1
masthead
Ročnik padesátý třetí.
2
masthead
V Praze, v pátek I. srpna 1913.
Praha
4
article
Naranní a večerní list,
přodplácl se-
v Prase v sdimnknl
na ra: . . . k -
s dvojí donáškou
a meele
: : ? ke
he s K o
rj: . . . K g
m dvojí zástk
7
article
V drobném prodejii
za s
vennjislo o soba
ali
ranní iljlkách na venkově-
nrn
Inseráty
platí se hotové Dapřed.
ps Přijtnot
rodakce Hiskárna a skpodloe
Rakoplay se nevracen.
8
article
O vyjednáváních v Bukurešti není posu
noho slyšet. Bylo uzavřeno pětidenní pří-
měří a mezitím se ve vyjednávání pokračuje.
Je patrno, že Srbsku i Řecku záleží na tom
aby Bulhaři neopakovali vůči nim své diplo-
matické umění a zbytečně neprotahovali jed-
nání; proto z počátku byli Srbové a Řekové
vůbec proti příměří, později smířili se s timto
munským návrhem, ale jen na krátkou
V Bělehradě jsou teď vůči Bulharům vel-
mi opatrni. „Je to podivná věc — řekl ne-
dávno srbský politik, dopisovateli „Srb -
brana“ — že se nám pořád radí, abychom za-
stavili boj beze všech záruk, že budou uznány
naše hlavní požadavky, a že později se ne-
bude v bojích pokračovati, jako se pokračo-
valo za války s Tureckem, a to jen vinou
Bulharska. I nám je těžko dívati se na to.
jak denně padají nové silné oběti v boji, který
se vede skoro celou poslední dobu na jednom
místě. Ale co můžeme dělat, když Bulhaři
nechtějí počítat se svou situací a se svými
lidmi, které honí do jisté smrti jen proto, aby
co nejvíce ztrát způsobíli nám, jen aby se ne-
musili příznati, že jsou poraženi, aby mohli se
tvářit, že mohou také bojovat. Jejich ztráty
jsou veliké a jen později se uvidí, kolik ztra-
tili a jaká byla bezohlednost jich vůdců. Tyto
ztráty jsou jen příznakem rozzuřenosti, pro-
tože nemohou nic změnit na situaci.“
Aspoň krvavý boj byl tedy na několik
dní zastaven. Snad už vůbec. Nemá opravdu
smyslu, aby Bulharsko krvácelo dále a jen
jeho státníci mohou býti činěni zodpovědnými
za další krveprolití. Srbsko a Řecko sotva
dostaly by se do takového postavení, že b
byly nuceny couvat před bulharskými vojsky.
ale jich další postup také jim neslibuje nových
výbojů, protože požadavky srbské a řecké
netýkají se vlastní země bulharské. Řekové
i Srbové, zvláště Srbové, nechtějí plýtvat ži-
voty svých lidí.
Bulhar
Srba
Řek
Srb
Bukurešť
Srbsko
Řecko
Bělehrad
Turecko
Bulharsko
9
article
Snahy bulharské diplomacie soustředí s
asi kolem Kavaly. Ostatní části Makedonie.
které žádají spojenci, jsou asi docela ztraceny
Ale Kavala, nadějný přístav, vývozní středisk
tabákového kraje, kde se rodí ročně za 25 mi
lionů nejlepšího makedonského tabáku, sotva
bude zachována Bulharům. Před 14 dny bylo
ještě o tom možno jednat vážně, dnes Řekové
jeví málo ústupnosti.
Záhadno je také, co bude s Thrakií. Z vel-
kého zakročení Ruska ostávají čím dále, tím
menší drobty. Naposled se mluví jen o jakém i
„koercitivním“ opatření Ruska v evropském
Turecku. Hledalo se patrně už jen nějaké
málo významné slovo; diplomacie má po ruce
vždy dosti takových slovních skrývaček. Sin
Grey byl včera dotazován v poslanecké sně-
movně, co učiní v balkánské věci, ale odmítl
velmi vyhýbavě. Jednotlivé mocnosti postu-
pují prý na Balkáně s ohledem na své
zvláštní zájmy a v celku přejí si zachovat
mír Evropy. Co se týká rozdělení tureckého
území, velmoci nepovažují prý za žádoucí po-
užít donucovacích prostředků
setrvají jen v otázce Albanie a Egej-
ských ostrovů na svém dřívějším usne-
sení. Anglická vláda by nepřála žádnému sa-
mostatnému zakročení.
