1
article
Z Milána, 4. srpna. Zdejší radikální
městská rada musila vyhověti citům obyva-
telstva a ohlásila, že se budou v dómě konati
slavnostní smuteční bohoslužby.
Z P'alerma, 3. srpna. (C.-B.) Zde se
ustavil komitét pro postavení pomníku král
Humbertovi.
Z Monzy, 4. srpna. (C.-B.) Komnata.
v níž nalezá se mrtvola zavražděného krále,
přeměněna v kapli. Na rakev, pokrytou pra-
pory, v nichž vetkán je savojský kříž, polo-
žena přilba a kord. Před rakví nalezá se
polštář s řády zesnulého. Kolem rakveje
pravá záplava věnců. Princové konají bez
přestávky čestnou stráž u rakve.
Z Monzy, 3. srpna. (C.-B.) Munici-
palní nada zakoupila pozemek, na němž byl
král Humbert zavražděn, aby zde po-
stavila pomník anebo nějaký dobročinný
ústav.
Mrtvola krále Humberta bude, jak
se proslýchá, převezena ve středu večer do
Říma, kde se bude konati ve čtvrtek po-
hřeb. Král Viktor Emanuel s chot
přijedou před tím do Říma.
KKrál složí v sobotu parlamentu přísahu.
Ministři odjeli dnes večer do Říma.
Z Řísna, 3. srpna. (C.-B.) Četní děl-
níci za řízení architekta Sacconiho pracují
dnem i nocí o výzdobě Pantheonu.
Tato omezuje se však pouze na vnitřek
Uprostřed buduje se nádherný katafalk ve
slobu náhrobkův etruských. Je pokryt těžkou
látkou sametovou a položena naň koruna.
P alerma
Humbert
Viktor Emanuel
Milán
Monza
Řím
Humberto
Sacconi
2
article
Kolem katafalku rozestaveny veliké svícny
se žlutými svíčkami. V kostele samém bude
pollotemno, jen katafalk a hrob Viktora Ema-
nuela II. budou ozářeny elektrickými lam-
pami. Za hlavním oltářem zavěšena obrov-
ska černá opona ze sametu s vetkaným
klážem.
Akademie sv. Cecilie počala za řízení
Mtascagniho se zkouškami smutečních sborů.
Dle doslechu budou veškeré ulice, kudy
binde bráti se pohřební průvod, černě de-
ktorovány a svítilny zahaleny smutečním
florem.
Z Říma, 3. srpna. (C.-B.) Městská rada
iměla včera večer schůzi, v níž purkmistn
věnoval zesnulému králi posmrtní vzpo-
mínku. Jednomyslně usneseno, by pohřeb
dlěl se v Řimě a povolen úvěr 100.000 f
na zřízení dobročinného ústavu a jiných na
paměť krále Humberta.
O 410. hodině večerní na sto spolků
s prapory bralo se z Piazzy della Popolo
korsem a Piazzou Venezia ke Kapitolu, pro-
jevit starostovi soustrast. Tento v řeči své
s pochvalou sledované, pravil, že po hroz
ném neštěstí, které královský rod stihlo, lid
k němu lne s větší ještě láskou.
Listy schvalují obsah proklamace, vy
dané novým králem.
Z Říma, 3. srpna. (C.-B.) Dle zpráv
časopiseckých domnívá se policie, že ono
individuum, jež bylo s Bressim v Monze
a po němž se úsilovně pátrá, jest anarchista
Landre Nikoli z Bielly
Viktor Ema
svatý . Cecilie
Landre
Řím
Řima
Kapitol
Monza
Humberto
Piazza della Popolo
Piazza Venezia
3
article
K attentátu na perského šacha.
K attentátu na perského šacha.
Z Paříže, 4. srpna. Muž, který podnik
attentát na šacha jest francouzský anarchista.
Byla zjištěna jeho identita. Jmenuje se Francois
Salson, jest narozen 4. února r. 1876
v Montlauru a pomocník cukrářský. R. 1894
byl pro anarchistickou agitaci odsouzen na
3 měsíce do žaláře a v r. 1899 pro pokus
vraždy na 9 měsíců. Jest znám policii jako ne-
bezpečný anarchista a přece trvalo 24 hodin
nežli mohla býti jeho osobnosť zjištěna. Je
typem konfusního, velikášstvím naplněného
anarchisty.
