3
masthead
26. října 1901. Číslo 295.
4
article
vrhy za nynějších ustanovení jednacího řádu ne
srovnávají se s pořádným chodem parlamentníc
záležitostí. Tenkrát jeho strana upustila od tohotc
náhledu, neboť uznala pilnost věcí. Co však říei
tomu, když navrhovatel má dlouhou řeč k odůvodněn
pilného návrhu, ač ví, že sněmovna jeho pilnost
uzná, nebo vedou se dlouhé řeči a uvádějí důvody.
jež mnozí nemohou oceniti proto, že jim nerozumějí.
Liluji, že za jednoho pilného návrhu došlo k po-
hanám, čímž snižuje se hodnost parlamentu, ba
celé říše.
Ubezpečují, že haličtí poslanci budou vynasna
žovati se s největší ochotou a dělností c brzké vy-
řízení rozpočtu a souhlasí se všemožným zkrácením
nebude-li na újmu důkladnému prozkoumání rozpočtu
a svobodnému slovu jednotlivce. Konečně prohlašuje,
že jeho strana bude se říditi při rozpočtu těmito zá
sadami: ochrana zemědělství a povznešení spravedl
nosti a kultury a vynasnaží se, aby prostředky na
to získala také pro Halič. (Pochvala.)
Rokování přerušuje se.
Ministr železnic dr. Wittek odpovídá na Ba-
reutherův dotaz po odstranění nedostatků na cheb-
ském nádraží, že postará se všemožně a záhy, aby
stala se náprava, dále
na S chönererů v po rychlících na trati praž
sko-chebské a na Sokolův.
Posl. Peschka a spol. podali pilný návrh
v němž vzhledem k zmáhající se bídě mezi rolni
ctvem, jež zostřuje se dalším trváním termínového
obchodu s obilím a melivem, navrhují, by dle sně-
movního usnešení vláda byla vyzvána podati před-
lohu o zrušení blanko-termínového obchodu s obilím
a mlýnskými výrobky.
Po různých formáliích byly některé návrhy při
kázány příslušným výborům a schůze v 5 hodin od
poledne ukončena.
Příští schůze bude v úterý 29. října.
doktor
Wittek
Sokolův
Posl
Peschek
Halič
5
article
Návrh
posl. Formánka a soudruhů na svolání ankely
ze zástupců interessovaných záložen na posouzení
vládou chystaného regulativu o správě záložen.
Jak různé zprávy nasvědčují, chystá vláda nový
zákon pro občanské záložny a ústavy peněžní těmto
podobné, jako jsou záložny rolnické a úvěrní spole-
čenstva na svépomoci založená.
Novým límto regulativem, případně zákonem do
tyčné záložny v král. českém i markrabství morav-
ském zejmena většího rozsahu, a těch jest značný
počet, dle zpráv do veřejnosti proniknutých mohly
by býti valně poškozeny.
Největší nebezpečí pro další rozvoj a i existene
dotyčných záložen a úvěrních společenstev v pro-
jektovaném zákoně vyvolává veliké obmezení přijl-
mání vkladů. Tím by působnost v národohospodářském
ohledu byla velice stlačena a ohraničena.
Následky toho byly by v mnohých případec
nedozírné.
Záložny a podobná úvěrní společenstva posky
tují zápůjčky z velké části do druhého knihovního
pořadí a tu musí přiznati, kdo poměry zná, kdyby
vklady rychlým a přílišným způsobem měly býti
v dotyčných záložnách obmezeny, musili by majitel
realit ke splátkám vydlužených obnosů obrátiti se
jinam, za jakých však podmínek, a sice mnohem
krutějších, jest patrno.
Formánek
6
article
Tím by opět soukromému lichvářství byly ote-
vřeny brány do kořán a lím naše jakž takž urovnané
národohospodářské poměry byly by valně rozrušeny.
Ovšem že každý národohospodář, tedy i na-
vzhovatelé, mají snahu, by reservní fondy, jakož
i vlastní jmění dotyčných záložen a ústavů byly dl
možnosti zvětšovány a tvořily širší a pevnější zá-
klad pro všechny doby mimořádné, rovněž uznává
se prospěšný dozor činitelů veřejných a nestranných.
avšak kým a jakým způsobem se to má státi, jest
důležitým pro dotyčné interessované záložny
ústavy peněžní společenské a proto činí podepsaní
návrh:
Slavná rado říšská, račiž se usnésti:
Vláda, zejmena pak c. k. ministerstvo vnitra se
vyzývá, svolati anketu, v níž by zastoupení byl
výhradně znaici a interessenti záložen a podobných
úvěrních společenstev, by dali dobrozdání o regula-
tivu, případně zákonu, který vláda připravuje a který
má býti projednáván a případně uskulečněn v
sborech zákonodárných.
V ohledu formálním se navrhuje, by návrh ten
byl bez prvního čtení postoupen výboru národo-
hospodářskému.
