2
masthead
NAROVNÍ LISTY.
3
masthead
2. srpna 1913. Číslo 210.
4
article
v poklesu spotřeby. Podle tvrzení „N. Freie
Presse“ musilo by se očekávati v německé
části nepoměrně větší klesnutí, než v ostat-
ních Čechách, tím bude smutek nad nesplně-
nými politickými požadavky v Deutsch-
böhmen snad zmírněn... A nebyly-li splněny
v míře, jaké by se jim bylo vyrovnáním do-
stalo, na tom nese vinu německé stanovisko
svou urputností a stystematickým věrolomným
rozbíjením smiřovacího jednání, jakmile se na
jeho pořádku vyskytne český ekvivalen
ústupku, učiněného německému požadavku.
Stálé shromáždění německých důvěrníků.
Návrh na zřízení stálého sboru německých dů-
věrníků, předložený rozšířeným předsednictvem
svazu bývalých německýchh poslanců zemských
plnému jich shrcmáždční, obsahuje podle „Pragen
Tagblattu“ statut, stanovící, že ve shromážděn
zastoupeny býti mají volební okresy, na zemském
sněmu zastoupené německými poslanci, při čemž
obchodní komory v Liberci a v Chebu mají každá
platiti za okres a rovněž i značnější menšiny ně-
mecké v ckresích, zastoupených českými poslanci.
68 poslanců, náležejících vedlle rektora něm. uni-
versity německému Verbandu, vyšlou 3 z městské-
ho okresu libereckého a 28 městských okresů, jež
složeny jsou z jednoho nejvýše pěti měst 28. libe-
recká komora 4. chebská 3, 30 venkovských okresů
po jednom. Aby shromáždění nebyto příliš četným
vyšlou všechny volební okresy po pěti důvěmnnících
aby každé město a každý soudní okres byty za-
stoupeny po jednom důvěrníku; celkem má jich
býti 236—295 za 59 měslských a venkovských
okresů volebních, se zástupci obch. komor pak
305, úhrnem se zástupci německých meněín 345
Menšiny tyto jsou: 1. Praha, Karlín, Smíchov. Král
Vinohrady. 2. Č. Budějovice, 3. Plzeň. 4. Lanškroun,
Ústí n. Orl., č. Třebová, z venk. voleb. okresů pak
5. Vrchlabí, Rokytnice, Jilemnice. Vysoké n.
Čechy
Deutsch
Liberec
Cheb
Praha
Karlín
Smíchov
Č . Budějovice
Plzeň
Lanškroun
Ústí
Orlický
Vrchlabí
Rokytnice
Jilemnice
Pragen Tagblatt
Frei Presse
5
article
6. Králové Dvůr. Jaroměř. 7. Žamberk, Ústí n.
8. Litomyšl Polička. 9. Něm. Brod, Humpolec. Pol-
ná, Přibyslav, Stoky. 10. Prachatice. Volary, Jindř
Hradec, Lomnice. Třeboň. Shromáždění něm, dů-
věrníků má zasedati nejméně jednou ročně, aby
vysbechlo zprávu svazu něm, zem. poslanců a roko-
valo o ní, voli každoročně výbor zemských důvěr-
níků počtem nejvýše 33, jehož úkolem bude udr-
žovati styk s předsednictvem, po případě s celým
svazem zem. poslanců německých. Takovvým způ-
sobem, praví „Pr. Tagbl.“, má býti podle stejno-
měrných zásad utvořena zodpovědná korporace,
kteráž by představovala zastoupení veškerého ně-
meckého voličstva v Čechách ve všech případech.
ve kterých poslanci bezprostředně před voliče ne-
předstupují.
Pol
Přibyslav
Takovvý
Jaroměř
Žamberk
Ústí můj . 8
Litomyšl
Německo
Brod
Humpolec
Prachatice
Volary
Jindřichův Hradec
Lomnica
Třeboň
Čechy
Králové Dvůr
6
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Protí obstrukci na říšské radě.
Orgán polské národně-demokratické stra-
ny, „Slowo pol.“, zaznamenává zprávu, že če-
ští poslanci chtějí za pražský komisariát od-
pověděti na říšské radě obstrukcí. Ke zprávě
té lvovský list poznamenává: Musíme, bohu-
žel, Čechům oznámit, že maření práce na říš-
ské radě pokládáme za chybu neslýchaně těž-
kou, poněvadž by byla na prospěch jen
Němcům. Ti Němci, kterým se podařilo
dověsti samosprávu království Českého do
bankrotu, nebudou se vůbec hněvati, když
jim Češi pomohou rozbiti také parlamentn
zřízení, aby jeho místo zaujal maskovaný ab-
solutism. Udržovati parlamentní tribunu jest
daleko více v zájmu národů slovanských, než
v zájmu Němců. Čechové, budou-li provozo-
vati obstrukci proti parlamentu a zmaří jeho
pravidelnou činnost, uškodí sobě a ostatním
rakouským Slovanům, kdežto Němci si budou
potaji radostí ruce tříti. Proto bylo by nám
milejší, kdyby si Češi věc náležitě rozmysli
a zanechali plánů obstrukčních. Čím hladčej
a lépe bude pracovati aparát parlamentní
tím rychleji se oslabí a zmenší německý vliv
na centrální vládu. Vláda pod vlivem pravi-
delně pracujícího parlamentu bude nucena
proti vůli Némců obnoviti v Čechách ústavn
řády a samosprávu. Pro Čechy a všechny
autonomisty jest v nynější době jedině ra-
cionální drahou snažiti se upevniti své posta-
vení v normálně pracujícím parlamentě, který
ve státě se slovanskou většinou přes všecky
nesprávnosti volebního řádu musí zajistiti Slo-
vanům převahu neb aspoň přiměřený vliv na
státní správu.
bůh
Čecho
Němec
Čech
RakouskoUhersko
Čechy
7
article
Odchod dra. Unkelhäussra.
