1
masthead
Ročník padesátý třeti.
2
masthead
V Praze, v pátek 1. srpna 19 3.
Praha
4
article
la ranni a večerní listy
předplácl se
V Praze v administraci
na měste
Bk čtrtistá S K -
s dvojí donáškout
měsle.
na čtvrt leta :
ve hliálkách
na miěslo
9 K 8on
Poštou.
na čtvrt ieta . 9 K 60
dvojí zásilkot
na rie k o
Dnešní číslo pro Prahu jest o S,
s přílohou pro venkov o 12 stranách.
Praha
5
article
Vyhlídky pivní dávky a zvýšené
zemské přirážky.
Vyhlídky pivní dávky a zvýšené
zemské přirážky.
Správní komise zemská zahájila svou
úřadní činnost a v české i německé veřej-
nosti počíná se pomalu klidně uvažovato
následcích vládního zasáhnutí do žemské-
ho hospodářství.
Článek dv. rady Teznera z „N. Fr
Pr.“ včera námi citovaný ukazuje jasně, že
vláda, zavádějíc správní komisi v Čechách.
zabezpečila si u správního soudu, že stíž-
nostem proti zvýšeným přírážkám a pivní
dávce nebude vyhovováno. Český průmysl
pivovarský pak — zdá se — rovněž smířil
se s pivní dávkou, poněvadž se nalézá
v situaci velmi obtížné. Jak dnes poměry
v průmysla pivovarském se vyvinuly, jsou
pivovary, prodávajíce pivo prostřednictvím
podsudních, vlastně detailisty, prodávají-
cími svůj výrobek jen z menší části pro-
střednictvím hostinských, jakožto obchod-
níků samostatných a tu ovšem hledí celou
čtyřkorunovou pivní dávku přesunouti na
konsumenta. Zahájiti boj proti pívní dávce,
znamenalo by, že by pivovary musely pivo
prodávat za dosavadní ceny a byly-li po-
tom přece jen odsouzeny k tomu, aby piv-
ní dávku platily, musely by ji nésti ze své-
ho. Poněvadž pak stížnosti ke správnímu
soudu vyžadují dlouhé doby, jedná se o ri-
skování velmi značných obnosů. Tento
hospodářský stav napomáhá klidnému za-
vedení pivní dávky a brání provádění dů-
sledného odporu se strany postižených
živností hostinských i pivovarů. Není po-
chybnosti, že pivní dávka, zaváděná v do-
bě celkové hospodářské deprese, bude ho-
spodářsky nesena velmi těžko, jak od ho-
stinských, tak od pivovarů, poněvadž kon-
sum piva poklesne nejenom následkem
zdražení piva, nýbrž i následkem toho, že
výdělkové poměry obyvatelstva, drahota
peněz budou podlamovati spotřební způ-
zobilost obyvatelstva.
Tezner
Čechy
6
article
Ovšem je jisto, že pro zemi vídeňský
centralismus jiné dávky nezná. Připustilji
v téže výši loni na Moravě a dovolil ji celé
řadě zemí jiných a nemají tuto dávku dosud
ve výši 4 korun jenom ty země, v nichž
delší dobu řádí obstrukce. Dle celého sta-
vu finančního hospodářství v Rakousku
bylo jisto, že pivní dávka zavedena bude
pivovarský průmysl vzhledem k tomu, že
zrušení pivní dávky r. 1909 použil ke zdra-
žení piva, ponechávaje v detailu ceny jak
byly za dávky, nemůže nyní s nijakým hlu-
bokým oprávněním brániti se 4korunové
dávce pivní.
Také druhé opatření, zvýšení přirážky
remské o 10 procent a to se zpětnou
platností od 1. července t. r., bude
mnohým právě nyní v srpnovém termínu
šinžovním učiněno nepříjemně známým.
Majitelé domů pokusí se přesunouti
loto zvýšení na nájemniky a také je k tomu
relkový hospodářský stav při vysoké míře
árokové, při zvyšování úroků z hypotekár-
ních dluhů, jež výnos domu stlačují, nutí
k tomu, aby zvýšením činží hleděli si do-
savadní výnos zabezpečiti. Ovšem, hospo-
dářský stav nájemníků je neméně těžkýa
není jisto, zdali se toto přesunutí zdaří.
