ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 9880b9d0-661d-11dc-b22b-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 41, org 8, person 98, work 3
1 masthead
Ročník XXX0.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 26. října 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 295.
4 article
Na ratní a odpol. listy přílphacni (Natěný Obsor. ve středu a „Litarkrní Hlidka v pátekyrplodplsoí sei Praze v adainistrne na měsl na čtvt lita. . ! 6 K — s drojí čeníškou na měste ne čtvt letn ve silaikáchn na měsfe . . . . .. Poštou: aa mšsle sk čirrt lrels s dvojí zisllkou na moěele žtvrt a 1ol
Praha Natěný Obsor Litarkrní Hlidek
5 article
7k n0i 2 K 80h
6 title
Dnešní čislo pro Prahu je o 10 stranách.
Praha
7 article Nepromluvená řeč.
Nepromluvená řeč. Téměř po celé dva dny zaměstnával se vídeňský parlament velkolepou výpravou, kterou dne 23. srpna t. r. uspořádalo spo jené Germánstvo do české Litovle, aby tam ztrestalo, či lépe řečeno, aby se vymstilo na obyvatelstvu krve naší za to, že opovážilo se setřásti konečně nepřirozené německé jho, jež po léta hluboce se mu rylo do masa, že svrhlo konečně německé obecní zastupitelstvo a zvolilo na jeho místo zastu- pitelstvo české. Čtyřem tisícům Čechů poda- řilo se konečně zbaviti se pout jednoho tisíce Němců, židů a odřezanců, skáceti v prach hegemonii německou a vytlačiti z křesla purkmistrovského pověstného Mikysku.
Čecho Litovel
8 article
To ovšem bylo smělostí neslýchanou a proto vypraveny ze všech koutů Moravy zvláštní vlaky do tohoto města, do něhož v čele tisíců vtáhli z moravských Němců nejlepší a nejpřednější. A co tam činili Spílali lidem, již v českém městě česky mlu- vili, do tváře plvali ženám, jež neměly na rameni připjatou černo červeno-zlatou stužku, do krve zbili mladíky, již zdráhali se s nimi křičetí »Heill« a konečně vytloukali oknaa bombardovali české budovy Při tom počínali si s náramným sebevě domím a pravým teutonským hrdinstvím, ne- boť bylo jich dvanáct tisíc na čtyři tisíce, počítaje starce, ženy a děti dohromady. A stát? Okresní hejtman dobře věděl. oč jde, právě tak věděl to místodržitel a také J. Excellence pan dr. Körber byl o tom velmi dobře zpraven. Ba více, J. Excellence sama v této věcí rozhodla a rozhodla vědouc oč tu jde, rozhodla přes to, že namlouvá světu, že je v příčině národní neutrální, ve smyslu žádosti německé a výpravu povolila Němci skutečně také přijeli a provedli, co chtěli, jak s hora již jsme se bylio tom zmínili. Poslanci čeští u vědomí svých povinností hned po sestoupení se parlame ntu učinili pilný návrh, aby zavedeno bylo, pokud se týče brutálností litovelských, vyšetřování a vinníci aby exemplárně byli potrestání. V debatě o tuto věc, jak očekávati se dalo, ujal se slova též předseda ministerstva jako správce ministerstva vnitra, a co řekl?