7
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 25. října. (Slovanská ko-
operace.) Myšlénka, aby se všichni Slované
na říšské rudě spojili ve volné sdružení, jež by
mohlo úspěšně čeliti rozpínavosti všeněmecké,
uvedla Poláky v patrné rozpaky. Dr. Körber si
na ten čas nepřeje nijakých koalicí a jeho
přání jest, jak se samo sebou rozumí, Polákům
rozkazem. Pouze krakovské listy »Náš Glos«
a »Glos Narodu« nelekají se součinnosti slo-
vanských poslanců, avšak i tyto listy vyhražují
Polákům zvláštní postavení. »Gl. N.« připoušti,
že »součinnost Slovanů jest tím želanější, že
se i Němci stále silněji organisují na základě
čistě národním, takže i konservativní Němci
dali se vtáhnouti do svazku německých stran.
Proto ani Slovanům nezbývá jině cesty, než jit
za příkladem Němců a utvořiti velkou parla-
mentní skupinu, jež by ve všech otázkách ná-
rodních byla protiváhou a dovedla by potírat
stále vzrůstající německý šovinism«, Ale i tento
list dodává: »Kolo polské nemůže vstoupíti do
tohoto svazku, poněvadž má přiliš zvláštní sta-
novisko a úkoly, mělo by však tvořiti sou-
řadnou, velice přátelskou skupinu, zachovávajíe
si svobodu jednání v otázkách čistě polských.
Slovan
Polák
doktor
Körber
Glos Naroda
Němec
Praha
Slovan
8
article
Takové sblížení k Slovanům — dodává
»Gl. Nar.« — učiní nemožným jakékoli sblí
žení Poláků s Němci, jež bychom pokládali za
velice nebezpečné a škodné našim zájmům ná-
rodním i hospodářským.«
»Czasu« telegrafuje se v té věci z Vídně
»Snahy o utvoření slovanské kooperace neustá
vají. Otázka pokročila již tak dalece, že došlo
k zásadnímu dorozumění mezi stranami če-
skými jakož i konservalivní šlechtou. Mezi slo-
vinskými stranami se ješjě vyjednává. Vlád
patří na tyto snahy s velikou ne-
chutí, ale v projektovaném sloučení obou
ruských kluhů pod heslem nenávisti ke kolu
polskému vidí záruku, že polské kolo se bude
držeti opodál slovanské kooperace.«
Že se lvovský »Przeglad« bude oběma ru-
kama brániti proti jakékoli součinnosti Poláků
s ostatními Slovany, věděli jsme s určitostí
ale nenadáli jsme se, že se odváží i nyní jestě
dávati přednost spolku s Němci před spolkem
se Slovany. Orgán vídeňských antisemitů chopi
se ihned prstu, vztaženého ze Lvova k Němcům
a radí Polákům, aby jen chutě zaklepali u
Němců, kteří jim snáze než kdokoli jiný mohou
dopomoci k zavedení polštiny jako úřadního
jazyka do poštovní služby v Haliči. Vždyť prý
všichni Němci jsou pro vyloučení Haliče z po-
vinnosti státní němčiny a nebudou proti tomu
ani Všeněmci, kteří žádají za odloučení Haliče
od ostatního Rakouska. Tedy spolek Poláků
s pány Wolfem a Schönererem.! Ať už maj
Poláci jakékoli mínění o Slovanech, za tuto
radu antisemitskému listu jistě nebudou vděčni.
Ze Záhřeba, 23. října. (Vyp sán
chorvatských voleb.) Reskript., jímě
chorvatský sněm byl prohlášen za rozpuštěný
Polák
Němec
Wolf
Schönerer
Nara
Vídeň
Lvov
Halič
Rakousko
Záhřeb
Slovan
9
article
byl podepsán 17. října. Není tedy nie divného.
že hr. Khuen-Hedervary mohl hned druhý den
po rozpuštění sněmu vypsati nové vol by.
Jsou ustanoveny v 50 okresích na den 6.,v
29 na den 7., v 5 na den 8. a ve 4 na den
9. listopadu. Na celou volební agitaci zbývají
tedy pouhé dvě neděle a to bylo účelem
hánovým, jenž překvapením, jež způsobil sně-
movně, chtěl opposičným stranám znemožniti
náležitou přípravu k novým volbám. Hrabě He-
dervary se tím netají a v klubu vládní sťrany
chorvatské přímo sdělil, že schválně naznačil
tak krátkou volební lhůtu, »aby zbavil náro
rozčilení a trýzně za dlouhého agitování a volby
se mohly vykonati klidně a důstojně.«
Oba orgány spojené opposice, »Obzor«
»Hrvatska«, přinášejí týž článek, v němž klid
ným způsobem poukazují na nové volby, při
nichž opposiční voliči mohou se říditi jen jedi-
ným heslem: »Nevoliti přívrženců bývalé sně-
movní většiny, voliti její odpůrce!« Spojená
opposice nabízí své služby všem opravdovým
přátelům Chorvatska a doufá, že se kolemn
skupí vše, co je v zemi zdravého, neodvislého
a hrdého. — Orgán čisté strany práva »Hrv.
