisovatele z bukurešťské mí- rové konference, který praví, že vyjedná- vání o mír není ani tak vyjednáváním mez zúčastněnými státy ve válce spojenecké jako tuhým a houževnatým zápasem mez velmocemi. Spor o Drinopol netýká se sice přímo mírového jednání v Bukurešti, ježto Ture- cko, kteréž Bulharům, jinde válečně za- městnaným, tuto mohutnou, moderně vy- pravenou, složitou pevnost úskočně odňa- lo, není přímým účastníkem této konferen- ce, nejsouc na ní zastoupeno. To však, že Drinopol leží na území vládou tureckou odstoupeném v preliminárním míru lon- dýnském — tehdejším spojencům, že pod- mínky míru toho zjednány a stanoveny by- ly souhlasem velmocí, trojspolku a troj- dohody, činí opětně oživlou otázku drino- polskou tím důležitější.
Řek Kavale Bulhar Thasu Egypt Anglie RakouskoUhersko Rusko Německo Drinopol Bukurešť
7 article
Ani znesváření spojenci, ani velmoci neměli by vlastně trpěti afront, jejž jim Turecko, porušivši mír londýnský obsaze- ním Drinopole, učinilo, ale — ani jedni, ani druzí nejeví valné chuti do věci ostřeji zasáhnouti. Velevyslanci v Londýně ozná- mili sice jakousi dohodu o zakročení v Ca- řihradě, aby Turci vyklidili Drinopol, ale doposud prý ještě se nepodařilo upraviti text nóty, již má každý velmocenský posel v Cařihradě turecké vládě zvláště podati. Na námořní demonstraci, o níž se také mluvilo, již asi nedojde a zůstane asi při pouhých zprávách o pohotovosti černo- mořského loďstva ruského. Ani na zakro- čení Ruska v turecké Asii — v Armenii, již se nepomýšlí a snad na to Rusové vů- bec nepomýšleli, za to však se vyskytuje nová pověst, jakoby Rusové hodlali vylo- diti vojsko v Midii — a Rakousko-Uhersko — v Enosu. Jsouť to oba konečné body hranic mezi Bulharskem a Tureckem, v Londýně stanovených.
Rus Jsouť Turecko Drinopol Londýn Ca Turec Cařihrad Rusko Asie Armenia RakouskoUhersko Enos Bulharsko
8 article
Dle nejnovějších zpráv však ani tato pověst nemá pevného podkladu, ačkoliv se z Paříže oznamují již i výhrady, za kte- rých Německo by souhlasilo s vyloděním ruského vojska na evropské půdě ture- cké. Ohlašujíť soukromé telegramy petro- hradské, že ruská ministerská rada za předsednictví Kokovcova se usnesla, vy- slechnuvši zprávu Sazonova o dané situaci na Balkáně, že Rusko samo nezakročí proti Turecku. Z usnesení toho plyne, že Rusko pro takové opatření nedosáhlo sou- hlasu Francie a Anglie; prvé proto ne, že má příliš veliké finanční zájmy v Turecku, Anglie pak vůbec nemíní z ohledů na své mohamedány v Indii okázaleji proti Tu- recku vystoupiti. To však nevylučuje, že přes to nebudou Turci z Drinopole „vydi- plomatisování“, protože zájmy asíjské všech evropských velmocí nepřipouštějí toho, aby prestiž Turecka v Asii nabyl nového lesku, kdyby zůstalo vítězemv Drinopoli nejen nade všemi balkánskými spojenci, ale i nade všemi velmocemi, jež připravily londýnský mír! A tak nutno usnesení petrohradské ministerské rady rozuměti tak, že podaři se asi jinými kompensacemi uspokojiti tu- reckou vládu, aby se spokojila pouhým zdánlivými úspěchy v otázce drinopolskét jako duchovní správou nad svatyněmi mo- hamedánskými, zrušením opevnění drino- polských a pod., a k tomu výhodami hmotnými, jichž se dostane Turecku půjč- kami, zvýšením cel, upravením hranic atd. Podaří-li se tudíž dosíci souhlasuv otázkách Kavaly a Drinopole, možno dou- fati, že bukurešťská konference přinese konečné obnovení míru, po němž v Evro- pě nedočkavě práhnou všecky hospodář- ské, pracující, výrobní a obchodní vrstvy
Sazonov Ruska Turek Paříž Německo Balkán Turecko Rusko Francie Anglie Indie Drinopol Asie Evra
9 article Bukureštská jednání o mír.