Dosavadní zástupce chorvatského krá-
luvského komisaře, dr. Unkelhäusser
jenž od vánoc spravoval Chorvatsko míst
Slavka Cuvaje, který musil nastoupit vnuce-
nou mu dovolenou, jde nyní sám na dovole-
nou a do Záhřeba se již nevrátí. Dr. Unkel.
häusser choval se v Chorvasku i za výjimeč-
ných opatření tak slušně, že ani oposiční
strany nemají proti němu námitek, uznávajíce,
že ve všem se řídil vždy jen zákonem a nikdy
strannickými zájmy, byť to byly třebas zájmy
pešťské vlády. I pešťská vláda, i chorvatšti
maďaroni byli s ním proto nespokojeni a bez-
pochyby Chorvatsko má jen korektnosti dra
Unkelhäussra co děkovati, že po Cuvajovi
dostává zase královského komisaře Sker-
lecze, který má napraviti chyby, jichž se dr
Unkelhäusser dopustil svou korektností.
Hned jakmke bar. Skerlecz byl jmenován
komisařem, dr. Unkelhäusser dojel do Pešt
a podal mu tam jako přednosta vnitra demisi.
Bar. Skerlecz demísi přijal a nyní jmenoval
zatímným přednostou vnitra
chorvatské vládě bánského radu Mark
Aurela Fodroczyho.
doktor
Unkelhäusser
Cuvaj
Unkel
Skerlecz
komisař
Pešt
Mark
Aurel
Fodroczy
Chorvatsko
Záhřeb
Sker
8
article
Spor o zemské barvy v Kraňsku.
Stavové kraňští obdrželi r. 1463 od císaře
Bedřicha IV. za věrné služby, císaři vykona-
né, právo, užívati zvláštního stavovského pra-
poru v barvách žluté, modré a červe-
n é. Tohoto praporu užívali kraňští stavové.
vesměs Němci, až do r. 1848. Když r. 1848
Kraňsko obdrželo zemskou samosprávu, vy
mohlo si na panovníku právo, užívati z em-
ských barev bílé, modré a červe-
né, jichž Slovinci užívají podnes jako svých
barev národních. Poněvadž tyto barvy se ná-
hodou shodují s národními barvami ruskými
a nynější, většinou klerikální zemský výbor
kraňský nemiluje ničeho, co není katolické.
nařídil nedávno, aby se na zemském statku.
lublaňském hradě o slavnostech vyvěšoval
starý německo-stavovský prapor žluto-modro-
červený. Počátek měl býti učiněn o katoli-
ckém sjezdu, jenž se bude v nejbližších dnecl
konati v Lublani. Proti tomu rozhodnutí vze-
přeli se však Slovinci s městskou radou lu-
blaňskou v čele a přinutili zemský výbor, že
své monstrosní rozhodnutí odvolal. Bude tedy
též o klerikálním sjezdu s věže lublaňskéh.
hradu vláti prapor bilo-modro-červený
Bedřich
Němec
Kraňsko
Lublaň
9
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Ze života ruských sociálních demokratů.
Že se sociálním demokratům v Rusku ne-
vede příliš skvěle, zajisté při ruských politi
ckých poměrech nepřekvapuje. Ale stejně jako
vládní opatření, řádí v dělnickém hnutí rus-
kém zásadní spory, které rozštěpily dělnické
organisace na dva hlavní tábory, stoupence
časopisu „Luč“ a časopisu „Pravda“. Jedníz
nich, „lučisté“, jsou pro legálný způsob politi-
ckého a sociálního boje, tak jak je tomu u so-
ciální demokracie v západních státech, druzí
„pravdisté“, jsou pro obnovení tajných „pod-
zemních organisací. Spor při pověstné ruské
theoretické vášnivosti vede se mezi oběma tá-
bory velmi zuřivě. Vláda do něho zasáhla
tím způsobem, že oba časopisy, „Luč“ i „Prav-
du“, zastavila.
Dělnické časopisy neměly na růžích ustlá
no ani tehdy, dokud vycházely. Poküta za po-
kutou je stihala. Časopis „živaja Žizň“ vypo-
čitává v posledním sešitě, že z 237 čísel „Lu-
če“ 81 bylo úřadně stiháno, 63 bylo konfisko-
váno a 18 administrativně pokutováno, „Luč
vycházel 10 měsíců. Za tu dobu jeho redaktoř
byli odsouzeni k 54 měsícům vězení, tedy za
každé číslo obětovali redaktoři 51/4 dne své
svobody. Stíhány byly zvláště zprávy z děl-
nického života; tedy ne tak tisk, jako dělnicke
hnutí bylo pronásledováno.