Němec doktor Körber Morava
9 article
Výtržnosti litovelské nestojí za 1o, aby se o nich mluvilo. Škoda jimi způsobena obnášela, jak bylo zjištěno, jen 70 korun a zraněni byli jen dva lide a sice oba pouze lehce . . . . A Němci jásali. Jak by nejásali? Pan dr. Körber osvědčil se býti nejspolehlivějším jejich přítelem; v oka- mžiku, kdy se krčili a pod pádnými ranam dra. Stránského se svíjeli bolestí a vztekem. pospišil chef vlády, aby nakapal balsámu v jejich rány. Ničím tedy nebyla Litovle. Kdyby tam byli Němci rozbili oken aspoň za 7000 K, kdyby byli tam několik lidí na smrt ubili, jako před několika léty nešťastného herce Lipovského, potom ovšem bylo by jinak. Škoda. Tvrdíme ovšem na základě právě tak bohatých jako smutných zkušeností, že by se bylo i po tom nestalo nic. Jinak ovšem byly by se měly věci, kdyby bylo šlo o če- skou výpravu, třeba mnohem nevinnějšího rázu, do některého města německého, kdyby šlo o nějaký mohutnější projev českého na- rodního vzdoru, o mocnější českou reakci proti německému útisku. O, jak jinak byla by se v tomto případě vzepjala energie, jak jinak by se dařilo těm, kteří opomenuli uči- niti náležitá opatření a což teprve těm, kteří byli by se jakýmkoli způsobem prohřešili proti zákonu
Němec doktor Körber Stránský Lipovský Litovel
10 article
Je tomu dvacet le Jeden z buršáckých spolků pražských usmyslil si oslaviti své, tušíme, že pětadva cetileté trvání. Událost významu velmi nepa- trného, které nikdo by si byl nepovšíml, kdyby slovutná »Germania« nebyla sezvala si do Prahy buršácké spolkyn z ostatníeh zemí a z celého Německa a kdyby nebyli mladí páni s pestrými čepičkami prohlásili že přispíší do Prahy, aby potnohli zde kommilitonům v těžkém boji s »českým pro národem«, jenž urval Němcům starou vlast ktera národu německému vrácena býti must stůj co stůj- To ovšem mladá studentská krev česká nemohla mlčky snést a proto objevil se v »Národních Listech« v den, kdy projek tován byl výlet buršácký do blízké Chuchle, inserát, v němž vyzváni byli studenti čeští, aby se tam dostavili a tam energicky hájili českou půdu proti německým vetřelcům. Co se stalo, to se stalo. Však nebylo to nic tak strašného. Němci zpívali své kommersn písničky a Čechové odpověděli na »Deutsch land, Deutschland über Alles« svou hymnou národní. Potom došlo ke rvačce, která v listec německých postoupila rychle na »bitvu u Chu- chle« a kterouž illustrovanou přinesla londýn ská »London News« a sice jako bitvu z pola námořní, neboť na obrázku nalezala se též rakouská válečná loď s několika děly a ob sazená vojskem námořským. V těto »bítvě« která tak výborně se hodila do rámce něme- ckého a tak znamenitě byla proti národu na- šemu vykořistěna, bylo sice zasazeno dost štulců, však přes všechno namahání policie byli zjištění jen dva zranění a sice lehce zranění, jeden německý medik, jenž dnesje v Praze lékařem a potom herec Kaňkovský A škoda způsobená »bitvou« neobnášela ani těch mizerných 70 K, šlo tu jen o několik rozbitých sklenie A následek této bitvy? Ten nebyl tak nevinný, jako následek přepadení litovelského
Němec Čecho Chu Kaňkovský Praha Německo blízký Chuchle Deutsch land Deutschland übry Alle London News
11 article
Oběti této výpravy byli především místodržitel jenž z Prahy poslán do Lince, okresní hejt man, jenž ze Smíchova přesazen byl do Polné, okresní komisař, jemuž dostalo se pří- sné důtky a dokonce i četníci, kteří disci. plinárně a sice velmi přísně byli proto po- trestáni, že neužili zbraně a do studentů českých nestříleli. Dojista poučná jest parallela, jak jedná se s námi a jak s Němci. 20 let uplynulo od té doby, co místodržitel Weber porou čel se z Prahy, aby misto učinil bar. Krau sovi, avšak dnes týž duch jako tenkráte ovládá kruhy vládní a týmž směrem nese se opět tradicionální politika vídeňská vůči národu našemu. A v tom vězí příčina, proč dosud nen vyřízen velký proces, který národ náš vede s representancí této říše od té doby, co dospěl vědomí svých práv. Vládní politika rakouská chce zde míti Němce jako národ nad ostatními povznešený, se zvláštními vý- sadami, jako národ hýčkaný, a vedle něho národy nižšího řádu, ve svém kulturníma hospodářském postupu, ba i ve své existenci od Němců odvislé. Přes všechny řečí, sliby a ujednání dnes všecko Rakousko jest pro sáklé do nejjemnější žilečky neblahými zása- dami, jež směrodatnými v této říší staly se za Marie Terezie. Hájt-li Čech své národn právo — jest to Chuchle, přepadá-li Němec soukmenovce naše, aby je brachiálně znásil nil, jest to — Litovel.
Němec Weber Marie Terezia Čo Praha Smíchov Polná Rakousko Chuchle Litovel
12 article Říšská rada.