To mluví dosti jasně. Samostatně zakre-
čiti mohlo by jen Rusko v otázce thrácké.
proti tomu tedy je Velká Britanie, a s druhé
strany netrvá na tom, aby usnesení londýnské
konference v thrácké otázce byla dodržena.
Jinými slovy, Anglie se neexponuje proti Tu-
recku, od kterého dostala souhlas k anneri
Cypru a území od Suezského průplavu k Per-
skému zálivu za podmínek, aby zaručila ce-
listvost asijského panství tureckého. Nyní
bude chtít Anglie něco si vysloužit ještě i za
Odrin. Bulharsko a ostatní státy odejdou asi
s nepořízenou.
Bulhar
Řek
Odrin
Makedonie
Rusko
Turecko
Balkán
Evropa
Albánie
Velká Británie
Anglie
Bulharsko
tabákový kraj
Sina Grey
11
article
V Praze, I. srpna.
Praha
12
article
Válka na Balkáně.
Jednání o mír v Bukurešti.
Válka na Balkáně.
Jednání o mír v Bukurešti.
Dohoda o Kavale.
Z Vídně, 1. srpna. Zdejšího srbskéh
vyslanectví došla dnes dopoledne zpráva.
že mezi Řeky a Bulhary došlo již k dohodě
ohledně Kavaly. Dle této zprávy zůstala
by Kavala Řekům (7) a Bulharům by byly
zaručeny jiné kompensace. Dohoda stala
se mezi řeckým ministerským předsedou
Venizelem a bulharským delegátem Ton-
čevem. Potvrzení této zprávy z
bulharského nebo řeckého
pramene dosud nedošlo.
Z Petrohradu, 1. srpna. („N. W. T.“n) Ru-
ská díplomacie hodlá podporovati nároky Bul-
harska na Kavalu a postavíti se protí poža-
davkům Řecka.
Ze Sofije, 1. srpna. (.N. W. T.“). Zdejší
kruhy odporují důrazně návrhu Srbska, aby
se otázka turecké državy v Thrakií z buku-
reštské konference vyloučila a přenechala se
poradě velmocí.
Z Caříhradu, 31. července. (K. k.) Ture
cký následník Jussuf Izjedin přibyl do Lozen-
gradu a byl tam slavnostně uvítán.
Kavale
Řek
Bulhar
Jussuf Izjedin
Balkán
Bukurešť
Vídeň
Petrohrad
Řecko
Sofijá
Srbsko
Venizel
Ton
13
article
Z Bukurešti, 1. srpna. (K. k. — Ag. Tel
Roum.) Bulharští a rumunští delegáti sešli se
včera večer v ministerstvu zahraničních zá-
ležitostí ke schůzi, která se konala za předsed-
nictví ministra fínancí Marghilomana
na níž rokováno bylo o zvláštích dosud ne-
rozhodnutých otázkách mezi Bulharskem
Rumunskem. Protože bulharští delegáti proje-
vili námitky proti čáře nové dobručské hra-
nice, navržené rumunskou vládou, bylo usne-
seno odročiti porady na příští den, aby tak
bulharským delegátům dána byla příležitost
k podrobnějšímu studiu významu navrženého
pohraničního bodu. Srbští a řečtí delegáti ko-
nali večer zvláštní schůzí, na níž formulovali
svoje požadavky. Dnes zahájí jednání s bul-
harskými delegáty.
Z Bukurešti, 1. srpna. (K. k.) Pokud se tý-
če průběhu konference, udržuje se trvale opti-
mistický názor, jenž jest převážně výsledkem
všeobecného přání míru. K tomuto příznivému
smýšlení přispivá odůvodněná naděje, že
otázce Kavaly, jež věera ještě se
zdála nerozluštitelnou, dnes u-
znává se vyhlídka na možnost do-
hody. Obratností a taktu, jimiž řízeno jese
s rumunské strany vyjednávání, dostává s
uznání všech politických kruhů bukurešťských
Dohoda o hranicích srbsko-řeckých.
Z Londýna, 1. srpna. Jak „Times“ ozna mj
z Bukurekti, došlo jíž k dohodě mezi řeckými
srbskými delegáty v příčině stanovení hranic sb-
sko-řeckých. Gevgheli zůstane srbským a hranice
západně od Gevgheli budou ještě později stane-
veny.
Roa
Bukurešť
Bulharsko
Rumunsko
Londýn
Times
14
article
Zakročení Ruska.
Zakročení Ruska.