Bukureštská jednání o mír. Podmínky spojenců. Z Bukurešti, 1. srpna. (K. k.) Na dnešní schůzi konference, která se konala dopoledne a které se zúčastnili Bulhaří všichní delegáti spojenců, byl jménem spo- jenců přečten spís, který obsahuje tyto podmínky spojenců-
Bukurešť
10 article
1. Spojenci žádají jako hranice tok Strumy, počínaje u staré bulharsko- turecké hranice až ke Sarbdemre, odtud ke kotě 1314 pohoří Čengelu, pak podél vodního toku až k Tragaři, odtud sever- ně a severovýchodně ke kotě 1152, pak přes Mestu do Kuky, pak přes šípkovou a Dalíborskou k vodě až ke kotě 2162 u Kuslaru, odtud směrem k Čegdsadě přes Morgasan, pak přes Mekovou a To- kadžidu až ke Kordžale, na to k jihu přes Kaplaktepe a Galiratepe a končící u Egejského moře, tří kilometry východ- ně od Nakri. 2. Bulharsko zřekne se všech nároků na všechny ostrovy v Egejském moří. 3. Náhrada obyvatelstvu a úprava již dříve přednesených sporných otázek, týkajících se srbsko-bulharských hranic. 4. Záruka pro zachování svobody škol a kostelů řeckých obcí v Thracií. Z Bukurešti, 1. srpna. (K. k.) Požadav- ky kladené Bulharsku, na něž bulharští delegáti asi zítra odpovědí, považují se nezúčastněných kruzích všeobecně za ne- obyčejně přehnané. Považuje se však za samozřejmé, že spojenci tím nepronesli své poslední slovo a shledává se, že Bulharsku povolený přístup k moři má toliko theore- tickou cenu a že se Bulharsku upírají všechna území hospodářské ceny.
Čengela Kuslar Meková Mesta Kuka egejský moře Bulharsko Thracie Bukurešť
11 article Porady rumunsko-bulharské.
Porady rumunsko-bulharské. Z Bukurešti, 1. srpna. (K. k.) Včerejší porada rumunských a bulharský ch delegátů měla, jak se smí míti za to, uspokojivý průběh pro obě strany, poněvadž Bulharsko už před zahájením konference přislíbilo, že splní rumunské požadavky. Včera bylo rokováno o po- drobnostech, zejměna o stanovení nové hranice Turlukaj-Dobříč- Balčik, která má býli za tato místa pošinuta průměrně o 10 km. Nová hraníce začne v údolí tekeder- ském u Turtukaje a skončí v údolí ekren- ském u Balčiku. Stejný ráz přátelské vý- měny názorů mělo rokování o otázce ru- munské.