Ruští sociální demokraté budou tedy nu-
ceni, nemajíce veřejných tiskových orgánů.
vraceli se do „podzemí“, začíti zase s tajný-
mi tiskárnami, časopisy, s tajným rozšiřováním
jak to bývalo do revoluce. Nynější režim do-
voluje člověku mit jen soukromě politické pře-
svědčení, ale veřejně je nedovoluje projevit
Když na nedávném sjezdě obchodních pomoc-
níků řečník vyslovil slova „moje sociálně-po-
litické přesvědčení .. .“, policejní komisař ho
napomenul, že je pouhým obchodním příručím
a že sociálně-politické přesvědčení nemá mít
Rusko
Pravy
10
article
Takové policejní názory mají ovšem z
důsledek, že agitace nabývá nezákonných fo-
rem a vede se ovšem tím ostřeji.
Sociálně-demokratický časopis „Načalo
r. 1905 měl 100.000 předplatitelů. „Luč“
„Pravda“ pro množství konfiskací měly jen p
20.000—30.000 předplatitelů. Nelegální časo-
pisy ovšem mívají méně, 4000—5000 před-
platitelá.
11
article
Záhuba vůdčí myšlenky.
Záhuba vůdčí myšlenky.
N. P. Mamoutov, ruský důstojník, který
prodělal bulharské lažení až k Čataldži, píše pod
limto názvem o nynější záhubě vůdčí myšlenky
bulharské v „Golose Moskvy“ takto-
Radostně zvučí zvony chrámu ve Staré Zagoře
Na slunci se lesknou zlatem šité stejnokroje, řině
šavle. Generál Savov vítá u dveří chrámových
cara Ferdinanda, a ten dlouho tiskne ruku svému
vrchnímu veliteli a oba veselí vcházejí do chrámu
Umlkají zvony, ještě šíří se po chrámě šedává
záclona blahovonného kadidla, do prostřed chrámu
vystupuje stařičký biskup starozagorský, Method-
Ať Hospodin pošle ti síly k dokončení za-
počatého díla, ať nazvou tě „carem-osvoboditelem
ujařmených Bulharůl“
— Čísařem Velikého Bulharskal
šum a šepot jako v úle, v průvodě, který se
skupil u vchodu do chrámu, jeden druhému sdě-
luie okřídlená slova:
— Car řekl, že po podepsání míru v Trnově
dá se korunovati na císaře sjednoceného Bužharska
Mamoutov
Savov
Ferdinand
Moskva
Stará Zagora
ty „ car
12
article
Již půlý den leje se déšť. Zmořená pěchot
sotva vláčí nohy po promoklé, lípavé oráčíně.
Oboz se opozdil. JJiž druhý den se mužstvo živé
suchary a vodou ze studnic, znečištěných Turky
— Pohov! Zbraně do pyramidí Lehni si k od-
počinku!
Léhají si přímo do bláta... Jen hlídky zůstá-
valí u slanů. Ale ani slova protestu, ani nářku
Všechno snesou tito trpitelé ve jménu ideje
Velikého sjednoceného Bulharskal
Třetí den boje pod Lule-Burgasem. Za močálo-
vitou říčkou jsou nedostupné výšiny. Na nich jsou
zákopy a drátem ohražené vlčí jámy
Řaško Dimitrijev má 80.000 bodáků, Abdullak
paša 120.600.
Ale umírá na svém stanovišti divise Christova
bráníc Bunar-Hisar, a jako lvi jdou útokem čtvrta
a šestá divise, vyschlými, zapálenými rty vrhajíce
se v tvář oheň chrlícím liniím tureckýmt
— Napred, na nožl
A se zoufalstvím v duši, ale beze strachu
oku, věda, že nemá záloh, že v blátě se opozdilo
jeho dělostřelectvo i oboz, sám Raško Dimitrijev
objíždí v chni šrapnelů bojovné družiny
— Napřed, junáci, na vás nezapomene Velíke
siednocené Bulharskol
A nezadržitelný rozmach hrstky heroů prorývá
trojnásobnou řadu tureckých zákopů . ..
Mlha. Nevidět ani zbla. Čtvrtý pluk ztekl re-
dulu u Čataldže, odkud na večer vyhnal bodáky
turecké „askery“. Tam leží v příkopě, není času
je odstranit
Hladoví, zmoření vojáci hotoví se odrazit nový
turecký útok. Mlha před úsvítem. Ale vidět, jal
idou husté kolony.
Náhle příval granátů a šrapnelů sesype se n
druhou redutu. Zachvěla se hrstka odvážlivců,
Ale na předprsní hradbě v celé výši stojí už
dvakrát raněný plukovník Kirjakov
— Momčeta (hoši), pamatujte si, dnes se roz-
hodne osud Velkého Bulharskal
Ani jeden neodešel z reduty, všichni padli pot
ohněm baterií a tvrzí a pod bodáky dvou divis
Muchtara paže . ..
Turek
Christův
Bunar
Hisar
Raška Dimitrijev
Kirjakov
Momčet
Burgas
třetí den boj
13
article
Stotisíc jich padlo ve jménu vůdčí ideje; sto-
tisíc rodin zůstalo bez živitelů, ale země, oblečena
ve simutel po padlých, žila světlou nadějí o velik
budaeenosti vlasti, mocného, sjednoceného Bul-
harskka.