Z Paříže, 1. srpna. Dle zprávy
„Tempsu“ prohlásila německá vláda
Petrohradě, že nebude činiti akci Ruska
žádného odporu, budou-li splněny tyto
tři podmínky:
1. Akce bude provedena v evro-
ském Turecku.
2. Intervence bude dána na vědomí
všem velmocím.
3. Bude-li třeba obsadíti turecké
území, stane se to jen na omezeno
dobu.
Z Bukureští, 31. července. (K. k.) Časopisy
projevují největší uspokojení nad mnohoslib-
ným počátkem bukureštské mírové konfe
rence.
O Drinopol.
Ze Solije, 1. srpna. Turecké hlídky a kurdst
jezdci neustále mepokojují staré bulharské pobra
niční území. Turci loupí domy a unášejí ženy
Temps
Turek
Rusko
Paříž
Petrohrad
Turecko
Bukurešť
Drinopol
Solija
15
article
děvěsta. Bultarská vláda opží profí tomu v Ca-
hradě protestovala.
Z Paříže, 1. srpna. Sultán odpověděl na te-
legram krále Carola, kterým tento udělil Ture-
cku přátelskou radu, aby odvolalo své vojsko n
čáru Midia -Enos, ve velmi chladné formě. V od-
povědi poukazuje se na neobyčejnou vůli turecké-
ho národa podrzeti Drinopol. Na této patrioticke
oddanosti tureckého národa nemůže sultán ničeh
měniti.
Z Turína, 1. srpaa. Zvláštní korespondent
„Stampy, který doprovázel turecké vojsko na jeho
postupu do Drinopole, telegrafoval svému listuo
poměrech v Thrakii: Zemí nelze poznatí. Kdysi
kvetoucí obce proměnčny jsou v hromady rumu,
na kterém roste býlí. Cestou nelze nie jiného spa-
tříti, leč hroby. Všechny železniční stanice jsou
zníčeny.
Z Petrohradu, 1. srpna. Včerejší ministersk
radě byli přítomnni chéfové genrálního štábu ar-
mády i námořnictva. Ve schůzi byla učiněna velí
důležitá usnesení v záležitosti zakročení proti Tu-
reclu.
Ohraničení jižní a jihovýchodní Albanie. -
Válečné na dšení na Cypru
M. Z Kolína n. R., 1. srpna. „Köln. Ztg.“
oznamuje z Athén: V politických kruzích
athénských pochybují o tom, že dnešní vele-
vyslanecká kouference učiní nějaké konečné
rozhodnutí o jižní a jihovýchodní hranici Al-
banie, ježto někteří velevyslanci pokládají za
správnější odložití úpravu takto zapletené
otázky pro všeobecnou anormalní situaci.
Na Cvpru je velké nadšení pro válku.
Carola
Stamp
Köln
Al
Ca
Paříž
Drinopol
Turín
Petrohrad
Albánie
Kolín
Atény
MidiumEno
16
article
Četní obyvatelé hlásí se u řeckého konsula
k řeckému vojsku. Včera se přihlásilo 400 do-
brovolníků. Na ostrově uspořádány byly znač-
né peněžní sbírky na národní účely.
Z říma, 1. srpna. (N. Fr. Pr.) K dnešní schůzi
londýnské konference velvyslanecké připomíná
„Tribuna“: Konference po vyřízení otázek albán-
ské ústavy, správy a četnictva bude konečně jed-
nati o jižní hranici Albunie a o nich také rozhod-
ne. Italie trvá na tom, aby jižní hranice Albanie
byla tak upravena, jak joho vyžadují italské zájmy.
Italii musí býti ponechána volnost akce vzhledem
k strategickému výmamu kanálu korfského, na druhé
straně nesmí již. branice Albanie poškodíti schopnost
přirozeného vývoje země. Rakousko a Italie při-
pustily, aby hranice Řecka šla až k zálivu Telia.
Koryca musí připadnouti Albanii. Pro Italii a Ra-
kousko-Uhersko je teto zásadní stanovisko ne-
změnitelno. Egejské ostrovy nemají s touto zále-
žitostí nic společného. Kompromis mezi Řeckena a
Rtalií v těchto ctázkách jest nemožný.
Z Londýna, 1. srpna. I.N. Fr. Pr.) Velvyslanci
hr. Mensdoríf a markýz Imperiali navští-
všli včerasira Ednardk Grovo Jojich návštěva
uvádí se v souvislost s olázkou jižní hranice Alba-
nie. Bulharský vyslanec Maďarov přibyl do
Londýna. Jeho nejstarší syn byl v posledních bo-
jích s Reky zraněn, ale nemohl býti dosud nalezen.