Při domovní prohlídce byly v jeho bytě
nalezeny anarchistické listy a brožury revolucio-
nářského obsahu. Salson dle vojenského pasu
byl desátníkem u 108. pluku.
Po zjištění své osoby stal se Sal so
najednou povídavým. Chlubil se, že jest anar
chistou a rozvinul před vyšetřujícím soudcem
své anarchistické theorie. Přiznal se, že chtě
zavražditi šacha perského. »Doufal jsem,« pravil.
že po podařeném attentátu uniknu a v tom pří-
padě byl bych zavraždil ruského
cara.« Spoluvinníky své Salson jmenovati
nechce.
Z Paříže, 4. srpna. Při výslechu udal
Salson, že když byl v r. 1894 poprvé od-
souzen, měl úmysl zavražditi Kazi mí ra
Periéra.
Z Neapole, 4. srpna. (C.-B.) Policejním
vyšetřováním zavedeným v záležitosti dopisu za-
slaného šachovi perskému, v němž se mu ozna-
moval chystaný attentát, bylo zjištěno, že po-
depsaný Angelo Barthelozzi jest zde
neznám. Ani v domě čís. 5 Via Medina, kde
prý bytovala socialistická skupina, nebylo nic
nalezeno.
Francois Salson
Sal
Kazi
Barthelozzi
Paříž
Montlaur
Neapol
Medin
4
article
Boje v Čině.
Boje v Čině.
Z Brusselu, 3. srpna. (C.-B.) Ministn
války dovolil, aby byly zahájeny sbírky na za-
řízení ambulanční služby v Čině.
Z Petrohradu, 3. srpna. (C.-B.) »Vládní
Věstník« uveřejňuje telegrafický přípis Žan-
žuna hlavnímu inženýru Jugovi-
čovi z Cicikaru (v Mandžursku), dle něhož
Rusko a Čína vypověděly sobě
válku a ruské obyvatelstvo opouští Činu.
Žanžun slibuje, že inženýry a dělníky, jakož
ženy a děti z Mandžurska dá dopraviti paro-
lodmi do Chabarovska a že jim poskytne
ochrany. Bojí se prý, že Chabarovsk a jin
místa budou vojáky čínskými a boxery
ohrožena.
Jugovič odpověděl 25. července, že
dosud válka vypovězena nebyla a že Žanžunov
bude lodní transporty ruské chrániti až ke hra-
nicím. Jugovič prohlašuje, že zůstane na svém
místě a že zodpovědnost za jakékoli příkoří zu-
staví generálnímu guvernérovi.
Nový pluk pevnostní pěchoty o 4 prapo-
rech pro Port Arthur zřizuje se v evropském
Rusku a bude vyslán do území kvantunského
Z Londýna, 3. srpna. (C.-B.) »Reute-
rova kancelář« oznamuje z Tjencina ze dne
25. t. m.: Důstojníci i vojáci mají nejlepší ná-
ladu a žijí spolu úplně po kamarádsku. Ne-
dostatek organisace, jakož i okolnost, že není
žádného vrchního velení, brání však všelikému
postupu. Pohotovost a zdatnost Japonců vzbu-
zuje všeobecný podiv. Cizinci spřátelení s ob-
leženými v Pekinu, kteří sem přišli, aby vy-
čkali zprávy z Pekinu anebo aby doprovodili
vojsko spojenců do Pekinu, jsou velice roze-
zleni na pomalý postup příprav k pochodu.
Obviňují armádu z lhostejnosti a praví, že
možné potíže při pochodě na Pekin se silně
přehánějí.
Juga
Jugovič
Arthur
Japonec
Brusel
Petrohrad
Cicikar
Mandžursko
Rusko
Čína
Chabarovsk
Londýn
Reut
Peking
5
article
Slovo v čas k akcionářům
Slovo v čas k akcionářům
továrny na zpracování ovoce v Tře-
benicích.
Bilé Třebenice, které pod tlakem něme-
ckého zastupitelstva obecního tolik let ujařmo-
vány a Čechové tamější ohrožováni byli, výma
nily se usilovnou prací tamního proslulého
vlastimila. MUDra. Václava Paříka ko
nečně z poddanství německého a s hrdým čelem
postavily se do šiku českých měst, ač dosud
ještě stále a stále musí bojovati proti zuřivcům
německým, nejen v Třebenicích, ale i v okolí
v jichž čele stojí známý Germán dr. Václ av
Tita.