Říšská rada. Poslanecká sněmovna. (65. schůze.) Z Vídně, 25. října. Naplněni hlubokým a silným dojmem slavn panichydy za nebožtika dra. Josefa Kaizla, přišl poslanci z votivního chrámu do parlamentu. Po spíšili si, by se nezpozdili. Ale musili čeka ještě do 1 hodiny s poledne, než byla schůze zahájena. Příčiny průtahu toho uvidíme na místě jiném. Z ruky do ruky šel první sešit kollekee děl Manesových, právě vydaných firmou. Topi čovou. Vzbudil velkou pozornost. Ministr vyučo- vání dr. Hartl, princ Alois Liechtenstein a čelní Poláci prohlíželi jej s patrnou zálibou, chválice podařenou reprodukci českou. Pan K. H. Wolf stával se čím dále, tím netrpělivějším. Měl napřed monology, potom po- koušel se o dialogy, ale marně. Když rafije na hodinách parlamentních ukazovaly ke dvanácté, volal: »Zase hodina ta tam !. To nás sťojí velké peníze!« Po přestávce pak povídal: »Dr. Körber má libánky se stranami! Je slyšeti z loubí po- vzdechy a pocely !« O půl 1. hodině zase měl sólo, které pro vázeno bylo sborem Všeněmeů. Tázal se posl. Hořice: »Nevite, pane kollego, kam se poděl ministrpresident?“ Pochodili u něho Čechové dobře?« Z českých lavic mu odpověděno: »Co pak dělal dr. Eisenkolb se svým návrhem?
Kaizl Manesový doktor Hartl Liechtenstein Polák Wolf Körber Čecho Eisenkolb Vídeň Hořice poslanecký sněmovna
13 article
Později ozval se Wolf: »Pane poslanče Skéne kde pak je pan dr. Körber? Mohl začít přece již ráno v 8 hodin, aspoň byl by teď hotov Ti chlapi tam na presidiu!, Ani se žádný ne omlouvá!« Pilně návrhy posl. Černého a soudruhů a posl. Eld'erslchle a soudruhů v příčině po jišťování starobního projednaly se za všeobecn netečnosti a nepozornosti, jakkoli jsou to za jisté podněty velkého dosahu a pronikavé dů ležitosti. Poslanci meškali mimo zasedací síň v ku- loáru, kde přetřásána politická situace, Navrho vatelé mluvili sotva k pěti lidem. Místo Černéh promluvil posl. Choc. Za jeho českých vý kladů přesvědčili jsme se, že pan K. HI. Wol umí také česky, že umí dokonce česky rýmovat Volal naň: »Milý pane Choc, vy mluvite tuze moc !« Bylo již po 4. hodině, když zahájena r oz počtová debata. V té promluvili řečníe toliko dva. Křesťanský sociál Fink však pře- dem prohlásil, že se nedotkne vůbec politiky že vezme v úvahu jen rozpočet ministerstva orby, což také učinil.
Wolf Skéne doktor Körber Černý Choc Fink
14 article
Četba předsedy polského klubu nezasluho- vala by povšimnuti, kdyby pan Jaworski neby učinil výroku, kterého dlužno se stanovisk slovanského a se stanoviska parlamentního co nejvíce želeti a který třeba také co nejrozhod něji odmítnouti. Pan Jaworski toliž pravil, že nie nent platno pilné návrhy odůvodňovati řečmi, jimž druzi nerozumějí. Tím vyslovil se pan předseda polského klubu proti neněmeckým řečem, návrhům a dotazům na říšské raděa tím zároveň přidal se ke stanovisku, hlásanému se strany německo-nacionální, že výhradnýma výlučným jednacím jazykem sněmovny vídeňské je němčina. Konstatujeme dle pravdy a skuteč nosti, že sotva pan Jaworski výrok ten učinil, bylo proti němu ramonstrováno poslanci pol- skými samými, kteří potom prohlásili, že pan Jaworski mluvil jen za svoji osobu. Nechceme o tom pochybovati, ale musím připomenouti, že podobné omluvy a výmluvy pana Jaworského děly se také v minulosti, že bezpočtukrát ujišťováno, že za panem Jawor- ským nestojí klub polský, že však nikdy pan Jaworski nebyl ani pokud se týká jeho projev, ani pokud se týká jeho činů, polským klubem desavouován. Proto dokud se tak nestane. musíme pokládati jeho nevčasný soudi za projev klubu polského, tím spíše, jelikož byli jsme s autoritativního místa již často ve sněmovně poslanecké důtklivě poučeni, že kdykoli promluv předseda polského klubu, mluví za celý soli dární polský - klub. V úterý bude se v prvním čtení rozpočti na letošek a na rok příští pokračovati.