Jen oddechu nutně potřebovala, sbírajíc své
sily po těžkých bojích, vysilená velikánskými obět-
mi — a ve shodě se svými spojenci chystalo se Bul-
harsko skončit rozdělení dobytých oblastí a vypo-
řádat účty s Otomanskou říší.
Když car Ferdinand objevoval se na ulíci, na
cestu mu sypali kviti, a ženy, ukazujíce naň dě-
tem, říkaly
— To je tvůrce Velikého sjednoceného Bul
harskal
Avšak státníci bulharští opojili se úspěchem
Ostře odmítli prostřednictví nejsturšího státu slo-
vanského světa, odmítli mírné rozdělení zemí, do-
bytých spojenými silami a prví pozvedli zbraň na
ty, kdož rámě k rameni bojovali vedle nich u So-
lumna a Odrina .
Se sklopenými hlavami šly do boje mlčelivé
družiny, jakoby se styděly temného díla bratrovra-
žedného sporu.
Odvrátilo se od nich válečné štěstí, zašli orl
na praporech Lozengrada, Bunar - Hissara a
Odrína ..
Stotisíe jich padlo na krví zalitém pola, a umí
rajíce, ústa jich šeptala:
— Buďte prokletí vy, kteří jsle nás poslali do
bojel
Ferdinand
Ostra
Odrín
BunarHissar
14
article
Znovu se země oblékla ve smutek, hořce
oplakávajíc záhubu svých nejlepších synů, záhubu
vůdči myšlenky ..
Stali se jí nenáviděnými lidé, kteří zločinn
zdeptali drahé jí ideály, kteří zahubili k vůli osob-
ním počtům mnoho tisíc slavných junáků, vůl
osudu zachráněných na polích Lozengradu, Ča
taldže a Odrina . . ..
Tříletá vojenská služba ve francouzském
senátě,
Ve čtvrtek zahájil francouzský senát po při-
jetí přímých daní poradu o zákoně, stanovícím
tříletou vojenskou službu. Předseda armádní ko-
mise Boudenoot dovozoval, že zákon o tříleté
vojenské službě není žádným krokem nazpět nebe
reakcí, a prohlásil pak, proč vláda podniklu nov
vojenské úsilí. Komise schválila předlohu ben
nadšení, ale s pevnou a rozvážnou vůli, udržeii
moc Francie nedotčenou. Řečník porovnával fran-
couzské efektivní vojenské síly s německými a
vyvodil z toho důsledek, že je nutno okamžité
značné zvýšení sil. Boudenoot odmital pak různé
protinávrhy, které chtějí zavésti kratší služebn
dobu, a pravil na konec: Zákon musí býti příjat
nejdéle 15. srpna a jeho nedostatky musí býti
teprve potom vymýtěny.
Clemenceau přerušil Boudenoota na kone
jeho řeči slovy: Nebudou-li nutná zlepšení pro-
vedena nyní, nestane se to nikdy. Pravda s
musí říci.
Krise v Hollandsku.
Lozengrad
Čo
Odrin
Clemenceau
Boudenoota
Francie
15
article
Řešení ministerské krise hollandské, jež byl
způsobena tím, že volbami byla sice odstraněn
většina pravice, ale neutvořena žádná nová jed
notná většina, setkává se stále s novými obtížemi
Poněvadž sociální demokraté odmítli účastenství
v kabinetu, vzdávají se také liberální vůdcové
utvoření výhradně liberálního ministerstva
Poslanci tří liberálních frakcí uveřejníli zprá-
vu o svých poradách za účelem řešení krise. V
zprávě této vyslovují politování, že sociální demo-
kraté odmítli nabídnuté jim tři ministerské porte
feuilles, a dále projevují mínění, že podmínky
které sociální demokraté kladli pro podporu vý
hradně liberální vlády, neposkytují dostatečných
záruk účelného provedení společného politického
programu, i pokládají za nedůstojné, vyjednávati
dále se sociálními demokraty o takových pod-
mínkách. Konečně odmítají liberální frakce utvo-
říti samy ministerstvo, poněvadž by při jejích men-
šině záviselo úplně na milosti sociálních demo-
kratů
Dle toho nezbývá k rozřešení krise jiného
prostředku, než dosadíti pouze hospodářské mini-
sterstvo, a sociální demokracie svou tvrdošíjnosti
s jakou trvá na marxistickém stanovisku, zmař
sama zavedení všeobecného hlasovacího práva,
němuž liberálové chtěli společně a ní pracovatl.
Hollandský list „Volk“ sděluje, že socialistický
vůdce dr. Troelstra se radil o přijetí ministerských
míst také s poslanci německého říšského sněmu
Beblem a Kautskym, oba však se vyslovili prot
tomu.