Bukurešť Bulharsko Dobříč Balčik Turlukaj km
12 article
Z Bukurešti, 1. srpna. (Ag. Tel. Roum.) Užší konference rumunských a bulharských delegátů skončíla bezvýsledně. Ru- munský splnomocněnec, ministr financí Marg- hiloman, přečetl tři body, které ministr zahra- ničních záležitostí Majorescu formuloval v no- tě, zaslané 21. července bulharskému ministro- vi zahraničních záležitostí Genadievovi, na kterou Bulharsko odpovědělo zásadním schvá- lením. Ministr financí Marghiloman odevzdal bulharským delegátům mapu, vypracovanou vojensko-zeměpisným ústavem, na které jest přesně topograficky vyznačena nová rumun- sko-bulharská hranice, která má započíti 9 km západně od Turtukaje a asi 10 km jižně o Balčiku. Bulharští splnomocněncí konali ihned zvláštní porady a činíli námitky proti navržené hranici. Bylo po společné dohodě usneseno. aby zevrubné projednání rumunského stano- viska bylo odloženo na dnešní den. Nová užší rumunsko-bulharská konference bude se ko- nati dnes v 9 hod. večer. Ostatní rumunské požadavky, týkající se škol a chrámů Kuco- vlachů, jakož i závazku Bulharska neopevňo- vati určité pásmo, nebyly projednávány a bude se o nich jednati teprve po delinitivním sta- novení hranic. Z Bukurešti, 1. srpna. (K. k.) O včerejší poradě řeckých, černohorských a srbských de- legátů zachovávají zúčastnění mlčení. Z ře- ckých kruhů se však určitě proslýchá, že za
Roa Marghiloman Turtukaj Kuca Bukurešť Bulharsko Balčik km
13 article
včerejšího projednávání podmínek, ve kterém se dnes ostatně na nové poradě spojenců bude pokračovati, trváno bylo na zásadě, že spo- jenci stanoví své podmínky en bloc. Z Paříže, 1. srpna. Od příštího pon dělka budou bukureštské ko níe- rence pokudmožno vedeny co nej rychlejším tempem. Očekává se, že do té doby obdrží Venizelos a Pašič instrukce svých vlád o minimálních požadavcích zmíně- ných států. Ze Sofije, 1. srpna. Mp. Radoslavov se vy- slovil dnes k jistému novináři takto: Zbytečná krveprolití jsou ukončena podepsáním příměří Jest značná naděje, že v 5denní lhůtě bude podepsán konečně mír. Válka může tudíž býti prohlášena ukončenou. Pokud jde o rozdělen Makedonie, nenaskytnou se snad nepřekona- telné překážky, neboť velmocí si vyhražují po- slední rozhodnutí. Z Bukurešti, 1. srpna. V dnešní dopoledn konferenci srbských, řeckých, černohorských a bulharských delegátů přednesl Venizelos prvou podmínku míru, aby stanoveny byly severovýchodní hranice Řecka ča- rou, vycházející z Makry a táhnoucí se 8 km severně až k řece Mesto. Pašič žádal území až po Strumu a strategické pásmo za touto řekou. Bulharští delegáti vyhradili si prozkoumat srbské a řecké požadavky. Z Bukureští, 1. srpna. Od včerejška pra- cuje se zde s velkým tlakem. Není po- chyby, že všechny strany snaží se dociliti r y chlého míru. Poněvadž zdravotní stav srbské, řecké i bulharské armády jest povážli- vý, jest naděje, že prelimináře míru budou brzo podepsány. Ve příčině zakročení Evropy cho vají se všichni tři spojenci odmítavě. Rumun- sko snaží se najíti střední cestu.
Venizelos Pašič Rumun Paříž Sofijá Makedonie Bukurešť Řecko Mesta Evropa km
14 article Politický přehled. Země české.
Politický přehled. Země české. O dalším hodlání Němců rozepisuje se v „N. F. Presse“ vůdčí něme- cký poslanec z Čech a ujišťuje, že Němci jsou nuceni i na dál přes správní zemskou komisi a přerušení autonomie trvati na své taktice a dopustí funkci zemské samosprávy teprve potom, až nároky jich ve vyrovnacím mate- riálu obsažené dojdou splnění. Mohli by prý ustavení se zemského výboru po provedenýcl zemských volbách dopustiti jenom, kdyby dříve vyrovnací jednání, k němuž dojít má v září, vedlo ku příznivému cíli a schváleno bylo na sněmu přijetím vyrovna- cích zákonů. Vyrovnací jednání setká se ovšen s jistým průtahem, poněvadž se proti reforme zemského volebního řádu na německé straně chystá odpor a způsobí ve vyrovnacím jednán potíže. Vyrovnací jednání bude se díti ve Ví- dni a budou prý k němu povolány tytéž osob- nosti, kteréž náležely národně-politické ko- misi rozpuštěného sněmu, jakož i zástupcové vyrovnacích komisí říšské rady. Z dalších názorů německého vůdce o zemské komisi zmínky zasluhuje výtka, že v čelo komise postaven byl vicepresident říš- ského soudu, neboť říšský soud octne se vůči nutnosti, rozhodovati o stížnostech na proti- ústavní činnost zemské komise a třeba že hr Vojtěch Schönborn nebude a nemůže za žád- ných okolností spolupůsobiti při nálezecho takových stížnostech, je to přece jen choulo- stivá věc, že postaven v popředí komise vice- president oncho nejvyššího forum, kteréž
Němec N F Schönborn Čechy
15 article
drobném prodejle ranní člsro o vove večerní za t Ve filiálkách na venkově ranní číslo večerní Inseráty platí se kotově napřed. Předplncení a inserty přijímá sdministrace v Marise ské ul., 3. Tam nacházejí se těí rodakce, tiskárna a sxpediee „Národních Listů“ Rukoplsy se nevraceji.