Italia
Řecken
I N
Imperiat
Ednardk Grův
Joji
Maďarov
Francie
Albánie
Rakousko
Řecko
Londýn
Reka
Italia
RakouskýUhersko
17
article
Bulharská zpráva z bojíště.
Bulharská zpráva z bojíště.
Ze Sofije, 31. července. (K. k. — Ag. tel.
bulg.) Včera napadli Srbové Zrní Vrh, severně
od Dečan-Kladpacu na srbském území, ale
byli odraženi s velikými ztrátami. Na řeckém
bojišti ovládá bulharské levé křídlo rozvodí
pohoří pirinském. Dnes ráno nedošlo na cele
rozsáhlé frontě k vážnému boji. Situace bul-
harské armády byla výtečná, když objevil se
řecký parlamentář pro klid zbraní. Na jedné
straně ohrožuje bulharské levé křídlo vchod
do kresenského průsmyku, pod nímž nalézás
řecká armáda, na druhé straně pak ovládá
značný počet bulharského vojska z levého
křídla rovinu pečovskou a garvanskou plani-
nu, která jest uzlištěm pohoří Penec a Males.
Při počátku příměří byla tedy řecká armáda
s oběma křídly obklíčena a s boku ohrožena.
Vzhledem k této kritické situaci objevili se
řečtí parlamentáři pro klid zbraní už v 8 hod.
ráno. Na frontě Pirot-Vlašina-Pastevica jest
situace nezměněna. V krajině kočanské po-
stoupilo bulharské vojsko značně ku předu.
Ze Sofije, 1. srpna. (K. k.) „Agence Tel. Bul.
konstatuje proti řeckým zprávám o událostech
Dedeagači a Xanthi, že zapálení věznice v Xanth
nebylo dílem ani bulharských úřadů ani bulhar-
ského vojska, nýbrž že provedli je Řekové. Poku
se týče zničení značných zásob potravin ve skla-
dištích Ottomanské banky v Dedeagači, bylo na
prostým právem bulharského velitele, aby skladi-
ště vyhodil do povětří před odchodem svého voj-
ska. Co se konečně týče zprávy, že Řecko za-
mítlo návrh na třídenní příměří, budiž poukázáno
na to, že se strany bulharské nebyl takový návrh
učiněn
Srba
Males
Řek
Pok
Dečan
Pirot
Vlašina
Sofijá
Řecko
Xanthi
18
article
Srbské sdělení.
19
article
Z Bělehradu, 1. srpna. (K. k.) Srbská tisková
kancelář poukazuje vzhledem ku projevům členů
francouzské kolonie v Sofiji, jimiž bráno jest bul-
harské vojsko v ochranu proti výtkám za spáchané
ukrutnosti, k tomu, že pravdivost všech zpráv
Bělehradu a Athén o násilnostech bulharského voj-
ska oficiálně jest dokázána a prozkoumána cizím
konsuly a zástupci zahraničního tisku, kdežto do-
tyění členové francouzské kolonie podávají úsudel
o událostech, které se sběhly 100 km od Sofije.
Šukri paša žív a zdráv.
Z Vídně, 1. srpna. Ke zprávě, že š u kri p ak,
zemřel cholerou, dovídá se „N. Fr. Pr.“ na příms
dotaz ze Solije, že šukri paša je zdráv a že o
svého příjezdu do Sofije nikdy nebyl nemocen.
Bělehrad
Atény
Vídeň
Francie
km
20
article
Gešov u cara.
Z Berlína, 1. srpna. Z Paříže telegrafuje se
„Lokalanzeigru“: „Jednohodinné slyšení býv.
bulharského předsedy ministerstva Gešova
u cara uvádí se zde v souvislost se soukromou
zprávou sofijskou, dle které Gešov v do-
hledné době ujme se opět vlády.
Gešovem bude prý umožněno, aby králi Ferdi-
nandovia podl přímo zprávu o úmyslech Ru-
ska, pokud jedná se o vliv petrohradské vlády
na budoucí državu Bulharska.
Sir Grey o věcech balkánských.