Pokládáme ovšem za svoji povinnost, upo-
zorniti, že zákonodárství je nyní proti dří-
vějšku podstatně změněno, že obnos, oč
přírážka jest větší nebude zdaňován, aniz
Morava
Rakousko
7
article
něho přírážky vybírány, takže úplně po-
stačí, jestliže se činže zvýší v Praze o 2.27
proc. z hrubé činže bez činžovních
grošů a připočítají se k tomu činžovní gro-
še z tohoto přírůstku, neboť zákonem nyní
zavedeno, že obnos, oč přirážky jakého-
koliv druhu proti stavu, který byl 31. pro-
since 1911, vstoupnou, musí býti sice za-
placen, avšak odpočítá se při zdaňování
od hrubé činže jakožto dovolená srážka.
Tím ovšem stalo se toto zvýšení přirážek
jak pro majitele domu, tak také pro ná-
jemníky snesitelnějším, poněvadž dřive by
z takového zvýšení byla vyměřena daň se
všemi přirážkami a majitel domu, chtěl-li
by míti stejný výnos, musel by zvýšiti čin-
ži nejenom o to, mnoho-li na přirážce sku-
tečně zaplatí, nýbrž i o tento obnos zvět-
šený o státní daň a o všechny přirážky
Pokládali jsme za potřebu toto vylo-
žiti, aby obě dvě strany, jak majitelé domů
tak nájemníci mohli svoje zájmy chrániti
aby stísněného hospodářského stavu ne-
bylo ani z jedné, ani z druhé strany využí-
váno.
Finanční prostředky dané správní ko-
misi zemské dotýkají se, jak zřejmo, růz-
ných zájmů hospodářských a poněvadž
jsou valnou měrou vlastně opatřením, př
němž ten, kdo daň platí, snaží se přesu-
nouti ji na jiného, jest hospodářské risiko
odporu proti tomuto placení velmi značné.
poněvadž odpor béře přesunování důvod
V tom je síla těchto mimořádných
opatření a slabina boje proti nim. Konsta-
tujeme to jako výsledek hospodář ské
a nikoli polítické úvahy. Zdali a mncho-
li bude těch, kdož nebudou dbáti hospo-
dářských škod, jež by jim samým bez
přesunutí daní na konsumenty a nájemní-
ky vznikly bojem proti těmto dávkám
ukáže blízká budoucnost.
Praha
8
article
Válka mezi spojenci.
Válka mezi spojenci.
Jednání o mír v Bukurešti.
M. Z Kolína n. R., 31. července. (Zvl. tel
„N. L.“) Londýnský dopisovatel „Köln. Zlgu.
tvrdí, že při vší spokojenosti s prvními úspě
chy bukureštské konference mírové netají se
tam, že nejdůležitější události odehrávají se
za konferenčními kulísami. V politických kru-
zích uvažují o neblahém stavu Bulharska
možných následcích konečného účtování a jal
zklamou krále i dynastii. Proslýchá se, že
různí nápadníci čekají na rozhodnou chvíli po
uzavření míru a odzbrojení. Starost o tytc
věci působí také na mocnosti, aby konečný
výsledek nebyl pro Bulharsko příliš obtížný.
Z Paříže, 31. července. Bukureštský ko-
respondent „Tempsu“ dovídá se, že bulharšti
vyjednavači jako přirozený důsledek usnesení
o pětidenním příměří navrhnou bezodkladnou
a současnou demobilisací všech balkánských
armád.
Dále oznamuje týž list z Caříhradu, že
srbské ztráty v době války s Bulharskem
činily 41.000 mužů, z nichž 7000 padlo v poli.
21.000 bylo zraněno, 1000 zemřelo cholerou
12.000 onemocnělo v poli.
Z Bukurešti, 31. července. Z naprosto spo-
lehlivého pramene se dovídáme, že zdejšt
ruský vyslanec doporučil nutkavě a dů-
věrně zástupcům Řecka, Srbska a Černé Hory.
aby přijali hranice mezi Řeckem, Srbskem
Bulharskem co možno nejrychleji a nejvhod-
něji, aby jakékoliv další zmatky byly zame-
zeny a Rusko mohlo zaručit Bulharsku Dri-
nopol.