Jaworský Jawor polskýklub
15 article
Předseda zahájil schůzi ve 12 hod. 45 m. spol. protože předsednictvo vyjednávalo s vůdci různých stran s poslanci, již podali pilné návrhy, o záleži tostech jednacího pořadu. Posl. Wolf zatím naléhal za různého vykřiko vání na zahájení schůze a když předseda vstoupi do sněmovny, křičel na něho: »Schůze mněla počit o 11. hodině. To je bezohlednost!« (Hlasy v levo Ticho ! Ticho ) Předseda hr. Vetter oznamuje císařský dík z blahopřání k zasnoubení arcikněžny Alžběty- Dále sdělen výsledek včerejších doplňovacíel voleb výborových a čtly se došlé spisy Dotazy podali posl. Choc a sp. po konfs skaci »Mladých Proudů« ze dne 1. t. m. — po misto držitelské praxi (v Praze) při výkladu spolkového zákona proti studentským spolkům, — po zakázanén zřízení místní skupiny vídeňské národního sdružen českých národních dělníků a po úřadování m. před sedy krajského soudu Schöbla v Liberci. — Iro sp. po vřadění obce Slatiny u Chebu do obvodu přespolní pošty ve Františkových Lázních ; — O'f ne a sp. po vyjádření se presidenta vrchního zemskéh soudu vídeňského bar. Kalliny o nejmenování ži dovských soudců: — Holanský a sp. po konfis- kaci »Jihočeských Listů«.
Posl Wolf Vetter Alžběta Choc Praha Liberec Slatina u Cheb Františkův lázeň
16 article
Posl. Kllemann a sp. navrhovali, aby se se na zkoušku tabák v chmelových a fepných krajinách českých. Posl. Cingr naléhal na odpověď ke svému do tazu na ministra zemské obrany. Poslanéc Kubr a soudruzi podalil tento návrh Rozšířeny jsou pověsti, že vláda podá osnovu zá kona, kterou se provede reforma bursovního ob chodu termínového s obilím. Nechceme ukazovat k tomu, že podle názoru všech lidí ve věci té vážně a spravedlivě myslicích byla by reforma ta zcela ne dostatečným opatřením a že vláda, která by zamý šlela pouhou reformu, ignorovala by zcela zájmy zemědělstva při obchodě termínovém a takovým způsobem dala přednost jednostranným a zavržení hodným zájmům bursovních obchodníků před zájmy zemědělstva, které se nalezá ve velké tísni.
Posl Cingr Poslanéc Kubr
17 article
Obáváme se však, že vláda podáním pouhé re- formy provádi hru a že zamýšli takto präce výboru národo-hospodářského komplikovatí a stěžovati. Aby chom tomu předešli, činíme návrh: Slavná sněmovno račiž se usnésti: Výboru národo-hospodářskému k zprávě pro referát ve příčině naprostého zrušen bursovního obchodu dává se neprodlužitelná lhůta dvou neděl. Tento návrh byl přijat. Ministr spravedlnosti bar. Spens-Booden od- pověděl na Wolfův dotaz po výtržnostech proti pro- bickým obyvatelům, že úřady zachovaly se zcela správně. Sněmovna přechází k jednacímu pořadu a rokuje o pilných návrzích Elderschově a Černého stran za- vedení všeobecného starobního a invalidního pojišťování. Poslanec Eldersch praví, že pracovní lid ne může se spokojiti s všeobecným prohlášením před sedy ministerstva, že hlavní zásady žádauého poji štění jsou již vytčeny; ať vláda řekne, jak si věc mysli. Poukazuje na skrovné mzdy a velké daně, jež dolehají těžce na dělníka, takže nemůže uspořiti s něco na zlé časy. Následek toho je degenerace děl nictva. Uvažuje ustanovení o dělnickém zaopatření považuje je za nedostatečná. Také chudinské za- opatření nestačí chrániti před bídou lidí k práci ne- schopné. Uvádí přání dělnictva v příčině pojišťován starobního a invalidního. Ať zřidí se territoriáln okruhy, podřízené říšské pojišťovně, v níž by děl V drobněm prodejit ranní čtslo o zob5 . . . za 8h odpol e lní . . . za 2b Va slialkách Ba venkovs odpoladní . . . . . . . . . . . 5h Inserát platí se hotové topře. Fředplacení a inserty plfjemá vdejnl- strace v Marianské ulikci č. a Tam nachiznjí ae též rodla kne tiskárna a szpadice „Národních Llistů“. Bukopisy se novracsji