Z Londýna, 31. července. Ronald Mac Nei
tázal se v dolní sněmovně státního tajemník
Greye, zda vzhledem k rozbití balkánského spol-
ku, porušení smlouvy a převzatým závazkům Srt-
skem a Řeckem, dále vzhledem k ukrutnostem, spá-
chaným Bulhary a ozbrojené intervenci Rumu-
ska existuje nějaké ustanovení mezinárodního prá-
va, jímž mohlo by Turecku býti zabráněno vypo-
věděti londýnskou smlouvu a učinšti kroky, aby
opětně zřízeno bylo turecké panství v Drinopol
a Thrakii. Grey odpověděl, že nezná žádného
ustanovení mezinárodního práva, jehož dalo by s
použíti. Otázka zdá se mu býti otázkou ethiky, po-
litické možnosti a vlastního zájmu. Mac Neill tázal
se dále, zda mámo neočekávaný úspěch bulharských
a srbských zbraní byl nějaký důvod, aby prohlá-
šení mocností při vypuknutí války bylo zvráceno
a zda vzhledem na neúspěch spojenců při obhá-
jení výbojů na tureckém území chce Groy dáti uji-
štění, že anglická vláda odmítne připojiti se k proti-
turecké donucovaci politice, jež má za účel. zabrá-
niti Turkům opštné nabytí ztraceného.
Mac Nei
Grey
Bulhar
Mac Neill
Turek
Berlín
Paříž
Lokalanzeigra
Bulharsko
Londýn
Řecko
Rumo
Turecko
Drinopol
ministerstvo Gešov u car
Groy
král Ferdi
21
article
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Telefonické a telegrafické
zprávy „Národních Listů“.
Kníže Thun ve Vídni.
Z Vídně, 1. srpna. (K. k.) Místodržitel kní-
že Thun přibyl sem dnes ráno o 7. hodině
z Prahy.
Mín. Forster na inspekční cestě v Čechách.
Z Vídně, 1. srpna. (K. k.) Ministr železnie
svob. pán Forster nastoupil včera veče
v průvodu dvor. rady Rudolfa Karáska
ministerského místosekretáře dra. Arnošta
Horickyho inspekční cestu do severních
Čech. Při této příležitosti navštíví dnes ministr
železnie chomutovskou výstavu.
Zemský president solnohradský zemřel.
Ze Salepurku, 1. srpna. (K. k.) Zemský presi-
dent, hr. Schaffgotsch, zemřel dnes ráno o 8. hod.
40 min., raněn byv mrtvicí. Zemský president za-
chvácen byl včera odpoledne po 3. hod. ve své
kanceláři náhlou nevolností a skácel se se židle.
Ležel na zemi, když ho úřadní sluha nalezl a za
pomoci rychle přivolaného soukromého sluhy do-
pravil do bytu vedle úřadních místností. Ihned
byli přivoláni vrchní okresní lékař dr. Baldi a ještě
jeden lékař, kteří se snažili omdlelého přivésti k
vědomí. Hr. Schaffgotsch také brzy vědomí opět
nabyl. I přes těžké onemocnění projevil hrabě
Schaffgotsch přání, aby nebyla jeho choroba ozná-
mena veřejnosti. Dnes ráno zemřel
Thun
Mína
Forster
Karásek
Horicky
Schaffgotsch
doktor
Baldi
Vídeň
Praha
Čechy
Salepurk
Hradec
Schaffgotsch přání
22
title
Politická hlídka.
23
article
Oktroj volebního řádu připraven?
Oktroj volebního řádu připraven?
Dnešní „České Slovo“ obdrželo prý z řad
poslaneckých informaci, která pochází ze
strany, která prý vždy dobře informuje; v in-
formaci té se praví: „Vláda nejenom pomýšlí
na oktroj volebního řádu pro království Če-
ské, ale má jej již úplně hotový a sice pří.no
již i se sankcí císařovou. Bude-li něco jiného
ještě oktrojováno, nemohlo mi býti bezpečně
sděleno, ale oktroj volebního řádu je úplně
jistý. Příští volby budou již na základě nového
volebního řádu. V tomto řádu bude k dosa-
vadním kuriím přičleněna ještě IV. kurie, ob-
mezená pouze na „vyděděné“. Velkostatek
dal již svolení. Na vyjednávání tak zv. smíru
česko-německého se sice pomýšlí, ale nový
volební řád bude oktrojován již bez ohledu,
dojde-li k jednání o smír či nic.