Aby národu českému navrácené Třebenice
známku své životní síly a svého národohospo-
dářského snažení na jevo daly, pokusil se MUDr
V. Pařík, který mezi tím velikým bojem národ-
ním za starostu města zvolen byl, za pomoci
českých podílníků zbudovati tam akciový
podnik na zpracování ovoce, n
které, jak známo tamější krajina velice bo-
hata jest.
A hle ! Dílo jeho se podařilo, neboť z
součinnosti četných českých lidumilů a vlastenců
postavena byla účelná továrna na zpra-
cování ovoce, jejíž výbor první valnou
hromadou zvolený, do jehož čela postaven byl
jako předseda MDr, Pařík, úsilovně o tose
staral, aby výrobky závodu třebenického, jako
sušené ovoce, ovocné zavařeniny, povidla,
ovocno likéry a ovocná vína v obchodě českém
čestného místa zaujaly a tím ku zlepšen
hmotných poměrů tamějšího a okolního českého
obyvatelstva přispěly.
Bilá
Čecho
Mudra
Pařík
Germán
Václ
Tito
V Pařík
Mdr
Třebenice
6
article
Čím však snaha výboru více patrnou se
jevila, tím více nasazovali odpůrcové její z
vedení pověstného dra. Tity páky, aby závod
Čechů poškodili a možno-li, dokonce zničili.
A nedá se upříti, že účinky tohoto nepřá-
telského úsilí počaly se tu a tam jeviti, a aby
útoky tyto odraženy býti mohly, musili podíl-
níci třebenické továrny stále a stále na stráži
bdíti a závodu pořáde nové oběti přinášeti. Ale
to vše nestačilo a proto podjali se někteří po-
dílníci rázného prostředku, kterým závod z to-
hoto kritického postavení vysvobozen býti má.
Mezi těmito harcovníky první místo náleží
Čecho
7
article
chvalně známému podílníku a ředrovateli živlu
českého v Třebenicích, panu Václavu Záře-
ckému, majiteli velkozávodu pekařskéhov
Praze, jemuž podařilo se prosaditi vydání třetí
emise nových podílů, jimiž závodní kapitál o
50.000 zl. čili 100.000 K rozmnožen býti má,
čímž továrna třebenická na zpracování suroviny
nejen rozšířena, ale i před očekávanou pohro-
mou do budoucna zachráněna býti má.
Nezlomnou jeho vytrvalostí bude se v ne-
děli dne 5. t. m., kdy valná hromada konati se
bude (do které všecky podílníky důtklivě zveme),
o tom jednati, aby jenom výroba v Třebenicích
se prováděla, ale správa a obchodní vedení aby
do Prahy přeloženy byly.
Jemu má podnik děkovati, že jedna třetina
hojně nových podílů dostati se má do rukou
českých ústavů peněžních, jedna
třetina do rukou ponejvíce pražský ch
českých obchodníků, jichž svatou po-
vinnosti bude o rozšíření obchodu pečovati
třetí třetina že zachována bude starým podí-
níkům.
Změny tyto vyžadují arciť změny stanov,
ale dá se očekávati, že valná hromada šlechetné
úsilí p. Zářeckého uzná a na jeho návrhy při-
stoupí.
Kéž dopadne usnesení valné hromady ku
zdaru závodu, k radosti všech akcionářůa
k žalosti odpůrců třebenické české továrny,
která nechť z této valné hromady vyjde jako
vítěz, jemuž do budoucna žádná zášť Němců
již neuškodí.