Marisa
16 article
rozhodovati má o porušování ústavních práv touto komisí. Co do hospodářských důsledků správní komise soudí autor, že nutno počítati s urči- tým procentem berní resistence a odepřením pivní dávky, krom toho uplyne nějaký měsíc. než se nové příjmy octnou v zemské po- kladně. Bude tedy nutno, aby zemská komise přijala zálohy, anebo uzavřela zemskou půj- čku, kterou zaplatiti bude nucen snad stát, ni- kdy však příští autonomní zem. správa. Zdali však členové říšské rady beze všeho budou ochotni obnosy tyto povoliti, o tom nutno prý pochybovati. Jak vidět, vynikající a vůdčí článkáři v „Neue Freie Presse“, zemskou správní komisi projednávající, jednají přímo proti pořekadle o kaši, která se tak horká nejí, neboť jedí kaši, která ještě dávno není uvařena a hned tak nebude. Zdražení piva a činže v Čechách. Touž látkou, jaké jsme věnovali včerejší úvodník, zabývá se pražský dopis „N. Freie Presse“, účinky obnovení pivní dávky a zvý- šením přirážky, nikoli však ve směru hospo- dářském, ale politickém. Následky tohoto berního oktroje budou již v nejbližších dnech citelny. Podle usnesení hostinských bude pivní dávka přesunuta úplně na obecenstvo a litr piva zdraží se o 4 haléře, ještě hůře pociťo- váno bude zvýšení zemské přirážky, kteréž bude míti v zápětí zvýšení činží v celých Če- chách v nejbližších dnech. Toto zvýšení bude pocítěno v německé části Čech, kteráž prý trpí všeobecnou drahotou více než české kra- je země, jako drtivý útisk. Neboť hospodář- ská krise tohoto roku těžce prý postíhla ně- meckou část Čech, nedostatek odbytu měl za následek hojné vypovídání z práce, konsum klesl a občanstvo zápolí s těžkými starostmi.
Čechy Neue Frei Presse Frei Presse
17 article
Zdražení domácích potřeb pivní dávkou a zvýšením činže zajisté není podle toho, aby umírnilo hněv německého obyvatelstva, vzbu- zený berním oktrojem, zničivším výsledky dlouholeté obětavé taktiky německého boje v Čechách. Německý lid byl by prý ochotně vzal na se nutná břemena zemská, kdyby je byl zemský sněm, schváliv dříve vyrovnáni, odhlasoval. Potom byl by prý německý lid obdržel za zvýšení berních břemen náhradu splnění svých nejnaléhavějších národně-politi- ckých požadavků. Němci budou nuceni něsti nyní těžké břímě bez útěchy, že bude odstra- něno bezpráví po celá desetiletí snášená, že německé berně po výtce přicházejí k dobru českým krajům, neboť komise bude v nejlep- ším případě používati výdajů podle starého, Němcům nepříznivého klíče. Nové daněa staré bezpráví, tak prý vstupuje „Deutsch- böhmen“ v éru komisariátu. V takových ná- ladách ráda prý shlukují se mračna k těžkým bouřím. Bývalí němečtí poslanci, kteří hodlají se v době bezesněmí konstituovati ve výbor pro zastoupení německých zájmů, budou mu- sit řešit těžké a zodpovědné úkoly. Je mnoho legendy a málo pravdy v tomto nářku pražského dopisovatele. Dávno vyvrá- cenou tradicí německou jest tvrzení o něme- ckých zemských berních, obracovaných po výtce na české kraje, dokonce podle něja- kého klíče, jehož prý bude používáno i na- dále zemskou správní komisí. Toť tvrzení ne- smyslné, nepravdivé a málo šlechtí list,v němž stojí. Nová břemena budou v celých Če- chách pociťována stejně těžce a měla by vlastně snášena býti v německé části Čech snáze, je-li německé ujišťování o větší ho- spodářské zdatnosti Němců v Čechách prav- dou. Tíže, s jakou břemeno novou daní kon- sumní uložené bude snášeno, najde svůj index