Khuen
Hedervara
He
Hrvatska
spojený opposice
Chorvatsko
10
article
Pravo« přináší již volební provolání, v němž
radí voličům, aby se přidrželi programu Starče-
vičova a postavili své kandidáty všude, kde jes
naděje aspoň na čestnou menšinu, byť se ne-
dalo očekávati vítězství. — »Hrvatska« svolává
volební schůzi členů strany na den 29. t. m.,
v níž má býti v dorozumění se stranou »Obzo
rovou« stanovena kandidátní listina.
Ze Zádru, 22. října. (Sjezd cho
vatských starostů dalmatských)
vykonal se dne 17. t. m. ve Splitu. Zastoupeno
bylo na sjezdu více než 60 obcí dalmatských
(tedy skoro tři čtvrtiny všech obci, poněvad
v Dalmacii politické obce objímají celé okresy)
Shromáždění vyslovilo přání, aby se všichni
dalmatší Chorvaté sjednotili k hájení národních
práv. Sjednocení má býti provedeno již do na-
stávajících voleb. Jako protest proti nedávným
protichorvatským demonstracím v Zádru más
zemskému sněmu podati žádost, aby se zemský
výbor i politická zemská správa přeložily ze
Zádru do některého města, ležícího ve středu
Dalmacie. Schůzi obcovali též poslanci Trumbič
a ryt. Borčič.
Chorvat
Trumbič
Starč
Split
Dalmacie
11
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 25. října.
Před jízdou italských královskýcl
manželů do Petrohradu.
Počátkem měsíce prosince italský král Viktor
Emanuel III. s královnou Jelenou navštíví
Petrohrad.
Listy trojspolkové, když návštěvu tuto nelze
již odvrátiti, snaží se zlehčiti její politieký vý
znam. Politika Italie patří trojspolku a basta
Královské manžely italské vedou do Petrohradu
jen srdečné upomínky, neboť tam se poznalia
zamilovali.
»Honoe BpeMg« nemilosrdnou rukou vyvádi
orgány trojspolkové z blaženého bludu. Návštěva
italská bude protiváhou návštěvy rumunského
krále v Athonách, jež se Rakousko-Uhersku talk
zalibila, že hodlá ještě během roku uspořádati
druhé její vydání. Italie, jež má na Balkáně
zájmy, neodporující zájmům Slovanstva, nemůže
zůstati lhostejna k rumunsko-řeckým poradám
pod ochranou Rakouska. Manželské svazky
s černohorskou knížecí rodinou jen pomohly
Italii lépe a dříve pochopíti úlohu, která je na
ni vznesena jejím zeměpisným položením. Pr
Adriatickém moři připravují se velké události,
při kterých Italie nezůstane nečinným divákem.
Teutoni musejí věděti, že cesta od nich do Mal
Asie vede přes Balkán a že se tam budou musie
probít, poněvadž doletět nemohou.
Viktor
Emanuel
Teuton
Praha
Petrohrad
Rakousko
Uhersko
Balkán
Honoe BpeMg
12
article
Hlas německý, vyzývající k válee
naproti Rusku.
»Gegenwart«, list věnovaný vědě a litera-
tuře, rozpálil se nemistnou bojovností naproti
Rusku za to, že se vzpouzí přijmouti nové ně-
mecké celní sazby, jež, jak dostatečně bylo
oceněno, jsou výplodem německého nepřátelství
k Rusku. List vyzývá německou vládu, aby
Rusku neustoupila, ani kdyby dojíti mělo ke
srážce válečné. Némecko není státem od Rusk
závislým a může si dělati co chce. Co do moci
válečné nestojí za Ruskem a je nad ně bohatší.
Přikladem mu budiž malý Transvaal, jenž už
třetí rok udatně se měří se světovou mocí an-
glickou. List provolává hanbu Berlíňanům, kteří
se Ruska bojí a jsou proto, aby si s ním Ně-
mecko nic nezačinalo.
Nač se tak hnáti do ruského výprasku.
však se dočkátel
Z Bosny a o Bosně.
Někteří bosenští přátelé zaslali mně v po-
sledních dnech rozličné zajímavé zprávy o po-
měrech ve vilajetu ministra Kallaye, které
vzhledem k jich aktuálnosti veřejnosti podávám.
Tak na př. píše mně přítel mohamedán ze
Sarajeva:
K větší cti a slávě naší zemské správy
odjel značný počet pravých a nepravých bosen-
sko-hercegovských obchodníků do Pešti, aby
prý tam hromadně navázal přátelské styky s
uherskými závody. Jaké přátelské city domorodi
obchodníci bosenští a hercegovští vůči poma-
darštěnému obchodnictvu v Uhrách chovají,
vysvítá z toho, že jsou si vědomi náslodují-
cích fakt.:
1. Správa p. Kallayova přivřkla sebou po
r. 1882 množství maďarskoržidovských agenlů
do zabraných zemí, kteří nereellním jednáním
svým zničili malý obchod domácí hospodářsky
i mravně.