Köln
Bukurešť
Kolín
Zlg
Bulharsko
Paříž
Řecko
Srbsko
Černá Hora
Rusko
10
article
Z Bělehradu, 31. července. (K. k.) Zpráva
o ujednání pětidenního příměří způsobila v po-
litických kruzích všeobecně příznivý dojem
Vyslovuje se naděje, že v době této bude do-
cílena zásadní shoda v otázce míru.
Bělehrad
11
article
V turecké Drinopoli.
V turecké Drinopoli.
Z Caříhradu, 31. července. (K. k.) Včer
konala se v Drinopoli schůze, na které usne-
seno poděkovati se sultánovi a armádě za
vydobytí Drinopole, zříditi výbor, který by
společně s cařihradským pracoval k obrano
Drinopole a zachování tamního tureckého pan-
ství. Dále bylo usneseno protestovati proti bul-
harským ukrutnostem a prohlásiti, že drino-
polští občané vynaloží vše, aby zůstali po
tureckou vládou, a konečně žádati, by evrop-
ská veřejnost nepodporovala návrat bulhar-
ského panství.
Za přijímání diplomatického sboru blaho
přál francouzský konsul následníkovi k umír-
něnosti a kázni turecké armády při vtržen
do Drinopole, jakož i k nynějšímu klidu
městě.
Hostiny, dávané následníkem, zúčastnil s
také bulharský vikář.
Následnik navštívil dnes Svilen (Mustaí
pašu).
Z Cařihradu, 31. července. Sem došel te
legram Envera beje, který prohlašuje, že ne
vydá Drinopole, i kdyby to mělo za následel
pád kabinetu.
Svilen
Enver
Drinopol
Cařihrad
Mustaí paša
12
article
Náhrada za Drinopol.
Náhrada za Drinopol.
Z Pařiže, 31. července. „J. des débats
oznamuje z Cařihradu, že Porta již uvažuj
o vyklizení Drinopole za vhodné kompensace
které záležely by v posunutí pohraniční čáry
Enos-Midija na západě, při čemž zůstala by
obě tato přímořská města Turecku a zároveř
ve svolení velmocí k okamžitému zvýšen
všech cel o 49%. V pařížských politických kru-
zich jsou pevně přesvědčeni, že Turecko po-
volí.
Na východní srbské hranici.
Z Bělehradu, 31. července. (K. k.) Úřadno
odělují: Naše obkličovací linie kolem Vi-
dinu byly posunuty ku pevnosti až na 2 km.
a obsadili jsme Novoselo u samého. Vidina.
Na starých srbsko-bulharských hranicíeh
naprotí Vlasině pokusili se Bulhaři
s napětím svých posledních sil o tři útoky n
naše pravé křídlo, které jest mezi Vlasinou
a Strecharem, ale byli odražení se znakným
ztrátami
Port
Bulhar
Drinopol
Cařihrad
Turecko
východní srbský
Bělehrad
stará srbský
EnoMidija
km
13
article
(Viz poslední zprávy.)
(Viz poslední zprávy.)
Anatole France v Praze.
Když včera po 3. hodině odpolední před
hotelem „U modré hvězdy“ na Příkopě za-
stavil elegantní cestovní automobil a z něho
vystoupili dva pánové a dvě dámy, sotva kdo
z Pražanů tušil, že starší, dosud statný pán,j-
Anatole France, jeden z největších sou-
dobých spisovatelů Francie, představitel nej-
lepších tradic francouzské inteligence, jemný
znalec umění, básník, jenž byl kdysi členem
sdružení Parnasistů a nyní přes všechen svůj
filosofický skapticismus bojuje v řadách šíři-
telů myšlenek sociálního hnutí.
Jak ze skromných zpráv novinářských
známo, vydal se France ve společnosti svého
sekretáře a dvou dam z Paříže va automobilu
na cestu do Ruska, jímž dojel až na ruské
hranice, odkud do Petrohradu jel drahou.