Němec Deutsch Čechy
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Úprava učitelských platů před půl stoletím. F. J. Řezáč: „Skoro jsem již touže- ním po lepším upravení věcí školních unaven. Mnohá léta toužím a toužím málo dobrého ovoce jsem se dosud do- čkal. Budu, seč jsem, dále ještě toužití a snad se tužbou přiblížím k žádoucím opravám škol i učitelstva se týkajícím.“ Škola a život 1865, 21. ske Při upravování učitelských poměrů jes vždy přímo trapná ona cesta, kterou prochá- zejí učitelské oprávněné požadavky, jimž jedna část veřejností nikdy se nechce naklo- niti, ba jistá část přímo s pochoutkou pase se na oněch žalostných poměrech, v nichž tone učitelstvo. A je vždycky potřebí tolik pře- svědčování, tolik trapných a bolestných dů- kazů, že stydno jest přiznávati se k tomu, jak u nás hmotně jsou zabezpečeni vychovatelé mládeže. A je velmi žalostné, že hmotná otáz- ka učitelská vrací se vždy po krátkých inter- valech jako nová, nevyřízená, čekající nového zodpovědění. Jest zajímavo srovnávati „upravování učitelských poměrů z dob dřívějších s dnešním a připomenouti si, že u nás s učitelstvem hi- storie se opakuje zrovna fotograficky přesně. Jak bylo před padesáti léty Sotva se roku 1861 sešel český sněm, podal v prvním jeho zasedání poslanec dr. Ču pr návrh na úpravu platů učitel- ských. Byl odkázán zemskému výboru, jenž zároveň s ním projednával obsah žádosti uči- telstva z vikariátu libereckého, kteréž chtělo, aby zvláštním zákonem uložilo se obcím za- ručení za správnou výplatu učítelů, nebo, aby oba odváděly školní přirážky berním úřa- dům, kde by učitelstvo bylo vypláceno. Bylyť poměry tak hrozné, že někde uči- telstvo ani po léta nedostalo od obcí povin- ného platu, jenž dle min. nař. z r. 1854 mě
F J Řezáč doktor
19 article
býti vyplácen učitelstvu obcemi čtvrtletně. Někde na Liberecku byli dlužni učiteli až 500 zl., ba i 1150 zl., jinde musili představeným obcí dáti 5 z vybraného sobotálesu, aby vů- bec ku příjmům došli, anebo musili opět sobo- táles rozbírat sami. Kde učitel si stěžoval vý- še, nedostal mnoho, ale s představeným pak nevydržel. Věc učitelská se dostala opět do sněmu až 4. března 1863. Dr. Brauner jako zpra- vodaj zemského výboru referoval o návrhu Čuprově a libereckém, uznal atd. atd., a prý zemský výbor shledává prozatím přiměřený prostředek v tom, aby se sic platy učitelů ještě nezvyšovaly, ale skrovný plat, jejž dostávají. aby se lépe pojistil a proto aby se zákonitě ustanovilo, že „má obec vypláceti učitelům školní plat po částkách měsíčních vždy na- před, má vybírati plat ten od osob, které jsou povinny jej platiti a má zapravovati školní plat za děti osvobozené od školného z pro- středků obecních.