Rusk
Berlíňan
Kallay
Kallayův
Rusko
malý Transvaal
Bosna
Boseň
Sarajevo
Pešť
Uhry
13
article
2. Správa p. Kallayova vydala jednollivá
odvětví obchodní úplně cizáctví na pospas, na
př. obchod s dřevem, monopolisovaný obcho
se solí, dopravnictvo atd.
o 3, Správa p. Kallayova usilovala o toa
docílila toho, že dřívější přímý obchod Bosny
a Hercegoviny a cizinou přešel úplně v komi-
sionářství maďarsko-židovské, tak na př. obcho
s obilim, ovocem atd.
4. Správa p. Kallayova byla dosud pře-
kážkou organisace domácího obchodu v Bosně
a Hercegovině na obranu a povznesení stavu
obchodního, Obchodní komory, společenstv
(gremia) a pod, nemají s politikou nic co činiti.
a bosensko hercegovská vláda byla přece dosud
překážela jich zřízení. Proč se tak stalo, je
známo: dosud neovládla domorodý živel ob-
chodní cizáckým velkoobchodem a velkoprů-
myslem, proto nesmělo být ani obchodníeh
gremii, ani obchodních komor.
5. Správa p. Kallayova překážela dosud
úplně každé akci domorodého obchodnictva
k finanční svépomoci a sebeochraně. Ona do-
voluje zřízení úvěrních spolků, spořitelen ald.
jen tam, kde instuce ty jsou ovlždányci
záctvím.
Kallayův
Bosna a Hercegovina
Boseň a Hercegovina
úvěrní spolek
14
article
Jak se s domorodým obchodnictvem jedná
se strany vládních úřadníků, o tom píše mno
jiný přitel:
Dne 2. t. m. zastavil konceptní praktikan
okresního úřadu v Tešanju, Fast, obchodníku
Isi Mesiáu vývoz švestek pod záminkou, žese
nehodí pro vývoz. Mesié prosil třikrát o komi
sionální přezkoumání švestek, konečně přišla
»komises: opět Fast a obecní tajemník, a Fas
se vyslovil jako dříve, že švestky se nesmějí vy
vážet. K tomu přišli četní obchodníci, mez
nimi Širbegovié a jiní, kteří všichni dokázali
že švestky jsou dobré, hodí se pro vývoz a že
pan Fast tomu nerozumí. Švestky koupil den
před tím cizí kupec, prohlásil je za velmi dobré
a žádal o urychlené odvezení, ale pan Fast
dal nalezající se již na vozech ovoce opět
do skladiště složiti, skladiště dal zapečetiti
úřadně a klíče vzal s sebou. Tím byl obchodníl
Fast
Isi
Mesié
Švestka
Tešanja
15
article
Mesié v očích svých soudruhů velmi pohaněn
utrpěl i citelnou škodu hmotnou, proto že ne
mohl švestky v čas dodat a byl přinucen plati
penale. Na stížnost Mesiéa přišla konečně ko-
mise: okresní představený Navrátil, praktikano
Fast, obeení tajemník Spacijenski, se strany ob-
chodníků pak M. Pjanié, M. Tanasič, Ibrahim
aga Galijaš a Hasan sga Turalic. Tato komise
shledala, že jsou švestky velmi dobré. Ale Fast
ani s tím nebyl spokojen. Telegrafoval vládě
do Doboje, aby švestky i v Doboji na stanici
železniční byly prozkoumány, že komise v Te-
šanju jednala strannicky atd. A skutečně v Do-
boji vyšetřovala dvanáctičlenná komise
ještě jednou nešťastné švestky a soud její zně!
—že jsou švestky velmi dobré. Tak jednají
sku povznesení obchodu« v Bosně i úřadní
praktikanti! Kde na světě smějí se takovým
způsobem plésti konceptní praktikanti a
obecní bilježnici v obchody?
A nyní si představme ty přátelské city
bosens ko-hercegovských obehodníků k obchod
nictvu maďarsko židovskému v Pešti a ke vládě
pana Kallaye.
Mesié
Navrátil
Fast
Spacijenski
M Pjanié
M Tanasič
Galijaš
Hasan
Turalic
Kallay
Doboj
Boseň
Pešť
16
article
Ivan Dragutinovic.
Ivan Dragutinovic.
Poláci pode jhem německým.
Je zvykem obchodníků s lidským masem
že nešťastným obětem, které jim padly do rukou
násilně přejinačují jmena. Právě tak vedou si
nyní Němci a po jieh příkladě Maďaři, měníce
a komolfce úřadně jmena míst i osob slovan-
ských, jež nemilosrdný osud podvrhl pod jejich
panství.
