1
masthead
V Praze, v sobotu dne 4. srpna.
Praha
2
masthead
K číslu 213.
Čísle v Praze za 2
a na venkově za 3h
Praha
3
article
Na »Národní Listy
ranní a odpolední
předplácí se
v Praze
v administraci
na měsíc 2 K — h
ve filiálkách
na měsíc 2 K 30b
Poštou:
na měsíc 3 K 20h
s dvojí zásilkou
na měsíc 3 K 80p
Praha
5
article
Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Z Vídně, 4. srpna. Vláda podala
sněmu istrijskému osnovu zákona
na základě kterého mají býti zem sky
sněm a zemské úřady přelo-
ženy z Poreče do Pulje. Vláda jest
odhodlána rozřešiti otázku tu legislativně.
Z Vídně, 4. srpna. Císař udělil
sankci zákonu, jímž se mění předpisy
o maturitních zkouškách na
realných školách, jak byl usnesen
sněmy moravským, slezským, hornora-
kouským, solnohradským a tyrolským.
Z Vídně, 4. srpna. Stavebnímu pod-
nikateli v Brně Juliu Weissovi udělen
byl zlatý záslužný kříž s korunou.
Weiss
Vídeň
Poreč
Pulje
Brno
6
article
Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy.
Z Londýna, 3. srpna. (C.-B., V dolní
sněmovně prohlásil na příslušný dotaz státní
sekretář pro osady Chamberlain, žev
soukromé korrespondenci, jež
byla nalezena v archivech vlád
burských v Pretorii a v Bloem-
fontainu, jsou také dva listy, z jichž ob-
sahu vysvítá, že byly psány před vy-
puknutím války jedním členem
anglického parla mentu. Anglická
vláda má prý také opisy listů, jež byly psány
dvěma jinými členy parlamentu.
Dva z nich jsou prý psány zrovna před vy-
puknutím války, jiný pak jest psán formou,
jež zavdává příležitost ke kritice a žádá z
zprávy ve příčině správy a stavu obležení.
Dle osobního soudu řečníkova nejsou ty
listy sice velezrádného obsahu, ale nejsou to
také listy jaké smí psáti anglický poddaný
v době, kdy vláda vede obtížné vyjednávání.
Listy budou domnělým pisatelům zaslány a
tito budou tázáni, jsou-li ochotni o listech
těch podati vysvětlení. Vláda vyčká odpo-
vědi pisatelů listů, dříve než rozhodneo
otázce uveřejnění jich.
Chamberlain
Londýn
dolní sněmovna
Bloem
7
article
Smrt krále italského Humbertal.
Smrt krále italského Humbertal.
Z Říma, 4. srpna. Lid shromažďuje
se ve velkých davech před královským
manifestem, nalepeným na nárožích
ulic a čte jadrná, prostá slova panovníkova
s patrnou radostí. Manifest vzbudil veli ce
dobrý dojem. Lid soudí, že král zahájil
svou dráhu šťastně.
Z Říma, 4. srpna. Hr. Bram billa,
jenž sem dnes přibyl, aby z rozkazu králova
pátral mezi soukromými papíry krále Hum
berta po jeho poslední vůli, ne-
nalezl po ní ani stopy.
Z Říma, 4. srpna. Král nařídil, aby
mrtvola jeho otce byla pocho-
vána v Římě. Pohřeb bude se konati ve
čtvrtek. Dnes a zejtra přibudou sem k po-
sile posádky dva pluky alpských střelcůa
dva pluky jízdy.
Z Říma, 4. srpna. Včera bylo ve Flo-
rencii, v Pratu, v Peruggiu, v Neapolia
v Beneventu zatčeno šest dělníků, kteří se
vrátili minulého měsíce ze severní Ameriky.
Ve Florencii byl zatčen kupec, jenž na-
zýval Bressa hrdinou, jemuž náleží po-
staviti pomník.
Všichni zatčení byli dopraveni do Mi-
Z Říma, 4. srpna. Královna Marge-
ritta naplňuje své okolí velikými oba-
vami. Od úmrtí svého chotě velice zhube-
něla. Je bledá jako vosk a oči má stále plné
slz. Princezny jsou jí stále na blízku. Krá-
lovna hodlá se usaditi v Moncalieri, aby prý
tam mohla se modliti s nábožnou princeznou
Klotildou za spásu své rodiny.