Wolfův Eldersch Spen národní Llistus
18 article
nictvo musilo býti zastoupeno. Příspěvek platili by po třetině stál, podnikatel a dělník. Stát je povinen učiniti něco pro dělníky k výdělku neschopné, jako děje se v jiných státech. Dovolává se lidskosti sně- movny a žádá, by věc byla uznána pilnon. Poslanec Choc navrbuje resoluci: Ministerstvo obchodu vyzývá se, aby v stravovnách v pražském okolí zavedlo bezplatně telefon. Vláda vyzývá se v smyslu § 112. základních státních zákonů ze dne 21. prosince 1867 předložiti zemským sněmům k usne- šení návrh, že všeobecné nemocenské, invalidní, starobní, vdovské a sirotčí jako předmět, jenž se má přikázati sněmům, má se projednat a vyříditi v říšské radě. Posl. Franko Stein stěžoval si, že pan Cho mluvil česky, ač prý jednaci řeč je německá. (Velmi dobře, mezi Všeněmci.) Připomíná návrhy a dotazy své strany v té věci podané a po ostré polemice se sociálními demokraty prohlašuje, že jeho strana bude hlasovati pro pilnost. Vyzývá vládu, aby již jednou řídila se v ohledu sociálně-politickém pokro- čilými státy; jeho strana bude podporovati každý rozumný návrh. Pochvala.) Posl. dr. Ofner líčí výhody starobního a inva- lidního pojišťování pro průmysl a stát, poukazuje na Německo. Vláda je povinna pečovat o sťarobní pojí- šťování povolením dostatečného příspěvku.
Choc Posl Franco Stein doktor Ofner Německo
19 article
Rokování uzavírá se a hlavními řečníky zvoleni poslanci Willhelm pro a dr. Licht proti návrhu Posl. dr. Licht mluví o vládní předloze stran pojištění pensí soukromých úřadníků a prohlašuje, že většina průmyslových sdružení rakouských soudi, že pense soukromých úřadníků mají se pojistiti v rámci generálního pojištění, pro něž vyslovil se sjezd průmyslníkův i průmyslová rada. Brněnští souken- níci přejí všeobecnému starobnímu a invalidnímu pojišťování, rádi by však aby vláda poskytla vydat- nou podporu. Stěžuje si, že Uhry jsou dosud prosty sociálněpolitických břemen. Přimlouvá se, aby také živnostníci a malorolníci stali se účastnými starob- ního a invalidního pojištění. (Pochvala.) Posl. Wilhelm prohlásil, že lidová strana ně- mecká je pro starobní a invalidní pojišťování nejen soukromých úřadníků, ale všeho pracovního lidu vůbec i se živnostníky a malorolníky. Jeho strana bude tedy hlasovati pro pilnost. Zároveň navrhuje, aby oba návrhy byly přikázány sociálně-politickému výboru. Po stručném doslovu posl. Eldersche, jenž polemisoval se Steinem a jeho projevy proti sociáln demokracii prohlásil za utrhání na cti, přijata pilnost návrhův a ony samy přikázáný sociálně-politickému výboru. O návrhu posl. Em. Hrubého na projednání návrhův a dotazů ve věcech nouze prohlásil před- seda, že I. čásť je proti jednacímu řádu Čásť II. (o bezodkladném rokování a předložení výborových návrhů do 3 dnů) byla přijala sněmovnou bez debaty. Předseda prohlásil na to, že tím je věc vyřízena a sněmovna přejde k rokování o II. předmětu jedna cího pořadu,
Willhelm doktor Licht Posl Uher Wilhelm Eldersch Stein Hrubý Čásť II
20 article
o rozpočtu.