Volk
doktor
Troelstra
Kautský
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německé zájmy nad zájmy státní. „Ča-
sopís českého úřadnictva železničního“ uka
zuje v posledním svém čísle na to, jak želez-
niční správa státní povyšuje zájmy němectv
nad zájmy státní. Když se před lety jednale
o sestátnění společnosti státní dráhy, severo-
západní a jihoseveroněmecké spojovací drá-
hy, stále se poukazovalo na úspory, kterých
dosáhne se tímto převzetím, bylo uváděno
že sjednocenou a sloučenou službou v pře-
chodných stanicích nastane nemalé zjednodu-
šení, a zmenší se počet potřebného personálu
Ke zjednodušení služby a k úsporám na per-
sonálu v českých stanících Kolíně a Par-
dubicích skutečně došlo, přebytečný personá
byl záhy přeložen. Za to otázka sloučen
služby na nádražích brněnských
zůstala podnes nerozřešena. Již tolik
let uplynulo od převžetí státní dráhy ve stát-
ní správu, a s brněnskou záležitostí vůbec ne-
hnuto, a marně se ptáte, proč? Je prý to po-
litikum, a před takovým činitelem. ustu-
pují u nás v Rakousku všechny sebe důleži-
tější zájmy stranou. Pouhým škrtnutím péra
dala by se otázka tato vyříditi a získalo by
se značných úspor, ale radniční klika
brněnská s „Volksrátem“ si toho ne-
přejí, jelikož je obava, že by po slou-
čené službě několik německých
nacionálů bylo z Brna přeloženo
čímž by německá věc v hlavním městě do-
znala „značné újmy“ a k tomu naprosto do-
jíti nesmí. Netřeba uváděti, že kdyby jednalu
se o podobnou záležitost v Praze, nebo kdy.
by poměr národnostní v Brně byl opačný
byla by otázka tato přes náš největší odpor
již dávno rozřešena. Ke sloučení služby v
hlavním městě markrabství moravského n
Čo
Kolín
Rakousko
Brno
Praha
státní dráha
17
article
přání uvedených činitelů nedojde a státní že-
lezniční správa bude i nadále přeochotně vy-
hazovat hezké tisíce, kterých tak nezbytně
jinde potřebuje, jen aby věc německá ne-
utrpěla v Brně újmy. Jako velkolepá myšlen-
ka reorganisační s okrskovým rozdělením ne-
může býti provedena pro odpor našich pro-
tivníků, tak ani nedopustí machinace našich
nepřátel, aby v hlavním městě moravském
byla železniční služba sloučena, byť stát do-
plácel každoročně pěknou sumičkou. V jakém
světle jeví se tu činnost státní správy, která
úžasně šetří na jedné straně na personálu, ča-
sto bez ohledu na osobní bezpečnost cestují-
cího obecenstva, aby na druhé straně z pouhé
úslužnosti a ochoty k samosprávným korpo-
racím druhého tábora vyhazovala personálem
trpce vydělané peníze. Za takových okolností
nelze se pranic diviti sensačním zprávám den-
ních listů o pronájmu státních drah soukro-
mým společnostem, vždyť takovému hospo-
dářství musí přece jednou býti konec. — „Ča-
sopis českého úřadnictva železničního“ v této
úvaze podává „Lidovým Novinám“ brněnským
časný materiál ke zpracování
Místodržitel kníže Thun vrátil se včerav
noci do Prahy.
— Ministr železnic svob. pán Forster přijel
včera dopoledne automobilem do Chomutovaa
byl uvítán přednosty úřadů. Navštívil pak něme-
ckou výstavu a na hostině vyslovil jako pří-
slušník německého kraje v Čechá ch
své potěšení nad velkolepým dílem. Odpoledne
prohlédl si údolní přehradu a závody Mannes-
mannovy. Zejtra odjede automobilem přes Příseč-
nici a Výprty do Mostu.
Čo
Thun
Forster
Brno
Praha
Příseč
Most
Mannemannův
18
article
— Z městské rady pražské. (Schůze 1. srpna
1913.) Předsedal starosta pan JUDr. K. Groš. —
Pp. Emanuel Grab, Kamila Rindskopfová, Adéla
Reitlerová a dr. Hugo Grab věnovsli 500 K k uctě-
ní zvěčnělé své matky paní Kateřiny Grabové k
rozdělení pražským chudým v den pohřbu. —
Proti změnám plánu polohy obce strašnické pro
usedlost Červený dvůr za Olšanskými hřbitovy ne-
budou činěny námitky. — Vysloven souhlas s na-
vrženou regulaci okolí kostela Povýšení sve Kříže
v Žižkově. — Fr. Klementovi povolena přístavba
krámů při domě čp. 322-II., J. Fedingovi povolena
stavba sálu pro biograf v čp. 48-VII. Povoleno zří-
zení výkladců: J. Královi při domě čp. 691-VII.
J. Sichrovskému při domě čp. 568-I., N. Gundlin-
gové při čp. 59-II., F. Kadeřábkovi při čp. 816-
VII., V. Havrdovi při čp. 83-II., F. Polívkovi při čp.
561-II., M. Veselé při čp. 570-II. Zamitnuty žádosti
za snížení uznavacích činží za pozemky, zabrané
osvětlovacími šachtami. — Obci žižkovské vysloven
souhlas s prodejem stavenišť z bývalé továrny Sta-
benovy a to č. 3 po 340 K za čtver. sáh a č. 4 po
320 K za čtver. sáh. — Schválen návrh úřadu sta-
vebního na úpravu ulice Jelení-IV., záležející v od-
kopávce celé ulice až k domům. — Místodržitel-
ství udělilo povolení k užívání nového nábřežíu
sv. Petra a na Františku. — Následkem zvýšen
zemských přírážek bude zvýšeno nájemné v obec-
ních domech pro zbytek roku 1913 o 2 proc., pro
rok 1914 o 21/4 proc. — Městská zdravotní ko-
mise doporučuje topení plynem pro různé výhody.