Petrohrad učinil na něho velmi příznivý
dojem; zvláště byl nadšen velkolepou Něvou
a Carským Selem. V ermitáží, této proslulé
obrazárně, chovající vybraná díla západo-
evropského umění, překvapil všechny svou
odbornou znalosti.
Pražan
Franc
Praha
Francie
Paříž
Rusko
Petrohrad
Anatol Franca
14
article
Z Petrohradu odjel na krátký pobyt do
Moskvy, kde hned po příjezdě zajel si do
Kremlu, kde zdržel se i v Granovité palatě
ve dvorských palácích i v starobylých chrá-
mech a prohlédl si i obrovský Car-koloko
(zvon) a Car-pušku (dělo). Moskva překva-
pila francouzského umělce divným souladem
středověkých stěn Kremlu, fantastických
chrámů, křivých uliček a velkolepých budov
postavených dle posledního slova techniky
Zašel si také do chrámu Spasitele na večern
bohoslužby. „Moskva jest srdcem Ruska,
řekl Anatol France novinářům, „a jen ten, kde
zná Moskvu, může pochopit, co znamená tate
veliká země, která dala světové literatuře
Puškina, Turgeněva a Tolstého.
Anatol France byl nucen prodloužiti svů
moskevský pobyt o jeden den následkem ne-
milé nehody, že rychlovlak, odjiždějící za hra-
nici — neměl už míst. Na nádraží v Moskvě
doprovodila jej nesčetná skupina moskev-
ských Francouzů i Rusů.
Samozřejmě byl France předmětem po-
zornosti ruských novinářů. Redaktor „Ruské-
ho Slova“ doprovázel jej po Moskvě a snaži
se pro svůj list opatřiti různými otázkami in-
terview co nejzajímavější. France však témě
výhradně odpovídal na otázky umění se týka-
jící. Vracel se k obrazům Rěpinovým nadše
ným obdivem. U Vereščaginových obraze
předložil mu novinář otázku, co soudí o ny-
nější válce na Balkáně.
France odvětil mu, že jako pacifista by
si přál, aby hrozné krveprolití co nejdříve
skončilo. K otázkám rázu politického odpo-
vídal vyhýbavě a posléz prohlásil, že není ani
politikem, ani diplomatem ...
Anatol
Puškin
Turgeněv
Tolstý
Francouz
Rus
Rěpinův
Vereščaginův
Petrohrad
Moskva
Kreml
Rusko
Anatol Franca
Franca
Balkán
Franca novinář
15
article
Anatole France na svých cestách snažíse
vystupovati co nejméně nápadně a chce ce-
stovati takřka inkognito. V Moskvě řekl skoro
žertovně: „Kdyby nebylo v Rusku tak přísně
s průvodními pasy, byl bych sem přijel vůbe
bez pasu a po druhé byl bych změnil své
jméno, aby mě nikdo nepoznal.“ (Anatole
France, jak známo, se jmenuje vlastním jmé
nem Jacques Anatole Thibault.)
Anatole France, který v Petrohradě,
Moskvě i Varšavě všem oficiálním návštěvám
se vyhýbal, ani v Praze se nezpronevěřil svým
zvyklostem.
Sestoupiv v hotelu „u modré hvězdy“
pěšky, v průvodu svých spolucestujících, ode-
bral se v podvečer na procházku Prahou, kte
rou dosud nikdy nenavštívil. Večer zavita
do Obecního domu u Prašné brány, ale zřejmě
znaven jízdou od časného rána v automobilu.
o 10. hodině vrátil se do hotelu. Anatole
France nezdrží se bohužel v Praze dlouho a
zamýšlí již během dnešního dopoledne opět
vydati se v automobilu na další cestu, do Pa-
říže.
Franc
Thibault
Anatol Franca
Moskva
Rusko
Petrohrad
Varšava
Praha
obecní dom
16
title
Politický přehled.
17
article
Země české.
Země české.