21 article
(Hlučná pochvala a potlesk v levo a mezi Poláky.) Posl. Fink (proti předloze) dovozuje, že dostal se k slovu za mimořádných poměrův a proto ode- přel vylknouti postavení křesťanských sociálů k vládě. Mluví pouze jako předseda agrárního sdružení a proto bude si hleděti zvlášť ministerstva orby. Toto má tuze skrovnou dotaci, zvlášť pokud týká se země- dělství, společenstev, chovu dobytka a mlékařství O chov koní je postaráno lépe. Povrchní starosto zemědělství je následkem nezorganisovanosti země- dělců a obsazování ministerstva. Ministr orby má být odborník a měl by jím býti zvlášť v tomto zase- dání, kdy se má rozhodovati o tolika důležitých otázkách Tak praví se, že vláda nechce zrušiti ter- mínový obchod s obilím a chce jej pouze reformo- vati. V tomto případě by všichni agrárníci hlasovali proti rozpočtu. Troufá, že učiní se tentokráte také něco pro zemědělství, když v minulém zasedání pe- čováno o průmysl a obchod. (Pochvala, řečníku gra- tulují.) Posl. ryt. Javorský lituje, že za poslední léta stalo se zvykem 1. čtení rozpočtu. Čtyří poslední léta vládi § 14. a proto je řečník povděčen, že sně- movna překročila první etapu rozpočtové debaty. Doufá, že také ostatní elapy minou se rychle. Brzké vyřízení rozpočtu je žádoucím nejen haličským, al všem poslancům, neboť na něm závisí agendy, jež jsou důležity k nastávajícímu svolání zemských sněmů. Brzké skoncování rozpočlu bylo by také polěšné, vzbuzujíc naději, že sněmovna bude míti pokdý vyříditi parlamentně vyrovnání s Uhrami vykonati přípravy k obnovení obchodních smluv. Děkuje proto upřímně všem poslancům, již odvolali své pilné návrhy, jež byly na překážku rokování o rozpočtu. Polský klub soudil vždý, že pilné ná-
Polák Posl Fink Uhry
22 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Klassík starého práva českého. K odhalení pomníku Viktorina Kornela ze Všchrd. Královské věnné město Chrudím bude zejtr. svědkem významné slavnosti. Česká obec práv nická, zastoupena svými představiteli při slav nosti odhalení pomníku Viktorina Kornela ze Všehrd, znamenitého rodáka chrudimského, vzdá povinný hold památce muže, jemuž povždy bude náležeti čestné misto v českých dějinách Viktorin Kornel narodil se okolo r. 1460 v Chrüdimi. Vychodiv školu v rodišti, vstoupil roku 1477 na universitu pražskou. Povýšen roku 1479 na bakaláře a roku 1483 na mistra svobodných umění, stal se professorem filosofie na universitě. Však již po dvou letech v zdal se působnosti učitelské, aby oddal se dráze úřadnické, nastoupil službu u zemského soudu, až roku 1493 jmenován mistopísařem př deskách zemských. Důležitý ten úřad zastával Všehird pouze čtyři roky. Byl náhle úřadu zbaven králem Vladislavem Jagellonským dne 13. března roku 1497. Stalo se tak vlívem vyšších spolu úřadníků Všehrdových stavu šlechtického. Při mostí svě povahy a nadmíru živě vyvinutým citem pro právo bližního, býval často na pře- kážku nespravedlivostem, kterých dopouštěno ve prospěch šlechty na úkor ostatních stavů. čímž se octl brzo v nesrovnatelném sporu se svými soudruhy »strážci« práva. Vyhostěny z úřadu, přešel v tábor práva bojovného, zabývaje se obhajováním před soudy a vlastními pracemi literárními. Na jaře r. 1520 vypukl v Praze mor, jehož obětí stal se také Všehrd. Skonal dne 21. záři téhoži roku na Mal straně na Újezdě ve svém domě »V hutie zvaném, jenž mu byl někdy roku 1500 připadl věnem s manželkou Apolenou, dcerou bývalého starosty komorničího Marxina z Dřině a Hut.
Viktorin Kornel Všehird Jagellonský Všehrdův Apolena Marxin Hut Všchrd Všehrdy Chrüdim Praha Újezd svobodný uměný
23 article
Literární dílo Všehrdovo vysoko vyniká nad tehdejší chudobu našeho písemnictví, zaviněnou nepokojnými poměry veřejnými. V ranných le- tech svého mládí zvábon byl Všelird Musou sou časného humanismu českého, libujícího sob v latinském veršování. Řada poetů, nadaných s Bohuslavem Hasištejnským z Lobkovic v čele skládali své verše po latinsku. Také Viktorin Kornel šel s proudem doby, zahájiv svojí činnost řadou básní jazykem starořímským skládaných. Latinské básně jeho nevynikají ostalně nad pro- střednost. Jedna však zasluhuje zmínky ne tak pro svoji cenu vnitřni, nýbrž z té příčiny, že rozpojila důvěrné do těch čas styky mezi oběma soudruhy humanistického Parnasu, Viktorinem Kornelem a Bohuslavem Hasištejnským. Oba žil posud v úzkém přátelství, jež nebylo-li snad vzorně upřímné, aspoň na venek bylo anticky mnohomluvné a krasořečnické. Bohuslav z Lob- kovic v jedné své básní na oslavů Všehrdovu rozholedbal se v následující lichometná slova »Tvým vedením do krajin krasořečnost přišla severních, vlasti naší vznešená ozdobo, pýcho a cti!« *) Různost náboženského vyznání — byl Všehrd utrakvista, Hasištejnský katolík —— v krátke době oba předáky doby pro vždy rozvedla.