JUDr
K Groš
Grab
Rindskopfová
Reitlerová
doktor
Hugo Grab
František
Klement
J Feding
J Sichrovský
N Gundlin
Kadeřábek
V Havrda
F Polívka
Petro
Žižkov
83II
561II
570II
19
article
Rada městská přikázala správní radě obecních
plynáren, aby provádění instalací pro topení ply-
nem usnadníla obecenstvu poskytnutím přiměře-
ných výhod. — Policejní ředitelství bude dožádáno
o obnovení zákazu nosení vyčnívajících jehlicv
damských kloboucích bez ochrany, a správní radě
měst. elektr. podniků přikázáno, aby průvodčím
vozů elektr. drah bylo uloženo, aby bděli nad za-
chováváním tohoto zákazu i ve vozech elektrických
drah. — Ředitelství tratí býv. společnosti státní
dráhy bude upozorněno, že při příjezdu rychliku
v neděli nebyl na nádraží ani jediný nosič, takže
obecenstvo musilo si samo zavazadla odnésti, a bu-
de zároveň požádáno, aby tenlo nešvar vhodným
opatřením zamezilo
— Osobní. Magistrátnímí sekretáří jmenováni
mag. komisaři Vojtěch Kašpar a Em. Hansík. —
Do VIII. třídy hodnostní zařazeni měst. okresní
Josef Dočkal, dále účetní revidenti: Ed. Vogler,
Fr. Matějka. O. Kačírek, R. Hamrle, Jos. Libora.
Kašpar
em
Dočkal
Vogler
Matějek
O Kačírek
R Hamrle
Jos
Libor
Francie
20
article
— Do IX. hodn. tř. zařazení zvěrolékaři Karel
Šellinger a Josef Znamenáček. — Účetním revi-
dentem v IX. hodn. tř. jmenován Julius Bernreiter
kancel. adjunktem m. st. Bedř. Přibil. Účet
akcesisty v XI. hodn. tř. jmenování účetní prakti-
kanti: Jul. Heyrek, Ad. Eisensten, Zd. Hoíman,
Jos. Soukup. A. Vilím, K. Macchi.
— Půjčka obce pražské. Ve včerejší schůzi
rady městské bylo po referátu p. mag. rady dra,
Pavlanského vzato na vědomí, že zemský výbor
král. Českého ve schůzí dne 23. července t. r
schválil usnesení sboru obecních starších, aby
obec pražská uzavřela výpůjčku 25,000.000 K a aby
zmocněna byla rada městská, půjčku tuto uzavříti
a dále že zamitl stížnost obecního staršího Ja-
roslava Mattuše, p. red. Josefa Stivína a soudruhů
podané u obce, jakož i stížnost p. obecního star-
šího Jana Loudy a soudruhů, podanou přímo zem-
skému výboru proti zmíněnému usnesení sboru
obecních starších. Toto zamítavé stanovisko odů-
Šellinger
Znamenáček
Julius Bernreiter
Bedř
Přibil
Jula
Zdeněk
Soukup
K Macchi
Pavlanský
Stivín
Louda
Jos
Ada
21
article
Dramatické umění.
+ Stefan Krzywoszewski: Vůdce l-
du. Sociální drama o 3 dějstvích. Se svolením anto-
rovým přeložíl Fr. Hlaváček. Režisér J. Tiš-
nov. Premiéra v holešovické „Uranii“, 31. čer-
vence 1913.
Od vzniku dvou nejlepších literárních děl mo-
derních, která prostředky ryze uměleckými i for-
mou uměleckou ličila novodobé konflikty socřální
— od Zolova „Germinalu“ a Hauptmannových
„Tkalců“ — setkáváme se ve všech evropských
literaturách s takovým množstvím sociálních ro-
mánů a dramat, že na této půdě a z literárního
řešení těchto konfliktů těžko lze čekati něco
zvlášť původního a nového. Zajímavá čtvrtečnt
premičra lidového divadla „Uranie“ poskytla při-
ležitost seznámiti se poprvé s varšavským drama-
tikem zvučného jména, a poznati zároveň jeho so-
ciální drama, které svůj děj a tragický konflika
čerpá z nejposlednější historie velikých sociálníc
zápasů polského lidu, které byly tím mocnější
složitější, že otřesná revolta sociální kombinována
zde byla namnoze i revolucí politickou a zápasy
národnostními.
Krzywoszewski
Hlaváček
Zolův
Hauptmannův
Tkalců
Uranie
lidový divadlo
22
article
Po télo stránce tedy sociální drama Krzy
woszewského přináší přece jakési novum, které-
mu snad na české scéně nebylo a nebude leckde
na první ráz porozuměno: hned první dějství dra-
matu, podávající výraznou a ostře karakterisujíc
exposici dějovou, staví před oči diváků situaci
hodně zvláštní: v továrních dílnách velikých prů-
myslových podniků je silné sociální vření, schy-
luje se ke stávce, vyjednávání s majiteli závodů
je v plném proudu, mluví se nepokrytě o podmín-
kách mzdových, o ultimatu, které má býti bez prů-
tahu podáno vydřidušským kapitalistům, o dělni-
ckých delegátech, kteří mají přinésti rozhodnou
odpověď — a vídíme, že ústředí této hrozivé or-
ganisace je v samotné závodní kanceláři, kde n
místě práce se horlivě debatuje a střetají se názo-
ry zastanců stávky s ochránci „starého režimu
kde úřadníci a inženýři tovární si odbývají před-
běžná cvičení k dělnickému meetingu, a staví se
přímo v čelo dělníků. To všecko je značně odlišn
od poměrů — řekněme západoevropských, kde tří-
dy úřadnické a inženýrské stávají stranou od ve-
likých zápasů dělnických, a mají-li laké svoje so-
ciální požadavky a spory, řeší si je odděleně, ka-
stovnicky. Polský dělník ve svých vlastních mas-
sách neměl vhodných a schopných vůdců, a tak
postavil si v čelo „pána“ Kazimíra Lomenckéh
inteligenta ideálních snah, ohnivé výmluvnosti
který sní o lepším příští lidstva, až dospěje k me-
tám volnosti a rovnosti všelidské. Vane zde ostrý
vzduch revoluční bouře, a marně se ji snaží za-
žehnati tovární správce Brukava, nejstarší úřad-
ník závodu, který sešedivěl ve starostech o nemoc-
nou ženu a dorůstající děti, sám ujařmený, ale ne-
schopný už revolty, a také neschopný čeliti ji.