Ve Vítkově v Poznaňsku žije polský vlaste-
nec, kupec Roman Rymer. Je tomu půl leta,
co mu pruská policie nařidila, aby se podpisoval
Römer. Současně mu oznámil úřad politický, že
učinil opatření, aby jmeno jeho i dětí jeho bylo
změněno v »Römer« v matrice. Pan Rymer prot
tomuto násilnietví, nemajícího jak co do surovo-
sti, tak co do malichernosti podobného, prote-
stoval a rekuroval, ale marně. Všecky instance,
u kterých se svého práva dovolával, potvrdily
rozhodnutí policie a politického úřadu. Důvod
úřadů byl ten, že prý německému jazyku nen
možno vysloviti slabiku »Rys.
Dragutinův
Polák
Němec
Maďar
Rymer
Römer
Rys
Vítkov
Poznaňsko
Römer
17
article
Pro Slovany, kdekoli jsou ve styku s Němei.
je to naučením, jak pečlivě mají toho dbáti,
dokud je čas, aby Němci nesměli se opo-
vážiti měnit jmena jejich a jejich sídel a záro-
veň že mají na slovanských jmenech napravovat
kazy, které na nich během času udělala němčina
O propagandě pangermánské přináší
znamenitá politicko-literární revne: »Annales de
la Patrie francaise« zajímavý článek od Maurice
le Corbeillera. Je to nový důkaz, jak velices
nyni francouzští politikové a publicisté všímají
snah všeněmeckých, proti nimž cbtějí působiti
povzbuzením národního citu v massách lidu fran-
couzského, aby tento byl připraven k rozhodnému
boji s racou germánskou, jejíž výbojná snaha
směřuje k úplnému potření Francouzů a Slo-
vanů. Corbeiller opírá se ve svých vývodech
o Chéradamovu knihu »Evropa a rakouská otázk
na prahu XX. století«, jež je stále hojně citována
a jejiž hluboký dojem je trvalý. Corbeiller po-
dává stručně obraz vzrůstající propagandy pan
germánské v Německu. Rakousko, kde vzmáhá
se počet přivrženců bojovné strany, jež má stále
více spolků a žurnálů a jež dosáhla pozoruhod
ných úspěchů při posledních volbách do zem
ského sněmu českého. Pisatel tu prohlašuje, že
všechny ty události musí býti pozorně sledovány
Němec
Mauric
Corbeiller
Francouz
Chéradamův
Evropa
Německo
Rakousko
Slovan
Annale jít le Patria
18
article
Francouzi, pro něž jsou velkým poučením. Dále
líčí Čechy jako nejmocnější hráz proti postupu
německému a zmiňuje se o pověstném dopisu
fanatického starce Mommsena a uvádí výrok po
slance pařížského Alphonsa Humberta: »Kdyby
ve Francii dopustil se někdo takové surovosti
jako Mommsen, byl by odsouzen celým naším
tiskem.« A osvícené Německo tleskalo Momm-
senovi, »německý« tisk byl nadšen. Corbeillo,
naznačuje též význam germanisačních spolků, ze
jměna Schulvereinu, který hlavně čelí proti
Čechům a s úžasem cituje nejnovější válečné
provolání Schulvereinu, kde se hlásá vyhla zovach
boj proti »Čechům a všem těm Slovanům infe-
riorní civilisace.« Ve Francii bylo by podobné
provolání, čelící proti cizí národnosti, holou ne-
možností, příčilo by se vrozené ušlechtilost
Francouze.
Francouz
Čecho
Mommsen
Francie
Německo
Momm
Alphonso Humberto
Schulverein
19
article
Boje Veneznelcův s Kolumbijskými
Venezuelským »volným četám« —
vláda venezuelské republiky trvá na tom, že
ona s Kolumbijí neválčí — v bojích s Kolum-
bijci štěsti valně nepřeje. Aradia Mendez, vene-
zuelský ministr vnějších věcí, oznámil vítězstv
kolumbijského vojska nad Venezuelci vpadnuvšími
do Guajira, již nalezali se pod velením venezuel-
ských důstojníků a pod venezuelským práporem,
ačkoliv, jak řečeno, žádné prohlášení války ne-
bylo učiněno. Venezuelské vládní vojsko pak jes
tisněno na samém pomezí vpadnuvšími četam
kolumbijskými, ano i Indiány. Venezuela poslala
posily na hranice do Juajíry. Koluji rozličné po-
věsti o tom, kde se nalezaji Davilovy vojenské
sbory. Dle prozkoumání všech pověstí musí s
dospěti k náhledu, že toto vojsko po své po-
rážce v září ustoupilo do hor a teď bloudí beze
všeho cíle, jsouc pronásledováno Indiány a Kolum-
biány. Davila sám a jeho pět setnin dostihli
šťastně pevnůstky San Carlos, 30 mil severně o
Maracaibo na venezuelské půdě. Prosil, aby byl
poslána jeho vojsku toulajicímu s
ještě po horách pomoc, protože Indiány
je velice ohroženo.