Všehrdův Hasištejnský Viktorin Kornel Bohuslav Lobkovice Parnas Všehrdy
24 article
R. 1493 mnozí z Pražanů, zemdleni neko- nečnými rozbroji náboženskými, zatoužili po smiru se stolici papežskou, zahájivše případné kroky. Bohuslav z Lobkovic, rozradoslněn, napsa latinskou báseň, ve které vznáší snažnou prosbu k bohu, aby k úspěšnému konci přivedl jednán Čechů s Římem. Také Všehrdovi zavdalo hnutí podnět k ver šům. Jenže jako utrakvista dal výraz pravému opaku tužby Bohuslavovy. Apostrofa jeho,ač neobsahovala nic osobně útočného, vzbudil u Bohuslava prudkou nevoli. Odtud začalo ne smířitelné Hasištejnovo nepřátelství ke Všehrdovi, jež katolický šlechtic provždy už zachoval vůč vlastenci soudruhu vyznání podobojího a v je hož projevech zabíhal často za meze dovolené. R. 1497 pak do té míry se zapomenul, že ve spojení s nejvyšším komořím panem Jindřichem
Pražan Bohuslav Čecho Všehrda Bohuslavův Hasištejnův Jindřich Lobkovice Řím
25 article
*) V latinském originálu zní distichon: »Te duce in areloas venit facundia gentes o decus, o nostri splendor, honosque solile z Hradce a nejvyšším sudim panem Půtou z Rizenburka přičinil se, aby Všehrd sesazen by! s úřadu mistopísaře při deskách zemských. Všehrd, rozešed se úřadně s Bohuslavem z Lobkovic, trhl se od náčelníků básnické školy českolatinské i literárně dospěv k poznání neplodnosti latinského veršičkování, pěstovn- ného ve smyslu a významu pouhé módní hřičky. Hlubší duch Všehrdův přiveden byv zkušenostmi ke zralejšímu názoru života i jeho potřeb, pochopil význam písemnictví pro náro a umínil si přispěti k jeho zvelebení. Je něco reformátorského v tehdejším rozhodnutí muže výprostiti se z předsudku doby, jenž latinu po- kládal za jazyk výhradně k písemnictví způso- bilý a pustiti se do sepisování jazykem českým Snahu svoji po vytříbení formálním i látkovém domácího, rodného jazyka uplatnil Všehrd třem překlady z latiny ne sice spisů literatury přísně klassické, nýbrž doby bezprostředně následujíeí starých otců církevních a to sv. Jana Chryso stoma a sv. Cypriana. V předmluvé k prvému dílu, jehož původ ním autorem jest sv. Jan Zlatoústý a který vydal Všehrd r. 1495 pod titulem »O napra vení padlého«, vykládá pohnutky, které ho při- vedly na myšlenku, humanismem osvěžiti litera- turu domácí. Čteme tu zároveň chválu jazyka českého, které co do vřelosti ve starší litera- tuře vyrovnají se snad jen ohnivé a nadšené obrany, jež koncem XVII. a počátkem XVIII věku vyvolal tuhý útlak germanisační.