Z Říma, 4. srpna. Africký cestovatel
Camperis píše v jednom zdejším listě
Král Humbert doznal osudu, jenž mu byl
určen. Když jsem mu blahopřál v den útoku
Acciaritova, položil mně ruku na rameno a
pravil: »Tentokráte se to odbylo dobře, avšak
jednou se to přece podaří.« Pozdravil mne
klidně a vesele jako pravý voják, jenž ví
lána.
hrdina
Klotilda
Řím
Hradec
Prat
Peruggio
Benevento
severní Amerika
Florencie
Moncalieri
Lido
královna Marge
8
article
Předplacent
a inseráty
přijímá administrace
v Marianské ulici,
číslo 3.
Tam je též redakce
a expedice.
9
article
že jest jeho život v rukou božích a který
také bohu ponechává starost o svůj život.
Z Říma, 4, srpna. Policii povedlo se
najíti směr cesty Bressiho a jeho sou-
druhů z New-Yorku až na francouzské hra-
nice. Bressi, Lanner, Quintavale
a ještě jeden neznámý sedli 9. červnav
Novém Yorku na loď a odpluli do Havru.
Mnoho anarchistů je doprovázelo. Uspořádali
velice bouřlivou a bohatou hostinu na roz-
loučenou. V Havru byli tito čtyři soudruzi
přijati skupinou anarchistů francouzských a
opatřeni penězi. Jeli pak do Paříže, Lyonu
a Modanu, kde se rozešli se slibem, že se
do měsíce sejdou v Monze. Lanner přišel
v den vraždy do Monzy, podobně také
Quintavale. Jest nyní úplně jasno
že se jedná o promyšlené spiknutí.
Z Říma, 3. srpna. (C.-B.) Proslýchá
se, že výslechem v Ankoně zatčeného anar-
chisty Natala Constantinia zjištěno
bylo naproti dřívějšímu jeho popírání, že
přišel z Monzy. Constantini se úplně
oholil a přisvojil si falešné jmeno. Jeho ko-
šile a nákrčník byly potřísněny krví.
Individuum zatčené v Neapoli jmenuje.
se Carmine Ucci, jest z Beneventa, so-
cialistou a má špatnou pověst. Pracoval
dříve v Americe, odkud se vrátil do Evropy,
aby se odebral do Paříže.
Z Říma, 3. srpna. (C.-B.) Sněmovní
president Villa prohlásil v rozmluvě s čet-
nými poslanci, že nebyla nalezena
poslední vůle králova.
Z Terstu, 4. srpna. Na základě anar-
chistických časopisů, došlých na zdejší poštu,
zavedla policie rozsáhlé pátrání, následkem
kterého byl zatčen vrátný v hotelu de Ville
jmenem Jani. Bylo zjištěno, že Jani jest
anarchistou.
Z Berlína. 4. srpna. »Post« přináší
článek, v němž doporučuje, aby byla svo-
lána protianarchistická konfe-
rence.
Bressi
Lanner
Quintavale
Constantin
Ucci
Villa
Ville jmen
Janiec
Řím
NewYork
Nový York
Havre
Paříž
Lyon
Modan
Monza
Neapol
Benevento
Amerika
Evropa
Terst
Berlín
Post
10
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z potulek světovou výstavou.
Pařížské dojmy.
Iv.
Světová výstava je nejen apotheosou a
slavností míru a práce, průmyslu a pokroku,
ale též zářící apotheosou Krásy.
Umění ovládá výstavou. Umění bylo věno-
váno tolik péče, místa a rozměru jako obchodu
a průmyslu. Nejkrásnější paláce výstavní byly
věnovány umění. Na Polích Elysejských byly
postaveny ty dva krásné, bílé, harmonicky jasné
chrámy krásy a umění, Malý a Velký Paláe.
A všude kamkoliv vkročíte na světové vý-
stavě, kamkoliv padne váš zrak, všude setká-
váte se s díly a výrobky, jež jsou nebo aspoň
chtějí býti vyjádřením nějaké myšlénky umě-
lecké, projevem umění, jež buďto slouží jen
samo sobě, nebo je ve službách praktického
života, aby zakrývalo všednost a ohyzdnost
našeho okolí.
Architektura světové výstavy nese se duchem
uměleckým, touhou po malebností a dekorativních
efektech. Nepřinesla nic nového, obrozujícího,
originalního, neznamená obrat jako architektura
předešlé světové výstavy, kdy objevil se nový
sloh budov ohromných rozpjetí kleneb železných
a skleněných, mohutných a lehkých zároveň, od
nichž se očekávalo vyvinutí nového moderního sta-
vitelství. Již jsme se obávali, že letošní světová
výstava bude skupinou takových ohromných
málo pitoreskních kulen, jež mají ve svých
tvrdých liniích a velkolepých klenbách něco mo-
hutného, ale též beztvárného.