Hackelův trumí proti Stürgkhoví
Zemský posl. dr. Aug. Hackel vyslovuje
se v „N. Fr. Presse“ o zemské správní komisi
ve formě hypotetické periody neskutečnosti
V dosazení komise byl by mohl býti spatřo-
ván nepopíratelný úspěch německé obstrukce
kdyby buď složení této komise aneb její orga-
nisace aspoň částečně bylo vyhovělo přáním
Němců. Leč ani jedno, ani druhé — bohu-
žel, nedostavilo se — což jest už píseň poně-
kud obstárlá — i to Hacklovo „bohužel“ jest
opsáno z klacického usnesení rozšířeného
předsednictva Verbandu a útok na presidenta
Hackelův
Stürgkhový
doktor
Aug
Hackel
Němec
Hacklův
Verbanda
18
article
V drobném prodejlr
ranní číslo o sobě . . za le
večerní
Ve fliálkách na venkově
ranní čisle
večerní
Inseráty
platí se hotově napřed-
Předplsconí a inserty přijíma
sdministrnce v Marianské ul.,3
Tam nacházejí se ték
redakce, tiskárna a expedlee
„Národních Listů“
Rukopiny se novraceii-
správní komise, jejž dr. Hackel připojuje, nen
ničím novým. Novinkou jest, že dr. Hackel
ex post vyslovuje názor, že vláda měla správ-
ní komisi rozděliti ve dvě národnostn
sekce a pro něj není pochyby, že by se tyto
sekce byly skvěle osvědčily a nemá také nej-
menších ústavních rozpaků vůči těmto skvě-
lým sekcím. Na adresu hr. Stürgkha vzkazuje
dr. Hackel, že se slavná vláda mýlí, domní-
vá-li se, že takto složenou správní komisí, jak
dnes je, přípravila půdu novým vyrovnacím
jednáním. Naproti tomu množí prý se znám-
ky, nasvědčující, že česko-německý spor bude
přenesen také do říšské rady. Útraty toho ne-
ponesou prý ani Češi ani Němci, poněvadž
prý jim vzrůstá mocný spojenec proti mini-
sterstvu bez systému: zamýšlené zvýšení kon-
tingentu branců. Němečtí poslanci z Čech ne-
budou prý už vzhledem na podrážděné smý-
šlení svých voličstev s to, aby hr. Stürgkhovi
povolili takovou předlohu a tím upevnili jeho
postavení, jehož využívá jenom proti Něm-
cům. Na to prý měl pamatovati hr. Stürgkh,
když hově našeptávání českého místodržitele
se rozhodl pro to, aby poměry v Čechách,
Němci pociťované jako nesnesitelné bezprá-
ví, byly ponechány v sesíleném trvání.
Hackel
doktor
Stürgkh
Čech
Němec
Čechy
Německo
19
article
Tato prozíravost pana dra. Hackela jest
upiata na lhůtu poněkud dlouhou, neboť před-
loha o kontingentu očekává se až z jara.
Útok na knížete Thuna z „vynikající ně-
mecké strany“
Svá zklamání a rozčarování hojí Němci
nejen na hr. Schönbornovi, jemuž vytýkají vů-
bec jeho existenci v čele zemské správní ko-
mise, na hr. Stürgkhovi, na nějž svádějí orga-
nisaci komise, nýbrž i na místodržiteli králov-
ství Českého, neboť svrchovanou německou
nedůvěru v bezvadnou práci komise zostřuje
prý ta okolnost, že komise tato jeví se jako
úplně pod vlivem kníž. Thuna. Z tohoto the-
matu rozvinuje „vynikající německý posla-
nec“ z Čech svůj včerejší prudký útok na mi-
stodržitele. Jest už osudem těchto německých
invektiv proti místodržiteli, tak vášnivě
Hackel
Thun
Němec
Schönborn
Stürgkh
Čechy
20
article
Němci nenáviděnému, že jsou vedeny vždy
z nejslabší německé posíce — to jest z oboru
minoritního školství. Bezednost ně-
meckého postavení ve školní politice v Če-
chách a politicky bezkarakterní chtíč jejich
okamžitě tu vysvitne, jakmile některá více či
méně vynikající německá strana zavadí o he-
slo minoritních škol. Neforemnost a ošumělost
jich útoků proti presidentu zemské školní ra-
dy vyznačena jast německým nárokem, už na-
prosto nezahaleně vůči kn. Thunovi vyslovo-
vaným, aby ze své diskretní moci potlačil
jasné, nepopíratelné, podle všech podmínek
zákona skvěle dokázané a v určitých přípa-
dech všemi rekursními cestami a stanicemí
dosvědčené právo českých menšin na veřej-
nou školu a zejména, aby hově naléhání Něm-
ců, všemožně držel pod prahem zemské školní
rady hotové již a k vyřízení nade vši pochybu
kladnému přichystané bezvadné návrhy na
zřízení těchto českých škol. Z toho, že úpra-
va minoritního školství vyhražena vyrovnací-
mu jednání, vyvodili Němci doktrinu, že až
do této úpravy má býti školní zákon v Če-
chách suspendován a od zřizování veškerých
menšinových škol, ovšem jenom českých,v
Čechách na čisto upuštěno. To by nebylo
ovšem špatně vymyšleno a už toto zastavení
práva českých menšin na školy bohatě by od-
měňovalo úmyslný německý průtah a pilné
boření vyrovnací budovy vždy, jakmile se
octne nad základy. Tento německý nárok
může býti tím méně tolerován, že památným
svým rozhodnutím ze dne 9. května Němcii
tyto základy vyhodili do vzduchu a posledním
pronunciamentem Verbandu jakákoli vyhlídka
Němec
Thun
Německo
Čechy
21
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Právo na samotu.