Půta Rizenburka Bohuslav Lobkovic Všehrdův Chryso Cyprian Jan zlatoústý Hradec Všehrdy
26 article
»I vyložil jsem tuto knihu také z té při činy rád, praví, aby se jazyk náš i tudy šířil. šlechtil a rozmáhal; neb není tak úzký ani tak nehladký, jako se některým zdá. Hojnost bohatství jeho z toho můž' poznáno býti, že, cožkoli řecky, cožkoli latině můž' pověděn býtl, totéž i česky. A není těch knih žádných řeckých ani latinských, aby v český obráceny býti nemohly. Co se pak hladkosti jeho do týče, nevím, by tak výmluvně, tak ozdobně. tak lahodně všecko jazykem českým pověděno býti nemohlo, jako řeckým nebo latinským. Bychom se toliko snažili a jedni mimo druhé clivátali, abychom jej vyzdvihali, tudíž by jazyk český hojný, mnohý, vytřený a sebe světlejší viděn býti mohl i pulerovanější . .. Necho jiní knihy nové latině píšíe skládají a římský jazyk, vody do moře přilévajíc, šíři, ač i těch velmi málo u nás jest: já knihy a sepsání starých a právě dobrých lidí v českou řeč pře kládaje, chudého chci raději oboha- titi, nežli se k bohatému špatnými dárky jemu nevděčnými lisaje, pohrdán a potupen býti . . . Ačkoli také bych mohl latině snad tak jako jiní mně rovní psáti, ale věda, že jsem Čech, chcí se latině učiti, ale če- sky i psáti i mluviti.« Všehrd, doveda pro své stanovisko záhy ziskati řadu jiných humanistů našich, stals tak zasloužilým průkopníkem v rozvoji če- ského uvědomění spisovného. Jako prosaik če- ský zahájil řadu, která pak za Veleslavína vy- vreholila v dokonalý svůj typí
Čechy Všehrdy Veleslavín
27 article
Přes čestný tento význam svůj v soubor humanismu českého nalezl však Viktorin Kor- nel těžiště své literární činnosti jinde a tove znamenitém díle svém právnickém. Jako místo písař při deskách zemských přilnul cele k po- volání svému, jež ho dovedlo ke studiu če ského práva, a konečně k sepsání proslulých jeho knih. Od r. 1495 obíraje se delší dobou sbíráním látky, vydal r. 1508 v definitivní formě výsledek své práce pod názvem »K ni h y devatery o právích země českée, připsav je králi Vladislavu Jagellonskému, V předmluvě důrazně to připomíná, že nepra- coval na díle svém ani pro odplatu ani pro získání darů nebo chvály. Jediným cílem mu bylo, aby v těch dobách, »kdež se jest všeliká lesť, neupřímnost, závist, nevěra s úklady a se všemi nepravostmi všudy po světě široce roz- lila a i v Čechách se jí nenedostává« v knize jeho měli »lidé dobří práv a desk zemských i dvorských nesvědomí« bezpečného rádce, jenž by jich chránil, »aby od chytrých skrze jejich vtipnost a svou neumělost ke škodám rozličným v nebezpečenství cti, zboží i statku svého při vedeni býti tak lehce nemohli.« Tedy vyšší idea lidumilství a vlastenecké lásky byla vůdčí hvězdou tichému pracovníku
Viktorin Jagellonský Čechy če ský práv
28 article
Vedle svého významu praktického měl spis Všehrdův a má posud vzácný svůj význam hi- storický. Založen na pramenech dnes již vůbec nebo částečně ztracených, jakoljsou desky zemské. strávené značnou částí při velkém požáru r. 1541, obsahující pak soudobé právnické zvyky a obvy- klosti národní jeví se spis drahocennou poklad- nicí památek starožitného právního názoru če- ského. Nelze ani oceniti ztrátu, jaká byla by bý- vala pro historii vzdělanosti české, kdyby byl Všehrd dílo svoje nenapsal. Teprve novější bá- dání, srovnávajíc práva česká s právy jiných zemí doby tehdejší, shledalo v dílu Všehrdově závažný doklad, kterak právo české nad jiná práva těch časů vynikalo samostatností názoru i rázovitostí koncepce. Jak veliké vážnosti těšil se Všehrdův právnický spis, jejž ušlechtilý Bo- huslav Balbín nazývá »liber praestantissimus« o tom nejpádnější důkaz podává množství při pisů, které jsou zachovány. Literární význam Všehrdův teprv novějš doba mohla pochopiti. Přičteme-li k tomu hloubku citu a neochvějnou pevnost povahy, jakou muž v událostech života osobního i národního byl osvědčil, vysvětlíme si úctu, jakou Viktoru Kor- nelovi projevovali už jeho vrstevníci. Určitěj- šího rázu obecnému mínění současníků dostalo se neznámým básnikem XVI. st., od něhož na nás přešlo oslavné latinské distichon, velebící místra svého dílai
Všehrdův Balbín Viktor
29 article
»Světlo u nás první Bohuslav*), a druhéto je Kornel Hvězdy také jsme jiní, nám ale světlo chybí.**). I my nynější nemůžeme než s obdivem vzhlížeti k mistru Kornelovi. Z trudného pozade doby obou Jagellonců, z rozvrácených vinou zpupné šlechty veřejných poměrů českých, vi- díme vystupovati světlou postavu jeho obe- střenou září vlastenecké lásky a výsoké hodnoly v. k. mravní. *) z Lobkovic. **) Latinský text těchto vešů znl Prima Bohuslaus, Cornelius altera lux esta Sidera nos alii, sed sine luce sumus.
Bohuslav Kornel Bohuslaus Cornelius Lobkovice