Mendez
Venezuelec
Indián
Davilův
Guajiro
Venezuela
Sana Carlos
20
article
K propuštění generála Bullera.
Konservativní tisk anglický propuštěňí gen.
Bullera schvaluje. Za ta liherální »Daily News«
litují tohpto kroku. Oposiční list ten praví, ž
jest smutno, že muž, jenž vyprostil Ladysmit
a Natal Anglii zachránil, byl s hanbou z armády
vytlačen, jen proto, že měl neopatrnou řeč. Jes
to přímo prý neuvěřitelno! Buller — pro-
zrazuje list dále — chtěl po poráž e
a kapitulaci Cronjeově u Parde-
bergu uzavříti mírl Kdyby ten t
moudrý návrh byl býval uskuteč-
něn, byly by bývaly milliony uspo-
řeny a sta lidských životů z ach rá-
něno. Buller má mnoho nepřátel,
nejvášnivější mezi nimi jsou an-
gličtí finančníci, v Transvaalu
interesovaní, kterým on nikdy po-
hrdání svého netajil. Má ale také —
končí »Daily News« — mnoho přátel, od nichž
lze očekavati, že vládě pořádně zatopí . . .
Ve Spojených státech zaplaven byl Roose-
velt spoustou stejných dopisnic, žádajíeích, aby
zakročil k ukončení války jiho-africké a přede-
všim aby nepřipouštěl porušování neutrality samou
Unit tím, že se odtud dodávají anglickému voj
sku v jižní Africe koně a mezci. Petenti byl
by lépe učinili, kdyby byli za peníze, jež stát
bude dopisnicová akce, statisící lístků prováděná,
poslali Burům zbraně, třeba že vzhledem na
obnos, trošek jich, neboť výsledek akce jich ne-
bude míti žádný. Jako Mac Kinley, nehne ani
Roosevelt prstem.
Buller
Roos
Mac Kinley
Roosevelt
prst
Anglie
Transvaal
spojený stát
Afrika
Daily News
21
article
Vilém II. a válka jihoafrická.
Poslední číslo Clémenceauova »Blocu«, jak
»Paris Nouvelles« zaznamenává, přináší z Ber-
lína zajímavou zprávu, týkající se až doposu
nevysvětleného psychologického převratu císaře
Viléma ohledně války burské. »Bloc« píše: »Ce
se týče telegramu císaře Viléma presidentu
Krügerovi zaslaného, princ Hohenlohe sděli
jednoho dne panu z Bloviců, že kdyby císat
byl věděl, že Jameson veli celé řadě synů
anglických poddaných, nikdy by byl neposla
svůj telegram. Vilém II. se domnival, že Jameson
veli bandě lupičů, kteří plení a loupí,« Jal
známo ale, Jamesonův vpád nebyl nijak dalek
sprostého zákeřnictví, třeba že za ním byl stá
i ministr anglický a třeba že byly i osobnost
někleré o něm svůj názor změnily.
Vilém
Clémenceauův
Blocu
Paris Nouvelles
Krüger
Hohenlohe
Jameson
Vilém II
Jamesonův
Bloc
22
article
Před doplňovacími volbami do sboru
obecních starších.
Před doplňovacími volbami do sboru
obecních starších.
Schůze klubu novoměstských voličů
Klub novoměstských voličů svolal na vče-
rejší večer schůzi svých členů do restaurace
»u Němečků« ve Vyšehradské (řídě za účelem
vyslovení se o dohodnutí se klubu se stranou
staročeskou a rozhovoru o volebním provolán
i kandidaturách. Schůze byla velmi četně na-
vštívena. Přes dvě stě voličů dostavilo se, aby
vyslechlo officiální zprávu o dohodě k volbám
uzavřené. Průběh schůze byl klidný, manif
stačně důstojný, a jednohlasné usnesení podá-
valo důkaz o pozoruhodné shodě.
Sehůzi zahájil předseda klubu novoměst.
ských voličů pan Fr. Melan vřelým uvítáním
přílomných a vytčením úkolu schůze, nače?
udělil slovo referentu panu dru. K. Grošovi.
který nynější poměry na radnici náležitě objasni
a o předchozím vyjednávání přehlednou zprávu
podal. Z obsažné řeči jeho uvádíme tyto po
drobnosti: Minul právě rok od poslední valné
hromady, věnovaně podobnému předmětu, o ja
kém máme rokovati i dnes. V paměti člen
jsou zajistě ještě doposud turbulentní scény.
které uspořádala tehdejší opposice našeho klubu
kdy jednotliví členové výboru byli zrádcováni
celý výbor obviňován ze strannictví. Opposiee
opustila náš klub a zformovala se ve zvláštní
spolek a od té doby sluší konstatovati, že naše
schůze jsou klidné a důstojně. Želíme-li o-
chodu některých členů z našeho klubu, mu
síme konstatovati, že nepatrný tento úbytek jes
hojně nahražen po stránce morální, že schůze
naše neposkytují toho obrazu rozvratu, jaký
mivaly v době minulé a jestliže pánové uznal
opustiti zatím náš klub, přispělí tím k uklidněn
myslí. Možno projeviti naději, že snad opě
shledáme se v jednom táboru, až z horka na-
kvašené jejich mysli poněkud vychladnou. (Sou
hlas.)