„České Slovo“ míní, že oktroje volební
opravy není naprosto třeba. Dal-li velkosta-
tek už souhlas, pak tím spíše je prý jistota,
že volební oprava by byla přijata i projednána
sněmem bez valných potíží. Němci by prý ne-
mohli klástí naprostý odpor — a jistě že aspoň
část jich by hlasovala pro reformu a na české
straně pak by jistě ani kurie vyděděných ne-
narazila na žádnou překážku. —
Pochybujeme, že „č. Slovo“ má dnešní
zprávu z kruhů poslaneckých, poněvadž v
kruzích poslaneckých je známo, že Něm ci
by mohli klásti odpor proti vo-
lební opravě a sice — obstrukcí.
Němec
Německo
24
article
VII. všeobecný sjezd českých katolíků.
Letos koná se sjezd českoslovanských katoliků
ve dnech 7. a 8. září v Kolině. Sjezdová kancelák
uveřejňuje dnes v „Čechu“ a v úřadních „Praž-
ských Novinách“ prozatímní program, z něhož vy-
jimáme: Sjezd bude zahájen v neděli dne 7. září
t. r. pontifikální mší, obětovanou kardinálem
Skrbenským. První slavnostní schůze konati
se bude o půl 10. hod. dopl. v děkanském chrámu
a zahájena bude chorálem. Po volbách praesidia
sjezdového osloví sjezd arcibiskupové p r až-
ský a olomoueký, jakož i biskupové čeští a
hodnostáři duchovní i světští. Slavnostní řečív
téže schůzi mají hrabě Vojt. Thun a dr. Mořie
Hruban. Odpoledne vyhraženo jest schůzíma
sjezdům stavovským a odborovým. Ve 2 hod. odpol.
koná se sjezd katolických vzdělávacích spolků,
na němž řečniti budou red. Jiroušek, taj. dr. Čer-
venka a far. Šmejkal. O 3. hod. odpol. zahájen bude
sjezd rolnictva zeskoslovanského. Slavnostní řeči
„Rolník a národ“, „Rolnik a svépomoc“ prosloví
pp. šabata, šamalik a šolle. Současně konati se
bude Zemským sdružením katol. živnostnictva svo-
laný sjezd živnostníků, na němž referovati budou
mag. rada Vlk a živnostník Fait. Poprvé sjede se-
katolická mládež česká ze zemí koruny Svatová-
clavské k manifestačnímu svému sjezdu, na němž
slavnostní řeč prosloví známý organisátor morav-
ské mládeže dr. Žůrek a starosta katol. mládeže
české Kaňourek. Moravská omladina v malebn ých
svých krojích hanáckých a slováckých zavítá ke
sjezdu ve velikém počtu. Také studenti majív
rámci sjezdu svoji schůzi, na níž referovati budou
JUDr. Janda, PhC. Kramule a JUC. Waschko.
Skrbenský
Thun
doktor
Mořie Hruban
Jiroušek
Čer
Šmejkal
Vlk
Fait
Svatová
Žůrek
Janda
Phc
Kramule
25
article
Sjezd katolických žen zahájen bude o 4. hod. odpol.
V 7 hod. večer koná se slavnostní schůze Plova
spolku, v 3 hod. večer přátelský večírek v hotelu
„u Ptáčků“ a v zámecké restauraci. — Druhý den
sjezdový započne opět mší; odpoledne konati se
budou odborové a stavovské schůze: spolky charita-
tivní, pokračování sjezdu mládeže, živnostníků,
schůze všeodborového sdružení katol. dělnictva a
schůze katol. intelligence. Odpoledne o 2. hod.
slavnostní průvod sjezdový a II. slavnostní závě-
rečná schůze, na níž po proslovu hodnostářů pro-
mluví slavnostní řeči probošt posl. dr. Stoj a n
„Unionistické snahy katol. církve“ a sofijský mnich
kapucín P. Laurenc: „Katolické missie mezi Slo-
vany“. Arcipastýřským požehnáním a chorálem:
„Svatý Václave“ bude sjezd ukončen. —
Letošní sjezd klerikálů zaslouží více než jindy
pozornosti a ostražitosti kruhů protiklerikálních.
Laurenc
Svatá
Plův spolek
charita
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Literární ceny na Moravě.