Václav zář
Zářecký
Třebenice
Praha
8
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
Vypsání zvláštních cen. Americký časo-
pis »Stampleton Gazette« vypsal pro kruh svého
čtenářstva cenu nemálo důležitou. Obnášela sto
dollarů, jež vyplaceny býti měly tomu, kdo by nej-
lépe zodpověděl otázku: »Jak a čím se čtenářstvo
listu nejlépe pobaví v mrtvé době kyselých okurek,
aniž by se mu předkládaly romány nebo novellyk
duševní stravě?« Z odpovědí, jež v nesčetném množ-
ství redakce listu brzy na to došly, význívá mnohá
prospěšná rada z praktického života a mnohý důle-
žitý pokyn pro pány redaktory zaokeánského listu;
některé z nich časopis ve zvláště vykázané rubrice
uveřejnil, připojiv k tomu pichlavou poznámku, že
vypsaná cena dosud nikomu vyplacena nebyla a že
pánové od redakčních pultů stále ještě ochotní jsou
přijímati poštovní obálky s dalšími přípisy, obsáhu-
jícími rady, pokyny a naučení... Pan James Beck-
snif z Chicaga píše: »V létě přeje si čtenář byt
obelháván. Mně je úplně lhostejno, trávím-li za léta
v lázních, co se na šírém světě kde děje; chci se
podivit a zasmát a nebéřu to s novinářskou pravdou
v tu dobu tak vážně» Anonymus jakýsi pak píše:
»Nejlépe posloužíte čtenářům, přestanete-li v létě vů-
bec své noviny vydávati. Tím nejen že je nejlépe po-
bavíte, ale i ostatnímu světu se zavděčíte. Upřímný
rádce.« Redakce po dobré rozvaze otiskla i tuto
radu, vypsala však zároveň novou, zvláštní cenuv
obnosu 20 dollarů tomu určenou, kdo by osobnost
upřímného rádce zjistil a jmeno jeho vypátral. Pa-
trně se mu chce redakční sbor osobně poděkovat za
jeho srdečnou upřímnost.
James Beck
Anonymus
Chicago
Stampleton Gazette
9
article
= Zvláštního druhu svatební smlouva.
V úřadovně právního zástupce dra. Lamingra v Ber-
líně uzavřena byla ke konci minulého měsíce zvláštní
svatební smlouva. »Král cikánů« Watosch z Adlers-
hofu objevil se v kanceláři v průvodu 16letého děv-
čete z téže vesnice, s nímž dle svého tvrzení podnikl
před dobou několika měsíců cestu do Italie. Obě
strany prohlásily zcela přesně a krátce, že chtějí
spolu vejít v manželství i žádaly právního zástupce,
aby o tom sepsal podrobný protokol. Za svědky při-
vedl si cikán několik rodáků obojího pohlaví, svědky
nevěstinnými byli její rodičové. Zjištění ženichových
personalií spojeno bylo s nemalými obtížemi. Okol-
nost, že se vůbec narodil, sama na sobě ku plat-
nosti úřadního spisu ještě nestačila a teprve po dlou-
hých oklikách a rozsáhlém vyptávání zdařilo se práv-
nímu zástupci konstatovati, že významná tato udá-
lost přihodila se v letech 1850tých kdesi v Pomo-
řansku. Výkazných listin o tom nebylo. Watosch
uváděl právnímu zástupci dále, že s kterousi druž-
kou ztrávil osmnáct roků života ve společenské
shodě, z níž těší se nyní dvanáct nadějných synků.
Watosch
Cikán
Adlers
Poma
10
article
Nejstarší z těchto jsou již sami hlavami rodin. Bý-
valá milenka ženichova proti sňatku jeho ničeho ne-
namítá. Po delším projednávání byla svatební smlouva
sepsána a rodičové nevěstiny dali dceři ke sňatku
písemné svolení. Ženich bude míti totiž v nejbliž-
ších dnech malé vystoupení před soudem, jemuž se
bude zodpovídati ze zločinu únosu nezletilé dívky
a Watosch, aby soudcům dokázal, že se zanášel
úmysly poctivými a že s děvčetem nechtěl naložiti
zločinně, se s unesenou dívkou oženil a písemného
kontraktu potřeboval ku blížícímu se líčení.
= Klub matek. Zařízení, jež v pravdě zaslu-
huje všestranného uznání a jež hodno následování,
zavedeno bylo právě v Americe. Klubovní a spole-
čenský živel damský rozšířen o novou, velmi uži-
tečnou instituci, která jeví se jeho nejlepším výkvětem.
Jest to »Club school mothers«, jakož i »Mothers
cogressese zvaný. V říjnu r. 1894 přikročila před-
stavená honkokské školy v Detroitu, miss Marsová, ku
provedení myšlenky, kterou se dávno před tím obí-
rala. Miss založila spojení čtyřiceti matek, s nimiž
jednou měsíčně zároveň ve společnosti ostatních
učitelek probírala ve školních místnostech otázky,
týkající se zdravotnictví a výchovy dětí. Porady ta-
kové konaly se v rámcích přesně stanovených pro-
gramů, z čehož právě vyvinul se postupem času
Marsová
Amerika
Detroit
Misso