Němeček
K Groš
Francie
23
article
Předmětem naši schůze jest rozhodnut
o tom, jak se mají vykonati volby doplňovací
a kdo mají být našimi kandidáty. Řečník vy
ličoval pak průběh jednání ve příčině uzavřen
dohody k volbám a pravil: Jakmile k našemu
rozkladu výkonný výbor rozhodl, že zvláštn
poměry na Novém městě toho vyžadují, žeje
nutno uzavříti dohodu, byl to druhý nový klub,
který svolal valnou hromadu a tato rozhodla
proti výkonnému výboru. Nový klub usnesl se
kandidovati na svůj vlastní vrub. Tak se od-
vděčil nový klub výkonnému výboru za všecku
tu přízeň a pozornost a snad si výkonný
výbor toto jednání nového klubu zapíšedo
paměti.
Správní výbor našeho klubu spolu s vý
konným výborem se usnesl na dohodě se
Staročechy z několika důvodů. Byla to přede-
vším dohoda k volhám do sněmu král. če-
ského. Nedalo se přece mysliti, že do sněmu
měli voliti voličové svorně a za několik dnů
aby se utkali v bratrovražedném boji! (Souhlas.)
Brzo potom bylo zahájeno vyjednávání a sice
na základě zkušeností, loni nabytých. Shledal
jsme ze zkušenosti, že staročeská strana sama
do politického boje nezasahovala, ba naopak
podniky strany naší podporovala. Nám nebyly
kladeny na radnici žádné překážky a my mů
žeme voliče naše ujistiti, že bychom si pře
24
article
kážky klásti ani nedali. (Výborně!) Loni byla
uzavřena dohoda pro volby. Tehdy Staročeši
přistoupili na požadavek, že ze sedmi kandidátů
druhého sboru mělo být 5 členů strany naší
a 2 členové staročeští. Letos je poměr jiný. De
volby se dostanou 4 Staročeši a 2 Mladočeši
a to by mělo být důvodem, abychom dohodu
opět neuzavřeli? Nebylo by to zajisté morálníl
Kdyby dohoda uzavřena nebyla, nastaly by po
volbách na radnici nevylíčitelné poměry. Praha
má tolik rozdělaných ohromných podniků, že
není radno, aby se tam pěstovaly strannické
boje. Tam je zapotřebr práce! (Souhlas.)
Dle uzayřené dohody jest kandidátní listina
sestavéna. V prvém a třetím sboru budou po-
staveni kandidáti strany naší, ve druhém sboru
má být zachován dosavadní stav, t. j. 4 Staro-
češi a dva Mladočeši. Velkou řadu zdalných
kandidátů měla strana naše, ale nemohla je
ovšem všechny do kandidátní listiny pojatí; po
nechali jsme si je v našem válečném pokladu
pro časy budoueí. Řečník končil nadšeným
appellem, aby voliěstvo svorně volilo a v hoj-
ném počtu k volebnímu osudí se dostavilo.
Praha
25
article
(Souhlas a pollesk.)
Pan dr. ryt. Nejedlý mínil, že není po-
třeba, aby se sily klubu tříštily. Na nový klub
k jehož utvoření praeoval, nemůže se odhodlat
vzlti sekeru. Povstanou někdy bouře, ale
z pravidla potom nastává jasno. Třeba že se
vším, co p. dr. Groš pronesl, nesouhlasil, přec
podporuje návrh jím přednesený.
Předseda p. Mellan dává hlasovati o ná-
vrhu, který přednesl p. dr. Groš jménem
správního výboru, aby schválena by la
dohoda, uzavřená mezi klubem a stranou
staročeskou. Připomíná, že jest přítomno 197
členů klübu. Návrh na schváření dohod-
nutí byl schválen jednomyslně, což
výslovně opáčnou zkouškou bylo
konstatováno.
Výsledek hlasování byl přijat s hlučným
souhlasem a potleskem.
Pan dr. Groš přečetl po tom volebn
provolání následujícího obsahu:
»Opětně povoláni jste k vykonání občanské
a vlastenecké povinnosti, k doplňovacím volbám
do sboru obecních starších našeho milovaného
král. hlav. města Prahy
Máte rozhodnouti svým hlasem, zda-li sou-
hlasíte s navrženou kandidátní listínou, kterouž
vám za souhlasu voličů obou národních stran
upřímně a nalehavě doporučujeme. Črofme tak
v pevném přesvědčení, že vážnost dobys
zřetelem k politické situaci nutně toho žádá, b
přímo to diktuje, aby spojily se síly všech stra
v národě nejen k eili společné práce, ale také
společné obrany.