Kazimír Lomenckéh
23
article
Svého „vůdce lidu“, hrdinu dramatu Lomen-
ckého vykreslil autor sytě a myšlenkově bohatě
uprostřed tragedie mass, které se daly v zoufnly
boj za svoje sociální osvobození a podlehly, ma-
sily ovšem podlehnouti brutální přesile, rozvíjí s
osobní tragedie snílka, který svými utopiemi se-
ciálními dovedl zbědačelé, neuvědomělé massy
proletariátu uvésti do pohybu, dovedl roznftiti po-
žár revolty, ale je přiliš slovansky měkký, aby ty-
to massy udržel v mezích pořádku: zhrozí se dů-
sledků sociálního boje, který vyvolával, když se
tento boj zvrhl v násilnosti expropriací, žhářstvía
bomb, kde trpěli nevinní s vinnými, zhrozil se
nesčetných oběti tohoto zápasu, jehož konců ne-
vidět, jakmile ti, kteří měli bojovati za svoje prá-
vo proti násili, sami začali užívati prostředků vý-
hradně násilných. Tak se dočká Lomeneki, že se
od něho odvracejí massy, kterým byl vůdcem, jak-
mile jim začal kázati střízlivou rozvahu, že jej
prohlásí dokonce za zrádce, když nechce s nimi
pokračovati na cestě násili. Bez svého vůdce val
se tyto massy proti napřaženým bodákům a hlav-
ním pušek a měkká, slovanská povaha Lomencké-
ho potácí se bezradně, když v houfech padají k
zemi ti, jejichž lepřímu příští zasvětil svůj život
Nevydrží a spěchá mezi ně, aby padl také s nimi
odpykávaje svoji tragickou vinu.
sledek sociální boj
24
article
Toť asi stručný hlavní obsah dramatu Krzy
woszewského, které ve třech krátkých aktech ma
silnou a působivou gradaci. Tato hlavní linie dě-
jová má i svou vedlejší tragiku ve sporu dvou
žen, jichž osud těsně je spoután s osudem hlavního
hrdiny: první, choť závodního kolegy Kazimírova
Marie Tulewská, nespokojená ve vlastním man-
želství, je zamilována do výmluvného, strhujícíh
vůdce a tribuna lidu, druhá, svobodná sestra je
jího muže, Ludvika Tulewská, získá srdce Lomen-
ckého, který je sílák ve svých sociálních snec
o svobodě, ale plachý dětina v poměru k ženám
Když se Ludviku stane ženou Lomenckého, její
švakrová Marie, zklamaná ve svých touhách a nadě-
jich, stává se zapřísáhlou sokyní obou, a ona, dří-
vější spolupracovnice a nejhorlivější agitálorka L -
menckého, první podlamuje jeho autoritu mer
stávkujícími a uspíší pád oblíbeného „vůdce li-
du“. Tato lidská, příliš lidská folie k velikém
dramatu sociálních bojův a vášní illustruje půso-
bivě prostředí a dává příležitost k několika sil-
ným scěnám druhého a třetího aktu.
Kazimírův
Marie
Tulewská
Ludvik Tulewská
Ludvik
L mencký
25
article
Zajímavá premiéra polského dramatu, velmí
plynně přeloženého Fr. Hlaváčkem, byla vypra-
vena a hrána v „Uranií“ v celku i v jednotlivo-
stech dobře a účinně. Ensembl holešovického di-
vadla má ve svém středu několik spolehlivých u-
měleckých sil, jejichž tvořivý fond až ku podivu
vytrvale zmáhá denní požadavky rychle střídavě-
ho repertoiru — ceny pochopitelně rozličné. Ti-
tulního „vůdce lidu“ hrál pan Rozsíval na svoje
prostředky fysické úctyhodně, a nelze vytýkati, že
jeho postava ani hlas místy nestačily ku plné illusi
strbujícího trábuna, vládce mass. Velmi účinnou
živou postavu ze svojí Marie Tulewské vytvořila
paní Košnerová, proti níž představitelka Ludviky
Tulewské slč. Gršfova měla těžkou posici. Jk
prozradil plakát, je novickou v souboru „Uranis“
a tato okolnost asi z počátku jí vadila. Její hra
teprve ve třetím aktu vzepiala se k výraznosti, jež
svědčí o talentu a individuálním pojímání role. Z
řady ostatních účinkujících zaslouží zvláštní zmín-
ky dobře a promyšleně založená úloha Brukwy p.