V jedné malé novelle líčí Maupassant pro-
fesora střední školy, jehož prostá postava na-
bývá tragičnosti zoufalým stavem, který jímá
jej, protože nemůže býti nikdy samoten. Ve
dne vyučuje hochy nebo dohlíží na jejich hry.
Jí s nimi u jednoho stolu a v noci spí s nim
v téže ložnici, by je mohl lépe hlídati.
Několik jisker zoufalosti tohoto mučeníka-
pedagoga doutná v duši každého obyvatele
velikého města. Člověk je zvíře stádové. Al-
čím více se oduševňuje, tím více jest mu třeba
samoty, sproštění všeliké vnější nucenostia
naprostého oddání se vlastní bytosti. Vypra-
vuje-li pak historie o četných zaja tcích
vězněch, které dohnala samota cely k šílen-
ství, není na druhé straně sestavena ještě sta-
tistika oněch nešťastníků, kteří nalezli stejný
konec z opačného důvodu. Neboť touha du-
ševně vysoko stojících lidí po samotě může
státi se nezkrotnou a nespočetní velkoměšťané
nejsou s to, by tuto svoji žádost uspokojili
Všechen život a všechna práce ve velkém
městě spočívá na vzájemném doplňování, sou-
činnosti a společném zaměstnání. Za našich
dní, kdy podmínky bytí rychle se mění, kdy
ode dneška na zítřek dějí se pronikavé pře-
vraty ve hmotných a společenských poměrech.
kdy skoro každému naskytá se možnost vzdě-
lání, najdeme lidí duševně vysoko stojící ve ve-
likých massách lidových a navzájem duše pro-
lelářské na výšinách žití. Ve všech třídáchi spo-
lečnosti jsou stěsnáni inteligentní a šlechetni
jednotlivci s otupělými, čímž se stupňuje nu-
cenost života společenského. Ale také tam
kde toho není, také mezi lidmi sobě rovným
Maupassant
22
article
a spolu sympatisujícími, také v samé rodině
stává se nucenost ustavičného soužití trýzní.
Lidé staří tomuto jařmu již navykli a snášejí
je jako jednu z neodbytných samozřejmostí
životě rodinném. U mladých lidí však, stávají-lí
se dospělými, vytryskuje touha po samotě
zvláště prudce. Ale právě jim odpírá se splně-
ní této nezbytnosti podle zásady: mladí lidé
musí býti družnými. Mladí lidé potřebují zajisté
styků s vrstevníky, by druh druhu ulomil hroty
a ztupil hrany sebevědomí, by vystihli správně
míru svojí osobnosti, která v samotě jeví se
někdy ustrašující, někdy oblažující samobyt-
nosti a která svádí snadno ke zcela bezdůvod-
né domýšlivosti. Než stejnou měrou je ne-
zbytna každému mladému člověku dočasná
samota. Jinak splynou a svezou se všechny
úkazy životní, které by se jim po lidské strán-
ce měly státi zkušeností a obohacením, na
hladké a kluzké ploše povrchnosti, jaké na-
bývají ve společnosti. V tom právě spočívá
kletba, v tom také požehnání společnosti: ona
splošťuje, změlčuje, sevšedňuje. Každý veliký
bol a žal, který člověka v samotě rdousí.