Porozumíte zajísté, že touto volbou má býti
dána manifestační odpověď společným našim od-
půrcům, odpověď mohutná a jednolitě, která by
zmařila již v zárodku všechny jejich naděje na
naše seslabení, bratrovražedným bojem mezi
sebou. Odpověď vaše musí vyzníti tak, aby zá-
stupei, kteří budou vámi na staroslavnou radniei
vysláni, vešli tam posileni povznášející důvěrou
svého voličstva.
doktor
Nejedlá
Groš
Mellan
Praha
26
article
Této shodě stran musí ustoupiti malicherné
osobní rozmíšky, jež brániti by mohly plodné
práci a pak snáze se toho docílí, že při oběta-
vosti voličstva a dobré vůli všech dokončeny
budou důležité podniky ke zdaru naší matičky
Prahy.
Praha, krásná, veliká a zdravá toho žádá,
aby podniky assanační a kanalisační zdárně po-
stupovaly, aby se konečně přistoupilo k opatření
zdravé pitné vody, k moderní úpravě města se
zachováním cenných historických památek, aby
potřebám živnostenským, školským a kulturním
věnována byla největší péče, dále aby podniky
elektrické co nejdříve byly ukončeny, při čemž
ovšem k tomu hleděti se bude, aby síly poplat-
nictva nebyly nad potřebu přepínány.
Nuže, vlastenečtí voličové, přistupte k osudí
volebnímu a svorně volte námi navržené kandi-
dáty, muže schopné, nezištné a rázné, muže
vážné práce, jejichž vlastenecké smýšlení stojí
vysoko povznešeno nad veškerou pochybnost.«
(Souhlas a potlesk.)
Pan Vlačiha přimlouvá se, aby pamato-
váno bylo na opatření jiné mistnosti pro školn
na Karlově. Předseda p. Melila n přání to dal
protokolovati.
Pan dr. ryt. Nejedlý doporučoval, aby
provolání bylo doplněno zmínkou o živnost-
nictvu, kterémuž přání bylo vyhověno.
Dále p. dr. Groš přečetl náslédující kan-
didátní listinu. V prvním sburu jsou navrženi
za kandidáty Staročeši pp. dr. Vl. Srb, starosta
král. hlav. mésta Prahy, Romováček, Stárka,
Voitl, Siřiště, Bašta a Novák. Ve druhém
sboru pp. dr. Vojt. Frič, prvý náměstck
starosty a Václ. K asalický, ze strany Staro-
české pp. Jirousek, dr. Baštýř, prof. K. Petrli
a Pasovský.
Vlačiha
doktor
Nejedlá
Groš
Srb
Stárek
Voitl
Siřiště
Bašta
Novák
Frič
Václ
Jirousek
Baštýř
profesor
K Petrli
Praha
Karlov
Romováček
27
article
Ve třetím sboru jsou navrženi kan-
didáti národní strany svobodomyslné pp. Václ.
Březnovský, Jindř. Havlíček a Hr -
děj Václ., hostinský »u Primasů«.
O každém kandidátu národní strany svo-
bodomyslné bylo zvlášť hlasováno a kandi-
datury jejich byly jednohlas na
schváleny.
Náměstek p. dr. Frič pravil, že osm lst
jest na radnici činným a ujišťoval, že snahou
jeho povždy byla jedině práce. Prohlašovalz
holou smyšlenku tvrzení nepřátelské strang,
jakoby v jedné čtvrti byl pro kompromiss a ve
druhé čtvrti že by byl proti němu a dodal, že
nikdy neodepřel a neodepře poslušnost výkon-
nému výboru, jakožtaké nikdy nebyl věro-
lomným. (Souhlas.)
Pan Kasalický prohlásil, že v případě
zvolení vynasnaží se, aby síly své věnoval ku
prospěchu Prahy u ku prospěchu poplatnictva.
(Výborně!)
Ve příčině kandidatury p. V. Březnov
ského uvedl p. dr. Groš, že p. Březnovský
schůze nemohl se zúčastniti pro nalehavé práe
parlamentní. K dotazu správního výboru klubu
zaslal p. Březnovský přípis, v němž sdělil, ze
přijímá kandidaturu od našeho klubu
že nikde jinde o kandidaturu uchá-
zeti se nebude, ačkoliv ovšem nemůze
zabrániti, kdyby jej jiná strana kandidovala.
Příležitostná prohlášení učinili i ostatn
kandidáti pp. Hav líček, Hro děj a H
Kreutzer.
Václ
Březnovská
Jindřichův
Havlíček
Primas
doktor
Frič
kasalický
V Březnov
Groš
H Kreutzer
Hradec
Praha