doktor Brauner Čuprův Liberecko
20 article
Dr. Čupr vylíčil tklivě žalostné poměry učitelstva, prohlásíl, že dělník tovární i po- sluha má lepší postavení, než český učitel,a žádostí, aby školní plat neplatili pouze povin- níci, nýbrž i kontribuenti, což vyvolalo prudký odpor na lavicích velkostatkářských. Posl. řed. Wenzig hájil návrh zemského výboru, zároveň však také nedotknutelnosti zemského fondu a doufal, že nastávající znovuzřízení obcí zlepší i poměry učitelské. Biskup Jir- sík zopakoval slova Písma „hoden jest děl- ník mzdy své“, uznal, že mnohde je učitelům zle, ale zase — když mohou být živi a jsou jim přece obce tolik dlužny — musí mít jistě ještě jiné výnosné dotace, ač nejsou-li prý živi na dluh. Lidumil. Posl. dr. F. L. Rieger v úvodu své řeči prohlásil, že žaloba, že se učitelům zle daří a že hladem mrou, vede se již 50 let a vždy se úprava odkládá. „My nyní — pokračuje Rieger — jakož někteří na- vrhují, měli bychom to také odložit na rok, na dvě léta. Kdybychom našemu učitelstvu slíbili: Počkejte dvě nebo tři léta, pak vám
doktor Čupr Posl Wenzig Jir F L Rieger Rieger
21 article
to vystavíme velmi krásně, bychom mu po- sloužili velmi špatně. Jestliže je pravda, že učitelstvo hladem mře, musíme mu přece dáti aspoň kus chleba, ale hned, a nesmímeje těšit, že dostane za rok celou hostinu. Návrh zemského výboru byl přijat s dodatkem Ha- nišovým, by zemský výbor do příštího za- sedání připravil návrh osnovy zákona o úpra- vě učitelských platů. Učitelské časopisy té doby — „Národn škola“ a „škola a život“ — s bolestí zazna- menávaly výsledky sněmovního jednání a ze- jména výrok Riegrův o kusu chleba se jich trpce dotýkal. Mnozí přátelé školství, sedíci v řadách poslaneckých, zejména Řezáč, Ze- lený, Čupr a j., byli zdrcení bezvýslednosti svého usilování. Ke všemu tomu ještě usnese- ný zákon nebyl učitelstvu docela nic platen. poněvadž představenstva obcí učitelstvu opět platu nevyplácela a dozorčí úřady správní stížnosti učitelstva na správy obcí odkládaly nevyřízené.
Riegrův Řezáč Čupr Národn škola
22 article
Komise, která v r. 1863 pilně pracovala na úpravě textu zákona o rovnoprávnosti ja- zykové a potřebných opravách ve školství. pomýšlela pilně na úpravu učitelských platů a vytvořila již jistou stupnici zákonnou: pro učitele 250, 350, 400 a 500 zl.: pro podučitele 160 a 200 zl., pro zatímní 180 zl. Pramenem těchto nákladů mělo býti: 1. Školné týdenních žáků, 2. školné nedělních žáků, 3. peníze z pokut, 4. školní fundace, 5. přirážky k da- ním v obcích, 6. přirážky okresní, 7. zemský Avšak z upravovacích návrhů těch ne- uskutečněno ničeho a přijat toliko v r. 1864 památný zákon o rovnoprávnosti jazykové ve školách („Sprachenzwangsgesetz“ ). Zemský výbor předložil sněmu návrh, aby plat učitelů se dříve neupravil, až bude vyří- zena otázka o patronátu škol a konkurenci při stavbách škel. Posl. dr. Krejčí promluvil ve smyslu přání zemského výboru, dr. Groh- mann vřele se zastal učitelstva, vyvrátil ná- mitky zemského výboru a pravil: „. .. Bez na- fond. děje a bez povzbuzení kráčí exponovaný uči- tel tímto životem a jestliže se vlas jeho bělt anebo nemoc se ho dotkne, pak přichází mu na mysl: Co se stane s mou ženou, co s mým dítkami? A jak odpovídá naše zřízení školn k těmto otázkám? Jest tvrdé, nespravedlivé. ježto nesrovnává se s nynějšími náhledy učiteli, jeho postavení a důstojnosti...“ V po- dobném smyslu promluvil i posl. P. Řezáč domáhaje se podání návrhu o úpravě platů — avšak marně! V roce 1865 zvolena nová poradní komise o učitelských platech, sestávající z poslanců.