Moravsko-slezská beseda v Praze usneslas
v záležitosti udílení cen moravskéhe
zemského výboru pro spisovatele
umělce na projevu, který zaslala moravské mu
zemskému výboru a také naší redakci k publiko
Zní takto: „Veleslavný zemský výbore mar
krabství Moravského! Moravsko-slezská beseda
Praze jsko středisko Moravanů, usedlých v král
hlavním městě Praze a předměstích o jeho, s vrowe
účastí sleduje vše, co se děje pro pokrok a po-
vznesení drahé země rodně. Proto také s upřím-
ným povděkem uvitala rozhodnutí zemského sněmu
markrabství Moravského, slovesnou tvorbu na Mo-
ravě podněcovati také rozepisováním cen za vy-
nikající plody krásného písemnictví. Byloť to mi-
lm důkazem, že také Morava, měrou větší než
dosud, věnuje pozor duševnímu rozvoji českéhc
národs, jehož důležitou částí jest české obyvatel-
stvo její, že se přidružuje i v tom k pokročilei-
ším Čechám, kde po velezasloužilé Matici české
vznikl už před půlstolefim „Svatobor“ a kde také
Česká skademie císaře Františka Josefa I. ze svých
fondů podporuje vývoj českého písemnictví i umě-
Podpůrná činnost tato v Čechách děla a děje
se bez všelikého zření k původu a příslušnosti
autorů, podle samozřejmé zásady, ze všichni jsme
synové jednoho a tébož národa, ve svých vlastec
Moravan
Praha
Morava
Čechy
Svatobor
literární cena na Morava
Moravskoslezský beseda Praga
František Josef I
27
article
vání.
nedilného, který nikdy nespustil s mysli ani slo-
venské větve své, třeba politicky od nás oddělené.
a že se má tedy dostávati pocty a odměny ben
rozdílu všem, kdož vynikajícím nadáním a tvoře-
ním svým přispěli ke kulturnímu rozvoji celého
národa českého.
Prvaím starostou „Svatobora“ byl až do své
smrti veliký náš rodák moravský, Frant. Palacký.
a předposledním opět Moravan, dr. Albín Braí
A jako Palacký sám byl vtěleným obrazem nejdo-
konalejší národní jednoty, pověděv tak krásně
sobě, že jsa rodem Moravan, jest národem Čech
tak v duchu jeho postupováno vždy ve „ Svato-
boru“, který se nikdy neodchýlil od světlého vzoru
zakladatele svěho.
Prvním spisovatelem, podporovaným ze „Sva
tobora“, byl moravský novinář Fr. J. Kubíček
prvním příspěvkem na pomníky zasloužilých muže
obmyšlen pomník našeho J. A. Komenského
Brandýse n. O., jako r. 1870 pomník Fr. Sušila
v Brně.
Cestovních a studijních stípendií ze „Svato-
bora“ do r. 1912 dostalo 20 spisovatelů moravskýc
částkou 7900 korun, z nadání pak „Svatoborem!
spravovaných Čermákovu cenu 6 spisovatelů mo
ravských v sumě 4300 korun, ceny šetkovy nabyi
4 spisovatelé moravšti v částce 1500 korun, z na-
dání Riegrova obdrželi rovněž 4 spisovatelé mo-
ravstí částku 2500 korun a Náprstkovu cenu rol
1910 dostal J. Mahen, jehož působištěm rovněz
jest Morava.
Podobně z České akademie zvláštní shodoe
okolností prvních stipendií z oboru krásného pi
semníctví vůbec r. 1893 se dostalo význačným pr-
čim spisovatelů moravských, J. Herbena (..Do tře-
tího a čtvrtého pokolenf“) a V. Mrštíka („Pohádce
máje“) od té doby pak do roku 1910 málem kaž-
dý rok aspoň jeden autor moravský býval mezi
podělenými.
František
Palacká
Moravan
Albín
J Kubíček
Komenský
Sušil
Čermákův
Riegrův
Náprstkův
J Mahen
J Herben
V Mrštík
Čechy
Svata
Francie
Brandýs
Brno
Svatobor
Morava
Český akademie
28
article
Jest z toho viděti, že záslužné práce morav-
ských autorů byly vždy odměňovány a není správ-
ná výtka Moravského kola spisovatelů, jako by
ceny udělené spisovatelům na Moravě „patřily
jen k vzácným výjimkám“. I mezi jurory byli vzdy
Moravané, ba některá porota byla výhradně z Mo
ravanů složená, ale přes to nemohla přisoudi
ceny autorům moravským, když cenných spisů toho
rázu z Moravy nebylo. Není tudíž, bohužel, prav-
da, že by byl nadbytek vynikajících prací morav-
ských autorů; naopak jest jich ještě nedosta tek,
jak jest viděti i z prací letos poctěných, jež na-
mnoze nevynikají, aniž jsou ceny trvalé.