zmenšuje se mezi lidmi, stává se všednějším
a lidštějším — tudiž snesitelným. Co se zdá
jednotlivci nezměrně a nehorázně velikým —
ve společnosti se odměřige, znehodnocuje —
stává se tudíž snesitelným. Proto právě lidem
hlubokým je společnosti nezbytně třeba, ne-
mají-li utonouti ve vlastních hlubinách. Ale
tomto ovzduší, ve kterém by měli se dočasně
osvěžiti a zotaviti po atmosféře pro ně přes-
příliš silné, nemohou trvale prospívati. Bud
by v ní skutečně zahynuli, nebo by stoupl
k jiným na povrch, stali by se tvory stádo-
vými — zahynuli by duševně.
Buda
23
article
Prvním svědectvím mladistvé potřeby po
samotě, prvním znamením vyspělosti nějaké
osoby je touha po vlastní světnici. Je to tou-
ha, býti skutečně, tělesně sám, nepociťovati
va blízku nižádné cizí myšlenky, nižádného
cízího dechu. Jakkoli splňuje se tato tužb
mnoha lidem, ve veliké masse jsou přece jen
počtem malinkým. Druzí nezoufají, nedosá-
hnou-li toho. Zdravá lidská povaha nezoufá
nikdy. člověk života schopný pomůže si nebo
si vypomůže. Mladí lidé, kterým osud nedo-
přeje luxu vlastního bytu, na který nestačí
hmotné poměry jejich, pomáhají si kusem
vlstního nábytku, vlastní zásuvkou nebo do-
konce nějakým předmětem, jenž náleží pouze
jim.
24
article
„Nevím, co je s tou holkou,“ vypravo-
vala mi jedna matka, „celé půldne prosedi
toho nejapného malování, mně se věru zdá, že
ten svůj obraz zbožňuje.“ — „Patří mně,“ od-
větila dívka, zářivým a pátravým okem hle-
díc na matku. Rozumí někdo smyslu těchto
slov? Já jsem mu porozuměla. Pochopila jsem
dívku. Tato jako šťavel zelená krajina s ob-
zorem, pravděnepodobně modrým — to byl
její domov. Před obrazem tím žila toliko ve
svém světě, zapomínajíc na vše a na všechny
a bylo jí blaze v této samotě. — Také staří
a dospělí lidé musí se spokojiti takovými ná-
bražky. V jedné anekdotě vypravuje se
dobrosrdečném muži, který přijde do restau-
rační zahrady. Zahrada je celá prázdná. Za
jediným stolem pouze sedí host. Šlechetný muž
obchází chvilku, prohliží si prázdné stoly
židle a přistoupiv konečně k jedinému stolu
obsazenému, plá se: „Prosím, bylo by tady
prázdné místečko?“ Projdeme-li nyní v létě
za vlidného dopoledne veřejným parkem, mů-
žeme viděti k onomu obrázku protějšek. Tu
stojí lavice v dlouhých řadách a na každě sedo
jeden člověk, hodně sehoulen v koutě, upí-
raje zrak do dálky nebo zahleděv se do ze-
lené trávy, aby měl illusi, že je sám. Ani svie
sluneční, ani svěží zeleň, ani dobrý vzduck
neposkytují mu takového osvěžení, jako sug-
gesce tohoto vědomi. Neboť musí snášeti den
jak den přítomnost jiných, na ulici, při prác
25
article
— vždycky jest osoba jeho vydána zrakům ji-
ných, jeho jednání jejich duchaprázdné kri-
lice. Komu ještě nezprotivilo se dýchati v
tomže coupé vzduch s tolika a tolika lidmi?
Kdo by nebyl rád něco, sobě zvláště drahého
uchránil cizího pohledu?