Posl Krejčí doktor Groh P Řezáč
23 article
Mareše, Polacha, Daneše, Platzera, Grohman- na, Řezáče a Krouského, která od srpna do října zpracovala podrobný návrh zákona, dle něhož bylo učitelstvo rozděleno dle škol far- ních a filiálních a platy se zvyšovaly dle počtu obyvatelstva. Jako přání již byla vysloven zásada přídavků po desítiletích (25, 50 100 zl.). Zemský výbor tento návrh 8. ledna 186 předložil jako svůj, ale zemský sněm jej zamítl a zvolil novou komisi 13. ledna, platy u či- telstva vůbec neupraviv. Nastalá doba dějinná, v níž Rakousko do- šlo i mohutných změn ústavních, nebyla na- prosto přízniva pronikavému měnění poměrů učitelstva a tak se stalo, že k jakés také úpravě došlo teprve v roce 1870. Historie učitelstva prvního patnáctiletív době konkordátní (1855—1870) je vrcholně tragická. I když konečně zvýšili se vlivy ze- mě na osudy školy a učitelstva, vidíme ko- nečně, že všechny oběti, které učitelstvo po- ložilo na oltář vlasti, vyzněly marně. Pro od- por proti novým zákonům demonstroval celý národ, ale jen čeští učitelé položili v boji tom za oběť své existence. Byliť tehdy s úřadu svého sesazeni: Karel Ninger, profesor v Pí- sku, Ant. K. Víták, učitel v Lounech, Antonín Král, učitel v Dobříši, Václav Vaněk, učitel v Bezně, Václav Vlach, učitel v Semčících Al. Lohr, učitel ve Všelisech, Fr. Tichý, učitel v Bohdanči, Jos. Hroch, učitel tamže, Josek
Mareš Polach Daneš Platzer Grohman Řezáč Krouský Ninger Antonín K Víták Král Vaněk Vlach Tichá Hroch Josek Rakousko Louny Dobříš Bezno Lohr Všelisy Francie Bohdaneč Jos Semčíce Al
24 article
Hádek, učitel v Boskově, Ant. Wolf, řed. hl. a reál. školy v Lounech, P. Boh. Schüller, ře- ditel a katech. hl. a reál. školy v Poličce, Vinc. Podhajský, uč. tamže, B. Böchel, řed. gymn. v Plzni, Ad. Křenek, uč. v Příšovicích, Flor. Nykl, učitel v Jestřábí. Co bylo nadšení v odporu proti Vídni, co bylo vyčerpáno energie, co ran zkusili od- vislí bojovníci, jak bylo učitelstvo pronásle- dováno a koncem roku 1873 byly provedeny všude volby do okresních školních rad kromě v Praze. „Posel z Prahy“ ohlásil novou tak- tiku, „trpný odpor“ odvolán a avisován „čin- ný odpor“. První jej provedlo okresní zastupi- telstvo v Roudnici. K velikému gaudiu vládních kruhů počali se jednotlivcí i korporace příti o taktiku po- stupovou v českých oposičních listech a zma- tek zvýšilo ještě prohlášení důvěrníků če- ských poslanců, že ve věci samé ponechávají volnost v rozhodování a že otázka školská „netvoří částku politického programu národa českého“.
Boskův Antonín Wolf P Boh Schüller Podhajský Nykl Louny Plzeň Křenek Příšovice Vídeň Praha Roudnice Flore
25 article
Oběti učitelstva byly tedy marny! A prv- ní úpravu platů, kterou mu národ pro- váděl, prováděl plných deset let! Není divno, že tehdy k učitelství se nikdo ne- tlačil a že v r. 1874 žaluje „Učitelský kalen- dář pražské Budče“, že nouze o učitele do- sáhla takového stupně, že v povážlivé míře dosazováni jsou na učitelská místa osoby ne- zkoušené, krejčí, vysloužilí vojínové, četníci, hospodští a j. a ve školách je takový nepří- znivý stav, že v 53 okresích připadá na jed- noho učitele průměrem 100 žáků ... Bída učitelská šla vždy ruku v ruce s ne- blahým vnitřním stavem českého školství. Bylo by tragikou národa, kdyby kulturní jeho vývoj měl v rozpětí svém polevit a se seslabít. A tento vývoj je v harmonickém spjetí s po- měry učitelskými, o jichž zlepšení nutno se postarat z důvodů sociálních i kulturních. či se má opakovat historie let sedmdesátých? Cyr. Merhout.
Cyr Merhout Budeč