Iva
Krása
Elysejský
krásný palác
11
article
Nedělo se tak. Vynalezavost a vkus vý-
stavních architektů obrátil se jinou cestou. Pa-
láce na Polich Elysejských i na Esplanadě Inva-
lidovny okazují jakou. Neuchýlili se od velkých
tradic, chtěli jen docíliti nových effektů pomocí
známých a starých prostředků. Částečně se po-
dařilo. Namnoze vzniklo leccos nevkusnéhoa
titěrného. Umělecká kritika zle zdeptala fanta-
stickou bránu Binetovu »monumentální vchod«
do světové výstavy i s tou její podivuhodnou
Pařížankou, balancující v závratné výši na klenbě
brány, a mnozí s posměchem se vyjadřovali
o »cukrářské« architektuře pavillonů na Espla-
nadě Invalidovny.
»Každý, kdo očekával letos ve světové
výstavě nová zjevení, nová díla uměni — je
sklamán« pravil mladý umělec, s nímž jsem
kráčel »ulicí národů« poděl břehu Seiny a řady
paláců různých států.
Binetův
Pařížanka
Esplanada Inv
Espl
Seina
Invalidovna
12
article
»Ovšem, nejvíce v architektuře. Velký
Palác se svými sbírkami malby a sochařství
celého světa je přece něco zázračného.«
»Nebyl učiněn pokrok. Nebyly objeveny
nové cesty. Všechno se opakuje, někdy s vět
ším neb menším úsilím po originalitě. A nen
divu. Žádné umění není tak nevolné a spoutané
tradicemi i požadavky života a praktické po
třeby jako stavitelství.«
»Pamatujete se na toho architekta hledají
cího nový sloh, moderní sloh našeho nevýraz-
ného, šedivého a továrního století v Zolově ro
mánu »Dílo« ?«
»Ano. Ta historie není dosud vyvrácena.
Všude přicházejí nejnovější idey k určitému
vysokému, čistě uměleckému výrazu. Malířství má
impressionisty, má Besnarda a Whistlera, sochařstv
má Rodina a architektura — má sice mnoho zna-
menitých umělců, hledajících, tápajících po no-
vých cestách, ale nedošla dosud k dílům vel-
kým, suverenním.«
Ostatně tato nejnovější architektura. »se-
cesse« není na výstavě representována nějakým
vynikajícím, okázalým dílem. Manifestuje se
rozptýleně a rozdrobeně v umění dekorativním,
po různých interieurech. Uvnitř mnohých pa
láců a pavillonů dominuje sloh »secesse« a do-
spívá k velmi pěkným effektům, někdy též
k velmi nevkusným a banálním.
Zolův
Besnard
Whistler
Rodin
13
article
Zvláštní a vkusu a citu nejširšího obecen-
stva nejpřístupnější manifestace a hold krásy je
na světové výstavě stlumočen v pavillonu, věno-
vaném ideálu krásy ženské. Pavillon připomíná
spíše vitriny krejčovských a modních závodů
— ale kde, prosím, máme hledat jinde výstavu
všeho, co representuje moderní ženu a její
krásu nežli — v modním závodě konfekčním?
Eabužníci i přátelé ellegance vyhledávají
se zálibou »Palác ženy«, installovaný u paty
věže Eiffelovy na Poli Marsově. V různých
sekcích jsou výstavy obleků, kostymů, uměnía
prací ženských, vychování ženského.
Celá oslňující sláva krásy moderní ženy,
její elegance a chicu, její rozmanitosti a vý-
střednosti vznáší se tu v apotheose nejnádher-
nějších uměleckých děl krejčovských, v záplavě
hedvábí a krajek, mousselinu a aksamitu, v jasu
diamantů a zlata. Dámy otevírají ústa úžasem
a lapají ty velkolepé dojmy, jež znamenají pro
ně nejvyšší touhy. Nic není pro ženu závrat-
nějšího nad pocit a vědomí, že na svém vnad-
ném těle nese šaty a cetky representující cenu
činžáku nebo statku.
Pařížanka je ideálem ženské elegance. v
tom ji nepřekoná již nikdo. Též letošní světová vý-
stava dokazuje theoreticky jak v »palácí kostymů«,
tak i prakticky a názorně všude na ulicích,v
divadlech, na boulevardech i v lesíku buloň-
ském tuto vítěznou převahu elegance a chicu
Pařížanky nad ženami všech jiných národů.
Eiffelův
Marsův