Nebyla to zajisté pobožnost anebo po-
třeba, pykat a káti se, co přimělo poustevníky
středověku nebo buddhistické Indie, tráviti ži-
vot, který byl veliké masse nepochopitelným
Tito lidé, kteří povznesli se ustavičným du-
máním a četbou posvátných knih vysoko nad
všednost, pociťovali asi více nežli jiní lidé
potřebu být o samotě. A snad snášeli raději
nesmírný tlak naprosté samoty nežli společ-
nost svých vrstevníků. Podobné pocity při-
měly snad první velkoměšťany, nabaživš-
se domova svého, že vydali se v létě na cesty.
Kdo pak ví, do jaké výše stupňována přesy-
cenost, omrzelost, ba zášť velkoměšťana proti
jeho sousedu, proti jeho nepříteli, který mu
zabíral půdu pod nohama k chůzi a vzduch
k dýchání, a kterak stejnou měrou touha, moc
opustíti město, alespoň na několik hodin, sta-
la se mu neodbytnou nezbytnosti! Jiné okol
— jiný obzor — čistší vzduchl
Příroda a samota. Nikdo jich nemiluje tal
jako velkoměšťan ve své touze věčně nesplně-
né. Ale nikdo nepočíná si nerozumněji, splní-l
se mu touha ta, nežli velkoměšťan.
Indie
26
article
Někde leží veliká louka. Sálavé paprsky
slunečně ji ozařují. A na této nedozírné, roz-
sáhlé, osamělé, bujně zelené ploše je poměr-
ně malá bílá skvrna. To jsem já. Ležím tady.
hledím do vzduchu a pocíťují, jak žár a síla
půdy, na níž odpočívám, a letního nebe nade
mnou rozklenutého stěhují se do mého nitra
Chvilku jsem tak šťastna, že nemám ni jedi-
ného přání. Pojednou však pronikne tímto po-
citem blaženosti jemná nit netrpělivosti, ja-
koby mi bylo trochu nevolno. Nedočkavost
abych síly, které se tu ve mně nasbíraly, jižjiž
vykořistila, je zpracovala, je spotřebovala
boji o život. „Samota ušlechťuje, společnost
sesprosťačuje.“ A velkoměšťan pociťuje, že je
za našich časů věcí nevýhodnou, přespříliš se
zušlechťovat. Člověk stává se takto malomoc-
ným a dostává se vůči jiným do postavení ne-
příznivého. Velkoměšťana neuspokojí trvale.
splní-li se jeho touhy po osamělých horách
po nesobecké a nekonečné kráse přírody, kte-
rá se každému podává, kdo má smysl a poroz-
umění, by dary její přijímal, která každého
vezme ve svůj útulek, kdo se jí troufá svěřiti
Vždy žene jej opět nějaká síla zpátky do lid-
ské společnosti, a tam, třeba na horách neb
u břehů jezerních, shledají se zase všichni,
kdož od sebe navzájem byli prchli.
27
article
Neodolatelný tlak, pudící velkoměšťana
do samoty, střídá se s jeho potřebou, stejně
bouřlivou, po návratu z vytoužené ojedině-
losti do chomolné tísně, do chvatu a spěchu
všedního života. Než tato hluboká, silná snaha
velkoměšťana, vymanit a vyprostit se na čas
z okolí, ustavičně slídivého a naň dozírajícího
a na okamžik rozpamatovati se na sebe a vě-
novati se jen sobě, je drahocenným přízna-
kem, že v duši velkoměšťana pořáde ještě žije
něco, co nedovedl udusit a shasit všechen dým
a hluk, všechen ruch a ryk zápasů životních.
A třebasi tento plamen doutnal většínou jen
tlumeně pod zmalátňujícími úkoly a dojmy
všedního dne, na krátko vyšlehne přece k jas-
nějšímu plápolu a tento jas odnáší si potom
velkoměšťan do svojí dobrovolné samoty. Na-
zvemež si to potřebou po zotavení nebo lá-
skou ku přírodě, touhou po klidu nebo ner-
vosností — ve skutečnosti je to nejnesmrtel-
nější naše část, která tiše síce, ale slyšitelně
domáhá se svého práva, která teskní po osvo-
bozující samotě, instinktivně tušíc, že „Mlu-
ví-li duše — potom také duše již nemluvi.
Lily Liebersova