Spravedlivý jest tedy zajisté požadavek, aby
jako u cen českých, ani u cen moravských nikterak
nerozhodovala nahodilá příslušnost autorova, t
už jest to rodilý Moravan či čech, povoláním
Moravu zavátý, nýbrž pouze skutečná cena d
a stanovísko moravské aby se uplatňovalo jen
oceňování významu té které práce pro rozvoj lite-
ratury české na Moravě, kterýžto zřetel zajiste
dojde plného souhlasu soudně veřejnosti české
moravské, toužící po radostném rozvití sil české
Moravy, posud namnoze ještě utajených.
S tohoto stanoviska se také literární ceny n
Moravě udělovaly. Teprve letos po návrhu M -
ravského kola spisovatelů veleslavný zemský vý-
bor markrabství Moravského přichýlil se k tomu
názoru, že by měly býti příktě udělovány, ceny
moravské jen těm apisovatelům, kteří mají na Mo-
ravě domovské právo.
Moravan
Morava
literární cena můj Morava
29
article
Vývody Moravského kola spisovatelů však
jsou naprosto nesprávné. Nelze přece, jak to činí
Moravské kolo spisovatelů, srovnávati ceny spl-
sovatelské s českou školou, nebo divadlem, nebo
domem výstavním. I škola, i divadlo, i výstavní
dům jsou pro určité místo — proto jich chceme
miti mnoho, aby nemusili ti, kdo chtějí na tu škol
nebo do divadla, vážiti nákladné cesty — ale na
té škole, v tom divadle účinkují přece síly bez
rozdílu příslušnosti z celého národa, rovněž jako
z uměleckého domu hodonského nebudou jistě
vyloučeny obrazy maliře, jemuž vypršelo jeho do-
movské právo na Moravě. Moravské kolo spiso-
vatelů docela dobře to rozlišuje při svém spolk
samém: neobmezuje se na Moravu a chce mítiza
členy také ty, kteří nejsou příslušníky moravský-
Novým řádem o udílení zemských cen mo-
ravských vylučují se ze soutěže třeba díla nej-
cennější a pro vývoj literatury české na Moravě
nejvýznačnější, je-li původce jejich náhodou při-
slušníkem jiných zemí českých. Přirozeně pak vy-
kládá se to za projev jakéhosi separatismu morav-
ského, proti němuž právě Moravsko-slezská be-
seda vždy co nejostřeji vystupovala. Jame, jako
každý myslicí čech, pro zdravou kulturní a umě-
leckou decentralisaci, pro vytvoření silného dru-
hého střediska duševního vedle odvěkého a dlouho
jediného našeho pražského, ale vždy beze, zřen
k původu osob, od nichž kulturní práce vycházi
ocenujíce jen vnitřní hodnotu je t.
Morava
30
article
Úzkoprsým zřením k domovní příslušnosti au-
torů veleslavný zemský výbor moravský vyluču-
je z cen i vlastní syny rodné země, třeba čerpaj
ke svým spisům látku z dějin moravských a ze
života moravského, když jim snad osudem stano-
veno bydleti mimo Moravu — kteréžto vyloučení
jest přece věc neslýchaná. I vzniká tedy nejen
horkost z jakéhosi nespravedlivého odlučování,
nýbrž nad to i nebezpečí, že by úroveň slovesné
tvorby moravské mohla býti snížována, kdyby
práce moravských příslušníků, třeba slabé, dosa-
hovaly ceny proti jiným, jež pro Moravu jsou mea-
hem významnější.
I vznášíme tedy na veleslavný zemský výboe
markrabství Moravského žádost, aby se vrátil
dosavadní správné zásadě, odměňovati cenami día
spisovatelů, majících význam pro rozvoj
české literatury na Moravě, beze zře-
ní příslužnosti autorův, jejichž
hodnotu zajisté dovede posouditi po-
rota, sestavená ze znalců, řídícich se
zájmy a zřeteli jenom literá rn í mi.
Nechtěl-li by se veleslavný zemský výbor sán
u věci té rozhodnouti, n echť a volá a n k e tu
nestranných mužů, kteří by rozhodli
o sporné této otáze.
že veleslavný zemský výbor moravský aspoň
v tomto smyslu se rozhodne i se stanoviska m o-
ravského vlas tenectví, pokládáme za ji-
sté, doufajíce, že i tu ovládnou krásná slova ve-
likého rodáka i dějepisce našeho, jehož úmyslem
bylo „od jakživa nerozlučovati, co Bůh spojil a
nedělati hrází tam, kde jich není od přirody.“
bůh
Morava