Tíšnova a výborně odlíšená hrou, postojí i tón
trojice dělnických delegátů (pp. Spurný, Pražský
Ka.
Hlaváček
Rozsíval
Marie Tulewský
Košnerová
Ludvik
Spurná
Ka
Uranie
26
article
Berman).
Berman).
+ Druhá premiéra sympatického varšavskéh
hosta Stefnna Krzywoszewského v Měst-
ském divadle vinohradském ukázala nám polského
básníka a dramatika s naprosto jiné stránky, než
předvčerejší jeho sociální drama, hrané v „Uranii“
Poznali-li jsme tam zkušeného dramatika, který
pevně ovládá scénu, měli jsme ve fantastické ko-
medii „Čert a krčmářka“ oceniti skutečnou
básnickou jemnost a duchaplnost, která působila
velmi příznivým dojmem na české obecenstvo
Úplně vyprodané hlediště vinohradského divadl
přijalo jemnou veselohru polského dramatikas
zájmem stále stupňovaným, takže při druhém jed-
nání vyvolalo autora frenetickým polleskem n
scénu a zahrnulo jej věnci a kyticemi. Představent
byla přítomna řada vynikajících polských hostí
mezi nimi i několik literátů a kritiků. Po před-
stavení připravena byla na počest polského hosta
společná večeře v zimní zahradě Národního domu
vinohradského, o jejímž průběhu přineseme zejtr
podrobnější zprávu.
Berman
národní dom
27
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Kopník ve Vídni.
Vídeň je vzrušena historií, která je frapantní
důkazem toho, jak jsou podvodníci bezpeční v ru-
chu velkoměsta. V jistém domě na Landstrass
bydlel asi tři roky muž, který chodil v důstojnické
uniformě a považován byl za setníka B. Společně
s dámou podobného jména obýval byt, přiměřený
poměrům setníka. Nepěstoval velkého přepychu
byl nápadný jedině snad tím, že, jak se zdálo, měl
velice nepravidelnou službu. Byl vždy nejpečlivě
upraven, měl velký počet uniforem. Jak oznamuje
„Arbeiter Ztg.“, zmizel tento setník v noci z pon-
dělí na úterý ze svého bytu za okolností velice
podezřelých. Zmizení mělo jako předehru několik
vzrušujících scen. Na Landstrasse upozornil jakýs
muž strážníka na setníka a upozornění musilo býti
vážného obsahu, neboť strážník zavolal ku pomoe
detektivy, aby setníka zastavíli, až půjde z domu
Také to učinili, ale setník se zdráhal jíti s nimi
na policii a dovedl to tak navléknouti, že doke
Kopník
Vídeň
Arbeiter Ztg
28
article
s detektivy až ke kasárnám na Landstrasse a řekl
detektivům, že se dá legitimovati důstojníkem, ko-
najícím službu. Pod touto záminkou vešel do ka-
sáren a dal se desátníkem dovésti k dotyčnému
důstojníku. Ten — praporečník — nevěděl si rady
se záležitostí a zavolal proto jako autoritu poru-
číka. Vůči tomuto poručíkovi choval se setní
jako starý kamarád a pozval ho, aby přes pozdní
hodinu šel s ním do jeho blízkého bytu, kde s
mu řádně legitimuje. Oba šli pak do setníkova
bytu. Bylo už asi 1/412, setník měl svůj domovní
klič, otevřel, nechal „kamaráda“ vejít a zas
opatrně zamknul. Co se v bytě dělo, není známo,
ale za nedlouho odešel poručík, provázen ke dve-
řím setníkem, který už byl domácky ustrojen. Opět
za poručíkem zamknul a vrátil se do svého bytu, ale
za několik minut opustil také dům, tentokráte
v občanském obleku. Od té doby je nezvěsíný.
29
article
Ale ještě téže noci byla provedena v setníkově
bytě pečlivá prohlídka. Sotva setník odešel, zvo-
nili dva strážníci a ptali se překvapené domov-
nice, nebydli-li v domě setník se zelenými výlož-
kami. Ale domovnice nevěděla, protože v domě
bydlelo několik důstojníků. Za chvíli se však ob-
jevil u domu automobil a z něho vystoupil poručík
se třemí detektivy a ptal se, kde bydlí setník B
Zvonili a tloukli na dvéře bytu, ale nikdo jim ne-
otevřel. Byl přiveden zámečník, byt otevřen ná-
silím a celý prohledán. Na chodbě měli stráž dva
vojáci s nasazenými bodáky, aby zabránili ptáčku
výlet z hnízda, ale to už bylo prázdno. Neobyčejný
shon při snaze zatknouti setníka dal podnět k
různým pověstem. Všeobecně se myslí, že jdeo
vyzvědačskou aféru, ač do veřejností neproniklo
dosud žádných podstatných zpráv.
= Arcivévoda Karel František Josel navšlí-
vil včera se svou chotí paní arcivévodkyní Ziton
a se svým svakem princem z Parmy jaderskou
výstavu
= Pohřeb zemského presidenta hr. Schafigotsche
koná se v pondělí v Solnohradě o 3. hod. odpo-
lední z budovy zemské vlády.
Karel
František
Josel
Ziton
Parma
Solnohrad